Vnější evaluace - jeden ze zdrojů pro sestavení koncepce ... · význam hesla hodnocení na...

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Vnější evaluace - jeden ze zdrojů pro

sestavení koncepce dalšího rozvoje školy

Vypracoval: PhDr. Zuzana Sniegoňová

Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová

České Budějovice 2016

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím

pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím

se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou

ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v

Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého

autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s

tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením

zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o

průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním

textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou

Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování

plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 1. prosince 2016 PhDr. Zuzana Sniegoňová

Anotace

Tématem závěrečné práce je vnější evaluace jako jeden ze zdrojů pro sestavení

koncepce dalšího rozvoje školy. Práce je rozdělena na část teoretickou a část

praktickou. Teoretická část obsahuje 4 kapitoly, které vychází z odborné literatury

k daným tématům, jimiž jsou pojmy koncepce dalšího rozvoje, evaluace, rodina

a škola, komunikace a málotřídní vzdělávání.

Praktická část analyzuje a vyhodnocuje situaci na konkrétní škole za období jednoho

školního roku z pohledu ředitelky školy a následně využitím dotazníkové metody

z pohledu rodičů. Výsledky získaných odpovědí od rodičů poslouží jako podpora při

nastavení cesty dalšího rozvoje školy i zpětná vazba pro zřizovatele a pedagogické

pracovníky školy ZŠ a MŠ Prace.

Klíčová slova: koncepce dalšího rozvoje, málotřídní škola, komunikace školy

a rodiny, evaluace.

Abstract

The theme of the final thesis is an external evaluation as one of the sources

for the compilation of concept for further development of the school. The work is

divided into theoretical and practical part. The theoretical part contains four

chapters, which come from the specialized literature on given topics, in which are

these terms: the concept for further development, evaluation, family and school,

communication and small school education.

The practical part analyzes and evaluates the situation at a particular school for a

period of one school year, from the perspective of the headmistress and then using

the questionnaire method from a parent's point of view. Results obtained from

parents will be used as a support in setting direction for the further development of

the school as well as the feedback for founder and educational staff of elementary

school and kindergarten Prace.

Keywords: concept for further development, the small schools, communication of

schools and families, evaluation.

Poděkování Děkuji paní Mgr. Renatě Jandové za ochotu, inspiraci a metodickou pomoc při

zpracování mé závěrečné práce.

Obsah

Teoretická část ............................................................................................................. 9

1 Základní pojmy – koncepce dalšího rozvoje ..................................................... 9

1.1 Podstata koncepce dalšího rozvoje ........................................................... 9

1.2 Konstrukce koncepce dalšího rozvoje ..................................................... 10

1.3 Součásti koncepce dalšího rozvoje .......................................................... 10

2 Základní pojmy – evaluace .............................................................................. 11

2.1 Vysvětlení pojmů hodnocení, evaluace ................................................... 11

2.2 Evaluace vnější a vnitřní .......................................................................... 12

2.2.1 Vnitřní evaluace ............................................................................... 13

2.2.2 Vnější evaluace ................................................................................. 13

3 Základní pojmy – rodina a škola, komunikace ................................................ 15

3.1 Komunikace mezi rodinou a školou......................................................... 15

3.2 Hlavní zásady komunikace ....................................................................... 16

3.3 Pravidla pro spolupráci mezi školou a rodinou ....................................... 17

3.4 Zapojení rodičů do života školy ............................................................... 18

4 Základní pojmy – málotřídní škola .................................................................. 19

4.1 Historie málotřídního vzdělávání ............................................................ 19

4.2 Současnost málotřídního vzdělávání ....................................................... 20

4.3 Specifika málotřídního vzdělávání ........................................................... 20

Praktická část ............................................................................................................. 21

5 Představení ZŠ a MŠ Prace .............................................................................. 21

5.1 Závěr a priority nejen okamžitého stavu: ................................................ 22

5.2 Použitá výzkumná metoda – dotazník ..................................................... 27

5.3 Výzkumný vzorek ..................................................................................... 28

5.4 Sestavení předpokladů ............................................................................ 28

5.5 Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku........................................... 29

5.6 Závěrečné shrnutí dotazníkového šetření ............................................... 46

5.7 Srovnání výsledků .................................................................................... 47

Závěr .......................................................................................................................... 50

Seznam použitých zdrojů ........................................................................................... 52

Přílohy ........................................................................................................................ 53

Úvod

Se zavedením právně závazných dokumentů – Rámcových vzdělávacích programů –

byly vzdělávacím institucím posíleny jejich kompetence a svoboda při tvorbě

vlastních dokumentů – školních vzdělávacích programů. Současně však vznikla

i odpovědnost především za kvalitu poskytovaného vzdělávání a nově povinnost

toto kontrolovat.

Jedním z nástrojů ke zkvalitňování práce a činnosti škol je zpětná vazba v podobě

hodnocení a vlastního hodnocení školy. Získané výsledky takového hodnocení

přináší odpovědi na otázky, zda je prováděný postup správný, nebo jakým

způsobem je třeba jej posunout a jsou výchozím bodem právě pro stanovování

plánu dalšího rozvoje školy a jejich střednědobých a dlouhodobých cílů.

Teoretická část předkládané závěrečné práce se zabývá hodnocením práce školy

pouze z vnějšího pohledu a poslouží k následnému stanovení co nejlepšího postupu

dalšího směřování školy. Bude jistě i přínosem pro následné vlastní hodnocení školy

jejími zaměstnanci v příštím školním roce.

Předkládaná práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou.

Teoretická část vymezuje ve čtyřech krátkých kapitolách základní údaje a pojmy.

Úvodní kapitola rozebírá podstatu koncepce dalšího rozvoje obecně, vymezuje

jednotlivé oblasti a její nedílné součásti.

Druhá kapitola se věnuje pojmům hodnocení, evaluace a autoevaluace na obecné

úrovni, vysvětluje jejich význam pro další práci školy a také zakotvení v současné

platné školské legislativě.

Třetí kapitola je věnována pojmům málotřídní škola a specifika práce v podmínkách

málotřídního vzdělávání.

V poslední, čtvrté části se hovoří o komunikaci a spolupráci školy s rodinou.

Praktická část představuje konkrétní školu Základní školu a Mateřskou školu Prace,

analyzuje výchozí stav na začátku uplynulého školního roku 2015/16 a hodnotí

posun v práci za období jednoho školního roku z pohledu vnějšího, z pohledu rodičů

dětí a žáků školy.

Získané údaje z praktického šetření budou použita při tvorbě koncepce dalšího

rozvoje školy pro období let 2017 – 2020.

9

Teoretická část

1 Základní pojmy – koncepce dalšího rozvoje

1.1 Podstata koncepce dalšího rozvoje

Plán dalšího rozvoje je nezbytným materiálem každého manažera, který chce

zachovat současný stav a během dalšího, předem určeného období jej dále

zkvalitňovat a posouvat kupředu. Je nejvýraznějším konstrukčním dokumentem

a vyjádřením manažerského záměru, zásadně ovlivňující perspektivu organizace.

Stejně tak je tomu u koncepce dalšího rozvoje školy.

Základem každé vědomé lidské práce, která má vést k nějakému výsledku,

je plánování. Dobrý plán vyloučí neefektivní postupy a navrhne nejlepší metody

ke splnění vytýčených střednědobých i dlouhodobých cílů.

K nastavení dobrého plánu je nutno splnit několik podmínek:

• Mít nějakou vizi, představu o úspěšné budoucnosti.

• Umět si odpovědět na základní otázky typu:

- Kde jsem nyní?

- Kam se chci dostat?

- Jak se tam dostanu co nejlépe?

• Umět objektivně zhodnotit slabé i silné stránky

Pokud si na uvedené otázky odpovíme, lze na základě výsledků stanovit optimální

cestu k pozitivní budoucnosti organizace. Nejčastější model koncepce dalšího

rozvoje se provádí v horizontu 3 – 5 let a každoročně se ještě rozpracovává

podrobně do ročních plánů, které jsou orientovány především na zajištění kvality

výchovně vzdělávacího procesu pro žáky.

10

Zpracovaný materiál musí být jasný, srozumitelný a konkrétní, vycházející

z podmínek, potřeb a možností každé školy.

Základními předpoklady jeho konstrukce je předchozí získání informací o současném

stavu školy, o jejím vnějším a vnitřním prostředí a analýza zjištěného stavu,

která umožní stanovení reálně splnitelných cílů.

1.2 Konstrukce koncepce dalšího rozvoje

Je zaměřena na všechny oblasti a části života školy:

• pedagogická část

• materiálně technická část

• personální část

• ekonomická část

• oblast řízení a organizace

1.3 Součásti koncepce dalšího rozvoje

• Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

(vyplývá ze zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a jeho

prioritou je prohlubování kompetencí pedagogů, vedoucích k rozvoji kvality

vyučování).

• Plán kontrolní a hospitační činnosti.

(koncepční řízení zpětné vazby a zajišťuje ji zejména ředitel).

• Roční plán školy.

(podrobněji rozpracované koncepční myšlenky pro daný školní rok

v jednotlivých oblastech).

