1

Zhuangzi

Vnitn kapitoly

2

1. Blaen volnost str.1 2. K jednot vc a mnn str.3 3. Zsady pstovn ivota str.9 4. Mezi lidmi str.10 5. Dkaz morln sly str.16 6. Nejvzneenj uitel str.19 7. Prav csa a krl str.25

Vysvtlivky str.28

3

Blaen volnost (1)

V severnm ocenu ije leviatan zvan Kchun, ryba tak velk, e ji nikdy nikdo nezmil. Tent leviatan v pta podob se jmenuje Pcheng, ani o tomto ptku nikdo nev, kolik tisc mil vlastn m jeho hbet. Ale kdy ptk Pcheng vyruen ze svho klidu, vzltne, jeho kdla v tom okamiku vis na obloze jako tk boukov mrana, takov je to ptk. A pohne-li sebou ona velik ryba v ocenu, tu se nejspe chyst pesthovat do ocenu Jinho; nebo Jin ocen to je Nebesk rybnk. chi-sie, sbratel podivuhodnch pbh, t vyprv: Sthuje-li se ptk Pcheng do Jinho moe, biuje svmi perutmi o hladinu vod v okruhu t tisc mil, pak stoup vtrnou smrt devadest tisc mil vysoko, tam se teprve rozlet kupedu a let, let est msc, ani se jedenkrt zastav, vtrn hebec, zven prach, tvorov jednm dechem spolu dchaj, jak je vlastn barva azurovho nebe tam nahoe, kde je mu vlastn konec, ten pedalek, ten nedozrn konec?...Ptk Pchneg nepestane stoupat, dokud se mu prv tak nejev zem tam dole pod nm, tak jako dn voda neunese lo, nem-li k tomu dostatenou hloubku. Zkus to; vylij lek vody do mal jamky v zemi a uvid, e hoin semnko po n popluje jako njak lo, ale polo tam ten lek, a uvzne, protoe voda nebyla dost hlubok pro tak velik plavidlo. A tak by ani vzduch bez dostaten hloubky neunesl velik kdla, a proto vyr ptk Pcheng na jih, teprve kdy vyletl devadest tisc mil vysoko; teprve potom, kdy vechen vzduch zstal pod nm dole, vyr na jih, sedlaje vtr, nad hlavou u jenom ist nebe, nic mu nestoj v cest, nic mu u nebrn. Cikda s holoubkem se mu posmvali: To mi se tak, jakmile se nm zachce, rozletme na jih, anebo na tamten santlov strom; ostatn kdy nedoletme, nevad, spustme se zptky na zem, pro stoupat devadest tisc mil, na se vbec poutt tak daleko na jih? Hle, jeden se vyjde do pol tam na obzoru, a ne by se tikrt najedl, vrac se zptky, maje bicho stejn pln, jako kdy vychzel; druh si vyjde sto mil, ten si u mus vyloupat zsobu re, protoe bude muset penocovat; tet si vyjde tisc mil daleko, ten aby ml u zsoby na ti msce. Co o tom v takov hav? Mal poznn se nesejde s velkm, krtk vk se nesetk s dlouhm, ani to nepozn. Rann houby se nikdy nedozvd, co je novolun, cvrek nikdy nepozn stdn jara s podzimem; tomu se k krtk vk. Zatmco na jihu zem chu ije Ming-ling, jeho jaro a podzim trvaj kad pt set let. A ve starovku existoval dlouhovk strom z rodu cedr, jeho jaro i podzim trvaly osm tisc let. A bjn kmet Pcheng Cu je dodnes proslul tm, jak byl dlouho iv. A smutn je jen to, kolik lid se mu marn sna vyrovnat. *

O tomt jsou otzky, je kdysi Tchang kladl iovi: U severnho plu se rozlv moe nebeskho rybnka, ije tam pr ryba tisc mil irok a nezmrn dlouh, kaj j leviatan Jikra. A je tak ptk jmnem Pcheng se hbetem velkm jako poho Tchaj, s perutmi jak mrana visc z nebe. Vtrnm vrem stoup ten ptk vysoko devadest tisc mil, a kon oblaka a nad nm je u jen ist azurov obloha, obrac se na jih a vyr k Jinmu moi. Kepelka se mu posmvala, kam pr se ene, ona pr sem tam posko, pr stop popoltne a zase na zem sedne, tak od pelyku k pelyku poletuje, to je cl ltn, ale kam se pr ene on? Hle, tak vypad rozpor mezi velkm a malm. Jedni vd prv tolik, aby se domohli adu, druz jsou s to uhjit okres, dal maj tolik sly, aby se stali vladai, a na n schopnost spolehne svt, ale jeden kad z nich se vid jako ta kepelka.

4

Naproti tomu Mistr Sun Jung by se jen pobaven uklbl. Kdyby ho cel svt nepestal velebit, jeho sebevdom by tm ani dost mlo nestouplo; kdyby ho cel svt zaal hant, neklesl by proto na mysli; tento mu si byl velmi pesn vdom, co je podstatn a co je vedlej pi vytkn hranic mezi slvou a hanbou, to ve. Mlokdo se dokzal takhle postavit ke svtu. Pesto se zd, e zstalo nco, co nedovedl. Mistr Lie cestoval na vtru s lehkost genia, patnct dn tam a zpt; mlokdo ped nm doshl takovho spchu, ale i on, pestoe se osvobodil od chze, jet se musel o nco oprat. Jen tomu, kdo si osedl pravideln bh nebe a zem, kdo si zaphne svtlo, tmu, vtr, d, noc a den, tch estero podob vesmrn energie chi, tomu se otvr cesta, ped tm je cesta a touln bez konce, o nic se nebude muset oprat, na niem zviset. A proto se prav: dokonal lovk nic nevlastn, gnius si nic nevysluhuje,

svtec nem jmno. *

Chtje se vzdt vldy v prospch ctihodnho S Joua, csa Jao pravil: Nezhasnou-li pi vchodu slunce i jasn luny hoc loue, jejich svtlo tak jak tak nebude znt. Nepestanou-li zalvat pole v obdob de, vlha, kterou tak polm sktaj, se stv zbytenou. Vam pchodem piel d do tto zem, j vak dl zabrm vladask stolec, pestoe vm, e tu nemm co init. Proto vs prosm, ujmte se e!

Ctihodn S Jou odpovdl: Vy jste vldce nad svtem a svt m u ve vs svou dobrou vldu, take nevidm dvod, pro kter bych ml nastoupit na vae msto. Abych si vydobyl jmno? Vdy jmno je jenom hostem skutenosti. Mm se stt nm hostem? Stzlk si stav hnzdo v hlubokm lese, ale nezabere v nm vc ne jednu nepatrnou vtvku. Hrabo pije z velik eky, ale upije z n, jen kolik potebuje, aby naplnil sv mal bko. Vrate se, pane, a zstate vldcem zem, nebo na mn nen nic, m bych tomu svtu mohl bt uiten. Me se stt, e se kucha pestane starat o svou kuchyni, ale knz pece nevezme e a msy, aby ho zastoupil.

*

ien Wu chtl, aby mu Lien u nco vysvtlil: Slyel jsem ieovo vyprvn, postrdalo jakkoli zklad, rozbhalo se do ky, z n nebylo nvratu. ieova e mne ohromovala, byla jak Mln drha, prv tak bez konce, prv tak bez hranic. ie byl dalek vemu lidskmu ctn tak dokonale, jako bv vnitek domu oddlen od ulice. Vyprvl, e na hoe Ku-e ije njak gnius, jeho svaly a ke zstvaj chladn jako led a snh, nn jak nejjemnj panna, neiv se pr dnm z pti druh zrna, dch vtr a pije rosu, jezd na oblacch, zapah vtrn draky a s nimi se vydv za hranice ty ocen. Jeho duch je pr tak siln a tak soustedn, e jm doke odvrtit nkazu a roda dozraje. To ve kal ie, ale j niemu z toho nevm, maje to vechno za ir blznovstv!

Lien u ekl: Ovem, nebo m ten, kdo je slep, ocen krsn ornament, m ten, kdo je hluch, vychutn hlas zvon a bubn. Nen jen tlesn slepota, nen jen tlesn hluchota, tak rozum nkdy zstane slep a hluch, to plat o vs. lovk, o nm tu byla e, m takovou mravn slu, e bere vechny vci vekerenstva a in z nich jedno. Svt chce bt neustle zachraovn ze zmatk, m se proto takov lovk zat pachtit, m se zat starat o zleitosti e? Ne, toho lovka se nic nedotkne, nic jej nezashne. On neutone, i kdyby povode vystoupila k nebi, on se nespl, i kdyby se velikm neberem tavily kameny i havily skly i zem. Jet i z prachu z nho spadalho a z hrabk po nm zstavch by odlili csae Jaa s csaem uem dohromady. Takov lovk nem s tm vm tady pranic spolenho!

5

Oban ze sttu Sung se vypravil s nkladem obadnch epic do zem Je. Jej obyvatel si vak dosud sthali vlasy nakrtko a tetovali si tla. A tak mu ty epice nebyly k niemu.

Csa Jao, jen dil spravedliv lid sv e a nastolil mr po cel zemi mezi tymi oceny, navtvil potom tyi mudrce v horch Ku-e. Doel na severn beh eky Fen, a se zraky ped sebe do dli upenmi zapomnl na celou i. *

Mistr Chuej ekl jednou uangovi: Krl zem Wej mi daroval semeno obrovsk tykve. Zasadil jsem jej a vyrostla mi tykev zvci pti pikul. Nalil jsem do n vodu, ale ukzalo se, e nen tak pevn, aby se dala zvednout. Rozplil jsem ji na dv sti a tak dostal dv polovin msy, ty byly vak zas tak mlk, e se do nich nic nevelo. Akoli byla tak velik, nakonec mi nezbylo ne ji zniit, protoe mi nebyla k dnmu uitku. Mistr uang ekl: Neuml jste vyut velik vci, projevil jste se jako lovk bez rozumu. Byl jednou jeden oban ze sttu Sung, kter vynalezl dokonal prostedek proti oznobeninm rukou. Jeho rodina se od t doby ivila menm hedvb. Doslechl se o prostedku njak cizinec a podal ty lidi ze Sung, aby mu jej za sto zlatch odprodali. Rodina se sela a uvaovala, e po nkolik generac u takhle mej hedvb a nikdy si nevydlali vc ne pr zlatch, daj-li mu ten prostedek, mohou utrit te najednou celch sto zlatch, pro by mu jej tedy nemli dt. Cizinec dostal prostedek proti oznobeninm. Neprodlen o nm podal zprvu krli zem Wu, kter by prv ve vlce se zem Je. Wusk krl jmenoval cizince vojevdcem svch vojsk a ten jet te zimy svedl v ele vojsk vodn bitvu s vojsky sousednch Je a na hlavu je porazil. Vtzov si rozdlili podrobenou zemi a cizinec obdrel lno. Tak s jednm a tm prostedkem proti oznobeninm se jeden lovk domohl bohatho lna, zatmco jin se s nm nedostali dl ne k men hedvb; takov je rozdl mezi uitm a uitm! A co vy, kter jste ml v rukou obrovskou tykev zvci pti pikul. Vs nenapadlo udlat si z n velk plovk, na kterm by se dalo plout nkam daleko po ekch a po jezerech? Msto toho si stujete, e se do plek, na n jste tykev rozdlili, nic nevelo. Ne, z toho neplyne nic jinho, ne e vae mysl nebyla v tom ohledu dost pronikav. Mistr Chuej opil: Povzme, e je takov velik strom, ktermu se k pajasan lznat, kmen toho stromu bude sam vypouklina a zduenina, take tesa nedoke piloit znakovac ru, vtve toho stromu budou tak kiv a zkroucen, e k nim nebude mon piloit kruidlo ani helnk. Ten strom me stt pmo u cesty, a pece se po nm dn tesa ani neohldne. A tak je tomu i s tm, co mi tu kte. Je to vzneen, je to velk a nen to k niemu; proto se od vaich slov vichni svorn odvrt. A mistr uang ekl: Vy jste asi nikdy nevidl divokou koku nebo lasici, jak se plaz pikren k zemi, jak je neustle ve stehu, jestli nkdo nejde, jak mrtn uskakuje do stran, jak ji nezastav dn pekka vysok nebo nzk, a pece nakonec padne do pasti nebo skon v sti. A vezmte takovho jaka, zve velik jako mrano kobylek na obloze a vzdor tto sv velikosti neschopn chytit my. A co vy, kter si stujete na neuitenost obrovskho stromu! Pro jej nezasadte ve voln krajin, kde nen nic ne ir, nekonen pl, kde byste se mohl kolem jeho mohutnho kmene toulat v blaen neinnosti, a poslze, voln a astn, ukldat se k spnku pod jeho vn koatou korunou, protoe je to strom, ktermu sochor ani sekyra pedasn neukon ivot, protoe je to strom, kter nikomu z tch, kdo pejdou kolem, nestoj za to, aby mu ublil. Pro by mu tak kodili, pro by mu ubliovali, kdy na nm neshledaj nic, co by se dalo pout!

