aneb program zaměřený na podporu rozvoje …...Les ve škoLe uvádí... Les je přítel člověka...

Les ve škoLe uvádí...

Lesjepřítelčlověka anebprogramzaměřený

napodporurozvojevnímavostidětívůčipřírodě

metodická pomůcka pro 1. stupeň Zš

o programu Les je příteL čLověka

Milí přátelé!Rádi bychom vás podpořili ve vašem úsilí vzdělávat žáky základní školy v tématu environmentální vý-chovy, a proto jsme vytvořili materiál, který je zaměřený na rozvoj jedné z nejzákladnějších věcí – zájem dětí o přírodu. V našem programu na to samozřejmě jdeme od lesa. Víme, že to je náročné a že je snazší někoho učit znalostem. Věříme však, že to jde, že zájem roste spolu s environmentální senzitivitou, tedy citlivostí a vnímavosti vůči přírodě. Rozhodli jsme se vytvořit a ověřit krátký vzdělávací program na podporu rozvoje environmentální sensitivity, který budou moci provádět sami učitelé se svými žáky. Byl vytvořen a ověřen během školního roku 2011/12 s více než dvaceti skupinami (20–25 žáků ve skupi-ně, kterou vedli 2 lektoři). K programu byla v průběhu ověřování sbírána zpětná vazba od samotných žáků, pedagogů i lektorů programu. Na základě těchto zpětných vazeb byl program průběžně upravován a nyní vám představujeme jeho finální verzi.

Program má variantu pro 1. a 2. stupeň, je dlouhý cca 2,5 hodiny (tj. na jedno školní dopoledne). Ak-tivity jsou poskládány podle Cornellova cyklu (viz níže). Kromě dvou ucelených verzí programu jsou vám k dispozici ještě doplňkové aktivity s určením, ve které fázi Cornellova cyklu je můžete využít.

Hlavní cíl (rozvoj environmentální senzitivity) obou programů je naplňován skrze aktivity, během kterých žáci např. poznávají přírodniny, intenzivně zapojují smysly při vnímání barev a zvuků, dívají se na přírodu „jinýma očima“, příp. se zaměřují na přírodu kolem sebe zcela a z co nejmenší vzdálenosti a celý prožitek pak tvořivým způsobem reflektují. Kromě prožitku se žáci zároveň dozvídají zajímavé informace spjaté s přírodními principy (jako např. pravidla potravních řetězců, sukcese apod.) či záko-nitostmi (z čeho se skládá strom).

Doufáme, že se vám tento materiál bude líbit a shledáte jej pro svou práci přínosným. Přejeme, ať si se svými žáky užijete programy plné radosti a hravosti!

Koordinátoři programu Les ve škole

Generálním partnerem programu je společnost IKEA Česká republika, s. r. o. Tento materiál vznikl za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy. Generálním partnerem Sdružení TEREZA je společnost KPMG Česká republika, s. r. o. Hlavním partnerem Sdružení TEREZA je společnost Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o. a partnerem jsou společnosti Unilever ČR, s. r. o., YASHICA, s. r. o. a Kofola, a. s.

LES JE PŘÍTEL ČLOVĚKA / 1. STuPEň zš 2

corneLLův cykLus aneb FLoW Learning – učení Zážitkem v přírodě

Hlavním cílem programu je podpora rozvoje environmentální senzitivity pomocí prožitku v příro-dě. Program je veden v souladu s konceptem „flow learning“, který byl vytvořen Josephem Cornellem (nar. 1950, USA), autorem mnoha knih, z nichž například „Sharing Nature with Children“ (Sdílet přírodu s dětmi) byla přeložena do dvanácti jazyků (oficiální český překlad se teprve chystá).

V Německu je dílo Josepha Cornella považováno za jeden ze základních pramenů tzv. zážitkové peda-gogiky. Zážitek je v Cornellově pojetí cestou k poznání přírody. Cornell označuje proces učení zážitkem pojmem „flow“, který můžeme chápat jako plutí, sladění se. „Flow“ stav zažíváme, když se plně soustře-díme na nějakou aktivitu, jsme pohlceni činností v každém jejím detailu. Takový stav Cornell považuje za ideální pro poznávání přírody. Je intenzivní, aktivizující a podle Cornella vede k porozumění proce-sům v přírodě, z něhož odvozuje vůli ji chránit.

Samotný koncept „flow learning“ je založen na univerzálních principech, které vychází z toho, jak se lidé učí. Pro program s dětmi v přírodě na bázi „flow“ učení Cornell navrhuje čtyři stupně zážitku a pro každý stupeň pak vyvinul řadu metod, které jsou zaměřené zejména na pozorování a radosti z pobytu v přírodě.