Na základě evaluace (hodnocení, zhodnocení) všech získaných poznatků a výsledků

je možno dále postupovat při sestavení materiálu rozvoje pro další období.

11

2 Základní pojmy – evaluace

2.1 Vysvětlení pojmů hodnocení, evaluace

Význam slova hodnocení „ znamená konstatování skutečnosti, určování pozitivního

nebo negativního významu předmětu, jevu nebo činnosti“ (Bečvářová, 2003, s. 112).

Podle Čábalové je školní hodnocení specifickým případem hodnocení, které se školy

týká, má vztah k její výuce i jejím aktérům a je ve své podstatě systematické

(Čábalová, 2011).

„Evaluace a hodnocení mohou být chápána jako synonyma. Hodnocení (vlastní

hodnocení) je vhodné používat zejména ve vztahu k dítěti a pedagogovi, evaluaci

(autoevaluaci) používáme ve vztahu ke vzdělávacímu procesu, podmínkám, školnímu

vzdělávacímu programu a dalším oblastem“ (Bečvářová, 2010, s. 76).

Najdeme-li si příslušný termín v Pedagogickém slovníku, dozvíme se, že odkazuje

význam hesla hodnocení na termín pedagogická evaluace. „Termínem pedagogická

evaluace (educational evaluation, assessment) se označuje relativně nová disciplína

pedagogiky, jež se zabývá hodnocením jevů edukační reality. Tyto jevy mají

různorodou povahu, a tudíž i pedagogickou evaluaci reprezentuje dost rozsáhlý

repertoár toho, co je podrobováno hodnotícím analýzám“ (Průcha, 2010, s. 124).

Bečvářová (2003, s. 112) dále evaluaci definuje jako „proces systematického

shromažďování informací a analýzy informací podle předem stanovených kritérií

za účelem dalšího rozhodování“.

Pod pojmem autoevaluace (vlastní hodnocení) bývá vnímáno také „hodnocení

dosažených cílů a obsahů vzdělávání samotnou školou za účelem zajištění kvality

vzdělávacího programu školy“ (Vališová, Kasíková a kol., 2007, s. 110).

12

Pro potřeby této práce vycházím ze slovníčku použitých výrazů RVP ZV, kde se mimo

jiné uvádí, že autoevaluace školy slouží k systematickému posuzování činnosti školy,

které je plánované ve Školním vzdělávacím programu a jehož výsledky jsou jedním

z východisek pro další zkvalitňování práce školy pro následná období.

Právně závazný legislativní rámec tvoří školský zákon (Zákon o předškolním,

základním, středním a vyšším odborném vzdělávání č. 561/2004 Sb. a vyhláška

č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv

a vlastního hodnocení školy), která byla doplněna Sdělením MŠMT k provádění

vlastního hodnocení č. j. 19229/2006 -20 (Bečvářová, 2010).

Školský zákon, který stanovuje povinnost hodnocení škol, školských zařízení

a vzdělávací soustavy v § 12 uvádí, že hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní

hodnocení školy, které je dále východiskem pro zpracování výroční zprávy školy a

hodnocení českou školní inspekcí (ČŠI). Také se v textu uvádí, že hodnocení školy

může provádět také zřizovatel školy podle předem zveřejněných kritérií (Zákon

o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání č. 561/2004 Sb.).

Zmiňovaná vyhláška č. 15/2005 Sb., (Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví

náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy) v

§ 8 specifikuje zaměření a hlavní oblasti vlastního hodnocení školy. Dále v § 9

stanoví závazná pravidla a termíny provádění vlastního hodnocení školy.

Další z materiálů, dotýkajících se vlastního hodnocení škol, je Vyhláška č.225/2009

Sb., jež se v § 9 zabývá termíny zpracování vlastního hodnocení a ustanovuje zde

maximálně tříletý cyklus. Zmíněná vyhláška byla doplněna Sdělením k termínům

vlastního hodnocení školy č. j. 19577/2009 -20 (Bečvářová, 2010).

2.2 Evaluace vnější a vnitřní

13

Termíny – vnější (externí) hodnocení, které provádí podle pravidel daných

ve Školském zákoně (v paragrafu 173 a paragrafu 174) Česká školní inspekce

a interní (vnitřní) používá například Bečvářová (Bečvářová, 2010).

Evaluaci ve spojitosti se školou lze tedy rozlišovat z hlediska těch, kteří ji provádějí.

A každé hledisko s sebou nese určité výhody i omezení.

2.2.1 Vnitřní evaluace

Provádí ji sama škola jako autoevaluaci a jedním z častých nástrojů pro zjištění

informací je anketa pro rodiče, organizovaná školou (Bečvářová, 2010). „Vnitřní

evaluace školy spočívá v systematicky připraveném vyhodnocení výchovně

vzdělávacích, řídících i organizačních procesů přímo pracovníky určité školy.

Výsledky autoevaluace slouží jako zpětná vazba pro zlepšení činnosti školy. (Průcha,

Koťátková, 2013).

2.2.2 Vnější evaluace

Provádí ji orgány inspekce (ČŠI), hygiena, zřizovatel, rodiče pomocí ankety,

kterou vytvořili z vlastní iniciativy, případně jiné agentury na základě národních

srovnávacích zkoušek, instituce zaměřené na evaluaci kurikula a další. Česká školní

inspekce, která provádí nejčastěji vnější kontrolu na školách, hodnotí zejména

vlastní průběh a výsledky vzdělávání, personální podmínky, materiálně technické

zabezpečení škol a jejich celkové hospodaření (Vališová, Kasíková a kol., 2007).

Vnitřní evaluace má kvalitu práce v prvé řadě zlepšovat a až následně prokazovat,

naopak evaluace vnější prioritně kvalitu prokazuje a díky ní posléze zlepšuje. Vnější

a vnitřní hodnocení (evaluace) se vzájemně nevylučují, naopak provádění hodnocení

z obou pohledů poskytuje školám dostatečně relevantní a komplexní zpětnou vazbu

na jejich práci.

14

Evaluaci můžeme rozlišovat i z hlediska evaluátorů či z hlediska interpretace

výsledků na evaluaci (hodnocení) normativní (srovnávání s jinými institucemi)

a kriteriální (srovnávání s předem stanovenou normou).

Evaluaci, nebo-li hodnocení lze tedy chápat jako systematický proces,

který je zacílen na zjišťování, určování a posuzování sledovaných hodnot a dopadu

určité činnosti. Výsledná zjištění slouží nejen k udržení současného stavu,

ale především pro vytýčení cílů, vedoucích k nastavení optimálního směru práce

školy pro další období.

15

3 Základní pojmy – rodina a škola, komunikace

Škola i rodina jsou dvě instituce, které se podílí na výchově a vzdělávání a obě mají

v tomto procesu svoji funkci, i když některé z nich se vzájemně prolínají a ovlivňují.

Škola hraje v našich životech určitě zásadní roli. Podílí se na naší výchově

a vzdělávání, pomáhá nám formovat názory a postoje, utváří pohled na svět,

je naším prvním pracovním procesem. Je velmi důležité, aby škola i rodina měly

na mysli stejný cíl – dobrou výchovu a kvalitní vzdělání, umožňující mladým lidem

obstát na trhu práce a vytvořit předpoklady správného fungování v životě.

Spolupráce školy i rodiny je v procesu dosahování zmiňovaných cílů velmi důležitá.

Každý rodič si přeje, aby jeho dítě chodilo rádo do školy, bylo v ní spokojené, učení

ho bavilo a šlo mu. Rodiče by se proto měli při výběru školy pro své dítě rozhodovat

na základě více pohledů – rozhodující je nejen kvalita vzdělávacího programu školy,

pedagogického sboru, mimoškolní aktivity a zájmové kroužky školy, zapojení školy

do projektů, ale také dostupnost školy, její klima, přístup učitelů k dětem, vztah

školy k rodičům, formy komunikace a vzájemné spolupráce.

3.1 Komunikace mezi rodinou a školou

Termín komunikace vysvětluje Pedagogický slovník takto: „komunikace je sdělování,

dorozumívání. Z pedagogického hlediska je důležitá sociální komunikace,

tj. sdělování a dorozumívání mezi lidmi. Sociální komunikace vytváří základní

souvislosti mezi hlavními stránkami sociálního styku lidí, mezi činnostmi

a společenskými vztahy“. Lit: Janoušek, J. a kol: ( Průcha,J., Walterová, E., Mareš, J.,

Pedagogický slovník, Praha: Portál, 1998)

Hlavní cíle komunikace můžeme formulovat například takto:

• Předat určitou informaci druhé straně.

• Zjistit určitou informaci od druhé strany.

16

• Vzájemně se domluvit na předání informací.

• Přesvědčit se o získané /poskytované informaci.

• Navázat vzájemný kontakt.

Jedná se o obecná pravidla, platící i pro komunikaci mezi školou a rodinou. Učitel

komunikuje s rodičem – předává mu informace o vývoji a pokrocích dítěte

při vzdělávání, rodič předává informace učiteli, potřebné k dosažení správného

působení na dítě. Jedná se vzájemnou o spolupráci, jejímž výsledkem je zvolení těch

nejlepších metod pro všestranný rozvoj dítěte.

