Okruh R1 text.indd

1

Petr Bendl

Dobudování dálniční sítě je alfou a omegou kvalitní silniční do-pravy v naší zemi. Jednou ze základních podmínek funkčnosti dálniční sítě je zabezpečení dostatečné infrastruktury v okolí Prahy, hlavního dopravního uzlu naší země. Bohužel, odpovída-jící komunikace v okolí Prahy stále chybí. Důsledkem toho je nejen situace v pražské dopravě, o které se dá celkem bez nad-sázky říci, že je už roky ve stavu nepřetržitého kolapsu. Chybějící kapacitní komunikaci v okolí Prahy negativně pociťují také oby-vatelé Středočeského kraje, který nese zátěž veškeré dopravy směřující do Prahy nebo z Prahy. Východiskem z této situace je výstavba silničního okruhu kolem Prahy, jež významně odlehčí dopravní zátěži ve spojení severu, jihu, západu a východu a zároveň rozloží dopravní nápor mezi všechny dálnice a rychlostní komunikace vedoucí směrem k Pra-ze. Není potřeba zdůrazňovat, že se tak uleví ostatním silnicím, které jsou v současnosti přetěžovány zejména kamionovou do-pravou. O nutnosti zokružnění Prahy svědčí i nedávno uzavřené spo-lečné Memorandum Ministerstva dopravy, Středočeského kra-

je a Hlavního města Prahy. Signatáři Memoranda deklarovali společné úsilí při vytvoření podmínek pro územní i stavební přípravu jednotlivých úseků okruhu a zajištění finančních prostředků na jeho výstavbu jak ze státního rozpočtu, tak z EIB, a soukromých i unijních zdrojů. Cílem této snahy je do-končit okruh nejpozději v letech 2012-2013. Pevně věřím, že ani změny, které nastaly zejména ve složení samosprávy Středočeského kraje, nijak nezeslabí snahu a vůli vybudování pražského okruhu. Argumenty pro jeho výstavbu jsou rok od roku silnější.

Ing. Petr Bendlministr dopravy

2

David Rath

Středočeský kraj patří díky svému prstencovitému územnímu uspořádání nejen celkovým rozsahem silniční infrastruktury, ale i celkovým dopravním zatížením ke krajům s nejvyšší dopravní zatížeností. Hlavním důvodem vedle územního uspořádání je i fakt, že jakékoliv spojení s hlavním městem Prahou z ostatních krajů probíhá a stále bude probíhat přes Středočeský kraj. Pro-to musíme společně s hlavním městem řešit všechny negativní jevy takto vzniklé a vznikající, a to nejen výstavbou a dobudo-váním páteřní dálniční sítě v našem kraji, jako je Silniční okruh kolem Prahy nebo dokončení rychlostní silnice R6, ale nedílnou součástí společných kroků s hlavním městem Prahou je i dokon-čení Městského dopravního okruhu, který stále díky nedokonče-ní Silničního okruhu kolem Prahy musí přebírat dopravní zátěže, které na něj nepatří. Silniční okruh kolem Prahy převezme po svém dobudování a zprovoznění významnou část dopravní zátěže v dálničním spojení mezi severem, jihem, západem a východem, čímž dojde k odlehčení ostatních komunikací v současné době využívaných především kamionovou dopravou. Kamionová doprava díky své

nadměrné přítomnosti na ostatních komunikacích, a to převážně silnicích II.a III.třídy neúměrně zhoršuje životní prostředí obyvatel Středočeského kraje. Tento fakt byl zdůrazněn již v dříve přijatém Memorandu, které mělo a má za cíl urychlit výstavbu Silničního okruhu kolem Prahy nejpozději do roku 2012 – 2013. Ze současného stavu lze vyvodit již časový skluz zhruba dvou až tří let, a to i z po-hledu, že příprava jednotlivých staveb je stále omezována aktivitami, které se nepodařilo odstranit ani zákonem č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Proto i Středočeský kraj vítá iniciativu, směřující k předložení nového zákona o liniových stavbách, který by i při své omezené časové platnosti přispěl k odstranění mnoha negativ, vznikajících při územním a stavebním řízení těchto staveb, a především ke zjednodušení výše citovaných řízení.Věřím, že vzájemnou spoluprací, pochopením potřeb na všech stupních řízení, zlepšenou a účinnou koordinací při přípravě staveb Silničního okruhu kolem Prahy docílíme urychleného dokončení těch-to staveb nejpozději do roku 2015. Přeji všem občanům Středočeského kraje, aby naší společnou prací se zlepšila nejen dopravní situ-ace, ale zlepšilo se i životní prostředí převedením dopravy na velkokapacitní silnice nejen v našem kraji, ale i v hlavním městě Praze a celé České republice.

