Pozemní technika16

Za posledné mesiace sa o téme S-300

opäť diskutovalo v trocha širšom rozsahu.

Objavili sa fotografi e prostriedkov protilieta-

dlového raketového komplexu zo zostavy sys-

tému Antej-2500 vo Venezuele, diskutovalo

so možnosti získania systémov radu 300 Sý-

riou. Je faktom, že bežný občan bez dostat-

ku vedomostí či informácií ani netuší, že

v bývalom Sovietskom zväze boli skonštru-

ované, vyrábané a zaradené do operačnej

služby pod označením S-300 spolu až tri

fakticky úplne rozdielne protilietadlové

raketové systémy. Podstatná časť obyva-

teľstva i svetových médií má pri téme „es

tristo“ na mysli systémy radu S-300P, kto-

ré skonštruovala konštrukčná kancelária

Almaz a sú používané protivzdušnou obra-

nou štátu, prípadne dnes vzdušnými silami.

Systém S-300F z dielní konštrukčnej kan-

celárie Altair je námorné riešenie viazané

k pomerne objemným plavidlám – nosičom.

My si priblížime modernizovaný variant

S-300V, ktorý svojho času vznikol na objed-

návku a pre potreby protivzdušnej obrany

pozemných síl v konštrukčnej kancelárii

Antej. Ako jediný z troch spomenutých systé-

mov bol od počiatku navrhnutý aj konštruo-

vaný nielen pre obranu pred lietadlami a iný-

mi aerodynamickými cieľmi, ale aj pre úlohy

protiraketovej obrany na taktickej úrovni.

Mobilný protilietadlový raketový systém

S-300V zaradili do operačnej služby v dvoch

etapách: v roku 1983 to bol pod označe-

ním S-300V1 redukovaný systém spôsobilý

činnosti len proti aerodynamickým cieľom,

a až v roku 1988 systém S-300V v úplnej

konfi gurácii a s celým rozsahom bojových

spôsobilostí.

Modernizovanie systémuAko bolo v bývalom ZSSR zvykom, vzá-

pätí po prijatí systému do výzbroje začali

sa práce nielen na jeho vylepšovaní, ale aj

na konštrukcii jeho nasledovníka. Nebolo to

inak ani v tomto prípade, i keď nastali nemalé

problémy, lebo začiatočná fáza prác na vy-

lepšenom systéme, ktorému pridelili ozna-

čenie S-300VM, sa začala v období rozpadu

ZSSR a absolútneho chaosu v celom štáte. To

sprevádzal nedostatok zdrojov, únik mozgov,

zánik mnohých prevádzok a výrobcov. Kon-

štruktéri z Anteja nakoniec všetky nástrahy

prekonali a dnes je zaradený sériový moder-

nizovaný mobilný protilietadlový raketový

systém s komerčným označením Antej-2500

do ponukových katalógov konštrukčného

a výrobného Koncernu PVO Almaz-Antej aj

obchodnej spoločnosti Rosoboronexport.

Určením protilietadlového raketového

systému Antej-2500 (S-300VM) je ničenie mo-

derných aj perspektívnych taktických a strate-

gických lietadiel vrátane kategórie LO a VLO

(Low Observable, Very Low Observable), bali-

stických raketových riadených striel stredné-

ho dosahu, operačno-taktických a taktických

raketových riadených striel, aerobalistických

a okrídlených raketových riadených striel,

a taktiež lietadiel radarového prehľadu a na-

vedenia, prieskumno-útočných prostriedkov

a hliadkujúcich lietadiel – rádioelektronic-

kých rušičov. Zostavu systému tvorí uzol za-

Antej-2500

Protilietadlový raketový systém S-300 je určitým symbolom. Hoci doteraz nebol nikde bojovo použitý, jeho možní oponenti na celom svete nezabudli na nepríjemné lekcie, ktoré im uštedrili viacerí jeho predchodcovia.

❚ Samohybné odpaľovacie zariadenie 9A83ME v pochodovej polohe. Kryt sklopenej anténovej jednotky ožarovacieho radaru je zaplachtovaný. Na titulnej fotografi i odpaľovacie zariadenie 9A83ME (vľavo) a odpaľovacie a prebíjacie zariadenie 9A84ME (vpravo) zo zostavy palebnej batérie systému Antej-2500.