Je důležité využít rodiče jako spojence při výchově a vzdělávání, vzájemné napětí,

konflikty a nedůvěra poznamenají především dítě. Proto jak škole, tak i rodičům

by mělo záležet na otevřené, přátelské a efektivní komunikaci.

3.2 Hlavní zásady komunikace

Při komunikaci s rodičem musí pedagog dodržet některé důležité zásady:

• Informovat rodiče vždy jasně a srozumitelně.

• Zaměřit se na konkrétní problém, poradit, snažit se společně najít řešení.

• Brát rodiče jako partnery se stejným zájmem, nepodlehnout tlakům z jejich

strany.

• Dokázat obhájit svůj postoj, kompetentnost a odbornost.

• Nebát se konstruktivní kritiky ze strany rodičů, umět s ní pracovat.

• Přiznat svou případnou chybu.

• Nezapomenout žáka pochválit.

Při své práci učitelé komunikují s různými typy osobností rodičů. V práci Pavlíny

Hlaváčové (Školní poradenství v praxi 6/15, článek Komunikace s rodiči ve školním

prostředí) najdeme rozdělení rodičů do několika skupin:

17

• Rodič, který se příliš zapojuje do chodu školy, pochybuje o kompetenci

učitelů, na všechno má jasný názor, často si stěžuje – s tímto rodičem

je komunikace i spolupráce nejvíce náročná, je třeba ho nejprve přesvědčit,

že učitel je plně kompetentní, jedná plně v zájmu dítěte a není proto důvod

ke stížnostem.

• Rodič, kterého z různých důvodů výsledky dítěte ani dění ve škole nezajímá –

toho je nutno nejprve motivovat k návštěvě školy a přesvědčit o nutnosti

spolupráce a projevení zájmu o školu.

• Aktivní rodič, který projevuje svůj zájem o vzdělávací proces nad rámec,

vyžaduje schůzky i mimo oficiální termíny, zajímá ho vlastní vyučovací proces

a jeho skladba, má o vzdělávání opravdový zájem – tohoto zájmu je třeba

využít a vyjít mu vstříc.

• Rodič se záporným vztahem ke škole, který hodnoty školy jako instituce

neuznává a své názory přenáší na dítě – jedna z cest řešení je zkusit

navrhnut konzultaci s jiným odborníkem na vzdělávání, který by záporné

postoje rodičů zmírnil alespoň do sice obtížné, ale nějaké spolupráce v zájmu

dítěte.

• Rodič, nacházející se v nějaké těžké životní situaci (zdravotní, pracovní,

osobní problémy, rozvod, úmrtí blízké osoby..) a který nemá na školu a dítě

čas, v tomto případě je důležité zvolit empatický laskavý přístup, aby bylo

navázání spolupráce možné.

3.3 Pravidla pro spolupráci mezi školou a rodinou

Pokud má být spolupráce efektivní, otevřená a úspěšná, je nutno dodržet určitá

pravidla:

• Vztah učitel – rodič je rovnoprávný.

• Jsme partneři.

• Respektujeme se.

• Důvěřujeme si.

• Chceme vzájemně spolupracovat.

18

• Ke spolupráci máme pozitivní přístup, oceníme zpětnou vazbu.

• Jsme profesionálové, umíme naslouchat.

• Jsme asertivní, umíme správně argumentovat.

Učitel musí dát rodičům možnost vyjádřit názor, vyslechnout je, nechat vysvětlit

jejich úhel pohledu, případně zhodnotit situaci. Svým přístupem a chováním

pak mnohdy může i zmírnit případné napětí, úsměv a klidné jednání pomohou často

ke změnám názorů a dogmatických závěrů.

3.4 Zapojení rodičů do života školy

Pokud se škole podaří vtáhnout rodiče do života a dění školy, je to v drtivé většině

případů prospěšné oběma stranám, dojde i ke zlepšení vzájemných vztahů mezi

rodinou a školou.

Způsobů, jak zapojení rodičů dosáhnout, je mnoho. Vždy záleží na konkrétních

podmínkách a možnostech školy. Ale škola je tou, která možnosti vytváří a nabízí,

ukazuje, že společně strávený čas rodičů s dětmi posílí i jejich vzájemný vztah

novými zážitky, které jsou v dnešní uspěchané době čím dál vzácnější. A na rodičích

je, aby si volnou chvíli na dítě našli a ukázali jim, jak je pro ně společná chvíle

důležitá.

Společné aktivity školy jsou vždy v zájmu obou stran (školy i rodiny) konány

v termínech, které zapojení rodičů umožňují. Neformální kontakt mezi školou

a rodinou posiluje nenásilnou formu, jak rodiče do života školy přivést a zejména

pro menší školy s malotřídní výukou, mnohými rodiči nepochopenou a odsuzující,

je existenčně důležitá.

19

4 Základní pojmy – málotřídní škola

Málotřídní škola je školou, ve které se společně v jedné třídě vzdělávají žáci různých,

nejméně dvou věkových skupin.

Pedagogický slovník definuje termín málotřídní školy takto: „Škola, v níž jsou žáci

1. stupně základní školy vyučování ve spojených třídách, zpravidla ve venkovských

lokalitách. Existuje jako jednotřídní škola, dvoutřídní, ev. trojtřídní“. (Průcha,J.,

Walterová, E., Mareš, J., Pedagogický slovník, Praha: Portál, 1998)

4.1 Historie málotřídního vzdělávání

Společně vyučovat v jedné třídě několik věkových skupin dětí byl od počátku vzniku

základní charakteristický rys vesnických škol, zejména v malých obcích. Tato

skutečnost přetrvává i v dnešní době zejména tam, kde nedostatečný počet dětí

neumožňuje zřizovat samostatné třídy pro každý z pěti ročníků 1. stupně základní

školy.

Otázky typu zřídit, zachovat či zrušit málotřídní školy není nijak nová, objevuje

se periodicky vždy v souvislosti s plány prosazení nějaké reformy školského systému.

Poprvé se objevily úvahy o zachování či zrušení málotřídních škol ve třicátých letech

dvacátého století, ale faktické rušení nastalo až v době pozdější, po nástupu

komunismu, kdy bylo vysvětlováno neefektivním a drahým provozem.

Rušení málotřídních škol v komunistické době s sebou přineslo mnoho nepříznivých

důsledků (rušení málotřídních škol bylo plošné a při rušení těchto škol

se nepřihlíželo k potřebám malých obcí), ke kterým musela nakonec zaujmout

postoj i vláda ČSSR, která oficiálně konstatovala, že rušení málotřídních škol bylo

neuváženým krokem. Bylo sice zastaveno, ale navrácení do původní podoby bylo

však již nereálné. (Valachová, 2001).

20

Po začátku devadesátých let dvacátého století se v rámci reformních snah našeho

školského systému znovu zvedla vlna zájmu i o málotřídní školy, které v podvědomí

národa tehdejší doby existovaly coby symbol demokracie a tradic, zničených

komunistickým režimem. (Valachová, 2001).

4.2 Současnost málotřídního vzdělávání

Zájem o málotřídní vzdělávání podpořily výzkumy a srovnávací studie

v západoevropských zemích na přelomu dvacátého a jednadvacátého století.

Vyučování ve věkově smíšených skupinách je považováno za alternativu,

při které se uplatňuje princip otevřené třídy. Vyzdvihují se i funkce další – takový typ

vzdělávání podporuje a rozvíjí žádoucí kooperaci mezi žáky, nenásilně rozvíjí

osobnostní vlastnosti, jako je empatie a sounáležitost, umožňuje učení

se přirozenou nápodobou mladších od starších, učí je samostatnosti a flexibilitě.

Školy jsou často kulturním a společenským centrem obce, což pozitivně přispívá

k identitě místních obyvatel, (Průcha, 2001).

4.3 Specifika málotřídního vzdělávání

• Jelikož počet žáků ve třídě je malý, má vyučující možnost věnovat se

jednotlivým žákům individuálně a žákům je dáno ve výuce více prostoru,

mohou se více projevit.

• Vyučování v málotřídní škole vede žáky ke kooperaci.

• Umožňuje učení se mladších dětí od starších.

• Mezi dětmi panuje větší pocit sounáležitosti, a to jak ve třídě, tak i e škole.

• Vztahy v učitelském kolektivu bývají otevřenější a hlubší ve srovnání

s klasickou školou.

• Učitelé znají všechny žáky i jejich rodinné zázemí.

• V málotřídních školách učitelé obvykle více spolupracují s rodiči žáků.

• Příprava na výuku v málotřídní škole a také její realizace klade na učitele

vysoké nároky (Emmerová, 2000).

21

Praktická část

5 Představení ZŠ a MŠ Prace

Za jeden ze základních dokumentů každé školy je bezesporu považován plán dalšího

rozvoje školy. Neměl by být pouze formální záležitostí, ale živým důležitým

nástrojem při řízení.

Proto když jsem přemýšlela nad zadáním své závěrečné práce, hledisko hodnocení

jako východiska a zdroje pro další plánování a vizi školy mi přišlo v mé pozici velmi

vhodné.

