AHOJ PEGI Krajina větrných mlýnů Ahoj Pegi jak dlouho jsem tě neviděltají ledy vítr by novou trávu seluvidím někdy úsměv tvůj a uslyším smích co slyším jak dřív

Přichází čas kdy struny hrají v mollněkde je kaz sháníš si náplast na svůj boljakpak jsi dlouho nevidělorla u zátoky žiješ nudný roky

R:Je opuštěná krajina větrných mlýnůa nalezená pravda co jsem ti říkalje zahalená do staré pavučiny slibůvěrných kamarádství přísah a souhlasů

Buď tedy zdráv za čas jak víno dozrajema za mořem tam těžko si spolu zahrajemdopis má končit v nadějitakže ahoj Pegi znovu tají ledy

R:Je opuštěná krajina.........

AKORDY

Nejkrásnější akord bude Amaj prstíky se při něm nepolámajpomohl mi k pěkné holce s absolutním sluchemkaždý večer naplníme balón horkým vzduchen

V stratosféře hrajeme si Amaj i když se nám naši známí chlámajpotom když jsme samým štěstím opilí až na molstačí místo Amaj zahrát třeba Amoll

Amoll všechny city rázem zchladí dopadneme na zem na pozadílehneme si do trávy a budem koukat vzhůrudokud nás čas nenaladí aspoň do Aduru Od Aduru je jenom kousek k Amajproto všem těm co se v lásce zklamajvyždímejte kapesníky a nebuďte smutníkaždá holka pro někoho má sluch absolutní

V každém akord zní aniž to tuší zkusme tedy nebýt k sobě hlušícelej svět je jeden velkej koncert lidských dušíjenže jako Amaj nic tak srdce nerozbuší

Pro ty co to Amaj v lásce nemajmoh bych skusit zahrát třeba Cmaj

ALBATROS Totemy malovaný se sovími křídly a stopou z vlčích drápůa křeslo pro šerifa to pro jeho vážnost když se zasedáa hlína bez trávy a z blízký skály kámen co v kruhu oheň chránílampičky na chatách když pršía je ti smutno abys viděl kam se dát

Všude dobří lidé žijí ale na osadách dobro je jak zákoni když jako všechno na hodnotách ztrácíi dobro odřenej má hřbetto jak se unavení lidé v pátek zpátky na osady vracía ještě chvilku trvá než si zvyknou že vyměnili svět

A starý tepláky a konzervy a košile a kytary a láskya písničky co neztratily nikdy moudrost ani klidchraňte tu nádheru vy romatičtí blázni už pro to věčný mládíten kdo si umí hrát ten stárnout nemá čas a kdo by nechtěl žít

A M A Z   O N K   A

Byly krásný naše plány byla jsi můj celej světčas je vzal a nechal rány starší jsme jen o pár letTenkrát byly děti malý ale život utíkáuž na táto slyší jinej i když si tak neříká

Nebe modrý zrcadlí se v řece která všechno ví stejnou barvou jakou měly tvoje oči džínový

Kluci co tě tenkrát znali všude kde jsem s tebou bylAmazonka říkávali a já hrdě přisvědčilTvoje strachy že ti mládí pod rukama utíkávedly k tomu že ti nikdo Amazonka neříká

Nebe modrý………

Zlatý kráse cingrlátek jak sis časem myslelavadil možná trampskej šátek nosit dál-s ho nechtěla

Teď si víla z paneláku samá dečka samej krám já si přál jen abys byla pořád stejná přísahám pořád stejná přísahám

AMULET

Zhasl už oheň a jiskra líná pomalu vzlétla tmouškrtl jsem sirkou co jediná zbyla cigaretu vyklepanouz lesa vyletěl pták a krákoral tak že vzpomínky mé rozjitřil na znak pavouků co do kloboukumi vyšila holka z kusu mé šályv zavřeném kupé když koleje hrály

Můj amulet nezklamal moji pouť jak anděl při mně stál když nemohl jsem dál vím cesty mé s tvými se nesejdou ty pevně drží čas a s nimi i nás

S mekl jsem klobouk pevně ho sevřelz myšlenek byl vodopádnajednou kdosi dlaně otevřel z prstů mi tiše vypadzahořel jako vích a z let bláhových stal se plamenící reja dívky té tvář mi zjevila zář rudých plamenů na konci létaa na rtech mi zbyla jen jediná věta

Můj amulet.........

AŽ SE K   NÁM PRÁVO VRÁTÍ

Chci sluncem být a ne planetou až se... chci setřást bázeň staletou až se....

R:Já čekám dál já čekám dál já čekám dál až se k nám právo vrátí vrátí já čekám dál já čekám dál já čekám dál až se k nám právo vrátí

Kam chci tam půjdu a co chci budu číst až se...a na co mám chuť to budu jíst až se...

Já nechci už kývat chci svůj názor mít až se...já chci svůj život jako člověk žít až se...

R:A proto zpívám já čekám.........

Chci klidně chodit spát a beze strachu vstávat až se...své děti po svém vychovávat až se...

Už se těším až se narovnám až se...své věci rozhodnu si sám až se...

R:A proto zpívám já čekám.........

BALÓNEK

Modrá je jako balónek ta naše zemjeví se prý tak každému kdo letí sempo věky nad hlavou mraky ženou radujem se i trápíme za tenkou stěnou

R:Po různých kolejích do čtyřech stran vlaky jedou k cílovým stanicím – on každý má svůj cílstejně nás nakonec na jednom nádraží svedounádraží dobrou noc a pak už jen na neviděnou

Pospolu a přece každý sám žijem svůj den pro lásku pro závist na očích všemztracení každý z nás své blízké hledáčerná k černé a k bílé bílá vrána sedá

R:Po různých.........

Nad horou Vševěd posvítil na další denvšichni jsme dávno na nohou pomalu jdem do kopců pastýři ovce ženou zvonečky zní na neviděnou na neviděnou na neviděnou

BAREVNÝ ŠÁL

Dej na hrob můj barevný šálodpusť mi hřích já se hrozně báldál chci se prát i když prohrávámve chvíli té kdy zhasínáma do dlaní dej mi slunce žárdej listopad v něm listů pár

Jak bílej sníh tu vyhlížímjá měl rád smích taky dívčí klíndo vysokých trav chodíval jsem k nínavečer kdy snad každej motýl spí

Dej na hrob můj barevný šálodpusť mi hřích já se hrozně bálodcházím rád nemám dost už siljak psanec dál bych tu věčně žila do dlaní mi slunce žára na hrob můj barevný šála na hrob můj barevný šál

BATALION

R1:Víno máš a markytánku dlouhá noc se prohýří víno máš a chvilku spánku díky díky verbíři

Dříve než se rozední kapitán k osedlání rozkaz dáváostruhami do slabin koně pohánítam na straně polední čekají ženy zlaťáky a slávado výstřelů karabin zvon už vyzvání

R2:Víno na kuráž a pomilovat markytánku zítra do Burgund batalion zamíří víno na kuráž a k ránu dvě hodiny spánku díky díky vám královští verbíři

Rozprášen je batalion poslední vojáci se k zemi hroutína polštáři z kopretin budou věčně spát neplač sladká Marion verbíři nové chlapce přivedou tiza královský hermelín padne každý rád

R2:Víno na kuráž.........

R1:Víno máš.........

BEJVALEJ LODNÍK

Jsem bejvalej lodník já dávno opustil člunhlídám starej maják co v dálce vyčnívá z vlnten maják můj bude pomníktam složím sedřenej hřbetdej teď podruhý nalejt už se chystám vyprávět

Vím jseš ještě mladej a život máš před sebou vím že není lehký bejt sám s tím smířit se musíš jak každej kdo před tebou hlídal to světlo co ukáže všem cestu dál

Jsou zoufale smutný a dlouhý noci když víšbdít že zkrátka je nutný za mlžný noci tím spíštam sám taky poznáš jak bídnej život bys vedneváhej svý kotvy zvednoutvždyť lepší je poznávat svět

Vím jseš ještě………

BETTY

Já na plachtu svýho vozu jako každej jsem si psalhrab a dři a nebo umři a pak na západ se hnalz plachty dávno jsou už cáry ale heslo platí dálmě vítá Kalifornie tak nač bych umíral

Betty vyndej z bedny soudek rozžvejkám a spolknu špunt upíchnem se právě tady v ruce žmoulám slibnej grunt doufám že to s nima zmáknu osud dál už nepudem nevěky snad přeci smůla nebude mým osudem

Zarazíme první kolík druhej támhle musí bejtza potok dej ty dva další budeme v něm zlato mejtjedu sehnat ňákej ouřad Betty pojď mě obejmouttebe přiklepli mi tenkrát teď i dílec přiklepnou

Betty vyndej.........

BIBLE

Mámo řekni co to máš jakou knížku v rukou máščernej obal s křížkem v dlaních schovávášřekni proč s ní chodíš spát chci to tajemství též znátdospělý jsem už nemusíš se bát

Zákon dnů co kolem nás dával svět a dával čas bible skrývá to co měl by nosit den zanechá ti v duši pláč proč to všechno je a nač pomáhá když na dně zmírá touhy sen

Staré listy otvírám čtu si slova vždyť je známkdo to psal řekni mámo kdo to psalten nás musel dobře znát život žil snad tisíckrátzas ji schovej mámo každý by se smál

Zákon dnů.........

BÍLEJ TIRÁK Hvězdnatou nocí přijíždí můj bílej tirák na brzdy dupnu a zeptám se:,,Pánové, kam?“ u mě se platí písničkou za každej kilák až uslyší kytaru i hvězdy se přidají k nám

Kdyby šel po světě snad jenom jedinej tulák zhloupnul bych pro něj a kam by chtěl tam bych ho svez v nebeským hotelu ještě mu poručím tuplák aby ti v neděli o jednom chlápkovi řek R:Dívej už na nebi rozsvítil světla bílej vůz dívej zastaví hvězdám a sveze je cesty kus dívej ten šofér má za sebou měsíce bílou zář dívej až bude nad tebou rukou mu zamáváš

Možná že jednou za tebou přijedu domů jen tak se kouknout co novýho a jakpak se máš maličkej dárek přivezu ti k tomu: stříbrnej prach co nachytám po cestách Každou noc řídím velikej bílej tirák co o něm v sobotu písničky slýchávám odřenej frak a na hlavě černej širák tak slečny hvězdy nasedat a jedeme dál

R:Dívej už……… Hvězdnatou nocí přijíždí můj bílej tirák na brzdy dupnu a zeptám se:,,Pánové, kam?“

BÍLÝ MUSTANG

K velikýmu kaňonu já denně jezdím sáma divte se prosím já důvod k tomu mámtam dolů bílý mustang své stádo vodí pítnedivte se prosím že musím za ním jít

R:Jen jedinej takovej tu žije v pustinách já stokrát za ním jel jsem a on mně stokrát plách

Má stříbrolesklou hřívu a nozdry růžovýbílej bok jak křídu kus kůry březovýmít takovýho koně to pán bych v kraji byljá stokrát za ním hnal se a stokrát nechytil

R:Jen jedinej.........

Já stokrát za ním běžel ten kůň mě dobře znáv trysku hlavu otočí snad se mi vysmíváa jedno je mi jasný ten kůň mě okouzlilvšak kdyby se dal chytit tak to by hloupej byl

R:Jen jedinej.........

BLÁZNIVEJ DEN Bláznivej den se batolí z plenvítr jak fén a pivo jako křen znáš pár pěknejch míst že bys radostí písk já blázen

Sluneční zář mi rozjasní tvářale i šedivej mrak má svoje kouzlo a takdál šlapu světem a pod námětem všedních dnů z maličkostí skládáš prostý štěstí

R:Pozoruju děti v parku nebo frontu na polárku a ouřady jak se zvolna budí to je recept jak se nuda nudí pod pavučinou troleje zpívám si jen tak z voleje třeba o ničem ale s chutí já blázen

Jseš bláznivej flink a mák makovej život je swing - tvůj názor světovej to nemá vadu když náladu máš toulavou z maličkostí skládáš prostý štěstí

R:Pozoruju děti.........

Bláznivej den......... z maličkostí skládáš prostý štěstí

BLUES O NEPODANÉ RUCE

Dneska mám chuť uzamknout dveře na klikusednout si do knajpy s partou zedníkůschovat se pod sukni svý mámy a nepozdravit ani známýto žes mi nepodal ruku ani ze zvyku

Neřek jsi cokoli cokoli cokoli lži který nebolí nebolí nebolířek jsi že zášť má moje oči a to je zřejmě těžkej zločintak jsi mi nepodal ruku ani ze zvyku

Bylo mi do pláče a z pláče do smíchukdyž se dá do deště zmoknu bez deštníkuchameleón zná barvy duhyurážkou častuje ty druhýtaky jim nepodá ruku ani ze zvyku

Příště si pamatuj ty kluku z výlohymóda se mění jako školní úlohyužij si ve zdraví svý slávy tíží na rozbolení hlavytakže mi nepodáš ruku ani ze zvyku

Budu stát na cestě co nemá chodníkylidi se míjejí jako auta patníky to že tě nepotkám mě mrzíale i v hrobě bude brzy(: tam už mi nepodáš ruku ani ze zvyku :)

BODLÁKY VE VLASECH

Do vlasů bláznivej kluk mi bodláky dávalza tuhle kytku pak všechno chtěl mítsvatební menuet mi na stýblo hrával že prej se musíme vzít

Zelený voňavý dva prstýnky z trávycopak si holka víc může tak přátDoznívá menuet čím dál míň mě baví na tichou poštu si hrát

Bez bolesti divný trápení suchej pramen těžko pítzbytečně slova do kamení sítNa košili našich zvyků vlajou nitě od knoflíkůjeden je muset a druhej je chtít

Do vlasů bláznivej kluk mi bodláky dával za tuhle kytku pak všechno chtěl mítSvatební menuet mi na stýblo hrával my dva se musíme vzít

Zelený voňavý dva prstýnky z trávynejsem si jistej že víc umím dátVracím se zkroušenej ale dobrý mám zprávyo tom že dál tě mám rád

Zelený voňavý dva prstýnky z trávycopak si my dva víc můžeme přátdál nám zní menuet a tím míň nás bavína tichou poštu si hrát

BRDSKÝ KEMP

Každej má tichej kout kam chodívákdyž toulavý boty z kůže vylovíkaždej má tichej kout co zakrývásmutek pláč a kupu hloupejch starostíStarej vak si vezme pak odřený džínyneslyší míří sám jenom tamkde ohně zář zastaví tvůj všední senje to fajn takhle se toulat bílým dnem

To se stává že ňákej vlak že nechytíškdyž chvilku jen jsi zůstal stát na rozcestíto se stává však mně se zdá marná slávaže všechny vlaky co kolem jedou ujíždíTo se stává a co pak s tím co dělat dálna prázdným nádraží jen málokdo by se smálživot běží jenom pozor tenkrát nastal už časkdy pobořil tenhleten svět i kousek z nás

I já měl kout kde každej volnej čas jsem pobylměl jméno snad to nevím sám však něco známměl tisíc krás a tisíc kouzel hezkejch chvilvšak jenom pro ty co mu říkaj Brdskej kempJednou z rána zmizel náhle co nadělášněkdo má rád někdo nemá vždyť to znášživot běží jenom pozor tenkrát nastal už časkdy pobořil tenhleten svět i kousek z náskdy pobořil tenhleten svět i kousek z nás

BUDÍK

Budík zvedá ráno a pozdvihuje víčkamá ruka s tvou se váže na každodení slibkdo ví co je láska snad nebe plné sluncínebo důvěra co věří na každodení slib

R:Jak dlouhá pouť co míří nevím kam jak písnička co zpíváš abys nebyl sám túdudúdú…

Budík zvedá ráno zahlíd jsem tvou kůžimuži stárnou když se stýskákdyž láska nedá spátpřes kamení světů nás nese naše touhatěch vzestupů a pádů co odnaučej lhát

R:Jak dlouhá.........

CESTA

Z tvé cesty zbývá sedm dlouhých dní tvůj prám se kývá táhlá píseň zní blíží se den slunce vstává Tvůj čas se krátí nemůžeš tu stát dal a má dáti vzkaz co chtěl si psát máš sílu jít cestou přímou k svítání R:Víra v bílý den zůstává minulost tvůj sen spoutává nesuď záští svou přátelství jen to tvůj pád zastaví

Víš kdo se sníží pravdě světlo brát zmámený tíží her co chtěl by hrát sám o třetí cestě blouzní Scéna se střídá padá kulis pár scénář je bída z opony zbyl cár jen závratným tichem zívá prázdný sál R:Víra v bílý den………

Tvá láska skrývá chladné kamení vím tak to bývá trest jak pomník ční s ním překročíš i svůj stín

Dál touha sílí míříš k slunci vstříc sám v téhle chvíli přemýšlíš co říct tvá slova jsou drahý kámen září tmou R:Víra v bílý den………

CESTA NA ISLAND

R:Nechci vo něm slyšetnechci nikdy vidět islandskej krajmý šedivý vlasy mi za pravdu daj

Až někdo ti hochu vo Islandu řeknesvým koltem ho přikrej a buď na něj zlejkdo slovíčko dobrý vo tom kraji cekneje dočista blázen a ty se mu směj

Kdo kanady prodřel v tom pohřebním koutěkdo šedivý vlasy z tý hrůzy teď mákdo viděl ty stíny co do hrobu zvou těten třesoucím hlasem mi za pravdu dá

R: .........

Jó tenkrát v tom roce co bylo to suchochlap přišel a povídá úplnou báj že sežere z kojota syrový uchoesli nám neřekne kde leží ráj

Pak v proklatým vedru sme lesama táhli kde smrděj tůně a zrzavej mech a stromy jak tráva < když na ně sme šáhli padaly na zem to člověk by zdech

R: .........

Pak začaly kopce a šutráků fůry když jazyk nám votek jdem bez vody dál my cucali šťávu ze stromový kůry a islandskej ďábel se z voblaků smál

A večer když ztahaný < na zem jsme padli ty islandský zvířata divnej maj mravpřes kemp kde < ležíme jak kytky zvadlý stádo se přehnalo divokejch krav

R: .........

Můj Bože proč nedáš nám voddechnout chvíli proč trestáš nás pravicí krutou a zloutam v islandskejch horách to sténá a kvílí to ubohejch trempířů přízraky jdou

Tak zašel tam jeden < a ztratil se druhej a ze skály padal a příšerně řval a veselej Davy byl < do rána tuhejaž zvostal jsem samotnej uprostřed skal

R: .........

Já za chvíli zdechnu jen minuta zbejvá tak skončila cesta moc dobře to víma islandskej ďábel už prstem mi kejvá až zaleze slunce já vodejdu s ním

Ač není tu žádnej kdo pro mě by plakal já jedinou radu chci nakonec dátkdyby vás někdo do Islandu lákal tak voprátku na krk a poslat ho spát

R: .........

CESTA ZA DUHOU

Byl pátek navečer kdy město osiří

o všechny zatoulaný duše co k dálkám zamíří tenkrát na prsty jsem pískal a chodil za tebou řekl ti pojď ven pojď ven pojď ven za duhou Ty jsi řekla je to fajn hlásili nám počasí o víkendu bude krásně snad se to nezkazí hotel Širák ten to jistí tam naši nebudou tak jdem tak jdem tak jdem za duhou

R:Cihlový nebe nad výpadovkoujsme dohonili u Devíti křížů tam nás vezl chlápek co spěchal stovkou celou cestu byl tichej a mlčel jak mokasín a když pak zastavil řekl dej bacha já dobře vím kde svítí duha kde svítí duha kde svítí duha jé... Potom odjel za obzor a my táhli do lesů jako stěhovaví ptáci co znají adresu kde mračna roní slzy a slunce chodí spát řekl jsem pojď blíž pojď blíž pojď blíž nesmíš se bát Přišla navoněná noc já měl oči dokořán tys usnula jak dítě když zavřelas korán vtom uslyšel jsem kroky kroky co někam jdou možná daleko daleko daleko za duhou

R:A ranní nebe nad výpadovkoujsme dohonili u Devíti křížů kolem projel chlápek co spěchal stovkou co byl včera tak tichej a mlčel jak mokasín a kdyby zastavil řeknu dej bacha já dobře vím kde svítí duha kde svítí duha kde svítí duha, kde svítí duha kde svítí duha kde svítí duha jé...

CESTA ZPÁTKY

Cár bílejch mračen klín šedivejch kačenmá tulák rád nad hlavoujá hlavu kloním rukou oči clonímnikam nespěchám mám času dost a kam bych taky šel stejně bych nenašelmísto kde se nechá zapomenout

R:Kdo se k tvému krbu jednou vrátípo létech kdy pořád byl jen sámtulák si rád dlouhou cestu zkrátíaby se vrátil třeba nepoznánna světě má vandrák spoustu kvítíale jenom jeden rodnej důmcestou zpátky slunce mu vždy svítía tak obrací hlavu k nebesům

Znám cestu zpátky tam kde za vrátkyčeká starej pes a rodnej důmdům kde se svítí za oknem plno kvítístojí tulákovi na pozdravtak proč jsem tehdá šel stejně jsem nenašelmísto kde se nedá zapomenout

R:Kdo se k tvému.........

CESTOU DOMŮ

Padal sníh a padl mráz na stupně teploměrů na krajinu línou

viděl jsem ji z vlaku zas jak čeká v podvečeru a spletl si ji s jinou Kolik roků odčítám jestli vůbec pravdu mám jestli je to ta co myslím oči rukou protírám kolik vánoc slavím sám kolik zklamání už znám Podobenství křivky rtů mě do paměti pálí kde hoří přihořívátiše se jasní jeden z dnů a zrak mě asi šálí snad proto že se stmívá Pěstí okno otvírám pára od úst letí tam kde se lampa v mlze ztrácí v kapse na řetízku štír blesky stříbra zajiskřil kolem pokoj klid a mír

Vlak se rozjel zahoukal já přejel okno dlaní a setřel rosu dolůvítr zpíval notoval a metal sníh po plánikdyž já se vracel domů

CIKÁNI

Rozjásaným davem kráčím sám

staccato Estacada zní mi do uší ženy písně víno ze všech strana dívka snědá moje slzy osuší

R:Zpívali písně cikánskýv očích teplo a ve tváři kámenna duších špínu mnoha dní a lidí co povídají amen

S roztouženým srdcem bijícím o hrany dýk a bílých koňských hřív šel jsem vstříc tvářím pálícím zapomněl na rány co bolely mě dřív

R:Zpívali písně………

CO TĚ NEZABILO

Obrázky vzpomínek zakleté v paměti

vyhaslý plamínek vášnivých obětí posvítí na cestu všem co jsou prokleti posvítí na cestu všem co jsou prokleti Ať hledají si zas světýlka naděje která ten druhý zhas a navál závěje sám kdo si nevěří ten těžko najde je sám kdo si nevěří ten těžko najde je

R:Polykáš andělíčky už se vidíš na dně i provaz kolem krku dá se vidět kladně ty mraky nad hlavou plují jen na chvíli a co tě nezabilo možná tě posílí Jednou se potkají ti co se míjeli pokorně čekají na to zda přijde-li prchavý okamžik kterým by souzněli prchavý okamžik kterým by souzněli

R:Polykáš andělíčky……… Obrázky vzpomínek ………

R:Polykáš andělíčky………

CO ZBEJVÁ

Když je po hře jsi trop a docela v koutě a řeči jak promoklý boty už dřou tě

a když rozkrojíš jabko má uprostřed kříž co zbejvá co ti zbejvá Když se jeden díl dočte na poslední stránce a druhej už nenajdeš v poštovní schránce v noci do stropu koukáš a mizerně spíš co zbejvá co ti zbejvá

R:Zbejvá jistoty dar že má každá řeka svoje ústí zbejvá lidiček pár co tě v těchle trablech neopustí buď si jistej že jsou zlatem lemovaný mraky černý najdeš jistotu svou najdeš jistotu svou a ptáci ti zůstanou věrný Když namísto Ano se říká jen Třeba a co bylo pevný se drobí jak chleba když už k opření nenajdeš pořádnou zeď co zbejvá co ti zbejvá Když se propiješ k ránu a hlava ti třeští a den zrovna začíná v mlze a dešti třeba otevřeš okno a řekneš si Teď co zbejvá co ti zbejvá

R:Zbejvá jistoty dar……… a ptáci ti zůstanou věrný

ČAS ODJEZDŮ

Už končí tanec uspěchaných krokůjá na tři dny zas měním aliasmé všední město pohyblivých kroků

teď na problémy lidí nemá čas

Čas odjezdů a zavírání dveříčas horizontů probuzených ránčas očí které jenom dálkám věříčas loučení u vlaků dokořán

Houká vlak kouká jak telegrafní dráty běží kolem trati jiskry sněží houká vlak

Znám cesty které vedou za obzorya vlaky které jedou bůh ví kamjá začínám psát dneska jinou storya na happy end vůbec nespěchám

Jak láska neví kdy se příběh skončítak mraky mají vůni cizích města tulák často píseň nedokončíkdyž pozdě je na refrén planých gest

Houká vlak

ČAS ROZCHODŮ

Večer si chystá sítě dívej a chytnul i násještě chvilku se mnou zpívej než odejdu zasz neonů proudy světel pálí a mění svou tvářvíš to že dávno nejsme malí a nenosíme svatozář

Čas rozchodů ten bolí víckrát i když se tomu nevěřílásku nedokážeš vyhrát nemůžeš chytnout pápěříco vítr ke slunci už odvál a na prach jistě rozmetalsvýmu slibu taky dostál vítr co letí někam dál

Neboj se čas ten rány zhojí je nejlepší fáčpokaždý rvát se za něj stojí ať si snílek nebo rváčztracená víra se ti vrátí až překročím práhproud slzí zadržet se krátísypou se jako z lusku hrách

Čas rozchodů........

ČAS TO VZAL

Nádraží večerní kde nikdo z lidí úsměv neoplácelvlak co jsme jeli s ním tady končil a zas do města se vracela my dva s bráchou šli jsme dál s bráchou šli jsme dál

Nás budil v trávě den my vídali jak stromy ráno brečí

a do plamínků jen mlčívali spolu stejnou řečíje to tak dávno a čas to vzal dávno čas to vzal

R:Už dávno bez koní dva stíny opěšelejch námořníkůpostavy shrbený co při hledání zašlejch okamžikůchtěli se toulat po hvězdách toulat po hvězdách

Písničky ohraný co zpíval se mnou opsal z mýho blokumý hlavě děravý napovídal občas ňákou slokuléta je sbíral všechny znal léta všechny znal

R:Už dávno .........

