Textová opora k předmětuKPI22 Kreativní práce s informacemi

Brainstorming a úvod do kreativity

Dagmar Chytková<referenční knihovnice, Ústřední knihovna Filozofické fakulty MU>

Absolventka oboru Informační studia a knihovnictví a Český jazyk a literatura na FF MU. Podílela se na přípravě a tutorování Kurzu práce s informacemi a má s e-lear-nin¬govými kurzy bohaté zkušenosti. Tématické školení na téma brainstorming při-pravuje v Ústřední knihovně FF MU. Kreativní techniky považuje za velmi důležité a přínosné (nejen) pro studenty.

Kreativita je známý pojem, pod kterým si však každý představí něco jiného. V tomto modulu se tedy podíváme na to, co je kreativita ve skutečnosti a čím se vyznačuje kreativní osoba. Naučíme se i první kreativní techniku, kterou je brainstorming – metoda vhodná pro hledání nápadů, kterou se často začíná ještě před ostatními kreativními technikami.

V tomto modulu si ukážeme, že kreativní může být každý. A také to, že kreativita není spojená jen s uměním. Používá se kdekoliv, v práci, ve škole, v reklamě…

MODUL PRVNÍ

Po prostudování tohoto materiálu budete umětvysvětlit, co je to kreativita a čím se vyznačuje kreativní člověk,popsat bloky kreativity,rozlišit rozdíl mezi lineárním a laterálním myšlením,popsat techniku brainstorming a znát jeho pravidla,aplikovat brainstorming.

BRAINSTORMING

Klíčové pojmyKreativita - produktivní styl myšlení, kdy výsledkem je něco nového, originálního, uži-tečného, heuristického...

Laterální myšlení - hledání alternativních způsobů vymezení nebo interpretace pro-blému; jde o myšlení nestatické, otevřené, tvořivé...

Brainstorming - metoda kreativního myšlení založená na generování nápadů s cílem získat jich co nejvíce za pomocí asociací.

Studijní obsah materiálu

1. Kreativita1.1 Co podporuje kreativitu1.2 Překážky tvořivosti

2. Kretivní techniky 2.1 Brainstorming

2.1.1 Pravidla brainstormingu2.1.2 Kdo by se neměl zúčastnit brainstormingu?2.1.3 Varianty brainstormingu2.1.4 Jak využít brainstorming během studia?

2.2 Ostatní kreativní techniky3. Závěr4. Použitá a doporučení liteartura

Použité ikony

Studium materiálu by Vám mělo orientačně zabrat: 3 hodiny

PříkladNázorná ukázka

Úkol k vypracováníProcvičování

Důležité, zapamatovatPřečtěte si alespoň 2x

Řečnická otázka,Místo pro zamyšlení

Shrnutí,Opakování důležitého

Pro zájemce,Rozšiřující informace

Kreativita1

Co je vlastně kreativita?

V současné době se o kreativitě neboli tvořivosti hodně mluví a pod pojem kreativita si mnozí představí různé věci. Co však kreativita je skutečně? Odborníci podávají různé definice, podívejte se na dvě z nich:

„Kreativita je produktivní styl myšlení, odrážející se v činnosti člověka; specificky lidská aktivita realizovaná v tvůrčím procesu, jehož výsledkem je artefakt (dílo, reálné řešení

daného problému).“ (Malá československá encyklopedie, 1984-87)

„Dílo nebo řešení problému se považuje za kreativní do té míry, do jaké je novým, užitečným, správným a přínosným řešením zadaného úkolu, a zároveň do jaké míry je úkol heuristický

(objevný, originální, původní…).“ (Amabileová, 1983)

Celkově lze tedy říci, že se většinou jedná o něco nového a originálního či netradičního. Nemusí to být ihned něco „ulítlého“ či „šíleného“, jak si většina lidí myslí. Většinou se jedná o vykročení mimo hranice (naši běžnou linii), porušení těchto hranic, vybočení mimo konvenci.