K jednot vc a mnn (2)

6

Cchi z Jinho pedmst podepen o stl zral do nebe a oddychoval, duchem neptomn, jakoby oprotn od veho, co k nmu jinak nleelo. Jen chen C-jou stl vedle nho a dlouho vykval, ne ekl: Co je s vmi? Je opravdu mon uinit tlo suchou haluz, promnit srdce ve vyhasl popel? Vdy ten, kdo tu open sed pede mnou, u nen ten, kdo tu sedl dv! Cchi promluvil: V tom se nevyzn, Jene, ale dobe se pt. Nyn jsem se zbavil sm sebe, rozum? Tys mon slyel fltny lovka, neslyels vak dosud fltny zem. Sly-li fltny zem, nesly jet fltnu nebe. C-jou ekl: Smm se zeptat, v em je koen tch vc? C-chi pravil: Z velik hroudy se line dech, jeho jmno je vtr. Tak je tomu, dokud zstv v klidu. D-li se do pohybu, deset tisc otvor, propukne straliv ev. Neslyels to thl vyt? Hroziv srzy horskch hvozd, prolkliny a dry, bezpotu obrovskch strom jak nozdry, jak sta, jak ucho, jak otvor trmov, jak pohr, jak msa, jak pkop, jak t burcej a svit, je a spou, i a vou, stnaj a sku, Nesly? Zpedu to vyje u, zezadu se ozv y. Zn vnkem mal chr, zn vichrem velk chr. Kdy se konen vtr zti, vechny otvory jsou opt przdn. Nezails nikdy ty poryvy vtru, vechno to zmtn? C-jou pravil: Ji rozumm. Hudba zem je to, co se ine z jejch otvor a dr. Hudbu lovka tvo nae fltny a paly. Co je vak potom hudba nebe? C-chi ekl: Ta hudba rozehrv deset tisc vc vekerenstva pokad jinou melodi, kadou vc in j samou, take se samy veho chpou. Kdo to vak uvedl do pohybu to otzka! *

Velik poznn je ir, mal poznn je sldiv. Velik e je ist, mal e je nicotn. V spnku se due navtvuj, v bdn se tla odpoutvaj. Lid se schzej, aby o nco usilovali. Srdcem se denn za nm pacht, tu velkodun, tu hloubji, tu jen tak kradmo. Mal strach je zkostn, velk strach je mocn. Lid vyrej vped, jako by je nkdo vysteloval ze samostlu, a pitom se domnvaj, e se rozhoduj mezi dobrem a zlem, mezi sprvnm a nesprvnm. Lid pilnou a zstvaj jako klatba anebo mluva psen, majce se pitom za vtze. A pitom zvolna odumraj, tak jako rok me s podzimem a zimou. Ve slovech se trat jejich dny. Hrou se hloub a jet hloub, a u nemohou zpt. Jejich nenvisti je svazuj a ve slovech jejich vku petkaj. Kdo potom vzks k novmu ivotu srdce stojc u sam smrti? tst, hnv, smutek, radost, starost, ltost, promnlivost i nehybnost, lehk elegance, leniv liknavost, rozdychtn otevenost i stroh okzalost. Hudba z przdn vychz, houby z vlhkosti rostou, ped naima oima den std noc, ani kdo z ns v, odkud se vzal. Ale co nen dosti na tom, e rno i veer vdy znovu naleznou to msto, kde nadchz noc a bere se den, a vdycky znovu se zrod a ij! *

Nebt druhch, nebylo by mne, nebt mne, nikdo by ty druh nevnmal. Tm jsme se piblili a k sam pravd. Kdo to vak takto zadil, nevme. Nevme, kdo to zpsobil a kdo to stle zpsobuje. Asi by tu ml bt njak hybatel, ml by tu bt nkdo, kdo vm hbe. Ale my po nm nikdy nenachzme dnou stopu. Psob, dvaje o tom spolehliv dkaz, ale dnou jeho podobu nevidme, tak sv byt m, ani m tvar. Nae kostra se skld z mnoha kost a kloub, devti otvor a esti vnitnost. Kter je mi bli? Nebo mme ze vech stejnou radost? Jsou-li se ped nmi rovny, jsou tedy vechny naimi sluhy? Sluhov se pece nedokou navzjem vldnout a dit se. Nebo se dl na sluhy a pny, a nakonec tedy pece existuje njak prav vldce? To jet nic neznamen, e jsme ho chtli nalzt a e se nm to nepodailo, to na vci nic nemn.

7

Jakmile jsme na sebe jednou vzali tuto svou tlesnost, do skonn se j nezbavme. Stetvajce se s vcmi i po nich klouzajce, ijeme a n ivot pod nmi pd jak k, kterho nikdo nezadr. Nen to o k pli? Cel ivot sloume, plahome se a neznme vsledek. Unaveni a vm vyerpni dl se plahome, nemajce tuen, kam to vechno spje. Jak nm to nem bt lto? lovk si ekne, v tom je m nesmrtelnost, ale co si tm pome? Jeho tlo se vyvj, podlh zmnm a jeho due s nm. A nkdo ekne, e to nen k uzoufn! Je vskutku lidsk ivot tak temn, nebo jsem temn jen j a jsou jin lid, v nich toto temno nen? A co nechm-li se vst tm srdcem, kter je mi dno, jako svm uitelem? Potom nikdo nezstane bez uitele. Musme chpat stdu promn a jejich smysl, kdy nae srdce samo od sebe to vechno ovld a d se tm. Pak i blzen a idiot budou mt uitele. Kdo vak odhod srdce, je mu bylo dno, a bude trvat na tom, e on bude rozhodovat mezi tm, co je prav a neprav, co je sprvn a co je nesprvn, pak na tom bude tak, jako by se dnes vypravoval na cestu do sttu Je, kam vera u vlastn dorazil. To znamen dlat z neho, co nen, nco, co je. A dl-li se z neho, co nen, nco, co je, pestane tomu rozumt i duch tak velk, jako byl duch bjenho stavitele Ja. Tm mn j! *

e nen jen proud vzduchu, v ei jsou slova. Ale m e skuten slova, nen-li to, co chceme ci, dost urit? Anebo dosud nem slova? A nen u samo dost pochybn, povauje-li se e za nco zsadn jinho, neli je tbetn psklat, nebo o tom neme bt pochyb? Na em se zakld Tao, vznik-li pochybnost o tom, co je a co nen prav? Na em se zakld e, vznik-li pochybnost o tom, co je a co nen sprvn? Jak me Tao nkam vst, a pitom neexistovat? Jak me e existovat, a pitom bt nepijateln? Jestli se Tao zakld na neplnosti, jestli se e zakld na okzalosti, pak mohou ovem existovat pravdy a bludy, tak jak je podvaj konfucini a mohist, z nich jeden kad m za pravdu to, co druh m za blud, a jeden kad m za blud to, co druh m za pravdu. Chceme-li ovem napravit jejich omyly a vyvrtit jejich pravdy, pak nen nad to, ut jasnho rozumu. Nen vci, je by nebyla Onm, tak jako nen vci, je by nebyla Tmto. Jako Ono se nevid, uvdomuje se jen jako Toto. Proto tvrdm, e Ono vychz z Tohoto a Toto je zvisl na Onom, co znamen, e Ono a Toto se rod zrove. Tak je i zrozen doprovzeno smrt a smrt je doprovzena zrozenm, nemonost doprovz monost a monost nemonost, jakmile se nco tvrd, nco se popr, neboli jak nco poprme, u tm nco tvrdme. Osvcen lovk proto nepjde tou cestou a bude nazrat vechno z hlediska nebe. I on m Toto, ale Toto je zrove Ono a kad Ono je mu souasn Toto. Kad Ono u nho zahrnuje jednotu tvrzen i poprn, a tak je otzka, zda m jet vbec Ono a Toto, nebo je u nem? Ten stav, v nm Ono a Toto u nestoj proti sob, nazvme osu Taa, ta osa zaujm msto vprosted kruhu, odkud odpovd vemu a navky, nebo kad jej tvrzen je jedinou nekonenost, kad jej poprn je jedinou nekonenost. A proto jsem u prve ekl, e nen nad to, uvat jasnho rozumu! *

Lpe se dokazuje na pkladu ne-totonosti, e tot nen tot, ne na pkladu totonho dokazovat, e tot nen tot. Lpe se dokazuje pomoc ne-kon, e k nen k, ne pomoc kon dokazovat, e k nen k. Nebe a zem maj jedin smysl a vechny vci a tvorov jsou jedin k. Mon je mon, nemon je nemon. Cesta pochz od toho, jak se j chod. Vci se pojmenuj, a tak jsou. Pro to tak je? Protoe to je, jak to je. Pro to tak nen? Protoe to nen, jak to nen. Kad vc m to, m je, kad vc m to, co me; nen vci, kter by nebyla, m je, a nen vci, kter by nemohla, co me. Vezmme tenk stblo trvy i mohutn palcov sloup, odpudivho malomocnho nebo krsnou Si , velkost i lisnost, pokrytectv i hrd podivnstv.

8

Tao vechno spoj v jedin. To, co je rozdluje, zrove skld jejich plnost, a jejich plnost je v jejich rozdlen, tak dn vc nen ani pln, ani rozdlen, co vede vechny opt k jednot. Avak jenom ti, kdo vid nejdl, vd, jak t jednoty doshnout, a nesledujce dn urit cl a el, spolhaj na to, co je nesmnen.. V tomto nesmnenm je el, cl je v dosahovn jednoty, v thnut k jednot je zisk a cl. Tak najednou je vechno dokonno a tm u cle. Tak jdouce za tmto clem, dosahuj jej, ani si uvdomuj, e ho doshli. Tomu se k Tao! Opakem je, vyerp-li nkdo svho ducha vemonm usilovnm o jednotu vc, ani pochopil, e vci jsou vlastn dvno stejn! Tomu km - rno ti. Odkud se vzalo toto varovn rno ti? Byl jeden cviitel opic, jen krmval sv svenkyn erstvmi katany. Kdy jim oznmil, e budou dostvat po rnu ti a naveer tyi katany, opice se vztekaly. Dobr, ekl, budete tedy dostvat rno tyi a veer ti. Opice se radovaly. Pitom se vlastn nic nezmnilo, pojmenovn ani skutenost, ale vyuil toho, co se jim lbilo a co je zlobilo, a doshl svho. Tak jako svtec, kter se sn s ktermkoli tvrzenm stejn dobe jako s ktermkoli poprnm, je v souladu s kadma no i ne, s kadm dobrem i zlem, spovaje v nru nebeskho hrnskho kruhu. Tomu se k jt oboj cestou. Poznn mu starovku dosahovalo nejzazch met, ale m toho dosahovali? Jedni mnili, e nikdy dn vci ani nebyly. Toto byl nejzaz bod poznn., takov poznn bylo konen a pln, jeto k niemu nelze nic pidat ani piinit. Dal vzali ji na vdom existenci vc, ne vak hranice mezi nimi. Jet dal vzali na vdom existenci hranic mezi vcmi, ne vak pitakvn a poprn, rozliovn na dobr a zl, nic neodmtali ani netvrdili. Jakmile se toti jednou objevilo tvrzen a poprn, rozliovn na dobr a zl, pitakvn a odmtn, bylo tm postieno Tao. Na kor Taa se rozmnoila libost a lska. Nebo se to snad nestalo? Dkazem rozbujen libosti a lsky a jmy z nich vzel je, kdy pan ao hrl na citeru. Dokladem neexistence tho rozbujen a z nj vzel jmy je, kdy pan ao pestal hrt na citeru. Stalo se, e pan ao hrl na citeru, zatmco mistr Kchuang tloukl palikou do taktu a filozof Chuej se jen tak opral o strom dryandu. Poznn tch t bylo tm dokonal a jejich pam se dochovala do naich dn. A na to, e se svmi zlibami pece jen jeden od druhho liili, a kdy se kterkoli z nich snail ze sv vlastn zliby vyloit ty druh dva, pokouel se vysvtlit nevysvtliteln, co nakonec skonilo v hdankch o tvrdm kameni a blm koni. Kdy se aov syn pozdji snail rozpst pedivo otcova uen, ani za cel ivot se mu to nepodailo. D se v jejich ppad mluvit o dokonalosti? Pak jsem i j dokonal. Ned se v jejich ppad mluvit o dokonalosti? Pak vci ani j nikdo a nic nejsme dokonal. A to je toti tem mihotav blikajc paprsek nejist pochybnosti, kter svtec vyhl v dlce, a proto dodvm, e svtci jdouce za svm clem, spolhaj na to, co je nesmnen. A to je to, emu km uit jasnho rozumu! *

Nevm, zda to, co nyn chystm ci, je nebo nen stejnho rodu jako kterkoli jin subjektivn tvrzen. Tak i onak, vyjde to nastejno, a tak se nebude nim liit od tvrzen jinch, a proto se pokusm to ci. Byl tu potek. a byl tu potek toho stavu, kter tomuto potku pedchzel, kdy onoho potku jet nebylo. A byl tu potek toho stavu, ve kterm nebylo potku. Je tu byt a je tu nebyt a je tu stav a je tu stav pedchzejc stavu nebyt a stav, jen pedchzel onomu stavu, ve kterm jet nezaalo nebyt. Pak tu najednou bylo nebyt a my nevme, zda to, e zde bylo nebyt, znamen byt, nebo to znamen nebyt. Ostatn te jsem cosi ekl, a pece nevme, zda je vsledkem toho, e jsem cosi ekl, e bylo nco eeno, anebo nebylo vlastn eeno nic.

9

Na svt nen nic vtho ne koneek podzimnho chm, a naopak poho Tchaj-an je mal. Nikdo neil nikdy dle ne umel dt, a naopak proslul kmet Pcheng Cu zemel mld., nebe i zem se zrodily zrove se mnou a desetitisce vc vekerenstva jsou se mnou jedno. Tak vichni tvome jedno, a co se k tomu d pidat? Vdy jsem u ekl: jedno. A tak toto jedno s mou promluvou jsou dohromady dv, dv a jedno jsou ti a tak dl, a nakonec se ani ten nejgenilnj matematik nedopot, tm mn obyejn lovk! Tak jsme od nebyt postoupili k byt a odtud jsme se dostali ke tem. Co teprve kdybychom vyli od byt k byt. Ne, radji u nikam nebudeme vychzet a nechme vci, tak, jak jsou! Tao nikdy nedosplo k rozhranien, e nikdy nedoshla stlosti, kvli tomu povstaly hranice. Chcete tyto hranice vyjmenovat: lev, prav, lidsk vztahy, povinnosti, tdy, rozdly, zpasy, spory. A tomu se k Osm ctnost. Mimo est sfr universa stoj Svtec a nevyslovuje se. Uvnit esti sfr universa Svtec se vyslov, ale nedokazuje. V Letopisech a kronikch starch krl Svtci dokazovali, ale neodliovali. Kdo nejvc oddluje, nic nerozdl, kdo nejvc odliuje, nic nerozli. Pro? Svtec pojm vci od sebe, lza je odliuje, aby to ukazovala druhm. Proto tvrdm, e ten, kdo takto odliuje, vlastn nevid nic! Velik Tao se ned pojmenovat, velik rozlien se ned povdt, velik humanita nen lidumiln., velik skromnost nen pokorn, velik odvaha nen udatn. Tao se me projevit, ale pak u to nen Tao, slova mohou rozliovat, ale nic nevystihnou, humanita se me ustlit dle uritch regul, ale pak nen pln, naprost skromnosti se ned vit, udatn odvaha nen dokonal. Dokonal zaokrouhlenost tch pti me snadno zhranatt. Proto je dokonal jedin to poznn, je se zastav ped tm, co nezn. Kdo zn to rozlien, je se ned povdt, a Tao, je se ned pojmenovat? Ten kdo je schopen poznat, tomu km Nebesk studnice. Lije do n, nikdy nebude vrchovat pln, erp z n, nikdy nevyschne; ani pitom v, kde se to v n bere. A tomu zas km Vnitn svtlo. *