Náš vymyšlenej svět byl bez tupců a taky bez chytrákůšlo v něm i nacházet co sehnat nejde v žádným obchoďákutřeba jen volnost na cestách volnost na cestách

ČASY SE MĚNÍ

Svět mění svou tvář a den stíhá den jenom blázen ostatním v cestě by stál a ráno slunce zahání sen jednou dokraluje i ten největší král

R:Vždyť všichni kdo vidí jdou po cestě dál ztrácí krok ten který chvíli stál A od města k městu ta cesta směr má a v každým žije se o něco snáz a poznání hořký nám tahle pouť dá ta hořkost teď zůstává navěky v nás

R:Vždyť všichni……… Kdo v čele šel bouřlivě oslavoval zůstal stát a ostatním pyšně se smál však dřív než se z oslavy vzpamatoval zase poslední na konci zástupu stál Na na na ...

R:Vždyť všichni……… který chvíli stál

ČERNEJ DEN

Ten den byl beznadějně černej jak darebáků svědomíjak smutku nával nepřebernej kterej se náhle prolomí

Pomalu stoupali jsme strání až k jedný z nevelikejch skalna který nechal sny a přání jeden z těch kluků co jsem znal

Stačilo málo chybnejch kroků vtom znenadání volnej pád je to už pěkná řádka roků v noci si lesem cestu zmát Pak ležel s kostrou zlámanou a strašně moc chtěl žít však usíná a přestanou myšlenky hlavou jít z nás každej potom nad ním stál chlad rána na nás dejch vítr si s listím pohrával ve větvích březovejch

Teď všichni kdo tu se mnou stojí jsme mlčky ahoj přišli říct na místa co nás dávno pojí že tenkrát bylo nás tu víc

ČÍŠE

Když naplní se číše a kapku přidáš jentak přes okraj ti přetékátak nějak je to s námi i pro nás skončil dena smutnej kabát obléká

Já nejsem tvoje všechnotak jak jsi to chtěl mítslužka holka jenom taktak vem si svoje věci a už můžeš jítstejně seš jak černej mrak

R:Odnáší tenhle čas rychlej časvšechny věci pryčvždyť i láska city všechno mizí pryčkaždý z nás myslí jen na svý jáa zapomíná

Ty kašleš na to co já tak jsi to chtěl mítbez starostí v pohodlí si žítza rohem si randit a do noci píttak to ne to klidně můžeš jít

Když naplní se číše………

R:Odnáší tenhle………

ČTYŘI ZPŮSOBY

Vytáhnu z kufru mausera a promažu ho festpak vyhledám tě za šera tak o pátý či v šestaž budeš tančit s frajerem s tím Vencou co má knírči s Vítěslavem Majerem si vyjdeš na špacírHrom tě vem ty zlořečená dívkouž jsi dávno zralá na kladívko abych tě jím přes ten tvůj drdol švihšvih bych tě dřív kdybych to bejval stih

Nabrousím kudlu z nerezi abych ti ránu daltam kde už dávno nevězí ten zatracenej svalta sigmapumpa prokletá tak vysála můj citže spadla na mě roleta černá jak antracitSrdce tvý ty zlořečená zmije za pět piv už kdekdo prodá mi jenemáš už nic jenom ten jistej flekabych měl tip kam bych tě pích či sek

Upletu špagát z konopí na ten tvůj outlej krkmálo kdo z lidí pochopí nač hledám dub či smrkeventuálně babyku nebo rozsochatý bukpak dám si párek v rohlíku a bude mi to fukHrdlo tvý ty zlořečená dámo zdá se býti pro mě přichystánoať se budeš ze svejch činů třeba kátzavěsím ten špagát s tebou na akát

Já do broušený karafy naleju vitriolpak do karafy narafičím pugét gladioltěch kytek bude drahý dítě plnej obejváka některá z nich připraví tě milá o kejhákO ten kejhák zlořečená ženokterej bejval tvý jediný věnouž nebudu myslet na tvý poprsía že mě oběsej mě mrzet nemusí

DAGMAR

Říkala že se Dagmar jmenuje a v očích měla ze slov zkratkya že se dneska prvně miluje a já chtěl budík strkat zpátkyŘíkala že se Dagmar jmenuje to když jsme třetí sklenku pilia že se zítra ráno stěhuje tak že chce oslavit tu chvíli

Navečer otevřel jsem okno padaly hvězdy ona spala a já si v duchu tiše přál

aby se nestěhovala

Tak jak si přeje tisíc mladíků bláznivý sny když padá hvězdajá připojil se k stovce básníků a přání se mi velký nezdáTřeba: aby spadl zrovna dům kam Dáša stěhuje se zítraje to však činžák a tak sousedům nepopřál bych dobrého jitra

A tak jsem okno zase zavřel přitisk ji k sobě a šel spát známe se vlastně jen pár hodin ráno se tomu budem smát

Napsala že se Dagmar jmenuje a k tomu připsala i příjmenía ještě adresu kde studuje myslím že je to dobrý znameníMůžu jí třeba poslat obálku a nebo za ni dojet stopemvždyť je to sotva dvěstě kiláků a láska nemá se brát hopema láska nemá se brát hopem

DANNY

Už slyšíš hrát ostruhy vlaků co domů k nám se navracízůstal jsi Danny úplně sám napospas hvězdámzůstal jsi tady úplně sám napospas Jó život tvůj měl velký grády když holku svou jsi milovaltak bez rezervy a s důvěrou že nic nemůže se státtak bez rezervy a s důvěrou

R: Tak skákej Danny pod mostem řeka zpívá a znamení panny na krku se ti kývá no tak skákej už jsi blízko a mračna letí tak divně nízko

Když neskočíš budou tě hledat a smečky psů je povedou(: chytnou se stopy sepnou tvý ruce do klepet pout :)

Už jsi jen vrah co nemá šanci co utíká a nabízí (: svůj život řece co dole šeptá :)

DÁL DÁL DÁL

Za horama zlato hoří v žilách černejch skalhorečkou tě nohy povedounepřemejšlej chvilku na to ruksak klidně sbalzanech doma holku zklamanounezapomeň sebou bibli nezbyde ti vícnežli v těžký chvíli modleníeskymáci prej tam bydlej neroste tam nicprokleješ to zlatý kamení

Dál dál dál co řeka pramení tam kde břeh ukrývá drahý kamení dál dál dál tou řekou mámení tam kde na tě kývá zlatý znamení

Snad se vrátíš jako tulák nebo jako králnebo zůstaneš v tý zemi spátnekoupíš si ani burák až se vrátíš k námjak se budeš o ty prachy bátholka se ti dávno vdala spadlo stavenína tebe už každej zapomnělmáma co se na tě smála už je pod zemía pro ni si valoun zlata chtěl Dál dál dál.........

Postavíš si barák bílej v modrým pobřežíbankéři se o tě budou prátuž nebudeš chlapče milej o to neběžíuž nebudeš šťastnej klidně spát Dál dál dál.........

DÁL ŠÍNY ZVONÍ Tvoje psaní zpátky se zas vrátí pošťák neví kde tě hledat másnad mě závěs od vagónu neumlátíkdo jel na osách už určitě to znákdo jel na osách už určitě to zná

Voko železný mi kolem hlavy lítávždycky dojede ten kdo se udržína mý dlouhý cestě podruhý už svítá(:správnej hobo tyhle trable vydrží:)

Den jarem voní budí mě houkání dál šíny zvoní do mýho zpívání Zatím nevím kde tahle dráha končízatím nevím kde mě osud vyklopíjsem jen tulák co se strašně lehko loučí(:kdo to nezná mě těžko pochopí:)

Den jarem.........

Tak ti drahá přeju klidný spanínejsem zvyklej říkat slůvka medovývím že jinej už se nad tebou teď sklání(:ten ti možná na mě všechno vypoví:)

DÁLNICE č. 5

Časně ráno mrholí na dálnici číslo pětjá mít křídla sokolí obletěl bych celej svět

Místo křídel nohy mám v srdci naději a cíljen si marně vzpomínámkde jsem s tebou holka byl To nám bylo sedmnáct jen sedmnáct a půl roku

život tančil kolem nás a zdál se bez nároků

Svět je pořád velikej jako plná láhev snůa jsou na něm chodníkykterý vedou k domovům

Když se nebe usmívá to se mi jde mnohem líphned si člověk vzpomíná jak si přál svět obejít To nám.........

Časně ráno mrholí na dálnici číslo pětjá mít křídla sokolí obletěl bych celej svět To nám.........

DEJ MI TÓN Dej mi tón budu zpívat a hrát píseň zisků a ztrát tyhle šlágry mi jdou dej mi tón může falešný být jako omšelý hit jako mizerná show R:Znám velký mínus těch nocí a dní velký mínus těch dal a má dát jak vlastně žít abych vyčítat nemusel vínu že mám je tak rád

Dej mi tón možná spíš budu spát s písní kterou mám rád vždycky líp se mi sní dej mi tón teď mám žízeň jak trám ráno sodu si dám a pak sejdu se s ní

R:Znám velký.........

R:Znám velký mínus těch nocí a dní velký mínus těch dal a má dát nač vlastně pít a pak vyčítat vínu svou vinu a falešně hrát svou vinu a falešně hrát

DÉMANTY

Ozvěnou vrací se z hor tichá souvětícos mi říkával když pátrám  pamětíčas to je kočí a bič kočíruje násnáhle zestárneš a zpátky ztratíš pas

Svítí v dálce jak démanty romance já a ty ten příběh napsal život a život to je pilot Svítí na tváři slzí pláč na stáří zatykač pak vypíšeme spolu a půjdem k řece dolů

Vím co je sen co je fakt a lidi už známjak svý boty v nich zpátky utíkámztratím se z očí jak dým a nenajdu nicnic než konečnou a čáry kolejnic

Svítí v dálce......... k řece dolů tam dolů ú.........

DIVOKEJ HORSKEJ TYMIÁN

Dál za vozem spolu šlapemněkdo rád a někdo zmatenkdo se vrací není sámje to věc když pro nás voníz hor divokej tymián

Léto zůstaň dlouho s námidlouho hřej a spal nám rányaž po okraj naplň dždánje to věc když pro nás voní

z hor divokej tymián

Podívej jak málo stačí když do vázy natrhám bílou nocí k milování z hor divokej tymián

Dál za vozem trávou prachemněkdy krokem někdy trapemkdo se vrací dolů k námje to věc když pro nás voníz hor divokej tymián

Podívej jak málo.........

DLOUHO NEJEL ŽÁDNEJ VLAK

Už dlouho nejel žádnej vlak já ležel v náspu jenom takpod spola vyvrácenou tabulíTam nápis dávno sloupal čas kde jsem to věděl jenom ďasa já haldovej cpal se hrstí hořkejch bobulí

Vtom ňákej hlas a druhej s ním byl slyšet divným nádražímjá v týle cejtil strach co do mě vjelDva muži mladší pozdravil a starší žertem: Copaks pila proč tu ležíš zeptat jako kdybych se tě směl

Tak rád já ruku svoji vložil

do dlaně co ke mně vztáh čert vem co dávno už jsem prožil zase stojím pevně na nohách

Tak jsem jim to všechno řek jak vydal jsem se hledat fleka chtěl se domů vrátit jako králJak na dráze jsem zprvu dřela strhanej jel na severa co kdo chtěl tam na kytaru za pár šupů hrál

Já rozmejšlel se spoustu dní mám chytit si vlak nákladníanebo pod něj lepší byl by skokVždyť na něm čert ví kam bych jelale pod ním nic nevědělco bude zejtra za měsíc a nebo příští rok

Tak rád.........

DOBREJ DEN

Ubývá dnů a noci dlouhýa léto už dávno nechce hřátna cestách klid se s tichem snoubíco víc si člověk může přát

R:Dobrej den dobrej den dobrou noc dobrou nocpár kamarádů dříví posbíráDobrej den dobrej den dobrou noc dobrou noc

ještě do spánku ti někdo zaspívá

Na čele ještě chladí tráva zítra jak člověk zšedivípočítáš kroky nočních pražcůdávno už dehtem nešpiní

R:Dobrej den.........

DRÁTĚNÝ OHRADY (Prázdný hnízda)

Copak jim asi táhne hlavou klukům v dálkách mlhavejchkouř dávnejch ohňů nad Sázavou na ně vůní mládí dejch Toulaví jsou ptáci toulaví ztrácejí se ze svejch hnízda kolem ohňů nad Sázavou přibejvá nám prázdnejch míst To jenom na duších jsou ohrady a každá země svoji čáru mívá kluk toulavej má dávno jiný mapy jiný cesty jinak přečtený Když v noci telegraf babího léta svoje písně pro tuláky zpívápřeletí všechny hranice a ploty rezavý ohrady drátěný

Aby sis vážil musíš ztratit musíš hledat když chceš znáttvý slova že se nechceš vrátit stejně mluví pro návrat

bláhový ohrady bláhový lidi dělej od lidíkdyž vracejí se domů ptáci kluci tajně závidí

To jenom.........

Dál všichni tlačíme svý káry někdo málo někdo vícje jedno z který strany čáry koukáme se na měsícZelenej zvon lesů zelenej jednou řečí zazvonípod jednou oblohou se sejdem jeden oheň zavoní

To jenom.........

DVĚ BÁBY

Jak léta jdou svět pro mě ztrácí glancvšichni se rvou a duši dávaj všanc a za pár šestáků vás prodaj věřte mi už víc nechci mít domov svůj na ze mi

R:Čas žádá svý a mně se krátí dech když před kaplí tu zpívám na schodech svou píseň vo nebi kde bude blaze miuž víc nechci mít domov svůj na zemi Po jmění netoužím jsme tu jen nakrátkoi sláva je jak dým jak prázdný pozlátko

já koukám do oblak až anděl kejvne mi už víc nechci mít domov svůj na zemi

R:Čas žádá.........

Teď říkám "good-bye" světskýmu veselí těm co si užívaj nechci lízt do zelí jsem hříšná nádoba však spása kyne mi už víc nechci mít domov svůj na zemi

R:Čas žádá.........

V určenej čas kytara dohraje zmlkne můj hlas na cestě do rájeo tomhle špacíru noc co noc zdá se mi už víc nechci mít domov svůj na zemi

R:Čas žádá.........

DVĚ NOTY PŮLOVÝ

U chaty v údolí dvě noty půlovývandrák si na basu hrálbylo to žůžový nikdo však nepovíkomu a kde basu vzalpuchejře na rukou měl jak celej zpocenej dřeldo blba zíral a na lesy zpívalže trnul kdo okolo šel

R:Nebylo v chajdě hnutí když do drátů jsem sáhtak svý dřevo dutý vytáh jsem na práhmá chajda sotva stojí už ňáký léta má

a kdo se zpívat bojí ten ať ji podpírá

Bylo to náhodu právě se za vodouansábl do kupy dalhospoda šílela kapela kvílelačert aby do toho prala ten co se za celej den naučil dvě noty jentu hrůzu uslyšel vzal basu a přišeltaky se do díla dal

R:Nebylo v chajdě.........

R:Nevadí že jsme slabí ne zrovna akoráta že svý songy žabí chcem do svítání hrátkdo plíce má ať zpívá a klíďo celej dena toho kdo tu zívá teď vykopejte ven

FÉNIX 

Vlak smutně zahoukal čas do klusu se dáváosud se rozběhnul a já to nevěděl marně jsem v okně čekal na volání slávav nádražním bufetu pak jsem sám poseděl

R:Posílám ti pozdrav z dálky bláznivý a můj stín o tebe zakopává jsem tu sám nad hlavou mraky šedivý a bůhví jestli se vrátím k vám

Mládí se zdá jak sluncem prozářený ránosem tam bouřka ale to už k věci náleží

a nikdo neví že je v předpovědi psánože se i před večerem někdy sešeří R:Posílám ti pozdrav………

Já přesto věřím co v moudrých knihách bývái to že naděje naposled umíráa že se ten kdo v duši spáleniště míváze svého popela jak Fénix posbírá

R:Posílám ti pozdrav………

FRAJER

Byl frajer často jsem ho vídal co hlavou prorazí i zeďjen kafe s rumem snídala když se rval tak vždycky vyšel se ctíOn jako trička holky střídal a každou chtěl mít zrovna teďměl styl a ten si hlídal a vlastní heslo: Silnejm přeje štěstí

Frajer byl když vyšel do ulic vždycky on jen on a kdo je víc ten sekáč první třídy měl kamarádů kolem jako much Vždycky nejvíc vypil všechno platil

a obdiv potřeboval jako vzduch

Pak jsem se z města jinam ztratil a byl pryč skoro pátej rokkdyž zpátky jsem se vrátiljá slyšel o něm spoustu divnejch zvěstíV hospodě za rohem se klátil čekal kdo zaplatí mu lokvčera ho někdo zmlátilsvou sílu ztratil v pitkách na předměstí

Frajer byl………

Hej zastav právě stojíš na rozcestítak zastav právě stojíš na rozcestíKde je tvý heslo: Silnejm přeje štěstí

FOTKY

Včera uklízel jsem ve skříni a když jsem chomáč prachu ze dna zvedaljá znenadání našel jsem ten sešit co jsem kdysi marně hledalměl desky z kůže králíčí a místy už se moli do něj dalivšak slabou vůni jehličí tu ani moli z něj už nedostali

Tak sedl jsem si do křesla a prolistoval sešit jedním dechemco stránka kousek víkendu

vystřiženej aparátem s měchempár fotek party drsňáků co nevědí a zatím jenom tušía pod krempama širáků jim odhodlaně odstávají uši

Těm fotkám nijak neuškodil čas čas inkasovat chodil kolem nás

Jak listoval jsem stránkama a v duchu zase šlapal suchou trávounějakej bacil toulavej si na svý pouti našel moji hlavutak dal jsem sešit do kapsy a starou tornu na záda si hodila vydal jsem se přes lesy tam kam jsem kdysi s touhle partou chodil

Pak jsem se toulal z místa na místo a přirovnával je k těm starejm fotkáma cestu střídal za cestou a čekal že je na jedný zas potkámzase to nekonečný bloumání a stovky otázek a odpovědía slunce skloní hlavu do strání a stráně budou mít zas barvu mědi

Těm fotkám.........

Já coural mezi skalami

a tušil že co hledám už tu neníTom občas píše z Panamy a Danny ten se dneska znovu ženíi ostatní už sebral čas a jako voda obrousil jim hranya z velikánskejch balvanů na drobnej písek semlel všechny plány

Pak vařil jsem si snídani a ze sešitu přikládal jsem listyskončilo mý hledání večer do něj vlepím zase čistýteď šlapu dolů k nádraží a lidi kolem slepí jsou a hlušíneslyší mý zpívání a nevidí že odstávaj mi uši

Těm fotkám.........

FRAM

Zas mě to táhne o kus dál zas nemám doma nikde stánídesítky důvodů si sháním už abych na cestu se dal

Pelikán křídly zamával vítr je příhodný a stálýza námi slunce mosty pálí tak proč bych ještě vyčkával

Klenotník měsíc zavřel krám z výkladu svoje šperky sklízíobrysy domů v dálce mizí tak naposled ti zamávám z paluby lodi jménem Fram

Dávno už vyvětral se dým mých věčných cigaret a dýmekty žiješ jenom ze vzpomínek a já se stále nevracím

Námořní mapy pokryl prach mé knihy nikdo neutíránevíš zda právě neumírám tam někde na ledových krách

Klenotník měsíc zavřel krám z výkladu svoje šperky sbíráchlap jen tak lehce neumírá na modré lodi jménem Fram tě za pár roků vyhledám

HARDEGG

Auta jsou rychlejší než mračna nad estakádouten zvláštní pocit studí mé srdce jako mrázvtom na mě zazvoní ten chlápek co nemá paměť zloujdu mu otevřít a cítím že nadešel můj čas

Má za pasem stříbrnou dýku ta dýka je můj kříža její světlo na mé cestě mě z pekel dostávátáhne mě tam na jihozápad jak velikánskou myšchci vidět modré nebe kde se s duhou setkává

R:Nemám na benzín a tak musíš mě véstvětrná stezko z těhle bran

je jedno místo co nemůžu spléstkdyž jsem sám Hardegg

Stačí mi den abych se vrátil a získám deset letběžím svou stopou a jsem šťasten že čas ji nezaválmizím všem z očí a za mnou pokrokový světškrtící kobra lapená v síti magistrál

R:Nemám na benzín.........

HEJ KOČÍ

Hej kočí jedem dál láska má boty toulavýa častokrát se unaví ještě dřív než najde cílhej kočí jedem dál vždyť cestu znáš už nazpaměťna ní se skrývá jenom šeď někdy pár hezkých chvil

R:Ty jsi moje malá modlitba před spanímno a já jsem tvůj stínty jsi jiná nežli všechny lásky včerejší to já dávno víms tebou mám tisíc nadějí že nezůstanu nikdy sámláska jsou koně splašený když se řítí k nám Hej kočí jedem dál i když náš kočár dostal smyk a láska spadla na chodník koně své dál musíš vést

hej kočí jedem dál jak rád bys trhnul opratívšak minulost nám navrátí jen splín z nedávných cest

R:Ty jsi moje......... Hej kočí jedem dál dopředu pořád musíš jetnejde otočit vše vzít zpět někdy pár dlouhých věthej kočí jedem dál zas budou lásky toulavýna tom nikdo nic nespraví přece dál se točí svět

R:Ty jsi moje.........

HEJNA VČEL

Nějak umírá nám láska my jako hejna divejch včel jdeme dálkaždej vztah je vlastně sázkaa každý ráno může zmizetmy jdeme dál

R:Řekněte kdopak za to můžekdo z nás má právo něco brátkdo učil lidi zlobu dýchatkdo na vojáky chce si hrát

Už zase bohatejch je spousta a čím víc peněz lásky míň jdeme dála tak nám zbývá jenom doufatže už zítra zítra snad budeme dál

R:Řekněte kdopak.........

Už zase umírá nám láskamy jako hejna divejch včeljdeme dál

HEJNO VRAN

Když nad pasekou vzlétne hejno vran hejno vran hejno vranje léta pel už dávno vyprodánpodzim se hlásí chladem jasných ránv tom ránu prochází se sám a sámkdo městu dávno sbohem dal

R:A tak se toulá trávou spálenouneví jak rozloučit se s létemdívá se na krajinu vzdálenoukteré dal celý život svůj

Nad hlavou zakrouží ti hejno vranhejno vran hejno vrana bílých hvězd je všude oceánpřece si nepostavíš pod ně stanbudeš spát pod širákem jak tě známi když už podzim přichází

R:A tak se touláš..................které dáš celý život svůj

HEJ! TOME!

Dobrej večer pane chci najít jeden důma tohle město už jsem skoro celý prochodilje jako každej jinej a podobá se stůmtěch ve kterejch jste třeba pivo pil

Máte pravdu pane má to bejt ňákej klubto přesně sedí řek jste:Maj tam fantastickej sálaž najdu kamaráda co místo na náš srubuž jezdí jen na samej country bál

Pak zavolám :Hej Tome co s tebou ksakru je

tak nebuď jak ty co jsme se jim smálibuď zas ten bezva kluk se srdcem kovbojeze srubu v údolí u Orlí skály

Sedím venku Tome tak dělej noc je blížjá nechci dlouho čekat už jsou schody studenývlak jede každou chvíli a snad se nezlobíšmám sebou i tvý věci sbalený

Pak zavolám.........

HELEN

Silnice jsou vlhký k ránujá vzpomínám na tvý oči Helenna chléb s máslem bílou kávutělo hebký jako trávu Helenuspěchanej polibekse špetkou strachu že se někdo díváto zbylo ti z tvejch patnáctii s úsměvem co rozpaky zakrývá

Dál jsou to vlasy žlutý takže ve slunci se na ně dívat bolía tváře zvlhlý od potu

co při polibku zachutnají solíoči svítí v letních ránechněkdy víc než slunečnice květto všechno Helen poukázkouje na pár dalších spokojených let

Silnice jsou vlhký k ránua s nima i moje oči Helenvzpomínám jaký to bylostop jsem vůz co jede kilo Helen(:oběd dám si v bistru v městěkam jsem vlastně vůbec nechtěl jetpotkám tě zas za pár pátkůpro pár dní snad nezboří se svět:)

HLÍDEJ LÁSKO

Jak to v žití chodívá láska k lidem přicházípřijde jen se rozhlédne a zase odcházímě potkala ve skalách šla bosá jenom takměla džíny vybledlý na zádech starej vak

Hlídej lásku skálo má než se s ránem vytratí čeká na nás těžká pouť než se s ránem vytratí mezi lidma je těžké plout než se s ránem vytratí

víš co umí člověk pojď než se s ránem vytratí

Když mě ahoj povídá s úsměvem mě pohladíprý je jedna z mála snad co jí tulák nevadísedli jsme si na stráni dole zpíval řeky proudden zmizel za obzorem stín skryl náš tichej kout

Hlídej lásku.........

HOBO

Já nehci bejt sám když koleje dunía temná noc do dáli ubíháco z toho ksakru mám že znám plno vůnídalekejch cest pohledy v očích mámtak co z toho mám že v srdci mám touhujenom se mrknout za nejbližší strouhujá často šněroval svý toulavý botymusí to bejt můj vlak má zelenou

R:Tmou nákladní vlak těžce dunív mých uších jenom vítr šumí kraj kolem trati spí jen mašinfíra bdí má ruku na rychlostní páce má topič plný ruce práce já si na nápravě zpívám píseň který vlaky hřmí

Když vagony hřmí a brzdař tě honínecejtíš hlad nohy tě nezebou

jen běžíš po střeše a chtěl bys bejt pod nípíšťala řve a tunel před teboutak co z toho mám že znám celý státykdyž nesmím na oči vlastního tátykdyž stromy rozkvetou já stojím na tratimusí to bejt můj vlak má zelenou

R:Tmou nákladní.........

Můj osobní vůz je vagon z vepřovýmmůj rodnej dům je bouda brzdařekde nechal jsem squaw to vám už nepovímsnad ve Frisku tam jsem byl na jařetak co z toho mám pořád se jen toulatv špinavý ruce pár centů žmoulatjednou se netrefím a budou mě sbírat musí to bejt můj vlak má zelenou

R:Tmou nálkadní.........

HRAJU DÁL

Kytara se mnou učňovský prošla létavojenský – taky dávno je po nich vetasplnilo se mi přání to když jsem propad hranía mával kytyrou jak mistr světaMožná i mohla za miji první láskui když jsem hrál jen písničky opsaný z páskupak psal jsem vlastní pro nimy love že létem vonía marně hledal pro rým správnou hlásku

Vím že má pro nás velkej významdo rána hrát a rád to přiznámdumky večerní když ráno rozmělní

spát jdu na zem tlačí záda prsty bolí hlava padáDál budu zpívat na co stačímnespěchám nikam není za čímkdyž kolem poledne mě slunce nadzvednehraju dál a nohy sotva vláčím

Anglicky řval jsem se čtyřmi akordy vyšelsmál by se asi Angličan kdyby mě slyšelk češtině jsem se vrátil pubertu čas když krátildobrý to bylo s léty jsem na leccos přišelŽe je to fuška když mají ladit dva hlasya není nutný mít půl metru dlouhý vlasyže je to prostě krása když přesně šlape basa a zrovna teď že je to ono no teda asi

Vím že má pro nás.........