16_18.indd 1616_18.indd 16 20.11.2013 10:10:2820.11.2013 10:10:28

Letecká technika36

derivátů UH-60 a CH-47 a oba typy budou

ve výrobě ještě nejméně dvě desetiletí. Vývoj

jejich nástupců postihly škrty po skončení stu-

dené války a jediným novým typem je model

S-92, který si cestu k vojenským uživatelům

hledá jen velmi pozvolna. Tuto situaci kriti-

zovalo velké množství amerických generálů,

kteří s rozhořčením poukazovali na to, že ač-

koliv jsou transportní vrtulníky jedním z pilířů

politiky zahraničních vojenských kampaní, je

jim při rozdělování peněz z rozpočtu věnová-

na nejmenší pozornost. Amerika dnes nemá

ve vývoji žádný transportní vrtulník střední

kategorie, což se v novodobé historii dosud

nestalo. Na druhou stranu je ale třeba říci, že

Američané jako jediný národ na světě zavedli

do řadové služby ideového nástupce trans-

portních vrtulníků, konvertoplán V-22 Osprey.

Zatímco Rusko a USA hledají cestu z krize,

v Evropě je k dispozici rovnou několik nových

transportních vrtulníků. Místní fi rmy v 90. le-

tech netěžily ze státních zakázek na dodávky

vrtulníků tak, jako tomu bylo v USA a Rusku,

a proto samy pokračovaly ve vývoji různých

modelů, aniž by měly zajištěn dostatek ob-

jednávek. Zřejmě nejúspěšnějším modelem

je italský typ AW 139 a jeho deriváty. Italsko-

-britskému konsorciu se podařilo zaujmout

desítky zákazníků a 12 let po vzletu prototy-

pu představuje AW 139 nosný prvek portfolia

společnosti. Není bez zajímavosti, že AW 139

se montuje i v Rusku a evropské vrtulníky

jsou horkými favority na několik amerických

tendrů. Škálu vyráběných typů doplňuje těžký

model AW 101, který se také dobře prodává.

Konkurenční konsorcium NH Industries nabí-

zí typ NH-90, který si našel cestu k šestnácti

zákazníkům a výrobce eviduje objednávky

na 600 kusů.

Stávající situace na trhuTransportní vrtulníky jsou u ozbrojených

sborů nejrozšířenější kategorií strojů s ro-

tující nosnou plochou. Pokud ve světě létá

přibližně 2800 bitevních vrtulníků u 78 zemí

a ozbrojené typy nalezneme v počtu více než

3300 kusů u 92 států, transportní helikop-

téry slouží v počtu přes 8100 kusů ve 146

zemích. Absolutně nejrozšířenějším typem je

rodina ruských strojů Mi-8/17 a jejich derivá-

tů. Protože jsou tyto vrtulníky proslulé svou

odolností a schopností působit v jakýchkoliv

podmínkách, najdeme je na všech kontinen-

tech vyjma Austrálie. Jejich 27procentní podíl

na trhu se ale postupně snižuje, protože dva

ruské výrobní závody nestíhají uspokojit po-

ptávku a velká část sloužících vrtulníků se blí-

ží konci technického života a bude vyřazena.

Druhé místo v počtu sloužících strojů zabírá

rodina amerických „jestřábů“ UH-60 a S-70,

které dnes představují necelých 26 % světo-

vé vojenské fl otily. Tento typ má šanci stát

se do deseti let nejrozšířenějším vojenským

transportním vrtulníkem na světě, protože

u něj výrobce stanovil odlišný technický život

umožňující prodlužování podle stavu. Nadto

se ročně daří dokončit několik desítek no-

vých kusů pro ozbrojené síly USA i exportní

zákazníky, přičemž se jich vyřadí jen mini-

mum. Na třetím místě je s odstupem rodina

UH-1 zahrnující i verze Bell 204/205/212/412,

která tvoří 18 % fl otily. Dvourotorový CH-47

Chinook je na čtvrtém místě a zaujímá téměř

9 %. Francouzské stroje Puma, Super Puma,

Cougar a Caracal jsou s téměř 7 % posledním

typem, který překonal čtyřprocentní hranici.

Stávající situaci na trhu deformuje velký po-

čet vrtulníků v armádě USA, protože fl otila

zdejších ozbrojených sil představuje 33 %

celosvětového počtu transportních helikoptér.