MUDr. David Rathhejtman Středočeského kraje

3

Pavel Bém

Stověžatá a zlatá Praha je překrásným městem, největší památ-kovou rezervací na světě i půvabným muzeem všech světových architektonických stylů od desátého století do současnosti. Ve skutečnosti není stověžatá, ale „tisícivěžatá“. Jako každé velké město si i Praha s sebou nese řadu histo-rických problémů. Tím největším je chybějící dopravní infra-struktura a nadřazený dopravní skelet, který by odpovídal moderním požadavkům na život a fungování velkoměsta dvacátého prvního století. V Praze je dnes registrováno více než 900 000 aut, z toho 678 000 osobních automobilů. K těm „pražským“ autům připočítejme dalších 245 000, která denně přijíždí do Prahy ze Středočeského kraje a zvyšují tak doprav-ní zátěž ve městě na již neúnosnou úroveň. Přes Prahu denně projede 49 000 nákladních automobilů, jenom po Barrandov-ském mostě to je téměř 20 000. Celkové emise oxidů dusíku představují ročně pro Prahu „váhu“ 5646 tun, v případě oxidu uhelnatého pak 19 256 tun.To vše jsou jednoznačné argumenty pro urychlenou dostavbu silničního okruhu. Až bude dokončen, využije ho denně 50 000

aut. Vnitřní Praze tak ubude na 500 tun oxidů dusíku a téměř 2000 tun oxidu uhelnatého. Silniční okruh je také jediným funkčním řešením problémů s nadměrným hlukem v centru města. Přede-vším ale představuje vyrovnání se s minulostí: Praha zdědila po komunistickém režimu dokončení dopravní infrastruktury a dnes poprvé je řešení na dosah.

MUDr. Pavel Bémprimátor hlavního města Prahy

4

Alfred Brunclík

Pražský okruh je vyjímečnou komunikací, neboť do hlavního města se sbíhají dálnice a rychlostní komunikace ze všech smě-rů. Jejich vzájemné propojení, které by rovnoměrně rozložilo tranzit jinak než okruhem, prakticky není možné.

Ale nejen tranzitní dopravou jsou městské okruhy živy – sa-mozřejmě mají usnadnit i vnitřní dopravní proudy „z města do města“. Dosud musí řidiči z jedné okrajové části do jiné cestovat přes centrum nebo těsně kolem něj. Po dokončení okruhu pro ně bude především z časových důvodů mnohem zajímavější jet po něm. Proto je tak důležité, aby okruh nebyl od města dál, než je nezbytně nutné. Je zvláštní, že diskuse o tom se stále tu a tam objevuje, přestože trasa okruhu už je v územně-plánovací dokumentaci pevně zanesena.

Jsme dnes v etapě dokončování jihozápadní části okruhu. Vy-vedení bezpochyby nejzatíženějšího spojení mezi dálnicemi D1 a D5 na okraj Prahy zásadně sníží provoz na Jižní spojce a bude mít klíčový význam pro zklidnění v této části města. Na tento

okamžik, který nastane v průběhu roku 2010, se velice těší všichni obyvatelé okolních čtvrtí, a proto je soubor staveb 512, 513 a 514 pod trvalým dohledem médií, veřejnosti i politiků. Připouštím, že i proto, že je v úseku kolem Radotína a Zbraslavi stavebně nesmírně zajímavý a doslova roste před očima!

Severní a východní část okruhu, jak všichni víme, zdaleka v takovém stupni rozpracovanosti není. Na přípravě ale intenzivně pracujeme, a pokud příslušné orgány státní správy nepodlehnou tlaku sku-pin zneužívajících institut odvolání v územním řízení, mohli bychom mít do konce roku 2009 platné územní rozhodnutí. Pak by východní a severní část okruhu mohla být dokončena v roce 2014.

ing. Alfred Brunclíkgenerální ředitel

Ředitelství silnic a dálnic České republiky

5

Gustáv Slámečka

Při pohledu na mapu transevropské dopravní sítě TEN-T je zřej-mé, že Pražský okruh je jejím významným prvkem na trasách spojujících původní a nové členské země Evropské unie. Stejně zřejmé je, že nedostavěný Pražský okruh je pro síť TEN-T „úzkým hrdlem“. Co nejrychlejší dostavba okruhu je proto logickým zá-jmem nejen Hlavního města Prahy a České republiky, ale také Evropské unie, a Státní fond dopravní infrastruktury samozřejmě vyvíjí pro hladké financování výstavby veškeré potřebné úsilí.

Nejvýznamnějším projevem evropského zájmu na dokončení Pražského okruhu je rozsah, v jakém se evropské zdroje podílejí na financování jeho stavby. Výstavba úseku 514 (Lahovice–Sli-venec) je spolufinancována z Fondu soudržnosti EU. Čerpání ev-ropských peněz přitom může dosáhnout částky až 258 milionů eur. Pro úseky 513 (Vestec–Lahovice) a 512 (dálnice D1–Vestec) již byly připraveny žádosti o spolufinancování z Operačního programu Doprava, který je nástrojem strukturálních fondů EU pro financování dopravní infrastruktury v rozpočtovém období 2007–2013. Tyto žádosti jsou v současné době projednávány Ev-

ropskou komisí a je vysoká pravděpodobnost, že podpora bude schválena. Na stavbu 512 by mohly jít z evropských peněz až 3 miliardy Kč, na stavbu 513 pak až 4,7 mld. Kč. Nelze nezmínit, že úseky 514 a 513 jsou současně spolufinancovány ze zdrojů od Evropské investiční banky.

Jakmile významně pokročíme v přípravě dalších úseků okruhu, bude možné i pro ně požádat o pro-středky z Evropské unie, a to jak z již zmíněného Operačního programu Doprava, nebo z komunitár-ního programu pro financování rozvoje transevropských sítí. Půjde samozřejmě především o stavby 518 (Ruzyně – Suchdol) a 519 (Suchdol – Březiněves), případně i o úsek 511 (Běchovice – dálnice D1).

