ChemPoint_2010_11_11

Komercializace výzkumu a podpora přenosu výsledků výzkumu do praxe: zahraniční zkušenosti a jejich možná aplikace v ČR

Zdeněk KučeraTechnologické centrum AV ČR, Praha 6, Rozvojová 135

Projekt ChemPoint, VUT v Brně, 11. listopadu 2010

11. listopadu 2010

Struktura prezentace

11. listopadu 2010 2

• stručné informace o situaci v ČR, statistická data

• podpora komercializace VaV a transferu poznatků VaV do praxe v zahraničí, srovnání s ČR

• přístup ke komercializaci ve Finsku

• přístup DTU ke komercializaci VaV

• doporučení pro ČR, která vyplývají ze zahraničních zkušeností

Komercializace a transfer poznatků VaV do praxe

Stručné informace o situaci v ČR, statistická data

11. listopadu 2010

Situace v ČR (1)


Komercializace VaV a transfer poznatků VaV do praxe patří mezi slabiny národního inovačního systému ČR.Studie „Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR“. Projekt

4/04 evaluace RPS (2005) :• Nedostatečná motivovanost výzkumných pracovníků k tvorbě

poznatků využitelných v praxi• Nedostatečná poptávka firem po výsledcích VaV, častý požadavek

podniků na dotažení VaV do stádia prototypu• Nerozvinutá infrastruktura pro transfer technologií (znalostí)• Nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro transfer technologií

(znalostí)• Nedostatek finančních zdrojů pro vznik spin-off firem, zejména

„pre-seed“ a „seed“ kapitálu

Situace v ČR (2)


Reforma systému VaVaI v ČR(2008): Jedním ze tří hlavních důvodů Reformy jsou „Doposud velmi nízké přínosy výzkumu, vývoje a inovací pro ekonomiku a společnost ČR“

Zelená kniha VaVaI v ČR (2008):• Nízká motivace výzkumníků k vytváření výsledků pro praktické využití

a patentovou ochranu, nedostatečné průmyslově právní povědomí• Nedostatečná spolupráce VŠ a výzkumných institucí s podniky• Nízká inovační aktivita podniků vycházející z výsledků VaV• Nedostatečná mobilita mezi akademickou a podnikovou sférou• Slabá inovační kultura, nízký podnikatelský duch• Nedostatek podpůrných služeb inovační infrastruktury

Situace v ČR (3)

6

7

82

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

Switz

erla

nd

Ger

man

y

Finl

and

Den

mar

k

Aust

ria

Japa

n

Belg

ium

Fran

ce

EU-2

7

Uni

ted

Stat

es

Cze

ch R

epub

lic

Hun

gary

Slov

ak R

epub

lic

Pola

nd

Poče

t přih

láše

k vy

nále

zů u

EPO

na

1 m

il. ob

yvat

el .

Počet přihlášek vynálezů u EPO na 1 mil. obyvatel v roce 2007 (podle roku podání přihlášky). Zdroj: OECD, vlastní dopočty

Situace v ČR (4)

7

185

23

0

100

200

300

400

500

600

700

Switz

erla

nd*

Ger

man

y

Finl

and

EU-2

7

Belg

ium

Den

mar

k

Fran

ce

Aust

ria

Japa

n

Uni

ted

Sta

tes

Hun

gary

Cze

ch R

epub

lic

Pola

nd

Slov

ak R

epub

lic

Poče

t přih

láše

k vy

nále

zů u

EP

O n

a 1

mld

. USD

cel

kový

ch v

ýdaj

ů na

VaV

.

Počet přihlášek vynálezů u EPO na 1 mld. USD celkových výdajů na VaV (GERD v PPP, stálé ceny 2000) v roce 2007. Zdroj: OECD, vlastní dopočty

Situace v ČR (5)


0

2000

4000

6000

8000

10000

1200019

20

1925

1930

1935

1940

1945

1950

1955

1960

1965

1970

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

Poč

et p

aten

tový

ch p

řihl

ášek

Celkem ČR

500

550

600

650

1999

2000

2001

2002

2003

2004

ČR

Patentová aktivita v ČR v letech 1920-2004. Celkový počet patentových přihlášek a počet domácích přihlášek. Zdroj: ÚPV, Bariéry růstu konkurenceschopnosti ČR