Pokud se proto podíváme po kontinentech,

zjistíme následující pořadí prvních tří nejroz-

šířenějších typů:

• Afrika: Mi-8/17 (45 %), UH-1 (21 %),

AS 330 (16 %)

• Asie: Mi-8/17 (53 %), UH-1 (12 %),

UH-60 (12 %)

• Evropa: UH-1 (26 %), Mi-17 (20 %),

AS 330 (17 %)

• Amerika: UH-60 (48 %), UH-1 (18 %),

CH-47 (15 %)

• Austrálie: UH-60 (41 %), NH 90 (21 %),

UH-1 (17 %)

❚ Nejúspěšnějším ruským vrtulníkem je řada vzešlá z Mi-8, do níž patří i pákistánský Mi-17V-5 na snímku.

❚ Transportní vrtulníky UH-1Y Venom je možné vyzbrojit lehkými i těžkými kulomety nebo (jako v tomto případě) bloky neřízených raket Hydra 70, které se na cíle zaměřují pomocí senzorové věžičky elektrooptronického systému BRITE Star.

34_41_TRANS_VRT.indd 3634_41_TRANS_VRT.indd 36 19.11.2013 12:00:3719.11.2013 12:00:37

12|2013 43ghánistánu, dalšího pak při operacích Sou-

thern Watch a Iraqi Freedom v Iráku. V obou

dvou případech šlo o stroje z předsériové vý-

roby, pro něž byly tyto akce ideální příležitostí

k prověření všech schopností. Letouny tehdy

nesly první verzi průzkumného systému ISS

(Integrated Sensor Suite) od společnosti Ray-

theon, tvořeného radiolokátorem se syntetic-

kou aperturou SAR (Synthetic Aperture Radar)

a soustavou elektrooptických průzkumných

čidel pro denní i noční podmínky.

Se stejným vybavením se pak do operací

zejména v Afghánistánu, ale například i při

některých přírodních pohromách ve světě za-

pojily také sériové RQ-4A Block 10. US Air For-

ce tuto verzi vyřadilo z provozu až v květnu

2011. Flotila sedmi strojů do té doby uskuteč-

nila 2141 letů v trvání 35 528 hodin, přičemž

89 % z toho tvořily lety na podporu bojových

operací. Po svém vyřazení z výzbroje USAF

byly tři RQ-4A Block 10 předány k testova-

cím účelům US Navy, dva jako zdroj náhrad-

ních dílů vesmírné agentuře NASA, která již

předtím provozovala dva předsériové stroje,

a poslední dvojice pak skončila jako exponáty

v leteckých muzeích.

Nová generaceNástupcem první série Global Hawku se

ve výzbroji US Air Force stala druhá generace

tohoto stroje, označovaná jako RQ-4B. Jeho

rozměry byly zvětšeny, a to zejména rozpětí

křídla, které nově činí 39,9 m, a délka 14,5 m,

zvětšila se hmotnost užitečného zatížení

na 1360 kg, maximální vzletová hmotnost

pak stoupla z 12 111 kg na 14 628 kg. S ohle-

dem na možnost rozšíření průzkumného vy-

bavení byla výrazně posílena také palubní

elektrická síť a veškeré palubní elektronické

systémy pak byly upraveny tak, aby více od-

povídaly standardům tzv. otevřené architek-

tury a usnadňovaly tak budoucí modernizace.

První RQ-4B Block 20 vzlétl 1. března

2007, přičemž tato verze měla modernizova-

ný také průzkumný systém ISS, u něhož do-

šlo ke zlepšení přesnosti i dosahu. Ve stejné

době se ale již vyvíjely také další verze, a to

Block 30, charakteristická především novým

systémem signálového zpravodajského prů-

zkumu ASIP (Airborne Signals Intelligence

Payload), který nese společně s modernizova-

ným systémem EISS (Enhanced Imagery Sen-

sor Suite), a dále Block 40, disponující radaro-

vým senzorem MP-RTIP (Multi Platform Radar

Technology Insertion Program) od společnos-

ti Northrop Grumman. Ten představuje zcela

nový systém založený na radaru s aktivním

elektronickým vychylováním paprsku AESA

(Active Electronically Scanned Array) s vý-

razně větším rozlišením a disponující mimo

jiné funkcí detekce pohyblivých po-

zemních cílů GMTI (Ground Mo-

ving Target Indicator). Z hle-

diska draku jsou ale všechny verze RQ-4B

v zásadě identické.