Kdysi se ptal csa Jao csae una: Chci napadnout vojskem zem Cung, Kchuaj a S-ao, nemohu se t mylenky zbavit, ani kdy sedm na svm trnu obrcen tv k jihu. Pro? A csa un mu odpovdl: Vldcov tch t zem lov kdesi mezi rkosm a mtou. Nen nejmen dvod na n neustle myslit. Hle, ped dvnmi lty vylo deset slunc na jednou a deset tisc vc zilo v jejich svtle. Nen-li morln sla Te mocnj ne slunce? *

Nie che se zeptal Wang Niea: Vte snad o nem, co vechny vci i tvorov shodn uznvaj za sprvn? Jak bych to mohl vdt? Vy tedy nevte, co nevte? Jak bych to mohl vdt? Pak tedy nikdo a nic nev nic? Jak to mohu vdt? Mon e je to tak a j se to pokusm ci, ale jak vm, e to, co j nazvu vdnm, nen nevdn, jak vm, e to, co j nazvu nevdnm, nen vdn? Dovolte vak, abych poloil nyn otzku j vm. Pesp-li v mokinch lovk, okamit je stien bolestmi v bedrech a me na to i umt; plat vak tot o mence? lovk, ocitnuv se na strom, roztese se strachem; plat vak tot o opici? A te mi eknte, kdo z tch t tvor vlastn v, kter msto je pro n to prav k pebvn? Lid jed divok i domc zvata, jeleni se zase iv pcninami, zatmco stonoky si pochutnvaj na hadech, sokol nebo jestb m rd myi. A te mi eknte, kdo z nich vlastn v, co je dobr k jdlu? Opice se p s opic, jelen obskakuje la, ryba se te s rybou, mui miluj krasavice, jako byly Mao-chiang a pan Li, ped ktermi i ryba sjede ke dnu, ptci se polekan rozlet co nejv a jeleni se daj na zbsil prk. Ale kter z tchto ty tvor vlastn v, kdo je na svt nejkrsnj? Ped mma oima

10

se principy humanity a spravedlnosti, cesty pravdy a li beznadjn pletou a klikat, jak je tedy mm od sebe odliit? Na to Nie che ekl: Nepoznte-li rozdl mezi prospnm a kodlivm vy, znamen to, e ani dokonal lovk nepozn tento rozdl? A Wang Nie ekl: Dokonal lovk m boskou povahu. Moly mohou hoet, a on se nespl, velk eky zamrznou, on nepoct chladu, hromobit budou tpat skly a vichice vzduje hladinu moe, jm to nezachvje. Takov lovk jezd na mracch a na mlhch, sed si na slunce a msc a na nich putuje za behy ty ocen, na tomto lovku nezmn nic ani smrt, ani ivot, o to mn se ho dotknou pravidla prospchu a kody! *

e-c se ptal chang Wu-ca: Slyel jsem vyprvt Konfucia o svtci, kter se nikdy nesna do neho zasahovat, nepacht se za prospchem, neuhb kod, nein mu radost, je-li dn, nevyhledv ani cestu Tao. k cosi, ani pi tom promluvil, mluv, ani cokoli ekl, toul se tam, kde nen prach, putuje mimo pran svt. Konfucius sm povaoval tyto povsti za pehnan. J mm za to, e prv toto je zpsob, jm psob divupln Tao. Co o tom soudte vy? chang Wu-c ekl: Jsou vci, nad ktermi by zstal v rozpacch sm lut csa, neku-li Konfucius, kter nco takovho ani neme pochopit. A vy jste zase pli uspchan. Vidte vejce, a u byste chtl mt kohouta, vidte stelu, a u byste chtl mt pelenho holuba. J se vm to pokusm ci mnohem pomaleji, slovy dost vhavmi. A vy mne se stejnou vhavost a s pochybami poslouchejte. Svtec se opr o slunce a msc, objm vesmr a tvo s nm nerozlunou jednotu, splv s jeho chaosem, vid v ponench rabech est a slvu. Ostatn lid se lopot a pacht, svtec je hlupk, je zabednnec. Prochz tisciletmi a z jednoty dosahuje sv prostoty. Nechvaje deset tisc vc tak, jak jsou, pivd je k sob. Vm j, zda nen radost ze ivota pouh pelud? Vm j, zda se svm protivenm smrti, nepodobm lovku, kter se coby jinoch rozlouil s rodnm domovem, a zapomnl, kam se m vrtit? Krsn pan Li, dcera strce ajskch hranic, tak pevelice nakala, kdy se j zmocnili pochopov ze sttu in, a si slzami promela nprsenku. Kdy se pak dostala do krlovskho sdla a sdlela s krlem jeho loe a jedla s nm vybranou krmi, pozd litovala kad prolit slzy. Vm j, zda nebudu jednou litovat, e jsem dnes tolik stl o ivot? Komu se ve snu zd o hodokvasu, rno se mon probud a hoce bude plakat; komu se ve snu zdlo, e ple a nak pro nco, rno mon vstane a v nejlepm rozmaru si vyjde na lov. V ase snn my nevme, e je to sen. Ve snu je vechno tak samozejm, tak jasn, ale pak se probudme a najednou vidme, e vechno byl jenom sen. Nad tmhle vm pak existuje jedno velik probuzen. A jedno se teba dozvme, e to vechno byl taky jen jeden velik sen. Ale hlupci si samozejm vdycky mysl, e bd, e vechno prohldli, e vechno vd, tamten je vldce, tamten je pask, vechno je jist, vechno jednou provdy dan. A co jestli je i Konfucius a vy s nm taky jenom sen? A co kdy i j, kter jsem vs tu prv nazval snem, taky jenom snm? Takov je to vc. Jej jmno je tk k paradoxu. Mon jednou za deset tisc let se najednou objev velk svtec a bude znt een A nm bude pipadat, e jsme ho potkali tak brzy, jako by to bylo jet dnes. Ovem kdy tu s vmi takhle polemizuji, pemete-li mne a j vm podlehnu, mte proto pravdu a j se mlm? A pemohu-li j vs a vy mi podlehnete, budu mt proto pravdu j a vy jste se mlil? Je to vbec tak, e jeden m pravdu a druh se ml, nebo je to prost tak, e oba mme pravdu a oba se stejn mlme? My dva se nedomluvme a ostatn zstvaj stranou. Koho vyzvat, aby ns rozsoudil? Vyzvu-li toho, kter je zajedno s vmi, d pirozen za pravdu vm, pak ovem tko me cokoli posuzovat. Vyzvu-li k rozhodovn toho, kter je zajedno se mnou, ten d pirozen za pravdu mn, a tak ani on neme nic rozhodovat. Vyzvu-li toho, kter se od ns od obou li, ten zaujme stanovisko odlin od ns obou, a zase nic nerozhodne. A kdybych vyzval toho, kter

11

je s nmi obma zajedno, zaujme stanovisko s nmi obma shodn, a zase neme nic rozhodnout. Pak tedy j a vy a stejn ostatn lid se navzjem nedorozumme. A na koho jinho jet ekme? Co vbec znamen uvdt vci v soulad podle podku nebe? kme o nem, e je to sprvn, o jinm zase ekneme, e to je nesprvn. Jednou ekneme, je to takhle, jindy zas tvrdme, e tak to nen. Kdyby bylo jednou provdy jist, co je sprvn, nebylo by u nikdy zapoteb hdat se o rozdlu mezi sprvnm a nesprvnm, u by nebylo teba se hdat, zda jsou i nejsou vci jinak. Promnliv hlasy navzjem souvis. Tam, kde ta souvislost nen, uvdme je v soulad podle podku nebe. Tak, rozprosteni do nekonenosti, vyerpme dan nm poet let. Zapomeme tedy na to, jak lta plynou, nestarejme se o to, co je dobr a co je zl, co je sprvn a co je nesprvn. Nae due a se rozlet do kraje bez hranic a pes hranice a tam a se zabydl! *

Polostn ptal se stnu: Pohyboval ses, te zas stoj, sedl jsi, te zas vstv, co nem nco stlejho, pevnjho, o by ses opel a m by ses dil? Stn mu odvtil: Vdycky se drm neho, a tak jsem, co prv jsem. To, eho se pidruji, zase m nco, eho se dr, a tak je, co je. Drm se hadch upin, drm se kdel cikd, tak jak mm vdt, pro nejsem, co nejsem? *

Zdlo se uangovi, e je motl, jen poletuje kolem, motl se ctil motlem, nic mu nechyblo, nevdl, e je uang. Nhle se probudil a ustrnul, je uang! A te nev, zdlo se uangovi, e je motl, nebo se zd nyn motlu, e je uang? uang nebo motl, pece tu mus bt njak rozdl! A tomu se k promnlivost vc! *

Zsady pstovn ivota (3)

N ivot m meze, vdn tyto meze nem. Poutt se s nm tak omezenm za tm, co je bez mez, je zkzonosn. Ti, kdo pesto hledaj poznn, vystavuj se tto zkze a hynou.

Vykon-li nco dobrho, vyhbej se slv, jestli jsi spchal zloin, vyhbej se trestu. Dbej, aby tvoje cesta vedla jen stedem, jen tak si uhj ivot a zajist bezpenost svho it, jen tak bude moci poslouit svm rodim, jen tak vyerp pln poet let. *

Mistr kucha kuchal bka pro prince Wen-chueje. Kad rozmach ruky, kad napaen pae, kad nakroen nohy, kad vytren kolena, kad zazvonn i obrat pronikajc epele udalo dan tn v hudebn skladb, jej harmonie pedila tanec moruovho hje i znm chr ing-ou. To je skvl, obdivn vykikl pihlejc princ Wen-chuej. Jak jen jsi mohl doshnout tto dovednosti? Mistr kucha odloil n a ekl: Miluji jedin Tao a v nm je cel m dovednost. Kdy jsem s otvrnm bk zanal, nevidl jsem nic ne bka. Po tech letech jsem pestal vidt celho bka. A te u se s nm setkvm jen svm duchem, nehledm na svma oima. M smysly vdly, kdy pestat, kdy si duch d uplatnn. Dre se pirozench znamen, vedu der noem po velkch dutinch, sleduji msta, v nich se skelet tp, a vyuvm-li jejich jistch pravidelnost, nestane se, e bych zavadil o tepnu anebo o lachu, nato abych zashl nkterou kost. Lep kucha mn n jednou ron, protoe sek,

12

obyejn kucha mn n jednou msn, protoe pesekv, mj n m u devatenct let, m za sebou tisce otevench bk, a pece jeho ost vypad, jako by prv opustilo brus. Mezi tmi klouby je mezera a ost noe nen tlust. Vstupujeme-li tedy s tm, co nen tlust, tam, kde je mezera, a se jakkoli zeiroka rozmchneme, vdy zstane dostatek msta pro putujc n. Proto zstv po devatenct let ost mho noe, jako by prv vylo z brusu. A pesto pokad, kdy se blm k nktermu sloitjmu kloubu, z nho se d pedem soudit, e s nm nebude lehk prce, zpozornm, soustedm zrak, zvolna a zlehka vedu n, a hle, jedin ez, a bek je rozbourn, jako hlna se drol a rozpad se na zem, j se postavm se zdvienm noem, a rozhleje se do vech stran, pelapuje z nohy na nohu, jsem spokojen sm se sebou. Oetm n a uschovm jej. To skvl! zvolal princ Wej-chuej. Naslouchaje slovm mistra kuchae, zjistil jsem, jak pstovat ivot! *

Kung-wen Sien potkal Rdce po pravici a strnul: Co je toto za lovka? Jak se stalo, e je jednonoh? To je dlo prody, nebo lovka?

To je dlo prody, nikoli dlo lidsk. Jen proda zrod nohu, ji nech samojedinou. lov podoby bvaj po pru. Z toho je zejm, e toto je dlo prody, a ne dlo lidsk. *

Baant z mokin ujde deset krok pro jedno klovnut, ujde sto krok pro jedno napit, a pece nestoj o to, aby ho krmili v kleci. Duchu neprospv, i kdyby byl krl. *

Lao Tan zemel. Tak filosof chin piel, aby ho oplakal. Tikrt zavolal jeho jmno, zanakal a vyel ven. Zastavil jej jeden z mistrovch k a ekl: Co vy jste nebyl ptelem naeho uitele? Byl. Jak tedy mete truchlit jenom takhle? Ano. Zprvu jsem ml za to, e jsou tady kolem jeho lid, ale u si to nemyslm.Veel jsem, abych ho oplakal, a hle, co vidm, star lidi, kte nakaj, jako by oplakvali vlastnho syna, mlad lidi, kte nakaj, jako by oplakvali vlastn matku. Zejm se tu seli jen proto, e se vdy najdou lid, kte mluv, kdy nen co kat, a pl, kdy nen nad m plakat. Obracej se zdy k nebi a pehnj sv pocity. Zapomnaj, co jim bylo dno. Ve starovku nco takovho nazvali zloinem proti prod. N mistr piel, kdy byl as pijt, a odeel, kdy byl as odejt. Jednejte podle toho. Smime se s asem a jednejme v souladu s nm, a smutek ani radost tu nebudou mti msto. Ve starovku tomu kali bosk rozvzn pout. Prsty zemdl pi pprav otopu, ohe dl ho a my neznme jeho konec.