Situace v ČR (6)


0%

20%

40%

60%

80%

100%

Luce

mbu

rsko

Itálie ČR

Por

tuga

lsko

Loty

šsko

Nor

sko

Fran

cie

Niz

ozem

sko

Rak

ousk

o

Rum

unsk

o

Irsko

Slo

vens

ko

Dán

sko

Něm

ecko

EU

-15

EU

-27

Pol

sko

Fins

ko

Isla

nd

Cho

rvat

sko

Kor

ea

Maď

arsk

o

Est

onsk

o

Švé

dsko

Slo

vins

ko

Kyp

r

Špa

něls

ko

Bel

gie

Ture

cko

UK

Lite

vsko

US

A

Řec

ko

Rus

ko

Bul

hars

ko

Japo

nsko

Mal

ta

Pod

íl fin

ančn

ích

zdro

jů (%

)

Vládní zdroje Podnikové zdroje

Zdroje z VŠ sektoru Zdroje ze soukromého neziskového sektoru

Zahraniční zdroje

Podíl soukromých zdrojů ve výzkumu v sektoru vysokého a vyššího odborného školství v roce 2007 (zdroj: Eurostat)

Situace v ČR (7)


0

50

100

150Business R&D expenditures

Share of med-high/high-tech R&D

SMEs innovating in-house

Innovative SMEs co-operating withothers

Innovation expenditures

Early-stage venture capital

Organisational innovation

Employment in high-tech services

Exports of high technology productsSales new-to-market products

Sales new-to-firm products

Med-hi/high-tech manufacturingemployment

EPO patent

USPTO patents

Triad patents

Community trademarks

Community designs

Porovnání vybraných ukazatelů EIS-2007 (100 = průměr EU). Zdroj: EIS


Podpora komercializace VaV a transferu poznatků VaV do praxe v zahraničí a srovnání s ČR

11. listopadu 2010

Projekt EF-TRANS (1)


Efektivní transfer znalostí a poznatků z VaV do praxe a jejich následné využití

• Cíl projektu - napomoci realizovat efektivní transfer přenosu znalostí tvořených v rámci výzkumných a vývojových aktivit do praxe

• Individuální projekt národní (IPn) řešený MŠMT v rámci OP VK

• Zahájení projektu: srpen 2009• Ukončení projektu: květen 2012 (34 měsíců)

EVROPSKÁ UNIEEVROPSKÁ UNIE



Aktivity projektu EFTRANS:• Zpracování analytických studií a podkladů:

Analýza změn právního prostředí a dopadů reformy systému VaVaI

Analýza systémů komercializace v zahraničí a v ČR• Tvorba metodik + pilotní projekty• Vzdělávání• EF TRANS síť• Diseminace projektu a jeho výsledků• Výsledky projektu: http://www.msmt.cz/

http://www.msmt.cz/



Cíl analýzy A:• Vypracovat analýzu dopadů změn právního prostředí a

dopadů reformy systému VaVaI na vnitřní předpisy VŠ a veřejných výzkumných institucí a na jejich aktivity. Bylo provedeno: Analýza právního prostředí Analýza aktuálního stavu (tři případové studie) Indikace problémových okruhů a doporučení k jejich

řešení• Zpracovala advokátní kancelář Holec, Zuska & partneři



Cíl Analýzy B: • Zmapovat systémy komercializace výsledků výzkumu a

vývoje ve vybraných státech a v ČR• Porovnat zahraniční systémy komercializace výsledků

výzkumu a vývoje s obdobnými systémy v ČR • Uvést vybrané modely včetně návrhu na jejich možnou

aplikaci v ČR• Uvést přehled způsobů hodnocení dopadů výzkumu a

vývoje• Zahrnuty země: Finsko, Dánsko, Švédsko, Německo,

Nizozemsko, UK, USA, Austrálie• Zpracovalo Technologické centrum AV ČR



Analýza byla zaměřena na:• Politiky a strategie VaVaI (cíle, priority, nástroje, odpovědnosti

atd.)• Legislativu, která definuje práva k duševnímu vlastnictví• Nástroje (zejména finanční) na podporu komercializace:

• nástroje cíleně zaměřené na komercializaci• nástroje podporující spolupráci VO s podniky a šíření

znalostí z VO• Přístup ke komercializaci VaV na zahraničních univerzitách• Zajištění přístupu k finančním zdrojům pro další fáze

komercializace (spin-off, BA, rizikový kapitál, ...)• Hodnocení dopadů VaV

Porovnání komercializace VaV v ČRa v zahraničních zemích (1)

17

Strategicko-koncepční dokumenty:

Zahraničí:• Strategie a politiky VaVaI kladou důraz na provázanost inovačního

procesu a využívání výsledků VaV• V dokumentech jsou stanoveny odpovídající cíle, priority, nástroje

(systémové i finanční) i způsoby jejich vyhodnocováníČR:• Dokumenty odpovídají obdobným dokumentům v zahraničí -

zejména NP VaVaI v ČR na léta 2009 – 2015: Cíl 4: Využívat výsledky VaV v inovacích a zlepšit spolupráci

veřejného a soukromého sektoru ve VaVaI - vytváření strategií ve VO, stimulace výzkumných pracovníků ke komercializaci,vyhlášení programu na podporu komercializace, rozvoj inovační infrastruktury, podporu spolupráce ve VaVaI, ...

11. listopadu 2010


18

Legislativa zaměřená na komercializaci poznatků VaV:Zahraničí: Legislativa týkající se komercializace VaV:

stimuluje výzkumné pracovníky k VaV směřujícímu k aplikacím a komercializaci VaV prostřednictvím VO

definuje vlastnická práva k duševnímu vlastnictví, které vzniklo z veřejně financovaného VaV

vyjasňuje postupy uplatňování práv k duševnímu vlastnictví (termíny, povinnosti, ...)

stanovuje, jakým způsobem se řeší finanční nároky původců objevu a dalších zúčastněných subjektů

Professor’s privilege11. listopadu 2010

ČR: legislativa rámcově odpovídá legislativě v zahraničních zemích


19

Podpora komercializace a transferu programech VaVaI (obecně):

Zahraničí:• Široké spektrum programů, které podporují komercializaci VaV na

různých úrovních a různými formam (někdy cíleně, v jiných případech jako součást programu)

ČR:

• V ČR je sice řada programů podporujících VaVaI, z hlediska komercializace VaV není jejich struktura optimální

• Některé programy obvykle využívané v zahraničí chybí • Podpora je rozptýlena do řady programů (zejména v rámci OP)• Většina programů nepokrývá celý inovační proces

11. listopadu 2010


20

Programy cíleně zaměřené na komercializaci VaV

Zahraničí:• významným nástrojem na úrovni VO jsou programy podporující

první fáze komercializace VaV (ověření koncepce, finanční podpora pro další VaV, vznik spin-off apod.)

• na úrovni VO jsou tyto programy administrované kancelářemi transferu znalostí („kontaktní místo“)

• Příklad: program TULI (Finsko)ČR:• program tohoto typu zatím chybí (významná slabina)• možnost získání finančních prostředků z OP VaVpI (PO 3) – mj. je

uvedeno vytvoření podobného grantového schématu• NP VaVaI – opatření (2013, MŠMT)

11. listopadu 2010


21

Programy podporující spolupráci VO a podniků ve VaV

Zahraničí:• Významným nástrojem stimulujícím komercializaci VaV jsou:

tematicky zaměřené programy, ve kterých spolupracují VO s podniky (výzkum podle potřeb podniků)

programy pro vznik, rozvoj a činnost center, kde spolupracují subjekty z veřejného a soukromého sektoru ve společných projektech (centra bez zaměření nebo oborově zaměřená)

ČR:• programy podporující „strategickou“ spolupráci VO s aplikační

sférou zatím chybí• Příležitost pro centra budovaná z rámci OP VaVpI (PO-1 a PO-2)• NP VaVaI – několik opatření (některá již od 2011,TA ČR)

11. listopadu 2010


22

Programy podporující šíření znalostí z VO

Zahraničí:• poskytování poukázek, které umožňují MSP získat znalost od

institucí veřejného VaV (a navázat spolupráci s veřejným výzkumem, která se může dále rozvíjet)

• Příklady: Innovation vouchers (Nizozemsko), Knowledge voucher a Research voucher for SMEs (Dánsko)

ČR:• Programy tohoto typu v ČR chybí (na národní úrovni)• Pilotní projekt „Inovační poukázky“ - JIC Brno• NP VaVaI – opatření (2013, TA ČR)