Ing. Gustáv Slamečka, MBAředitel Státního fondu dopravní infrastruktury

náměstek ministra dopravy ČR

6

Tunel Lochkov (1649 m)

Tunel Lochkov (1649 m)

Suchdolský tunel(1979 m)

Suchdolský tunel(1979 m)

Tunel Rybáøka(855 m)

Tunel Rybáøka(855 m)

Tunel Zámky(285 m)

Tunel Zámky(285 m)

Tunel Komoøany(1937 m)

Tunel Komoøany(1937 m)

OøechOøech

KosoøKosoø

DobøíèDobøíè

ChýniceChýnice

HodkoviceHodkovice

DVrané n. Vlt.Vrané n Vlt

PrahaP

HolynìHolynì

ZlièínZlièín

PísnicePísniceRadotínRadotín

LochkovLochkov

ZbraslavZbraslav

SlivenecSlivenec

ØeporyjeØeporyje

StodùlkyStodùlky

CholupiceCholupice

HostiviceHostivice

ÈernošiceÈernošice

DobøichoviceDobøichovice

Dolní BøežanyDolní Bøežany

VšenoryVšenory Z l

BraníkBraník

BøevnovBøevnov

BohniceBohnice

BubeneèBubeneè

ÈimiceÈimice

DejviceDejvice

DolníChabryDolní

Chabry

HolešoviceHolešovice

HradèanyHradèany JosefovJosefov

KobylisyKobylisy

LibocLiboc

LysolajeLysolaje

NebušiceNebušice

PøedníKopanina

PøedníKopanina

RuzynìRuzynì

SedlecSedlec

SuchdolSuchdol

TrojaTroja

VokoviceVokovice

HluboèepyHluboèepy

HodkovièkyHodkovièky

JinoniceJinonice

KamýkKamýk

KarlínKarlín

KomoøanyKomoøany

KošíøeKošíøe

KrèKrè

LahoviceLahovice

LhotkaLhotka

LibušLibuš

LipenceLipence

M. ChuchleM. Chuchle

M. StranaM. Strana

MichleMichle

ModøanyModøany

MotolMotol

NovéMìstoNovéMìsto

NusleNusle

PodolíPodolí

RadliceRadlice

ØepyØepy

SmíchovSmíchov

SobínSobín

StaréMìstoStaréMìsto

StøešoviceStøešovice

ToènáToèná

TøeboniceTøebonice

VeleslavínVeleslavín

Velká ChuchleVelká Chuchle

VinohradyVinohrady

VyšehradVyšehrad

Zadní KopaninaZadní Kopanina

ŽižkovŽižkov

BøveBøve

KárovKárov

LhotaLhota

BrnkyBrnky

RudnáRudná

ChýnìChýnì

JeneèJeneè

ZdibyZdiby

KuchaøKuchaø

RoblínRoblín

KarlíkKarlík

ChoteèChoteè

NuèiceNuèice

BìlokyBìloky

RoztokyRoztoky

ZbuzanyZbuzany

OhrobecOhrobec

HostouòHostouò

ÚnìticeÚnìtice

ZlatníkyZlatníky

TøebotovTøebotov

JinoèanyJinoèany

KnìževesKnìževesDobrovízDobrovíz

ÈíèoviceÈíèovice ÚholièkyÚholièky

SolopyskySolopysky

Èerný VùlÈerný Vùl

VonoklasyVonoklasy

ChrášanyChrášany

StateniceStatenice

MakotøasyMakotøasy

TachloviceTachlovice

LichocevesLichoceves

HoromìøiceHoromìøice

TuchomìøiceTuchomìøiceStøedoklukyStøedokluky

VelkéPøílepyVelké

Pøílepy

1

1

1

1

4

5

6

7

Silnièní okruh kolem Prahy

0 2 4 6 km

pøipravované úseky okruhu

úseky okruhu ve stavbì

úseky okruhu v provozu úsek 513 (ve stavbì)

úsek 514 (ve stavbì)

úsek 515

úsek 516

úsek 517

úsek 518

úsek

Plzeò

Karlovy Vary

Strakonice Èeské Budìjovice

Chomutov

7

Tunel Dubeè(275 m)

Tunel Dubeè(275 m)

Tunel Na Vysoké(384 m)

Tunel Na Vysoké(384 m)