Americké ministerstvo obrany objednalo

celkem osm strojů verze Block 20, z nichž zřej-

mě šest zařadilo USAF do výzbroje od června

2008. Již během roku 2010 ale byly dva letou-

ny upraveny na speciální verzi označovanou

jako EQ-4B. Stalo se tak na základě urgentní

operační potřeby velitelství US Central Com-

mand, které se rozhodlo využít bezpilotní stro-

je v rámci své komunikační sítě BACN (Bat-

tlefi eld Airborne Communications Node). V ní

začaly upravené Global Hawky působit jako

létající retranslační stanice, umožňující jednak

spojení od sebe vzdálených jednotek a pro-

středků a jednak také sdílení informací z růz-

ných typů vojenských datalinků. Letouny se

v této roli osvědčily, nicméně pouhé dva stroje

nepokrývaly veškeré požadavky US CENTCOM,

❚ První generace Global Hawku RQ-4A Block 10. Dole RQ-4B Block 30. Na titulní fotografi i RQ-4E EuroHawk.

42_45_GLOBAL.indd 4342_45_GLOBAL.indd 43 20.11.2013 8:46:5020.11.2013 8:46:50

Námořní technika54

Na počátku programu FREMM stály poža-

davky francouzského námořnictva (MN – Ma-

rine Nationale) z konce 90. let na nové více-

účelové jednotky, které by nahradily sedm pro-

tiponorkových fregat třídy Georges Leygues,

dvě třídy Tourville a devět avíz třídy D’Estienne

d’Orves. Jednotná platforma měla výrazně sní-

žit náklady na jejich provoz, logistiku a výcvik

posádek. Loděnice DCN v roce 2000 přišly

s nabídkou studií SG1, SG2 a SG3, jež vycháze-

la z fregat tříd Al Riyadh a Formidable poříze-

ných fl otami Saúdské Arábie a Singapuru. Tyto

exportní jednotky představovaly další evoluci

proslulých francouzských „stealth“ fregat tří-

dy La Fayette. Proti nim se však vyznačovaly

řadou pokročilejších řešení jako například po-

užitím PLŘS typu Aster, multifunkčních radarů

či mnohem vyšší úrovní automatizace. V září

2001 byly do studií SG zapracovány požadav-

ky na redukci posádky, zvětšení modulárnosti

konstrukce a snížení ceny. Dále došlo ke sjed-

nocení odlišných verzí do jedné unifi kované. Ta

posloužila jako výchozí pro program vývoje no-

vých fregat ofi ciálně zahájený 30. dubna 2002

pod názvem Frégates Multi-Missions (FMM).

Tehdy se ještě optimisticky předpokládalo, že

prototyp vstoupí do služby v roce 2008.

Již zakrátko se však z národního progra-

mu stal bilaterální. V dubnu 2002 totiž italský

parlament potvrdil záměr akvizice nových více-

účelových fregat, jež měly v řadách námořnic-

tva nahradit osm fregat třídy Maestrale a čtyři

třídy Artigliere. Požadavky italské fl oty (MMI

– Marina Militare Italiana) přitom značně ko-

respondovaly s francouzskými a obě strany

začaly koncem léta projednávat možnou spo-

lupráci. Následně byla 7. listopadu 2002 pode-

psána dohoda na přistoupení Itálie k progra-

mu FMM, který dostal nové označení FREMM,

což je francouzský akronym pro FRégate Eu-

ropéenne Multi-Missions a italský FRegate

Europee Multi-Missione. Hlavními kontrak-

tory byly jmenovány francouzská společnost

Armaris a italská Orizzonte Sistemi Navali.

První je sdružení loděnic DCN a fi rmy Thales,

druhé zase loděnic Fincantieri a průmyslového

gigantu Finmeccanica. Vše zastřešovala evrop-

ská organizace pro společné zbrojní programy

OCCAR (Organisation Conjointe de Coopéra-

tion en matière d’ARmement). Defi niční fáze

programu byla zahájena 26. prosince 2002.