Jak odlišíme osoby, které jen hýří nápady od těch, kteří oplývají výjimečnými myšlenkami, které lze označit za kreativní? Někdy stačí jen o schopnosti přeměnit impuls v hodnotu. Jablko, které spadlo na hlavu Isaacu Newtonovi, mohlo spadnou na hlavu i někomu jinému. Ale samo toto jablko nám nápad do hlavy nevnukne.

Kreativitu můžeme chápat jako:

� schopnost (představit si, vymyslet, tvořit pomocí změny, kombinace či reaplikace),

� postoj (přijetí změny, hravost, flexibilita), � proces (práce, myšlenková činnost, improvizace).

Můžeme se na kreativitu podívat i z hlediska mozkových hemisfér. Jak nejspíš víte, mozek má dvě hemisféry, nazývané pravá a levá. A každá tato heisféra má jiné „úkoly“ a každá má svůj důležitý význam. Pravá hemisféra vám řídí vnímání, pohyby levé poloviny těla, levá řídí pravou část těla.

� Levá hemisféra „se stará“ o jazyk, organizaci, logiku, analýzu, čtení, počítání, principy apod.

� Pravá hemisféra má nastarosti řeč těla, vizuální myšlení, intuici, emoce, umění, pamatování zážitků, barvy, fantazii a kreativitu.

Naše společnost klade důraz hlavně na levou hemisféru, a to i školy. Ale v případě, že potřebujete řešit problém, potřebujete aktivovat pravou hemisféru (proto je třeba ji trénovat). Pokud si potřebujete pamatovat trvale informace, je třeba, aby byly aktivovány obě hemisféry.

Představte si, že máte změřit výšku mrakodrapu pomocí barometru. Jak

to uděláte? Zapřemýšlejte.

Podobný úkol dostali studenti v Americe. Jak to dopadlo s jedním kreativním studentem, si můžete

přečíst v doplňujících materiálech.

BRAINSTORMING

Tip!

Vezměte si do obou rukou 1 tužku a pokuste se naráz nakreslit 1 kruh oběma rukama. Pravou stranu kruhu nakreslete pravou rukou, levou stranu levou

rukou. Zkuste i jiné tvary/motivy.

V rámci kreativního myšlení můžeme mluvit také o tzv. laterálním myšlení. Tento pojem zavedl Edward de Bono ve své knize Lateral Thinking (1970) a je v opozici k pojmu verti-kální (též lineární) myšlení (tj. myšlení v “přímce”). U laterálního myšlení jde o alterna-tivní způsoby vymezení či interpretace problému. Podívejte se na základní rozdíly mezi vertikálním a laterálním myšlením.

VERTIKÁLNÍ LATERÁLNÍ

Hledání jednoho řešení Hledání alternativ

Hledání jednoho směru vedoucího k cíli Tvoření různých směrů

Sekvenční postup Dělání skoků

Hodnotí Nehodnotí

Vylučování nepodstatných informací Nevylučování nepodstatných informací

Statická klasifikace Nestatická klasifikace

Zaručuje minimální řešení Zvyšuje nalezení maximálního řešení, ale bez záruky

Co podporuje kreativitu1.1.

Kreativitu můžete podpořit různým způsobem. Často se používá různých her k prolo-mení bariér. Co je však důležité, je vaše samotná osobnost. Pomůže vám, když:

� budete ochotni riskovat (riskujete, že se něco nepovede, nebude vyhovovat, můžete prohrát, ale stejně tak můžete vyhrát a dosáhnout úspěchu, neschop-nost rozumně riskovat vás může dovést do pocitu falešného bezpečí namísto kreativity),

� nebudete se bát neúspěchu (o nic přeci nejde), � budete preferovat zmatek (z chaosu se lépe vychází při řešení problémů, máte

jakousi živnou půdu), � oprostíte se od stereotypů (a to od jakýchkoliv, i těch sexuálních, neboť pohlaví

nemá na míru a kvalitu kreativního myšlení vliv), � vytrváte (ne vše půjde napoporvé, T. A. Edison udělal 1000 pokusů, než vynalezl

žárovku).