NupakyNupaky

ÈestliceÈestlice

ZdimìøiceZdimìøice

ModleticeModletice

RadìjoviceRadìjovice

DobøejoviceDobøejovice

Horní JirèanyHorní JirèanyDolní JirèanyDolní Jirèany

PrahaPraha

ÚjezdÚjezd

DubeèDubeè

LipanyLipany

BeniceBenice

HrnèíøeHrnèíøe

ŠeberovŠeberov

KøesliceKøeslice

PitkovicePitkovice

UhøínìvesUhøínìves

PetrovicePetrovice

ŠtìrboholyŠtìrboholy

Dolní PoèerniceDolní Poèernice

JeseniceJesenice

VestecVestec

PrùhonicePrùhonice

Èerný MostÈerný Most

DolníMìcholupy

DolníMìcholupy

HájeHáje

HloubìtínHloubìtín

BìchoviceBìchovice

BøezinìvesBøezinìves

ÈakoviceÈakoviceÏábliceÏáblice

HájekHájek

Holešovicee

Horní PoèerniceHorní Poèernice

KbelyKbely

KlánoviceKlánovice

KolodìjeKolodìje

KolovratyKolovraty

KráloviceKrálovice

LetòanyLetòany

LibeòLibeò

MiškoviceMiškovice

NedvìzíNedvìzí

ProsekProsek SataliceSatalice

StøížkovStøížkov

TøeboradiceTøeboradice

Újezd nad LesyÚjezd nad Lesy

VinoøVinoø

VysoèanyVysoèany

HorníMìcholupy

HorníMìcholupy

HostaviceHostavice

HostivaøHostivaø

HrdloøezyHrdloøezy

ChodovChodov

Karlínn

KyjeKyje

KunraticeKunratice

MalešiceMalešice

StrašniceStrašnice

VršoviceVršovice

ZábìhliceZábìhlice

KuøíKuøí

ZápyZápy

PacovPacov

JirnyJirny

ÚvalyÚvaly

ZlatáZlatá

BøezíBøezí

TehovTehov

VeleòVeleò

Zdibyy

ØíèanyØíèany

BabiceBabice

HerinkHerink

StrašínStrašín

StupiceStupice

DehtáryDehtáry

ZeleneèZeleneè

SibøinaSibøina

KøeniceKøenice

TehovecTehovec

SvìticeSvìtice

BrázdimBrázdim

MstìticeMstìtice

MíroviceMírovice PopovicePopovice

RadoniceRadonice

JenštejnJenštejn

KvìtniceKvìtnice

SlušticeSluštice

DøevèiceDøevèice

JažloviceJažlovice

KrabošiceKrabošice

PopovièkyPopovièky

PodolankaPodolanka

Nové JirnyNové Jirny

SvémysliceSvémyslice

PøezleticePøezletice

ChomutoviceChomutovice

ŠestajoviceŠestajovice

DobroèoviceDobroèovice

HovorèoviceHovorèoviceBrandýs n. L.-St. Bol.Brandýs n. L.-St. Bol.

1

1

1

12

8

10

11

12

2

13

úsek 512 (ve stavbì)

k 519 úsek 520

úsek 511

úsek 510

Brno

Ústí n. L.

Hradec Králové

Kutná Hora

Kolín

Mladá Boleslav

8

Silniční okruh kolem Prahy

Silniční okruh kolem Prahy (dále jen SOKP) je jednou z nejvýznamnějších dopravních staveb hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Po svém dokončení se stane jednou z dopravně nejzatíženějších tras v České republice.

SOKP je součástí sítě silnic a dálnic České republiky schválené usnesením vlády ČR č. 741 ze dne 21. 7. 1999 a je v souladu s Územním plánem hlavního města Prahy, schváleným Zastupitelstvem hlavního města Prahy usnesením č. 10/05 ze dne 9. 9. 1999. Spolu s Městským okruhem a radiálami tvoří základní komunikační páteř města a je součástí multimodálního koridoru sítě TEN-T.

Územní plán hlavního města Prahy definuje SOKP v širších vztazích nadřazených systémů jako významnou komunikaci propojující tato dálková komunikační spojení:

E 48 (R6) Praha – Karlovy Vary – Bayreuth – Wűrzburg (D)

E 50 (D5, D1) Nürnberg (D) – Praha – Brno – Košice (SK)

E 55 (D8, D3) Berlín (D) – Praha – České Budějovice – Linz (A)

E 65 (D11, D1) Sczecin (Pl) – Hradec Králové – Praha – Brno – Budapest (H)

E 67 (D11) Praha – Wroclaw – Warszawa (Pl)

Hlavním účelem a cílem stavby SOKP je, v souladu s dopravním řešením územního plánu, vybudovat odpovídající kapacitní komunikaci, která převede tranzitní dopravní vztahy vůči Praze, optimálně rozvede vztahy vnější zdrojové a cílové dopravy na příslušné radiály, uspokojí tangenciální vztahy v okrajovém pásmu města, a tím přispěje ke zvýšení bezpečnosti provozu na komunikační síti Prahy a zlepšení životního prostředí ve městě.

Stavba celého silničního okruhu kolem Prahy je rozdělena do úseků označených jako SO 510 až SO 520, které jsou uvedeny v následující tabulce:

Název úseku délka (km) Stav realizace

SO 510 I. etapa Satalice — MÚK D11 Počernice 1,4 v provozu od r. 1984

SO 510 II. etapa MÚK D11 — Běchovice 2,7 v provozu od r. 1993

SO 511 Běchovice — D1 12,6 v přípravě

SO 512 D1 — Vestec 8,8 ve stavbě od 09/2008

SO 513 Vestec — Lahovice 8,3 ve stavbě od 11/2006

9

Název úseku délka (km) Stav realizace

SO 514 Lahovice – Slivenec 6,0 ve stavbě od 05/2006

SO 515 Slivenec — Třebonice 7,2 v provozu od r. 1984

SO 516 Třebonice — Řepy 3,5 v provozu od r. 2000

SO 517 Řepy — Ruzyně 2,5 v provozu od r. 2001

SO 518 Ruzyně — Suchdol 9,4 v přípravě

SO 519 Suchdol — Březiněves 6,7 v přípravě

SO 520 Březiněves — Satalice 13,7 v přípravě

Celková délka SOKP 82,8

Úseky SO 512, SO 513, SO 514 tvoří jeden celek označený souhrnným názvem Jihozápadní segment.

