Nejprudší jedy naší planety. Podívejte se, co vás v minutě zabijePo celém světě žije obrovské množství zvířat a roste enormní počet rostlin, které vás mohou svým jedem zabít, a to během jedné jediné minuty. Víte, jaké jedy patří mezi nejsilnější a které zároveň mohou člověka léčit?

Klobásový jedTéto přírodní látce produkované bakterií se říká také botuloxin (z latinského botulus = klobása) a podle vědců by stačilo 10 g a terorista by byl schopen otrávit půl milionu lidí. 100 g ideálně rozdávkovaných by spolehlivě stačilo k vyhubení celého lidstva. Botulotoxin se používá také v kosmetice, především na vyhlazování vrásek, a v lékařství, velmi dobře se uplatňuje při léčbě pocení.

Čtyřhranka smrtelnáTento žahavec, kterému se říká také mořská vosa, je jedním z nejjedovatějších tvorů naší planety a žije v Tichém oceánu na pobřeží Austrálie. Jedná se o medúzu, která má horní část zvonu velkou do 25 cm, a proto je velice snadné ji ve vodě přehlédnout. Z jejího těla ale sahají až tři metry dlouhá tenká lepkavá chapadla vybavená množstvím žahavých buněk. Při kontaktu těchto žahavých buněk s lidskou kůží následuje silná palčivá bolest doprovázená otokem a ve velkém množství případů i šokem, což často vede k utonutí plavce.

FuguPři napadení zvětšují svůj objem a dravec, který se nenechá zastrašit, zahyne na otravu tetrodotoxinem, obsaženým hlavně v játrech, pohlavních orgánech a kůži. Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky, kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou pouze kuchaři s licencí, takže pokrmy podávané v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené ryby nebo podcenění množství jedu ve vysoce jedovatých orgánech. Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud známý protijed.

RicinJe 7. září 1978 a bulharský novinář a disident Markov míří do zaměstnání, po cestě jej neznámý muž nechtěně bodne deštníkem do nohy a omluví se. Až o tři týdny později Markov zjistí, že deštník byl napuštěn ricinem a umírá v bolestech.

Ricin je bílkovinný toxin, fungující jako tzv. buněčný jed. Prochází skrze buněčné membrány, zpomaluje produkci některých základních bílkovin a v důsledku způsobí odumírání buněk. Získává se ze semen skočce obecného (Ricinus communis). Od jeho dřívějšího používání při výzkumu rakoviny se pro extrémní jedovatost - zejména při vdechnutí - upustilo. Smrtelná dávka je zhruba 500 mg. Antitoxin dosud není k dispozici, neexistuje prevence. Otrava se projevuje nejprve mírně a symptomy se podobají chřipce. Později se objeví bolesti hlavy, pálení v ústech, zvracení, průjem, střevní kolika a vnitřní krvácení. Smrt nastává těžkým poškozením jater, ledvin a sleziny.

AmanitinTato látka patří mezi nejsilnější jedy, se kterými se u hub především muchomůrky zelené můžeme setkat. Toxiny se rychle absorbují z trávicího traktu, první příznaky se však projeví až po poškození většího počtu hepatocytů, tj. 8 - 48 hodin po konzumaci. V první fázi má postižený celkové potíže (malátnost, nevolnost, závratě, bolest hlavy, mrazení), poté se dostavuje nevolnost, bolesti žaludku, prudké zvracení a silné průjmy, což vede k dehydrataci, demineralizaci až oběhovému selhání (příčina úmrtí především u dětí).

StrychninStrychnin je velice oblíbený doping pro sportovce, mnohým se však stal osudným. Jde o alkaloid, který v sobě obsahuje semena rostliny lučiby dávivé. Největší problém je v dávkování, pokud si totiž vezmete více než 200 mg, je vaše smrt téměř jistá.

ArzenikArzenik, lidově řečený otrušík, kterému se za vlády Ludvíka XIV. říkalo dokonce dědičný prášek, protože byl velice populární při sporech o dědictví. Příznaky akutní otravy jsou bolest břicha, nutkání ke zvracení a třes. Při požití menší dávky nebo při vleklé otravě nastupují příznaky apatie, zvracení, průjem, později dehydratace, selhání ledvin. Pokud postižená osoba přežije toto období, dochází k trvalému poškození jater a nervového systému.