I když to zní jako těžký úkol, zkuste si to během jednoho dne. Zapamatujte si těchto 5 bodů a aplikujte je během jednoho vybraného dne na různé činnosti i svoje mylšení.

BRAINSTORMING

Laterární myšlení

Rozvoj kreativity

Překážky tvořivosti1.2.

Můžete se naučit plno úžasných kreativních technik, ale žádná z nich vám nemůže zaručit, že se stanete kreativní osobností. Často se také stává, že při hledání řešení se setkáváme s neoriginalitou, nesprávným řešením, nepoužitelností, tedy můžeme říci s nekreativitou. Psycholog J. L. Adams nazývá tyto překážky bloky (blocks).

Podívejme se, jaké jsou nejčastější bloky kreativity.

1. Kritická povaha – jedinec s kritickou povahou často nemění své názory a ke kaž-dému zadání přistupuje s pevně danými kritérii a ta odmítá měnit.

2. Strach – může mít pozitivní i negativní vliv. Nejčastěji se setkáváme s těmito pro-jevy strachu:

� strach z odmítnutí řešení, � strach z nezvládnutí úkolu, � strach ze ztráty hrdosti a z osobního zesměšnění atd.

3. Špatný stav skupiny – nekvalitní složení skupiny nebo její momentální naladění může být blokem kreativního myšlení. Změňte skupinu, jednotlivé členy nebo vy-čkejte na příhodnější období.

4. Vysoké superego – příliš aktivní svědomí plné zákazů (daná výchovou, vzděláním, životním postojem, prostředím, stavem společnosti atd.) jsou také na škodu.

5. Špatná tělesná kondice – sem můžeme řadit především únavu, která je velkým blokem pro efektivní práci mozku, brání (kreativnímu) myšlení (Tip: Zacvičte si!).

6. Převaha levé mozkové hemisféry – podle R. Sperryho (jeho výzkumy však byly několikrát revidovány) je mozek funkčně rozdělen na dvě hemisféry. Větší funkč-nosti levé (analytické, logické, lineární) hemisféry může škodit kreativnímu myš-lení.

7. Konzervativnost – lidé se často obávají narušení jejich status quo.

8. Neschopnost změnit úhel pohledu – pro kreativní myšlení je důležité na věc nahlí-žet z více stran. Nahlížením jen z jednoho pohledu dostaneme rigidních výsledků.

9. Pesimismus – pesimismus snižuje kreativní myšlení, podle Martina Seligmana se lze pesimismu i optimismu naučit, např. pomocí metody ABCDE (více v doplňují-cích materiálech).

10. Čas – s časem bojují všichni a je důležité se naučit s časem hospodařit a na kreativ-ní práci si vyhradit více času než jsme zvyklí. Zkuste si přečíst nějakou knihu o time managementu.

Kretivní techniky2

Následující kreativní techniky vám mohou pomoci v kreativním hledání řešení úkolu či problému, ale je nutné si uvědomit, že nejsou samospasitelné a nejde jen o proces, ale i o váš postoj a schopnosti. Existuje několik druhů technik, z nichž nejznámější je především brainstorming a mentální mapování. O mentálním mapování se dozvíte více v příštím modulu. Zde se zaměříme na techniku zvanou brainstorming.

BRAINSTORMING

Bloky kreativity

Brainstorming2.1.

Brainstorming je metoda, která je základem pro většinu ostatních technik a charakterizuje kreativitu jako celek.

Brainstorming je metoda, jejímž cílem je generování co nejvíce nápadů na dané téma. Hlavní myšlenkou je , že na základě podnětů (sociací) ostatních se vymyslí více, než by se vymyslelo

jednotlivě.