Úseky SO 518 a SO 519 tvoří jeden celek označený souhrnným názvem Severozápadní segment.

10

SOKP – Termíny přípravy a realizace

Předpokládané náklady na výstavbu

event.číslo kód T názevpříprava realizace

od do od do

3272721003 60 F2 519 Suchdol- Březiněves 01/97 07/10 07/10 04/14

3272721004 60 N 518 Ruzyně-Suchdol 01/97 07/10 07/10 04/14

3272731006 60 F2 513 Vestec-Lahovice 01/95 12/06 12/06 11/10

3272731008 60 FS 514 Lahovice-Slivenec 01/95 06/06 06/06 11/10

3272741005 60 F2 512 D1-Vestec 01/96 07/08 07/08 11/10

3272751007 60 N 511 Běchovice-D1 01/96 07/10 07/10 04/14

3272761011 60 N 520 Březiněves-Satalice 01/97 02/12 02/12 12/15

ev. číslo kód T názevcelkem

akce[tis. Kč]

realizacekraj org.

jed.od do

3272721003 60 F2 519 Suchdol – Březiněves 11 035 080 07/10 04/14 PRH ZP

3272721004 60 N 518 Ruzyně – Suchdol 17 162 912 07/10 04/14 PRH ZP

3272731006 60 F2 513 Vestec – Lahovice 8 952 000 12/06 11/10 PRH ZP

3272731008 60 FS 514 Lahovice – Slivenec 12 339 735 06/06 11/10 PRH ZP

3272741005 60 F2 512 D 1 – Vestec 7 102 314 07/08 11/10 PRH ZP

3272751007 60 N 511 Běchovice – D1 10 801 432 07/10 04/14 PRH ZP

3272761011 60 N 520 Březiněves – Satalice 11 377 310 02/12 12/15 PRH ZP

Probíhá přepočet nákladů. Platnost údaje do 04/09

11

Problémy přípravy

Severozápadní segment (SO 518 a SO 519)MŽP ve svém stanovisku souhlasí se severní variantou S a s jižní variantou J podmíněně jen tehdy, pokud ÚP VÚC Pražského regionu prokáže nereálnost varianty severní. Trasa ve variantě J je zahrnuta do schváleného ÚP hl. města Prahy a Územního plánu Pražského regionu. Problémem další přípravy je odpor občanských sdružení a některých místních samospráv proti vedení výsledné trasy ve vari-antě J. Pro stavbu je vyhlášena veřejná prospěšnost. Vedení trasy je plně v souladu s výše uvedenými ÚPD.Komise odborníků ustanovená na základě vládního rozhodnutí č. 1064/2007, složená ze zástupců Ministerstva dopravy a Ministerstva životního prostředí rozhodla na podkladě odborných analýz a studií ve prospěch varianty J. Dne 28. 8. 2008 bylo vydáno MHMP rozhodnutí o umístění stavby a současně rozhodnutí o ochran-ném hlukovém pásmu. Rozhodnutí zatím nenabylo právní moci.

SO 520 Březiněves – SataliceNavržená trasa je v souladu s ÚP hl. města Prahy. Technická studie posuzovala 5 variant, na které byla zpracována EIA. MŽP přerušilo proces projednání EIA do vyjasnění polohy navazujícího úseku SO 519 (Suchdol – Březiněves).

12

Dopravní údaje

Stanovení intenzit dopravy bylo v minulých letech několikrát aktualizováno na základě výsledků sčítání dopravy na stávající silniční síti. Prognóza dat pro území hl. města Prahy a jeho regionu je v současné době stanovena do roku 2015. Matice dopravních vztahů byly vygenerovány i pro roky 2010, 2020 a 2030 za předpokladu, že i po roce 2015 bude vývoj demografie i automobilismu pokra-čovat v současně předpokládaných trendech. Níže uvedené dopravní intenzity na SOKP vycházejí ze studie provedené firmou CityPlan, spol. s r.o., a vycházejí z následujících předpokladů zprovoznění komunikační sítě ve výhledovém roce 2015. Ve Středočeském kraji jsou oproti současnému stavu zprovozněny tyto komunikace:

- SOKP v celé délce a rozsahu- D3 – bez úseku Mezno – Václavice- Václavická spojka- R4, R6, R7 v celé délce- I/9 – obchvat Líbeznice- I/12 – přeložka v úseku SOKP – Úvaly- I/38 – obchvat Nymburka a Kolína

Celkově je prognóza hodnocena jako konzervativní, s vyšší pravděpodobností že bude překonána, než že je nadhodnocena.