HRÁŠEK

Jak v mořích slunce s tmou se ztrácía pokřik racků šel už spáttak utekla nám láska jó to se stáváa najednou tě holka nemám rád

Mám dost už těch tvejch věčnejch nářkůa prožárlenejch hloupejch scéntak někdy zase brnkni jó to se stáváprostě táhne mě to z kruhu ven

R:Já půjdu až tam na místa kde už to známpár stromů ohniště a tunel a trať

a kašlu na celej svět jen v tobě zas jsem se spleta po stý řeknu sobě hloupneš tak plať

Jak nabobtnalý klíčky z hráškůbyly cíle tvý a já chtěl vícjá předělat chtěl svět – jó to se stávákolik bylo nás a stále nic

Tak pozdravuj ty svoje šminky láskoa do zrcadla zkoušej řvátholt utekla nám láska jó to se stáváa najednou tě holka nemám rád

R:Já půjdu………

HRÁZ

Stál tam na stráni dům v něm židle a stůlpár kůží a krb co dřevo z něj vonís ja rem když máj rozdá barvy svýtu sosna krásná nad chajdou se skloní a říčka když stříbrným hávemse přikryje s ránem svý ahoj jí dáš a pak je tu denZazní údolím kytara tváta píseň ráno uvítá svět s ním svět s ním

Touláš se po lese touláš a jenom tak bloumáša koruny stromů tě uvítaj rosouvíš že času je dost to znáš

a možná někde potkáš dívku bosoupo slůvkách který se říkaj po dnech něžných stiskůvás uvítá chajda a zas je tu denZazní údolím.........

Však náhlé volání táhlé ti přruší sněnía oznámí všem: Je poslední denvoda zaplaví údolí sosnu chajdu pohled zabolíta hráz je potřebná všem však zabíjí denco nosil tě v náručí romantickémZazní údolím bolest tváta bolest ráno uvítá svět s ním svět s ním

HUBENEJ CLAIM (DIGGER)

Hubenej claim jak stoletej kůň šílenej hrobník sám sebe pohřbívá kamenej jíl a zrzavá tůň žlutavej mech a zlata ani gram Valounů pár co na pánvi mám v saloonu večer kořalkou zavoní třpitivý víle svůj život dám než nugety vo pánev zazvoní

R:Smůlu na mně každej digger vidí voslepil mě hlad a zlatej prach ze samoty blech a divnejch lidí dostávám čím dál tím větší strach

Zapomínám na svou starou zem ve vzpomínkách se k jihu obracím dobrodruhům prodám svůj claim a blechy cestou domů poztrácím

R:Smůlu na mně......... Zapomínám na mou.........

HUDSONSKÝ ŠÍFY Ten kdo nezná hukot vody lopatkama vířený jako já jo jako jákdo hudsonský slapy nezná sírou pekla sířenýať se na hudsonský šífy najmout dá jo ho ho

Ten kdo nepřekládal uhlí šíf když na mělčinu vjelmálo zná jo málo znáten kdo neměl tělo ztuhlý až se nočním chladem chvělať se na hudsonský šífy najmout dá jo...

Ahoj páru tam hoď ať do pekla se dříve dohrabem jo ho ho

Ten kdo nezná noční zpěvy zarostanejch lodníků jako já jo jako játen kdo cejtí se bejt chlapem umí dělat rotykuať se na hudsonský šífy najmout dá jo...

Ten kdo má na bradě mlíko kdo se rumem neopilmálo zná jo málo zná

kdo necejti hrůzu z vody kde se málem utopilať se na hudsonský šífy najmout dá jo...

Ahoj páru.........

Kdo má roztrhaný boty kdo má pořád jenom hlad jako já jo jako já kdo chce celý noci čuchat pekelnýho ohně smradať se na hudsonský šífy najmout dá jo...

Kdo chce zhebnout třeba zejtra komu je to všechno fukkdo je sám jo jako já kdo má srdce v správným místěkdo je prostě prima kluk ať se na hudsonský šífy najmout dá jo...

Ahoj páru.........

CHVÍLE

Mám rád ty chvíle kdy noc už pomalu končíchvíle co patřej jen těm co neusínajtoulavejm bláznům když právě s jarem se loučíza dobrý slovo ti srdce svý na dlani daj

Mám rád ty chvíle kdy holkám ve vočích svítíslunce když do korun stromů začlo se drátstejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítíchto najednou chce se mi brečet a zároveň smát

Ty rána s vůní borový smůly měly by zůstat navždycky v nás ty rána s vůní sekaný trávy

a ohně co právě pomalu zhas

Mám rád ty chvíle kdy kluci v duchu si říkajjak je to nádherný léto před sebou mítspolu si přejou ať moc rychle dny neutíkaja trápení jsou někde v dálce a kolem je klid

Mám rád ty chvíle kdy noc už pomalu končíchvíle co patřej jen těm co neusínajtoulavejm bláznům když právě s jarem se loučía za dobrý slovo ti srdce svý na dlani daj

Ty rána.........

IGELIT

Ukrytý v stínu lesa igelit to kdyby přišel k ránu déšťpod hlavou boty nůžtátovu bundu šitou z maskáčůk ránu se mlhy zvednou a ptáci volaj hele lidi svítápak větvičky si nalámouna oheň aby uvařili čaj

A všichni se znaj znaj znaj a blázněj a zpívaj a po cestách dál dál dál hledaj normální svět

Ukrytý v stínu lesa k večeru znavený nohy skládajkytara zpívá o tom jak dřív bylo lípten kdo neví nepochopínepromíjí čas nic všechno vrátíta chvilka co máš na životti uplyne jak od ohýnku dým

A všichni.........

Ukrytý v stínu lesaigelit to kdyby přišel k ránu déšť

JANTAROVÁ ZEMĚ

Do splašenejch koní už zase lovci střílíulicí je ženou dolů k ohradámzítra jako vloni hra je pro ně dohranábujný hlavy skloní někam do trávy

Krá až si kabát změní krá bílé vrány odletí krá v jantarový zemi přistanou v jiném století

Zamčený jsou stáje kat už hřívy stříhálovčí král je v kapli po stý korunován

sníh pomalu taje těla stromů se probouzív jantarový zemi bude zas co pít

Krá až.........

JARNÍ KURÝR

Dunění kopyt večer slýchávámúdolím jarní kurýr jede k námv peřejích řeka zvoní a jarem vítr vonípřijíždí jarní kurýr dobře ho znám

Ví celej kraj to ví veze nám jaro v brašně sedlový

Zase jdou krajem vánky voňavýobouvám svoje boty toulavýdobře ví moje milá i kdyby víla bylatyhle toulavý boty nezastaví

Mám boty toulavý ty ani kouzlem nezastaví

Musím jít mraky táhnou nad hlavoumusím jít stopou bílou toulavouneplakej že se ztratím já do roka se vrátímprošlapám cestu domů jarní travou

Víš ty to dobře víš ty moje kroky nezastavíš

JARNÍ TÁNÍ

Když první tání cesty sněhu zkřížía nad ledem se voda objevívoňavá zem se sněhem tiše plížítak nějak líp si balím proč Bůh ví

R:Přišel čas slunce zrození a tratína kterejch potkáš kluky ze všech stran(:Hubenej Joe Čára Ušoun se ti vrátíoživne kemp jaro vítej k nám:)

Kdo ví jak voní země když se budípocit mám vždy jak zrodil by se sám

jaro je lék na řeči co nás nudía lidi co chtěj zkazit život nám

R:Přišel čas.........

Zmrznout by měla kéž by se tak stalosrdce těch pánů co je jim vše fukpak bych měl naděj že i příští jarobude má země zdravá jako buk

R:Přišel čas.........

JARO

Kam letí mraky kam spěchaj ptácito ví jenom vítr co pírka jim ztrácía básníci po ránu nesmělív podkroví hnízda a v kalužích žábyi dívky co vrány a čápy k nám vábípo jedné krátké noci dospějí

R:Je jaro je jaro a kvetou podbělyvšechny pěkně vzalo a honem někam odjeliodložím svoje starosti k leduať škarohlíd má svou škaredou středu

já světím svoje modrý pondělí

Kdejakej moula je vážnej jak v lednusám sebe si váží a supluje vědmua o životě vlastně houby vípořád by žvanil a bůhvíco řešilkdyž padlej seš na hlavu klidně si zešiltotiž milej zlatej já vím svý

R:Je jaro.........

JARO

Jaro už to rozjelo a na řece je veselona vodě dělají se kolav tůni proti dubině šupina na šupině začíná velká rybý školauž vidím pana učitele kapřisko jako malé telepomalu k lesu pluje dneska se nesuplujedneska to odučíme celé

Povídá vyzkoušíme třetí cé karasy a ploticea pak se vrhnem na srkavce že nejsem lhostejný mrknu se i na cejny jestli se doučili dravce

taková vydra nebo štika udělá z ryby neboštíkabýt kapr to je věda kdo si teď bacha nedáten ať si potom nenaříká

Tahle škola ve vodě zdá se býti v pohodě ryby v ní sedí i když plujíjenom jelci jeseni vzdělání si necení ocasem líně pošťuchujíučitel začíná se mračit tak to už by snad mohlo stačituž žádné dohady a seřaďte se do řadypoplujem pod rybáře svačit

Ještě pár zatáček a tam už sedí Dvořáček přinesl čtyři kila hrachumládeži bacha tu až půjde zpátky na chatudáme si hrachu beze strachua kdo má chutě na bramboru popluje se mnou pod Gregorujako šle napnutý čumí jenom na prutymějte se před ním na pozoru

Kdo z vás mi nevěří ať posadí se pod keři rozhodí chleba po hladiněv létě či na jaře ryby hledaj rybáře

a dělají to kvůli psiněže ryba němá je a plachá kdo tohle tvrdí pustě tlacháaž jednu chytíte zeptejte se zjistíteže ve škole nedávala bacha že prostě ve škole nedávala bacha

JÁ HO ZNAL

Byl to nekonečnej den kdy se z letních barev jenven oknem šedý všechno zdálou krajnice postával zbytečně by nemávalrukou pár že je moc máloVe dvou potom na zádech šmír a rány na kloubechten jeho vůz mi spravili až k ránuproč bych čekal za to vděk usmál jsem se a pak řekdoma nečekej slavobránu Já ho znal vždycky stál na stejnym fleku my měli stejnou štreku i cíle pro náklad záda hřál mu když spal motor přes deku svou asfaltovou řeku si chvíli nechal zdát

Tahal pětadvacet tun z proudů šesti jako strundva krajní vybíral si tónynebyl na kámoše čas míjeli se jen o vlassvětlem se zdraví kamiony

Já ho znal.........

Když pak nemoh jet už dál a co chvíli usínala v polospánku přejížděl i čáruproč se honit jako chrt jó tak dát si kafe hltbrzda a sáhnul po cigáru Já ho znal.........

JÁ HO ZNAL Byl to nekonečnej den kdy se z letních barev jenven oknem šedý všechno zdálou krajnice postával zbytečně by nemávalrukou pár že je moc málo

Ve dvou potom na zádech šmír a rány na kloubechten jeho vůz mi spravili až k ránuproč bych čekal za to vděk usmál jsem se a pak řekdoma nečekej slavobránu R: Já ho znal vždycky stál na stejnym fleku my měli stejnou štreku i cíle pro náklad záda hřál mu když spal motor přes deku svou asfaltovou řeku si chvíli nechal zdát

Tahal pětadvacet tun z proudů šesti jako strun

dva krajní vybíral si tónynebyl na kámoše čas míjeli se jen o vlassvětlem se zdraví kamiony R: Já ho znal.........

Když pak nemoh jet už dál a co chvíli usínala v polospánku přejížděl i čáruproč se honit jako chrt jó tak dát si kafe hltbrzda a sáhnul po cigáru

R: Já ho znal.........

JÁ PÍSNIČKA

To já zrozená z nemocných básníkůz tichých vět po nocích utkanáto já zrozená není mi do smíchukdyž mám být pod cenou prodaná

R:Kdo vás obléká do šatů svatebníchholky mý ztracený ztracenýženich spí na růži až někam pod kůžise můj strach do klína schovává

To já zrozená v hospůdkách na táckuraněných ospalých milencůto já zrozená vyrytá na plackusměju se po stěnách cizincům

R:Kdo vás.........

To já písnička ležím tu před vámijenom tak spoutaná tolikrátto já písnička provdaná za pánykteří pro lásku smí o mně hrát

R:Kdo vás.........

JÁ S   TEBOU ŽÍT NEBUDU

Bylas jak poslední hlt vína sladká a k ránu bolaváza nehty výčitky a špína říkalas dnešní noc je tvá R:Co my dva z lásky vlastně máme hlubokou šachtou padá zdviž já říkám kiš – kiš navrch má vždycky těžký kámen a my jsme v koncích čím dál blíž (: a me tu ha nadži vava jaj dari dari daj :)

Zejtra tě potkám za svým stínem neznámí známí v tramvajiv cukrárně kávu s harlekýnem hořká a sladká splývají

R:Co my dva………

Bylas jak poslední hlt vína zbývá jen účet zaplatit a jít za nehty výčitky a špína a trapný průchod banalit

R:Co my tři z lásky vlastně máme hlubokou šachtou padá zdviž co čumíš kiš – kiš navrch má ……… (: Navrch má vždycky těžký kámen a my jsme v koncích čím dál blíž :)

JEDNODUŠE

Stavěli jsme mosty kde se daloutekla's mně postý z břehu na loďbez kompasu vodu k pasu i slunce nad vodou zčervenalo stavěli jsme lávky nad louží jenže Tebe jiný věci soužímarně jsem líčil háčky na víly ryby a ráčkykolem Tebe jinej rybář krouží..

R: Ostrov je paseka uprostřed rybníka láska se nečeká lásce se nezvyká buď je a nebo ne mate duše bez ní se utone bez ní se utone ostrov je paseka uprostřed rybníka láska se nečeká lásce se nezvyká buď je a nebo ne mate duše bez ní se utone 3x jednoduše

Hledali jsme stezky, kde se kříží

mraky hromy blesky bolest v křížijsme jako neviděli na trávě uletěli tam kde všechno v beztíži se klížíjenom vodník nezakalí voduve kterej chce přežít do důchodu nic není navěky potkej jiný pasekytřeba Tvůj vor ztroskotá u mýho brodu

R: Ostrov je paseka………

JEDU SÁM

Jedu sám a den se končí barevnou hrous tajemnou pokorou světlo už mizíkdo má cestu dalekou v krajině cizípozná cenu dlouhé samoty stáří

Jedu sám a slunce si dlouží můj šedej stínbůhví proč ještě dnes zůstává se mnouuž nám v zrcadlení tváře blednouzdlouhavou cestou

Jedu sám – v dálce město jak velkej míčjen dosáhnout očima a rukouv duši mám v duši mám prázdno najednoudo rána vím že se to nezmění

po noci čekám rozednění

JEŠITNEJ CHLAP Zapomeň lásko na to že já jsem jenom ješitnej chlapže věčnej strach abys byla jen mádělá ze mě horšího snad

R:Jsi milá tak že jako mrakjsou chvíle kdy jsem sámkdy necítím tvůj dech na ústech svýchjsi hezká tak že jako mrakjsou tváře těch co známa pokřik vran je každej jinej smích

Snad ďábel sám mi napovídákdyž pláčeš kvůli mnějsem trdlo který zapomíná

jak málo lidí jako ty je

R:Jsi milá tak že.........

Každej den i když mračím se snadprovázíš můj každičkej krokv myšlenkách slovech pořád jen rádozývá se lásko vždyť já jsem cvok

R:Jsi milá tak že.........

JEŽEK

Listy jak unavené hlavy skláněj k zemi blížnoci teplo ztrácej ježci hledaj v listí skrýšna kraji měst usínaj zabalenido kradenejch dek tuláci zla

Světlo se poztrácelo v chatách svíčky zavonípísničky smutnější se do zpěvníků naklonípotoky ztmavnou až se na hladinulistí jako peří položí

R:Tak rád tak rád se dívámjak všechno Pánbůh k spánku ukládájen stát jen stát a dívatjak všechno miluje se a nehádá

Podzime vítej stromy chystaj se svou krásu svlécttuláci prořídnou a těžší budou dálky cestobzory s podvečerem zahořeja my volat budem bože to je svět

R:Tak rád.........

JDEM ZPÁTKY DO LESŮ

Sedím na kolejích které nikam nevedoukoukám na kopretinu jak miluje se s lebedoumraky vzaly slunce zase pod svou ochranujen ty nejdeš holka zlatá kypak já tě dostanu

R:Z ráje my vyhnaní z ráje kde není už místaprej něco se chystá z ráje nablýskaných plesůjdem zpátky do lesů za nějakej čas

Vlak nám včera ujel ze stanice do nebemálo si se snažil málo šel jsi do sebešel jsi vlastní cestou a to se dneska nenosíi pes kterej chce přízeň

napřed svýho pána poprosí

R:Z ráje my.........

Už tě vidím z dálky jak máváš na mne korunoujestli nám to bude stačit zatleskáme na druhouzabalíme všechny co si dávaj rande za branouv ráji není místo možná v pekle se nás zastanou

R:Z ráje my.........

J O N A T Á N

Když jaro zaťukalo na dveře roku osmnácet šestpřišel od řeky chlap co sem jel jen sám a na svou pěstna sobě hrubej pytel od kafe nosil místo kabátustarý osadníci hádali co k čertu hledá tu

R:Byl vazoun děsný síly co sto šedesát mílíse proti proudu dřel proti proudu dřelkam šel ho všude chválej že jabloňovou álejpro všechny vysázel pro všechny vysázel

Dva měchy který schodil v kantýně přivez na dvou kánoíchkdyž v lokálu svý jméno řek v tu ránu kdekdo ztichtam u nás bylo sice nezvyklý ale časem každej znalJonatána co k nám jablečný jadýrka vozíval

R:Byl vazoun.........

Když léty unavenej do trávy se svez a na zem sedopřel se svejma zádama o strom co právě kvetmy spát pak nechali ho na místě kde právě přestal žítkrásnější pomník nešel by snad vůbec postavit

R:Byl vazoun.........

Až jednou nebudete na světě lidi ať tu po vás maj(:třeba jabka nebo písničku co si rádi zaspívaj:)

K   A M A R Á D

Měsíc cestou svojí nad řekou když hvězdy provázíkaždej kamarád si s kytarou svý tóny nacházílaj lalalaj laj la lajjdeme spolu cestou dálaby oheň věčným kamarádstvím plál Lajla.........

Kdesi v dálce život probouzí se jinej umíráještě dneska patnáct let ti bije zejtra šedesátlaj lalalaj lajla lajkaždou vteřinu se usmíveja v duši pláč a smutek ukrývej Lajla.........

A když vlasy tvoje šediví tvá píseň utichámůžeš s klidem říct svý poctivý jen ahoj do tichalaj lalalaj laj la lajpřijdou tuláci ti sbohem dátpak šeptem řeknou byl to kamarád Lajla.........

KAMÍNEK

Už ztichlo celý okolí a stromy měly dlouhatánskej stínjá jen tak lesním údolím brodil jsem se trním ostružinpak záda chladil o skálu a kamínek z ní nožem vylomilco draší než hrst opálů v tu chvíli pro mě doopravdy byl

R:A kdyby třeba vítr mě papír s ptačí písničkou chtěl vzítdo kapsy stačí sáhnout a kamínkem ho dobře zatížitpak tichounce si hvízdat a rukou struny lehce rozehrátvždyť nejsou nutný slova k tý kráse byl by hřích nějaký psát

Pak jenom se svou samotou když slunce v dálce zbejvalo jen půljá psal si notu za notou pár tónů co jsem ptákům ukradnulaž budu jednou na štíru a písničky svý jednou dozpívámten zmačkanej kus papíru snad najdu šťastnej že ho ještě mám

R:A kdyby třeba.........

Už ztichlo celý okolí a stromy měly dlouhatánskej stín

KAMÍNKY

Bláznivý rána a bez hříchů noca den co se zdá jako sena přád se zpívá a vypráví jena přezdívky zní místo jmen

A ohýnky k ránu a k obědu zasa prostě se jí co kdo vzalpak uklidit trávu a sbalit a jítkouknout se o kousek dál

Bláznivý rána a bez hříchů noca říčky a útesy skala na stráni chajda a pod chajdou břehkde kamínek z vody sis vzal

KATCE

Chtěl bych králem být aspoň chvíli krátkoudal bych narazit mince s malou Katkoužlutý jako lán v odpoledním žárujsem však jenom kmán co drnká na kytaruBýt však pilotem – znám to jenom z knížkyvyhodil bych ven svoji Katku z výškypřece volný pád má rádo každý ptáčea já ji mám rád u Svazarmu skáče

Na vodu zrcátka pouští slunce než skryje ho mrak kluci se schovali v houští a holky se koupou jen tak takhle si maluju léto zima když nechce být krátkou přemýšlím zdali půjde to být aspoň tři týdny s Katkou

Rotným být bych chtěl nebo generálemto bych nevelel spokojil se s málemKatka dosvědčí že když se velí pozorlásce nesvědčí velmi přísný dozor

Kdybych tu moc měl a měl v hlavě zmatekvyhlásit bych chtěl státní svátek Katekaby i ta má nemusela vstávata když volno má tak proč ho nadělávat

Na vodu.........

Nejsem pilotem ani panem králemnemám žádnou moc a nejsem generálempísně zkouším psát obrace i hladceslova splétám rád – slíbil jsem je Katce

KÁNĚ NAD ŘEKOU

Až vítr a sníh zavanou zbytky košil stromů rád drobné utratím v jízdence na poslední dennebudu pospíchat nepoznán vejdu do vagónu z okna se budu dívat a sklo leštit rukávem Pak se vrátím tunelem kde jsem všechny lásky ztratil budu smířen s krajinou já kráčející hordubal půjdu do hospod se ptát s kým jsem žal a radost zapil a pozpátku se vracet tam kde kohout kokrhal R:Odjíždím na rozloučenou když rok se s rokem střídá zažít vrány pod nebeskou pasekou vidět slunce plout za ledovou Mekkou když krouží káně nad řekou

Ještě najdu dvůr a stáj kde jsem s Rikatádem válčils kapelou co dávno spí co nikdy nevyloudí tón a budu nejšťastnější muž kterej tímhle krajem tančil než zvoník nad Mohelnem rozkymácí zvon

R:Odjíždím na.........

KDYŽ ZIMA SE VRACÍ

Když zima se vrací já zas vzpomínám na teplo tvých dlaní a snůdivnej soumrak se přitulil k námjá vím je konec těch dnů

Smutný barvy do vázy trhámmívals' ty kytky moc rádjá byla blázen chlapa jinýho mámaž teď vím co chtěl jsi mi dát

R:Tvá píseň z dálky mi znítvý slova tichý se nevrátívíc asi měla jsem dát než si vzíttebe jsem mohla dál napořád mít

Tím že jsi odjel a nechtěl mě znátsnad našel jsi zase svůj klidmám svoji vinu a nechci si lhát

tak nechám si o tobě snít

R:Tvá píseň ………

KLUZIŠTĚ Strejček kovář chytil kleště uštíp z noční oblohyjednu malou kapku deště ta mu spadla pod nohynejdřív ale chytil slinu tak šáh kamsi pro pivopak přitáhl kovadlinu a obrovský kladivo Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou kolem jdou někam jdou do rytmu se kývají tyhle tři bílé vrány pěkně za sebou kolem jdou někam jdou nedojdou nedojdou Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerempak tu kapku všude rozstřík jedním mocným úderemcelej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námina obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami

Zatím tři.........

Zpod víček mi vytrysk pramen na zmačkané polštářekdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře

kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odcházído kalhot si čistí ruce umazané od sazí

KOHOUT

S podvečerem tady u nás začnou ptáci zpívata nad krajinou nebe vzlétne kamsi kde je řáda do řeky se světla z oken chvilku budou dívat a pak si unavený lásky půjdou lehnout budou spát

V tu dobu zavírám už oči abych tě měl něžná láskov soukromí tak tiše jako voda tečky hvězd nádhernou a bílou jak svý ruce ke mě vzpínášjak často nechávám se tebou do ztracena něhy vést

R:Zvony zvoní jen chvíli ruce budou se třást a pak zmlknou má lásko to kohout je umlčí k ránu když mě opouštíš zvony zvoní jen chvíli jen než přijde den proto krásně a blízko a pak ztichnou abych slyšel jak mi tajný přání mý odpouštíš S podvečerem tady u nás začnou ptáci zpívat

a nad krajinou nebe vzlétne kamsi kde je řádto já se chodím do tvých očí v noci lásko dívata kdyby do očí jo to bys koukala kam už jsem spad

Na záda ti nehty napíšu miláčku jménoa podepíšu na čas rozloučení věrný slibže kameny se k nebi spíš než moje láska zvednouže jsi moje štěstí s tebou je mi vždycky trochu líp

K   O N V   I Č K A

Kdo si to tu tak po ránu píská zase jenom konvička na čajnemá ponětí jak se mi stýskáneví po kom po čem a tak dálto se ti to píská si pod párounáladu máš stálou ne jako jádej si pozor ať tě nevypískámzačnu třeba to svý Summertime

Kdo se to tu tak po ránu koukázase jenom brouci z vitrínytakovej brouk nemá v hlavě broukašlápne-li vedle tak pořád jen do hlínypočkej brouku já tam pustím Beatlesbudeš klopit krovky to si piš

Někdy je mi z hůry dáno někdy babo raďříkám si no nevídánolásko si pryč hm tak tedy ať no tak ať

Kdo si to tu tak po ránu píská

zase jenom konvička na čajaž si najdu cestu ke svejm štískámrozdám si ti s tebou na to mámto se ti to píská si pod párounáladu máš stálou ne jako já

KOUŘOVEJ SIGNÁL

Ještě lesy voní lesní vůní řeky mají stále stejný směrhlavu občas umej v horský tůni polož do trávy rezavej kvér abys věděl že jsi pořád svůj že máš rád svý starý kamarádystálost prověřují naše pády ještě nejsme v nebi ale tady v údolí

Signál kouřovej bílý znamení že se neumírá že se neumírá signál kouřovej bílý znamení že se neumírá že se neumírá

Ještě kůra na stromech je hnědá ticho najdeš už jen v hlubináchještě káně do hnízda si sedá dravci ukaž záda a ne strachabys věděl že jsi pořád svůj na duši ti vypalujou znakykámoši co plaší už jen ptákykolíbají se jako bludný vraky do údolí

Signál kouřovej......... Ještě jehličí do zadku píchá poldové si na tě vyskočíozvaly se ledviny a mícha ještě dým tě kouše do očí abys věděl že jsi pořád svůj že tě mají holky občas rády

poznáš lumpy kteří mají spády na tvý starý zimní kamarády z údolí

Signál kouřovej.........