Mezi lidmi (4)

Jen Chuej navtvil Konfucia, daje si jeho svolen k cest. Za jakm clem? Chystm se do sttu Wej. Za jakm elem? Slyel jsem o vldci toho sttu. Je mlad a pon si svvoln. Se sttem nakld lehkovn a nevid chyby, jich se dopout, svou lehkovnost hub svj lid. Po cel zemi le mrtv jak na troud splen kee, jak trsy travin v krajin mol. Lid je bezradn, nev, co si m pot. Slchal jsem vs, miste, vdycky kat, e mme odchzet, je-li stt dobe

13

spravovn, a pichzet, je-li v nm chaos. U dve lkae ekaj zstupy nemocnch. Rd bych obnovil v tto zemi podek pomoc mylenek, je jsem u vs poznal. Konfucius ekl: Obvm se, e se zamlenou cestou vydv ve velik nebezpe a e nevyvzne bez trestu. Tao si nepeje smovn, ze smovn vc povstv plin mnohost, plin mnohost pin zmatek, zmatek pin svzele a utrpen, kde jsou svzele a utrpen, tam nen niku. Dokonal mu starovku se nejprve staral, zda m vechno v sob, teprve potom se staral, zda maj vechno druz. Dokud si nejsi jist, e m vechno v sob, m dost asu na to, abys chodil za tyranem a staral se, co on in. Mon v, kde kon ctnost a kde zan vdn. Ctnost se ve slv rozplv, zatmco vdn v zpase o ni zan. Pro ty, kdo spolu zpol, je vdn nstrojem zpasu. Jsou to nstroje zl, je je nevedou k cli. I tehdy, bude-li mt velkou ctnost a nechylnou spolehlivost, ale nepochop povahu druhch lid, i tehdy, nebude-li usilovat o vlastn jmno a slvu, ale nepochop srdce druhch lid, pedstoup-i pesto ped tyrana a nejvmluvnji bude mluvit o humanit a spravedlnosti a tak na nj bude nalhat, nedoke nic jinho, ne e ze patnost druhch uin vlastn ozdobu. Nazvou t kdcem lid. A tomu, kdo jim kod, lid nakonec oplat stejnm. Dostane se ti od tch lid tam zl odplaty. Kdyby byl tento vldce milovnkem moudrch a nehodn nenvidl, nepoteboval by, aby ho nkdo zmnil, a ty bys udlal nejlp, kdybys mlel. Krlov a vvodov vdycky mus nkoho dit, vdycky usiluj o to, pesvdit druh. Tvj zrak bude brzy oslnn, oslepne, zane se tvit nejist, tvoje sta zanou vechno uhlazovat, tvoje jednn zane bt formln a tvoje due se zane pizpsobovat. Bude to stejn, jako bys el hasit ohe ohnm, jako bys el s vodou proti zplavm, nebo pidval to, eho je beztak pli. Jak jednou zane, nikdy to neskon. A protoe ti stejn neuv ve vem, nakonec tak jako tak u toho tyrana zahyne. Ped dvnmi asy dal tyran ie zabt Kuan Lung-fenga a tyran ou o mlo pozdji zase zavradil prince Pi Kana. Oba pstovali vlastn osobnost a sklnli se k lidem dole, aby lidu pomhali, a odtud oponovali vrchnosti, a jejich vldcov se jich prv pro tyto jejich vlastnosti nakonec zbavili. Tak dali pednost vlastn slv! Csa Jao napadl kdysi Cchung a S Ao, csa J napadl zase Jou Chou. Zem byly vyplenny, lid v nich pobiti. Jen proto, e nkdo stle shn vojky a kuje zbran, nemaje ve sv lanosti nikdy dost. To jsou ti, kdo hledaj slvu a spch, neslyel jsi o nich? A jestlie proti nim nic nezmohli svtci starovku, tm mn to svede ty. Nicmn ml jsi nepochybn pipraven u njak zpsob, kterm jsi chtl postupovat, povz mi onm! Jen Chuej ekl: Nesta snad, e jsem sm dn a jasn mysli, e budu dostaten nalhav, oddan jedin mylence? Ach, kde by to stailo! Me rozsvtit celou svou tv, me uinit cel sv vzezen krsnm, jeho nlada zstane nejist a vrtkav. Obyejn lid mu dosud nikdy v niem neodporovali, zvykl si znsilovat city druhch pro uspokojen vlastn due. k-li se o nm, e kadodenn vchova k ctnosti na nj neinkuje, zstane bez vlivu na nj i velk ctnost. Bude se dret svho, ani v nejmenm se nezmn. Mon e s tebou bude navenek souhlasit, ale uvnit si nepipust nic. Ne, tmto zpsobem nic nepod. Dobr, zstanu tedy ve svm nitru opravdov, ale navenek budu klikovat, sv tvrzen budu dokldat vhradn pklady ze starovku. Jako lovk vnitn opravdov jsem uednkem nebe a jako uednk nebe vm, e jsme se synem nebe stejnmi dtmi nebe. Pro bych ml svmi slovy vzbuzovat u lid chvlu i hanu, kdy i lid takovho lovka nazvaj dttem. V tom vem zstanu uednkem nebe.

Ale jako lovk, kter bude navenek klikovat, budu se klant a klekat tak, jak pikazuje ritul poddanch lid.in-li tak vichni, musm tak init i j, a budu-li init to, co in druz, pro by m hanli? V tom budu zas uednkem lid.

A budu-li pitom dokldat sv tvrzen toliko pklady ze starovku, slova, je budou ve skutenosti mmi vlastnmi doporuenmi a mmi vlastnmi vtkami, zstanou na povrch jen tm, co dvno pede mnou ekli ti sta. Takto zstanu opravdov, ani se pitom vystavm

14

nebezpe, v tom smyslu budu tak uednkem starovku. Myslte si, e ani tmto zpsobem nelze nieho dokzat? Konfucius ekl: Co tm doke? Nem nic ne hromadu pln a nvod, prav stav vci vak nezn. Jist, me se stt, e z toho veho vyvzne bez hony a bez postihu, ale to bude tak vechno. Zmny k lepmu nedoshne. Je to vechno, co mi me ci? Jen Chuej ekl: Ano, vc u nevm. Ale smm se te zeptat j vs, jak zpsob byste zvolil vy? Konfucius ekl: Postm se! Mohl bych ti to vyloit i vce slovy, ale tm bych ti to jen usnadoval, a s tm, kdo m vci pli snadn, se nebe nesm. Jen Chuej ekl: Moje rodina je velmi chud, dlouh msce se ani nedotknu vna a neochutnm tunjho pokrmu. Je tohle pst? Toto je pst, jak se dr ped obady nebo ped obtovnm, to nen pst due. Smm se vs zeptat, jak vypad takov pst due? Konfucius ekl: To je naprost soustedn vle a chtn. Nejprve pesta naslouchat uima a naslouchej srdcem, potom pesta naslouchat srdcem a vnmej jen dech chi, nebo zatmco obyejn sluch je omezen unmi boltci a srdce kon u znamen, dech zstv przdn, pipraven pojmout do sebe vechny vci. Tao se sousteuje v przdnm. Przdnota, to je ten prav pst due. Jen Chuej ekl: Mm tomu rozumt tak, e dokud nedoshl Jen Chuej toho stavu, zstv Jen Chuejem, a toho stavu doshne, pestane bt Jen Chuejem? D se toto nazvat przdnotou? Mistr pravil: Zcela sprvn. A nyn ti povm, jak me vstoupit do klcky toho vldce, ani by t zashla ta slva. Rozezpvej se, jen bude-li pstupn, a nebude-li, zadr. Nen-li dve, nen-li vchod, zabydli se v jedinm dom, v tom, co je nevyhnuteln a bude blzko. Zastavit kroky je snadn, t je postupovat, ani bychom se dotkali zem. Je snadn pedstrat nco, pracujeme-li ve slubch lid, t je cokoli pedstrat, pracujeme-li ve slubch nebe. Slyel jsi, e s kdly se d ltat, dosud jsi neslyel, e by se dalo ltat bez kdel. Slyel jsi o vdn, je v, dosud jsi neslyel o vdn, kter nev. Nahldni do onch dve, przdn s tam rod svtlo, znamen tst tkv v zastaven. Ale kdo se nezastav, jako by sedl na pdcm koni. Mj sluch a zrak svj, aby se spojily s tvm nitrem. Dej vhost vdn ze svho srdce, a budou k tob pichzet duchov a bostva, aby u tebe mohli pebvat. Co teprve lid! V tom je promnlivost vekerch vc. V tom je vazek csae Ja a una. To je cl cesty gni Fu Si a i ch. Co teprve ostatnch! *

C-kao vvoda zem e, se piel poradit s Konfuciem, kdy byl vybrn aza vyslance do sttu chi: Krl mne posl s dleitm poslnm. Ze strany chi se mi bezpochyby dostane velikch poct, ale s ostatnm nebudou spchat. Ani obyejn lid se nedaj jen tak k nemu pimt, nato vvodov.A to mi dl starost. Mistr mi kdysi ekl, e bez Tao se sotva doshne njakho cle, malho jako velkho. Nesplnm-li kol vytrpm od lid, splnm-li jej, potrest mne Jing a Jang. Jenom ten, kdo m slu Te, doke se vyhnout utrpen, a uspje nebo ne. M jdlo bv prost. Nikdy v nm nen zvltnch koen nebo jinch psad. Nikdo po nm nikdy nepoteboval nic ke schlazen. Kdy jsem vak dneska obdrel krlv pkaz, musel jsem a do veera pti led, tak mne pl v mm nitru.. Jet jsem nezaal, a u mne proda takto trzn, neuspju-li, pibude utrpen, je mi utd lid, tak budu nakonec trpt dvakrt. Nenael jsem v sob dosti schopnost, abych dokzal splnit sv posln. Mete mi k tomu nco ci, prosm! Konfucius pravil: Jsou dv nejvt pikzn na svt, prvn se jmenuje osud, druh se jmenuje povinnost. Synovsk lska je nm pisouzena osudem, ze srdce ji nevyrve. Sluba vladai je nm dna povinnost, na svt nen msta bez vladae a nen tak msta, kam by

15

mohl vasal utci ped svou povinnost. Tomu se k velk pikzn. Proto je synovsk lska dovren tm, e sloume svmu otci, a jsem kdekoli, a proto je vasalova loajalita pln tm, e ve vem sloume svmu vladai. Slouit jen svmu srdci, nenechat radost ani al dlouho zasahovat. A i kdy v, e je jeho ponn marn, bere to jako osud, a to je vrchol sly Te. Jako ministr i syn budete postaven ped vci, jim se nebudete moci vyhnout, zapomete na sebe, zaujat uskuteovnm toho, co je vae povinnost, a nezbude vm as, abyste se radoval ze ivota nebo se hrozil smrti. Ano, jdte po sv prci, je to tak v podku!

Chci vm vak jet ci, co jsem slyel zas od jinch. Obecn o vztazch mezi lidmi plat, e ty, kdo maj k sob blzko, k sob pitahuje vzjemn dvra, a ti, kdo maj k sob daleko, se mus o sv oddanosti ujiovat slovy. A slova potebuj nkoho, kdo by je pedval. Pedvat slova, je obma stranm vyhovuj nebo ob strany popuzuj, je nejt na svt. Obapoln shoda nutn vede k peme krsnch slov, obapoln zloba nutn vede k peme zlch slov. To, eho je pli, je nepimen, nepimenost vyvolv nedvru a nedvra znamen nebezpe pro toho, kdo slova pedv. Proto se nabd v Nvodech k enictv: Pedvej jen to, co je osvden, nepedvej slova pehnan. Toto je mon zpsob, jm se lze uchrnit.

Ostatn i bojovnci osvduj svou obratnost zanaj v Jang, zpravidla kon v Jin, a zachzejce daleko, uvaj stle podivnjch trik. V tom se podoboj lidem, kte na slavnostech pij a kte tak zprvu dodruj pravidla chovn, aby nakonec konili v nepstojnostech, vc a vc rozjaeni. A tak je to se vm. Co zan v dve pln ohled, kon v nezzen surovosti, co se zd na zatku nm prostm, nakonec vyroste do obludnosti. Slova jsou vtr a vlny, iny jsou spch a zmar.Vtr a vlny se uvdj snadno do pohybu, spch i zmar snadno uvedou v nebezpe. Rozmky vychzej skoro vdycky z obratnch slov a z jednostrann ei. Zve, kdy umr, si taky nevybr hlas, zuiv vyje a sku divoce, v srdci se rod sveepost. A kdy nco zajde pli daleko, ozvnou se ozvou zrznn srdce, ani o tom vd, a nevd-li o tom, kdo me vdt, jak vechno skon, kam a to zajde. Proto se v nvodech k enictv nabd: Neuchyluj se od pkladu a nespchej s spchem, nebo pekroit obvyklou mru vc znamen pehnt, odchylovat se od pkladu nebo pospchat s spchem ohrouje dlo. Dobr vsledek chce svj as, patn vsledek se nenaprav. Mus se vyvarovat tchto chyb, a proto svobodnm srdcem splvej s pohybem vc, poddej se nevyhnutelnosti a pstuj stedn cestu. Tak doshne cle. Co m dlat, abys splnil povinnost? Udl nejlp, spolehne-li se a ponech vechno konenmu osudu. A to je na tom to nejt!

*

Kdy ml Jen Che nastoupit na msto uitele k prvorozenmu synovi vvody Linga ze sttu Wej, piel se poradit k ch Po-Jovi: Jde o mue, jeho mravnost je u od prody zkaen. Neuvedu-li ho na pravou cestu, hroz sttu nebezpe, avak uvdt ho na pravou cestu je zase nebezpen pro mne, nebo jeho poznn sta prv tak na to, aby poznal chyby druhch,ale to, v em sm chybuje, nikdy nepochop. Co si mm pot v takovm ppad?

ch Po-J odpovdl: Dokonal otzka. Bute opatrn a ostrait. Vyvarujte se chyb. Nejlpe udlte, kdy se budete chovat podle nho a myslit budete s nm. I kdy oboj s sebou nese nebezpe. Jednejte podle nho,ale uvnit si to nepipoutjte. Myslete s nm, ale navenek to nedejte najevo. Kdybyste jednal podle nho a pipustil si to uvnit sebe sama, zvrt to vai osobnost, zni vs to, zhroutte se, sesujete se. Kdybyste myslil snm a dval to pitom najevo, stanete se slavnm, budou vs proklnat a budou vm zloeit. Bude-li se chovat jako dt, bute jako dt s nm. Pestane-li vnmat hranice, pestate je vnmat s nm. Zane-li jednat, jako by dnch hranic nebylo, jako by neexistoval nikde dn beh, jednejte i vy, jako by dn hranice neexistovaly. Jenom tak jej dokonale poznte a spolu s nm dospjete ke stavu ist neporuenosti. Slyel jste u o kudlance nbon, kter, divoce

16

mvajc kdly, chtla zadret rozjet vz, nemajc potuchy o tom, e nen v jejch silch splnit to, co si pedsevzala? Tato kudlanka mla prost pehnan mnn o svch schopnostech a o svch monostech. Bute opatrn a obezetn, nebo kdybyste pli asto stavl na odiv svoje pednosti a schopnosti, byl by to ten nejspolehlivj zpsob, jak prince proti sob popudit. Slyel jste u o tom cviiteli tygr? Nikdy si pr nedovolil podvat svm elmm potravu vcelku, sprvn se obvaje zuivosti, kter by se jich zmocnila pi jejm trhn. Tento cviitel dobe vdl, kdy jsou jeho zvata hladov a kdy jsou nasycen, vdl tak, co bud jejich zuivost a divokost. Tygi se ovem od lovka li druhem. Nememe si vak nepovimnout, jak se tito tygi ke svmu oetovateli lsaj, protoe tento oetovat um jednat podle jejich pirozen povahy, piem tit tygi by dokzali oetovatele usmrtit, kdyby postupoval proti jejich pirozenosti. lovk, jen miluje sv kon, peuje o n, ist jim stj, pln koe jejich vkaly, pln kd jejich mo. A pece se stalo, e se takov opatrovnk kon pokusil odehnat od svch milk obtn hmyz v nepravou chvli, k se zbavil udidla, rozbil svmu pnovi hlavu nebo mu kopytem rozdrtil hrudnk. mysl byl ten nejlep, a pece ho jeho lska zahubila. Bez obezetnosti nelze!

