Květa Stodolovská, Lucie Kroupová, Veronika Lhotská, Zuzana Hondlíková, Michaela Kolářová, Ilona Palátová, Tereza Hochová, Jana Jínová

Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích

Část II

Mořští měkkýši Pavouci Štíři Hadi Ptáci

Květa Stodolovská

asi 10 druhů všechny chobotnice tohoto rodu velmi

jedovaté malá velikost, typické modré skvrny,

prstence velmi dobře známy jen 2 druhy –

chobotnice skvrnitá, chobotnice kroužkovaná – nejjedovatější – severní Austrálie →Japonsko

jed – tetrodoxin a dále pak několik jedovatých sloučenin→neurotoxiny

jed se tvoří ve slinných žlázách chobotnic pomocí bakterií

dvě jedové žlázy: první žláza produkuje jed, kterým

omračuje kořist, kterou se pak živí jed z druhé žlázy je používán jako

obranný jed – prudce jedovatý

znecitlivění v ústech zrak je zastřen→oslepnutí ztrácí se dotykové vjemy, obtížné polykání nausea, paralýza nohou, vyčerpanost,

kóma do tří minut smrt →oběť se udusí neexistuje protijed! umělé dýchání masáž srdce dokud jed

nevyprchá – až 24 hodin

patří mezi dravé měkkýše (500 druhů) homolice neumějí plavat jedovaté všechny druhy homolic –

nejjedovatější je homolice mapová, dále homolice síťkovaná a homolice mramorovaná

homolice síťkovaná – nejvíce lidských životů

teplé oceány a moře tropického a subtropického pásma

jed – conotoxin a dalších 50 biologicky aktivních látek

k produkci a aplikaci jedu homolic slouží specializovaný zub (harpuna)

jedna kapka jedu homolice mapové by usmrtila 20 lidí

působí na sval→způsobí paralýzu bolest, zarudnutí postiženého místa zvracení, teplota, průjem nekontrolovatelné svalové pohyby smrt do několika hodin – obrna bránice protijed neexistuje! umělé dýchání

Michaela Kolářová

Rod Latrodectus

♀ 40 -50 mm, ♂ 20-30mm (s končetinami)

Vyskytuje se na tmavých místech

Útočí pouze v ohrožení

Černá vdova => samička zabíjí samečka

neurotoxický

V místě kousnutí vzniká otok (až 15cm)

Jed začne působit již po několika minutách

Po kousnutí svalové křeče, nevolnost, ochrnutí

Do r. 1984 úmrtí 2-5 % (méně než úmrtí včelou) – oslabení jedinci, dnes protijed

Pochází z Austrálie

Velikost - ♀ 50 mm, ♂ 40 mm

7mm kusadla - prokousne bez problému nejen lidskou kůži, ale i oblečení či tenkou botu

Může zaútočit nečekaně, i když není v ohrožení

Neurotoxický

♀ 0,31 mg a ♂ 0,28 mg jedu (jed samců pětkrát více toxický)

Po kousnutí – spasmy svalových skupin, křeče v břiše, zvýšené pocení, slzení, sekrece hlenu, náhlý vzestup TK

Stav trvá hodiny až 2 dny, bolesti hlavy a myalgie až týdny

Úmrtí v důsledku dechového nebo srdečního selhání – oslabení jedinci

R. 1981- vytvořen protijed – do té doby zabíjel desítky lidí ročně

Rod Phoneutria

Jižní Amerika

Netká si sítě

žije ve stromech, termitištích („banánový“ pavouk)

Neurotoxický

Pavouk útočí okamžitě, je agresivní

U dětí, oslabených lidí může vyvolat nervový šok, smrt udušením

U dospělých – lokální bolest

Existuje protijed

.

Ilona Palátová

• Kmen – členovci, Třída – pavoukovci

• Přežijí radioaktivitu i zmrazení

• Vydrží nejíst rok a tři dny zadržovat dech

• Jedem disponuje každý štír

• Úzké, tenké prsty klepet = silnější jed

Neurotoxin

Lokální příznaky otravy

Celkové příznaky otravy

Léčba bodnutí

Tityus bahiensis

Štír tlustorepý

Štír smrtonoš

Nejjedovatější štír na světě

Brazílie, Argentina, Paraguay

Bodnutí nevyvolává žádnou reakci

• Silně jedovatý

• Severní Afrika

• Způsobuje největší počet úmrtí (80%)

• Žije skrytým způsobem života

• Až 60 mláďat

• Dožívá se vysokého věku

• Nejúčinnější jed

• Velice útočný a nevyzpytatelný

• Afrika, Asie, Turecko, SAE, Jemen

• Vyrábí se sérum

• Nejbolestivější bodnutí

Tereza Hochová

• predátoři bez nohou, očních víček a boltců• kořist usmrcují vstříknutím jedu nebo

udušením• potravu pohlcují vcelku (volné spojení lebky)• vyjma Antarktidy osidlují veškerou pevninu• velmi vyvinutý čich (Jacobsonův orgán),

někteří tepločivná jamka X chabý zrak a sluch

• je známo cca 2700 druhů hadů (z toho asi 410 jedovatých)

třída: plazi, řád: šupinatí, podřád: hadi

rozšíření: severní Austrálie, jih Nové Guineje jde o neútočného a velmi plachého hada, obývá

neosídlené oblasti -> ke střetům dochází výjimečně barva: jednobarevný, tříslově nebo tmavohnědě

zbarvený uštknutí: jed usmrtí dospělého člověka někdy již za

pár minut (neurotoxiny) člověka může zabít i pouhé škrábnutí o vylomený a

vysušený zub jediné uštknutí může zabít až 100 lidí účinný protijed(Kevin Budden†1950) délka: 2 – 3,6 m potrava: savci, ptáci, ještěři www.shutterstock.com

• jižní Asie• obývá rýžoviště a okolí vesnic• nejnebezpečnější indický had (10 000†

za rok)• barva: variabilní, hnědá až černá, na

hřbetní straně krku světlý motiv „brýlí“ (brejlovci)

• potrava: savci, ptáci, ještěři a hadi• jed působí neurotoxicky

a velmi rychle (plivání jedu)• dobře šplhají, plavou• délka: 1,2 – 1,7 m

www.naturfoto.cz >>

• východní a jižní Afrika, nejčastěji obývá stromové porosty

• druhý největší jedovatý had na světě (až 4,5 m)• patří mezi nejrychlejší hady (až 23 km/h)• barva: olivově hnědá, šedivá až žlutozelená

s věkem tmavne, název odvozen od barvyočí a vnitřku tlamy

• je plachá X v ohrožení agresivní útočník• jed působí neurotoxicky, zhoršuje srážlivost

krve a obsahuje trávící enzymy• pro člověka je uštknutí téměř vždy smrtelné, nejrychleji působící jed

(nosit u sebe protijed)Auda, Pavel: Encyklopedie zvířat

Indický oceán v oblasti Filipín, Thajský záliv, Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Timorské moře a severní pobřeží Austrálie

mělké vody pobřežních oblastí a ústí řek patří mezi mořské hady (malá ostře zašpičatělá hlava a

veslovitý z boku zploštělý ocas), pod vodou vydrží 7 – 8 hodin jeho jed je jedním z nejjedovatějších, neobyčejně působivý

neurotoxin (rychlé ochromení – smrt udušením) v hejnech (stovky až tisíce) migruje na značné vzdálenosti délka: 0,5 - 1 m

www.nahodsi.cz www.naturfoto.cz

jih USA, sever Mexika nejvíce smrtelných uštknutí

v USA délka: až 2 m potrava: malí savci, ptáci a ještěři

(překvapivý útok) tepločivné jamky mezi očima a nozdrami k lokalizaci teplokrevné kořisti chřestidlo má varovat a odstrašovat několik kroužků zrohovatělé kůže

Auda, Pavel: Encyklopedie zvířat

Auda, Pavel: Encyklopedie zvířat

jediný jedovatý had v severozápadní Evropě oblíbené stanoviště smíšený les nebo prosluněné

kamenité stráně, obývá i svahy ve výši 3000 m. n. m. a tundry

barva: hnědá, šedá, rezavá, černá většinou charakteristická klikatá čára,

šterbinovitá zornička, hlava délka: 65 – 90 cm délka dožití: 20 až 25 let uštknutí: mírně jedovaté, většinou není

smrtelné, pouze bolestivé otoky vytvoří 15 mg = 60 % smrtelné dávky

www.naturfoto.cz

složením i účinností podobný jedu chřestýšů otok v oblasti kousnutí, zduření místních lymfatických

uzlin, bolestivost (v místě až měsíce), nevolnost, zvracení, zvýšená teplota

nebezpečím je pokles tlaku, ztráta vědomí, šok a selhání oběhového systému

první pomoc: znehybnit, nezaškrcovat, nevypalovat, nevysávat ránu, zavolat záchrannou službu

mnohem větší význam a závažnost má alergická reakce

projevy: svědění kůže těla, zrudnutí, zčervenání, pálení očí

zmijí jed má zkříženou imunologickou reaktivitu s jedem blanokřídlého hmyzu (vosy, včely, sršně)

Jana Jínová

Pitohui dichrous říše - živočichové, kmen - strunatci,

podkmen – obratlovci, třída - ptáci, podtřída - letci, řád - pěvci, čeleď - pištcovití, rod - pištec

velký asi 23 cm, váha asi 65 gramů černé, oranžové a hnědé peří všežravý

odchycen v roce 1989 na Papua-Nová Guinea zoologem J. P. Dumbacherem

-) pták ho při odchytu poškrábal na ruce, Dumbacher si poškrábané prsty olízl, v ústech cítil silné pálení a náhle začal ochrnovat

peří a kůže obsahuje jedovatou neurotoxickou látku homobatrachotoxin

-) ptáci sami jed netvoří, získávají ho potravou tvořenou z brouků rodu Choresine, čeledi Melyridae; ptákům slouží jed k obraně před predátory

steroidní alkaloid, který pomocí sodíkových iontů depolarizuje povrchové membrány nervových buněk a zabraňuje tak normálnímu šíření nervového vzruchu

v místě kontaktu s lidskou kůží vyvolává pálení a také dráždí dýchací cesty

jed byl známý už dříve z kožního sekretu jihoamerických pralesniček rodu Phyllobates