KOUSEK DÁL

Proč jsou tvý oči jako trávakdyž je ráno tolik zrosenáproč se trápíš a proč dávásmutek znát tvá hlava skloněná Každej ví že nemám stání a že nikde jsem nadobro nezůstalslzy tvý mi trošku bránípřesto jít zas musím kousek dál

R: Za tou strání kam se večer slunce na noc uloží čeká máma že jí jednou hlavu na klín položí její syn kterej odešel a nedal dlouhej čas o sobě znát velkou lásku svoji hledal teď se domů vrací rád hrozně rád já vím

Slib ti dám tři slůvka krátkývěřit můžeš jim a taky nemusíšřeknu jen já přijdu zpátky a že splním je snad brzy uvidíš

R: Za tou strání kam se večer slunce na noc uloží čeká máma že jí jednou hlavu na klín položí její syn kterej odešel a nedal dlouhej čas o sobě znát velkou lásku svoji našel teď se domů vrací rád hrozně rád hrozně rád

KROUŽEK

Rozhozený vlasy v trávě chvíli spínohy unavený z těžkejch botkdo ví co zdá se jí co se jí zdá co tam za víčkama schováno má

Na zápěstí z kůže kroužek skrývá dlaňtak nechte jí tu chviku spátať pocit jen má bezpečí odevzdanášla s námi přes den všechno stejně jak kluk

R:Podívej usmívá se tiše vždyť spíco kdo z nás vlastně jeden o druhým ví tak pojďte spát

Ať probudí ji písnička ať zpívá s níještě než otevře oči hrajpočkej ta bude koukat až zjistí kde jedo kolen opře hlavu vykulená

R:Podívej usmívá.........

KŘEČEK

Pár starejch věcí vezmem na sebe a na záda zelenej dům a jedem se toulat někam za nebe kde vale dáme obyčejnejm dnům A po nás nikdy nikde nezbejvá sta konzerv a papírovej sad pro zválenej kus trávy co nás ukrejvánadáváte chcete se smát

Půjdeme dál a s námi ti co chtějí v lese žítpůjdeme dál když řeka v peřejích nám nese klidpůjdeme dál a ten kdo bránit nám chce musí říctco děláme špatně musí říct

Pro pár kovbojíčků slyším každej denco tremp to chuligán a když pozvu někoho ať přijde jenje línej a nechce se mu k nám

Těžko se autem dostaneš pane Křečku do skal sem k námty co jsi řek že s trampy zametešznáš je vůbec slyšíš já se ptám

Půjdeme dál………

KŘÍŽEK Neptej se mě na nic když tě blízko mámnestačí jen být jen býtkdyby kolem nás byl jenom dým a klamtak ty jsi to v co uvěřím

Víš jak někdy člověk bývá strašně sámsmutnej ze svých vlastních vins tebou vždycky pocit že i žiju mámže nejím jenom spím a bdím

Jsi můj proud co někam odnese mě jedno je kam jsi můj rým já verše další vždycky pro tebe mám co zapadnou když napadnou

Udělám ti křížek palcem na čelojak dělávala bába námaby žádný pokušení nesmělopřes práh dveří nikdy k nám

Aby bída co se o svět pokouší

s kosou chodí duše brátutekla a nikdy ať to nezkoušímiluješ mě mám tě rád

Jsi můj.........

KUŽEL

V kuželu světel půlnočních vlaků koleje lestu a tam křídla zmatenejch ptáků přejetej pesa v křoví u trati ještě pár tuláků co hledaj kde jak spátkolik je hvězd tolik je cest když chceš si hrát

V kamenech tratí tu a tam květ bláto a mechs rachtem letí semafor vzhůru jak jsi se lekke skále přitisknutej doufášže dveře žádný nebudou vlátza vlakem vítr bude si s listím akátů hrát

Jak stejská se když tejden vleče se jak pluh když práce spěch a spánek jsou jak jeden kruh

V kuželu světel půlnočních vlaků koleje lestu a tam křídla zmatenejch ptáků přejetej pesa tichej netopýr nad hlavou přelítnul

možná usnul z větve spadkolik je hvězd tolik je cest když chceš si hrát

Jak stejská se když.........

KYTKA

Otvírám lásku na stránce rádpřišel jsem milá má něco ti dátzeptat se co děláš a jakej byl denpohladit tvář tu kytku si vem

R:Ty jsi tak jiná tak jiná kdo víjestli má touha tě neporaníty jsi tak jiná pojď ruku mi dej s tebou je celej svět jak vyměněnej

Sedíme tu spolu a slova si jdoupropletený prsty leží na kolenouoči jako čert a malinkej nosze všech je nejhezčí tiše už dost

R:Ty jsi tak.........

Otvírám lásku.........

KYTKY STÁLE JEŠTĚ VONÍ

Mám blízko do lesů a do stránído trávy kde večer sestra rosa brečí na starou boudu slunce zaklepe a vypráví proč léto každoročně končí

Zavřu svý oči na petlici a nestojím o žádný fráze hloupý řeči koukám děti trhají kytici do sklenice za které jsi včera pil sám

R:Kytky stále ještě voní bílé mraky - stáda koníbrodí se modrou oblohou zavři oči na petlici holka zapálí ti svíci a cigaretu fajnovou

Když mozek v mojí hlavě rezaví pak udělám z okna dveře utíkám ven na chvíli se tahle nemoc zastaví a nastaví mi svoji nohu za týden

Mám blízko do kopců a do nebe tam nezebe tam večer sestra rosa brečí když slunce na mou hlavu zabuší tak netuší že nerad býváš v létě sám

R:Kytky stále.........

LACINÝ VÍNO

Po noci krátké a po milovánízbylo mi málo jen hlava v dlaních co bolíto je to laciný vínopo noci plné z cigaret kouřebyls jako tajfun a já jako bouře to bolíto je to laciný vínoTeď jenom matně v hlavě mi svítáútržky z večera vytanoutak jako stébla se tonoucí chytáhledám stvou adresu napsanouNapsals ji sirkou vypálenouna krabičku cigaret zpola plnou k ránupilo se laciný víno

Večery fajnový u lahve litrový se milují namátkou holky co málo ví když hlava potom bolí ráno a spát se chce je nedospáno večery fajnový tak končívaj to je to laciný víno

Po noci krátké a po milovánízbylo jí málo jen hlava v dlaních co bolíto je to laciný vínoteď jenom matně v hlavě mi svítáútržky z večera vytanouTak jako stébla se tonoucí chytá

hledám svou adresu napsanouAdresu někdo vynesl s košemtak vidíš holka rázem je po všem to bolíto je to laciný víno

Večery fajnový.........

LETOKRUHY

Svět je plnej dobrech kamarádůneznám zemi kde by nebyl trampod Viktoriinejch vodopádůpřes Island do Argentinskejch pampDo světa když kamarádi mířímají v očích touhu prokletoudálka jejich bolest neusmířínosí v sobě kletbu staletou

R:Jak letokruhy na kanadskejch sosnáchsedí kolem ohňů večerníchmají psáno na omšelejch krosnáchjedni z mála jedni z posledníchže svět je místo kde se lidi sejdounemusí jim nikdo vyprávětke každýmu ohni se vždy vejdoupro trampa je malej celej svět

Viděl jsem plát ohně pod ledovcemz celého světa byl kolem kruhať je člověk zvěří nebo lovcemkolem ohně najde letokruhDálka určí cenu rodnejch stráníjednou každý oheň dohoří

léta naplní čas mužnejch zránítrampský oheň zase zahoří

R:Jak letokruhy.........

LÉK

Když duše má bloudí neví kudy se dátuvnitř cosi mě svírá jak žízeň jak hladdlaně obracím vzhůru a nechám se véstjak pastýřem stádo přes kamení cest

Tak když je mi nejhůř nejsem nikdy sámdo Jeho rukou kroky svý dáma bolesti slábnou On je síla a lékna moji slabost pláč a vztek

Ale když všechno se daří v duši kvete mi sada štěstím jen hořím pryč žízeň je hladtak z cesty svý scházím chci stačit si sámna jeho lásku zapomínám

LILIE

Noční můry lekaly náskdejaká sůva letící tmouzlámaný větve možná že laň my pomalu dál táhli dál

Až někdo zahlíd světlo v dálcetlumený zpívání vítr tmouzanes až k nám no konečně hrálněkdo tam hrál písničku hrál

R:Zazpívej já nohy si dám k ohni blížpovídej no koho si potkal a kde tu spíš

U ohně parta v pískovejch blůzáchna krku šátky lilielámou mi palce a já zmůžu se jenno zaplať pánbůh že už

R:Zazpívej já nohy.........

LISTOPAD Málo jím a málo spím málo kdy tě vídámmálokdy si nechám něco zdát doma nemám stání už od jarního tání cítím že se blíží listopad

Listopadový písně od léta už slýchám vítr ledový přinesl je k nám tak mě nečekej dneska nikam nepospíchám listopadový písni naslouchám

Chvíli stát a poslouchat jak vítr větve čistík zemi padá zlatý vodopád pod nohama cinká to poztrácené listí vím že právě zpívá listopad

Listopadový.........

Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýskáco mě nutí do zpěvu se dát tak si chvíli zpívám a potom radši pískám

píseň co mě učil listopad Listopadový.........

LOUISIANA

Ten kdo by jednou chtěl bejt vopravdickej chlapa na šífu křížit svět ho nelekáteď příležitost má a stačí aby se jí drapať na tu chvíli dlouho nečeká

R:Louisiana Louisiana zná už dálky modravýbílá Louisiana jako víra pevná loďpodepiš a s náma pojď taky hned si z bečky nahni na zdraví

Jó tady každej z nás má ruku k ruce blížkdyž to musí bejt i do ohně ji dáproti nám je pracháč i kostelní myšnám stačí dejchat volně akorát

R:Louisiana.........

Až budem někde dál kde není vidět zemdvě hnáty křížem vzhůru vyletízas bude Černej Jack smát se nad mořemco je hrobem jeho obětí

R:Louisiana.........

LUKA POD MEDNÍKEM

Když má člověk v kapse spoustu leta nic neví a vlastně hledá svět tak se mu lehce ještě začínáa každý ráno znovu a zaslehce přejde každej pláč a vzteknic není tabu nic není na zámekher malin nezralejch krásnej časco každý ráno začne zas

R:Taky jsem bláznil a utrácel si časnádherně netušil že jak voda kloužeživotem jak hřebenem vlastěch krásnejch lásek písniček u ohňů a hvězd jak je to dávno

Na stráních u Medníka je spouta chatkdyž někdo stavěl pomáhal každej chlapa ženský vařili a balily prsty to když se někdo do ruky sekvečer se sneslo dříví větve a takobčas nám k práci zahoukal na páru vlakmy jako děti dřív museli jít spát

hádejte co se zdálo nám

R:Taky jsem bláznil.........

LODˇ

Až hokynáři smažou ti dluhpříměřím bouří pročistí vzduchloď která na dně má šrám

Pak v kalendáři otočíš lista nadějí svou si nebudeš jistplout proti proudu máš sám

Do týhle lodi teče nám šplouchá na maják my nečekáme vkleče až zahalí nás černej mrak

Kormidelník si říká Noea plachty jsou holky povětrnék nám na palubu jsi zván Už začali hrát – je nejvyšší časv gumovkách tančit postední walzloď která na dně má šrám Bere nás proud a kocovinav plachtoví hvízdá meluzínamýlil se v mílích náš plán

Do týhle lodi.........

Do týhle lodi.........

Za kormidlo s nadějí ber

k pevnině vždycky najde si směrloď která ne dně má šrámloď i když na dně má šrámk nám na palubu jsi zván

MAJÁK Čím dál víc je někde v násčím dál víc nás pronikáže jednou prolomí se hráz samých frází maják naděje až zabliká

Schází nám poctivej prámztrácí vítr z plachtovíjak starej Bludnej Holanďan stále čekám na otázky kdo mi odpoví

R:Kde je síla lidí kde je víra v nás Kolikrát pravdou zbití nastavíme ještě druhou tvář

Každý má svou malou loď svoji vlajku vztyčenou a každý z nás je lodivod který nemá v žádných mapách cestu značenou

R:Kde je síla………

Možná že se potkajíaž nový vítr začne vát k otázkám co se šeptají

na týhle lodi odpovědi dávno budem znát

R: Kde je síla lidí kde je víra v nás kde je víra lidí kde je síla v nás

MANITU

Měsíc trpělivě poslouchalto čemu ještě včera říkali jsme zpíváníuž nám zůstalo tak na trojhlasa ptáci oznámili že brzy přijde svítání

Ještě do žhavýho přidej trochu jehličíať naposled to zavonía na hodinky nekoukej spát půjdeme až zvony ze vsi zazvoní

R:A pěkně podle starejch zvykůi když je skoro ráno dobrou noc si popřejema poděkujem k východuže Manitu nám popřál ještě jeden den

Spousta obyčejnejch věcítady kolem ještě dovede nás za srdce vzítstarý pádlo bůh ví odkuda bílej šátek holky co hledala v řece klid

A ranní slunce když se korunami stromův mlze mezi kmeny prodíráa šerif že nemůže spát tak vezme kytarua něco naschvál zaspívá

R:A pěkně podle.........

MARCELLINA

Byl tvůj první muž co sliby dodrželduše čístá jak mladý vínov jedno větrný ráno odešel napořád Marcellino

Život šel jako příběh z Harlequinaa když večer zapáli svícelíbala nejkrásnější Marcellina z východní hranice

R: V hlavě milión vlaků uhání na každým perónu ti hrál hity o dlouhým čekání všechno je pryč tvá duše bloudí dál Tehdy šel domů z práce za patama stínbylo prostřeno na stůl k večeřivšední den jako jindy kdy lidi jdou z kin policajt u dveří

Zprávy úřední střídal smuteční chórsvět se otočil rázem vzhůrubolest větší jak vesmír a horší než mor tišil zpěvák na kůru

MARY LOU

Slyšíš co zvon zpívá malá Mary Louslyšíš co zvon zpívá malá Mary Loujeho tóny sladce zní zpívá píseň svatebníslyšíš co zvon zpívá malá Mary Lou

(:Tvá matka slzy stírá malá Mary Lou:)tvý šaty jsou jak sníh jak jsou hebké na dlaníchtvá matka slzy stírá malá Mary Lou

(:Ženich vozem jede malá Mary Lou:) z plání vřesových už je slyšet jeho smíchženich vozem jede malá Mary Lou

(:Proč najednou je ticho malá Mary Lou:)co se stalo kdo to ví na pláni vřesovýproč najednou je ticho malá Mary Lou

(:Tam za velkou skálou malá Mary Lou:)vůz najel na kámen Billy spad na černou zemtam za velkou skálou malá Mary Lou

(:Slyšíš co zvon zpívá malá Mary Lou:)jeho tóny hořce zní zpívá píseň pohřebníslyšíš co zvon zpívá malá Mary Lou

MÁ LADY JE VÍNO

Má lady je víno má lady to znájak víno mi říká: jsem tvá jsem paní tvá

R:Má lady teď nám nalévej to víno co má tvou příchuť a vášeň a rty nám dá

Ta chvilka je dlouhá to má paní vínež přijde ta touha pít dál nám napoví

R:Má lady.........

Kdo ví kolik vášní paní moje mápo vínu je zvláštní no ne to se mi zdá

R:Má lady.........

Je nejhezčí chvíle když nám dochází mé vínečko bílé pojď spát tam do mlází

R:Má lady.........

R:Má lady teď nám ustýlej má lady chci píttvou příchuť a vášeň a rty chci mít

MÁTA

Zase mi někdo šlápnul na pravej prstkdyž chodím travou dívám se i skrztřeba tu někdo může ležet tak jako jáa povídat do nebe na hranatý mraky se smátto jsem moh zůstat na Václavským náměstís lidma tlačit se rvát

Přese mě cestu vynechat by mohli jste snadcopak to koušeš dej mi taky mám hladto jak člověk nedělá nic má stále chuťteď například půjdu si lehnouta v sedm mě vzbuďjé ty jsi hodná ten polštářek si vemno jsem přeci tremp

R:Mám rád když kousek jehličí si pod hlavu dáma na něj loňský listí z dubu sesbíráma vedle ucha kousek máty z louky jsem vzalještě kdyby tu hrál někdo hrál

To stačí si pak před spaním jen něco přátaž zatáhnou se víčka přání bude se zdátjau jau zas mi někdo šlápnul na pravej prstpůjdu natrhat si bylinek plnou hrstvezmu na obkládek ze zbytku udělám píc

slonům prej chutná víc

R:Mám rád když .........

MODLITBA VODÁKA

Ať jsou šlajsny plný vody ať jsou vlny mohutnýaby naše něžný lodi nedrncaly vo šutryať mě peřej prudce vcucne ať tam vlítnu s kurážíaž mý tělo v noci usne ať ho nechaj komáři

R: Vždyť je toho bože málo vod tebe chci jenaby nás tvý slunce hřálo tenhle letní den

Ať je každej z naší bandy samej smích a pohodaať užijem spoustu srandy ať se kudlou nebodáať se všichni kamarádi co se sejdou na voděnaučí hrát na kytary ať to frčí v hospodě

R: Vždyť je toho………

Ať mám holku kamaráda ať se liší vod husyať mě má ta holka ráda pádlovat už nemusípojedu s ní kam si přeje až na hříšný Tahitiať se na mě hezky směje a nedělá ty, ty, ty!

R: Vždyť je toho………

MOKRÝ BLUES

Padá déšť padá tmou padá déšť najednou jsem já a můj člun pod vodou prší proud vodopád klesá břeh a líp je znát že já utápím mokrý blues Žádná zbraň a střelný prach kéž oheň byl by na dosah jak skrýt poslední suchej kout velké jsou obtíže nastává stav beztíže už vím jak se mám z místa hnout Nemám čas si vybrat cíl to mokrej svět mě oslepil a v zádech mi spí noční chlad zkus mě vzít na svou loď tonoucímu lano hoď jsi můj styčný bod co mi zbyl Mokrej sen neskončí až noc se s ránem rozloučí a já posbírám každej kus vyždímám křivej steh posadím se na schodech a zas budu snít mokrý blues Padá déšť………

MRAZÍK

Příroda se k spánku chystá hnědne listí zima jistá přesto slyšíš na cestách tulácký písně hrát svetr navíc rána studí když tě první mrazík vzbudí teplej čaj než rozhlídneš se a zas o kousek dál

Tak jako vítr trochu jak blázen ženeš to nocí ostatní spí nevidíš nebe nevidíš na zem vidíš pár lidí co pochopí

Z poezie paneláků šedejch zdí a metra vlaků na nádraží pospícháš aby sis spravil chuť když se mlhy v lese zvednou známí tváře k ohni sednou ze smutnýho babylónu zbyde jenom suť

Tak jako vítr.........

MUSÍŠ JÍT DÁL

Když ti nohy už nějak neslouží musíš jít jít dála když občas šlápneš do louží musíš jít jít dálkdyž už nemáš střechu nad hlavoua jenom kapsu děravoumusíš jít jít – cíl tvůj je ze dne na den blíž

Když tě přítel tvůj někdy oklamal musíš jít jít dáljenom rukou mávni – čert to vzal musíš jít jít dáljenom na sebe se spoléhejštěstí u druhých nehledejmusíš jít jít – cíl tvůj je ze dne na den blíž

Když boj svůj předem prohráváš musíš jít jít dála když ruce do klína pokládáš musíš jít jít dáljenom nevěš hlavu – to chce kliduvidíš – zas bude lípmusíš jít jít – cíl tvůj je ze dne na den blíž

Když tě smůla někdy provází musíš jít jít dálanebo když máš spoustu nesnází musíš jít jít dáljenom lidem zlým se vyhýbejnázor svůj si uhlídejmusíš jít jít – cíl tvůj je ze dne na den blíž

Když ti nohy už.........

MYS HORN

Až ti svíčka v srdci dohoříodpluješ mi ve snu na mys Hornhlavu schovám na tvém pohořía zavolá mě z dálky zvon

Že se mi stýská doma pod velkou strání kradu květinám pel a stírám vrásky na rukou že se mi stýská nejsi po hříchu k mání zas obeplouvám jak trosečník tvůj mys Horn

Až ti víčka spadnou do nocizastaví se na tvém těle časnebude nám dvěma pomocive vlnách se utopíme zas

Že se mi.........

Pak se ráno s někým probudíša nebude to právě onjako střela z lásky odletíške mně do přístavu na mys Horn

Že se mi.........

NA CESTĚ SÁM

Už od ranního vstávání mě dělí chvíle jenpojedu jako vždycky do stráníaspoň na víkend venpřes tejden totiž našetřím tak na jídlo a vlakjsou mraky těch co nesou stejnej kříža žijou zrovna tak

Na cestě sám sám má milá tebe hledám tebe hledám

Já nikdy chudák nebyl jsem a nebyl ani nejžiju jak umím každej boží dena občas bejvám zlejAsi mi chybí mý druhý já na cestě za štěstímnašli ho jiní těžký se to zdáza ním se trmácím

Na cestě sám.........

NAD SÁZAVOU

Do noci před tunelem zahoukalposlední vlak co vezeopožděný nádražáky domů spátzhasni tu písničku a napít mi dejpřed spaním chci si ještě přečíst pár hvězdta řeka je jak pohádkaco vyprávěli naši v chatě kde byl les

Mravenčí skála plná našich jmena pražce plný hřebůz kterejch si si letopočet přečíst mohviadukt kam ses chodil učit bátjak strašně duní když projíždí vlaka táta s mámou co foukali nám ránykdyž chodili jsme domů spát

Nad Sázavou nad Sázavou občas vzpomene si člověk asi na ty časy krásnýkdy zpívali jsme Brontosaury Spirituál

Do noci před tunelem zahoukalposlední vlak co vezeopožděný nádražáky domů spátu trati ostružiny vykvetly zasv Sázavě zase prej je hromada ryba dokonce prý indiánský teepeese tu objevilo – zase bude líp

Nad Sázavou.........

NA KAMENI KÁMEN

Jako suchej starej strom jako všeničící hrom jak v poli trávapřipadá mi ten náš světplnej řečí a čím víc tím líp se mám

Budem o něco se rvát až tu nezůstane stát na kameni kámen a jetsli není žádnej Bůh tak nás vezme země vzduch a potom amen

A to všechno proto jen že pár pánů chce mít den bohatší králůpřes všechna slova co z nich jdouhrabou pro kuličku svou jen pro tu svou

Budem o něco se rvát.........

Možná jen se mi to zdáa po těžký noci přijde přijde hezký ránojaký bude nevím sámtaky jsem si zvyk na všechno kolem nás

Budem o něco se rvát.........

NA KONEČNÉ STANICI V PĚT

Na konečné stanici v pět autobus stáljá vím z dřív lásky jsem tam znávalna konečné stanici v pět autobus stáljá vím tam zrána bude návaljá vím tam zrána bude nával

R: Jedinej den jedinej sen na konečné nám z léta zbývá vzpomínky na dny minulý dneska už vím že to tak bývá na konečné stanici v pět i tak to stačí projít se o kousíček dál když jsme byli mladší na konečné stanici v pět autobus stával z dřív to znám hej

Vzpomenout smím co je to let kdy jsem tu hrálsvý blues všem holkám co jsem znávalkdyby tak šlo vrátit to zpět říct bych si dalco s tím no tak to radši zabalco s tím no tak to radši zabal

R:Jedinej den.........

NASHVILLE

Roztál sníh zmizel už mráz a stromy kvést začaly zas a voněl svět rád šel bych tam kde jsem jako kluk žilsmutnej den já dneska mám je to rok co nesmím tam na hlavu mou vypsanou maj odměnu tam v Nashville

R:Nápad mám já bláznivej zpátky jít a bejt živej vysvětlovat všem že jsem tenkrát nevinnej byl toulavý svý boty mám celý státy dobře znám ale neznám město krásnější jak Nashville

Všechna znaj už mě nádraží touha těžká jak závaží mě táhne zpět do města kde prej já lupič bank bylz novin zbyl mě v kapse cár poslední nití látám džínsy modrý jak obloha tam u nás v Nashville R:Nápad mám ......... Táta můj mi psaní psal Johny Bůh si mámu vzal a pláč jak déšť zkropil mou dlaň já tak smutnej bylproč jenom je život zlej raděj bych já pouta měljen kdybych směl vidět svůj dům tam u nás v Nashville

R:Nápad mám .........

NÁDRAŽÍ

Smutný peron ospalý je nádražína kolejích není žádnej vlakjsem tu sám a to mě trochu zarážítak snad pojede aspoň náklaďák

R:Víc takovejhle nádraží víc prázdnejch kolejí jsem jak strom co zůstal v zimě bez listí a čeká až ho z jara zahřejí

Píšu ti svý čtyři řádky drahý můjsnad ti na pár neděl vystačínechci zůstat jak tohle prázdný nádražítichý smutný plný bodláčí

R:Víc takovejhle.........

Člověk má mít jednu lásku překrásnoukterá je jak na obloze ptákty máš dvě a jednu trošku nejasnoua já mám dost už všech jobovejch zpráv

R:Víc takovejhle.........

NÁHRADNÍ VÍKEND

Zase patníky vyskakují za svých děrjsem černej pasažér na náklaďákunáhradní víkend mám a neurčitej cílvšechno jsem utratil a podobám se vám

R:V kapse mi šustí papírový bluesa to nic není pro údolí tvojí blůzypro tělo křehký co chtělo rovnou chůzídojít bez ohnutí na konečnou

Dám si láhev desítky vychlazenou deštěmmně chutná nad ránem i slunce s oblohoucikády křičí: To zas bude horkej denkterá z vás mi schová moji hlavu ubohou

R:V kapse mi šustí.........

V neděli se vracím navečer je konec svátkůpřines jsem ti v kabátu vítr a smíchchtěl bych jen trochu lásky a něco bez úplatkuty děláš jako že spíš a máš zimu na dlaních

R:V kapse mi šustí.........

Zase patníky .........