*

Tesa jmnem na sv cest do sttu chu dorazil k ztoin, u n uvidl velik dub, uvan mstnmi lidmi jako boit. Kmen stromu byl tak obrovit, e se za nj mohl skrt dospl vl, mil sto pd do ky, vysok byl jako hora, teprve v njakch osmdesti stopch vyrely vtve, z nich nejm deset bylo tak silnch, e by z nich mohli nadlat luny. Kolem stromu se pohybovaly davy poutnk jako na triti, ale tesa el dl svou cestou, ani se po stromu neohldl. Zato jeho tovary se nemohl vynadvat. Teprve za dlouho, kdy se dosyta vynadval, dohonil mistra se slovy: Co s vmi chodm s tesaskou sekyrou v ruce, jet jsem nenarazili na strom, kter by byl tak dokonal, ale vy jste se na nj ani podn nepodval, ani na chvilku jste se nezastavil a pokraoval jste v cest, pro jste to udlal?

Dosti u, nechci u o tom strom slyet! Je to marn, zhola zbyten strom. Zkus z nj udlat lun, potop se, udlej z nj rakev, v ten rz shnije, nadlej z nj nad nebo nbytek, rozpadnou se ti v ruce, postav z nj vrata, zakrtko se zalij smlou, zkus z nj vytesat domovn sloup, seerou jej ervi. Je to strom, kter ned podn devo, a proto nen k niemu. Jinak by ani nedoshl takovho st!

Po nvratu dom se zjevil posvtn dub tesai ovi ve spnku a takto jej oslovil: S m mne to chce srovnvat? Chce mne pirovnvat k tm svm pstnm stromm, rovm kem, hrunm, pomeranovnkm, pomelovnkm i jinm ovocnm stromm a kem, je oeou, sotva na nich dozraj prvn plody, pitom jim velkmi vtvemi lomcuj a ty men pitom polmou? Tyhle stromy si svou uitenost jen ztrpuj ivot. Nikdy se nedoij plnho potu let. Vydvajce se vanc niivmu zachzen svta, umraj pedasn v polovin cesty. Tak je tomu se vm! Proto jsem se snail dosci stavu, v nm nejsem na nic pouiteln. Te, kdy se u pibliuji okamiku smrti, jsem toho doshl. A to m pro mne ten nejvt uitek. Nikdy bych pece nedokzal vyrst do takov velikosti, kdyby ve mn zbyla sebemen uitenost! Ostatn, oba jsme pouh vci a jsme na tom stejn, ty zbyten lovk na prahu smrti, tak jako j. Co ty v o jednom zbytenm, neuitenm stromu?

Procitnuv ze spnku, tesa vyprvl o svm snu tovaryovi. A ten mu namtl: Paklie tolik lp na sv naprost neuitenosti, pro potom slou jako boit?

Tak nemluv, opil mistr, on jen tak spoinul a odevzdal se. Vytat mu to znamen nepochopit sm sebe. Mysl tm snad to, e by mu hrozilo poraen, kdyby nebyl na mst boit. Zpsob, kterm se chrn, je prost jin, ne uvaj ostatn, a byl by daleko od skuten pravdy kad, kdo by jej chtl soudit podle obecnch zsad povinnosti.

*

17

Nan Po C chi se zatoulal k vrcholk pahorkatiny ang a tam uzel velik strom nevdanho vzrstu, do jeho stnu se mohlo ukrt nejmn tisc tyspe. Nan Po C chi pravil: Ndhern strom, z toho by jist bylo skvl devo! Ale kdy pohldl vzhru, uvidl msto koruny zm velijak pokroucench a kivolakch vtv, na prvn pohled nepouitelnch na podprn domovn sloupy i na podvaly. Sklouzl zrakem dol na k obrovitm koenm a shledal, e kmen je jimi po cel dlce rozdlen tak, e se z nj ned vytesat ani rakev. Ochutnal list toho stromu a v stech poctil ostrou palivost. Kdy ke stromu piichl, ml dojem, e se ti dni neprobere z ommen. Zvolal Nan Po C chi: Toto je opravdu zcela nepotebn strom. Jen takov mohl doshnout tto sv dnen velikosti. Stejn nepotebnosti vyuv i bosk lovk! Ve stt Sung ve vesnici ing se da katalpm, cypim a morum. To, co z nich vyroste na dlku pae, ulom ti z tamnch lid, kte prv potebuj bidlko pro svou opiku. To, co naroste do nkolika objem, uznou si ti, kte potebuj pizdobit stechy svch dom. To, co naroste do sedmi objem, daj si uznout urozen a zmon lid na postranice rakv. Tak se dn z tchto strom nedoije pirozenho potu svch let. Vechny stejn umraj pedasn, v polovin sv cesty, pod ranami seker. Tak nebezpen je uitenost! Pi obadech osvobozovn nen ece dost dobr bek s blm elem, vep s vyvrcenm rypkem, lovk stien hemoroidy. V to kad aman a knz, a proto jsou tyto bytosti a tvorov povaovni za proklet. Ze stejnho dvodu povauje tat znetvoen bosk lovk za nejvt tst! Mrzk u ml bradu zarytou a kamsi do pupku, jeho ramena pevyovala temeno hlavy, kostr mu trela do nebe, patero vnitnch orgn ml vyhezlch, jeho ebra tvoily dv zbytnl kosti. Pesto si tento mrzk stail na sebe itm a pranm vydlat tolik, aby mohl t a itnm plev stail uivit jet deset jinch. Ale kdy vrchnost povolvala vojky, mrzk u jim mohl zamvat z davu, a kdy vrchnost vyhlaovala veejn prce, mrzka pro jeho zjevnou nemohoucnost nevzali. Zato kdy vrchnost poslala pdly zrna nemocnm a nemohoucm, mrzk u dostal cel ti ungy a deset otep deva ndavkem. Napohled straliv zmrzaen lovk se stail sm o sebe postarat a doil se pirozenho potu let. O spokojenj me bt ten, kter podobnho zmrzaen doclil v ohledu mravnm!

*

Kdy zavtal Konfucius do zem chu, chusk blzen jmnem ie J pechzel kolem jeho dve a provolval:

Fnixi! Fnixi! Jak to, e sla Te docela upadla? Budoucnost nechyt, minulost nenajde. Svtec se uplatn tam, kde je Tao. Kde nen Tao, tam Svtec ivo! Za tohoto asu, hle ujti trestu! Leh ne prko je tst, nikdo je neum uzvednout, netst je t neli zem, nikdo mu neum uniknout. Konec! Konec! Pichzet k lidem

18

s morln silou Te! Jen zmar! Jen zmar! Kdo po arch zem spch, po tom je veta! Trnit mijang kroky m nezran. Cesta m klikat nohy m uchrn. Horsk strom se sm por, smla sama v ohni sho. Skoicovnk d se jst, tak jej daj porazit. Lakovnk je k uit, tak jej daj osekat. Lid si vesms uvdomuj uitenost pouitelnosti, a nikdo si neuvdom uitenost

nepouitelnosti. *

Dkaz morln sly (5)

Ve stt Lu il jednonoh Wang Tchaj, za kterm pichzelo nejmn tolik lid co za Konfuciem; chang i se Konfucia zeptal: Ten Wang Tchaj m jen jednu nohu, je to mrzk, a pece se stt Lu dl na dv poloviny mezi jeho a vae stoupence. Ten lovk stoj a nic nek, sed a slova nepromluv, ale to, kte za nm pili przdn, odchzej naplnni. Ten lovk mus v sob mt nco, m k lidem promlouv, ani by pronesl jedinho slova, mus v sob mt nco, m formuje due lid, ani by uil jakhokoli kadlubu. Jak to je lovk? Konfucius odpovdl: Je to svtec, j sm jsem ml za nm u dvno jt, a jestli ho povauji j za svho uitele, co teprve ti, kte se mn rovnat nemohou. Co je mi po sttu Lu, kdy bych za nm rd pivedl cel svt, aby se stal jeho uednkem. chang i ekl: Je to jednonoh mrzk, a pece vvod mezi mistry, to znamen, e nm daleko ped ostatn. Je-li tomu tak, co je zvltnho na jeho mylen? ivot i smrt jsou mu stejn velik a neznamenaj mu dn rozdl. Nebe a zem se mohou pevrtit, jeho se to netkne. On dobe zn to, co je bez fale, a s jinmi vcmi si nevymn msto. Za osud bere vc promny a dr se podstaty. chang i ekl: Co tm mnte? Konfucius pravil: Nahlme-li svt z hlediska rznost vc, pak se nm jev jtra od lunku tak daleko jako stty chu a Je. Nahlme-li vak vechno z hlediska totonosti vc, vechny vci jsou jedno a tot. Takov lovk pestane chpat, k emu je dobr mt oi a ui, a jeho due putuje v harmonii s morln silou Te, na vcech vid jen to, co tvo jejich jednotu, a nehled na to, co se pitom ztrc. Shled-li takov lovk, e piel o nohu, nepipad si o nic h, ne kdyby upustil z dlan hrst hlny. chang i ekl: Pracuje tedy jen na sob; svm poznnm objevil svou dui, pes svou dui se dostal k on nemnn dui. Pro ale tolik znamen pro ostatn, m na n psob? Konfucius pravil: Nikdo se pece nebude shlet v proudc vod, svj obraz najde v stojat vod. Jen ten, kdo sm stoj v klidu, doke zastavit ostatn a uvst i je do stavu klidu. Ze vech tch vc, je berou ze zem svj osud, jedin borovice a cypi zstvaj

19

v zim i v lt zelen; ze vech bytost, je svj osud od nebe berou, jedin Jao a un mezi vemi umli spravovat svj ivot, a tak mohli spravovat ivoty vech. Pronikne-li udatn bojovnk samojedin neohroen devaterm vojskem, je to doklad, e si uchoval pvodn slu a nen v nm strachu. A kdy je tomu tak u toho, kdo se uml pemoci na cest za slvou, o vt je ten, kdo dr vldu nad vemi vcmi, co jich je na nebi i na zemi, kdo z esti st tla uinil jen svj pbytek a z u a o pouh znamen. Tu se sjednocuje vechno vdn a jeho due nepozn smrt. On sm si zvol phodn den a odchz. Najdou-li se jin a ubraj se za nm, dobe tak, ale pro by si ml on dlat z tchto vc starost?

*

en Tu ia ml jen jednu nohu. Studoval u uitele Po-chun Wu-ena spolen s C-chanem, prvnm ministrem sttu eng. Jednou ekl ministr Cchan jednonohmu en Tu iaovi: Bu pjdu naped j a vy posekte, nebo pjdete naped vy a v tom ppad vykm j. Nsledujcho dne se ti dva seli na jedn rohoi a C-chan znovu zaal: Ml jste pokat, kdy jsem el j naped, v opanm ppad musm vykat j! Vy tedy nemnte uhnout z cesty, setkte-li se s prvnm ministrem sttu? Myslte si snad, e jste mu roven? en Tu ia odpovdl: Je vbec nco takovho jako prvn ministr tady v pbytku naeho uitele? Mluvte o sob jako o prvnm ministru sttu, jako byste tm vechny ostatn odkazoval do druh ady. Slyel jsem, e jasn je to zrcadlo, na nm se neusazuje prach, usad-li se, u nen jasn. Ten, kdo ije del dobu s mudrcem, pestv se dopoutt chyb. Vy jist povaujete naeho uitele za velikho mue, nen vak chyba, hovoit podobnm zpsobem o tom, kdo a jak a kdy m odchzet? Tak vy takhle! uraen vykikl C-chan. Chcete se dlat dokonalejm, ne byl samotn csa Jao? Ml byste zvit, zda by nestlo za to, zamyslit se nad va ctnost? A en Tu ia ekl: Je dosti takov, kte zastraj chyby, jich se dopustili, aby se vyhnuli trestu. Tch, kte neskrvaj sv chyby jen proto, aby si uhjili dal existenci, je mlo. Pochopit, e se ned nic dlat, a brt to pokojn jako nco, co je dno osudem, to doke jen ten, kdo m mravn slu. Vdy kad, kdo se ocitl na dostel bjnho lukostelce, ml tady uprosted cl, a nebyl-li zasaen, byl to osud. Mnoho lid se dvma nohama se mi posmvalo, e j je nemm. Nenvidl jsem je za to, pekypoval jsem ztm, ale pak jsem piel sem do domu naeho uitele a hlava mi vychladla. Nevm, snad to bylo tm, e mne uitel svou vlastn dokonalost zbavil v neistoty. Devatenct rok ji putujeme s uitelem a cel ten as jsem byl a zstal jsem jednonohm mrzkem. Spolen se chystme sestoupit do nitra naich bytost, ale vy nepestvte odvdt moji pozornost k mmu zevnjku. Nen to zloin? C-chan se zastydl, vraz jeho tve i jeho chovn se rzem zmnily a on ekl: U nemuste nic dle kat.

*

Ve stt Lu il jednonoh mu, zvan u-an Beznoec. Tento lovk se jednoho dne dobelhal ke Konfuciovi, ale Konfucius ho odbyl: Sm jste si pivodil toto netst vlastn neobezetnost. Co si slibujete od toho, e te jdete za mnou? Beznoec odpovdl: J jsem jen zavas nepochopil, co je to kze, lehkomysln jsem nakldal se svm tlem, proto jsem piel o nohu. Pichzm-li vak dneska za vmi, pak je to proto, e mi zstalo pesto cosi mnohem cennjho, neli jsou nohy, a to si chci uchrnit. Nebe se klene nade vm, zem nese ve. Myslil jsem, e jste jako nebe a zem. Vskutku jsem netuil, e se takhle zachovte! Zachoval jsem se jako hlupk, ekl Konfucius, pro nejdete dl, abychom si mohli pohovoit o vem, co vme.