11. listopadu 2010


23

Podpora komercializace v aplikačním sektoru

Zahraničí: poradenství pro podniky, podpora VaV (Grant for Research and

Development - UK) zlepšení znalostí lidských zdrojů, horizontální mobilita (Knowledge

Transfer Partnerships - UK) zlepšení přístupu k soukromých finančním zdrojům pro VaVaI a

rozvoj podniků (rizikový kapitál, business angels) podpora spolupráce podnikůČR:• nízká absorpční kapacita podniků pro poznatky VaV - příčina nízké

účinnosti využívání nových poznatků v praxi• NP VaVaI – poradenství, spolupráce, ... (2011, MPO, TA ČR)

11. listopadu 2010


24

Přístup finančním zdrojům (rizikový kapitál)

Zahraničí:• Snaha státu podporovat investice rizikového kapitálu (VC) různými

způsoby: vytváření veřejných investičních společností (DK, FI) vytváření investičních fondů s účastí veřejných a soukromých

zdrojů (například UK) vytváření stimulačního daňového prostředí pro VC (UK)

ČR:• patří mezi země s nejnižším využíváním VC, což snižuje úspěšnost

programů podporujících vznik spin-off firem• NP VaVaI navrhuje pouze vyhodnotit možnosti zakládání fondů VC ...

11. listopadu 2010


25

Nepřímá podpora (daňové úlevy)

Zahraničí:Nepřímá podpora je poskytována ve větším rozsahu než v ČR:

• nepřímá podpora zahrnující náklady na výzkum prováděný v podniku a na externí VaV (UK, Francie, ...)

• úlevy pro investory rizikového kapitálu a business angels (UK)• úlevy vztahující se na daň ze mzdy a sociální pojištění (WBSO -

Nizozemsko)

ČR:• poskytována od roku 2005, ale týká se jen na VaV prováděného v

podniku (nikoli VaV „nakupovaného“ od VO) – nestimuluje podniky ke spolupráci s VO

11. listopadu 2010


26

Inovační infrastrukturaZahraničí:• Významnou roli mají pro komercializaci:

centra, která provádějí VaV podle potřeb podniků a který je využíván podnikových inovacích (GTS ústavy – DK)

inovační infrastruktura (inkubátory, vědecké parky apod.)ČR:• VaV infrastruktura poskytující VaV a expertní služby je nedostatečná

(možná příčina - privatizace rezortních ústavů)• inovační infrastruktura je poněkud roztříštěná, vazby na VO nejsou

dostatečné, rozsah poskytovaných služeb je nižší než v zahraničí, chybí systémová podpora

• VaV infrastruktura – OP VaVpI (PO 2) NP VaVaI (2012, MŠMT, MPO)11. listopadu 2010


27

Hodnocení dopadů VaV na ekonomický a sociální rozvoj• Hodnocení není v analyzovaných zemích prováděno na stejné

úrovni, hodnocení dopadu VaV je prováděno spíše sporadicky. Hodnocení VaV je zapracováno do strategických dokumentů.

• Hodnocení jsou prováděna na různých úrovních: na úrovni VO - zejména kvalita VaV, méně přínosy a dopady

VaV (aplikační výstupy, vazby institucí na společnost, spolupráce s podniky) - metodika The Higher Education Impact Model (UK)

na úrovni projektů a programů – kromě výsledků také přínos a dlouhodobý dopad VaV aktivit. Výsledky těchto hodnocení jsou využívány pro zlepšování programů a návrh nových opatření - hodnocení prováděné finskou agenturou Tekes

11. listopadu 2010


28

(pokračování)

na úrovni národního inovačního systému - hodnoceny jsou dílčí faktory i funkčnost celého národního inovačního systému s ohledem na socioekonomické potřeby země (např. Finsko a Rakousko)

• Sledování (hodnocení) komercializace: pravidelné zveřejňování výsledků komercializace VaV na

univerzitách a dalších výzkumných organizacích v Dánsku (každoroční zpráva o výsledcích komercializace všech univerzit a dalších VO).

11. listopadu 2010

Komercializace výzkumu na VŠ a dalších VO (1)

29

Strategicko-koncepční dokumenty a vnitřní předpisy

Zahraničí:• vytvoření podmínek pro komercializaci – pravidla a postupy, ...