NÁMOŘNICKÁ

Maličký námořník v krabičce od mýdla vydal se napříč vanoubez mapy buzoly vesel a kormidla pluje za krásnou Janou

R: Za modrým obzorem dva mysy naděje lákají odvážné kluky snad právě na něho štěstí se usmějecíl má už na dosah ruky

Maličký námořník v krabičce od mýdla zpocený tričko si svlíkámoře je neklidný Jana je nastydlákašle a loďkou to smýká

R: Za modrým obzorem………

Maličký námořník s vlnami zápasípolyká mýdlovou pěnuloďka se potápí v takovémto počasí je těžké dobývat ženu

R: Za modrým obzorem dva mysy naděje čekají na další klukymaličký námořník i študák z koleje mají cíl na dosah ruky

NEHRÁLO SE O CENY

Měli jsme bundy zelenýněkomu občas lezly krkemkdekdo si o nás myslel svýjako by nebyl nikdy klukemOd lidí pohled kyseleja kam jet to nám bylo volnýkaždej už hrozně dospěleji když to věkem bylo sporný

R:Když na nádraží při pátkunám čekání se kdysi zdálo dlouhývíc než milion v prasátkubylo nabídnutí cigarety pouhýTam o zábradlí opřený dvě kytary a syrovej sbor hlasůtam nehrálo se o cenyale pro radost a ukrácení času

Jméno si každej vysloužila bral ho stejně jako pravývždyť na tom jakej kdo z nás bylstálo jak bude přiléhavý

R:Když na.........

Přesto že každej jinam šelživotem úspěchů i pádů(:těžko by asi zapomněl

na partu dobrejch kamarádů:)

NEVADÍ

Napůl jako hrou a napolovic vážněčerstvou maturitou zmužnělýchtěl jsi dobýt svět a svět se tvářil vlažněna tvý bubnování nesmělýhlavu plnou věd a nadějí tvý mámyzkoušky přijímací – potom pádznalosti jsi měl cos neměl byli známítakže litujeme za rok snadA tehdy poprvé jsi řekl.........

Pomalu šel rok a zase stejná školačekáš předvolání každej denpředvolání máš a na něm vlast tě volátakže za dva roky s úsměvemdva roky vzal čert a za nějakej týdenstojíš na radnici s holkou svoubylo to s ní fajn tys věřil že to vyjdekde tvý nebetyčný plány jsouA tehdy podruhé jsi řekl.........

Neměli jste byt a vlastně ani prachyprej že ve dvou se to táhne lípjenže už jste tři a máma s dvěma bráchy

starej dvoupokoják špatnej vtip

tak jste žili rok v tý supertěsný klecivzteky vysušený jako troudpotom jeden den si žena vzala věcidalší připomínky řešil soudA tehdy potřetí jsi řekl.........

Už jsi dlouho sám a věci co se stanouse tě nedotýkaj byl jsi bitvšechno už jsi vzdal a postavil se stranouvzal sis dovolenou chceš mít klidosamělý dům u rychlíkové tratioči za záclonou zapranouvlaky jedou dál a málokdy se vrátíživot nemá brzdu záchranouTak řekni sakra to svý.........

NEUHÁDNEŠ

Neuhádneš holka kde se ti chlap ve snu toulámapy v očích spánkem přikrejvájenom on to ví ptej se - nepovívedle tebe v noci nebejvá

Neuhádneš holka odkud se před ránem vracízbytečný je všechno pátránímarně se ho ptáš málo málo znášcesty který končí svítáním

Každej dnešní den míval svý včera voda stojatá bejvala proud hádej hádej kam může tenhle chlap bez tebe každou noc plout

Neuhádneš – samá voda – dej se podatzbytečně a marně voláš stůj (:málo o něm víš zatím co ty spíšod večera k ránu není tvůj:)

 NEZACHÁZEJ SLUNCE Nezacházej slunce nezacházej ještě(:já mám potěšení na dalekej cestě:)

Já mám potěšení mezi hory doly(:žádnej neuvěří co je mezi námi:)

Mezi námi dvěma láska nejstálejší(:a ta musí trvat do smrti nejdelší:)

Trvej lásko, trvej nepřestávej trvat(:až budou skřivánci o půlnoci zpívat:)

NIC TOLIK NEBOLÍ

V zádech kraj rybníků a sítí i pole rovná jako stůl zapal mi cigáro bílej pruh svítí auťák už cesty spolknul půl

Nic tolik nebolí jak návrat s večeremříkej si cokoli zítra je všední denstarosti neodbytně jak noc do oken se snášínic tolik nebolí jak návrat k půlnocikdyž světla měst dálkou svítí do nocia v hlavě běží film pomalu slábnoucí zas další

Za zády vinice a stráně i sklípky hluboké jak tůň v hlavě hučí jak po těžké ráně snad jenom řidič neusnul

Nic tolik nebolí.........

NIKDO SE NESMÁL

U dveří mi zazvonil svět á vypad z plínek rovnou do rájev tom ráji hrál se špatnej kabaretdávali smích dávali smích nikdo se nesmál

Hlavou mi vrtá zvědavej červotočkdyž hladím tvoje tělo ocejchovanýa pak se směju a nevím vůbec pročproč kolem nás proč kolem nás nikdo se nesmál

V hospodě pláče harmonika dětí pocestný vítá u pípy klaun jakpak se máme jak to s náma letí až ke hvězdám až ke hvězdám nikdo se nesmál

Stojím frontu na děravej fáč denně slyším divný řehtánímorálku těch co drží karabáčtu dobře znám na koně mý nikdo se nesmál

Po nocích žiju už nemám ani strachi když mi vezmou kliku ze dveřístejně bych oknem za muzikou plácha nikdy víc a nikdo víc by se mi nesmál V hospodě pláče.........

OBRÁZEK - OBLÁZEK Než poslední ti sbohem dám tak musím něco říctv kartách žití jak však se švindl nesmí hrát máš možná krásy trochu víc než jiná holka snadto nic není však víš já nechci s tebou hrát

Co je platný že jsi jako obrázek že máš kůži jako z řeky oblázek věř holka nechci si tě vitríny dát nevím co máš se mnou asi za plány ale teď už je to fuk svět se mění tak pal a ani muk Tak obrať list a pozor dej na to co jsem ti řekv tuhle chvíli však víš ti nepomůže vztek máš možnost vrátit všechno zpětvždyť stačí jenom chtítkdo se snaží však víš kam chce tam může jít

Co je platný že………

OHRADA

Ohrada se táhne krajem búhví kammé stádo už nechce dále jí-tžízním a v lahvi jenom doušek mámnevím co budu zítra pí-t

Slunce žár k šílenství už mě doháníčert aby vzal tu zatracenou pláňjen vítr zná mé osamělé volání(:zpívám si o stínu kterej by byl jako dlaň:)

R:Kolem oblaka prachu a já touhu jedinou mám domů (:zpívám si o stínu kterej by byl jako dlaň:)

Ohrada se táhne krajem búhví kama cowboy ten může jenom sní-tproč plání na koni jezdím sem a tamkdyž vedrem nemůžu ani klít

Sluncer žár.........

R:Kolem oblaka.........

O STAVBĚ SVĚTA

Hospodin stavitel nakreslil kruhdole buď voda no a nad ní vzduchfortel měl a k tomu píli i fórglory haleluja zapěl andělskej chór Hřebíků pár a trámů hřebíků pár a trámů víte už jak příběh začíná každej to kdysi čet v dějinách Když Noe viděl že se kabonípár zeber sehnal a pár pakonípřitesal trámy pak vystužil kýlklidně mohlo tehdy pršet o pár let dýl

Hřebíků pár………

Tak běžel čas a vývoj šel dál Šalamoun král zem spravovalvousy si pohladil řek: povídámteď hned tady postavte chrám

Hřebíků pár……… Sám ďábel se smál ví asi svýněkdo má konečný řešení máš-li dost kuráže tak můžeš jít blíž nevinnému staví kříž staví kříž

Hřebíků pár………

PADÁ LÁSKA

Čekám až se vrátí z modrých hor podzimní denvečery se krátí nad skalou léto neobrátí laskavouvětrem provoněnou svraskalou sympatickou tvář

To se někdy stává na podzim že chce se jít venpod nohama listí spadaný severního větru varhanymají hity léta nahraný jako každej lhář

Léto končí svítí dálka našich ohňů loučí láska padá na zem aby přikryla ji věncem z jehličí a chvojí unavená moudrá příroda

Do barevnejch strání vyběhnout pozdravit déšťkterej padá tiše z oblaků na ramena smutnejch tulákůnosí hořký vůně od vlaků co už v nebi jsou

A tak padá láska na podzim do šedejch ránmizí jako šedejch kachen klín zneuctěná barvou jeřabinzahalená jíním pavučin mlhou lezavou

Léto končí.........

PAPÍROVÉ ŘETĚZY

Slepuje očko do očka řetězy z papírunení to jen tak z plezíru a v domě voní vánočka co kdyby právě zrovna teď pohyby prstů stále stejnýuž ví že je to beznadějný už to ví že se nedočká

R:Řetězy papírový změní se na okovy nikdo jí neodpoví nikdo se nezeptá za šperky safírový nekoupí to, co není je jako ve vězení vánoční noc vánoční noc

Pomalu chystá večeři prostírá po pamětivenku jsou slyšet hlasy dětí a někdo zvoní u dveří běží jak voda v potoce je to jen pošťák s telegramemzarámovaný dveřním rámem přeje veselé Vánoce

R:Řetězy papírový.........

Nemusí ani slova číst je jí to dávno všechno jasné tak zavře dveře světlo zhasne ke stolu nese bílý list nůžkama proužek po proužku odstřihuje z něj mechanicky a na řetězech jako vždycky přibývá kroužek po kroužku

R:Řetězy papírový......... ......... vánoční noc

PIŠKOTKA

Strání se blíží noční stín to jsem jákaždou chvíli se v trní zamotámměsíc ne a ne svítit jen podle hlasů jak se zdáa podle hvězd mířím bráškové k vám

R:Už se odraz světla míhána kmenech stromů padá zdviháuž vidím Jima jak sekerou čistí lesPiškotka s Flintem větve táhnoua v ohni zasyčí a lístky zvadnoujá trouba zakopnul a spadnul níž zas mám to dál

Možná jsem asi blázen nebo zůstal ve mně klukale když plamen mi sáhne teplem na mou tvářvidím indiánský teepee a kukly šamanů a bubnů zvuknebo od bobří hráze ohně zář

R:Už se odraz.........

PÍSEK 

Jako písek přesíváš mě mezi prstystejně ti dlaně prázdný zůstanou(: ani vodu nepřeliješ sítemněkdy je strašně málo chtítjá nejsem z těch co po těžký ráně nevstanou :)

Pevnou vůlí taky příliš neoplývášzdá se, že nemíníš mě vážně brát (: kolik času nám to ještě schází nebo je všechen dávno pryč a za čím se to vlastně máme stále hnát :)

Jako kámen najednou mi v cestě stojíšvím, že se leccos těžko obchází (: radši zkusím někde jiný příběh který bude lepší konec mít ale už teď ti můžu říct že mi nescházíš :)

Jako písek přesíváš mě mezi prstystejně ti dlaně prázdný zůstanouani vodu nepřeliješ sítem někdy je strašně málo chtít já nejsem z těch co po těžký ráně nevstanou ...

PÍSEŇ MALÝCH PĚŠÁKŮ

Je nás víc než vloni obyčejnejch pěšákůchodíme hledat víru svou v dlažbě ukrytoujsme děti ulice

Ráno bejvaj smutný nádraží lásky odjížděj se vdátna peró ně stojí schoulený s dálkou snoubený pěšáci silnice

Má svou jistou píseň s košilí kdo spí drátěnou ó lidé tiše půjdem do starý vrby zvolat Hellou jdem dál Hellou

Jednou pěšák zuje boty svý na šachovnici světa rádvykouří doutník lehne si do stoky pod širák a bude snít

O malých dětech na nádražíco hledaj mámy a duši svouptáci pod křídly je ukryjou a pak v objetí s nima odletí Má svou ………

Půlnoční vítr už vyhrává píseň malých pěšákůulicí smutkem dlážděnoutichou dálnicí tichou dálnicí půjdeme dál

PÍSEŇ S PONAUČENÍM

Životem mým mi osud na čas zamíchal

a jako voda v písku zmizely mé plány teď už vím dobře že čas stejně běží dál když z jedné duše ve dvou tělech jsou jen známí

Pryč je i knížka do níž začali jste psát příběhy co jste chtěli číst až přijde stáří a její listy odnes hořký vodopád ten který na čas odplavil i úsměv z tváří

R:Já chodil po bytě a bral jsem do rukou pár věcí ze kterých už zmizel otisk dlaní těch dlaní které kdysi byly zárukou že se jen těžko najde něco co mě zraní Někdy se přihodí že člověk nevidí věci co když je pozdě jasné se mu zdají časem se přistihne jak vlastně závidí těm kteří navzájem svou poctivou hru hrají Tak jsi se zvolna měnil jak šel život dál v hlavě si rovnal dosud nepoznané věci ta změna co jsi ve své duši prodělal jako když z těsta chleba upeče se v peci R:Já chodil po bytě……… Čas to je staletími vyzkoušený lék vyhojí rány i když jizvy pořád straší a je to přesně jak už někdo moudrý řek v přísloví s horkou čerstvě uvařenou kaší

Svět se však neskládá jen z trnitého hloží zase je líp a kolem vane čerstvý vzduch a láska to je přece záležitost boží tak všechny reklamace vyřizuje Bůh

PÍSKAJÍCÍ CIKÁN

Dívka loudá se vinicí tam kde zídka je nízkátam kde stráň končí vonící si písničku někdo pískápískání

Ohlédne se a "propána" v stínu kde stojí lískašvárného vidí cikána jak leží písničku pískápískání

Chvíli tam stojí potichu písnička si jí získádomů jdou spolu ve smíchu je slyšet cikán jak pískápískání

Jenže tatík jak vidí cikána pěstí do stolu třískáať táhne pryč vesta odraná groš nemá něco ti spískápískání

Teď smutnou dceru má u vrátek jen Bůh ví jak se jí stýská kéž vrátí se mi zas nazpátek ten který v dálce si píská

Pár šídel honí se po louce v trávě rosa se blýskácikán rozmarýn v klobouce jde dál a písničku píská pískání

Na závěr zbývá už jenom říct v čem je ten kousek štístka peníze často nejsou nic má víc kdo po svém si píská

PLETENKA

Vlak něco písknul byl poslední v řádustýská se mi lásko mástožáry svítí noc jistí si vláduhvězdám asi něco se zdá

R:Do náručí prázdno mi vklouzlojó chybíš mi jsi můj můj zvykticho vlaky jen krájíkostel bim bim bam bamjó chybíš mi má lásko má

Hedvábku krásný můj úryvku z básníco o tobě jsem písničkám psalbělásku z louky má pletenko z moukysemletých mých myšlenek pár

R:Do náručí………

Mý sluníčko z louží má tmo co tu kroužímůj varhánku můj vlásku co spadspěchej můj plůdku je čas vinobraníusínám už půjdem spát

R:Do náručí………

PODBĚL

Podběl mi z pangejtů mává šedivým prachem přikrytejmrholí a z mlhy závoj je na mě schválně ušitejmizerně skrz něj se kouká už celou noc mám za sebouabych neusnul tak si broukám a dýzl klepe pode mnou

Ráno až se slunce nad obzorem ukáže a všem hospodkskejm u silnice poví že by sis chtěl u nich kafe dát tak si dodej ještě trochu kuráže jseš chlap kterej čas neúnavně honí a svou káru musí taky hnát a svou káru musí taky hnát

Den už se pomalu blíží a tma je špatnej společníknejhorší ve chvíli zrádný na jaký dávno jsem si zvykaž zvednu od čáry bílý konečně oči znavenýpohladím tu co na mě čeká a budu patřit jenom jí

Ráno až se slunce.........

PODVOD

Na dlani jednu z tvých řas do tmy se koukámhraju si písničky tvý co jsem ti psalje skoro půlnoc a z kostela zvonmi noc připomínápůjdu se mejt a pozhasínám co bude dál

Pod polštář dopisů pár co poslalas dávámpíšeš že ráda mě máš a trápí tě steskje skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomínápůjdu se mejt a pozhasínám co bude dál

R:Chtěl jsem to ráno kdy naposled snídal jsem s tebou ti říct že už ti nezavolámpro jednu pitomou holku pro pár nocí touhypodved jsem všechno o čem doma si sníš

Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z láskydvakrát či třikrát – to ne i jednou je dostje skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomínápůjdu se mejt a pozhasínám co bude dál

R:Chtěl jsem.........

PODNÁJEM

Na samotě dřív jsem žil v duchu toužil po městěbrzy mi dům těsnej byl kam se vrtnout povězterodiče a sestra s mužem s druhým děckem na cestětak jsem sehnal podnájem na Žižkově za dvěstěStarej vlhkej pavlačák bez topení bez vodyzáchod zvanej společňák nebytový prostorybydlí nás tu v řadě sedm vodu máme na chodběžijem takhle ze dne na den málo víme o sobě

Platíme dost dvěstě kdo má štěstí jak kdo to chytne jak kdo má kliku u piva vzteky zatínám pěsti a vedle u souseda noc plná křiku Na mejdanech do rána po konzertech po klubechbohémem jsem z neznáma když s léty ztrácím dechkamarádi ubývají každej jde po svý cestěa já žiju v pavlačáku na samotě ve městě Platíme dost.........

Když zavíraj nechce se mi na pavlač kde jsem tak sámčekaj holý čtyři stěny samotu ve městě mámještě po tmě věci balím knížku spacák kytaruna samotu vlakem ranním jedu bydlet po staru

POHODA

U nás v ulici bydlel pan Svoboda

že se pořád smál měl přezdívku Pohodakdyž jsem se ho ptal jakpak dneska je říkával pohodaMěl malej byt v pět stával do práce domů šel v půl třetínoviny pod paží cukroví pro děti zkrátka pohoda

Po domě se povídalo ten má asi příjemzatím co my nadáváme vesele si žijea hlavně stará Šulcová ze sousedního bytuposlouchala za dveřmi a záviděla vskrytu

Paní Šulcová psala dopisy co jsou zvláštní tím že nemají podpisya ty úřade a ty počti si kdo kde a kolikDík paní Šulcové jejímu dopisu rychle pan Svoboda dostal se do spisu ač není podpisu je třeba prošetřit autor se bojí

Na Svobodu začali se ptát neznámí pánijak u nás ve vchodu tak u něj v zaměstnáníi když se nic nenašlo a Svoboda je čistejlepší na něj dávat pozor kdo si má bejt jistej

Včera se stěhoval pryč od nás svobodana ňákou samotu někde u Náchodaa já vím určitě není to náhoda a tak trochu se bojímže brzo budem i my hledat samotyk bydlení na stálo nejen o sobotykvůli pár Šulcovejm no a vím na tuty o to nestojím

Usměvavej Svoboda mi totiž hrozně chybízjišťuju to ponenáhlu a málo se mi líbíže Šulcová je na koni tak proto není náhodaže lidi zdravím úsměven a odpovídám pohoda...........

POSLEDNÍ JUMBO JET

Když se v baru židle na stůl dávají

nechoď ještě pryč máš času dosta neříkej že mužský šátkem mávajíto oni dělaj ptákům pro radostže křížej cestu burácivejm korábůmco dotýkaj se kumulů a řasklovaj do hermetickejch oken nomádůco na nás obyčejný nemaj čas

R:Poslouchej už Boeing hřmíJumbo Jet poledníodlétá právě včas pedály nadoraztak rozběhni se s nim po pátý runway-ia zamávej mi já ti draka vzal

Hledám tě po ulicích a nábřežíchzkouším s tebou slepou bábu hrátpo venkovskejch zaplivanejch nádražíchmaluji tvůj portrét po stěnáchsnad vůně horních vrstev atmosféryti důlky ve tvejch tvářích prohloubízabal se do svý moskytiérya já du na pivo do podloubí

R:Poslouchej………

POSLEDNÍ KABRIOLET

Polykám na sucho a zahřívá mě dech

říkám si tak už toho jednou pro vždy nechvždyť zase nepřijde a budu si pléstrafičky hodinek a ulice městnikdy nic neřekne a nechce si číst když poštou posílám ji za listem lista kdyby věděla tak bude se smátjak růže kradený strkám za kabát

Poslední kabriolet oho jsem já a je mi sto let jsem křeslo s tíhou hosta od jedné sčítám do sta poslední Juan jsem Don zvon zvoní don diri don a hvězdy nad mou hlavou střídají levou pravou

Zůstávám sám nad sebou v údivu státz jakých že dálek lze mít někoho rádněkdo by plakal jiný do něma pilněkomu v počítači náhodou zbylmožná nás dělí jen pár směšnejch patera je to něco jako pravidla hervždyť každá víra staví do prázdna mosta spadlých mostů těch už bylo dost

Poslední kabriolet………

POSLEDNÍ KLEKÁNÍ Na můj práh padá stín už tak dlouho

co má být co má býttak jsem sáh po tobě ty má touhodej sem pít nech mě býtŽe jak vím potrvá tohle čas potrváaž ti kněz zavolá klekáník tvojí hře přisadí někdo kartufalešnou k poznání

Po sobě zanecháš co tě mučíto má být to má býtjediná útěcha ve tvých očíchto má být to má býtOspalý nádraží je tvůj dům zápražíje tvůj práh rozbitej od krokůco chceš říct v týhletý všední noci do dáliteď už nic snad jen aby zvony dohrály

Každej den přes můj dvůr její krokypřichází přicházíodněkud slyším zas stejný slokyjen pojď blíž ke mně blížpusť mne dál přes tvůj práhnadešel už můj časpřišel den poslední klekáníjinej se postará o tvý spaníto má být to má být

POSLEDNÍ MÍLE

Obloha bledne nastává den pokrývku mlhy zvedá

z ohrad se ženou stáda ven slunce jim spát nedákamárád oheň zhasíná jitro je táhnu dála všechny strasti zapomínám vítr je s sebou vzal

Spát doma zas jak prostý sen s bráchou si hrát den prozpívat do nocí v ohradách dřít bejt sedřenej domov však mít vždyť jen po něm toužím jen o tom sním na své míli poslední Za zády sníh i pouště mám s mračny mé kroky jdou stepí i lesem táhnu dál stezkou dobrou i zlou stopy jdou do země vyvolené po létech vracím se k ní dnes moje nohy unavené jdou míli poslední

Spát doma zas.........

POVÍDEJ CHVÍLI

Kolik telefonů může ještě tohle město mít

všechny byly neúprosně němýjá volal marně ze všech ulic ale ještě zkusím jítdolů až do metra do podzemíKolem uspěchaný davy každej sám a memá časproto odsud volá tolik lidíozvi se nevadí mi že budeš mít uškrcenej hlasmožná ani nevíš jak mi chybí

Povídej chvíli jenom tak po drátě povídej chvíli a o čem chceš povídej dlouho a třeba o sobě když jiný téma nenajdeš

Další spolykaný mince ale na lince je klidporuchy a zvuk rádia z dálkyze zdi vytažená šňůra a liduprázdnej bytklíče který ležej na dně schránkyKolem uspěchný davy každej sám a nemá časproto odsud volá tolik lidíozvi se nevadí mi že budeš mít uškrcenej hlasmožná ani nevíš jak mi chybí

Povídej chvíli.........

Kolik telefonů může ještě tohle město mítvšechny byly neúprosně němý

POZOR TUNEL

Slyšíš rachot kol a k rozednění půl hodina schází

Sára protře rosou oči a prázdný kapsy obrátíváš brácha severák vyfouká z vlasů zbytky sazíděti kolejnic a pražců stěží se domů navrátí

Už zpívá telegraf seš jedno velký ucho a ťuká zprávu zpráv: Jimmy Jimmy Jimmy Jimmy pozor tunel!

Jak dravec letí vlak možná že mašinfíra šílíhonem chyť mou ruku holkanež spadneš k vekslu na zobákten blázen žene stroj že se snad zastaví až v Dillíje špatný znamení když v nebi krouží černej pták

Už zpívá.........

PRAMEN LÁSKY

Když potkal jsem tě tenkrát zmáčenou

a ranní tramvaj odzváněla pátounad horkým čajem naslouchal tvým snůmpřál jsem si být ránem všech tvých dnů

R:Jako proutku mávnutí sílu mítz dlaní smůlou pálených vodu pítživou vodu v pohádkách jen dávajípramen lásky hledám dál potají

Časem splnily se všechny přání tvývelký auto velkej dům a spousta známýchzážitky z míst který jsem z knížek znalprostě život dával víc a míň si bral

R:Jako proutku.........

Kolem míhají se stíny všedních dnůa místo barevnejch snů prázdný rámyi plány o který jsem kdysi stálvzal strejda čas a odnes mi je vdál

R:Jako proutku .........

PROKLATÁ FORDKA

To ráno před sebou mám na věčnej čas do konce žití

měli jsme za sebou flám byl skoro den došlo nám pitínesedej do Fordky Jacku máš toho dost předák tě vyhodí z fleku bude mít zlost

Zapal si cigáro Joe Jackovi den ukáže cestu tak jsme čekali ve dvou na těch pár mil co vedou k městunesedej za volant Jacku dyť máme časzůstaneš tuhej na fleku zlomíš si vaz Jak slunce stoupalo výš povídá Joe musíme za ním asi se už nedovíš proč si bral pás ke střelnejm zbranímsedli jsme na koně Jacku a jeli ti vstříc měli jsme kousek do breku a ty už nic víc Ležel jsi tichej a sám neměl jsi čas vytáhnout zbraněto ráno před sebou mám čas nevzal spleen zvonící hranětak ti Joe zatlačil voči já vykopal hrobštěstí se jak karta točí a ty jsi byl trop

PROSBA

Na tváři stín a pod trikem chladz cesty nekonečný večer na zem jsi pad

ticho ruší jenom netopýřích křídel šumot a chvatspočítáš hvězdy sluncem pozlacenýjedna padá něco můžeš si přátNa bolest lásku pro lásku klid v klidu se lidi můžou na lidi smát

Uzavřít kruh už pochodeň plástesky do plamenů každej tiše si dáoheň k nebi sepne ruce jako by poprosit chtělza tebe za mně a snad za celej světže je hloupý čekat a stát(:Na bolest lásku pro lásku klidv klidu se lidi můžou na lidi smát:)

Na tváři stín a pod trikem chladranní slunce rozdá teplo a už nemůžeš spátptáci hlásí z korun stromůže nejlepší je vyrazit hnednaposled rozhlédneš se po okolínež vyjdeš něco můžeš si přát(:Na bolest lásku pro lásku klidv klidu se lidi můžou na lidi smát:)

PROUŽEK

Ten mír když za kopcem svítá

když vystřídá se s nocí dena proužek dýmu z dřeva slunce vítáz kytky motýl vylít ven

R:Někdo škrtne sirkou někdo zpíváněkdo ještě zkouší spátu potoka do vody se dívájedna holka co mám rád

Vlasy sváže do uzlu a koukápak vodu dlaní rozčeřístud jí sluší tak jako všem holkámco na svou krásu nevěří

R:Někdo škrtne.........