20

Po Beznocov odchodu Konfucius pravil: Moji ci by si mli vzt z toho mue pklad. Beznoec je mrzk a pece se sna pouit, aby napravil paatnost svch dvjch skutk. O to vce by se mli snait ti, kdo si uchovali sly dosud nedoten! Pozdji rozmlouval Beznoec se starm mistrem: Konfucius dosud nen dokonal. Pro vm nadbh, e se chce u vs uit, kdy m vechno tak jako tak slouit jen a jen jeho prospchu? Vdy on si d jen pomyslnou slvu a pochybnou proslulost, nemaje potuchy, e dokonal mu prv toto povauje za nejhor pouta a okovy. Star mistr pravil: Pro bychom jej nemli pesto vst k tomu, aby zaal povaovat ivot a smrt za jedno a tot, aby zaal za jedno a tot povaovat i to, co se sm a nesm, a tak jej zbavit jeho okov a pout, vysvobodit jej ze veho, co ho svazuje a omezuje? Beznoec ek: Nebe ho potrestalo, jak by ho bylo mono vysvobodit?

*

Vvoda Aj ze sttu Lu se jednou zeptal Konfucia: Ve stt Wej pr ije jaksi ohyzda, ktermu tam kaj Aj Tchaj-tcho. Ale mui, kte s nm pili do styku, navzdory jeho ohyzdnosti myslili jen a jen na nj a pr nebyli sto se od nho odlouit. eny, kter ho spatily, prosily rodie, e se chtj stti radji jeho kubnami ne prvnmi enami jinch mu, bylo nejmn deset takovch ppad, ne-li vce. Pitom ho nikdy nikdo neslyel proslovit nco novho, vdy jenom doploval druh. Neml ani dn postaven, je by mu umoovalo ovldat druh, nemohl tedy nikoho zachrnit ped smrt. Nevlastnil dchody, ktermi by mohl nasytit aludky druhch lid. Tak jenom svou ohyzdnost ohromuje svt, nepromlouvaje nic originlnho, dnou uenost nevynikaje nad jin, a pece se za nm vichni jenom hrnou. A pece vnm mus bti nco, co ho odliuje od ostatnch. Pozval jsem jej k sob, abych si jej mohl prohldnout. Skuten, jeho oklivost byla hrozn, ale neil u mne jet ani msc, a j jsem zanal chpat, co je za lovka. Neuplynul rok, a j jsem mu vil. M zem postrdala schopnho prvnho ministra, a j jsem mu chtl svit zen sttu. Na mou nabdku odpovdal a po dlouhm otlen. Vhal, a mn se zdlo, e odmtne. A tak jsem mu pln zkosti vldu vnutil. On mne vak nhle opustil a odeel. Zhroutil jsem se, bylo mi, jako bych cosi nenvratn ztratil. Najednou se mi zdlo, e u nemm nikoho, kdo by se mohl se mnou tit z tto zem. Co je to za lovka? Konfucius pravil: Jednou mne vyslali do sttu chu a j jsem tam uvidl podsvinata, jak se pokouej napt z tla mrtv matky. Po chvli zamrkala malmi oky a odbhla od n.Ta podsvinata pochopila, e jejich matka je u nevid, a pochopila, e to vlastn u nen ona. Ta podsvinata milovala to, co bylo jejich matkou; ne jej tvar, ale to, co ten tvar uvdlo do pohybu, co mu dvalo smysl. Zahyne-li nkdo v bitv, lid ho dn pohb, ale vojenskou hodnost a sv postaven si s sebou nevezme, beznoh lovk vm bez zdrhn pj boty, nebo jedno i druh ztratilo svj smysl. enm, je vybrali pro dm csae, pestvaj sthat nehty a zdobit ui. Tak i tlo, je zstalo cel, me nco dokzat, nato lovk s plnou ctnost. A nyn k tomu Aj Tchaj-tchovi. Lid mu vili dv, ne otevel sta, oblbili si jej dv, ne pro n cokoli uinil, dokonce mu pedvali vlastn stt, obvajce se jedin jeho odmtnut. Mus to bt lovk, jeho schopnosti jsou pln a dokonal, ani na sebe jeho ctnost bere navenek zejm tvar. Vvoda z aj se zeptal: Co nazvte plnmi a dokonalmi schopnostmi? Smrt a ivot, byt i zmar, prohra i zisk, chudoba i bohatstv, ctihodnost i mrzkost, chvla i hana, hlad i ze, zima, teplo, to vechno jsou promny dn, jimi se napluje osud. Den std noc, a dn uenost se nedobere jejich zdroj, proto nedoke uvst chaos v harmonii a zapovzen j zstane vstup do sdla due. Tu ui harmonickou a spokojenou, a ona nikdy neztrat radost nebude pedlu mezi dnem a noc a bude se vemi vcmi vekerenstva voln kret do jara, vzpt se ta ron doba rozhost i ve tvm srdci, a to se nazv plnmi a dokonalmi schopnostmi. A co se mn tm, e ctnost nem tvar?

21

Rovnovha je statek stojat vody, jejm vzorem se meme dit, nebo ona si chrn, co je uvnit, ani se na povrch pohne. Ctnost Te je vdobytek dosaen harmonie, ta ctnost nem dn tvar, ale vci se od n nemohou odlouit! Jinho dne o tom vyprvl vvoda Aj jednomu z Konfuciovch k, mistru Mingovi: Na potku jsem sedl tv k jihu, vldl jsem i a shlel jsem na obyeje lidu a rmoutil jsem se, kdy jsem vidl lidi umrat. Pipadal jsem si dokonal. Ale te, kdy jsme slyel o pravm dokonal mui, uznal jsem, e j jm nejsem, a bojm se, e lehkovnm uvnm sebe samho mon znim i stt. Nejsme s Konfuciem vldce a poddan, jsme ptel ve ctnosti!

*

Hrbat chromec bez pysku hovoil k vvodovi Lingovi ze sttu Wej a tomu se jeho slova tak lbila, e kdykoli pozdji uvidl zdravho lovka, pipadaly mu jeho nohy pli thl. Jaksi mu s voletem jako k hovoil s vvodou Chuanem ze sttu chi a tomu se lbila jeho slova tak, e kdykoli pozdji uvidl zdravho lovka, pipadal mu jeho krk pli tenk. Tak mv ctnost vdy nco, m na sebe upozoruje, tlo m vdy nco, m je zanedbateln. Teprve kdy lovk nepehldne to, co je pehldnuteln, pehl to, co nikdy nepehldne, tomu se k opravdov nadhled! Tak m svtec vdy kam jt a uenost povauje za pancharta, psahy za lep, ctnost za zplaty, prci za kramstv. Svtec nic nesnuje, tak pro by poteboval nco vdt, nic nerozdluje, tak pro by poteboval spojen, nic mu nechyb, tak pro by poteboval ctnost, nem nic na prodej, tak pro by poteboval krm. Ty tyi vci jsou pc nebe. Ta nebesk pce krm nebe. Dostv-i svou krmi od nebe, svtec nepotebuje lidi. M lidskou podobu, ani m lidsk pocity. Maje podobu lovka, pobv u lid, ale protoe postrd jejich pocity, nemaj k nmu pitakn ani odmtn pstup. Ve sv nepatrnosti nle k lovku, ve sv nezmrnosti tvo sm sv nebe!

*

Ptal se filosof Chuej mistra uanga: Mohou existovat lid, kte nemaj city ani pocity? Ovem, ekl mistr uang. Jak ale mohou bt lid, kte nemaj city ani pocity, jet zvni lidmi? Pro bychom je nemli nazvat lidmi, jestlie je Cesta obdaila lidskou tv a nebe je nadalo lidskm tvarem? Filosof Chuej vak znovu opil: Jakmile je vak nazveme lidmi, jek mohou nemt city a pocity? Mluvme-li o citech a pocitech, myslm tm nco jinho, vysvtlil mistr uang. eknu-li o nkom, e nem city ani pocity, myslm tm, e nepipust, aby se jeho nitra zmocovaly pocity libosti i nelibosti, myslm tm, e postupuje vdy v souhlase s pirozenm chodem vc, ani chce ivotu cokoli pidvat a nco na nm vylepovat. Nebude-li vak ivotu nic pidvat, jak bude sm t? Tao mu dalo jeho podobu, nebe mu dalo jeho tvar, ale nezanej do jeho nitra libost ani nelibost. To jen vy se pod pohybujete mimo svho ducha a marn vyerpvte svou vnitn energii. Sta se opt o strom a nco si tie broukat, pidrte se uschl haluze a tie klmejte, nebe vm vybralo tvar, a vy tu pod o tvrdm i o blm povykujete!

*

Nejvzneenj uitel (6)

22

Clem je poznat inn nebe a inn lovka. Poznn innosti nebe se rod z neb. Poznn innosti lovka vznik tak, e pomoc toho, co nae vdn ji zn, pstujeme to, co nae vdn dosud nezn. Vrcholem poznn je dovrit pirozen poet let a neskonit pedasn v pli cesty. A pece je tu obt! Poznn se neobejde bez toho, kdo s nm zachz, teprve potom me splnit sv posln, ale co kdy ten, kdo s nm zachz, nen sm dost pevn a jist? Meme vbec vdt, e to, co nazvme nebem, nen lovk, a naopak to, co nazvme lovkem, nen nebe? Take tu mus bt nejdve opravdov lovk a teprve potom me nsledovat opravdov poznn. emu kme opravdov lovk? Opravdov lovk starovku se nebouil, zstal-li oputn, nepynil se spchy, nenapodoboval lechtice. Takov lovk nelitoval svch omyl, nepodlhal pocitu samolibosti, ukzalo-li se, e jednal sprvn. Takov lovk nedostval tesavku, stoupal-li k vinm, nepromoil se, hrouil-li se do vody, nesplil se, byl-li vren do pramen. Takov poznn mohlo dospt a na kraj Cesty! Opravdovho lovka starovku ve span netily sny, v bdn ho nesouily starosti, v jdle si nevybral, zhluboka dchal, nebo dchan opravdovho mue vychz a z paty, zatmco dchn vtiny lid vychz jen z krku, a ti, kdo tomu podlehli, vyplivuj slova jako zvratky, jejich choutky a dosti vz hluboko, zatmco jejich pirozen ivotn zdroje jsou mlk. Opravdov lovk starovku nectil radost ze ivota, nectil odpor k smrti, neslavil svj pchod, svmu odchodu se neprotivil, mvnutm kdel se vydval na cestu, mvnutm kdel se vracel, to ve. Nezapomnaje, kde m svj potek, nepdil se, kde mu bude konec. Ze veho, co mu bylo dno, se radoval, zapomnl na to a znovu to zskal. Tomu se k nekodit srdcem Cest, a nevypomhat nebi tm, co je lidsk, tomu se k opravdov lovk. Jeho srdce je povznesen, jeho tv zstv przdn, on je bez hnut, m elo ist jako ist omyt, je chladn jako podzim, vlah jako jaro, radost i hnv se v nm stdaj jako tvero ronch dob, tak provdy ve shod se vemi vcmi, a nikdo netu, kde jsou jeho meze. Kdy svtec zvedne vojsko a teba zni cel kraje, nein tak proto, e ztratil slitovn. A naopak pinesl-li blahobyt desetitiscm, nein to z lsky klidu, protoe ten, kdo by se chtl kterkoli vci nebo tvorovi zavdit, nebyl by svtec. Mt nkoho v pzni nen humanita, pirozen zralost nen moudrost. Ten, kdo neprojde stejn spchem jako porkou, nen lechetn mu. Ten, kdo ve svch inech i ve sv slv zape sebe sama, nen lechtic. Kdo sebe zapr, kdo nen opravdov, nen ani dobr sluebnk. Lid jako Chu-pu-ie, Wu-Kuang, Po I, -u chi, i-c, S J, ia Tcha a en Tchu, slouce druhm lidem, hovli tomu, co vyhovovalo jim. Opravdov mu starovku byl dren mocnho, ani mu hrozilo zhroucen. Jako by se mu stle jet neho nedostvalo, akoli se k nmu u nic nedalo pidat. V jednn samorostl, nebyl zatvrzel, navenek przdn, ale nehonosil se tm. Kdy se sml, vypadal astn, kdy byl pkr, vypadalo to, e se neovld, byl-li neho syt, dal to najevo, ale svou sdlnost podrel u sebe ve sv ctnosti. Byl velkorys jako svt a jeho velkolepost jako by se vymykala vem platnm pravidlm. Kdykoli byl vybzen ke drunosti, vypadal uzaven; chtje bt zbavn, ztrcel e. Jemu byly zkony tlem, obady kdly, vdn asnost, mravnost ukazatelem; chpaje zkony jako tlo, byl velkodun v zabjen, chpaje obady jako kdla, dovedl vychzet se svtem, chpaje mravnost jako ukazatel, zdolval nejvy vrcholky hor s takovou snadnou samozejmost, jako lid maj nohy, aby na nich chodili; lid se vak domnvali, e je usilovn chodec. Tak zstval pln i v tom, co miloval, i v tom, co mu bylo protivn. Jeho pitakvajc plnost byla drukou nebe, ve sv odmtav plnosti byl druhem lovka. Nebo jen tam, kde nebe s lovkem zstvaj spolu, ani jeden nad druhm pevauje, d se hovoit o opravdovm lovku.