SOMax. počet vozidel v jednom

směru [tis. voz./den] – zaokrouhleno

SOMax. počet vozidel v jednom

směru [tis. voz./den] – zaokrouhleno

510 52 000 516 51 000

511 30 000 517 51 000

512 29 000 518 35 000

513 31 000 519 35 000

514 29 000 520 28 000

515 36 000

13

Životní prostředí

Na všechny SO stavby SOKP (mimo SO 510 a SO 515, které tomuto požadavku v době realizace ne-podléhaly) byla v souladu s platnou legislativou vypracována dokumentace o vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP s řadou splnitelných podmínek, které byly do projektové dokumentace zapracovány. Proces projednání EIA SO 520 byl pozastaven do doby výběru definitivní polohy trasy SO 518 a SO 519. Technické řešení respektuje v maximální míře po-žadavky na ochranu životního prostředí, a to jak výběrem nejvhodnější varianty trasy, tak i použi-tím náročných ochranných opatření, jako jsou mosty přes biokoridory, tunelové objekty, tzv. zelené mosty, výstavba protihlukových stěn, opatření pro ochranu vod, opatření pro odvedení emisí z tu-nelových staveb, výsadba zelených pásů podél komunikace atd. Trasa okruhu respektuje i významné krajinné prvky, byla posuzována s ohledem na legislativu Natura 2000 a je v souladu s evropskými standardy pro ochranu životního prostředí při výstavbě dopravní infrastruktury.

14

Jednotlivé úseky SOKP

SO 510 Satalice – Běchovice

SO 511 Běchovice – D1

SO 512 D1 – Vestec

SO 513 Vestec – Lahovice

SO 514 Lahovice – Slivenec

SO 515 Slivenec – Třebonice

SO 516 Třebonice – Řepy

SO 517 Řepy – Ruzyně

SO 518 Ruzyně – Suchdol

SO 519 Suchdol – Březiněves

SO 520 Březiněves – Satalice

15

SO 510 Satalice – Běchovice

SO 510 byl rozdělen do dvou etap výstavby. V I. etapě byl postaven úsek D11 – Chlumec-ká. Jedná se o 1,4 km dlouhý úsek směrově rozdělené komunikace s nouzovými pruhy kategorie S 27,5/100 s rezervou S 34/100, kte-rý zajišťuje napojení dálnice D11 na Chlumec-kou ulici v místě napojení silnice I/10, resp. R10. Stavba byla uvedena do provozu v roce 1984.II. etapa zahrnovala realizaci zbývající části SO 510, tj. od MÚK s D11 u Horních Počernic do Běchovic. Tento úsek překonává mostní esta-kádou Počernický rybník, železniční trať Pra-ha – Kolín a silnici I/12. Končí za mimoúrovňo-vou křižovatkou Běchovice se silnicí I/12, kde se plynule napojuje na Štěrboholskou radiálu. Úsek byl uveden do provozu v roce 1993.

Základní údaje

Délka trasy: 4,100 km

Počet MÚK: 3 (Chlumecká, Horní Počernice, Běchovice)

Kategorie: S 27,5/100 s rez. na S 33,5

16

SO 511 Běchovice – D1

SO 511 tvoří úsek mezi silnicí I/12 a dálnicí D1. Začíná v Nové Dubči, kde se napojuje na dokončený úsek SO 510 Satalice – Běchovice a končí východně od dálni-ce D 1 u obce Nupaky, kde navazuje na SO 512 D1 – Vestec. Součástí stavby je dostavba tzv. Štěrbohol-ské radiály v délce 1,140 km, která přejde přes SOKP v MÚK Dubeč a umožní budoucí pokračování této komunikace s napojením na silnice I/12 ve směru na Kolín. Další součástí tohoto SO jsou mj. tunely Dubeč (275 m) a Na Vysoké (384 m), mosty Kuří (608 m), Kolo-vraty (237 m) a Dubeč (256 m). Celková délka úseku je 12,6 km. V září 2008 se uskutečnilo veřejné projedná-ní, na jehož základě bylo vydáno územní rozhodnutí, které zatím není pravomocné. Zahájení výstavby se předpokládá v prvním čtvrtletí roku 2010.

Základní údaje


Mosty: 30 mostních objektů, z toho most přes Říčanský potok (242,2 m)

Tunely: 2 tunely hloubené – Na Vysoké (384 m) a Dubeč (275 m)

MÚK: 4 (Dubeč, Uhříněves, Říčany, Lipany)

Kategorie: S 34/100 (šestipruhová silnice I. třídy se středním dělícím pásem)

17

SO 512 D1 – Vestec

Předmětem SO 512 D1 – Vestec je realizace úseku SOKP v prostoru mezi dálnicí D1 a obcí Jesenice. Trasa SO 512 D1 – Vestec začíná křižovatkou s dálnicí D1 u obce Modletice a končí napojením na SO 513 Vestec – Lahovice v křižovatce s výhledovou trasou dálnice D3 u obce Jesenice. Součástí stavby mj. je most přes údolí Dobřejovického potoka o délce 260 m. Celková délka úseku je 8,75 km, reali-zace byla zahájena v září 2008. Předpokládané dokončení stavby je v dubnu 2010.

Základní údaje


Mosty: 21 mostních objektů, z toho most přes údolí Botiče (176,526 m), přes Dobřejovický potok (261,6 m), na přeložce silnice II/101 (101,5 m), na silnici II/101 přes D1 (104 m), mosty přes D1 (104,3 m, 103,52 m a 80 m)

MÚK: 3 (Modletice, D1 se sil. II/101 a SOKP s D1)

Kategorie: S 27,5/100 (obousměrná dvoupruhová silnice)

18

SO 513 Vestec – Lahovice

Začíná napojením na SO 512 D1 – Vestec v mimoúrovňové křižovatce s výhledovou trasou dálni-ce D3 a silnicí II/101 u obce Jesenice. Konec trasy je na začátku úseku SO 514 Lahovice – Slivenec, v prostoru složitého mimoúrovňového křížení MÚK Strakonická, kde jsou součástí SO 513 čtyři pří-mé a jedna vratná rampa připojující se k mostu přes Vltavu. Součástí je mj. téměř 2 km dlouhý tunel Komořany a přemostění Vltavy. Celková délka SO 513 je 8,3 km. Stavba byla zahájena v roce 2006 a bude dokončena v dubnu 2010.