Brainstorming nejlépe pochopíme na konkrétním postupu. Jak tedy postupovat? Zkuste tento návod:

a. Sežeňte účastníky brainstormingu – nejčastěji se jedná o pracovní kolegy či kolegy-studenty. Vhodný počet je od 3 do 15 lidí, nejlépe se pracuje v počtu 5-7 lidí.

b. Vysvětlete pravidla (viz níže).c. Definujte problém a zadání – na tuto

fázi zaměřte. Čím konkrétněji stanovíte cíl a účel, tím kvalitnějšího výsledku dosáhnete. Máte-li ve skupince laiky (doporučeno), vysvětlení problému věnujte ještě větší důraz.

d. Rozcvičte se – pro uvolnění atmosféry a zvýšení kreativního potenciálu se vyplatí provést různé hry odbourávající rigidní postoj k řešení problému (na příklad se podívejte o doplňujících studijních materiálů).

e. Proveďte brainstorming – začněte s otázkou a čekejte asociace. Nezapomeňte, že brainstorming má několik vln. Jakmile dojdou nápady, ještě chvíli počkejte, dostaví se druhá vlna nápadů. Obvykle brainstormig trvá 15-20 minut.

f. Vyhodnoťte práci – hodnocení v průběhu brainstormingu je zakázáno (hodnocení vytváří bloky). Hodnocení nápadů proveďte na konci sezení, nejlépe s určitým časovým odstupem, pokud vám to čas dovoluje. Někteří odborníci doporučují i jednodenní odložení. Hodnocení může probíhat formou diskuze, nápady se mohou kategorizovat a klasifikovat a vytvářet resumé.

2.1.1 Pravidla brainstormingu

Pravidla jsou u brainstormingu velmi důležitá, neboť jejich nedodržení kazí celý kreativní proces. Podívejte se, jaká pravidla to jsou:

� zákaz kritiky a hodnocení – je zakázáno verbální i neverbální hodnocení nápadů, � kvantita stojí nad kvalitou – u brainstormingu nehledáme řešení, ale nápady.

Můžeme si tedy dovolit upřednostnit kvantitu před kvalitou. Často právě jeden z nejšílenějších nápadů se stává podkladem pro řešení,

� všichni jsou si rovni – každý má nárok na vyjádření a nikdo není odsuzován, neexistuje zde horší či lepší účastník,

� vzájemná inspirace – účastníci se mohou inspirovat nápady druhých (je to dokonce velmi doporučeno), používají se asociace. Cokoli bylo řečeno, může se stát podkladem pro další nápad,

� určete osobu, která bude zapisovat nápady a řídit diskuzi (brainstorming), tzv. facilitátora. V některých případech se nedoporučuje, aby jím byl vedoucí či osoba s jinou autoritou, účastníci by nebyli dostatečně uvolnění (vzpomeňte 3. bod: všichni jsou si rovni).

Prověďte brainstorming.

Doporučná doba je 15 – 20

minut.

Vyhodnoťte brainstorming.

Nejlépe s časovým odstupem.

Co nejkonkrétněji

si definujte problém a

zadání.

BRAINSTORMING

Co je brainstorming?

Pravidla brainstormingu.

2.1.2 Kdo by se neměl zúčastnit brainstormingu?

Existují případy, kdy některé osoby nejsou vhodné, aby se brainstormingu účastnily. Zaměřte se na ně a pokuste se do brainstormingu zařadit osoby, které nesplňují níže uvedené vlastnosti:

� osoby věčně nespokojené a kritické, � osoby s napjatými vztahy mezi sebou, � osoby s vysokou konzervativností, zaběhnutými stereotypy či myšlenkovou

fixací, � osoby pasivní, konfliktní či skeptičtí.

2.1.3 Varianty brainstormingu

Existuje několik variant brainstormingu, z nichž každá se hodí pro jiné účely či jiné situace.