23

Smrt a ivot jsou osud, tak jako vn kolobh noci a dne je proda. Jsou vci, s nimi lovk nic nesvede, a v tom je ve stejnm poloen jako vechny ostatn vci i ostatn tvorov. A bere-li ochotn nebe za svho otce a ct je a miluje celou svou bytost, co teprve to, co je vt a velkolepj! A bere-li lovk ochotn existenci vldce za sob nadazenou a polo-li za ni i ivot, kdy je teba, co teprve to, co je opravdovj ne jakkoli vldce! Vdy vyschnou-li prameny ek a ryby zstanou leet na suchu, ryby se zanou svlaovat vlhkm dechem svch tlamiek a jedna druhou zavlhuje mokrm slizem svho tla. Ale bylo by jim jist lp, kdyby na sebe mohly docela zapomenout v ekch plnch vody a v jezerech naplnnch po okraj. Zrovna tak msto chvalozpv na csae Jaa i pranovn tyrana ie bylo by lp na oba zapomenout a jt si svou cestou. Nebo velik hrouda ns nese v na tlesnosti, vyerpvajc ns v naem it, sktajc nm levu v naem st a dvajc nm odpoinout v na smrti. A souhlasil-li jsem se svm itm, dal jsem tm souhlas i ke sv smrti. Ukryje loku mezi skalami a st schov do mokin, a ekne si, e je m nyn dobe pojitn, o plnoci vak pijde njak silk, nalo si je na zda a zmiz s nimi. Jenom slep by nevidl, o tu b. Zd se, e ukryje-li jakmkoli zpsobem nco malho do neho vtho, zstv vdy monost zcizen. Ale uschovej svt do svta a jeho zcizen bude nemon a na tom se zakld setrvn vc.. Vzals na sebe lidskou podobu a raduje se z n, pitom m lidsk podoba desetitisce obmn, a to jet nen konen poet, take se ani radost z n ned odhadnout a vyslit. Ale svtec, ten se pohybuje tam, kde jsou vci nezciziteln, kde vechno trv, nebo svtec souhlas s vasnou smrt, souhlas se stm, souhlas s koncem. Lid si jej proto berou za vzor. O vce je vzorem to, k emu se pimykaj veker vci i tvorov a na em zle veker promny. Tao je skuten, je zjevn, je neinn, je bez tvaru, d se dt, ned se brt, d se postihnout, ned se vidt, na sob sam se zakld, ze sebe samho koen, ustavilo se tu dv ne nebe a zem, dalo existenci duchm i bohm, zrodilo nebe, zrodilo zemi, nezd se vysok, ani kdy pesahuje nejzaz bod svta, nezd se hlubok ani pod esti stupni, ono se zrodilo dv ne nebe a zem, a pece se tu nezd bt dlouho, ono je star ne ten nejstar dvnovk, a pece se nezd bt star; kdy ho doshl Si-wej, uzdvihl na rukou nebe i zemi, kdy ho doshl Fu Si, pronikl do matky dechu, kdy ho doshl Wej Tcho, nikdy vce nezabloudil, kdy ho doshly slunce a msc, nikdy se vce nezastavily, kdy ho doshl Kchan-pchi, vstoupil do poho Kchun-lun, kdy ho doshl Feng I, doel a k Velik ece, kdy ho doshl ien Wu, usadil se snm na Velk hoe, kdy ho doshl uan S, zabydlil se s nm v ern palci, kdy ho doshl J chiang, stanul s nm na severnm plu, kdy ho doshla Krlovna Matka zpadu, zasedla s nm na stolec v ao-kuangu anikdo nev, kdde j byl potek a konec, kdy ho doshl Pchneg-cu, peil snm csae una i Pt vvod, kdy ho doshl Fu Je, stal se s nm prvnm ministrem Wu Tingovm a cel e mu podlhala, dokud nevysedl na Vchodn tkanici, nezaphl souhvzd tra a nestal se soudruhem hvzd.

*

C-kchuej z Nan-po se ptal N : Jste velmi str, a pece vypadte stle jako dt, m to je? Naslouchm Cest. C-kchuej ekl: D se nauit Cest? Ale kdee! Vy nejste ten prav lovk. Pu-liang I, ten m nadn svtce, ale nem jeho cestu, j mm svtcovu cestu, ani mm jeho nadn. Chtl jsem ho pouit a napomoci mu k tomu, aby se stal opravdovm svtcem, nebo je snaz vyloit svtcovu cestu tomu, kdo m svtcovo nadn. Ti dni jsem k nmu promlouval, ne byl schopen ze sebe odvrhnout svt, setrval jsem pi nm dalch sedm dn, ne byl sto setst ze sebe veker vci. Kdy byly takto vyloueny vci, setrval jsem pi nm dalch devt dn, ne byl sto vylouit ze sebe ivot. Kdy byl takto i ivot vylouen, byl konen schopen prozt, a byl-li sto prozt, byl

24

schopen uznat svou jedinenost, byl schopen popt minulost i souasnost, a jestlie pro nho pestala existovat minulost i souasnost, byl pipraven vstoupit tam, kde nen smrti ani ivota, nebo ten, kdo skoncuje se ivotem, neumr, a ten, kdo dv ivotu prchod, neije.Takov to byl potom tvor: za nim neel, o nic nestl, nen, co by nezniil, nen, co by nevystavl, Vpad-smr-vpad-smr, to jeho jmno, nebo po kadm vpadu a kad ztei nsleduje u nho nov smr a nov vybudovn.

C-kchuej ekl: Odkud to vechno vte? To jsem se dozvdl od syna Tue, syn Tue to slyel od vnuka Promluvy, vnuk

Promluvy to slyel od Vidn, Vidn to slyelo od epotu, epot to slyel od Nutnosti, Nutnost to slyela Zvoln, Zvoln to slyelo od Tajemstv, Tajemstv to slyelo od Doten przdnoty, Doten przdnota to slyela od Nejistho potku.

*

Mistr S, mistr J, mistr Li a mistr Laj spolu hovoili. Komu je nicota hlavou, ivot zdy a smrt zadkem, kdo pochopil, e smrt a ivot, byt a nebyt jsou jedno tlo, tomu budu ptelem, pravil jeden z nich, vichni tyi se na sebe podvali a rozesmli se, protoe nikomu z nich to nebylo proti mysli, a stali se pteli.

Pak onemocnl mistr J, a mistr S se ho piel zeptat, jak se mu vede. Velkolep! Stvoitel mne vzal do ruky tak, e jsem jako svzan, zkroutil mne tak, e vypadm jako trpaslk s veliknskm hrbem, kter m vechny ivotn orgny vyhezl nkam nahoru, zatmco bradu mm zastenou do pupku a ramena jsou v ne temeno hlavy a kostr tr k nebi. Cosi se porouchalo v pomru Jing a Jang.

Srdce nemocnho bylo vak klidn, jako by se nic nestalo, jako by se vbec nic nedlo. Dobelhal se ke studni a zhlel se v n jako v zrcadle. Tohle ze mne uinil stvoitel.

Mistr S ekl: Mte nco proti tomu? Vbec nic. Co bych ml namtat. Pjde-li to tak dl, udl z mho levho ramene za

as kohouta a j jm budu dret non hldku, z mho pravho ramene postupn udl stelu, kterou si budu moci sestelit sovu na penku, z mch hd udl po ase kola a j s du kon se zaphnu do koru a pojedu a u nikdy nebudu potebovat dn speen. Tak pichzme ve svj as a odchzme tak, jak vci plynou, tam, kde vechno m svj as, tam, kde vechno plyne po svm, tam nen msto pro al ani pro radost. Sta tomu kali zbavit se pout! Nkdo se ovem nedoke osvobodit a vci ho svazuj. A pece nen takov vci, kter by zmohla nebe, tak tomu bylo odjakiva, pro bych ml nco namtat!

Nenadle onemocnl mistr Laj. Tce dchaje blil se k smrti, ena s dtmi nakaly v kruhu kolem umrajcho. Mistr Li, kter se piel zeptat, jak se nemocnmu vede, se rozhoil: Hu! Klite se odtud a nerute promny! Nae open o dvee, zaal rozmlouvat s nemocnm: Je to velkolep! Co z vs asi uin stvoitel promn? Kam vs pole? Udl z vs jtra krysy? Nebo snad krovky njakho brouka?

A mistr Laj ekl: Rodie poru a syn jde, kam urili, na vchod, na zpad, na jih i na sever. Jing a Jang znamenaj pro lovka peci vc ne pro syna rodie, byla by to ode mne zvrcenost, kdybych je neposlechl, te, kdy mne dovedly nejble k smrti. Je to snad jejich vina? Velik hrouda mne obtila formou, opatila mne ivotem, poslze mi ulehila stm a nyn mi nabz odpoinut smrti. Vzal-li jsem kdysi zavdk ivotem, beru te tak zavdk tm, e umrm. Jenom si pedstavte velikho tavie odlvajcho kov, a kov by najednou oil a zaal by kiet, e ne, a e z nj nesm bt nic jinho neli slavn me Mo-jie. Takov kov by velik tavi jist prohlsil za neblah. Vzal jsem na sebe u jednou lidskou podobu, a kdybych te zaal povykovat, e nikdy nechci bt nic jinho ne zas jen lovk, velik tavi by si o mn musel pomyslet, co jsem to za neblah kus lovka! Beru nebe i zemi jako velikou tavc pec a stvoitele promn vidm jako velikho tavie pi n a ochotn pjdu, kamkoli budu vysln. Pokojn ulhm k spnku, s radostnm vkikem se opt probudm.

25

*

Mistr Sang-chu, Meng C.fan a mistr chin-ang se sptelili. Kdo z ns se dovede spojit s nkm v nespojen, kdo dovede s nkm jednat

v nejednn, kdo dovede vystoupit na nebe a putovat po mlhch, toulat se v nekonenu, kdo jednou provdy zapomene na ivot a ivot na nj, na vky vk, ti mui se na sebe podvali s smvem. Jejich srdce v tom byla zajedno, a tak se stali pteli.

Njakou dobu se nic nedlo, ale potom zemel mistr Sang-chu. Dv ne jej mohli pohbt, doslechl se o jeho skonu Konfucius a poslal svho ka C-kunga, aby se rovn zastnil pohbu. Ten dorazil na msto, a tu uslyel si zpv a slyel tak nkoho dalho doprovzet zpvka na citeru. V psni se kalo asi toto:

, Sang-chu! , Sang-chu! Vrtil se k pravmu byt. Nechals ns lidmi zde bt!

C-kung si pospil dovnit s otzkou: Dovolte, tohle je njak obad, takhle zpvat u mrtvoly?

Ti dva tam se na sebe podvali a rozesmli se: Nem pont o smyslu obad. C-kung se tedy vrtil, aby podal zprvu svmu mistru. Co je to za lidi? uzavel sv

len otzkou. Jako kdyby pro n neexistovaly dn normy chovn. Jakoukoli formu zavrhuj, prozpvuj si u mrtvoly njakou psniku a tv se jako by nic, nevm, jak to nazvat. Co je to za lidi?

Konfucius pravil: Jsou to lid, kte se pohybuj mimo tento vymezen prostor, v nm my jet zstvme. My, kte dosud zstvme uvnit tohoto ohranienho prostoru, nememe se pochopiteln setkat s tmi, kdo se pohybuj mimo nj. Byla to ode mne poetilost, poslat t tam se soustrast. Ti lid tam jsou dnes ji druhy stvoitele promn a jako takov dchaj jednm dechem s nebem a zem, berou ivot jako njak vrstek, jako njak zbujel ndor, smrt to je pro n cosi takovho, jako kdy bolk praskne, jako kdy vytee neit, ti dozajista nepochop, pro by mli dvat tomu nebo onomu, smrti i ivotu, pednost ped tm druhm. Berou na sebe podoby rznch vc a tvor, zabydluj se s nimi v jedn a te podstat. Zapomnajce na sv jtra i lu, zapomnajce na svj sluch i zrak, vdy znovu kon a znovu zanaj, neznajce zatku ani konce, vn se toulaj sem tam stranou prachu a blta, brouzdajce se radostn krajinou neinnosti. Byli by hloup, kdyby najednou provozovali obvykl obady pro pouh ohled na ui a oi davu.

C-kung ekl: Jak je to potom prostor, v nm jste zstal vy, miste? Patm k tm, kte upadli v nemilost nebe, pesto vak se s tebou podlm o to, co

mm. C-kung ekl: Smm se tedy zeptat na ten prostor? A Konfucius odpovdl: Rybm se da ve vod, lidem se da v Tao. Ryby, kterm

se da ve vod, nachzej oblibu hluboko v tnch, lid, kterms e da v Tao, nachzej v nm bezpen it, ani pro n cokoli vlastn uinili. Proto se k, tak jako se o sebe nepotebuj starat ryby v ekch a v jezerech, tak se tak o sebe nemus starat lid v umn Taa.

Ale co jeden jedin lovk? ekl C-kung. Takov lovk je jedinen zase jenom vi druhm lidem, vi nebi je stejn jako

vichni ostatn. Proto se k, e i mal lovk se me stt pnem mezi lidmi, ale i pn nad lidmi je jen nepatrnm lovkem nebe!

*

26

Jen Chuej se ptal Konfucia: Kdy zemela Meng-sun Cchajovi matka, Meng-sun Cchaj truchlil, ale neuronil jedinou slzu, jeho srdce elelo, za cel poheb neprojevil znmku ltosti, neudlal vbec nic, a pece veel ve znmost jako lovk, kter je dokonal v umn pohbvn zemelch. Nemohu pochopit, jak mohl zskat povst, k n ve skutenosti nebylo dnho podkladu.

Konfucius pravil: Tento Meng-sun, inil jen to, co bylo teba. Dospvaje ve svm poznn mnohem dl ne ostatn, mohl vechno jet vce oprostit, neuinil to, ale sm zstal prost veho. Meng-sun je lovk, kter nev, pro ije, nev, pro umr, a nepiklnje se ani k smrti, ani k ivotu, mn se tak, jako se mn kad vc a kad tvor, vdy v oekvn dal dosud neuskutenn promny.Vdy dokud trvme v jedn promn, nememe znt promnu, je dosud nenastala; ale v okamiku, kdy vstupujeme do promny nov, u zase neznme tu promnu, je byla. Hel my dva, snme, jet jsem se ani nezaali probouzet, zatmco on u m srdce, je zstane nedoten, a se stane s jeho tlem cokoli, tak jako se me zmnit sdlo, ale to, co v nm pebv, nepozn smrt. Z ns vech jedin Meng-sun je ji probuzen, ale pl-li ostatn, on ple rovn, a in tak proto, aby jej slyely nae ui. Co vme o tom, emu kme j? Zd se ti, e jsi ptk, a zane stoupat vysoko po obloze. Nebo se ti zd, e jsi ryba, a hned se zane potpt hluboko a k samm pramenm. A my ani nepoznme, zda ten, kdo nm to k, bd anebo sn. Pedstrat to, co se hod, nen sice tak dobr jako se tomu vysmt, ale vysmt se tomu nen zas tak dobr jako se zaadit, a proto se zaa na msto, je ti je dno, a odply v promnch tak vejde v jednotu s przdnm nebem!