Z odpadlýho kousku starý kůrysrdce jsem jí udělala večer když už začly lítat můrytajně jí ho do spacáku dal

R:Někdo škrtne.........

PRŮŠVIHOVEJ DEN

To ráno jsem trochu zaspal a pak v zámku zlomil klíč

mám den průšvihovej dentakže než jsem z domu vypad jedenáctá byla pryčprostě hroznej smolař jsema než mi stopnul auťák to byl dlouhej časjel pomalu jak hlemýžď no že prej nikam nemusípak slabý kafe v motorestu vem to ďasa náklaďák co místo aby jel spíš jenom rámusí

Mám den průšvihovej den i autobus mi ráno roha vzal když jsem k tobě jel čert vem jízdní řády vem pak na stopu jsem promok jako pes průšvihovej den

Ve tři jsem tě doma hledal no a tys tam nebylamám den průšvihovej den napsal vzkaz a na dveře ho za kukátko zastrčiltřeba jsi šla jenom venže čekám do půl šestý pak mi jede vlakna nádraží v restauraci tam co nejsou ubrusya když jsi přišla deset minut zbylo pakaby jsi mi řekla že už jezdit nemusím

Mám den.........

PŘEJ A BUDE TI PŘÁNO

Před léty mi kvítí vonělo víc

přemýšlím a koukám do okenic

R:Dobrý den je vůle chovat se líp stačí vzít jen knížku s nadpisem přej a bude ti přáno už ráno Na římse si z písku postavím hrad pocestným ať vědí kde mohou spát

R:Dobrý den je……… V každém z nás je zázrak rozhodnutí trochu chtít když úsměv přivedu ti

R:Dobrý den je………

PŘIJELA JSEM V CADILLACU

Přijela jsem v cadillacu s mlhou v očích probdělých rán a s povzdechem ranních vlaků

řekla: můj cit je vyprodán

Já z vesnice stál jsem jak sloupjá z vesnice a od konía toužil moc ji obejmoutnež desátá nám zazvoní

R:Nad krajinou čertovskej smíchnad krajinou se spoustou rýh vychází den pokojem mýmujíždíte na plný plyn

Ten den byl náš nedělní časvoňavej vzduch trav na mezích seno v lukách a drobnej špás jistě by stál i za ten hřích S vámi slečno z cadillacu s mlhou v očích probdělých dnívšak s povzdechem ranních vlakůodjedete až zevšedním

R:Nad krajinou.........

Přijela jsem.........

PSÁNO NA BŘEZOVÉ KŮŘE

Čpěl zas kouř a prsty mě zábly přes palečnicena jazyku souš mě trápila žízní až do vesnice

na bundě fleky starý několik leta po kapsách tabák od cigaret co už nekouřím

Zas píšu na kůru březovou tvůj monogram a nevímže jiný jméno máš zas cítím to chvění na nohouze sáčku sirky lovím a ty oheň rozdmýchášjako dřív se ptej když nejsi se mnou u skal kde to znáš

Pak do hospody mě vyhostil mráz to přituhlo víca v dálce body přejezd a trať kamsi do Rapoticzas držím ti židli tam u věšákůa na pivo jdou strejcové od vlaku tak už pospíchej

Zas píšu.........

PSÍ ZÁVODY

To jednou je to dávno a já měl suchej pyska jenom ňáký drobný jsem ještě v dlani tiskjó v kapse nic to tíží víc než naprásknutej měch

já vsadil všechno na dogu na psích závodech

Léta už se blíží můj vytouženej den ten kdy z těchhle mříží zas vytáhnou mě ven

Moc nóbl kšeft jen samej lesk a glanc je závod psíz něj lepším kouká zábava mě šance poslednítak dřív než pásku cílovou přervat moh první pesuž byl pokladník bez kačky a ve tváři měl děs Léta už se blíží.........

Pak jsem se skrejval ňákej čas psal o mě místní tiska někam jít a zmizet chtít byl hrozně velkej riskjá spal ve starý cihelně a byl to krutej vtipže vyčmuchal mě blecháč co měl jsem na něj tip Léta už se blíží.........

PTÁČATA

Na kolejích stála za uchem květvlasy trávou zavázanýs kytarou na zádech strun už jen pět

hezký oči uplakaný

Opuštěnejch ptáčat plnej je světhnízda hledaj neví co dálvyšlápli jsme s ránem a v neděli zpětza tejden jsem u trati stál

R:Víš holky těžší to majvíš holky těžší to maj

Říkal jsem jí štísko zatoulanývždycky smála se a začala hráto potocích v trávě a o znameníco lidi uměj ze zloby dát

R:Víš holky.........

RÁNO

Ráno je šedivý cigáro ztratilo šmak člověk se nediví a tak si zabalí vak a táhne dál,dál,dál,dál,dál dálka nevadíta kterou potkáš je barevná fotka na černým pozadí

R:Zdravím vás krásná neznámá já mám čas do zejtřka do rána můžeme jíst a pít a dobrou vůli mít zejtra nás čeká nirvána Jméno mý vám možná napoví napoví já jsem ten co koláč medový rozdával rád dokud měl na sebe zapomněl a teď má jenom oči hladový Každý dvě hodiny z nádraží odjíždí vlak problémy rodinný těm spolu vytřeme zrak pojedem dál,dál,dál,dál,dálno pojďte prosím vás tu tašku vám vemu už nemá cenu říkat že nemáte čas

R:Zdravím vás......... Nahnutej hotýlek nábytek je samej suk špinavej motýlek pívo a všechno je fuk jen pojďte dál,dál,dál,dál,dál ulepenej klíč čistému všechno je čistý a na špínu zhasnem a hned bude pryč

R:Zdravím vás......... Ráno je šedivý cigáro ztratilo šmak

RÁNO BYLO STEJNÝ

Stál na zastávce s vypůjčenou kytarouv druhý ruce holku to zavazadlo svýa tý holce v sáčku řek dobrýtro miláčku

podívej se do dáli uvidíš dvě smutný kolejena silnici

Ráno bylo stejný stejný pivo stejný bluesospalý a nudný byli po flámukouřili partyzánku dým foukali do vánkudívali se do dáli viděli dvě smutný koleje na silnici

Ráno bylo stejný nesváteční na tvářích počasí proměnlivý rádio hlásilo na blatech svítá každej byl tak trochu sám

Holka zvedej kotvy nikdo nás už nebere pojedeme po svejch do podnájmu žítkoupíme na splátky jízdenku tam a zpátkyaž omrzí nás dálkybudem jak dvě smutný kolejena silnici

Ráno bylo.........

RÁNA V   TRÁVĚ Každý ráno boty zouval orosil si nohy v trávě že se lidi mají rádi doufal

a procitli právě každý ráno dlouze zíval utřel čelo do rukávu a při chůzi tělem sem tam kýval před sebou sta sáhů

Poznal Moravěnku krásnou a vínečko ze zlata v Čechách slávu muzikantů umazanou od bláta

Každý ráno.........

Toužil najít studánečku a do ní se podívat by mu řekla proč holečku musíš světem chodívat

Studánečka promluvila to ses musel nachodit abych já ti pravdu řekla měl ses jindy narodit

Každý ráno.........

REZAVÝ ŠPORNY

Ty víš jak dokáže pálit cejch co jednou pro vždycky na tebe vtiskovál dvou retů růžovejch

pro který jsi už párkrát lecos risk

Tisíc mil tě dělí od plamenůco nahřejvaj značkovací plecha boty máš rozervaný od kamenůa každý druhý slovo pouhej vzdech

R:Sundej šporny jsou stejně rezavýnejezdi dál kams oči daltoho cejchu tě stejně nezbavíz cejchu se punc už dávno stal

Proč líně kyne tma v kotli údolía kletba tichá mlhu prorážívzpomínka na ni v srdci zabolíjako úsměv co zbraně vyráží

Kopce přikrylo paraple snůs tisíci dírkami tisíců hvězdna pažbě sčítáš co vrub to sedm dnůzapadlejch do prachu rozcválenejch cest

R:Sundej šporny.........

RIO

Když jsem byl poprvé v Riujenom jsem tančil pěl a pilv Riu jsem zjistil že zas žiju

tequillou přílet oslavil Vaya con dios zní mi v uších a Juan Carlos vyprávíjak loví leopardy v buši a jak se v moři potápí

R: Lambáda tam hraje ze všech bárůparáda všechno se rozjelotrsám a šílím a hraju na kytaru a balím holky na svý hezký tělo Když jsem byl v Riu v deliriuvšechno jsem uměl všechno znalčasto s ekoupal v akváriu a sexu hojně užíval

Vyhrál jsem na los tenhle zájezdza výhru nic se neplatíto doma slíznu velkej mazecBožka mně život osladí

R: Lambáda tam

ROČNÍK 47

Nás bylo sedm romantiků netušících že se všechno měnía stačilo pár okamžiků patnáct let to vlastně tolik nenívšak sotva v pátek odhoukaj to pomyšlení každýho z nás svádísvý tělo sádlem obalený napasovat do maskáčů z mládí

Léta krásy nepřidaj a nevyléčí naše ztuhlý kloubyjen v uších pořád zvoní blues co na mýtinách džezmen vítr troubízas jedem známým údolím tak jako v časech naší zašlý slávya slova městem neředěná snášejí se do vyrezlý trávy

Pak čaj s příchutí jehličí a cigaretu zapalovat třískoua kytaru vzít do klína a zpívat si tu píseň kdysi blízkoutext není žádnej Kainar dávno víme všichni že je vlastně hloupátak proč nám slzí oči není přece vítr a kouř vzhůru stoupá

A je tu konec víkendu a všechno jako v obrácenym filmukaždej si schová do kapsy ten žhavej uhlík kterej ještě zbyl mu ten uhlík to je jistota že všední dny člověka nezmagoříčas od času se podívá a řekne: je to dobrý ještě hoří ten uhlík to je jistota že všední dny člověka neumoříčas od času se podívá a řekne: je to dobrý ještě hoří

ROSA NA KOLEJÍCH

Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zubtak se vracím k svýmu nádražíabych šel zas dálpřede mnou stíny se ploužía nad krajinou krouží

podivnej pták pták nebo mrak

R:Tak do toho šlápni ať vidíš kousek světa vzít do dlaně dálku zase jednou zkus telegrafní dráty hrajou ti už léta to nekonečně dlouhý monotónní blues je ráno je ráno nohama stíráš rosu na kolejích

Pajda dobře hlídá pocestný co se v noci toulaj co si radši počkaj až se stmí a pak šlapou dálpo kolejích táhnou bosí a na špagátu nosícelej svůj dům deku a rum

R:Tak do toho.........

RŮŽE

Z prošlých bran mám ztvrdlou kůži z pokání mám ztichlý hlasusínám na prsou růži kráčím tam kam poutník časv myšlenkách se potká s pýchou a úctu obcházelpoznání den ze dne vzrůstej varuj nás všech příštích zel

Z písní znám že lidé selžou v očích strach a příkořízabíjí své vlastní stíny v touze mít jdou pokořitlhostejní jsou k trnům zvůle když lásku potřísníposelstvím být čistým štítem modlitbou jak přežít s ní

Každý z nás se z bídy schoulí k výmluvám a ústupkůmposkládá si vůli z boulí sladí styl a faleš strun(: každý z nás už cítil lítost a sílu smířeníhledat ráj je lidský úděl víra v něj nás nezmění :)

RŮŽE Z   PAPÍRU

Do tvých očí jsem se zbláznila teď nemám nemám klidhlava bolí asi tě mám rádstále někdo říká

vzbuď se věčně trhá nitstudenou sprchu měl bych si dát

R:Na pouti jsem vystřelil růži z papírudala sis ji do vlasů kde hladívá tě jáv tomhle smutnym světě jsi má naděj na víruže nebe modrý ještě smysl má

Přines jsem ti kytku no co koukáš to se mátak jsem asi jinej teď to víšmožná trochu zvláštní v dnešní době no tak aťtřeba z ní mou lásku vytušíš

R:Na pouti.........

ŘEKA

Zase dál jako dřív to vážně se nedá koho z vás zajímá co tak bídně se hledájak jen mám v klidu říct že jsem dávno svá podobných na tisíc jen se dívá

Ani já nechci být zase tím kdo jen platíu dveří postávám jako stín se pak ztratímpramení v žilách mých řeka pálivá a svůj žár po nocích těžko skrývám

Přibitá na polštář do očí světlo bodá napořád v zajetí než mi klíč někdo podáodejít po špičkách dokud mám chuť vstátzanechám na stěnách otisk dlaní

ŘÍKAL MI BRÁCHO

Slunce rozpálilo střechy kodrcákušpinavej plech nám záda hřálkolejí spojky počítaly kola vlakujelo se dál vagón to odkejval

V kapse jenom tupej zavírák a lžícinic o co člověk by se bálnikdy jsme nebyli vážení cestujícíco znamenaj pro dráhu kapitál

R:Říkal mi brácho a já měl ho pro to ráda naše jména byly zkrátka vedlejšíoba jsme měli víc než moh by si kdo přátspolečný nebe dny a cesty včerejší

Až zas jeho vlasy větrem rozevlátýpoznám na dálku za tratípřečtu si na zarostlý tváři rozesmátýže dobrej chlap se prostě neztratí

R:Říkal mi brácho.........

Až zas jeho vlasy.........Coda: Že dobrej chlap se prostě nestratí

SAMOTA

Do tváře čas mi hlubokou brázdu samotou vyrejvaltělo je rozeschlej prám když pluješ stále jen sámco je ti platný že jsi kapitándo zrzavejch strun svýho banja dávno jsem nezahrálže jsem byl stále jen sám v srdci mám nejeden šrámživot je tvrdej i když jsi kapitán

R:A tak vždy zůstaneš sám nikdo ti nepoví jak máš žít abys byl milován a tak vždy zůstaneš sám a koláč medový za tebe sní kapitán Korkorán

Na tváři mech mám z dalekejch cest tam do hor a údolíz košile mám jenom cárze smečky zbylo psů párco bude dál ti nikdo nepovív kapse mám prach vodřenej z mincí který jsem prodělaljá jenom samotu znám tak sakra co dělat mámabych měl jednou na pořádnej flám

R:A tak vždy.........

SEDMIKRÁSKA

V řece plavou bílý lístkysedmikrásky někdo blízkýdruhému se ptal zda na něj myslívzpomíná má nemá rád

Smutně plavou květy vodou

rozum pláče nad náhodounemá nemá řeko němápospíchej ať nebolí to tak

R:Chvíli si myslíš že svět ztratil tvarprostor se zúžil na má dáti daljak mokrá sirka připadáš si zbytečnájak zapálený trsy trav

Uschla kytka na kamenechvezmi ji a knížce nech jipro vzpomínku u básničekze ktrerých ti po večerech čet

R:Chvíli si myslíš.........

V řece plavou bílý lístkysedmikrásky někdo blízkýdruhému se ptal zda na něj myslívzpomíná má nemá rád

SEDMNÁCT DNŮ

Jak zavoláš když ti dávno v hrdle vyschnul hlastvůj krk je připravenej na provazkterej se houpá blíž a blíž kam zavoláš když tvoje oči vidí pustinu nejradši lehnul by sis do stínu jenom kdyby tu ňákej byl

R:Sedmnáct dnů máš v patách ostrý hochy z patroly

noc beze snů a pravou ruku furt na pistoliv hrdle máš prach a tvůj kůň teď už neví kam má jítmáš asi strach jseš ale chlap a desperát Jezdci jsou blíž pustinou jenom dusot kopyt zní ubal si cigaretu poslední než zazní obávanej hlashands up old boy bouchačku uchop rukou za hlaveňať šerif ví ze máš furt úroveň že v očích ještě ocel máš

R:Sedmnáct dnů.........

R:Kdo prohrát zná i když měl předtím v očích temný strachten právo má aby řek šerif o něm: Byl to chlaptak naposled pohleď na slunce smutným úsměvemživot je boj a tys ho předčasně prohrál

SEN CO SI SCHOVÁM POD POLŠTÁŘ

Jako by se zdálo že ty slova dobře známzůstaly mi v paměti už si vzpomínámráno bylo stejný jako všechny předešlýříkal jsi že musíš jít jenom na pár dní

R:Ráda vracím zpátky věty cos mi říkávalden zatáhnem roletou a bude nocí dáljsi jako básník který právě našel volný rým

schováš mi ho pod polštář než se probudím

Občas se mi taky stává že nic neslyšímprocházím se ulicí a lidi nevidímpřipadá mi nějak zvláštní ta má náladachvíli se s ní nadnáším a chvíli propadám

R:Ráda vracím.........

Na notovým papíře jsi nechal krátkej vzkazže ti se mnou bylo fajn a že se vrátíš zasvrátíš se i s kytarou a než se probudímsám si dveře odemkneš klíčem houslovým

SETŘI SI SLZY Z OČÍ

Když babí léto přichází svou tvář mi odvracíjedna z mých posledních lásek čas náhle karty otočí bicí srdce útočí skryté city na požár

Až ze sna vyjde ze rtů vzdech a deštěm prorezaví plechu závor poblíž nádražípošlu telegram bez adresy ani nevím kdepak jsitak ti píšu veršů pár

Setři si slzy z očí dá-li Bůh se cesty potkají vezme nás život kočí nitě a vlákna ty se protkají do sítí tam si nachytáme prach co nám ze souhvězdí Vah napadá

Až oheň zvolna dohoří a uletí za pohořív noci na jih další čáptiše rozezní se varhany co roztříští balvanymých smutků napořád

Setři si.........

SIGNÁLY

Cesty jsou blátem posedlývzduch jarní vůní zavoní z kouřovejch signálůa bílý stopy ve skaláchumyje slunce jako prach na cestách tuláků

R:Zas bude teplej vítr váta slunce skály v kempu hřáttak ahoj slunce vítej k námpísničku první tobě dáma budu hrát

V noci je ještě trochu chlada rána nedočkavý snad no já mám časstejně se zimě krátí dechpod stromy narůstá už mech a já mám čas

R:Zas bude teplej.........

SILNICE

Silnice se táhla a já sám ušlej u pangejtu stálbyl syrovej večer a vítr mráčky od západu hnalnáklaďák jel kolem a sotva jsem kejvnul zastavilšofér vylez ven kytaru mi vzal a naladil

R:Povídám je votřískaná z vlaků a géčko neladí on jen se tomu usmál to vůbec nevadí jen kdybych ve svým dýzláku

ji vozit s sebou směl šéf by prask moc kiláků bych asi nenajel

Písničky znal pravdivý o štacích který za sebou už mělo dalekejch krajích který já už dávno poznat chtělo tom jak den končí a za chvíli zase začínáa ostrý slunce z očí ruka ušmudlaná marně vytírá

R:Povídám je votřískaná.........

Dohrál a pak zívnul v trávě usnul hned jak unavenej bylpřikrytej jen napůl když o deku se se mnou rozdělilpřední skla už hadrem blejskal když já ještě v ranní rose spalpotom řek mi vstávej večer budem zas o kousek dál

R:Povídám je votřískaná.........

a dlouho mi pak zpíval jak nejlíp doved hrál dám na to krk že byl to sám šoférskech songů král

SKLÁDANKA

Tak od dneška vím jak zavíráš oči když pusu ti dávámjak otáčíš hlavu všechno už víš to co bych chtělsnad se mi zdáš nebo nechápu nicsnad jsem jen blázen co chtěl bych vícty můj vánku skládanko hezká z kouzelnejch chvil

Do závěsů nutí se den a my máme půlnoc

cítím tvůj dech a trochu se bráním hladit tě vícpoprvé blízko blízko tě máma tvoje tvář je plná stop mýchzačnu se bát jestli to moje rád ti neublíží

A už se mi stýská pitomej čas už musíš jítuklidím okurky polštáře naposledy pusu ti dávámruce si chvíli nebudu mýtpel z tvojí kůže nechci si vzíttak zase zítra ty můj vánku milovaný

Tak od dneška vím.........milovaná

S LÁSKOU

Je horký den všichni zalezli do stínu slunce už hraje kdo s kým z vlasů mám kožich tak stříhám si ofinu najdu si místo kde smím svléknout si sukni i tvář tobě dát na oltář vše co mám

S láskou se dívej a svět ti to vrátí jen pomyslíš s láskou vždyť zkoušej to hned dny ti krátí s ní v noci spíš

jak já Tráva tak voní je v ní plno brouků i komáři štípou dnes míň vyměnit postel za rozkvetlou louku a otevřít obřadní síň za svědka motýl nám šel v letu dál neviděl co se má

S láskou se dívej a svět……… Posbírám vzpomínky pro příští rok když se ohlédnu hned je nám víc kalendář otočí lednový vítr už nevsadíš jen za tisíc pak sebe můžeš se ptát čím se dá pookřát tím co máš

S láskou se dívej a svět ti to vrátí jen pomyslíš s láskou vždyť zkoušej to hned dny ti krátí s ní v noci spíš S láskou se dívej a svět ti to vrátí jen pomyslíš s láskou vždyť zkoušej to hned dny ti krátí s ní v noci spíš jak já

SLUNOVRAT

Stíny nad obzorem pomalu jdou noc se snášípaseky osvítí zář z borovejch klád zapálenejch

R:Sešli se zapomenout

a zvednout hlavu to stačíjen trochu popadnout dechnež půjdou zas dál

Ohnutý lžíce a nůž dům z igelitů lístek zpátkyboudy na zastávkáchkde potkáváš lidi co potkat jsi chtěl

R:Sešli se.........

Stíny nad obzorempomalu jdou právě svítášlápoty ohniště klidsmutnej je kemp opuštěněj

R:Sešli se.........

SLIB Den šel už spát za horu vzdálenoua léto voní nad trávou spálenoua štětce vánků z nití červánkůsnad namalují tvoji tvář

Sevřel jsem dlaň a vešel do políkráčel tou cestou kde bolest přebolí

kde slyším znova tvá tichá slovaprosím budeš mě mít až do smrti rád

R:Slibuju věř mi můj svědek je Bůhto přísahám s čistou tváříslibuju věř mi jsi zem a já pluhať nad tebou slunce září

Kdy spálí žár zlou knihu osudůnení tak vzácná jak křídla holubůshodila masku zradila láskuv ten den kdy mně tvůj táta psaní dal

Lán obilí hladil mě na rukoua slzy z mraků byly mou zárukouže ještě jednou tvá ústa řeknouprosím budeš mě mít až do smrti rád

R:Slibuju.........

SMUTEK

Slyším tě v nebi hrát já dobře to cítímuž nemůžem brát ani dát jako dřívTy víš mnohem líp nežli já kam nakonec mířímže cesta je delší než den co mě nutí sobě lhát

Poslouchej vlání hřív co vánek rozfouká než do strání nad řekou tvou zas napadá sníh poslouchej vlání hřív co s tebou rozmlouvá

zůstal jsem sám sám na kolejích

Víš nejde to zapomenout mé srdce ti zpíváje hlubší a tmavší než prázdno kolem násVlak odjel a padá stín a tráva se kývásen mizí a prastaré slunce se mnou smutek oslaví

Poslouchej.........

SNAD ZA TO MOHLO TO RÁNO

Snad za to mohlo to ráno z ulic táhl chladjá dostal smutnou zprávu že nesmím tě mít rádže všechny naše plány co jsem jich s tebou mělodnesly černý vrány až někam na sever

Všechny ty naše plány co jsem jich s tebou mělodnesly černý vrány až někam na sever

Hm.........

A tak ti píšu psaní smutnej a hloupej listjá vím že tě moc raní až řádky budeš čístvšechny ty bolavý rány ať čas ti ošetřímá dívko s očima raněné laně křehká jak povětříHm.........

Najednou vybledly barvy je rozmazanej stíni když je za humny duben vzduch voní předjařím(:přeju ti do dalších roků ať má tě někdo moc rádstejně tě do smrti budu mít v hlavěať budu bdít či spát:)Hm.........

SOCHÁM BREČÍ DÉŠŤ NA OBOČÍ

Modrý podzimní dny se krátílistí spadaný trávu zlatíchytám do rukou pápěřísmutnej zaleh čas do opratía já stojím líně u dveří

Čekám až se můj smutek ztratísmekám před každou dlouhou tratízatím nevím kterou přijet mám

jednou až se k nám slunce vrátímožná modrým ránem zavolám

R:Nedejchej slunce mává zlatou nitípospíchej dokud září nad hlavouzavolej kamarády oheň svítízpívá vítr píseň sněhovou

Sochám brečí déšť na obočířekám nikdo proud neotočícestám domů jít chce se snadholkám padají slzy z očínevím kterou má rád listopad

Spěchám ulicí starejch stromůptákům závidím že jdou domůlistí barevný potkávámtichou hudbu hrát není komupodzim na svý stráni chce bejt sám

SONG ABONENTA JIHOZÁPADNÍ DRÁHY Už jako holka malá vlakům jsem mávávalaa hádala kdy za les dojedoukam koleje mě jednou zavedoumáma se tomu smála už vím jak moc se bálaže náturu nemám zvlášť měkkoutak teď jezdím stejnou štrekou

Já v duchu vlaku křídla přidávámkdyž odjíždím tak nikdy nemávám

R:Kdo ví jestli na mě někdo čekáztracenej na pustym peronukamarád vlak ze sna tiše hekáa mně jsou těsný dveře vagónumůj vlak směrem jiho-západ spěchátenhle expres už je posledníjiskra v dlani teplo nezanecháa měsíc je na straně poledníjedu za tebou

Znám vůni prachu u mostů begonie všech přednostůi semaforů ostražitý kleštěa průvodčí že přijde v Planý eštěvím kde vlak tempo zpomalí vím kde se z vekslem pozdravímý příjezdy i smutný návratyjsou jak saze u trati navátý

Já v duchu vlaku křídla přidávámkdyž odjíždím tak nikdy nemávám

R:Kdo ví jestli......... Světla co září na trati majákem jsou mejch závratímě rachot kol do snění ponoříkdyž nad krajinou jiskry zahoří

čtu ze staničních návěstí svý štěstí i svý neštěstí s večerkou parní píšťalyuž mužský všechny kytky rozdali

Já vduchu vlaku křídla přidávámkdyž odjíždím tak nikdy nemávám

R:Kdo ví jestli.........

SPLAV

Z teplýho hnízda je proud vody zdvihvyšli brzo ráno stihnout denv tramvaji s nápisem Marlboro snítroztoulanej pěknej den

Nádražím blouděj a hledaj si koutahoj jak se máš tak dneska kamto neptáš se na nic jen tak chceš si říctže zase je ti dobře fajn

R:Na kamení vprostřed splavu sám si seda proti proudu rukou vodu hnalje studená až bolí dlaň si k puse zveda zvědavě ji ochutnal

Zahřát se písničkou nádherou hvězdvyšli brzo ráno stihnout denpotkat se zbláznit a po nebi svéztbezstarostně hrát si jen

R:Na kamení vprostřed.........