Základní škola Prace, kde působím již rok ve funkci ředitelky školy, je málotřídní

škola, která poskytuje základní vzdělávání žákům na prvním stupni. V roce 2015/16

zde bylo 22 žáků rozdělených do dvou tříd. V první třídě byli spojeni čtyři žáci

prvního postupného ročníku s osmi žáky ročníku druhého, ve druhé třídě byli čtyři

žáci ročníku třetího a šest žáků v ročníku čtvrtém. Pátý postupný ročník v uvedeném

školním roce na škole nebyl, protože vlivem nesouhlasu rodičů s politikou školy se

jeden ročník v minulých letech vůbec neotevřel a s následky se škola vyrovnávala až

do června roku 2016.

Doplňková činnost probíhá formou mimoškolních činností a širokou škálou

zájmových kroužků pro děti a žáky nejen naší školy, ale i ostatní.

Mateřská škola měla původně 25 dětí a její zázemí bylo 40 posledních let v naprosto

nevyhovujících provizorních podmínkách staré budovy fary. Nespokojenost rodičů

s neřešením otázky vzdělávání v obci k pozitivnímu obrazu nijak nepřispívaly.

Jedním z úkolů, který mi vytýčil zřizovatel při jmenování do funkce ředitelky, bylo

lepší zviditelnění školy, a po zjištění skutečné praxe se mi začaly úkoly dalšího

postupu pomalu vlastně formovat samy.

22

Již v koncepci, předkládané při konkurzním řízení, jsem si ustanovila první rok

na seznámení se s prostředím, jeho problémy a specifiky. Je to nezbytně nutná

doba, po kterou se sžíváte s prostředím, sbíráte informace, zjišťujete fungující vazby

a u těch nefunkčních se pokoušíte dohledat důvody.

Dalším úkolem, který zřizovatel označil jako prioritu nového ředitele, bylo napravit

ne příliš dobrý obraz školy v očích okolí, nejen rodičovské veřejnosti. Až po svém

jmenování jsem zjistila, jak těžký úkol mne čeká. Škola prošla za poslední roky

rukama několika ředitelů, kteří se jako každý člověk dopouštěli chyb. Bohužel

v některých případech chyb vážných, což mělo za následek střídání pedagogů, odliv

velké části žáků do školy v nedaleké obci, nekomunikování s rodiči a ne úplně

ideálně nastavená pravidla komunikace s obcí.

Zvažování, jaké kroky podniknout, nebylo snadné. Pro úplnost, při nástupu mi

zůstala v mateřské škole jedna paní učitelka a ve škole jedna mladičká paní učitelka

s minimální praxí.

Takže situace pro obec vlastně neměnná – na pozici ředitele další změna, noví

učitelé v obou částech školy. Nebylo divu, že na prvních třídních schůzkách rodiče

nejstarších žáků oznámili, že pátou třídu na zdejší škole jejich děti již neabsolvují

a na třídních schůzkách v mateřské škole rodiče předškoláků měli také jasno,

že jejich děti nastoupí do školy ve vedlejší obci, protože tam pro každý postupný

ročník (s velkým přispěním prateckých dětí) otevírají samostatnou třídu. Principu

málotřídní školy a spojování ročníků nevěřili a mojí argumentaci jako zcela nového

neznámého člověka měli za účelovou.

5.1 Závěr a priority nejen okamžitého stavu:

• Najít a obsadit uvolněná místa kvalitními pedagogy s praxí.

23

• Nově vzniklý pedagogický (doplněný) sbor stmelit a společně nastavit jasná

pravidla fungování kolektivu jako celku včetně zapojení nepedagogických

zaměstnanců.

• Vymyslet společné akce mateřské a základní školy, které jasně ukáží na

vzájemnou propojenost a sounáležitost.

• Využít každé příležitosti pro PR školy a tím posilovat pozitivní vnímání okolím.

• Využít všech dostupných možností pro odstraňování předsudků o málotřídní

výuce v základní škole.

• Vytvořit pro rodičovskou veřejnost ze školy i školky místo, kde je zájem o

komunikaci s nimi a jejich přání a připomínky jsou vyslyšeny a řešeny.

• Vytvořit přátelské klima školy i školky, kam děti i žáci budou rádi docházet a

cítit se dobře a v bezpečí.

• V závěru školního roku zhodnotit splnění předcházejících bodů, udržet

úspěšně nastavenou úroveň, pokusit se opravit ne zcela podařené či

dokončené úkoly, poučit se ze svých případných chyb a nastavit jasná

pravidla pro další zlepšování a fungování organizace.

Naštěstí pro mne (i když bez mého přispění) se podařilo dotáhnout do zdárného

konce řešení nevyhovujících prostor pro školku a mým prvním vystoupením

na veřejnosti bylo slavnostní otevření úplně nové krásné jednotřídní mateřské školy

k prvnímu září 2015 i s bonusem – navýšením kapacity na 28 dětí.

Pro školní rok 2015/16 tedy jeden z úkolů splněn – spokojení rodiče v MŠ. Nicméně

další krok - aby děti plynule přešly do školy základní - je úkolem dlouhodobým.

Další kroky - obsadit uvolněná místa kvalitními pedagogy s praxí a vytvořit vlídné

místo pro vzájemnou komunikaci - se myslím podařilo také splnit. Rodiče si na nové

tváře zvykli a během školního roku jsem měla možnost mnohokrát vidět, že názory

rodičů i jejich připomínky jsou mými kolegyněmi brány vždy vážně a řešeny s velkou

dávkou empatie a taktu.

24

PR školy bylo po celý rok zajišťováno nejen všemi zaměstnanci na jednotlivých

akcích školy, ale i pravidelnými zprávami ode mne za školu a od vedoucí učitelky

za školku v obecním zpravodaji, na vývěskách a rozhlase. Také jsem byla přítomna

na každém veřejném zastupitelstvu obce, nejen z důvodů mé informovanosti

o životě místa mého působiště, ale vždy jsem odpovídala i na četné otázky týkající

se chodu organizace z řad občanů. Také jsem byla přizvána na všechna setkání

školské rady za uplynulý školní rok.

Vytvoření přátelského klima ve škole mohu dnes po odstupu jednoho roku

zhodnotit rozhodně kladně – výsledkem je změna rozhodnutí rodičů loňských

čtvrťáků a i díky přání žáků jsme pro školní rok 2016/17 opět školou se všemi pěti

postupnými ročníky.

Zajištění bezproblémového přechodu všech předškoláků do naší základní školy byl

tvrdším oříškem. Bylo vyvoláno mnoho jednání s představiteli obce i rodiči,

kteří považovali za základní podmínku přestupu jejich dětí a setrvání v naší základní

škole otevření samostatné první třídy. Protože počet žáků na škole nedává

z legislativních důvodů možnost otevření tří samostatných tříd (viz kap. Málotřídní

škola), byl nutný souhlas zřizovatele s udělením výjimky z nejnižšího počtu žáků

a s tím spojenou povinností doplatit zvýšené provozní náklady včetně platu

pedagoga. I to se díky pochopení obecního zastupitelstva podařilo a pro školní rok

2016/17 má ZŠ a MŠ Prace 3 třídy s celkovým počtem 27 žáků, z toho je 7 žáků

v prvním ročníku.

Důkazem, že je zvyšování kvality a úrovně vzdělávání pro současné představitele

obce opravdu prioritou, je dokončení původních plánů na postavení dvoutřídní

mateřské školy v obci a úspěšně dokončená a otevřená přístavba její druhé třídy pro

16 dětí k datu 1. září 2016. Bylo vydáno všech 16 dodatečných Rozhodnutí o přijetí

dítěte k předškolnímu vzdělávání a k dnešnímu dni je mateřská škola plně obsazena

a je zde zapsáno 44 dětí k celodenní docházce, rozdělených do dvou smíšených tříd.

25

Děti jsou v nové budově spokojené, z mé úvodní hospitace je zřejmé, že adaptace

nových dětí se daří a atmosféra je příjemná a tvůrčí.

Při nástupu do funkce a plánování aktivit na školní rok jsem automaticky vycházela

z faktu, že základní škola a mateřská škola jsou jedna organizace pouze ve dvou

budovách a s odlišnou věkovou skupinou dětí, ale jinak vystupují a jsou vnímány

vždy jako nedílný celek. O to větší překvapení (a ne úplně příjemné) bylo zjištění,

že mateřská škola za roky předešlé téměř vždy vystupovala jako samostatný celek

a z toho se odvíjely i aktivity a logicky i zařazení do podvědomí rodičovské

veřejnosti. Byla jsem upozorněna vedoucí učitelkou, že školka si pořádá většinu akcí

sama a její aktivity jsou rodiči podporovány, kdežto na akcích základní školy

je tradičně velmi malá účast. Jako jeden z důvodů vysvětlení se mi dostalo odpovědi,

že rodiče mají s mateřskou školou větší kontakt díky každodennímu přivádění

a odvádění dětí, kdežto žáci školy základní chodí většinou do školy i domů sami

a rodiče do školy zavítají pouze v době konání třídních schůzek. Jinak komunikace

se školou probíhá zpravidla pouze písemnou formou v žákovských knížkách

a deníčcích.