*

I-er-c navtvil S-joua a S-jou mu ekl: Co ti uloil csa Jao? A I-er-c odpovdl: Csa mi ekl, mus pokorn slouit humanit a povinnosti, mus jasn kat, co je sprvn a co nen.

Kam a ses dostal! ekl S-jou nato. Csa Jao t pedem ocejchoval humanitou a odpovdnost, tv ti zohavil sprvnm a nesprvnm. Jak se te vyd na cestu ir volnosti a svobodn libosti, po n me jt lovk sem a tam, kam ho oi povedou?

Pesto bych se rd toulal aspo po jejm okraji, ekl I-er-c. Ale S-jou ekl: To u nen mon, tak jako je slepci navdy odepeno pokochat se

krsou tve a zjevu, protoe ztratil to, m by je vnmal, tak jako je slepci navky odepen pohled na barevnou krsu vivek.

A I-er-c ekl: Wu-uang pece tak dokzal zapomenout na svou krsu. -liang tak zapomnl na svou slu a lut csa zapomnl na svou uenost, vichni se vrtili to t velk kovsk vhn pod Jeho kladivo. Jak mete vdt, e stvoitel zase nesmae cejch na mn vyplen a nevrt m tvi to, co z n bylo vyznuto, a ned mi znovu monost jti za dokonalost a za vmi co svm druhem a ptelem?

S Jou zvolal: Ach ovem, to nebudeme nikdy vdt. To, co ti te povm, je jenom ve zkratce to vechno. Hle, toto je mj uitel! Mj uitel soud deset tisc vc, a pece nevykonv dnou spravedlnost ani povinnost, prospv vem, a pece nein nic humnnho, on je star ne pravk, a pece nen letitm kmetem, on zakryje nebe, on unese zemi, on tes a ryje veker tvary, a pece jako kdyby nikdy nic vlastn neuinil. On je krajina mho putovn!

*

Jen Chuej pravil: Dlm pokroky. Co tm chce ci? opil Konfucius. Zapomnl jsem na humanitu a na povinnosti. Konfucius ekl: To je dobe, ale ani to jet nen to prav. Opt jinho dne se setkali a Jen Chuej znovu oznmil: Udlal jsem dal pokrok.

27

Co tm chce ci? Zapomnl jsem na obady a hudbu. I to je dobr, ale ani to nen jet to prav. Setkali se dalho dne a Jen Chuej ekl: Udlal jsem dal pokrok. Co tm chce ci? Sedm a prost zapomnl jsem. Konfucius sebou trhl: Co tm chce ci, e sed a zapomnls? Jen Chuej ekl: Spoutm ochabl dy i cel tlo, propoutm ze svch slueb sv

iny i rozum, tak jsem opustil tlo a zapudil vdom ve velik jednot, to je to, emu km sedm a prost zapomnl jsem.

Konfucius pravil: Jsi-li takto v jednot se vm a nem-li u dnch nklonnost, jsi-li sm tak promnliv, e nem u nic stlho, pak jsi vskutku moudr, moudej ne j, dovol mi jti za tebou a nsledovat t!

*

Mistr J a mistr Sang byli ptel. A stalo se, e po deset dn nepestalo pret a mistr J si ekl, e je s jeho ptelem nejspe zle. Zabalil trochu re a vydal se za nm. Kdy se piblil ke dvem Sangova domku, zdlo se mu, jako by v dom nkdo zpval nebo nakal. Uslyel rytmick dery na citeru a poznval slova:

, ote! , matko! , nebe! , lid! Zpvajc ani trochu nedbal na pednes, vypadalo to, jako by spchal, aby co

nejnalhavji vyslovil to, co chtl svm popvkem ci. Mistr J vstoupil: Co je to za divnou pse, ji tu zpvte, pteli?

Pemtal jsem, kdo mne to vlastn dostal do tchto konc, a nemohu na to pijt. Mj otec ani matka si jist nepli mt ze mne chuasa, nebe se klene nad vemi stejn a nikomu nestran, zem ns nese vechny stejn a nikomu nestran, take nevidm dvod, pro by nebe a zem zbdaili zrovna mne. Hledm, kdo to uinil, a nenachzm jej. A pece jsem takto skonil, pece jsem tu. , osude!

*

Prav csa a krl (7)

Nie che se tzal Wang Nia, zeptal se tyikrt a ten tyikrt nevdl, Nie che zaal blaen skkat a hned o tom bel povdt mistru Pchu-iovi. Mistr Pchu-i ekl na to: To jsi pochopil a nyn? Mu z rodu Jou-j se pece nikdy nemohl rovnat mui z rodu Tchaj, mu z rodu Jou-j v sob nepestal chovat humanitu, j chtje psobit na lidi, a skuten ml nad lidmi tu moc, ale nepestal lidi peskovat za to, e nejsou takov, jac maj bt; zatmco mu z rodu Tchaj spal zdravm spnkem spravedlivch, a kdy se probudil, byl il, povaoval se jednou za kon, jindy za buvola, jeho poznn bylo z hloubi due upmn a bezprostedn, jeho ctnost byla opravdov, ale on nikdy nezaal lidem vytat, e nejsou takov, jac by mli bt.

*

ien Wu navtvil blzna ie Ja a blzen mu ekl: O em s tebou hovoil ung ? ien Wu pravil: Vyprvl mi, e ten, kdo vldne lidem, m dvat sebe za pklad i mtko mravnosti, potom se pr nikdy neodv neposlechnout, a on bude mt na vechny vliv.

28

To je pko pchan na ctnosti, prohlsil blzen ie J. Takhle vldnout, to je tot jako chtt suchou nohou pejt ocen i do eky dru udlat nebo moskyta nutit, aby na ramenou penesl horu. Svtec, kdy vldne, nevldne nikomu neli sob! Nejprve d sebe samho do podku, nae kon jen to, o em s jistotou v, e me, nic vc. I ten posledn ptek dovede aspo vylett nahoru, aby unikl pu s pivzanou lkou, i ta nejmen myka se doke zahrabat pod posvtn pahorek, aby j nemohli vykouit ani vykopat, copak to nev?

*

Tchien Ken putoval k jinm svahm Jinskch hor. U eky Liao potkal neznmho lovka. Zaal se ho vyptvat: Mete mi nco ci o i? Neznm odpovdl pke: Klite se odtud, nzk love! Jak je tohle otzka? Konen jsem se stal lovkem, druhem stvoitele vc, omrz-li mne to zde, posadm se na ptka snadn volnosti, poletm za estero konc svta, projdu osadou Niehonic a usadm se tam za humny v lukch Nicoty bezmezn. Na jste piel, ruit m srdce starostmi o i a zpsoby jej vldy? Teprve kdy Tchien Ken nepestal opakovat svou otzku, neznm ekl: Nechte sv srdce putovat v prost neinnosti, svoji ivotn energii a dech spojte s netenm klidem a postupujte jen podle pirozenosti vc, vyhostte kad zjem o i, a tehdy bude mt e vldu, jak m bt!

*

Jang C- piel za Lao Tenem, aby se ho zeptal: Slyel jsem o lovku rychlm jako ozvna a silnm jako palcov trm, jen studuje Tao s tm nejjasnjm porozumnm vcem a s neumdlvajc pl. Meme tohoto lovka pirovnvat k osvcenm krlm? Lao Tan ekl: V porovnn se svtci je to jen otrok a nmezdn emeslnk, jen vysiluje sv tlo a zmh srdce. Vdy jsou to prv znamen zdobc tygra i leoparda, kter k nim spolehliv pivb lovce, a je to ikovnost opice a schopnost psa lovit krysy, kter tato zvata zaruen pivedou do obojku. Co se d nco takovho pirovnvat k osvcenm krlm? Jang C- znejistl: Co mi tedy mete ci o vld osvcench krl? Jak vldli osvcen krlov? Svm dlem zashli celou zem, a pece se zdlo. Jako by to ani nebyla jejich vc. Svm vlivem zashli vechny vci, ale zdlo se, e lid snad ani nev o jejich existenci. Nikoho nevyzvedali ani nechvlili, nechvali vci tit se ze sebe samch, sami stojce tam, kde je to nezmiteln, sami putujce tam, kde nen nic. *

Ves tt eng il bosk aman, een i Sien, a ten pokad poznal, kdo z lid m zemt a kdo bude t, kdo peije a kdo zahyne, komu hroz netst, na koho ek tst, kdo se doije dlouhho vku a kdo zeme mld, vechno peduril na rok a msc i dekdu a den, jako kdyby byl sm jeden z boh. Obyvatel sttu eng pi jeho spaten nechvali veho a v posvtn hrze ped nm prchali. Uvidl jej tak mistr Lie a byl jeho osobnost jako zmmen. Vrtil se, aby o nm povdl svmu uiteli Chuovi: A dosud jsem povaoval vai cestu za vrchol dokonalosti, te jsem seznal, e me bt nco jet dokonalejho. Mistr Chu ekl: Do tto chvle jsme se spolu nedostali dl ne k litee mho uen, jet jsem se nedobrali k jeho podstat, a ty sis u jist, e zn moji cestu. Me mt tebas cel hejno slepic, ale bez kohouta vejce nepod. Ty svou cestu vystavuje na odiv svtu, aby sis zskal dvru lid, proto t takov lovk snadno doke odhadnout podle tv fyziognomie. Zkus s nm pijt za mnou a j mu uku.

29

Na druh den se mistr Lie opravdu dostavil se amanem ke svmu uiteli Chuovi. Kdy opt vyli ven, aman ekl mistru Lieovi: Je mi to lto, ale v uitel zeme, nen vnm ivota na vce ne deset dn, vidl jsem divn vci, vidl jsem zvlhl popel. Smeje hojnmi slzami lmec sv suknice, vrtil se mistr Lie do domu, aby o tom zhotovil svho uitele. Uitel Chu vak ekl: Ukzal jsem se mu tentokrt v znamen zem rostoucch z nehybnosti bez zastaven, on v tom vidl pznaky zatarasen ivotn sly, zkus s nm pijt znovu. Nsledujcho dne piel mistr Lie se amanem opt, znovu navtvili uitele Chua, a kdy vyli ven, aman ekl: Je velk tst, e v uitel potkal prv mne, uzdravuje se, zase je pln ivota, to, co bylo jet vera zataraseno, dneska se uvoluje. Mistr Lie se vrtil do domu, aby to sdlil uiteli Chuovi a ten mu ekl: Dnenho dne jsem se mu ukzal jako nebe a zem, ani cokoli bylo pojmenovno, ani cokoli bylo uinno, z mch pat se zaal odvjet pohyb, on v tom vidl pznaky toho, e moje ivotn funkce opt pracuj. Zkus s nm zase pijt! Dalho dne piel mistr Lie se amanem optovn navtvit uitele Chua, a kdy aman vyel ven, ekl svmu prvodci toto: V uitel se vymkl vemu podku, v jeho fyziognomii nen nic, z eho by se dalo hdat na jeho stav, snad a se opt do njakho podku ustl, budu je muset opt vyetit. Mistr Lie se vrtil do domu, aby oznmil svmu uiteli, co mu aman ekl, a uitel Chu opil: Ukzal jsem mu jako velik przdno, v nm nic neutlauje ostatn, on v tom uvidl pznaky toho, e mj vyven dech pracuje, ale vidl, e tam, kde se voda to, je t, tam, kde voda stoj, je t, tam, kde je proud, je t, devatero jmen m t, toto bylo ti z nich, zkus s nm pijt zas. Ptho dne se dostavil mistr Lie se amanem opt k uiteli Chuovi, jet vak ani nezaujali sv msta, kdy aman pojednou propadl panice a vzpt se dal na pekotn tk. B za nm, doe ho! pobdl uitel Chu svho ka, a mistr Lie vybhl tedy za amanem, ale dostihnout ho se mu nepodailo, s nepozenou se vracel ke svmu uiteli: Je pry, zmizel, u jsem ho nedohonil. A uitel Chu ekl: Prv jsem se mu ukzal jak ten, kdo jet neopustil lno sv matky, podval jsem se mu przdn, prost veho, nevdouc, kdo je a co je, proto jsem mu pipadal jako nkdo, kdo se nkam potp a hrou, a pece pluje po vlnch dl a proto se dal na tk. Po tto zkuenosti se amanem mistr Lie uznal, e on sm jet ani zdaleka nezaal s opravdovm studiem, a navrtiv se dom, ti roky odtamtud nevyel. Vail na kamnech msto sv eny, krmil prasata tak, jako by hostil lidi, niemu ve svm konn nedval pednost ped druhm, od brouen a ezn drahch kamen se vrtil k surov prostot. A tu poslze stl sm jak navren kopec hlny, uprosted vech zmatk zstvaje svj a v jednot se vm zstal do konce. *

Nesta se umrlm nositelem slvy, nesta se domovem velikch pln, nesta se sluhou inorodosti, nesta se majitelem vdomost. A cele se ztotoni s tm, co je nevyerpateln, a putuj tam, kde nen po niem ani stopy. Naplno uij ve, co ti dv nebe, a nerozhlej se, co bys mohl jet dosci, -bu przdn a nic vc! Nebo dokonal lovk zachz se svm srdcem jako se zrcadlem, je tak za nim nejde a niemu nevychz vstc, vechno v sob odr, nic v sob nenech. Nebo jen tak se daj pekonat vci, ani se o n zraujeme!

*

30

Vldcem Jinho moe je u, to jest Prudk, vldce Severnho moe je Chu, to jest Nhl, vldcem Stedu byl Chun-tun, to jest Chaos. Vldcov u a Chu se asto schzeli na zem Chun-tuov a tento vldce je vdy skvle pohostil. I radili se vldci u a Chu, jak by se svmu hostiteli, vldci Chun-tunovi, odvdili za jeho laskavost. A ekli si: Vichni lid maj po sedmi otvorech, jimi vid, sly, pijmaj potravu, dchaj, jenom on nem dn, pokusme se mu je vyvrtat. Denn vyvrtali jeden otvor, a sedmho dne Chun-tun zemel.

Vysvtlivky

1.str.: Blaen volnost Titul prvn kapitoly je v originle sloen ze t slov: Blaen (siao) Dalek (jao) Pou (Jou), vodn kapitola jedn o velkm putovn jako aspektu volnosti, blaen volnosti, svobody. Kapitola i cel kniha se otvr fantastickou metaforou bezbeh e svobody ducha a nezmrnch vnitnch prostor v nkoliker obmn bje o obrovskm leviatanu a jeho pta metamorfze ptku Pchnegovi, jaksi nsk obdob ptka Noha.

l