Prvním stupněm „flow“ učení je vzbudit nadšení (Awaken Enthusiasm). Tento stupeň je založen na dětské potřebě hrát si. Je spojený s čilou aktivitou a má dynamický průběh. Po vzbuzení nadšení ná-sleduje fáze zaměření pozornosti (Focus Attention). Je to fáze, kdy se děti otevírají novým zkušenos-tem při zaměření na konkrétní činnost či na přírodu, většinou skrze své smysly (dotek, sluch, zrak). Tře-tí fází je přímá zkušenost (Direct Experience). Jejím cílem je prohloubit poznání a podpořit intuitivní porozumění situaci. Děti jsou v rámci aktivit této fáze vyzývány, aby se ponořily do svých vlastních zku-šeností s přírodou kolem sebe. Poté, co jsou jí pohlceni, mohou zakusit, jaké to je být součástí přírody. Poslední fází Cornellova „flow“ učení je sdílení inspirace (Sharing Inspiration). Poté, co žáci získají zkušenosti, sdílí je s ostatními a inspirují tak sebe navzájem. Může to být skrze sdílení příběhů lidí, kteří zásadním způsobem ovlivnili situaci, v níž se nacházíme, nebo souvisí s děním kolem nás.

Protože se jedná o ucelený koncept, je třeba, aby pedagog absolvoval s žáky všechny fáze vzděláva-cího konceptu, od každé fáze pak minimálně jednu aktivitu, a dětem co nejvíce pomáhal se do prožitku

„ponořit“ a podpořit „flow“ učení. Je pochopitelné, že takový krok nelze autoritativně nařídit. Klíčový je proto přístup pedagoga k dětem. Cornell shrnuje doporučení pro práci s dětmi takto:

1. méně učte a více sdílejte;2. buďte vnímaví;3. udržujte koncentrovanou pozornost;4. nejdřív nechte děti dívat se a prožít, teprve pak mluvte;5. celý zážitek naplňujte radostí.

Upraveno dle

http://clanky.rvp.cz/clanek/o/p/9321/VYUZITI-METODIKY-JOSEPHA-CORNELLA-NEJEN-V-LESNI-MATERSKE-SKOLE.html/ (18. 7. 2012) http://www.sharingnature.com/flow-learning/ (18. 7. 2012)

Zdroje informací

Literatura

CORNELL, Joseph. Sharing nature with children: classic parents‘ and teachers‘ nature awareness guidebook. Nevada City: Dawn Publications, 1998, CA: USA. ISBN ISBN-0-916124-142.

CORNELL, Joseph. Sharing the joy of nature: nature activities for all ages. Nevada City: Dawn Publications, 1998, CA: USA. ISBN-0-916124-52-5

Internet

http://www.sharingnature.com/index.php


Lesjepřítelčlověkavěk: 1. stupeň Zš

CílE progrAmU – žáK:â se při pobytu v lese zaměřuje na jeho vnímání více smysly

(naplňován aktivitami Mapa zvuků, Barvy, Potkej strom);â se vžije do konkrétního živočicha/rostliny, zkusí vnímat svět

jeho očima a nějak (slovy, kresbou) to vyjádří (naplňován aktivitami Mikrovýlet, Kde se vzal les);

â vyjádří, jak na něj les působí (naplňován aktivitou Lesní galerie);â si ověří své znalosti, které má o lesním ekosystému; případně se dozví

nové informace (naplňován aktivitou Lišky a jezevci).

Aktivita Čas Pomůcky

Vzbuzení nAdšení (AwAken enthusiAsm)

Lišky a jezevci 25 min karta Tvrzení o lese

zAměření Pozornosti (Focus Attention)

mapa zvuků 25 min papíry většího formátu, tužky, podložky, PL Zvuky

barvy 15 min tužka, papír, podložka, rámeček z papíru pro každého (PL Rámeček)

mikrovýlet 30 min kus provazu dlouhý 1–2 m a lupa pro každého, podložka, pastelky, tužka, PL Komiks

Přímá zkušenost (direct exPerience)

Potkej strom 20 min šátek na zavázání očí do dvojice

kde se vzal les? 20 min karta Kde se vzal les, zrcátka, příp. podložky, na které si mohou žáci lehnout

sdíLení insPirAce (shAring insPirAtion)

Lesní galerie 30 min pastelky, papír, podložka pro každého, šňůra, kolíčky, reprodukce obrazů lesa (cca 5 obrazů)


vZbuZení nadšení (aWaken enthusiasm)

Liškya jezevci(25min)Cíl aktivity – žáci:â aktivně přemýšlí o lese a mají chuť zabývat se lesem;â si ujasní základní informace o lese.