Z teplýho hnízda.........

SOS

Zas už se valí další bouře nad zemíjá mezi krama zemřu sámsaně psi a můj stan jsou v ledu pohřbenýlidí se už nedovolám

R: Příjem za polárním kruhem volám S.O.S. a s nalepeným uchem na repráku čekám zprávupříjem uragán se zbláznil doma říjenmně led už oči zasklil napořád

Svoje memento jsem krví podepsalzabalil kůží tulenínaposled signál do éteru odeslaluž slyším hrany zvonění

R: Příjem za polárním………

STARÁ ARCHA

R: (: Já mám kocábku náram – kocábku náram – náramnou :) 4x

Pršelo a blejskalo se sedm nedělkocábku náram – náramnou Noe nebyl překvapenej on to vědělkocábku náram – náramnou

R: (: Já mám kocábku………:)Archa má cíl jé archa má směr jé

plaví se k Araratu na sever(: Já mám kocábku………:)

Šem Nam a Jafet byli bratři rodníkocábku náram – náramnouNoe je zavolal ještě před povodníkocábku náram – náramnou

Kázal jim uložiti ptáky savcekocábku náram – náramnouryby nechte zachrání se samy hladcekocábku náram – náramnou

R: (: Já mám kocábku………:)Archa má cíl jé archa má směr jéplaví se k Araratu na sever(: Já mám kocábku………:)

Přišla bouře zlámala jim pádla vesla kocábku náram – náramnoutu přilétla holubice snítku neslakocábku náram – náramnou

Na břehu pak vyložili náklad celýkocábku náram – náramnouještě že tu starou dobrou archu mělikocábku náram – náramnou

R: (: Já mám kocábku………:)Archa má cíl jé archa má směr jéplaví se k Araratu na sever(: Já mám kocábku………:)

STARÝ PŘÍBĚH

Řek Mojžíš jednou lidu svému: přišel časdnes v noci tiše vytratí se každý z násmává mává nám všem svobodná zem

Já říkám rovnou každý ať s tím počítáže naše cesta ke štěstí je trnitámává.........

(:Kdo se bojí vodou jít ten podle tónů faraónů musí žít mává......... :)

Až první krůček bude jednou za námitak nikdo nesmí zaváhat dát na fámymává.........

Pak tenhle vandr všem potomkům ukážeže šanci má jen ten kdo má dost kurážemává.........

Kdo se bojí......... mává.........

Ten starý příběh z knížky vám tu vykládámať každý ví že rozhodnout se musí sámmává.........

Kdo se bojí......... mává.........

STROM

Už jako kluk já měl rád lesstál kousek za vsí a v něm jenom hajnej spávalv něm z dálky vlak i ze vsi peszněli tak zvláštně že si vzpomínám i dnes

Jó to byl čas mejch jahodovejch vinodřenejch loktů a kalhot od malinslunečnejch rán strýčků a tetpohledů z korun stromů dolů na náš svět

A najednou jsem o kus dál

a z toho lesa zatím skoro půlka stojíjen lidí pár z těch co jsem znalje ještě na živu a svět se točí dál

A stromů míň a lidí pořád vícrodí se do světa a smutně musím řícturčitej řád že už je v tomtři blbci povstanou za každej padlej strom

Jó kdyby zdál se smutnej světněkomu z vás koho snad lidská hloupost trápíjá pochopil nic nejde hnedco zkazíš za chvíli to spravuješ pár let

A nemyslím si že bych extra chytrej byljá každou vlastní blbost draze zaplatiltak když tě hňup naštve jak hrom nezlob se nekřič vezmi rýč a zasaď stromJó když tě hňup.........

S   T R O M Y

Dýmem výfukovým zamlženej světuprostřed šňůry vozů pomaloučku vpředvýlet rodinný se koná právě dnesmý děti chtějí vidět jak vypadá lesuž jsem byl s nima skoro všudea děti louděj táto kdy už ten les budecopak já vím

Dívka v infomacích když jsem se jí ptal

řekla někde jistě bude musíte jet dálprý snad na Moravě nebo u Semilpodle tajné zprávy ještě kousek lesa zbylproč místo lesa moje dětinechtěly navštívit třeba skládku smetítěch máme dost

Ráno až se skončí tenhle divnej senobujem si boty šlapky vyrazíme venpůjdem za nosem a vím že ještě dnesnajdeme skládku smetí ale taky lespohoří z rezavýho plechukrásně se vyjímá v kapradí a mechupopel a dým kdo mi poví co s tím

SVĚTLO V TMÁCH

Jdou níž mraky černý a stín na očích mámuž svý doktory nevolej – ty já nepostrádáma vůbec neplakej že do tmy odcházímjen si sedni vedle mě blíž já ti řeknu co vím

Vidím světlo v tmách jak mě volá dolů k nám paže přátel jsou vztažené ke mně já se jich dotýkám

vidím světlo v tmách bude stále při mně stát šťastná budu a víc nemusíš se o mě bát

Mě stýská se po bouřkách a od blesků mám půstmoje tvář sežehlá od slunce už cítí trávu růstto víš že mi nejvíc schází tvý pohlazenívíc prozradit nesmím – Pán dal mi znamení

Vidím světlo.........

ŠAFRÁN

Jen chvíli být lásko má jen chvíli být bych chtělbýt s tebou a sám a kde to jedno mi jev tichu laskavých nahých těl

R:Jen mír a klid a v tichu tvůj tvůj stud co pak na tváři krásně máš moudrost lásky tvý je vtom že v ní zůstane to co jí dáš

Jen tě chvíli mít lásko má

jsi jak šafrán a možná i míňjen tě ochutnat mít trochu se napít však víšjen mi z ramenou kus blůzky skrýt

R:Jen mír………

Jen chvíli být lásko má jen chvíli být bych chtělbýt s tebou a sám a kde to jedno mi jev tichu laskavých nahých těl

R:Jen mír………

ŠKRÁBEJ

Trojstěžníku plachty k rozervání napnutýtřnáctej den je to s náma ňáký nahnutýsmůlu táhnem za kormidlem s sebou po vlnáchMy lodníci jsme na tom nejhůř vím to na tutypískovcovou cihlu v ruce záda ohnutýbocman vříská nejradši bych po krku mu sáh

Hej hej! Škrábej ty prkna ať jsou bílý Hej hej! Škrábej ty prkna musej bejt

Hej hej! Říkej si klidně každou chvíli nebudem spílat ruce spínat žalmy zpívat hou

Bez vody jsme skoro všichni žízní leknutýnikomu z nás nevadí že spíme obutýstejně každej den jeden z nás končí na maráchČert aby vzal bocmana a s ním i drhnutíze kterýho máme teď ty záda ohnutýchcem bejt rovný až do pekla překročíme práh

Hej hej..........

ŠŇŮRKY

Pod strání v skále schovanýpřečkávaj právě první déšťbrnkaj si pár písniček co znajnad ohněm visí na šňůrkáchpár věcí na něž déšť si sáhruce hřeje jahodovej čaj

R:Tak ahoj zazní z dálky to zahlédli je kluci

co jsou vedle v ňáký stodole taky zastavil je hromtak ahoj pozdrav bez obálkyvečer budou asi sedět spolukdyž už se tak sešli a jsou správně v tom

Potok se trochu rozpínázaplavil už dost nízkej břehkamarádi jde se trochu výškdyž voda oheň zhasínáa ueska je na zádechvystupujou k nebi trochu blíž

R:Tak ahoj zazní.........

ŠVORCÁK

S partou kluků v koutě na peronutejrali jsme jednou struny kytar lacinejcho pár kroků dál se na nás dívalstarej pán už od pohledu trošku podivnej

Hned se vecpal s námi do vagónukdyž zahoukal k odjezdu ten ocelovej krámna kytaru na mým klíně koukala za chvíli ptal se jestli mu jí neprodám

R:Nezdálo se že je ňákej švorcákco by neměl prachy který dal by za novouměl podivnej hlas a divný vočiříkal že měl kdysi dávno taky takovou

To vomlácený dřevo není k mánípatří mojí máti a je starší nežli jáje to dárek od někoho z mládía ten jistě nikomu a nikdy neprodá

R:Nezdálo se.........

Když jsem večer v neděli svý máměřek že ňákej cizí chlap se hrozně zajímáo věc která cenu má jen pro nídivil jsem se co jí na tom tolik dojímá

TAJNÝ VÝPRAVY

Zas mne chytá toulavá tak honem z města venještě lístek za půl bůra a cvalem na perón výpravčí to mávnul jen pár stanic dojedemkde podél trati cinká signální telefon

R:Půjdeme tam na tajný výpravyjen s dekou pod paží a v keckách do trávyjá s partou svou na kytkách bez věncůsi ustelem jak v kostele

pod nebe Blíženců

Spěchali jsme hradbou lesů než se sešeříke skalám kde jen ptáci křičí nad vodou na fleku pak dáme spolu skromnou večeři než probudí nás ráno s volnou sobotou

R:Půjdeme………

TAK HOLKA JDEME

A tak jsem šel když pozvali mě známíabych jim hrál a taky zpíval s kytarouz bejvalejch kamarádů pánové a dámyza chvíli byli všichni trochu pod parou

Vedly se řeči jak dá se světem kejvata o tom jak je skvělý dělat pumpařejeden znal prominenty za mocný se skrejvat a druhej zase soukromýho zubaře

R:Tak holka jdeme když sobota je v tahupovídám kytaře jak jsme tam sedělik nádraží cesta stojí přece za námahupřed sebou máme ještě aspoň neděli

Mně zatím teplo elektrickýho krbuvytáhlo ze zad kapky deště posledníkolem si každej hledal svojí dutou vrbuaby si připadat moh děsně nevšední

R:Tak holka jdeme.........

Potom jsme brali útokem dolů schodyvždyť se vlastně tak moc ani nestaloz hydrantu napil jsem se obyčejný vodya splách to hořko co mi v krku zůstalo

TAK UŽ MI MÁ HOLKA MÁVÁ

Posledních pár minut zbejvá jenmáš teplou dlaň a už se stmívátěžký je říct že se končí denvlak poslední vagon mívá

R:Tak už mi má holka máváve vočích má slzy pálivýživot jde dál to se stává já to vímtak už mi má holka mává

výpravčí zelenou dávátak jeď jeď.........

Koleje jsou cejchem loučeníholkám se ve vočích střádásmutnej je šátek osaměníco mužskejm na cestu mává

R:Tak už mi.........

Za zády zůstal mi pláč i smíchdo tmy se můj vlak teď řítízmizela holka jak loňskej sníha světla měst v dálce svítí

R:Tak už mi.........

TAK UŽ SE ŠKRÁBU STRÁNÍ Tak už se škrábu strání plnou kamenů a je mi fajn vždyť každej z nich tu znám mě táta křtít dal vodou z horskejch pramenů tak mě to táhne zase domů k nám

R:Na horách večer se slunce v krvi utápí i rána znám jsou jako jabloň z jara bílý už mě nic netrápí a slzy na tvářích jsou jenom pot a kapky dešťový Tak už se škrábu strání plnou kamení

za chvíli sad mi z dálky zavoní zůstanu stát u dřevěnýho stavení kde chladí stín těch bílejch jabloní

R:Kolik je mejlí kterejm záda jsem už ukázal kolik je cest co vedly bůhví kam kolik je písniček co na nich jsem si zazpíval tohle je ta která vedla mě zas k nám

Tak už se.........

TAM NA PICCADILLY

U mýho krámku tam na Piccadilly čistím boty od špinavejch cest čistím duši toho kdo se bojí vyhnout blátu a nastavit pěst

R:O tam na Piccadilly o kdo se podívá o tam na Piccadilly o duši svou mi dá

Buď pozdrav pánbůh moje malá rajdočernou kůži dneska zase mášráno tvá duše potřebuje mejdlo

noční stíny v umyvadle smaž R:O tam na.........

Proč ten děda sbírá starej chlebaodpadový koše převrací trošku peněz vydělat je třebamalá penze na to nestačí

R:O tam na.........

A když prší tam na Piccadillyčistím boty od špinavejch cestříkám vždycky ráno po neděliže je život tvrdej jako pěst

R:O tam na.........

TÁBOROVÝ OHEŇ

Modrý dým už korunami stromůstoupá letí ke hvězdámpraská dřevo do kytary tónůoheň zpívá námHoří jasně oheň křišťálovýlesem smůla zavonímluví s námi důvěrnými slovypíseň krásných dní

Mládí s jiskrami odlétá hoří oheň kamarád jednou až uplynou léta každý bude vzpomínat

Padá do údolí mlha bílá měsíc dávno už šel spáttmavé noci bránu otevírá oheň kamarád

Mládí s jiskrami.........

Padá do údolí mlha bílá měsíc kouzelný je míčtmavé noci bránu otevírá starej „Zlatej klíč“ starej „Zlatej klíč“

TMA

To bys nevěřila jak jak sluší ti nocčtyři světýlka očí a tmatenhle zapadlej kout jinak smutnej až strachtebou voní a směje se snad

R:Jen se schovej sem ke mně já sílu teď mámže bych rozbíjel skály a vlaky táh sáma když po tváři bříšky svých prstů mi jdešmálem váhám zda skutečně seš

To bys nevěřila jak jak sluší ti noc

v tichu myšlenkám daří se lípvíc tě vnímám co chceš mlčky beze slov říctve světle stud tvůj neřek by nic

R:Jen se schovej sem.........

TO BUDE ASI TÍM

Proč nemáš nikde stání co tě to popoháníod kytky ke kytce lítáš oči máš bolavýdopisy nedostáváš a samotinkej spávášdo oken nocí ti hvízdá tulák vítr tulák rváč

R:To bude asi tím že lásku neuznáváša lampy plynový jsou pro tebe jen stínstejně ti závidím že nikdy neprohrávášsvé city najevo dáváš jenom když tě nevidím Ty pořád jenom koumáš když pod lampama bloumáš

jak by si utrhnul kvítí který tady potkáváš a tajný plány spřádáš sám se sebou se hádáš když na rozloučenou máváš holce kterou neměls rád

R:To bude asi.........

TORONTO

Na břehu řeky Sázavy je tichý klidný krajna břehu řeky modravý tam osadu prej majkdyž měsíc ten kraj ozáří a peřej zašumítu kamarádi z osady si s lesem rozumí

R:Každý kdo patříš mezi nás víš co je kamarádkaždý kdo musel odejít tak vrátil by ses rádToronto má osado s tím krajem kouzelnýmříčko moje Sázavo jen u vás je dobře to já vím

Ozvěna hlasy navrátí když soumrak přišet tamtu kamarádi z osady nechtěj být nikdo sám

oheň zaplál černou tmou a píseň lesem znímraky letí oblohou jen stromy tiše spí

R:Každý kdo patříš.........

Na břehu řeky Sázavy akáty zašumítu kamarádi z osady i skálám rozumíkdyž vláček nocí zahoukájdem všichni domů spátjen vlajka s listem javoru tu bez nás bude vlát

R:Každý kdo patříš.........

TO SE UŽ STÁVÁ

Do hrnku s modrou kytkouuvařím si čajvzpomínky s tebou promítámbyl jsi jen herec tak dál na herce si hrajznovu žít zkouším začínámvím to a cítím v dlanitvou ruku dál

To se už stává že prám včera byl pevnej a dneska se hroutí pak náhle seš sám hoří fotky a v ohni se kroutí

Nevěř na hezký slova dovedou i lháttěma se hrává na citypoznání spálí prstynejmíň tisíckrátnestačí náplast ani tyvím to a cítím v dlanitvou ruku dál

To se už.........

TOULAVÁ

Odcházíš a řekneš ahoj v letu dáš mi pus jen párzamáváš a pak mi zmizíšsvět je jak – pustej bar

R:Toulavou máš lásko máa já sám tu chodil sámúskalí tvých šlápot honímchvíli jen tě chvíli mít

Letí den když u mědýcháš

otočíš se a už jsi pryčzastaví se čas když nejsisvět je jak – jak pustej kýč

R:Toulavou máš………

Vzpomenout co ještě chtěl jsemchtěl ti říct než zamávášv objetí myšlenky ztrácíma jak ne – je to vzácnej čas

R:Toulavou máš………

TOULÁM SE KLÍNEM SKAL Toulám se klínem skal s tou rukou tvou a s kytaroupísně co jsem ti hrálzní údolím ozvěnou

R:Ty chvíle mám rádkdyž jde den den už spátstín tuláků ohňů dýmpláč stromů na stráníchkdyž je vítr ohýbájako nás divná doba bláznivá

Mávám ti lásko mázbývá už jen jen pár chvilna kámen teď napíšempár řádek kdo kdo tu byl

R:Ty chvíle.........

TO ZATRACENÝ VEDRO

Já zapomněl už dávno co je to boty zouta už si ani nemůžu vzteky odplivnoutjá docela jsem zapomněl kam chtěl jsem vlastně jítšlapu dál a nezbejvá než klít .........

Jen v prachu tichý kroky a místo vody prachta cesta nikde nekončí já začínám mít strachže někde tečou řeky už mi zbejvá jenou snítplavat s hubou do kořán a pít.........

R:Šílený slunce nad obzorem divný čáry malujez trávy se práší sůl jak bičemkůži ze zad stahujeto zatracený vedro to zatracený vedroten rudej ďábel se z mý žízně zatraceně raduje

Táhnu vedrem do ticha a nikde ani stínjsem v tomhle kraji jedinej kdo žije co já vímsup se snáší pomalu a slyším zvony znítlezu dál a zbejvá jen umřít .........

R:Šílený slunce.........

TRAJDA COPATÁ Já snad hned když jsem se narodil na bludnej kámen šlápa do školy moc nechodil i tak je ze mě chlapvelký dusno který nad hlavou mi doma viselodrsnýmu chlapu nesvědčí já ťuk si na čeloHó ó ó.........

R:Máma mě doma držela a táta na mě dřel já moh jsem jít hned študovat kdybych jen trochu chtěl oženit se vzít si ňákou trajdu copatou a za její lásku platit celou vejplatou

Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvástže na lodích je veselo a fasujou tam chlasta tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křápkde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb

R:Máma mě......... Vlny s kocábkou si házely a každej dostal stracha my lodníci se vsázeli kdo přežije ten krachvšechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhasa první byl hned kapitán kdo měl korkovej pás

R:Máma mě.........

Kolem zubama už cvakali žraloci hladovímoc nikomu se nechtělo do vody ledovýk ránu bouře trochu ustalajá mořskou nemoc mělvšem co můžou chodit po zemi jsem tolik záviděl

R:Máma mě......... Jako zázrakem jsme dojeli byl každej živ a zdráva všichni byli veselí jen já jsem rukou mávna loď nikdy víc už nevlezu to nesmí nikdo chtít

teď lituju a vzpomínám jak jen jsem se moh mít

R:Máma mě………

TRAMP

Šedivým ránem nad řekou ve skalách šlapou otevřenej denzelenej mundur prastarej usárnu ešus šlapou šedým dnemmlčky se záda kymácí cestou co nikdy neztrácíkouzlo dálek a kamarádskejch slov

Kolik máš tříd a co jsi byl nehraje roli mundůr všechno skrylukaž co umíš a jakej seš zabal si věci pojď s námi když chcešjenom si pamatuj že vždycky fér náš grunt dávej potom beruvidíš jakej je cíl a jakej směr

Můžeš si myslet že jsme blázni kteří si hrajou na naivní svět asi máš pravdu pokud blázen je láska lidí prostá jako květ

S večerem složej hlavu svou

tam kde je kroků čas kde zastavilpár konzerv ohřát všechno všema pak tě někdo půlkou deky skrylkytary tón když zazní tmou z borovic nebe nad hlavouto je to co znamená slovo tramp

TUNEL JMÉNEM ČAS

Těch strašnejch vlaků co se ženou kolejí tvejch snů těch asi už se nezbavíš do posledních dnů a hvězdy žhavejch uhlíků ti nikdy nedaj' spát tvá dráha míří k tunelu a tunel ten má hlad Už kolikrát ses mašinfíry zkusil na to ptát, kdo nechal roky nejhezčí do vozů nakládat proč vlaky co si každou noc pod voknem laděj hlas spolyká díra kamenná tunel jménem Čas Co všechno vlaky vodvezly to jenom pán Bůh ví tvý starý lásky mladej hlas a slova bláhový a po kolejích zmizela a padla za ní klec co bez tebe žít nechtěla a žila nakonec A zvonky nočních nádraží a vítr na tratích a honky – tonky piána a uplakaný smích

a písničky a šťastný míle na tulácký pas už spolkla díra kamenná tunel jménem Čas Než poslední vlak odjede a to už bude zlý snad ňákej minér šikovnej ten tunel zavalí a veksl zpátky přehodí v té chvíli akorát i kapela se probudí a začne zase hrát Vlak v nula – nula – dvacetpět bude ten poslední minér svou práci nestačí dřív než se rozední ten konec moh bejt veselej jen nemít tenhle kaz tu černou díru kamennou tunel jménem Čas

TULÁCKÁ UKOLÉBAVKA

Sám do hebký trávy lehnout víc si tulák nemá přátže se vrátí zpátky domů známej sen si nechá zdát

Já vím ty máš svý sako nadranc z dálek vlasy šedivý možná rád bys dal svůj kabát všem co ti ho závidí

Sám do hebký.........

Rána míváš často kalný vstát sbalit a zase jít noc ti najme měkkej kočár v něm svý touhy můžeš snít

Sám do hebký.........

To znám poldové dělaj trable kam jdeš tam tě vyšáhnou jednou umřeš skončíš v nebi tam už těžko dosáhnou

Sám do hebký.........Coda:že se vrátí zpátky domů známej sen si nechá zdát

TULÁCKÉ BLUES

Toulat se sám tou rosou čerstvejch ránzpívat si blues jít s hejnem černejch vranpod mostem spát a v nočním tichu hvězdy počítatsám sebe ptát proč tmavomodrý blues mám tak rád

Bez lásky jít za modrou dálkou rádkde slyším blues svý tmavomodrý hrátbez floka žít a v dobytčáku světem cestovatžebrat i pít a po přístavech starý songgy hrát

Zpocený blues sedřenejch paží znátblues kolejí a skřípot starejch vratopilej smích i nářek vdov a v putykách se rvátto všechno mý to tmavomodrý blues mi bude hrát

Všude je blues můj nekonečný vlakdeštivý blues a olověný mrakpro kousek snů znát stovky dlouhejch prošlapanejch miljít tisíc dnů pro malej kousek teplejch slunejch chvil

Až zazvoní mi hrana budu rádjen hezčí den víc nemoh jsem si přátzavolám blues co naposledy smutný budou hrátto moje blues to tmavomodrý šťasten budu spát

TULÁCKÝ RÁNO

Posvátný je mi každý ránokdyž ze sna budí šumící lesa když se zvedám s písničkou známoua přezky chřestí o skalnatou mez

R:Tulácký ráno na kemp se snášíza chvíli půjdem toulat se dála vodou z říčky oheň se zháší tak zase půjdem toulat se dál

Posvátný je mi každý večerkdyž oči k ohni vždy vrací se zpěttam mnohý z pánů měl by se kouknouta hned by věděl jakej chcem svět

R:Tulácký ráno.........

Posvátný je mi každý slovokdyž lesní moudrost a přírodu znášbobříků sílu a odvahu touhykolik v tom pravdy však kdo nám ji dá

R:Tulácký ráno.........

TVŮJ ČAS Tvůj čas jen hvězdy měří tvůj čas má někde cílten hledat budeš ztěží přes kameny a jílpojď trosečníku bludný a dál se znovu dejvždyť dálky jsou tak svůdný tak víc už neváhej

Neváhej jít ať šílencem jsi cest neváhej snít pod nebem plným hvězd (:dej ruku svou do dlaní tý tvojí dálce na hraní a dej se vést a dej se vést:)

Tvůj čas má sloky krátký a mlhu před seboutvý kroky jsou tak vratký když stíny kolem jdoutam na konci zní zvony a pak se dobře mějtvé cesty dálkou voní tak víc už neváhej

Neváhej jít.........

UŽOVKA

Když jak užovka si přijde den znáte to nechce se spáta zipy spacáků jak vodu kmen rozevře někdo začne hráttaková přenádherná vůně dříví hořícího pošimrá ti nosjak první kroky v trávě studěj to jak vyšláp sis do rána bos

A první písnička a první čerstvej smích první paprsky a stíntáhnou se skorun stromů v jasnejch přímkách a přes ně k nebi letí dýma člověk pochopí proč rána tichý jsou to z úcty k světu snad

ty rozhlížíš se málem by sis sednul jak to tu máš rád

Když po kopcích se probouzí svět ty balíš když jsi něco snědu trati trháš první kytku dáváš holce však ona vía první vlaky prvních tunelů chlada první výhybka tajně zkoužíš si hráta první zakopnutí o ten pražec navíc jak ses zapovídal

A první hlasy ptáků v komínech skallavičky na nádražích kde pohledy jsi psalzávratě z viaduktů kde mě to vždycky láká zkusit se vznésta první zátočiny stříbrnejch řekpo stráních stáda tichej mlčící vlek a telegrafní drátyco se před tunelem sehnou trochu níž

Setkání s kamarády ze vzdálenejch městnavzájem píšete si adresy cest tu a tam káně krouží hledá v poli myš no má asi hlada čapí hnízda a hněď kostelních střechzákryty vinic nápisy na starejch zdech

hřbitovní rozvrzaný vrátka a pan farář spěchá přes náves dál

UŽ TO NENEPRAVÍM

R: Vap tada.........

V devět hodin dvacet pět mě opustilo štěstí ten vlak co jsem jím měl jet na koleji dávno nestál v devět hodin dvacet pět jako bych dostal pěstí já za hodinu na náměstí měl jsem stát ale v jiným městě Tvá zpráva zněla prostě a byla tak krátká že stavíš se jen na skok že nechalas mi vrátka zadní otevřená zadní otevřená já naposled tě viděl když ti bylo dvacet to jsi tenkrát řekla že se nechceš vracet že jsi unavená ze mě unavenáR:Vap tada.........

Já čekala jsem hlavu jako střep a zdálo se že dlouho může za to vinný sklep že člověk často sleví

já čekala jsem hlavu jako střep s podvědomou touhou já čekala jsem dobu dlouhou víc než dost kolik přesně nevím Pak jedenáctá bila a už to bylo passé já dřív jsem měla vědět že vidět chci tě zase láska nerezaví láska nerezaví ten list co jsem ti psala byl dozajista hloupý byl odměřený moc na vlídný slovo skoupý už to nenapravím už to nenapravímR:Vap tada.........