Jasným zadáním bylo proto vymyslet takové aktivity, do kterých bude možno zapojit

společně jak děti a žáky, tak i jejich rodiče. Nemyslím tím jen tradiční pořádání

lampionového průvodu, rozsvěcení obecního vánočního stromu a vystoupení ke dni

maminek v květnu. I když i dětská vystoupení na těchto akcích byla vždy také

striktně oddělena na část mateřské školy a část školy základní.

Jako první krok jsme tedy změnili zadání pořádání odpoledních tematických dílniček

a tvůrčích odpolední pro všechny děti a žáky s jejich rodiči. Abychom podpořili účast

i rodičů těch starších, na úvod každé z akcí je vždy malé vystoupení, kde se střídá

školka a škola. Pro lepší představu, na podzimních dílničkách žáci školy nacvičili

a zahráli krátkou pohádku v angličtině, předvánoční dílničky zase zahájily děti

ze školky skvělým tanečním vystoupením.

26

Na slavnostním rozsvěcení obecního stromečku například zaznělo i několik koled,

které zpívali všichni vystupující.

Trvalým úkolem, stanoveným v prioritách pro uplynulý školní rok, je nápomoc

neustálému odstraňování předsudků v myšlení veřejnosti o nekvalitním způsobu

vzdělávání v podmínkách spojování ročníků, tedy málotřídní školy.

Posledním úkolem zůstalo zhodnocení průběhu školního roku a vytvoření koncepce

pro příští období.

S pedagogy jsme se na poradě v červnu 2016 dohodli, že vnitřní evaluaci

a zhodnocení vlastní pedagogické práce provedeme až po uplynutí delšího časového

úseku, tedy na závěr školního roku 2017/18, aby bylo průběžná data možno srovnat

a lépe se hodnotil posun v práci jak učitelů, tak žáků. Byli jsme také rozhodnutím

MŠMT pro letošní školní rok 2016/2017 vybráni a zařazeni do veřejného vzorku při

povinném testování úrovně vzdělávání a dosažených výsledků žáků 5. tříd,

které nám jistě dá určité odpovědi na kvalitu odvedené práce.

Přestože z předešlých řádků je snad možno udělat závěr, že se škola někam

posunula, došlo i k navýšení počtu žáků (v mateřské škole samozřejmě hlavně

vlivem otevření nové budovy), účast rodičů zejména žáků základní školy, jejich

aktivita při pořádání a zapojování se do jednotlivých akcí, případné další kontakty,

stále nejsou nijak velké. A jedinou zpětnou vazbou, která je k dispozici, jsou slova

pana starosty, že se obraz školy v očích lidí mírně zlepšil a jejich důvěra ve školu

a její vedení se posiluje. Ale vlastní vyjádření rodičů, zda se jim jednotlivé aktivity líbí

či jim vyhovuje přístup a jednání školy, chybí, dozvídáme se pouze oklikou

a ojediněle spíše od dětí, jak rodiče nějakou realizovanou akci doma hodnotili.

27

Abych měla podložené informace, potřebné mimo jiné i pro stanovení koncepce

školy, jejího dalšího fungování a rozvoje pro období let 2017 – 2020, rozhodla jsem

se požádat rodiče žáků o vyplnění dotazníků.

5.2 Použitá výzkumná metoda – dotazník

Dotazník = výzkumný a diagnostický prostředek ke shromažďování informací

prostřednictvím dotazování osob. Podstatou je soubor otázek (výroků)

zkonstruovaný podle vědecké metodologie, předkládaný v písemné formě.

Objektivnost získaných výsledků závisí významně na formulaci otázek, výběru

respondentů a způsobu zadávání dotazníku. Využití dotazníku pro výzkum a praxi je

velmi široké. Často však dochází ke zkresleným interpretacím v důsledku diletantské

konstrukce dotazníku. Lit: Janoušek, J. a kol: (Průcha,J., Walterová, E., Mareš, J.,

Pedagogický slovník, Praha: Portál, 1998).

Využila jsem standartního dotazníku pro hodnocení kultury školy – pro učitele,

mírně poupravila pro potřeby vyplnění rodiči a na třídních schůzkách je rozdala

s prosbou o jejich vyplnění a odevzdání. Bohužel, návratnost dotazníků byla

tak mizivá, že bylo nutno zvážit otázku, zda není vůle ze strany rodičů,

či zda dotazníky přece jen nebyly pro ně příliš složité k vyplnění.

Když vyjdeme z informace zastupitelů obce, že obraz školy v očích veřejnosti

se mírně posouvá k lepšímu a veřejnost začíná školu více akceptovat, potom jako

varianta odpovědi neodevzdání vyplněných dotazníků připadá v úvahu spíše

složitost dotazníku.

Radila jsem se se svými kolegyněmi, zda nepoužít jinou možnost zjištění potřebných

údajů, ale žádná rychlá a hromadná nám nepřipadla vhodná. Padlo tedy rozhodnutí

sestavit dotazník nový, s více konkrétnějšími otázkami a bylo přidáno ještě i několik

nových, mapujících názor rodičů na pořádání mimoškolních akcí školou a také jejich

zapojení do přípravy a realizace akcí. Při zařazení dalších otázek do dotazníku jsem

28

se inspirovala prací jedné z absolventek celoživotního studia, která zpracovávala

právě téma realizace mimoškolních akcí školy. Zajímavým poznatkem může být

po vyhodnocení otázek i srovnání se školou, pro kterou byl dotazník prioritně určen,

protože se také jedná o málotřídní vesnickou školu s víceméně stejným počtem

žáků.

Jako výzkumnou metodu jsem tedy opětovně zvolila písemný dotazník s možnostmi

zaškrtnutí jednotlivých odpovědí. Tato kvantitativní metoda mi při správném

vyplnění a odevzdáním co největšího počtu rodičů poskytne určitý reprezentační

vzorek, ze kterého lze usuzovat a tvořit další závěry.

5.3 Výzkumný vzorek

Dotazník byl rozdán všem rodičům žáků základní školy a rodičům stávajících dětí

mateřské školky. Z šetření byli vyloučeni pouze zákonní zástupci dětí, nově přijatých

v září tohoto školního roku, protože jejich odpovědi by nebyly relevantní. Rozdáno

bylo 50 formulářů dotazníků a vrátilo se mi 42 řádně vyplněných, z toho bylo

17 dotazníků za základní školu (z celkového počtu 22) a 25 za mateřskou školku

(z celkového počtu 28).

5.4 Sestavení předpokladů

1. Předpokládám, že jsou rodiče spokojení s možností kontaktu se školou

a s přístupem školy k řešení problémů a připomínek

2. Předpokládám, že jsou dostatečně informováni o jednotlivých školních

a mimoškolních akcích

3. Předpokládám, že rodiče vnímají společné akce školy a školky jako posun

kupředu ve vnímání školy jako celku

4. Předpokládám, že považují nabídku zájmové mimoškolní činnosti

za vyhovující

29

5. Předpokládám, že jsou ochotni spolupracovat se školou, pokud budou

osloveni.

5.5 Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku

Otázka č. 1

Mají rodiče možnost kontaktovat vedení školy a jednotlivé vyučující?

a) kdykoli po telefonické domluvě

b) pouze elektronickou formou, kterou škola preferuje

c) málokdy si vedení školy nebo vyučující udělá čas na schůzku

d) kontakt je především na třídních schůzkách 4x ročně

Závěr:

Jak vidíme z grafu, rodiče vnímají možnost kontaktu se školou naprosto jednoznačně

a také ji často využívají. Možná nebyla zcela šťastně volena odpověď

(pouze elektronickou formou, kterou škola preferuje), protože vím, že zejména

rodiče mladších žáků jsou s paní učitelkou třídní v pravidelném e-mailovém kontaktu.

Otázka č. 2

a) b) c) d)

Řady1 39 0 0 3

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Po

čet

od

po

věd

í


30

Jsou rodiče dostatečně informováni o tom, co a kdy se ve škole a školce děje?

a) děti mají vše zapsané v deníčku, (u MŠ nástěnka), jiné způsoby jsou

nepravidelné

b) škola dbá na informovanost zejména pozvánkami na školním webu

c) informace najdeme většinou vždy jen na nástěnce u hlavních dveří ZŠ i MŠ

d) ano, využívají všemožné způsoby, včetně vyhlášením obecním rozhlasem

Závěr:

Rodiče dostávají informace vícero způsoby, oceňovaným je i způsob vyhlášení

obecním rozhlasem. Obecního rozhlasu využíváme mimo jiné proto, že na některé

akce zveme nejen naše žáky, ale děti z celé vesnice (poslední 11. 11. 2016 Uspávání

broučků).

Otázka č. 3

Pokud se rodiče obrátí na vedení školy, najde si ředitelka školy čas, vyslechne

rodiče a problém řeší?

a) ano vždy

b) ano, ale jen občas

c) ano, vyslechne, ale problém dále neřeší

a) b) c) d)

Řady1 8 0 2 32

0

5

10

15

20

25

30

35

Po

čet

od

po

věd

í


31

d) ne, komunikace vázne, situace je stejná jako předešlá léta

Závěr:

Odpověď na tuto otázku byla pro mne osobně velmi důležitá, potvrzuje totiž

dosavadní zpětnou vazbu, že rodiče začínají školu jako celek vnímat pozitivněji než

dříve, kdy zejména komunikace a spolupráce se školou byla vícekrát kritizována.