Ve znamení kompromisůFREMM není prvním případem spolu-

práce obou zemí v oblasti bojových plavidel,

protože ty od 90. let minulého století koope-

rovaly na vývoji protiletadlových fregat/tor-

pédoborců typu Horizon/Orizzonte. Z něj na-

konec vzešlo po dvou jednotkách tříd Forbin

a Andrea Doria, zařazených do služby v letech

Fregaty typu FREMMEvropský program s evropskými problémy

FREMM je v současnosti největším evropským programem stavby bojových plavidel, na kterém spolupracují Francie a Itálie. Jeho výsledkem mají být moderní a v co největší míře standardizované eskortní jednotky, které ve službě nahradí několik starších tříd. Stejně jako jiné evropské zbrojní programy je však poznamenán rozpočtovými škrty, jež způsobily postupné snižování počtu objednaných fregat.

❚ Zkušební odpal 324mm torpéda MU90 Impact z fregaty Aquitaine. Torpédomety jsou umístěny v blízkosti hangáru proto, aby mohly být zbraně ze skladiště munice podle potřeby distribuovány také do vrtulníku.

54_59_ZAJAC.indd 5454_59_ZAJAC.indd 54 19.11.2013 13:04:3619.11.2013 13:04:36

Předplaťte si s mimořádnými bonusy

Celoroční předplatné na rok 2014 sjednané a uhrazené u vydavatelství Aeromedia a.s.(pro ČR) a Magnet Press Slovakia (pro Slovensko) bude nejen cenově výhodnější oproti nákupu ve volném prodeji, ale navíc předplatitelé mohou získat následující bonusy:

Sleva 10 % při nákupu výstroje v e-shopu (www.earmyshop.cz) nebo při osobním odběru v uvedených kamenných prodejnách výstrojního materiálu společnosti EXCALIBUR ARMY:

Pardubická 956 535 01 PřeloučTel.: +420 775 708 279

Tovární 1112 537 02 ChrudimTel.: +420 774 410 132

T. G. Masaryka 123 507 52 OstroměřTel.: +420 775 708 243

T. G. Masaryka 429538 21 SlatiňanyTel.: +420 775 708 296

OC Růže, Chodov (2. patro)Roztylská 2232/17140 00 Praha 4Tel.: +420 725 616 358

Aktuality a novinky

Analýzyprobíhajících konfl iktů

Nejmodernější pozemní technika

Unikátnívojenská historie

Nejnovějšíletecká technika

Provázanosts www.atmonline.cz

Renomovaní zahraniční autoři

Současná námořní technika

Konkrétní informace a podmínky akce jsou uvedeny na www.atmonline.cz

Sleva 10 % při nákupu veškerého zboží v e-shopu fi rmy S.P.M. Liberec (www.spm-liberec.com) s možností osobního odběru na adrese:

S.P.M. Liberec s.r.o.Čerchovská 15460 07 Liberec 7

Sleva 5 % z pultové ceny na zbraň CZ Skorpion vz. 61 a kulovnice CZ 550 Lux a CZ 550 FS všech ráží v podnikových prodejnách Česká zbrojovka:

Česká zbrojovka a.s.Opletalova 37110 00 Praha 1prodejna.praha@czub.cz

Česká zbrojovka a.s.Svatopluka Čecha 1365688 27 Uherský Brodprodejna@czub.cz

20135

www.atmonline.cz 99 Kč 3,90 €

VEGA do výroby

116 stran

Novinky českého obranného průmyslu

New Products of Czech Defence Industry

utry

I_OBALKA.indd 1I_OBALKA.indd 1

24.4.2013 14:16:33

20131

www.atmonline.cz 95 Kč 3,80 €

Ministr Glváč pro ATM | Marder Evo

Počty AČR

po dvaceti letech

Nesmrtící zbraně

Commando Elite

Nová struktura

britských sil

I_OBALKA.indd 1

19.12.2012 13:38:1819.12.2012 13:38:18

20139

www.atmonline.cz 99 Kč 3,90 €

C-295M v českém letectvuKonfl ikt v Sýrii

Ministr Picekke Gripenům a dalšímu vyzbrojování AČR

New Products of Czech Defence IndustryNovinky českého obranného průmyslu

BMP Upgrade Is ReadyModernizace BVP připravena

I_OBALKA.indd 1I_OBALKA.indd 1

28.8.2013 12:57:37

III_OBALKA.indd 3III_OBALKA.indd 3 19.11.2013 10:25:3219.11.2013 10:25:32