Negativní brainstormingJedná se o techniku, kterou užijete ve fázi příprav a plánování. Díky negativnímu brainstormingu se zvyšuje vnímavost vůči problému. Provedení negativního brainstormingu je téměř totožné s provedením klasického brainstormingu. Změna nastává v definování problému. Nehledá se zde řešení problému, ale hledají se problémy a nevýhody, které náš problém přináší a obsahuje. Klademe si zde především tyto otázky:

� Co se stane, když problém nebudeme řešit? � Jaká jsou negativa řešení? � Čemu se musíme vyhnout?

BrainwritingJde o techniku podobnou brainstormingu. Změnou je to, že nápady se zaznamenávají ihned vedle nápadu (zdroje) a předávají se další osobě dál, aby tato osoba tento nápad využila jako podnět pro svůj nápad. Existuje mnoho možností, jak brainwriting provést. Nejjednodušší variantou je sepsání nápadů na lístečky a nechat každého, aby si lístek vzal k sobě a dopsal k němu svůj nápad. Funguje tak např. technika 6-3-5.

A nyní si stanovte tři minuty a zkuste si individuální brainstorming (budete na něj sami). Zvolte si téma a tři minuty pište všechny své nápady a nehodnoťte

je. Hodnocení proveďte až po skončení. Zkuste si nápady kategorizovat, vybrat několik dobrých nápadů.

BRAINSTORMING

Zkuste si indivi-duální brainstor-ming

Metoda 6-3-5

Jedná se o známou techniku. Vyžaduje si krátkou přípravu (lístky pro osoby). Název techniky je odvozen z postupu, jak brainwriting probíhá, tedy 6 osob napíše 3 nápady během 5 minut. Kartičku pak předá dalšímu a sám dostane kartičku se třemi nápady jiného člověka. Připíší se další tři nápady během 5 minut. Proces se opakuje až do doby, kdy je kartička vyplněna. Na konci pak máme 108 nápadů během cca 30 minut. Tento postup lze aplikovat i s účastníky přes e-mail, je však nutné počítat s delší časovou odezvou. Je to však dobrá varianta v případě, že se nemůžete sejít všichni osobně.

Název problémuNápad 1 Nápad 2 Nápad 3

123456

2.1.4 Jak využít brainstorming během studia?

Zajisté nyní víte, jak lze efektivně využít brainstorming v práci. Ale během studia tuto techniku můžete velmi dobře využít také. Nejčastější možností je použití brainstormingu při hledání nápadu tématu určitého projektu, který jako skupina máte za úkol, ale také v jakékoliv fázi projektu, když se potřebujete posunout dál. Dále jej využijete při hledání tématu své práce apod. Hledat však můžete i různá řešení osobních problémů.

Pokud však pracujete sami (netvoříte skupiny), je možné brainstorming provádět i individuálně. V tomto případě budete mít důvod pro použití brainstormingu stejný, ale postupovat budete trochu odlišně.

� Definujete si téma/problém. Může se jednat jak o přesné zadání referátu/seminární práce, tak o nespecifikovaný úkol či osobní problém. Nevolte si téma ale příliš obecně, nebo se v něm ztratíte. Snažte se téma trochu zúžit.

� Hledat co nejvíce možností/asociací – můžete si přizvat někoho na pomoc. Nechte se vést myšlenkami, které vás napadají při pohledu na již napsaná slova. A vše si pište.

� Své nápady vyhodnotíte – opět můžete hodnotit se svým pomocníkem. K vyhodnocení a kategorizování můžete využít např. mentální mapy, o kterých se dozváte něco v příštím modulu.

Ostatní kreativní techniky2.2.