Otázka č. 4

Pokud se rodiče obrátí na učitele nebo jiné vyučující včetně vedoucí učitelky v MŠ,

najdou si na ně čas, vyslechnou je a snaží se hledat řešení?

a) ano vždy


c) ano, vyslechnou, ale problém dále neřeší


a) b) c) d)

Řady1 40 2 0 0

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Po

čet

od

po

věd

íPokud se rodiče obrátí na vedení školy, najde si ředitelka školy čas, vyslechne rodiče a problém

řeší?

32

Závěr:

Odpověď na tuto otázku byla pro mne osobně také velmi důležitá, protože mateřská

školka je odloučené pracoviště cca 100 m od školy základní a z toho důvodu nelze

mít naprostý přehled. Je ale vidět, že komunikace se školkou je také velmi dobrá.

Otázka č. 5

Zúčastňujete se jako rodič akcí pořádaných školou?

a) ano, pravidelně

b) ano, občas

c) zcela výjimečně

d) ne

a) b) c) d)

Řady1 38 3 1 0

0

5

10

15

20

25

30

35

40P

oče

t o

dp

ově

dí

Pokud se rodiče obrátí na učitele nebo jiné vyučující včetně vedoucí učitelky v MŠ, najdou si na

ně čas, vyslechnou je a snaží se hledat řešení?

33

Závěr:

Výsledné odpovědi jasně ukazují, že rodiče mají zájem o to, trávit společně se svými

dětmi čas na školních akcích. Vyšší počet odpovědí „ano, občas“ jsou odpověďmi

rodičů žáků základní školy. Potvrzuje se, že rodiče dětí z mateřské školky jsou i díky

dennímu kontaktu s pedagogy do života školky více zapojeni.

Otázka č. 6

Pokud máte zájem, můžete navštívit vyučování (pobyt v MŠ) kdykoli po domluvě s

vyučujícím?

a) ano, není to problém

b) ano, ale jen některé dny či hodiny


d) ne

a) b) c) d)

Řady1 24 12 0 6

0

5

10

15

20

25

30P

oče

t o

dp

ově

dí


34

Závěr:

Poměr zvolených odpovědí jasně dokazuje, že rodiče akceptují nabídku školy přijít

se do výuky podívat, protože možnost osobního zážitku je jednou z nejdůležitějších

cest pro případnou změnu v chápání málotřídní výuky rodičovskou veřejností.

Již máme avizovaných několik žádostí rodičů budoucích školáků, kteří ještě při mém

nástupu v červenci 2015 naprosto vylučovali možnost nástupu jejich dětí do naší

školy.

Otázka č. 7

Jsou na webových stránkách školy všechny důležité informace o škole?

a) ano, a stránky jsou pravidelně aktualizovány

b) ano, ale informace nejsou pravidelně aktualizovány

c) ne, obsahují jen některé informace

d) ne

a) b) c) d)

Řady1 38 2 2 0

0

5

10

15

20

25

30

35

40P

oče

t o

dp

ově

dí

Pokud máte zájem, můžete navštívit vyučování (pobyt v MŠ) kdykoli po domluvě s vyučujícím?

35

Závěr:

Výsledky ukázaly na slabinu, a sice pravidelnou aktualizaci webových stránek školy.

Před několika měsíci byl školní web napaden hackery a stránky musely být nejprve

zablokovány a posléze dokonce zrušeny a založeny znovu. A administrace nových

stránek nám stále ještě činí potíže, proto aktualizace často vázne. Názor

respondentů nás všechny zavazuje k rychlému odstranění chyb a zlepšení stavu

webových stránek jako informačního kanálu školy.

Otázka č. 8

Chodí vaše dítě do školy (školky) rádo?

a) ano každý den se těší

b) ano, převážně ano

c) ne a pozoruji to od minulého školního roku

d) ne

a) b) c) d)

Řady1 15 24 3 0

0

5

10

15

20

25

30P

oče

t o

dp

ově

dí


36

Závěr:

Myslím, že výsledek kladných odpovědí je pěknou ukázkou práce celého kolektivu

jak školy, tak školky. Vzhledem k anonymitě dotazníků se lze pouze domnívat,

že odpovědi typu „ano, převážně ano“ je buď odpovědí rodičů mladších, ještě

ne zcela adaptovaných dětí na MŠ, nebo naopak odpověďmi žáků nejstarších,

kteří již mají učivo těžší a náročnější.

Otázka č. 9

Je naše škola podle Vás k rodičům vstřícná?

a) určitě ano

b) spíše ano, ale velká změna oproti minulým letům nenastala

c) ten dojem spíše nemám

d) určitě ne

a) b) c) d)

Řady1 29 12 0 1

0

5

10

15

20

25

30

35

Po

čet

od

po

věd

í


37

Závěr:

Odpověď na tuto otázku byla klíčová, protože právě vstřícnost školy směrem

k rodičům byla jednou z priorit zřizovatele, kterou požadoval od nového ředitele

organizace. Myslím, že můžeme být spokojeni s dosaženým výsledkem, ale je třeba

na pozitivním obrazu školy neustále pracovat a neusnout tzv. na vavřínech.

Otázka č. 10

Je podle Vás spolupráce se školou na dobré úrovni? Vnímáte nějaký posun k

lepšímu?

a) určitě ano



d) určitě ne

a) b) c) d)

Řady1 40 2 0 0

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Po

čet

od

po

věd

í


38

Závěr:

Kladné zhodnocení vstřícnosti školy směrem ven potvrzují i odpovědi posunu

k lepšímu. Jedním z důležitých bodů koncepce dalšího období bude tuto úroveň

komunikace udržet a případně ještě vylepšit.

Otázka č. 11

Vyhovuje vám, jakým způsobem škola s vámi, rodiči, komunikuje?

a) určitě ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) určitě ne

a) b) c) d)

Řady1 40 2 0 0

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Po

čet

od

po

věd

í

Je podle Vás spolupráce se školou na dobré úrovni? Vnímáte nějaký posun k lepšímu?

39

Závěr:

Nastavení jednotných pravidel komunikace s rodiči na všech úrovních se ukazuje

jako krok správným směrem. Převažuje osobní styk rodičů s pedagogy i správními

zaměstnanci, kteří jsou navíc místní a jejich znalost napomáhá mnohdy k lepšímu

pochopení situace i zvolení nejlepšího řešení.

Otázka č. 12

Považujete za důležité a přínosné, aby škola a školka pořádaly společné kulturní

akce (tvořivé dílničky, zahradní slavnost, karneval, uspávání broučků,…)?

a) je to velmi důležité

b) je to docela důležité

c) jak kdy

d) ztráta času

a) b) c) d)

Řady1 35 7 0 0

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Po

čet

od

po

věd

í


40

Závěr:

Naprostá převaha názorů, že společné aktivity jsou velmi důležité nejen pro vnímání

školy a školky jako celku, ale i pro samotné děti, které cítí sounáležitost s oběma

částmi školy, dává za pravdu takto nastavené prioritě. Jsem velmi ráda, že odpovědi

„je to velmi důležité“ se objevily ve všech odevzdaných dotaznících za mateřskou

školu.

Otázka č. 13

Jakým způsobem se jako rodič aktivně zapojujete při pořádání školních akcí

(tvořivé dílničky karneval, apod.)? Mám dítě ve škole x ve školce.

a) účastním se jich

b) pomáhám s organizací

c) pomáhám finančně (dary)

d) jiné

a) b) c) d)

Řady1 28 10 4 0

0

5

10

15

20

25

30

Po

čet

od

po

věd

í

Považujete za důležité a přínosné, aby škola a školka pořádaly společné kulturní akce (tvořivé dílničky, zahradní

slavnost, karneval, uspávání broučků,…)?

41

Závěr:

V počtu zvolených odpovědí vidím v části za ZŠ určitý posun k lepšímu, i když prostá

účast není ideálním stavem, kterého bychom chtěli docílit. Vytyčuje proto pro nás

všechny do dalších období více přemýšlet o zvolených způsobech oslovování rodičů

a jejich hlubší zapojeností do života školy.

Otázka č. 14

Jaký je hlavní důvod vaší účasti na školních akcích?

a) zvědavost, zábava

b) setkání s učiteli

c) setkání s ostatními rodiči

d) jiné (mám tam dítě)

a) b) c) d)

ZŠ 15 0 2 0

MŠ 20 1 4 0

0

5

10

15

20

25P

oče

t o

dp

ově

dí

Jakým způsobem se jako rodič aktivně zapojujete při pořádání školních akcí (tvořivé dílničky karneval, ..)? Mám dítě ve škole x ve školce.

42

Závěr:

Přestože v uvedených možnostech cíleně nebyla dána odpověď „mám tam dítě“,

drtivá většina rodičů ji zapsala pod možnost odpovědi „jiné“. Setkání s dalšími rodiči

byly opět spíše odpověďmi rodičů „školkáčků“, kteří díky větší propojenosti tvoří

ucelenější skupinu rodičů než rodiče školáků. Nulový počet odpovědí „setkání

s učiteli“ doufám správně vyhodnocuji jako potřebu delšího času k vytvoření

hlubších vazeb mezi pedagogy a místními obyvateli. Jak jsem již v úvodu práce

nastínila, kolektiv školy vlastně neexistoval a časté střídání na všech pracovních

pozicích sehrálo roli ve vytvoření bariéry nedůvěry ze strany rodičů.