(jednoduchost, operativnost)• rozdělení potenciálních příjmů z komercializace poznatku VaV

(stimulace VaV k tvorbě a komercializaci)

ČR - dotazníkové šetření:• úroveň strategií se liší, v některých případech není určeno

rozdělení příjmů z komercializace, často chybí strategie marketingu a komunikace s aplikační sférou, některé VŠ strategie nebo směrnice zpracovány zatím nemají.Možnost využití finančních prostředků z OP VaVpI (PO 3) pro zlepšení systému komercializace na VO

11. listopadu 2010


30

Infrastruktura pro komercializaci na VO:

Zahraničí:• Spektrum služeb a aktivit je obvykle širší a komplexnější než v

ČR (zvýšení úspěšnosti komercializace).

ČR - dotazníkové šetření:• na většině VŠ jsou založena centra TT, která poskytují služby

související komercializací a transferem poznatků• nedostatečné rozvinutí poskytovaných služeb – jsou

zajišťovány obvykle poradenské služby, vytváření metodik, vzdělávací akce (IPR, komercializace) a realizace některých dalších aktivit (burzy apod.)

• v některých případech personálně poddimenzované (nejsou expertní skupiny hodnotící komerční potenciál výsledků VaV)

Základní typy CTT11. listopadu 2010


31

Aktivity center a kanceláří transferu znalostí v zahraničí:• Poradenství pro komercializaci VaV a další aktivity související s

transferem poznatků do praxe• Zajišťování vzdělávacích kursů a dalších aktivit• Zajišťování vazeb na další subjekty (soukromé i veřejné) -

kontaktní body, smluvní vztahy, prodej licencí apod.• Zajištění VaV pro potřeby jiných subjektů - identifikace výzkumné

skupiny ve VO, některá centra mají VaV kapacity pro realizaci VaV (např. dceřiné společnosti VO)

• Vytváření vlastní inovační infrastruktury, kterou mohou využívat společnosti vytvořené na univerzitě (spin-off) i další subjekty (inkubátory a vědecké parky).

11. listopadu 2010


32

Služby a další aktivity center a kanceláří transferu znalostí (pokračování):

• Poskytování a zprostředkování finančních zdrojů pro komercializaci VaV – vytváření fondů rizikového kapitálu

• Aktivity související s rozvojem podnikání, podpora spin-off firem, vlastní programy na podporu vzniku firem založených na nových poznatcích VaV apod.

• Publicita VaV a šíření informací - zveřejňování poznatků vhodných ke komercializaci (internetové portály), někde mají podniky možnost uveřejnit na těchto stránkách své náměty

• Vytváření sítí kanceláří a center transferu znalostí - zvýšení atraktivity pro aplikační sféru (společné nabídky a prezentace pro podniky), vzájemné sdílení zkušeností.

11. listopadu 2010


Přístup ke komercializaci ve Finsku

Přístup ke komercializaci VaV na DTU

11. listopadu 2010

Přístup ke komercializace VaV ve Finsku (1)

3411. listopadu 2010

Strategie a politiky VaVaI přijaté na úrovni vlády kladou důraz na komercializaci VaV a využívání výsledků VaV:

• Vládní strategie 2007 - mezi cíle finské vlády je zařazena příprava Národní inovační strategie.

• Národní inovační strategie: orientace inovací na uživatele („demand and user orientation“) zlepšení interakce univerzit s podniky a společností zlepšení využívání duševního vlastnictví větší zaměření VaV investic do sektorů, které hraji ve Finsku

významnou roli zlepšení financování Strategických center vědy, technologií a

inovací s cílem zvýšit jejich dopad



• Zákon o právech v zaměstnaneckých vynálezech (Act on the Right in Employee Inventions, 656/1967) a Zákon o právech k univerzitním vynálezům (Act on the Right to University Inventions, 369/2006) definují práva k duševnímu vlastnictví, které vzniklo ve veřejně financovaném výzkumu a postup jejich uplatňování;

• Výzkumný pracovník, který pracuje na základě pracovní smlouvy, má povinnost informovat zaměstnavatele o všech objevech, které lze patentovat, zůstává však stále zůstává vlastníkem objevu. Zaměstnavatel má možnost převést na sebe práva k vynálezu, zaměstnanci však náleží odpovídající kompenzace za daný vynález.