Základní údaje


Mosty: 27 mostních objektů, z toho most přes Vltavu (236 m)

Tunely: 2, přesypaný (70m) a ražený (dvoupruhový 1924 m, třípruhový 1937 m)

MÚK: 4 (Jesenice, Vestec, Břežany, Točná – neveřejná)


19

SO 514 Lahovice – Slivenec

Začátek tohoto SO je v křižovatce se silnicí I/4 – ulicí Strakonickou, kde navazuje na SO 513 Vestec – Lahovice. Konec SO 514 je napojen na již provozovaný úsek silničního okruhu SO 515. Součástí je mj. více než 1,6 km dlouhý tunel Lochkov, 2 km dlouhá mostní estakáda od MÚK Strakonické k Rado-tínským portálům překračují řeku Berounku, silnice II/101 a železniční trať ČD. Celková délka SO 514 je 6 km, stavba byla zahájena v roce 2006. Předpokládané uvedení do provozu 04/2010.

Základní údaje


Mosty:17, z toho most přes Lochkovské údolí (420,9 m), most přes Slavičí údolí (58,8 m), most přes údolí Berounky (1606,0 m), most MÚK Strakonická (448,5 m)

Tunely: 1, třípruhový (1661,1 m), dvoupruhový (1619,6 m)

MÚK: 2 (Strakonická, Lochkov)


20

SO 515 Slivenec – Třebonice

Jedná se o 6,9 km dlouhý úsek obousměrně dvoupruhové silnice v kategorii S 26,5/100, která v mi-moúrovňové křižovatce Třebonice navazuje na trasu dálnice D5 a Radlickou radiálu a na opačné stra-ně navazuje MÚK na silnici II/600 (nyní MÚK K Barrandovu). Na tomto úseku se nacházejí další dvě MÚK, které umožňují napojení silnice II/605 (původní Plzeňská) a silnice III/1154 Řeporyje – Ořech. Nejzajímavějším mostním objektem je most překračující údolí Jinočanského potoka s železniční tratí Praha – Rudná. Celý úsek byl realizován v letech 1977–1984.

Základní údaje


Mosty: 9

MÚK: 3 (Slivenec, Ořech, Jinočany)


21

SO 516 Třebonice – Řepy

Tento 3,5 km dlouhý úsek silnice, kategorie S 34/100, navazuje na dříve vybudovanou část SOKP – 515 Třebonice – Slivenec v MÚK Třebonice, která umožňuje propojení SOKP s Radlickou radiálou a s dálnicí D5 Praha – Plzeň a končí MÚK Řepy, kde SOKP umožňuje napojení na silnici I/6. V prosin-ci 2008 byla tato MÚK doplněna napojením na nově vybudovaný úsek rychlostní silnice R6 Praha – Pavlov. Úsek 515 byl uveden do provozu 28. srpna 2000.

Základní údaje


Mosty: 10

MÚK: 2 (Třebonice, Řepy)

Kategorie: S 34/100 (obousměrná dvoupruhová silnice)

22

SO 517 Řepy – Ruzyně

Úsek 517 Řepy – Ruzyně byl slavnostně otevřen 29. 10. 2001. Tento 2,5 km dlouhý úsek kategorie S 34/120 umožňuje bezkolizní propojení dálnice D5 se silnicí R7 na Slaný. Výjimečným stavebním objektem je 1,003 km dlouhá mostní estakáda.

Základní údaje


Mosty: 4

MÚK: 1 (Ruzyně)

Kategorie: S 34/100 (šestipruhová silnice I. třídy se středním dělícím pásem)

23

SO 518 Ruzyně – Suchdol

Tvoří „část Severozápadního segmentu“ celého souboru SOKP v prostoru mezi Ruzyní a Suchdolem. Začíná v Ruzyni, kde se napojuje na již realizovanou trasu silničního okruhu stavby SO 517 Řepy – Ru-zyně. V konci SO 518 před přemostěním Vltavy je k silničnímu okruhu mimoúrovňovou křižovatkou připojen přivaděč Rybářka. Součástí je mj. tunel Suchdol o délce cca 2 km a přivaděč Rybářka (z části rovněž v tunelu). Celková délka SO 518 je 9,4 km.

Základní údaje


Tunely: 2 přesypané, Suchdol (1979 m) a Rybářka (850 m)

MÚK: 4 (Ruzyně, Horoměřice, Výhledy a Rybářka)

Kategorie: S 34/100 (šestipruhová silnice I. třídy se středním dělícím pásem, připojovacími a odpojovacími pruhy

24

SO 519 Suchdol – Březiněves

Začátek trasy je na levém břehu Vltavy v pokračování od stavby SO 518 mostem přes Vltavu. Trasa končí v MÚK Březiněves napojením na Proseckou radiálu, která je pokračováním dálnice D8 směrem do Prahy. Největšími objekty jsou přemostění vltavského a Drahanského údolí. Celková délka SO 519 je 6,7 km.