Rulík zlomocnýRulík zlomocný je statná, až 180 cm vysoká vytrvalá bylina. Odhaduje se, že otravy rulíkem zlomocným tvoří zhruba polovinu všech vážných otrav rostlinného původu na území České republiky. Člověk se může otrávit jednak přímou konzumací plodů nebo přes kozí mléko či kozí maso, pokud koza tuto rostlinu sežere. Smrtelnou dávkou jsou u malého dítěte už tři bobule, u dospělého asi 10.

Znáte je? Představujeme nejjedovatější pavouky světa

Brazilští vědci vyvíjejí protijedy a očkovací látky proti jedu pavouka koutníka jedovatého. Zpravodajský server BBC News připravil přehled nejjedovatějších pavoučích druhů na světě:

Palovčík brazilský (Phoneutria fera) - Podle Guinnessovy knihy rekordů má nejúčinnější neurotoxický jed na světě. Množství pouhých 0,006 mg dokáže zabít myš. Člověk, který má to štěstí, že kousnutí palovčíka přežije, si vytrpí několikadenní nesmírně silné bolesti zhoršené v případě mužů bolestivou vytrvalou erekcí, jež může vést k impotenci.

Koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) - Pavouk z rodu Loxosceles, jehož zástupci se vyskytují na všech kontinentech vyjma Antarktidy. Jeho kousnutí způsobuje odumírání kůže a nechává po sobě děsivě vypadající rány. Pokud není včas podán protijed, může člověk zemřít na selhání orgánů.

Snovačka jedovatá (Latrodectus mactans) - Tento pavouk každoročně v USA zabije nejvíc lidí. Jeho jed je čtrnáctkrát až patnáctkrát silnější než chřestýší.

Sklípkanec jedovatý (Atrax robustus) - Tento australský druh pavouka má jeden z nejsmrtelnějších jedů pro člověka, ale od doby, co vědci vytvořili protijed, není známý žádný případ úmrtí. Jsou agresivní, pokud se cítí ohroženi. Často padají do bazénů, v nichž dokážou přežít mnoho hodin. Pokud pokousaný člověk nedostane protijed, má ztížené dýchání, zrychlený puls, zvýšenou teplotu, potíže s polykáním a zrakové potíže, později slábne puls a smrt nastává v důsledku selhání srdce.

Snovačka Hasseltova (Latrodectus hasseltii) - V Austrálii jde o jednoho z nejsnáze rozpoznatelných pavouků díky výrazné červené kresbě na zádech. Kousnutí je pravděpodobnější od samičky; smrt v důsledku jedu hrozí nejvíce dětem a starším lidem, kteří by měli neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Palovčík brazilský Phoneutria fera

Koutník jedovatý Loxosceles reclusa

Snovačka jedovatá Latrodectus mactans

Sklípkanec jedovatý Atrax robustus

Snovačka Hasseltova Latrodectus hasseltii

Jedovatí pavouci v ČRV ČR se nachází 2 druhy jedovatých pavouků. Oba jsou velice nehojné, vyskytují se jen na jižní Moravě.V poslední době toto již neplatí, bohužel se tito pavouci rozšířili po celé České Republice. Stále však platí, že jsou všeobecně vzácní. V jižních oblastech Česka je výskyt větší, než v severních oblastech.

Tím prvním je zápřednice jedovatá

Charakteristika: Velký pavouk z čeledi zápředníků (délka těla 10-15mm). Hlavohruď červenavá až žlutavá, zadeček a nohy zbarveny více do zelena.Výskyt: Louky, okraje cest a silniční náspy, které jsou porostlé vysokou trávou. V jižní Evropě hojný, u nás velice vzácnýPavouk si zhotovuje na trávě obývací pavučinu velikosti holubího vejce. Samice zde během pozdního léta hlídá vaječný kokon a o něco později i vylíhlá mláďata. V tomto čase vás může kousnout (v případě, že se cítí v ohrožení).

Tím druhým jedovatým pavoukem je stepník moravský

Tento druh je opravdu extrémně vzácný, šance na jeho nalezení, ač úmyslné či nikoli, velmi mizivá.

Pavouky z domu nevypudíte. Nové druhy dovedou i bolestivě kousnoutPavouků se sice mnoho lidí štítí, to ale není důvod zabíjet je na potkání. A to i přesto, že na jižní Moravě a v teplých nížinách v Čechách se rozšířila zápřednice jedovatá, jejíž bolestivé kousnutí může skončit závratí a horečkou. Není to ale důvod k panice, příznaky brzy odezní.

Chytit pavouka a vyhodit ho z domu, nebo jej neúprosně zabít?

Jsou ovšem i lidé, kteří pavouky chovají jako domácí mazlíčky. A pavouci se našim domovům rozhodně nevyhýbají. Možná máte dokonce pocit, že se jich letos objevilo víc než předchozích letech.