VÁNOČNÍ

Čtyři dny vzal jsem si z domova volnoblíží se večer a vzduch voní sněhemvoda se změnila na nepovolnomyšlenky uhání svátečním běhemZa chvíli vánoce rozsvítí stromky to jako symbol že dny budou delšívěže jsou bílé Ladovy domkymálokdo spojuje svatvečer se mší

Do hluku ulic zazní pár koledz krámku kde prodávaj noty a deskyv úpravách orchestrů začínaj boletvždyť samy o sobě zněly tak hezkyJeště než Ježíšek roznese dárkykdyž jsem byl malej tak Děda Mráz nežilzazpívám do ticha sálu jak z dálkyse mnou i zvony na kostelních věžích

Hotel kde přespím má v přízemí stolky

na stěnu za obraz nacpali jmelíhaléře neplatí jen pojďte holkytuzéry zamáznou vánoce celýPokoj je zařízen po česku skromněto se hned poznaj padesátá létapři pivu zkusil jsem pro vás i pro měpísničku napsat už chybí jen věta

Už jenom tři dny mám z domova volnoblíží se ráno a jen lampy svítívoda se změnila na nepovolnospánek mě lapil jak rybářskou sítíspánek mě lapil jak rybářskou sítí

VÁLKA RŮŽÍ

Už rozplynul se hustý dým derry down hej down-a-downnad ztichlým polem válečným derry downjen ticho stojí kolkolem a vítěz plení vlastní zemje válka růží down derry derry derry down-a-down

Nečekej soucit od rváče derry down hej down-a-downkdo zabíjí ten nepláče derry down na těle mrtvé krajiny se mečem píšou dějiny je válka růží down derry derry derry down a-down

Dva erby dvojí korouhev derry down hej down-a-downdva rody živí jeden hněv derry down kdo změří kam se nahnul trůn zda k Yorkům nebo k Lancastrům je válka růží down derry derry derry down a-down

Dva erby dvojí korouhev derry down hej down-a-down

však hlína pije jednu krev derry down ať ten či druhý přežije vždy nejvíc ztratí Anglie je válka růží down derry derry derry down a-down

VÁNOČNÍ LÍSTEK

Černý stíny stromů ranní mlhy hlásíže zas přijde sníha lidem co se stýjská pošle někdo lístek vánoční

Zástupy lidi půjdou přát proč za rok jenom jedenkrát

Tak jako by láskaměla už svůj vymezenej časaž vánoce přejdousebeláska zvítězí zas v nás

Zástupy lidí.........

Rozdáme si dárky svíčky zhasnou a co bude dálněkdo přijde první aby nový život uvítal

Zástupy lidí.........

Černý stíny stromů.........

VEČER CHŘUPAVÝCH SRDÍČEK

Když jsi tehdy přinesla na talířku křupkymusel jsem se zasmát tomu co má být dálta křupavá srdíčka a zapálená svíčka mi prozradily že zas nejde o víc než o zaběhaný rituál R1: Tak to má být a sklenku vína na dobrou noc k tomu pár vět o tom jak vzácný jsem host tak to má být když tma nad městem převezme moc a chce se žít žít víc než jen dost Posbíral jsem sirky pytlík na tabákdopil jsem a vstal že bude líp to dnes vzdáta tys' mi sáhla dlaní na čelov tu chvíli moc ti to slušeloa navíc venku trochu pršelo a tak jsem zůstal a rád R2: To se přece nedělá chtít víc než dá se dát to není fér hrát podle vlastních pravidel to není fér chtít jít když je čas spát

a chce se létat létat i bez křídel

Pak jsem si skládal na stůl srdíčkaaž mi z nich vyšla osmičkahle nekonečno ze dvou malých vypečených nula ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven a vzniklo srdce z malých srdíčeka já ho rychle propíchnul R1: Tak to má být………

VELKÝ VŮZ

I noc už spí a tma na spánek střádáza chvíli už přijde časkdy mávneme si rukou a narovnáme zádaslíbíme že příště zas

R:Po vagónech budem ještě zpívat hrátpásničky co v uších zníco odlétnou až k ránudnes nebudeme spátdneska dvakrát tě mám lásko rád

I noc už spí a hlava sem tam padáa domů je to ještě kuspo těch písničkách mám hladtak jestli mě máš rádatak ujede nám Velkej vůz

R:Po vagónech.........

VENKOVANKA

Už do ulic padá déšť a taky na můj důma já řekla nashledanou všem svým přátelůmza zády mám velké město láká stovky autmožná zítra budou za mnou utíkat

R:Já srdce mám dnes plné hvězd a zázrakůzítra ráno budu venkovanka najdu štěstí klidpojď se mnou k nám tam kde mi budeš nejblíž já ti přichystámměkké lůžko z trávy vím že budeš chtít Pod čepicí vlasy moknou bosá v kalužíchtak si šlapu teplou nocí a jsem samej smíchza zády mám velké město domov před seboumožná zítra řekneš – půjdu za tebou

R:Já srdce mám.........

Jen do taktu mých kroků ťuká ten kdo chce mě véstten můj dobrý přítel který jmenuje se déšťza zády mám velké město láká stovky autmožná zítra budeš se mnou utíkat

R:Já srdce mám.........

VÍM CO SMÍM

Vím co smím když se večer přiblíží vím co smím bez nějakých potíží dobře vím co mít rád abych mohl jak chci hrát vím co smím a vím co se může stát

Minuty jdou – krátí se den kdo pospíchá jde z kola ven pomalu jít ale nebaví s napětí čekám kdy čas se zastaví

Ten kdo má času míň než by si přálten kdo má vůli co ho táhne dálměl by mít i cit jak rychle a kudy jíttomu dává šanci mezi námi dlouho být

Minuty jdou.........

Každej z vás je strůjcem štěstí co ho provázíkaždej z vás je strůjcem veškerých svých nesnázía tak dál chci hrát o tom co mám a nemám rádkaždej z vás mě může až do rána poslouchat

Minuty jdou.........

VÍTR

Jak vítr volný jsem co fouká do políjak Londonův Bílý den vrabci a sokolihm sokoli volný jsem jak sokoli

Tak volnou mysl mám vysoko v povětří a občas bývám sám a křídla nešetřímhm nešetřím bývám sám a křídla nešetřím

Kdo se bojí snadno spadne odvážnému štěstí přeje víclétám v noci létám za dne ve dne slunce v noci půlměsícz té výšky se zdají malé starosti a můra netlačína papír pak píšu stále verše dokud ruka postačí

Jak vítr.........

Jak listy na podzim když z výšky padajítak měkce jako stín se snáším potajíhm potají jako stín se snáším potají

Kdo se bojí.........

VLASY

Chvilku tu zůstaň ty vlasy z čela nedávej si vítr už ví kam je dáta povídej mi o tom co mezi námi může se státco pro tebe to znamená když jeden chce tě mít rád

Chvilku tu zůstaň a beze slov mi namalujsem na dlaň jak vypadá smíchje to bílá rovná čára nebo srdíčko a na něm sníhnebo smutek kterej nepláče jen kapky nosí na očích

Chvilku tu zůstaň já zkusím se tě dotknoutuvidíš co to z tebou udělájestli vůbec nic nebo husí kůže naskočí a pročkouř z parníku uvidíš nebo slunce jako jabko a proč

Chvilku tu zůstaň ty vlasy.........

VLOČKY

Z vlčích máků a ze sedmikrásekjaro mává na první vlakotvírá bránu zima byla tak dlouháčekal jsi říkals až pak

Až z okapů dolů spadne poslední sníhaž řeka splaví zlámanej ledaž vyrazí tráva na pražcích na nádražíchprvní jarní ruku semafor zved

Ještě je mráz – a v noci vzbudí tě když nemůžeš spát pár vloček zas – spadne ti do očí a donutí vstát a sbírat větve s jehličím a přikrejt ten tvůj promrzlej dům

Slovo je lék když v písničce znísborem v kruhu kamarádůaž do rána zpívat budou smát se a snítkameny házet řece do proudů

Ještě je.........

V O D J Í Ž D Í M

Zas žloutne zem a stromy svlíkaj listírána jsou kalný a slunce nezná stínoblíží se den kdy nejste si moc jistýaž vlak zahouká že neodjedete s ním

R:Vodjíždím a za sebou mám babí létovodjíždím a barvy sbírám do očívodjíždím a vůbec nevím k čemu je tovodjíždím a nikdo se neotočívodjíždím a nemám ani zdáníco je tam kam supí tenhle vlakvodjíždím a mám jediný přánívrátit se zas zpátky jak na jaře pták

Vlak nečeká na slunce zimomřivýšátek je bílej a holka nezná pláčpár drsnejch slov a všechno je hned jinýkouř z cigaret a je z tebe zase rváč

R:Vodjíždím.........

Rok chodí sám a barvy v kalendářimá noci chladný a sem tam bílej denjak starej strom nosí počasí v tvářiléto je pryč a jaro za rohem

R:Vodjíždím.........

VODNÍK

Posvěcený deštěm který padá z nebevlasy jako vodník pod šosem to zebez kůže břízy když narodil se oheňvysuší jim promáčenej den

Malovaný sluncem hnědou barvou klasůindiánský hrátky starejch dobrejch časůvečer zvedaj hlavu do rozsvícenejch hvězdlesem zazní písně dlouhejch cest

Na krku svý znamení raka křížek listna rukávech domovenky z kterejch můžeš čístna srdci sem-tam záplatu jak život šelmlčej k ohni když se rozhořel

R:Krásný noci plný bílejch hvězd a kamarádůvyzpívaný touhy kluků z městplný bláznivejch snů

Jiný písně zazněj než učili se zpívatjinak viděj svět než učili se dívatv celý přírodě se nenajde tak hnedtolik hrůzy co už stvořil ten náš svět

A tak vyšlápli si s ránem a první listy stránekpopisujou písmem co poslal z lesů vánekhledaj na slunci si místo kdo z nich víco zítra na ně svět zas vymyslí

R:Krásný noci.........

VOJANDA

R:Byla vojna byla bude za rok znovunebude mládenců aby šli pro vodu Pojďte chlapci pojďte i já s vámi půjduna zelený hoře košilky prát budu Kde bys naše milá tolik mýdla vzalaaby jsi od krve košilky vyprala

sólo

Až já ráno vstanu rosičku naberuna zelený hoře košilky vyperu Kde bys naše milá tolik vody vzala aby jsi od krve košilky máchala

R:Byla vojna byla bude za rok znovu nebude mládenců aby šli pro vodu

VŠECH VANDRÁKŮ MÚZA

Přišla k nám znenadání hubená až hrůzaa řekla že je múza všech vandráků z Čechto nebyl hřích po nocích než po kytaře sáhlatak nám chleba kradla a čmárala po zdech

Haleluja zavírá se bránamy zpívat chcem do rána než napadá sníh Haleluja kterou pak si dáme než skončíme s ránem na hřbitově obutých

Na Moravě z demižonu dobré víno pilatak mezi námi žila spousty hezkejch dníAž jeden pán v limuzíně začal po ní toužitbudeš mi holka sloužit a oženil se s ní

Haleluja.........

Každou noc po milování skládala mu hitya kašlala na city na obyčejnej lidZa pár let tahle múza dneska služka miciskončila na ulici a pod mostem má byt

Haleluja.........

Vraťte nám vraťte nám tu všech vandráků múzumá roztrhanou blůzu...

VŠECHNO NEJLEPŠÍ

Hádej proč přišel jsem dneska k vámproč za záda schovávám květdvakrát jsem dneska si ruce mylabych popřál ti k věnečku let

Nastav pusu a do vázy kytku dejpostav na kafe dva cukry mám rádkoupil jsem člověče nezlob sebudem do rána bláznit a hrát

R:Tak všechno nejlepší zdraví a takať všechno ti jde tak jak chcešsám nejlíp víš co se má ti přáta nám stačí že žiješ že jseš

Hele neděkuj kytka není zas až tak mocto co uvnitř mám neumím říctjako kostky je život jak den a nocvěčně střídá se mít nemít nic

R:Tak všechno.........

VZPOMÍNKA NA KAMARÁDA

Lásko nejsi má jsi vzdálená až do smrtidávno nečekám že by mě křídla labutízamávaly z vodopádů šedivýho dneze skály naděje mi odletí odletí

Zlá nemoc jako černá tůň stavěla kříž o něco spíš když hnal se v noci bílej kůň jak lítá saň a tvoje dlaň už byla ledová jak štíty hor telegraf duše za obzor donesl skromné poselství chtěl bych žít

Lásko ukrytá jsi vyrytá v mé pamětineboj čekám dál jenom v malé nadějivysněná jak návrat psance girlandami snůvšech nekonečných dnů a čekání čekání

Zlá nemoc………

ZACHRAŇTE KONĚ

Peklo byl ráj když hořela stáj přítelivěř mi koně pláčou povídámto byla půlnoc v tom křik o pomoc už letělyhejna kohoutů a bůhví kam

R:Zachraňte koně křičel jsem tisíckrátžil jsem jen pro ně bránil je nejvíckrátnež přišla chvíle kdy hřívy bílépročesal plamen spálil na troud

Ohrady a stáj a v plamenech kraj už nedýchaljá viděl jak to hříbě umíráklisna u něj a smuteční děj se odbývájak tiše pláče oči přivírá

R:Zachraňte koně.........

ZAPAL SVÍČKU

Zapal svíčku do světa jdi si vyhledatblázna kterej bude mít tě jako já rádzapal svíčku ale tlustou dlouho půjdeš cestou pustoucestou od mý chajdy na západ

Do kapsy dej chleba kůrky a nebo hráchkudy půjdeš cestu znač si jak v pohádkáchtroje perka vykovaný budou brzy prošlapanýnež se vrátíš zpátky na můj práh

R:Marně oheň svojí touhy udržuju nadějívrátí–li se z cesty dlouhý budu jí mít raději

Troje boty prošlapala cestou jde dálhrách co z kapsy vysypala pták sezobalmine svůj cíl začne bloudit já o lásku budu loudito tu lásku které jsem se jenom smál

R:Marně oheň svojí………

sólomine svůj cíl začne bloudit já o lásku budu loudito tu lásku které jsem se jenom smál(: které jsem se jenom smál :)

ZA RUKU MĚ VEM

Za ruku mě vem a řekni jak se mámkdyž se navracíš k ránu po špičkáchza pár babek jen já prohrál jeden flámjeden blbej den v noci do dna splách

Často nás napadá že pravda z hůry nepadá páni se maj maj na zemi ráj peníze jim naprší klid nám vlejou do duší můžem se smát a na blázny si hrát

Za ruku mě vem když jinam utíkámjako dravá řeka jsem nespoutanájá se toulal jen hledal ztracenej prámzbyl jsem ale sám lásko provdaná

Často nás.........

Za ruku mě vem půjdem třeba do hájez toho města snů co nás uspáváza ruku mě vem vyjdem spolu ze stájea nespoutaná hříva stádu zamává

Často nás.........

ZA SVOU PRAVDOU STÁT

Máš všechny tumfy mládí a ruce čistý mášjen na tobě teď záleží na jakou hru se dáš

(:Musíš za svou pravdou stát:)

Už víš kolik co stojí už víš co bys rád měluž ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl

(:Že máš za svou pravdou stát:)

Už nejsi žádný elév co prvně do hry vpaduž víš jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat

(:Takhle za svou pravdou stát:)

Teď přichází tvá chvíle teď nahrává ti častvůj sok poslušně neuhnul a ty mu zlámeš vaz

(:Neměl za svou pravdou stát:)

Tvůj potomek ctí tátu ty vštěpuješ mu rád

to heslo které dobře znáš z dob kdy jsi býval mlád

Máš všechny trumfy.........

ZÁMKY

Moje tajná lásko z pátý třídy kam jsem s tebou chodil jako kluknosila si známky obraz bídya říkávala všem že je to fukTvoje oči připomínajícízámky nedobytnejch pokladnicuhejbaly vždycky někam stranoubejvalo v nich velikánský nic

R:Kolikrát slyšel jsem jak někdo říkáže tě hledaj po celým okolívím že by z domova nikdy neutíkalten koho tam nic nebolí

Doma chleba míval příchuť slanoutáta s mámou začli k soudu psátrozvod se jim poved třetí ranoutak se stalo co se mělo státTvoje oči.........

R:Kolikrát slyšel.........

V lavici tvý místo zbylo prázdnýa já do děcáku jsem ti psalže se jim to jednou třeba vrátí

ale zpátky dopis nedostal

Coda:Moje tajná lásko z pátý třídys čelem přitisknutým na sklo okení

ZÁŘÍ

V září lásce už se nedařípodzim zle mě napadá já uvadámV září babí léto na tvářinechce se mi do psaní je svítání

R:Jó holka to víš se mnou vždycky byl křížtenhleten list po sobě nechci čístněkdy slova jsou jako z olovaněkdy i med chutná jak jed

V září dopisům se nedaříkaždej jdem svou pěšinou vlastní vinou

R:Jó holka.........

V září dopisům se nedaříkaždej jdem svou pěšinou vlastní vinou

ZEMĚ ANTILOP

Letící proudy neónů padají na mou tvářnebe zatáhlo oponu den dopsal kronikářsamoten v městě šamanů do ulic padá déšťa ženy v botách z klokanů v hotelu Budapešť

R: Žádný prachy nemám jen co přelezu zeďtak možná že chytím dobrej stopněkdo zastaví já řeknu: Jeďdo Země antilop Muži hledají zlatej prach a sto-tisíci mobilůvyzvání světu na poplach na uších Emilůpodivná doba uhání za okny limuzína jako na drátech havrani tady trčet nemusím

R: Žádný prachy nemám………

ZEMĚ NIKOHO

Za strání porostlou planým vínem je z kamenů na potoce hráztam začíná skryt borovým stínemdo země nikoho srázúzemí pro náhodný známínaivní a poctivej světkde světákům z bot čouhá kus slámya víly nesvedeš hned

R:Je loukou plnou rozkvetlých sluncía možná něco jako je mechi tůněmi kde číhají sumci v tvých snechta zem neleží za velkou loužíje pro všechny a není to státzem nikoho a každýmu slouží kdo má lidi rádOhohó………

Máš-li místa na duši bílýkam zatím život ti nedosáhač zkoušíš vejít každičkou chvílis inkoustem na manžetácha pakliže ty místa tam zbylyi navzdory těm co mají zlost

a navzdory těm co všude bylijsou do země nikoho most

R:Je loukou.........

ZEMĚ TŘÍ SLUNCÍ

Až jednou hejna mejch podivnejch ptáků vrátí se v podzimní větrnej den zahlédnu za hradbou dešťovejch mrakůjak na mě kejvá můj bláznivej sen

Až jednou poznám že sen se mi vrací a bude jasný že zůstal jsem sámjá přijdu za vámi bláznivý ptácijá přijdu za vámi jedno je kam

R:Nad obzorem trojice sluncí zářívolají hejna dál nad vodou do smrti snad už se mi nepodaří dojít tam kam cesty nevedou

Slepeckou hůl v ruce mám nataženoumajáků slunečních hledám zář svítí tmou pro duši unavenousvítí tmou pro každou smutnou tvářZas vrací se hejna mejch divnejch ptáků jako strom opadal kalendář

Až jednou ptáci mi přinesou psaní na cestu s nima že musím se dát

zavřu a půjdu bez dlouhýho ptaníodejdu s nima a odejdu rád

R:Nad obzorem...

ZE VŠECH CHLAPŮ NEJŠŤASTNĚJŠÍ CHLAP

Shejbni hlavu kamaráde tunel před námiveksle tlučou píšťaly řvou zvonce vyzvánív boudě dobrej mašinfíra není žádnej srabi v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap

Když z komína od mašiny letí černej dýmna tom světě jenom jednu věc na tuty vímna tom světě širokym věc jednu jistou mámna kolejích chudej hobo není nikdy sám To znám.........

Za zádama Frisko semafor je zelenejvlak se žene do tmy jako bejček splašenejradujte se občánkové hoboes jedou k vámna kolejích chudej hobo není nikdy sám

Pod zádama uhlí mám a deku děravoumísto lampy večerní jen hvězdy nad hlavous večerem jsem do vagonu zalez jako krabi v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap To znám.........

Viděl jsem ji u pangejtu vedle dráhy státusmála se zamávala z vagonu jsem spadjářku helou sklopí oči udělá to klap

i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap

Když z komína od mašiny letí černej dýmna tom světě širokým věc jednu jistě vím

ZPÁTKY O PÁR LET

Je to zpátky pár let sedm šest nebo pět kdy ruku mou vzalkluk s harmonikou co voněl arnikou mi košili dalkdyž promočená v dešti ubrečená jsem čekala dýlna vlak co odjel a poslední podběl se v mokru zavil

Řekl chceš se mnou jít vodu z dlaní mi pít a milovat zemz mlhovin spletu šál tebe v něj zamotám jak dítě do plenjá řekla tak pojď svět je veliká loď co přístavy mápak hodiny ve zdi zkřížily pěsti a co bylo dál

Z pastvin do lesa hloub šli jsme pšenicí plout jak kapitán Cookslunce ztratilo dech vodou nasákl mech a džíny na dluhnoc přešla k ránu a do větví stanu už nakoukl denon zmizel jak pára já zůstala sama a zbyl jenom sen

Jenže život je trysk prachy risk nebo ziska honička slávyco kůži nám dře a do očí lže a motá nám hlavytak utíkám zpět třeba obejdu svět a najdu tě zas jako dřív už mi jede vlak

Je to zpátky pár.........

ZRNKA

Už dávno se mi stejskátak ti lásko píšu že bych tě moc chtělkdyž dívám se ti do očítak jak bych správný slova zapomněl

R:Uspěchaná doba hledá zrnka vztahů z kterých mír a klid by vstala není lepší lék než láskas ní by o sto roků lidé byli dál

Už dávno se mi stejskáa teď koukám kolem sebe ještě vícdo zavřenejch srdcí sluncetěžko cestu hledá odlétne a nic

R:Uspěchná doba.........

Jak dávno se mi stejskátak ti lásko píšu že bych tě moc chtělpo horách se s tebou toulatpočítat hvězdy v noci rád mám to bych chtěl

R:Uspěchaná doba.........

ZROZENÍ HVĚZD

Zrození hvězd čas vykřesá kvapema můžou mě vést až vyryju drápemstaré medvědice do skály větrů tvůj obličej

Kraj otěhotněl jak prvnička v májitou padlou tmou a někde ve stájise splaší koně a přiklušou blíž ke mě blíž

R:A březí klisna má oči jako ty a sedlo z něhy možná se jí stýská možná je zraněná a možná je tyvšechno možná všechno možná bude lepší než dřív

Let létavice mě do uší zpívápíseň panice co z tváře ti slíbátvůj vodopád slz a měsíční prach co ty víš

Kraj idiánů mě úsvitem vítáa ranní déšť mou rytinu smývájsi vzdálená víc co můžu ti říct můžu říct jen to

R:Že březí klisna.........

ZTRÁTY A NÁLEZY

Kolikrát jsem minul tuhletu výlohu s panáčkem od sazínikdy jsem nepřišel na to co znamená ztráty a nálezykdyž dneska pomyslím na ta dvě slovíčka trochu mě zamrazívždyť i v mém životě hrají hlavní roli ztráty a nálezy

A tak ať hledám či nehledám staré ztrácím nové nalézám něco mám a pak nemám zase nic říkají že je jen klam úsměv čarokrásných dam stále ztrácím a nalézám někdy málo a někdy víc

Najít můžeš černé peklo a ztratit zas nejmodřejší nebevždycky však pamatuj na ztráty nálezy nechoď hledat sebeaž jednou uvidíš že nemáš vůbec nic neztrácej nadějivždyť kdo hledá najde a tak znovu hledat začínej raději

Jednou ten koloběh poznáš že staré ztrácíš nové nalézáš něco máš a hned nemáš zase nic proto včerejšek dnes smaž málo vezmeš s více dáš stále ztrácíš a nalézáš někdy málo a někdy víc co dál k tomu říct

ZŮSTAŇ

Zůstaň jaká jsi jako je počasí zelená jarní tráva zůstaň vlasy ti prohoří sluníčkem poledním z cukráren voní káva

Zůstaň napíšu do novin láska oceány přeletěla ty mi dlouho vydržíš zůstaň vlasy ti prohoří sluníčkem poledním chci abys na svět zapomněla zůstaň

Mám trochu strach že se most mezi mnou a tebou zřítí proud pospíchá převozník červenou lampou svítí svítí

Zůstaň se smíchem zacházíš jak by sis ho vymyslela a byl to tvůj první objev zůstaň střevíčky protančíš když ke mě pospíchášchci abys na svět zapomněla zůstaň

Mám trochu.........

Zůstaň jaká.........

ZVEDNI PRAVICI S PLNOU SKLENICÍ  Všechny hezký holky teď vylezte ze svejch hnízdv týhle starý knajpě a to hnedmusíte se mnou připítmusíte se mnou připít R:Zvedni pravici s plnou sklenicí pij do dna a pak rázem dostaneš palicí málem tě trefí šlak málem tě trefí šlak Ten kdo už je namol a klesá v kolenounech to plavat všichni od stolubrzy přijdou za teboubrzy přijdou za tebou

R:Zvedni pravici………

ZVLÁŠTNÍ ZNAMENÍ TOUHA

Zase vidím za soumraku na pozadí šedejch mrakůmlčenlivej zástup kamarádůsiluety hor a sromů starejch opuštěnejch lomůblíží se duněním vodopádůtáhnou krajinou strží a tůní muži z Shakespearových sonetůpostavy divnejch tvarů a vůní přízraky červenejch baretů

Zvláštní znamení wootcraft loukám prostřenej stůl dálka ruku ti podá chleba a sůl Zvláštní znamení touha v nohách tisíce mil obzor kdo v očích nemá nic nepochopil

Do šedivejch dnů a roků duní rytmus těžkejch krokůvichřice a sníh je doprovázímaskovaný kombinézy po všech armádách co lezlyúbočíma našich hor a stránítáhnou krajinou podivný stíny muži z Shakespearových sonetůza nehtama smutek rodný hlíny přízraky červenejch baretů

Zvláštní znamení......... nic nepochopil

ŽÍZEŇ

Když kapky deště buší na rozpálenou zem já toužím celou duší dát živou vodu všem už v knize knih je psáno: bez vody nelze žítvšak ne každému je dáno z řeky pravdy pít

Já mám žízeň věčnou žízeň stačí říct kde najdu vláhu a zchladím žáhu pálivou já mám žízeň věčnou žízeň stačí říct kde najdu vláhu a zmizí žízeň žízeň žízeň

Stokrát víc než slova hladká jeden čin znamenávšak musíš zadní vrátka nechat zavřenámně čistá voda schází mně chybí její třpytvždyť z moře lží a frází se voda nedá pít

Já mám.........

Jak vytékají říčky zpod úbočí hortak pod očními víčky já ukrývám svůj vzdorten pramen vody živé má v sobě každý z nás a vytryskne jak gejzír až přijde jeho čas

Já mám.........