číslo:VY_32_INOVACE_26_04

Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768

Název: Člověk současného typu – homo sapiens sapiens

Autor: Mgr. Eva Vondrková

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Předmět: Dějepis

Ročník: 6. ročník

Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121

Didaktický učební materiál Člověk současného typu – homo sapiens sapiens slouží k vizuální podpoře výkladové části hodiny. Metodické pokyny jsou uvedeny na jednotlivých stranách. Pokud není uvedeno řešení správných odpovědí na otázky a úkoly, vyplývá z textu prezentace.

Metodický list –anotace:

Člověk současného typu - homo sapiens sapiens se vyvinul z člověka rozumného zhruba před 40 tis. lety v Africe a rozšířil se odtud do Evropy a Asie, postupně pak osídlil i Ameriku a Austrálii.

Různé životní podmínky způsobily, že se lidé začali odlišovat např. barvou vlasů, pletí, jazyky, jimiž se dorozumívali. V důsledku toho rozlišujeme různé lidské rasy.

Člověk současného typu – homo sapiens sapiens

1. Vysvětli pojem rasismus.2. Vyjmenuj lidské rasy.3. Znáš nějaký příklad z historie, kdy došlo k

rasismu?

PAMATUJ!!! Všechny rasy jsou rovnocenné, žádná se

nemá nadřazovat nad jinou.

1. RASISMUS = rasová nesnášenlivost, nadřazenost jedné rasy nad jinou.

2. Lidské rasy: bílá (europoidní), žlutá (mongoloidní), černá (negroidní) a australoidní.

3. Např. za 2. svět. války – Hitler nechal vyvraždit Židy, Rómy…

Řešení – správná odpověď:

Hlavním zdrojem obživy těchto lidí byl stále lov velkých zvířat (např. mamutů, medvědů, sobů atd.)

Maso se naučili sušit a udit do zásoby.

Zvěře byl dostatek, ale tlupy za ní musely putovat. Tam, kam se

zvěř vracela, zakládali stálejší tábořiště.Stavěli si chaty z

velkých kostí zvířat a kůlů, které byly zahloubeny do země a pokryty kůžemi.

Vodu si přinášeli v koženém měchu či v dřevěných nádobách.

Obživa a obydlí

K lovu se používaly nové dokonalejší zbraně – luky, šípy a kostěné harpuny.

Kamenné nástroje začali vyrábět pomocí čepelové techniky.

Z čepelí se zhotovovaly např. hroty šípů, škrabadla, rydla a další nástroje.

Nové nástroje a zbraně

Čepel byl úzký a tenký úštěp oddělený od kamene.

Čepele se získávaly tak, že byly oddělovány od kamene pomocí hole, na niž výrobce naléhal celým tělem. Hrot hole býval z tvrdé kosti.

Později byla používána kostěná či parohová palička, kterou byl pazourek osekáván do tvaru pyramidy a z ní pak odráženy dlouhé ostré čepele.

Čepelová technika

Práce byla rozdělena mezi muže a ženy podle jejich schopností.

Ženy se staraly o oheň, péči dětí, o přípravu pokrmů a sběr plodin. Muži se zabývali lovem.

Upevňoval se rod (= pokrevně příbuzní lidé), členové byli rovnoprávní, dorozumívali se dokonalou článkovou řečí.

Stalo se pravidlem, že pohřbívali zemřelé.

Přirozená dělba práce

Lidé se setkávali v přírodě s jevy, které si nedokázali vysvětlit např. bouře, blesky, povodně…

Z nevědomosti začali věřit, že působení přírodních živlů je dílem duchů.

Z touhy získat si jejich

přízeň je začali uctívat a přinášet jim oběti a dary.Způsob přinášení

darů se postupně změnil v složité obřady, tajemné rituály.

Tak vzniklo primitivní náboženství.

Vznik náboženství

U člověka dnešního typu se projevila schopnost kreslit, malovat, rýt, z kostí vyřezávat či z hlíny modelovat postavy lidí a zvířat, tak vznikly první umělecké výtvory.

Ty hrály i důležitou roli při náboženských obřadech.

V jeskyni Niaux [nio] ve Francii nebo v jeskyni Altamira ve Španělsku se dochovaly kresby a malby zvířat.

První umělecké projevy

Kresby z jeskyně Altamira

1. Proč došlo k přirozené dělbě práce mezi mužem a ženou?

2. Popiš, jak vzniklo náboženství.3. Jaké umělecké výtvory vznikaly?4. Jak se živil člověk dnešního typu?5. Jak žil člověk dnešního typu?6. Jaké nástroje a zbraně používal? 7. Jak se jmenuje technika opracování

kamene, kterou používal člověk dnešního typu?

Otázky k zopakování:

MICHOVSKÝ, Václav. Dějepis: pravěk a starověk pro základní školy. Vyd. 4., v Práci 1. Praha: Práce, 1995, 71 s. Učebnice pro základní školy (Práce). ISBN 80-208-0337-8.

BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila, Lubor KYSUČAN a Marie FEJFUŠOVÁ. Dějepis: vzdělávací oblast Člověk a společnost. 2. vyd. Brno: Nová škola, 2011, 139 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-291-4.

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Altamira [online]. c2014 [citováno 16. 06. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Altamira&oldid=11358253>

Obrázky ze strany 16 byly staženy 23. 9. 2013:

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2b/Altamira%2C_bison.jpg/320px-Altamira%2C_bison.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/51/Altamira%2C_bison%2C_museum_02.JPG/320px-Altamira%2C_bison%2C_museum_02.JPG

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Altamira_4.jpg

Obrázky z Klipartu

Zdroje a citace: