Neaktuality.cz: Silvestrovský speciál

Neaktuality.czSilvestrovský speciál

speciální silvestrovské vydánívydáno 31. prosince 2011

© 2009–2011, ATLANET media s.r.o

ŠéfredaktorJakub Hájek

Autoři vybraných článkůDrahomíra Fridrichová, Matěj Malecha, Katka Peltonen, Zdeněk Moravec, Jaroslav Pokš, Václav Bešťák, Michal Ozogán, Tadeáš Sedláček, Sylva Burgertová

[email protected]

wwwwww.neaktuality.cz

2

MANIFESTCo jsou Neaktuality.cz?Neaktuální informace podávané aktuálním stylem. Naleznete zde průřez světo-vými dějinami, jenž je podáván formou horkých zpravodajských aktualit. Cílem je připomenout veřejnosti zajímavé dějinné události, které mohou přinést inspiraci i do aktuálního dění.

Všechny denně publikovanané události sdílí stejné datum – vyjma letopočtu. Věříme, že tento způsob pohledu do minulosti zaujme i ty, kteří se o historii příliš nezajímají.

Co nejsou Neaktuality.cz?Naším cílem není suše převyprávěná minulost, komplexní a přesná analýza his-torických událostí. Nechceme také, aby se Neaktuality staly sbírkou nekrologů všech možných osobností.

Jak vznikly Neaktuality.cz?Prvotní nápad vytvořit Neaktuality.cz vznikl spontánně již v roce 2007. Celé dva roky pak dozrávala v našich hlavách revoluční myšlenka vytvořit alternativu sou-časným zpravodajským serverům a koncem roku 2009 jsme se ji rozhodli postup-ně realizovat.

První článek spatřil dráty internetu 14. dubna 2010 a od té doby jsou Neaktua-lity.cz čím dál krásnější, zajímavější a čtivější.

Mohu se stát redaktorem Neaktuality.cz?Samozřejmě. Rádi uvítáme každého, kdo rád píše a zajímá se o historii. Staňte se i Vy redaktorem Neaktuality.cz!http://www.neaktuality.cz/registrace/

3

OBSAHZAHRANIČÍFrancií otřásá skandál! Émile Zola obhajuje německého špióna 4

KULTURABBC2 uvádí Červeného trpaslíka, nový sci-fi sitcom 5

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKAZimní válka končí. Byla podepsána Moskevská mírová smlouva 6

VĚDA A TECHNIKAHubbleův vesmírný teleskop byl umístěn na oběžnou dráhu Země 7

VĚDA A TECHNIKAPožáry domů po bouřích budou minulostí, tvrdí přírodovědec Franklin 8

KOMUNISMUSZáškodnický brouk amerických imperalistů se vrací! 9

ROZHOVORKonstantin a Metoděj: Přišli jsme na Moravu šířit křesťanství 10

ZAHRANIČÍLudvík Jagelonnský, král český, uherský a chorvatský padl u Moháče 11

ZAHRANIČÍV Teutoburském lese byly tři legie pobity do posledního muže 12

VĚDA A TECHNIKAMicrosoft vydává nadějný operační systém Windows 7 13

VĚDA A TECHNIKAVynálezce Nobel v závěti odkazuje svůj majetek na oceňování vědců 14

DOMÁCÍNizozemský malíř Vincent van Gogh si uříznul ucho 15

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN

ČERVEN

ČERVENEC

SRPEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

LISTOPAD

PROSINEC

FRANCIÍ OTŘÁSÁ SKANDÁL! ÉMILE ZOLA OBHAJUJE NĚMECKÉHO ŠPIÓNAPaříž – Nahlédnete-li do dnešního vydání francouzského listu L’Aurore, na jeho přední straně na vaše zra-kové buňky zaútočí palčivý titulek J’Accuse…! (česky Žaluji!). Autorem otevřeného dopisu, který je adre-sován francouzskému prezidentovi Félixi Fauremu, není nikdo jiný než sám slavný spisovatel Émile Zola.

Název článku dokonale vystihuje jeho obsah. Zola v něm totiž obviňuje špičky armády z maření výkonu spravedlnosti, podvodů a zatajování. Nepřímo tak ze zmíněných zločinů viní samu francouz-skou vládu.

Veškerá Zolova obvinění se týkají průběhu tzv. Dreyfusovy aféry, jejíž po-čátky spadají do podzimu roku 1894. V té době byla odhalena německá špi-onáž na pařížském ministerstvu války. Otázkou však zůstávalo, kdo je oním špionem? Vyšetřovatelé záhy našli údajného pachatele. Měl jím být stáži-sta generálního štábu francouzské ar-mády, Žid Alfred Dreyfus.

Jako důkaz proti němu byl použit roz-trhaný zápisník nalezený v koši na ně-mecké ambasádě v Paříži. Zápisník podle všeho ukrýval tajné informace o změnách v dělostřelectvu a údaje o no-vém typu zbraní.

Nejenže se grafologické posudky rozcházely, chyběly rovněž jakékoliv další stopy vedoucí k Dreyfusovi. Přes-to byl Žid zatčen a pouhý měsíc poté v rámci procesu odsouzen k degradaci a doživotnímu vyhnanství na Ďábel-ských ostrovech.

Zola v dopise poukazuje na zmani-pulovanost procesu a na fakt, že sku-tečným aktérem špionáže je jistý Ferdi-

nand Walsin-Esterházy, hazardní hráč. Nastavuje také zrcadlo celé francouz-ské společnosti, která se v posledních letech projevuje výrazně antisemitsky.

Podle našich předpokladů zašel Zola příliš daleko a v rámci obvinění z pomluvy ho čeká soudní proces, ve kterém se proti němu postaví vláda, ar-máda a velká část veřejnosti. Riskoval by však spisovatel svou prestiž s vědo-mím Dreyfusovy viny?

Drahomíra Fridrichová

zdroje Britannica.com, Wikipedia.org

Neaktuality.cz: Silvestrovský speciál 4

Émile Zola je v následujícím proce-su odsouzen za pomluvu. Trestem je rok vězení, před kterým ale prchá do Anglie. Otevřený dopis přesto vzbudí pozornost v řadách inteligence. Ta za-

kládá Ligu lidských a občanských práv. Dreyfus stane roku 1899 opět před soudem, od tribunálu však vyslechne původní verdikt: vinen!

Nakonec zažádá o milost, která je mu ještě téhož roku udělena. Zrušení roz-sudků a plné rehabilitace se dočká až roku 1906, spolu s návratem do armády a povýšením do hodnosti majora.

VĚŠTECKÁ KOULE

LEDEN stalo se 13. ledna 1898 ZAHRANIČÍ

BBC2 UVÁDÍ ČERVENÉHO TRPASLÍKA, NOVÝ SCI-FI SITCOM

stalo se 15. února 1988

Neaktuality.cz: Silvestrovský speciál

KULTURA

5

ÚNOR

Londýn – Od dnešního večera přichází na televizní obrazovky nový seriál. Skrze kanál BBC2 budeme moci sledovat velmi pitoreskní příběh posledního člověka ve vesmíru.

Celá zápletka se točí kolem posledního žijícího člověka ve vesmíru. Dave Lis-ter je podřadný technik na těžařské lodi Červený trpaslík. Zde se dopustí pře-stupku, následkem čehož je odsouzen k pobytu ve stázi, což je zařízení na izolaci před časem. Během jeho pobytu ve stázi dojde k vážné nehodě, během níž celá posádka zemře.

Ze stavu nevědomí je propuštěn až ve chvíli, kdy úroveň radiace klesne na bezpečnou míru. Tak se stane za 3 000 000 let. Lister se tak ocitne uprostřed vesmíru. Společnost mu dělá palubní počítač Holly, jeho kolega Rimmer, kte-

rý je po smrti a je přítomen v podobě hologramu a Kocour, tvor, který se vy-vinul z jeho kočky.

Námět se zdá velmi zvláštní a ne-lze mu upřít punc originality. Je ovšem otázkou, zdali to tvůrci Rob Grant a Doug Naylor nepřekombinovali. To však ukáže až divácká reakce.

Herecké role byly přiděleny málo známým hercům. V hlavní roli Listera se objeví Craig Charles, A. J. Rimme-ra hraje Chris Barrie, Danny John-Ju-les představuje zástupce kočičí rasy a v roli palubního počítače Hollyho se můžeme těšit na Normana Lovetta.

Samotný zrod seriálu neprobíhal hlad-ce. Nejprve tvůrci museli seriál doslova protlačit do BBC, protože nechtěli, aby byly epizody přerušovány komerčními vstupy. Nakonec se jim to povedlo, ale scénář pilotního dílu ležel bez povšim-nutí tři roky, než BBC přistoupila k jeho realizaci. Zatím nás čeká jedna série o šesti dílech. Nezbývá než doufat, že úsilí tvůrců stálo za to.

Matěj Malecha

zdroje: Scifinow.co.uk, Wikipedia.org, CT24.cz,

CervenyTrpaslik.cz

Z tohoto sci-fi sitcomu se stane televiz-ní legenda. Ačkoliv reakce na první sérii nebudou příliš oslavné, nakonec seriál naroste do 52 dílů a 8 řad. V roce 2009 se fanoušci dočkají ještě 3 nových dílů. Taktéž se bude šuškat, že by se v roce 2011 měly točit další díly.

Zprvu bude seriálu vytýkána lacinost kulis a rekvizit, avšak později se právě to stane jeho charakteristickým rysem. Získá si miliony fanoušků, kteří budou pořádat pravidelná setkání.

Červený trpaslík získá celkem tři významná ocenění. V roce 1991 získá

nejvyšší britskou televizní cenu BAFTA v kategorii Nejlepší britská komedie. O tři roky později, v roce 1994, obdrží cenu Emmy za díl Pistolníci z Apokalyp-sy a také cenu British Comedy Award v kategorii Nejlepší situační komedie.

VĚŠTECKÁ KOULE

ZIMNÍ VÁLKA KONČÍ.BYLA PODEPSÁNA MOSKEVSKÁ MÍROVÁ SMLOUVA

stalo se 13. března 1940


DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA

6

BŘEZEN

Moskva, SSSR – Dnešního dne oficiálně vstoupila v platnost Moskevská mírová smlouva. Tento doku-ment, který byl podepsán včera večer (podle finského času dnes ráno v 1:00), ukončil 100 dní trvající konflikt mezi Finskem a Sovětským svazem.

Takzvaná Zimní válka zuřila na hrani-cích SSSR a Finska od listopadu 1939, kdy Sověti zinscenovali napadení po-hraniční obce Mainila na Karelské šíji. Finsko bylo následně obviněno z útoku a tím také z porušení smlouvy o neú-točení. Incidentu v Mainile předcháze-ly ze strany SSSR pokusy o dohody o vzájemné hospodářské a vojenské spolupráci s Finskem.

Finské vládě nebylo však příliš po chuti, že by měla nechat Rudou ar-mádu využívat přístav Petsamo v Ba-rentsově moři nebo zřídit vojenskou základnu v jihofinském Hanko. Také zamítla požadavek Sovětského svazu na vydání ostrovů ve Finském zálivu, finské části Rybářského poloostrova a důležitého území v Karélii okolo města Viipuri (Vyborg) včetně části finského vojenského opevnění (tzv. Mannerhei-movy linie), výměnou za větší, avšak téměř liduprázdnou oblast Repola.

Na první pohled se mohlo zdát, že proti mnohanásobné přesile Rudé ar-mády, vedené K. J. Vorošilem, nemá

finské vojsko šanci. Obrana na Mann-erheimově linii se však ukázala jako velmi úspěšná. Finští vojáci také využili nedostatečné připravenosti sovětských vojsk na zimu.

Zatímco rudoarmějci se marně sna-žili zorientovat v zalesněném terénu Karélie, Finové v bílých kombinézách projížděli krajinou na běžkách a likvi-dovali nepřátele, jednoho za druhým. Naprostým rekordmanem byl v tomto ohledu odstřelovač Simo Häyhä, pře-zdívaný Bílá smrt. Podle odhadů do-kázal třiatřicetiletý Häyhä do minulého týdne, kdy byl vážně zasažen do obli-čeje, zabít přes 500 sovětských vojáků.

Na počátku letošního roku došlo ke změně velení v Rudé armádě. Vrchním velitelem se stal maršál Timošenko, muž, který již nehodlal dopustit žádnou další chybu. Ačkoliv si finské vojsko pod vedením maršála Mannerheima do té doby vedlo skvěle, během úno-ra byla nejprve prolomena část Mann-erheimovy linie a 29. února vstoupila Rudá armáda do Viipuri.

Zatímco se finská delegace v čele s předsedou vlády Risto Rytim snažila v Moskvě vyjednat příměří, finští vojá-ci bránili své město až do posledního okamžiku. Kvůli jeho udržení byli do-konce ochotni zničit hráze Saimského průplavu a způsobit záplavy.

V 11 hodin finského času definitivně utichly všechny boje. Přestože Finsku se podařilo odolat snahám SSSR o při-pojení, po podpisu Moskevského míru ztratilo část území: Ladožskou Karélii a Karelskou šíji včetně Viipuri, oblast Salla, svou část Rybářského poloostro-va a ostrovy Suursaari, Suur-Tiutasaa-ri, Seiskari a Lavansaari.

Poloostrov Hanko byl Sovětům pro-najat na třicet let. Pro Finsko to mimo jiné znamená ztrátu nemalé průmyslo-vě významné oblasti a také hrozbu vy-budování sovětské vojenské základny na jeho území.

Katka Peltonen

zdroje: Wikipedia.org; Van Dyke, C.: Zimní

válka. Sovětská invaze do Finska 1939 až 1940

HUBBLEŮV VESMÍRNÝ TELESKOP BYL UMÍSTĚN NA OBĚŽNOU DRÁHU ZEMĚ

stalo se 25. dubna 1990

Mys Canaveral – Včera odstartoval z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě raketoplán Discovery, který na své palubě nesl Hubbleův vesmírný teleskop. Toto zařízení bylo dnes pomocí robotické ruky umístěno na oběžnou dráhu Země.

Teleskop je pojmenován po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, jehož výzkum měl zásadní význam pro přijetí teorie Velkého třesku. Hmotnost tele-skopu je 11,6 tuny, délka 13,2 metru a maximální průměr 4,2 metru, hlavní zrcadlo teleskopu pak má průměr 2,4 metru.

Zrcadla, kterými je teleskop osa-zen, jsou v současnosti nejpřesněji vybroušená zrcadla na zemi, povolená odchylka je pouhých 10 nanometrů. Teleskop je dále vybaven kamerami a spektrometry, umožňujícími pozorová-ní ve viditelném světle i v infračervené a ultrafialové oblasti. Je umístěn na po-hyblivé orbitě 500–600 km.

Poslání teleskopuHlavním úkolem teleskopu je pozorová-ní velmi vzdálených a tudíž i velmi sla-bých vesmírných objektů. Díky tomu, že je umístěn mimo zemskou atmosfé-

ru, má oproti pozemním teleskopům lepší pozorovací podmínky (nevadí mu světelné znečištění, ani ztráty intenzity záření absorbcí v atmosféře).

Jeden z prvních úkolů, které na te-leskop čekají, je přesné změření vzdá-lenosti některých cefeid – pulsujících proměnných hvězd – od čehož si vědci slibují zpřesnění Hubbleovy konstanty, která popisuje rychlost rozpínání ves-míru.

Původně bylo umístění teleskopu naplánováno na rok 1986, ale po ha-várii raketoplánu Challenger byly další lety raketoplánů přerušeny. Tím došlo i k prodražení celého projektu, původní rozpočet 400 miliónů dolarů byl několi-kanásobně překročen a konečná cena projektu se odhaduje na 2,5 miliardy dolarů.

Astronomové nyní netrpělivě čekají, až bude teleskop uveden do běžného provozu a bude jej možné využívat pro

vědecké projekty. Doufejme, že tele-skop splní očekávání a umožní nám posunout hranice našich vědomostí o vesmíru, jeho minulosti a také budouc-nosti.

Zdeněk Moravec

zdroje: Wikipedia.org, Hubblesite.org


VĚDA A TECHNIKA

7

DUBEN

POŽÁRY DOMŮ PO BOUŘÍCH BUDOU MINULOSTÍ, TVRDÍ PŘÍRODOVĚDEC FRANKLIN

stalo se 10. května 1752

Pensylvánie, USA – Hrozivý světelný žhář charakteristický burácivým zaduněním–předznamenáním prav-děpodobně konečně našel svého přemožitele. Domy zapalující a životy beroucí blesk byl doposud přírod-ním jevem, vyskytujícím se zpravidla během velkého deště, který si nevybíral a udeřoval zcela náhodně.

Přírodovědec Benjamin Franklin při-šel nyní s tvrzením, že objevil jednu zásadní vlastnost blesku, jež povede k účinné ochraně. Nutno poznamenat, že velmi neobvyklým pokusem.

Benjamin Franklin není v oblasti zkoumání blesku nováčkem. Již v mi-nulosti přišel s teorií, již vytvořil na zá-kladě obyčejného pozorování a měření – blesk si vybírá spíše vyšší objekty (stromy, budovy) než menší předměty postavené při zemi. Proč však ze dvou podobně vysokých budov uhodí někdy do té nižší, to už teorie neobjasňuje. Ať je tomu jakkoliv, Franklin je podle svých slov na stopě, jak před bleskem uchrá-nit spící domovy.

Zatímco objevitel čekal na zkonstru-ování objednané, velmi vysoké tyče ve Filadelfii, kterou chtěl užít právě pro potenciální zachycení blesku, napadlo ho před pár dny použít věc velmi pro-stou, pro úkol však vhodnou. Spolu se synem zhotovili papírového draka a

přes potenciální nebezpečí se vydali do bouřky, kam draka vznesli. U země jej přivázali na kolík a navíc k němu při-pevnili klíč.

„Bylo to velmi nebezpečné, ale v rámci vědy se jednalo o důležitý po-kus, o kterém jsem přesvědčen, že v budoucnu zachrání spoustu životů,“ prohlásil Franklin o pokusu samot-ném. Zároveň zhodnotil svůj výsledek: v hedvábné niti, kterou na draka použi-li, začaly dle slov přírodovědce praskat jednotlivé nitky. „A když jsem k onomu

klíči přiblížil ruku, přeskočila malá jis-kra,“ dodal.

Tento poznatek hodlá Franklin vyu-žít ke zhotovení zařízení, jež bude při-pevněno na budovu a které bude pro blesk „atraktivnější“ než budova samot-ná. Tím ji ochrání před velkým neštěs-tím. Vynalezení takového zařízení není prý otázka dnů, ale spíše měsíců, ne-li let.

Jaroslav Pokš

zdroje: Fi.edu, Wikipedia.org


VĚDA A TECHNIKA

88

Přestože s poznatky o vlastnostech blesku přicházel Benjamin Franklin již od roku 1749, bleskosvod (laicky a nepřesně označovaný jako hromosvod) se mu podaří sestrojit až v roce 1760, tedy 6 let po českém, všestranně založeném a působícím Prokopu Divišovi, kterému tak bude právoplatně přisuzováno sestrojení prvního bleskosvodu.

VĚŠTECKÁ KOULE

KVĚTEN

ZÁŠKODNICKÝ BROUK AMERICKÝCH IMPERALISTŮ SE VRACÍ!

stalo se 27. června 1951

Americký brouk – mandelinka bramborová – se opět vrací ve větším množství v krajích, které hraničí s oblastmi západního Německa, okupovaného americkou armádou. Je to zejména Plzeňský kraj, kde americký brouk byl nalezen ve venkovských obcích všech okresů, a podobně v zahradách ve městě, na ulicích, ba i na schodišti.

Je to nezvratný důkaz toho, že opět jako loni, amerického brouka k nám západní imperalisté posílají pomocí mraků, větru a jiných podlých způsobů, ve snaze, aby poškodili naše hospo-dářství.

Ihned po usnesení vlády ze dne 12. června o opatření k úspěšnému boji proti mandelince bramborové, byly v ohrožených oblastech organisovány hledací dny. V Žatci, aby se mohli niče-ní mandelinky zúčastnit pokud možno všichni obyvatelé obce, byl hledací den zorganisován na neděli.

V obci Plasy bylo při prvním hleda-cím dnu nalezeno 21 brouků. Nález byl okamžitě hlášen ONV a za jeho pomo-ci započali rolníci ihned s ochranným poprašováním kultur. Jž loňského roku vedli v Plasích boj proti mandelince bramborové. Tehdy však byl úspěšný boj zdržován roztříšteností brambo-

rových kultur, které byly nasázeny na malých parcelách.

Rozdrobené parcely zejména ztě-žovaly práci sovětským letcům, kteří přišli pomoci našim rolníkům ničit zlo-činnou setbu amerických imperalistů. Proto na podzim loňského roku proved-li rolníci v Plasích technicko-hospodář-skou úpravu půdy a letos již zasázeli brambory do velkých honů takže nyní bude ničení mandelinky brambrové za pomoci letadel podstatně usnadněno.

V Otěšicích na Přešticku v orga-nisování hledacích dnů je počítáno s pomocí všech občanů. Denně budou kontrolována ohniska, ve kterých byla nalezena mandelinka. V Otěšicích se rozhodli, že v příštím roce zasázejí brambory do velkých lánů, aby v pří-padě opětného objevení mandelinky mohli proti níc co nejúčinněji bojovat, zejména za pomoci letadel.

Zemědělské ženy z Újezdnice v přeš-tickém okrese se zavázaly, že budou vzorně ošetřovat všechny plochy bram-bor a zúčastní se každého hledacícho dne. V Obci také v boji proti americ-kému brouku vydatně pomůže školní mládež.

Je třeba pravidelně opakovat hle-dací dny, dále zesilovat účinný boj pro-ti mandelince bramborové a tak zničit tuto zločinnou setbu amerických impe-ralistů.

Rudé Právo

zdroje: Rudé Právo, 27. 6. 1951, str. 3,

Wikipedia.org


KOMUNISMUS

9

ČERVEN

KONSTANTIN A METODĚJ: PŘIŠLI JSME NA MORAVU ŠÍŘIT KŘESŤANSTVÍ

stalo se 5. července 863

Veligrad – Na Velkou Moravu dnes dorazili Konstantin s Metodějem, aby zde šířili křesťanskou víru. Ura-zili sem velkou cestu až z daleké Soluně, a to na pozvání knížete Rostislava. O tom, proč přišli a jaké mají plány si můžete přečíst v rozhovoru, který jsme s nimi udělali.

Pozdrav Pánbůh, Konstantine a Me-toději! Jsem skutečně rád, že jste ve svém nabitém programu našli místo pro rozhovor s Neaktualitami.Konstantin: Dejžto Pánbůh. Máte prav-du, náš program je skutečně nabitý, ale pro Neaktuality si uděláme čas vždy.

Proč vůbec sem, na Velkou Moravu, přicházíte?Metoděj: Kníže Rostislav nás požádal o pomoc. Trápilo ho, že bohoslužby jsou vedeny v latině nebo řečtině. Ne-vím jak vy, pane redaktore, ale předpo-kládám, že málokdo ovládáte latinu či řečtinu, natož pak obyčejní lidé. Jaký význam mají bohoslužby, které jsou vedeny v jazyce, kterému samy ovečky boží nerozumí?

To byl jediný důvod?Metoděj: Mohli bychom to tak říct. Do-mnívám se, že Rostislav se velmi bál politického i náboženského tlaku ně-meckých kmenů.

Už máte, nějak rozmyšleno, jak situ-aci vyřešíte?Konstantin: Zdejší obyvatele naučíme staroslověnštině. Používáme ji u nás v Soluni a je velmi jednoduchá. Myslím si, že nebude problém zdejší bratry a sestry tomuto jazyku naučit.

Vytvoříte i nějaké specifické písmo? Konstantin: Samozřejmě, s tím po-čítám. Cestou ze Soluně jsem něco dal dohromady. Své písmo pojmenuji pravděpodobně jako hlaholici. Aby byla plnohodnotným grafickým zápisem, bude mít 41 znaků.Metoděj: Překládali jsme spolu do sta-roslověnštiny řadu liturgických knih. Přicházíme sem velmi připraveni, ne-chtěli jsme nechávat nic náhodě, neboť víme, jak důležitá je tato mise.

Jak dlouho předpokládáte, že se na Velké Moravě zdržíte?Konstantin: To záleží na tom, jak nám misijní činnost půjde. Netroufám si há-

dat, viděl bych to na takových třicet let. Když půjde vše hladce.

Poslední otázka na vás, Konstanti-ne. Jak se vám líbí jméno Cyril?Konstantin: Nevím, na co tím narážíte (smích). Cyril je krásné, řeholní jméno. Pokud se rozhodnu před svou smrtí vstoupit do kláštera a nějaké řeholní jméno přijmout, bude to právě Cyril. To vše je ale zatím jen ve hvězdách.

Díky vám oběma za rozhovor a pře-ji mnoho štěstí a úspěchů na Velké Moravě.Konstantin: Rádo se stalo.Metoděj: My děkujeme vám, neboť i tímto způsobem o sobě můžeme dát vědět. Já zase přeji mnoho spokoje-ných čtenářů Neaktualitám, protože my dva s bratrem, že Konstantine, se k nim rozhodně počítáme!

Václav Bešťák

zdroje: Wikipedia.org, Apha.cz


ROZHOVOR

10

ČERVENEC

LUDVÍK JAGELLONSKÝ, KRÁL ČESKÝ, UHERSKÝ A CHORVATSKÝ PADL U MOHÁČE

stalo se 29. srpna 1526

Moháč – Turecké vojska v bitvě u Moháče uštědřila křesťanským svatým bojovníkům krutou porážku. Ztráty na obou stranách byly sice vyrovnané, 16 tisíc mužů, ale Osmani disponují mnohem větší armá-dou, takže bez větších potíží mohou postupovat ještě hlouběji do Uher, až do hlavního města.

Největší ztrátou je ale smrt Ludvíka, od kterého se musel odvrátit Bůh, protože celý Jagellonský rod tím vymírá. Křes-ťané přicházejí o dalšího moudrého vládce.

Už od počátku samotného tažení šance na zastavení Turků nevypadala příliš nadějně. Ludvík se snažil najít podporu téměř ve všech křesťanských zemí, ale dostalo se mu pouze peněz od papeže a příslibu arcivévody Fer-dinanda, který nakonec na místo bitvy vůbec nedorazil.

Na pomoc mu přišly pouze oddíly z Čech a Moravy. Kvůli rychlému úto-ku křesťanské armády se nezapojila celá třetina mužů z Uher a Chorvatska. Turci tak měli téměř trojnásobnou pře-vahu. Navíc je v útoku podporovali hrů-zostrašní janičáři.

Ludvíkova taktika spočívala v rych-lém útoku, aby se hlavní vojska nepří-

tele nestačila rozvinout do plné šíře. Na začátku se uherská armáda hrdě pro-bojovávala vpřed, dokonce se dostala na dosah sultána Sulejmana I., ale na-konec byl útok zastaven a křesťanské oddíly rozprášeny.

Když Ludvík viděl zkázu své armá-dy, začal prchat z bojiště. Podle očitých svědků utonul se svým ořem v bažině, ale jeho tělo dosud nebylo nalezeno.

I přes to, že smrt Ludvíka Jagellon-ského ještě nebyla prokázána, mluví o jeho nástupci. O země má velký zájem například rod Habsburků.

Michal Ozogán

zdroje: Wikipedia.org, Rozhlas.cz


ZAHRANIČÍ

11

SRPEN

Vítězství neznamenalo jen zkázu Jagellonců, ale otevřelo brány pro Habs-burskou expanzi. Jakmile se arcivévova Ferdinant stal králem českým a uherským, jeho rod získával v Evropě větší a větší moc. Tu si udrželi až do první světové války.

Turci získali pod svou kontrolu velkou část Uherska, ale bylo to jejich poslední velké vítězství proti křesťanům. Po dvou neúspěšných obléháních Vídně se jejich území v Evropě začalo zmenšovat.

VĚŠTECKÁ KOULE

V TEUTOBURSKÉM LESE BYLY TŘI LEGIE POBITY DO POSLEDNÍHO MUŽE

stalo se 11. září roku 9

Teutoburský les – „Vare, Vare, vrať mi mé legie!“ křičí zoufale císař Augustus a mlátí hlavou do zdi poté, co se dozvěděl, že dvacet tisíc jeho legionářů bylo pobito v jediné bitvě. Už nyní to označil za největší tragédii svého života. Takovou ránu Římská říše už dlouho nepamatuje.

Od dnešního dne se po slovech „11 září“ každému vybaví zkáza v Teutoburském lese. Římané již dlouho postupují až za břehy Rýna snažíc se hranice říše posunout až k Dunaji. Odbojní Germáni jsou ale větší oříšek, než si původně mysleli. Nemají sílu jen ve svalech a své zuřivosti.

Dokážou velmi schopně používat i hlavu, protože zkáza v Teutoburském lese nebyla čestná bitva, ale zákeřná léčka. Cheruský náčelník Arminius zavedl velitele Quintilia Vara s jeho

třemi legiemi do neprostupných bažin, aby je tam zanechal na pospas agresivním Germánům.

Římané jsou zvyklí bojovat na otevřených pláních za dobrého počasí, ale nyní je zastihla nebývale silná bouře.

Jejich těžká výzbroj nasákla vodu a táhla je k zemi, zatímco se museli brodit bažinami. Tři dny se snažili před krvežíznivými Germány prchnout. Ti na ně ale neustále doráželi a legionářů ubývalo.

K barbarům se navíc připojovali další a další kmeny. Naději nakonec ztratil i velitel Quintilius Varus, který se svými důstojníky spáchal sebevraždu. Poslední zbytky Římanů se rozprchly a nastala opravdová jatka.

11. září Teutoburský les pohřbil celé tři legie během pouhopouhých tří dnů. Toto datum si budou Římané připomínat až do konce svých dní.

Michal Ozogán

zdroje: Wikipedia.org, Scienceworld.cz,

Antika.avonet.cz


ZAHRANIČÍ

12

ZÁŘÍ

MICROSOFT VYDÁVÁ NADĚJNÝ OPERAČNÍ SYSTÉM WINDOWS 7

stalo se 22. října 2009

Redmond – Dnešním dnem skončil vcelku krátký, přibližně dvouletý vývojový cyklus nejnovější verze Windows – jednoduše označené číslicí 7. Ta byla zvolena vzhledem k počtu již vydaných verzí (z těch nejznámějších jmenujme například Windows 98, Windows XP či Windows Vista).

Milovníci velkých skoků a převratných změn mezi jednotlivými vydáními však budou zklamáni – sedmičky jsou ,,pou-hou” modernizací svého předchůdce – Windows Vista. Ta však nesklidila vy-loženě pozitivní ohlasy, a tak se Micro-soft rozhodl nejen pro vylepšení v úrov-ní funkční, ale i marketingové.

Co nás tedy ale vlastně v novém systému čeká? Předně, škrtalo se, kde se dalo. Mnoho doposud stan-dardně dodávaných programů tak již po čerstvé instalaci systému nepotká-me – například Windows Mail či Movie Maker. Ty však budou součástí balíku Windows Live, který lze stáhnout a na-instalovat dodatečně. Na palubě je rov-něž modernizovaný Windows Internet Explorer ve verzi 8.

Drobné změny čekají také uživatelské rozhraní. Přepracován byl také panel úloh ve spodní části obrazovky. Nově se zobrazují ikony pouze běžících pro-gramů (přišpendlit však lze vámi zvo-lené aplikace natrvalo), které navíc odrážejí aktuální stav aplikace – jen pro ilustraci: pokud přesunujete větší soubor mezi disky, již nemusíte klikat na dialogové okno s grafem stavu pře-

sunu, ale uběhnutý čas vidíte již přímo na panelu úloh.

Přibyla také funkce Aero peek ovlá-daná skrze tlačítko v pravém dolním rohu. Ta zabezpečuje okamžité zobra-zení plochy i bez klikání myší.

Tadeáš Sedláček

zdroje: Wikipedia.org, Windowsguys.hys.cz


VĚDA A TECHNIKA

13

ŘÍJEN

Ani po vydání finální verze Windows 7 Microsoft nebude zahálet a zane-dlouho bude v plném proudu vývoj další verze, Windows 8. Ta implementu-je uživatelské rozhraní Metro, které se inspiruje u mobilní verze Windows. To vše zpřístupní stolní Windows tabletové platformě.

VĚŠTECKÁ KOULE

VYNÁLEZCE NOBEL V ZÁVĚTI ODKAZUJE SVŮJ MAJETEK NA OCEŇOVÁNÍ VĚDCŮ

stalo se 27. listopadu 1895

Paříž – Švédský fyzik Alfred Nobel dnes podpisem stvrdil svou historicky třetí závěť. V ní odkazuje veš-kerý svůj majetek na vznik nového mezinárodního ocenění, které každý rok obdrží lidé za své úspěchy na poli fyziky, chemie, lékařství, literatury a mírových snah.

Vítěze této ceny bude určovat několik organizací – Švédská akademie věd, Karolinský institut ve Stockholmu, Aka-demie umění ve Stockholmu a 5 členný výbor volený norským parlamentem.

Aby se poskytnutá částka postupně nevyplýtvala, tak se odměny, sloužící k podpoře dalšího výzkumu, budou vy-plácet pouze z úroků.

Nechybělo mnoho a žádná Nobelova cena nemusela ani vzniknout. Za vším totiž stojí náhoda. Když zemřel Nobe-lův bratr Robert, tak si je jeden novinář spletl a napsal nekrolog o Alfredovi. Rozhodně se nedržel hesla: „O mrt-vých jen dobře“, a popisoval ho jako původce mnohého utrpení kvůli jeho vojenským vynálezům – z nejznáměj-

ších zmiňme dynamit. Ke konci svého života, tak chce odčinit své hříchy a proto jsme získali exkluzivní práva na publikování závěti v plném znění.

Michal Ozogán

zdroje: IS.muni.cz, Wikipedia.org,

Businessandfinance.ie


VĚDA A TECHNIKA

14

LISTOPAD

Já, níže podepsaný Alfred Bernhard Nobel, po zralé úvaze vyjadřuji tímto svou poslední vůli a přeji si, aby s majetkem, který zanechám po své smrti, bylo naloženo takto:

Se zbývající částí mé majetkové podstaty ať je naloženo následujícím způsobem. Vykonavatelé závěti vytvoří z kapitálu získaného prodejem cenných papírů fond, z jehož úroků budou každoročně udělovány ceny těm, kteří se v uplynulém roce nejvíce zasloužili o lidstvo. Úroky se roz-dělí na pět stejných dílů a připadnou: jeden díl tomu, kdo dospěje k nejvýznamnějšímu objevu nebo vynálezu v oboru fyziky; jeden díl tomu, kdo se stejným způsobem zaslouží i oboru chemie; jeden díl tomu, kdo nejvýznamněji přispěje k rozvoji fyziologie nebo lékařství; jeden díl tomu, kdo vytvoří nejhodnotnější dílo v oblasti literatury; jeden díl tomu, kdo nejvíc a nejpodstatněji napomůže sbratření národů, odstranění nebo snížení vojenských sil a výzbroje a rozvoji mírového hnutí. O udělení cen za fyziku a chemii rozhodne Švédská akademie věd, za fyzio-logii a lékařství Karolinský institut ve Stockholmu, za literaturu Akademie umění ve Stockholmu a za rozvoj mírového hnutí pětičlenný výbor zvolený norským parlamentem. Výslovně zdůrazňuji, že při udělování cen nesmí být brán zřetel na státní příslušnost a národnost kandidátů, tak aby ceny dostali nejzasloužilejší lidé bez ohledu na to, jsou-li Skandinávci. Vykonavatelem této mé poslední vůle ustanovuji pana Ragnara Sohlmanna, bytem v Boforsu, Wärmland, pana Rudolfa Lilljequista, Malmskilnadsgatan 31, Stockohlm a Bengstfors u Uddevally. Tento do-kument je nyní jedinou platnou závětí a ruší veškerá má dřívější pořízení, pokud se najdou po mé smrti. Nakonec si výslovně přeji a požaduji, aby mi, až zemřu, byly otevřeny tepny, a poté co kompetentní lékaři potvrdí smrt, byla má tělesná schránka pohřbena žehem.Paříž 27. listopadu 1895 Alfred Bernard Nobel

NIZOZEMSKÝ MALÍŘ VINCENT VAN GOGH SI UŘÍZNUL UCHO

stalo se 23. prosince 1888

Arles, Francie – Tento malíř původem z Nizozemí není v uměleckém světě příliš známý pro svá díla. Do-sud neprodal jediný svůj obraz, přesto je znám pro svůj, dá se říci labilní a maniodepresivní život.

Narodil se 30. března 1853, a byl po-jmenován jak po svém dědovi, tak také po bratrovi, který se narodil mrtvý přesně rok před narozením Vincenta.

Poprvé se s uměním setkal když v Haagu pracoval u obchodníku s obra-zy Goupil & Cie,díky této práci se pře-stěhoval do Londýna, brzy jej však pro jeho rozmrzelost a nedostatek entuzi-asmu propustili. Než se začal naplno věnovat malování obrazů, vzhlédl se ve víře, a dobrovolně kázal v Bruselu, kde poznal hornickou komunitu a pár-krát i sfáral do dolů. V té době již začí-ná malovat uhlem a na radu jeho bratra se začíná učiti malířem. Ve svých dí-lech se inspiruje jak v japonském umě-ní tak využívá sílu kontrastu, zejména pak modré a oranžové.

Jeho život se vyplnil nadšením, kte-ré se ale prolnulo se snahou naplnit také jeho milostný život. Již v Londýně se zklamal, když první láska odmítla jeho žádost o ruku. V této životní etapě se sestěhoval s prostitukou a jejími pěti dětmi v nadějné avšak marné víře, že

ji dokáže napravit. Také byl zamilován do své o osm let starší sestřenice, ta však jeho lásku stále odmítala. Jednu z jeho posledních velkých lásek poznal v roce 1884, s Margot Begemannovou se do sebe zamilovali, avšak jejich ro-diny byly proti sňatku a tak se jeho milá pokusila o otravu strychninem.

Van Gogh je znám i pro svou lás-ku k absinthu, mimo to se léčil na sy-filidu. Přestěhoval se na čas do Paříže se svým bratrem, kde poznal spoustu novým přátel z řad umělců. Brzy se ale stáhnul do ústraní do městečka Arles na řece Rhône a věnoval se pouze sobě. Až do března 1888 kdy se za ním příjel podívat jeho dobrý kamarád z Pa-říže Paul Gaulin.

Krize mezi nimi přišla právě dnes, kdy se vyhrotila situace mezi dvěmi umělci, a Van Gogh si v záchvatu vzteku uří-zl ucho, to očistil zabalil do kusu novin a odnesl do místního nevěstince se vzkazem pro prostitutku Rachel aby toto držela v opatrnosti.

Podle posledních zjištěných infor-mací rodina uvažuje o přestěhování Van Gogha do útulku pro slabomyslné, uvidíme zda to umělci pomůže najít vnitřní klid a zda se jeho díla dočkají uznání.

Sylva Burgertová

zdroje: Artmuseum.cz, ProcProto.cz


KULTURA

15

PROSINEC

Vincent Van Gogh se následující rok skutečně do útulku přestěhuje, 27. července 1890 se ale po dlouhém duševním boji střelí revolverem do hrudi a po dvou dnech umře. Za svůj život namaluje více jak 900 pláten a 1100 kreseb, první ale prodá teprve rok před smrtí a uznání se dočká až po ní.

VĚŠTECKÁ KOULE

Neaktuality.cz: Silvestrovský speciál

Documents

Transcript of Neaktuality.cz: Silvestrovský speciál