Otázka č. 15

Jste spokojeni s množstvím a kvalitou pořádaných akcí školy?

a) ano, velmi

b) mohlo by jich být více

c) mohlo by jich být méně

d) nejsem spokojen

e) je mi to jedno

a) b) c) d)

Řady1 2 0 15 25

0

5

10

15

20

25

30

Po

čet

od

po

věd

í


43

Závěr:

Výsledky zanesené v grafu potvrzují, že škola nabízí dostatek školních akcí

i příležitostí k mimoškolní zájmové činnosti žáků. V loňském školním roce (2015/16)

bylo např. žákům nabídnuto 7 zájmových kroužků a z toho jich bylo 6 naplněno

a otevřeno, což vzhledem k počtu 22 žáků ZŠ považuji za úspěch. Pro srovnání

v letošním školním roce 2016/17 je jich dosud otevřeno 5 a na druhé pololetí,

kdy se škola zapojí do projektu Zjednodušeného vykazování šablon, počítáme

s nabídkou ještě několika dalších, včetně možnosti doučování, čtenářského klubu

či kroužku matematické gramotnosti.

Otázka č. 16

Považujete nabídku mimoškolní zájmové činnosti za dostatečnou?

a) ano, zcela určitě

b) kroužků by mohlo být více

c) kroužků by mohlo být méně

d) v nabídce postrádám kroužek (zejména pohybový, sportovní, kytara)

e) je mi to jedno, moje dítě navštěvuje ZUŠ

a) b) c) d) e)

Řady1 33 9 0 0 0

0

5

10

15

20

25

30

35P

oče

t o

dp

ově

dí


44

Závěr:

Potvrdil se předpoklad, že nabídka zájmového mimoškolního vyžití žáků

je dostatečná, i když citelně chybí možnost sportovních aktivit. Bohužel škola

nedisponuje tělocvičnou, proto byl k poslednímu říjnu podán projekt na přístavbu

školy a doufáme, že požadované dotace získáme.

Otázka č. 17

Jste ochoten jako rodič spolupracovat se školou, pokud vás osloví? Mám dítě

ve škole x ve školce.

a) ano, vždy

b) budu se snažit škole vyhovět

c) možná

d) nemám na to čas

a) b) c) d) e)

Řady1 33 2 1 6 0

0

5

10

15

20

25

30

35

Po

čet

od

po

věd

í


45

Závěr:

Poslední otázka zjišťovala zájem rodičů pomoci při organizaci školních akcí

a je potěšující, že pouze 2 rodiče odpověděli, že nemají čas. Nicméně rozdíl

v uvažování rodičů školáků a rodičů dětí ve školce nám opět dává směr, kterým

se musíme v dalším období ubírat a více snažit, a to je vtažení rodičů školáků

do našich akcí.

a) b) c) d)

ZŠ 0 15 0 2

MŠ 20 5 0 0

0

5

10

15

20

25P

oče

t o

dp

ově

dí

Jste ochoten jako rodič spolupracovat se školou, pokud vás osloví? Mám dítě ve škole x ve školce.

46

5.6 Závěrečné shrnutí dotazníkového šetření

1. Předpokládám, že jsou rodiče spokojení s možností kontaktu se školou

a s přístupem školy k řešení problémů a připomínek.

Předpoklad se potvrdil, rodiče hodnotí možnost oslovení školy a přístup

pracovníků k řešení problémů jako vstřícný.

2. Předpokládám, že jsou dostatečně informováni o jednotlivých školních

a mimoškolních akcích.

Předpoklad se potvrdil, informovanost je dobrá, pozitivní roli hraje

vyhlašování obecním rozhlasem, takže se o životě školy dozvídají i občané,

jejichž děti do naší školy nechodí. Jako alarmující slabina se ale ukázala

nepravidelná aktualizace školních webových stránek.

3. Předpokládám, že rodiče vnímají společné akce školy a školky jako posun

kupředu ve vnímání školy jako celku.

Předpoklad se potvrdil, rodiče hodnotí společné akce velmi pozitivně, a pokud

se nám podaří udržet nastavený směr, lze do budoucna předpokládat i lepší

prostupnost dětí ze školky následně do školy.

4. Předpokládám, že považují nabídku zájmové mimoškolní činnosti

za vyhovující.

Předpoklad se potvrdil, rodiče hodnotí nabídku zájmové mimoškolní činnosti

jako vyhovující, chybí pouze sportovní vyžití. Situaci se pokoušíme zlepšit

mimo jiné podáním projektové žádosti o přístavbu školy.

5. Předpokládám, že jsou rodiče ochotni spolupracovat se školou, pokud budou

osloveni.

Předpoklad se potvrdil, rodiče jsou ochotni spolupracovat se školou, pokud

budou osloveni, a to buď vždy (zejména MŠ), nebo se alespoň budou snažit

škole vyhovět (odpovědi za ZŠ).

47

5.7 Srovnání výsledků

Porovnání výsledků odpovědí z dotazníku pro rodiče podobné školy, malé vesnické

málotřídky s podobným počtem žáků:

(Legenda: červená čísla jsou odpovědi rodičů naší školy)

• Považujete za důležité a přínosné, aby škola a školka pořádaly společné

kulturní akce (tvořivé dílničky, zahradní slavnost, karneval, uspávání

broučků,…)?

a) je to velmi důležité 23, 28

b) je to docela důležité 29, 10

c) jak kdy 9,4

d) ztráta času 0,0

Srovnání: Výsledky jasně prokazují zájem rodičů obou škol o kulturní akce,

pořádaných školou.

• Zúčastňujete se jako rodič akcí pořádaných školou?

a) ano, pravidelně 22,24

b) ano, občas 37,12

c) zcela výjimečně 1,0

d) ne 1,6

Srovnání: I tady se potvrdilo, že rodiče se akcí zúčastňují, mají zájem o dění,

odpověď ne u naší koly v počtu 6 odpovědí ukazuje na zmíněný fakt, že akce

základní školy navštěvované tolik nebyly a je výzvou do dalšího roku tuto skutečnost

změnit.

• Jaký je hlavní důvod vaší účasti na školních akcích?

a) zvědavost, zábava 6,2

48

b) setkání s učiteli 11,0

c) setkání s ostatními rodiči 28,15

d) jiné (mám tam dítě)17,25

Srovnání: Výsledky u otázky na důvod účasti jsou zajímavé, dokazují, že setkání

s učiteli rodiče naší školy zatím nevyhledávají, což si vysvětluji krátkou dobou

na poznání a akceptaci pedagogického sboru rodiči, na rozdíl od již zavedeného

kolektivu na škole druhé. Prioritou pro rodiče naší školy zůstává účast jejich dítěte,

pro rodiče školy druhé je to pouze důvod důležitý, ale převažuje zájem o neformální

kontakt s učiteli. Opět pro nás výzva pokusit se za další rok více se přiblížit

rodičovské veřejnosti.

• Jste spokojeni s množstvím a kvalitou pořádaných akcí školy?

a) ano, velmi 42,33

b) mohlo by jich být více 8,9

c) mohlo by jich být méně 5,0

d) nejsem spokojen 0,0

e) je mi to jedno7,0

Srovnání: Získaná data zcela jednoznačně prokazují správný směr nastavení

plánovaných aktivit u obou škol, pro nás cenný poznatek a povzbuzení do další

činnosti.

• Jste ochoten jako rodič spolupracovat se školou, pokud vás osloví? Mám

dítě ve škole x ve školce.

a) ano, vždy 9, 20

b) budu se snažit škole vyhovět 48, 20

c) možná 0,0

d) nemám na to čas 1, 2

49

Srovnání: U naší školy převažuje odpověď „ano, vždy“, ale je to výsledek odpovědí

rodičů dětí MŠ, základní škola má převahu odpovědí typu „budu se snažit vyhovět“.

Pro další období budeme s touto informací počítat a pokusíme se rodiče žáků školy

více zapojovat do života školy. U srovnávané školy rodiče jasně ukazují zájem

vyhovět, pokud to bude z jejich strany možné.

Ze srovnání výsledků obou škol je patrné, že i přes hektickou dobu a velkou

zaneprázdněnost rodičů je stále alespoň na 1. stupni zájem rodičů o aktivity jejich

dětí. Společné školní a mimoškolní akce vítají a rádi svůj volný čas tráví spolu

s dětmi a ostatními rodiči. Považuji to za velmi důležité, protože se tvoří pevné

vazby mezi dětmi, společné vzpomínky a ty jsou základem pro pospolitost lidí, zájem

o život v obci a například pro udržování tradic na venkově.

50

Závěr

Vědomosti a dovednosti, jak vybudovat a zejména udržet fungující organizaci

s dobře sehraným kreativním pracovním kolektivem, správně pracujícím zázemím

a spolupracujícím okolím, patří k dobře střeženým tajemstvím významných firem.