Existuje mnoho dalších kreativních technik, zde vám jen představíme jejich názvy. Jak jsme již zmínili, další hojně využívanou metodou jsou mentální mapy. O nich se dozví-te užitečné informace v příštím modulu. Z dalších metod jmenujme např. analogii, synektiku či myslící klobouky či myslící židle Edwarda de Bona. Myšlenkové klobouky naleznete v doplňujícím materiálu, na ostat-ní se podívejte např. do knihy Kreativita a její rozvoj od Petra Žáka.

BRAINSTORMING

Tabulka pro metodu 6-3-5

Individální brainstorming

Závěr3

Použitá a doporučená literatura

BRAINSTORMING

Nyní již víte, co je to kreativita, že je to produktivní styl myšlení, při kterém je výsled-kem něco nového či originálního. Krativitu je třeba trénovat, nezapomeňte tedy, že je třeba nebát se riskovat, nebát se neúspěchu, preferovat zmatek a hlavně vytrvat. V kreativitě vám mohou bránit také tzv. bloky, např. přílišná kritická povaha, konzer-vativnost, strach či pesimismus.

S kreativitou souvisí pojem laterální myšlení, tedy myšlení hledající alternativy, myš-lení, které dokáže jít různými směry, nehodnotit. Stejně tak je kreativita výsadou pře-devším pravé hemisféry, která se vyznačuje vizuálním myšlením, intuicí, emocemi, fantazií, pamatováním zážitků apod. Naopak levá hemisféra je plná logiky, organiza-ce, analýzy, počtů atd.

Mezi techniku, která je zaměřená na generování nápadů, řadíme brainstorming, tedy metodu pro hledání nápadů na dané téma pomocí asociací. Nezapomeňte na postup, jak brainstorming provádět:

� sehnat účastníky, � vysvětlit jim pravidla a zadat téma, � provést brainstorming a � následně jej vyhodnotit.

Základem je neporušování pravidel. Ta stanovují, že � je důležitá kvantita (ne kvalita) nápadů, � všichni jsou si při metodě rovni, � nic se nehodnotí, � všichni si pomáhají asociacemi.

Kromě klasického brainstormingu existují i jeho varianty: brainwriting či metoda 6-3-5 (6 osob - 3 nápady - 5 minut).

Být kreativní se v dnešní době vyplatí. A vy již nyní víte, jak jednoduše začít. Dojděte za kamarádem a zkuste spolu vymyslet pomocí brainstormingu nějakou úžasnou věc – naplánujte dovolenou, netradiční referát do školy, podnikatelský záměr… Cokoliv. Uvidíte. Bude vás to bavit.

� BONO, Edward de. Šest klobouků aneb Jak myslet. Praha: Argo, 1997. 185 s. ISBN 80-7203-128-7

� JILEMNICKÁ, Jitka. Škola kreativních technik II – Banka kreativních technik [on-line]. [cit.2011-09-13] Dostupné z www: <http://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/8403/SKOLA-KREATIVNICH-TECHNIK-II---BANKA-KREATIVNICH-TECHNIK.html/>

� TIEFENBACHER, Angelika. Trénink paměti. Osvědčené tipy, metody a cvičení. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 160 s. ISBN 978-80-247-3177-3

� ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. Brno: Computer Press, 2004. 316 s. ISBN 80-251-1457-5

� AMABILE, T. Creativity in context. Boulder:Westview Press, 1992. � Brainstorming.co.uk [online]. 1997-2011. Dostupné z www: <http://brainstor-

ming.co.uk/> � HOWARD, P. J.: Příručka pro uživatele mozku. Praha: Portál, 1998.

BRAINSTORMING

� CHALUPA, Bohumír. Tvořivé myšlení. Tvořivost jako dobrodružství poznání. Brno: Barrister & Principal, 2005.

� ŠULEŘ, O.: Manažerské techniky I-III. Olomouc: Rubico, 1995.

Použité obrázky: � Stock.xchng [online]. Shiny brain. [cit.2011-09-12]. Dostupné z www: <http://

www.sxc.hu/photo/1254880>