Legislativa



Nástroje na podporu VaVaI:• Program TULI - přímá podpora komercializace VaV na VO (od

1993): Úvodní evaluace (ověření potenciálu poznatku pro

komercializaci) - do 5000 € na několik týdnů, přiděleno okamžitě po podání žádosti kontaktní osobou, která působí na VO (pracovník CTT)

Hlubší evaluace (analýza trhu a konkurence, návrh modelu komercializace) - do 20 000 € na 1 až 3 měsíce), přidělení během 1 měsíce

Zvýšení komerční hodnoty poznatku VaV (překonání kritických míst, vývoj prototypu, ověření funkčnosti, optimalizace finálního produktu) - do 30 000 € na1 až 6 měsíců, přidělení do 1 měsíce.



• Programy TEKES (dříve Technologické programy, od 1983) tematicky zaměřené programy v perspektivních oborech a

strategických oblastech identifikovaných VO a podniky realizace VaV s potenciálem pro aplikace a využitím v podnicích zapojení výzkumných týmů z veřejného výzkumu a podniků

• Strategická centra pro vědu, technologie a inovace (od 2006): multidisciplinární centra, kde působí společně VO a podniky

(nezisková společnost vlastněná „partnery“) zaměření výzkumu je stanoveno podniky a VO a odpovídá

potřebám aplikační sféry a společnosti v horizontu 5 až 10 let• Centra znalostí (OSKE, od 90. let) – regionální centra a klastry:

projekty podle potřeb podniků, stimulující spolupráci ve VaVaI a transferu poznatků a know-how do aplikací



• Přístup k finančním zdrojům - nejvýznamnějšími poskytovateli rizikového kapitálu jsou státem vlastněné společnosti:

Sitra (Finský národní fond pro výzkum a vývoj) - financování technologicky zaměřených firem v počátečních fázích existence (financováno ze zisků z vlastního kapitálu a výnosů z investic).

Finnvera - rizikové financování a další finanční produkty (půjčky a záruky, včetně záruk na úvěry související s exportem) zejména pro MSP.

Finnish Industry Investment Ltd. - investice výnosů z privatizace státně vlastněných společností do fondů rizikového kapitálu nebo přímo do podniků s vysokým růstem, včetně spin-off firem (společně se soukromými investory).



Inovační infrastruktura:• YRKE (Technology Incubator Delepoment Programme 2003 –

2007, Sitra): rozvoj 12 existujících regionálních inkubátorů vznik nových inkubátorů zkvalitnění služeb, výšení úspěšnosti

• Vědecké parky - koordinované Asociací finských vědeckých parků TEKEL (ve Finsku působí více než 30 parků)

nezávislé společnosti, vlastněné podniky, univerzitami, místní samosprávou, finančními institucemi, nadacemi, soukromými investory

v univerzitních městech, spolupracují s podniky, působí v nich inkubátory



Hodnocení politik a programů na podporu VaVaI:• Finsko je země s rozvinutou evaluační kulturou• hodnocení je prováděno důsledně již řadu let (včetně

hodnocení dlouhodobého dopadu VaV) na úrovni projektů, programů, vědních oborů a národního inovačního systému (TEKES, Finská akademie)

• výsledky evaluací jsou využívány zlepšení stávajících a návrhy nových strategií a jejich jednotlivých nástrojů.

Statistická data (poslední)


0

50

100

150

200

250Business R&D expenditures

Share of med-high/high-tech R&D

SMEs innovating in-house

Innovative SMEs co-operating withothers

Early-stage venture capital

Employment in high-tech services

Exports of high technology products

Sales new-to-market productsSales new-to-firm products

Med-hi/high-tech manufacturingemployment

EPO patent

USPTO patents

Triad patents

Community trademarks

Community designs

Srovnání vybraných ukazatelů EIS-2007 pro ČR a Finsko (100 = průměr EU) Zdroj: EIS

42

„Integrovaný systém inovací“(Danmarks Tekniske Universitet),

• Strategy for 2008–2013 - zlepšení vazeb na společnost, zvýšení kapacity pro transfer znalostí a optimalizace integrovaného systému inovací, který zahrnuje:

• Kancelář pro výzkum a inovace (strategie DTU ve VaV, externě financovaný VaV, smlouvy DTU, komercializace VaV, patentové aktivity a start-up podniky, poradenské služby)

• Společnosti vytvořené DTU, které působí v různých oblastech souvisejících s komercializací a transferem poznatků VaV do praxe:• Bioneer A/S - VaV, komercializace a transfer poznatků v

oblasti biomedicíny a biotechnologií;• Dansk Fundamental Metrologi A/S - národní metrologický

institut;11. listopadu 2010

Přístup ke komercializace VaV na DTU (1)

43

„Integrovaný systém inovací“ (pokračování):• Dianova - komercializace VaV, inovace, diagnostické zkoušky,

laboratorní analýzy zejména v oblasti vakcín a sér;• DTU Symbion Innovation – společnost investující do nových

firem založených na VaV (zejména v oblasti technologií a biotechnologií), zakládající partner SEED Capital Denmark;

• SEED Capital Denmark – investiční společnost (fond rizikového kapitálu) vytvořená a řízená DTU společně s dalšími soukromými i veřejnými investory (v současné době se jedná o největší dánský fond rizikového kapitálu v segmentu pre-seed and seed kapitálu);

• Scion DTU - v současné době největší dánský univerzitní vědecký park, který byl založen před čtyřiceti lety a ve kterém působí začínající podniky i velké podniky s VaV aktivitami a využívají blízkost univerzitního prostředí.

11. listopadu 2010

Přístup ke komercializace VaV na DTU (2)


Doporučení pro ČR

11. listopadu 2010

Doporučení pro ČR (1)


Hlavní předpoklady pro účinný transfer poznatků do praxe 1. Národní inovační systém – stanovení odpovědností, účinné řízení,

zajištění vazeb mezi jeho jednotlivými aktéry2. Legislativa, která vyjasňuje práva k duševnímu vlastnictví.3. Zařazení využívání výsledků VaV mezi priority strategicko-koncepčních

dokumentů a implementace příslušných nástrojů:• nástroje podporující první fáze komercializace (ověření potenciálu)• nástroje stimulující šíření nových poznatků VaV z veřejného

výzkumu do aplikační sféry• nástroje podporující spolupráci veřejného sektoru s podniky ve

VaVaI• nástroje zvyšující schopnosti aplikační sféry přijímat nové poznatky

VaV

Doporučení pro ČR (2)

46

4. Inovační infrastruktura (inkubátory, inovační centra, vědecké parky apod.) podporující komercializaci a vazby subjektů

5. Dostupné (soukromé) finanční zdroje, zejména pro pozdější fáze komercializace

6. Účinný systém pro komercializaci VaV vytvořený na úrovni vysokých škol a dalších výzkumných organizací

7. Pravidelné a účinné monitorování a evaluace politiky VaVaI a jejích nástrojů na různých úrovních, kde jsou hodnoceny také přínosy a dopady VaVaI. Tato hodnocení musejí zároveň vytvářet účinnou zpětnou vazbu pro modifikaci stávajících a návrhy nových opatření i celé politiky VaVaI.

11. listopadu 2010

Systém komercializace VaV na VO (1)

47

Pro vytvoření systému pro komercializaci VaV musí VO:

11. listopadu 2010

• Přijmout rozhodnutí, že vytvoří systém pro komercializaci, ujasnit si představu, čeho chce v této oblasti dosáhnout, příslušné cíle, strategii a způsob, jak ji bude realizovat (a sledovat její plnění)

• Institucionálně zabezpečit proces komercializace: organizačně zajistit proces komercializace, tj.

vytvořit Centrum transferu technologií (výkonná složka) a Radu pro komercializaci (rozhodovací složka)

vytvořit pravidla a postupy pro komercializaci VaV (stanovit odpovědnosti, rozhodovací mechanismy v procesu komercializace, termíny, ...)

vytvořit dokumenty pro komercializaci VaV (strategie VO, směrnice pro komercializaci, příručka pro komercializaci, …)

Systém komercializace VaV na VO (2)


zajistit finanční zdroje pro podporu a rozvoj komercializace využívat dostupné finanční zdroje (národní programy,

finanční prostředky ze SF, regionální zdroje, ...) vytvářet vlastní finanční zdroje („fond pro

komercializaci“) postupně vytvářet další infrastrukturu pro komercializaci –

inkubátory, vědecké parky zajišťovat vazby na další subjekty – podniky, poskytovatele

(rizikového kapitálu), jiná centra TT, do zahraničí ...• stimulovat výzkumné pracovníky ke komercializaci VaV a

využívání jeho výsledků v praxi (finanční a další stimuly vs. sankce z nedodržení stanovených postupů).