Základní údaje


Mosty: 11

Tunely: 1(285 m) + 3 ekodukty

MÚK: 3 (Čimice, Ústecká, Březiněves)

Kategorie: S 34/100 šestipruhová silnice I. třídy se středním dělícím pásem, připojovacími, odpojovacími a přídavnými pruhy

25

SO 520 Březiněves – Satalice

V přípravě je rovněž Severovýchodní segment SOKP mezi obcemi Březiněves a Satalice. Trasa se sklá-dá ze 4 mezikřižovatkových úseků, které jsou vymezeny mezi křižovatkami MÚK Březiněves, MÚK Třeboradice, MÚK Přezletice, MÚK Vinoř a MÚK Satalice. Celková délka hlavní trasy mezi Březiněvsí a Satalicemi je 13,7 km. Součástí stavby jsou mj. mosty Třeboradice (851 m) a Mírovice (298,5 m). Očekává se, že úsek 520 bude prohlášen za veřejně prospěšnou stavbu a po nabytí právní moci územního rozhodnutí na úseky 518 a 519 bude zahájena další příprava.Realizací úseku 520 dojde k uzavření celého SOKP, a tím bude umožněna i jeho plná dopravní funkce.

Základní údaje


MÚK: 5 (Březiněves, Třeboradice, Přezletice, Vinoř, Satalice)


VYSOKÁ KVALITAŠPIČKOVÁ TECHNICKÁ ÚROVEŇ SOLIDNÍ OBCHODNÍ JEDNÁNÍ

silnice a dálnicemosty, tunelypozemní stavbyměstská hromadná dopravaochrana životního prostředíprůzkumy a diagnostikatechnická asistence a supervize inženýrská činnosttechnické dozoryprogramový systém RoadPAC

www.pragoprojekt.cz

Na společné cestě

www.eurovia.cz

Více informacíwww.skanska.cz

Velké věci vznikají díky týmové spolupráci

Metrostav a.s. Koželužská 2246 Praha 8

Umění spolupráceKvalita, přesnost a důslednost v každém detailu. Společná koordinovaná práce lidí desítek oborů a profesí. Schopnost řešit problémy a odvaha hledat nové cesty. Je tohle umění? Možná ne. Jen to dobře umíme.

www.metrostav.cz

Dálniční stavby Praha

Stavímepro budoucnost

Váš spolehlivý partner v oblasti výstavby.

Provádíme výstavbu a rekonstrukci:•silnic a dálnic•obchvatů měst•letištních ploch•železničních a tramvajových tratí•ploch pro průmyslová a obchodní centra

Ve stanoveném termínu a vysoké kvalitě provádíme povrchy komunikacía ploch pomocí cementobetonové nebo asfaltové technologie.

Držitel certifikátů pro systém:•managementu jakosti ČSN EN ISO 9001:2001•environmentálního managementu ČSN EN ISO 14001:2005•managementu BOZP OHSAS 18001:2008

Dálniční stavby Praha, a.s.Na Bělidle 198/21

150 00 Praha 5tel.: (+420) 224 266 939fax: (+420) 224 266 946

e-mail: [email protected]

www.csbeton.cz

CS-BETON s.r.o. je největší výrobce štěrbinových žlabů a betonových odvodňovacích systémů s dlouholetou tradicí a nejvyšší kvalitou. Dále se zabývá výrobou betonových produktů pro silniční stavitelství a malou zahradní architekturu. Svou pozici na trhu si upevňuje především díky fl exibilitě a pružné reakci na požadavky zákazníka a bezkonkurenční kvalitou vyráběných produktů.

SaM silnice a mosty a.s.tel.: 487 834 467 • fax: 487 834 466

e-mail: [email protected] • www.sam-cl.cz

Skupina SAM v čele SaM silnice a mosty a.s. je držitelem šesti ocenění

„Mostní dílo roku“

• 1997 most přes Ohři v Postoloprtech• 1998 most přes Labe v Nymburku• 2000 most přes Ploučnici v Děčíně

• 2002 železniční most přes dálnici D8 u Knínic

• 2003 most přes Ohři v Terezíně• 2006 most přes Mandavu v Rumburku

tel.: 487 834 467 • fax: 487 834 466e-mail: [email protected] • www.sam-cl.czMost přes D 807 MUK Úžín

tel :tel :Ú

SaM – silnice a mosty na Vašich cestách

Váš partner pro dodávky systémů na stavby mostů a tunelů

Sika

www.sika.cz

Bystrcká 1132/36, CZ – 624 00 Brno tel: 546 422 464 I fax: 546 422 400 I [email protected]

systémy vnější izolace

ochranné systémy na beton ochranné systémy na ocel

systémy vnitřní izolace systém přísad pro stříkané betony

Vydalo Sdružení pro výstavbu silničního okruhu kolem Prahy ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a Společností pro rozvoj silniční dopravy prostřednictvím HZ Group s.r.o.

Praha 2009

ISBN 978-80-903987-4-0

SPOLEČNOST PRO ROZVOJ SILNIČNÍ DOPRAVYVáclavské náměstí 21, 110 00 Praha 1Telefon sekretariát: +420 224 109 452Webové stránky: www.rozvojsilnic.cz

Mail: [email protected]

Okruh R1 text.indd

Documents

Transcript of Okruh R1 text.indd