A když si k tomu ještě přičteme zajištění a realizaci kvalitního vzdělávání dětí

a mládeže a vskutku rozsáhlou papírovou agendu, zahrnující potřebnou

pedagogickou dokumentaci, máme v kostce základní pracovní náplň ředitele

jakékoliv školy, od maličké i málotřídní po obrovskou, čítající několik set žáků.

Škola hraje v životě každého člověka velkou roli. Je to místo, kde strávíme mnoho

času, prožijeme okamžiky štěstí i neúspěchu, spolu s rodinou formuje pohled

na svět a připravuje dítě na život a uplatnění v něm. Ze své vlastní zkušenosti vím,

že jména mnohých pedagogů (a i těch dobrých) si z doby mých studií již nevybavím,

ale jméno paní učitelky z 1. třídy určitě nikdy nezapomenu. A tímto poznatkem

se řídím i při své současné práci jako ředitelka základní a mateřské školy.

Cílem předkládané práce bylo zanalyzovat situaci na konkrétní málotřídní vesnické

škole, zhodnotit splnění úkolů, stanovených v září školního roku 2015/2016 a vytýčit

body dalšího směřování školy pro příští období. Mým cílem je, aby celá škola

fungovala jako místo, které bude mít, spolu s velkou dávkou vědomostí, dovedností,

návyků a postojů, v paměti všech našich žáků a absolventů svoje stálé místo.

Společné aktivity školy a rodiny jsou vždy v zájmu obou stran, protože neformální

kontakt mezi školou a rodinou pomáhá nenásilnou formou vytvářet chvíle

jednotného přístupu a působení na dítě. A právě pro důležitost uceleného působení

je nezbytná zpětná vazba z co nejvíce možných stran, existenčně důležitá je potom

zpětná vazba od rodičů. Pro možnost rychlého získání většího počtu údajů bylo

využito dotazníkové metody, zaměřené na zjištění názoru a spokojenosti rodičů

s prací školy a s nabídkou školních i mimoškolních aktivit.

51

Bylo zformulováno pět základních předpokladů, které se všechny potvrdily a tím

daly potřebnou odpověď na otázku, zda bylo směřování Základní a mateřské školy

Prace nastaveno správně a zda je žádoucí se tímto směrem ubírat i nadále. Získané

odpovědi ukázaly i na slabiny, které škola má (např. nedostatečná aktualizace

školních webových stránek či absence sportovně založených volnočasových aktivit

pro žáky). Koncepce dalšího rozvoje školy bude z těchto informací vycházet

a zjištěné nedostatky se pokusíme co nejdříve odstranit.

Získaná data jsou pro mne osobně nesmírně cenná, protože mi po důležitém

a opravdu těžkém roce ukázala, že jsme spolu s mými kolegyněmi odvedly kus práce

a pokud se nám v nastaveném úsilí bude dařit i nadále, posuneme kredit školy

v očích všech prateckých spoluobčanů zase o kousek výš.

52

Seznam použitých zdrojů

BEČVÁŘOVÁ, Z. Kvalita, strategie efektivita v řízení mateřské školy. Praha: Portál,

2010

BEČVÁŘOVÁ, Z. Současná mateřská škola a její řízení. Praha: Portál, 2003

ČÁBALOVÁ, D. Pedagogika. Praha: Grada Publishing, 2011

EMMEROVÁ, K. Malotřídy v současném prostředí českého venkova. Brno: Studia

Pedagogica 2000.

HLAVÁČOVÁ, P. Komunikace s rodiči ve školním prostředí, Školní poradenství v praxi

č. 6, Wolters Kluwer, a.s., 2015

LHOTKOVÁ, I. Ředitel a střední management školy. Vydání 1. Praha: Portál, 2014

PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál, 2001

PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2000

PRŮCHA, J. KOŤÁTKOVÁ, S. Předškolní pedagogika. Praha: Portál, 2013

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1998

VALACHOVÁ, P. Problematika malotřídních škol. Olomouc: Votobia, 2001

VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, M., a kol. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada Publishing,

2007

VALIŠOVÁ, A. Asertivita v rodině a škole. Praha: H+H, 1998

VAŠŤÁTKOVÁ, J. Úvod do autoevaluace školy. Olomouc: UP, 2006

Vyhláška č.15/2005 Sb., kterou se stanováí náležitosti dlouhodobých záměrů,

výročních práv a vlastního hodnocení školy. Dostupné:

http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-15-2005-sb-1

Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném

a jiném vzdělávání (školský zákon) (online). c2004, Dostupné:

http://www.msmt.cz/dokumenty/uplne-zneni-zakona-c-561-2004-sb.

53

Přílohy

Příloha č.1

Dotazník pro rodiče:

Vážení rodiče,

obracíme se na Vás ještě jednou s žádostí o zodpovězení několika otázek,

které se týkají školy, do které vaše děti chodí. Zajímá nás váš názor a rádi bychom

zjistili, jestli je naše škola k vám rodičům vstřícná, otevřená, zda vnímáte nějaký její

posun. Proto jsme sestavili dotazník, který bude pro nás cenným zdrojem informací

a poslouží zejména pro stanovení cesty dalšího rozvoje školy pro příští roky.

Dotazník je dobrovolný a anonymní. Po vyplnění jej můžete vhodit do schránky

na vstupních dveřích školy. Děkujeme za váš čas a ochotu.

Vedení školy

Pozorně si přečtete otázky a pak zakroužkujte odpověď, která podle Vás nejlépe

vystihuje Váš názor.

Otázka č. 1


a) kdykoli po telefonické domluvě

b) pouze elektronickou formou, kterou škola preferuje

c) málokdy si vedení školy nebo vyučující udělá čas na schůzku

d) kontakt je především na třídních schůzkách 4x ročně

Otázka č. 2


a) děti mají vše zapsané v deníčku, (u MŠ nástěnka), jiné způsoby jsou

nepravidelné

b) škola dbá na informovanost zejména pozvánkami na školním webu

54

c) informace najdeme většinou vždy jen na nástěnce u hlavních dveří ZŠ i MŠ

d) ano, využívají všemožné způsoby, včetně vyhlášením obecním rozhlasem

Otázka č. 3

Pokud se rodiče obrátí na vedení školy, najde si ředitelka školy čas, vyslechne

rodiče a problém řeší?

a) ano vždy


c) ano, vyslechne, ale problém dále neřeší


Otázka č. 4

Pokud se rodiče obrátí na učitele nebo jiné vyučující včetně vedoucí učitelky v MŠ,

najdou si na ně čas, vyslechnou je a snaží se hledat řešení?

a) ano vždy


c) ano, vyslechnou, ale problém dále neřeší


Otázka č. 5


a) ano, pravidelně

b) ano, občas


d) ne

Otázka č. 6

Pokud máte zájem, můžete navštívit vyučování (pobyt v MŠ) kdykoli po domluvě s

vyučujícím?

a) ano, není to problém

b) ano, ale jen některé dny či hodiny

55


d) ne

Otázka č. 7


a) ano, a stránky jsou pravidelně aktualizovány

b) ano, ale informace nejsou pravidelně aktualizovány

c) ne, obsahují jen některé informace

d) ne

Otázka č. 8


a) -ano každý den se těší

b) ano, převážně ano

c) ne a pozoruji to od minulého školního roku

d) ne

Otázka č. 9


a) určitě ano



d) určitě ne

Otázka č. 10

Je podle Vás spolupráce se školou na dobré úrovni? Vnímáte nějaký posun k

lepšímu?

a) určitě ano



56

d) určitě ne

Otázka č. 11


a) určitě ano

b) spíše ano

c) spíše ne

d) určitě ne

Otázka č. 12

Považujete za důležité a přínosné, aby škola a školka pořádaly společné kulturní

akce (tvořivé dílničky, zahradní slavnost, karneval, uspávání broučků,…)?

a) je to velmi důležité

b) je to docela důležité

c) jak kdy

d) ztráta času

Otázka č. 13

Jakým způsobem se jako rodič aktivně zapojujete při pořádání školních akcí

(tvořivé dílničky karneval, apod.)? Mám dítě ve škole x ve školce.

a) účastním se jich

b) pomáhám s organizací

c) pomáhám finančně (dary)

d) jiné

Otázka č. 14


a) zvědavost, zábava

b) setkání s učiteli

c) setkání s ostatními rodiči

57

d) jiné (mám tam dítě)

Otázka č. 15


a) ano, velmi

b) mohlo by jich být více

c) mohlo by jich být méně

d) nejsem spokojen

e) je mi to jedno

Otázka č. 16


a) ano, zcela určitě

b) kroužků by mohlo být více

c) kroužků by mohlo být méně

d) v nabídce postrádám kroužek (zejména pohybový, sportovní, kytara)

e) je mi to jedno, moje dítě navštěvuje ZUŠ

Otázka č. 17

Jste ochoten jako rodič spolupracovat se školou, pokud vás osloví? Mám dítě ve

škole x ve školce.

a) ano, vždy

b) budu se snažit škole vyhovět

c) možná

d) nemám na to čas

Příloha č.2

Ukázky pozvánek z posledních akcí

58

posledních akcí

Vnější evaluace - jeden ze zdrojů pro sestavení koncepce ... · význam hesla hodnocení na...

Documents

Transcript of Vnější evaluace - jeden ze zdrojů pro sestavení koncepce ... · význam hesla hodnocení na...