Hlavní informační zdroje

49

• Projekt EF-TRANS: http://www.msmt.cz/ • Erawatch: http://cordis.europa.eu/erawatch/ • INNO-Policy TrendChart: http://www.proinno-europe.eu/ • Národní dokumenty připravené v jednotlivých zahraničních

zemích• Analýzy, studie a další dokumenty zaměřené na politiku

VaVaI• Odborné publikace a články

11. listopadu 2010

http://www.msmt.cz/

http://cordis.europa.eu/erawatch/



http://www.proinno-europe.eu/

http://www.proinno-europe.eu/

50

Děkuji Vám za pozornost.

Zdeněk Kučera ([email protected])Technologické centrum AV ČR (http://www.tc.cz/)

11. listopadu 2010

mailto:[email protected]



http://www.tc.cz/

51

Přílohy

11. listopadu 2010

52

Dva základní přístupy:

Přístupy k vlastnictví výsledků veřejně financovaného VaV

• Institucionální vlastnictví – vlastníkem výsledků VaV financovaného z veřejných zdrojů je výzkumná organizace

většina zemí EU včetně ČR

• Individuální vlastnictví (professor’s privilege) – vlastníkem výsledků VaV financovaného z veřejných zdrojů je výzkumník

Švédsko, Itálie

11. listopadu 2010

53

Trendy v přístupech k vlastnictví výsledků veřejně financovaného VaV (USA 1980 vs. Německo 2002)

Právo k vynálezu má výzkumník

Právo k vynálezu má výzkumná

organizace

Právo k vynálezu má financující

agenturaNěmecko 2002

USA1980

Změna zákona o zaměstnaneckýc

h vynálezech ArbEG 2002

Zákon Bayh-Dole

Rostoucí vzdálenost přednostního práva k vynálezu od vynálezce

Dánsko, 2000Finsko, 2007

Itálie, 2001

11. listopadu 2010

54

Implikace pro systém komercializace ve VO

Institucionální vlastnictví• Vytvoření pravidel pro oznamování výsledků výzkumníky

• Management IP ve výzkumné organizaci

• Funkční infrastruktura pro komercializaci ve výzkumné organizaci

• Motivační systém pro výzkumníky a pracoviště uvnitř výzkumné organizace

Zpět na prezentaci

11. listopadu 2010

Základní typy CTT v analyzovaných zemích

V analyzovaných zemích dva základní typy organizačního zajištění transferu technologií:

• Specializovaná pracoviště v rámci univerzity • Specializované komerční firmy 100% vlastněné univerzitou

(např. Cambridge Enterprise Ltd., Isis Innovation Ltd.)


Specializované pracoviště v rámci univerzity

Výhody:• Vyšší úroveň kontroly a koordinace• Vyšší míra sounáležitosti pracovníků CTT s univerzitou• Efektivnější přenos informací• V případě menších univerzit s nižším počtem

komercializovatelných poznatků levnější varianta

Nevýhody:• Nižší úroveň flexibility • Zachování příliš akademického jazyka a mentality• Ohrožení univerzity v případě neúspěchů při komercializaci


Specializované komerční firmy 100% vlastněné univerzitou

Zpět na prezentaci


Výhody:• Společný jazyk a společná mentalita pracovníků firmy pro transfer

technologií a podniků• Nezávislý management• Větší flexibilita ve vztahu k měnícím se podmínkám trh, větší

flexibilita procesů • Jasné vymezení ručení, nezisková povaha univerzity není

ohrožena obchodními aktivitamiNevýhody:• Firma může zapomenout, že je vlastněna univerzitou, nebezpečí

nízké úrovně spolupráce mezi firmou a ostatními součástmi univerzity

• Fyzická dislokace omezuje interakce a komunikaci• Špatné řízení může vést k zvýšení rizika pro univerzitu

ChemPoint_2010_11_11

Documents

Transcript of ChemPoint_2010_11_11