Křižák pruhovaný

"Ve skutečnosti je jich zhruba stejně. Teď na konci léta ale začali dospívat křižáci, kteří si tvoří nápadné sítě," říká arachnolog Jan Dolanský z Východočeského muzea v Pardubicích. Pravda ale je, že se do Čech dostávají také nové druhy pavouků. "Může za to i teplé počasí. Za jedno desetiletí se u nás objeví tři nebo čtyři nové druhy. Najdeme tu například drobnou plachetnatku, zápřednici jedovatou nebo Mildeovou či křižáka pruhovaného."

Bodající nebo kousající pavouk

V Čechách se vyskytuje přes 850 druhů pavouků. Můžete mezi nimi najít i největšího pavouka Evropy, slíďáka tatarského. Už dříve žil na Moravě, pak se stáhl do teplejších krajů, do Maďarska a na Slovensko. Teď na něj narazíte na několika místech na jižní Moravě. Poznáte ho podle čtyřcentimetrového hnědočerného těla s bílými párovými tečkami na zadečku. Strach nahání právě jeho mohutné tělo, ve skutečnosti se ho ale nemusíte bát, je neškodný.

Některé větší druhy ale dokážou prokousnout, nebo spíš probodnout, lidskou kůži. "Na koncovém článku ústního ústrojí má pavouk bodce, kterými probodne kůži a pustí do ní jed. To ale umí jen větší druhy pavouků. Trochu nebezpečné může být kousnutí samičkou stepníka, který se ale v přírodě vyskytuje vzácně. Také se na louce můžete setkat se zápřednicí jedovatou," upozorňuje Dolanský. "Její jed může způsobit bolestivý otok, závratě nebo zvýšenou teplotu. Příznaky ale brzo odezní, člověk se hlavně lekne," uklidňuje arachnolog.

Samice zápřednice jedovaté

Zápřednice se jen brání nebo chrání svou snůšku vajíček. "To se může stát i nechtěně, pokud ji někdo omylem přimáčkne nebo se mu dostane například pod oděv," dodává Dolanský. Navíc ještě pořád není tento druh natolik rozšířený, abyste se ho museli obávat. Vyskytuje se převážně na loukách, do domu by se dostat neměl.

Vstup do domu jim nikdy nezakážete

"Dům zevnitř i zvenku je pro pavouky vhodným místem k bydlení. Například zápřednice Mildeova žije na omítce a občas vnikne do chodby i v pražském bytě," říká Dolanský. "Teplo, které z domu sálá, usnadňuje pavoukům život. Jsou pak aktivní delší dobu."

Ačkoliv se pavučiny spojují se špínou, pavouci mají rádi čisto. "Většině druhů vadí prach, proto se pavouci vyskytují méně na zaprášených zdech rušných ulic. Naopak nově vybílené zdi se jim zamlouvají," vysvětluje Dolanský.

Co ale s pavoukem, který leze po zdi nebo se mu zalíbilo v rohu místnosti? Zašlápnout ho nebo vysát luxem je příliš kruté, po postřiku sprejem na lezoucí hmyz ho podráždíte. Nejšetrnější způsob pro obě strany je samozřejmě vynést pavouka ven. Alespoň ve sklenici, pokud ho nechcete vzít do rukou. Uvnitř domu je ale pravděpodobně ještě spousta jeho bratříčků.

Pavouci vlezou do domu všemi otvory

Pokud se u vás doma pavoukům líbí, hned na jaře zkontrolujte všechny kouty a okenní rámy. Někde nejspíš najdete otvory, kterými pavouci vnikají dovnitř. Zlikvidujte také vysavačem pavučiny. Pavouci se na jaře rozmnožují nebo se líhnou mláďata z vajíček, která samička nakladla na podzim. Do domu se dostanou nejen drobnými skulinkami, ale třeba i odpady nebo jednoduše otevřeným oknem při větrání. Řada druhů ale přežije v domě přes zimu a dostane se k vám z chodeb a sousedních bytů a domů.

Bohužel pro arachnofobiky, pavouků v bytě či domě se nikdy nelze zcela zbavit. Má to i své výhody, tito nepříliš oblíbení členovci mají v přírodě svou roli, živí se hmyzem. Tím snižují jeho stavy a my nemusíme řešit například nálety much.

Odborně zde:Vojenské zdravotnické listy

Jedovatí pavouci a nebezpečí jejich kousnutíhttp://www.pmfhk.cz/VZL/VZL%202_2006/005-jedovat%C3%AD.pdf