Jak poznáme, že jsme cíle dosáhli:â Do hry se zapojí celá skupina a je vidět, že ji to baví.â Žáci v reflexi říkají, na co nového přišli a co si ujasnili.

pomůcky: Karta Tvrzení o lese

popis aktivity: Žáci se rozdělí na dvě stejně početné skupiny. Skupiny si stoupnou do řad proti sobě ve vzdálenosti 1 až 2 m na výchozí čáru (nakreslenou, vyrytou, vytvořenou pomocí provázku apod.). Určíme, na které stra-ně stojí lišky a na které jezevci (pozn.: nezáleží na tom, co kdo byl na začátku, lišky se mění v jezevce a naopak, důležitá je jen strana – na jedné jsou vždycky lišky, na druhé pořád jezevci). Obě skupiny mají za zády ve vzdálenosti 5–10 m domovskou čáru (provedení viz čáru výchozí). Žáci mají za úkol bedlivě poslouchat, aby mohli rychle reagovat. Poté řekneme tvrzení o lese (karta Tvr-zení o lese). Pokud je tvrzení pravdivé, jezevci honí lišky. Pokud tvrzení pravdivé není, lišky honí jezevce. Žáci se mohou zachránit útěkem za domovskou čáru. Chycení jedinci se přidávají ke skupině těch, kteří právě honili.Pokud dojde ke zmatení, žáci si nejsou jisti, jestli je tvrzení pravda či nikoliv, necháme žáky nejdříve uklidnit a potom si společně vyjasníme správnou odpověď.

reflexe:Na konci hry se shromáždíme v kruhu a zeptáme se žáků, jestli byly otázky lehké nebo těžké a jestli zjis-tili něco nového a zajímavého, co je zaujalo.

metodická poznámkaŽáky za jejich znalosti neznámkujeme ani jinak nehodnotíme; cílem hry je žáky pouze aktivizovat. Je potřeba zdůraznit, aby se k sobě žáci chovali ohleduplně, při hře do sebe budou pravděpodobně narážet a někdo může upadnout. Není vhodné hrát hru např. na asfaltu!V průběhu hry je dobré připomínat pravidla (kdo kdy koho honí), protože v nastalém chaosu mohou být někteří žáci zmateni.


Zaměření poZornosti (Focus attention)

mapazvuků(25min)Cíl aktivity – žáci:â vnímají zvuky a rozlišují jejich intenzitu, vzdálenost a směr odkud přicházejí;â si uvědomují, které zvuky jsou jim příjemné a které ne a co je zdrojem těchto zvuků.

Jak poznáme, že jsme cíle dosáhli:â Každý žák vytvoří svou vlastní mapu zvuků a sdílí její obsah s kamarádem ve dvojici.

pomůcky: papíry většího formátu, tužky, podložky, rozstříhaný PL Zvuky (jedna kartička do dvojice)

popis aktivity: Každý žák dostane čistý papír, na který si doprostřed udělá znaménko X (označuje místo, kde posluchač sedí), a tužku. Poté si každý sám vybere místo, kde se posadí. Z tohoto místa poslouchá zvuky (nejlépe se zavřenýma očima). Jakmile uslyší nějaký zvuk, otevře oči a zaznamená si jej do mapy. Měl by zazna-menat vzdálenost, směr, odkud zvuk přichází a do mapy zakreslit jednoduchou značku (třeba notičku – zpěv ptáka; lístek – šumí stromy; vlnky – fouká vítr apod.), která zvuk charakterizuje, případně může vše zapsat. Kreativní žáci vymýšlí pro zvuky i tvarové vyjádření (zpěv pěnkavy – spirála, motorová pila – zubatá čára apod.). Žák by měl trávit co nejvíce času posloucháním a co nejméně času zapisováním. Tak-to necháme žáky poslouchat a zaznamenávat 5–10 minut.

reflexe:Žáci sdílejí svá pozorování nejprve ve dvojici, kterou si sami zvolí tak, aby jim to bylo příjemné. Ptají se vzájemně na otázky (kartičky Zvuky):

Kolik různých zvuků jsi slyšel?Který zvuk se ti nejvíce líbil? Proč?Který zvuk se ti líbil nejméně? Proč?Který zvuk jsi nikdy předtím neslyšel? Víš, co jej způsobilo?

Nakonec se sejdeme společně v kruhu a dáme prostor těm, kteří chtějí sdílet svou mapu a odpovědi na otázky v celé skupině.


barvy(15min)Cíl aktivity – žáci:â vnímají odstíny barev v lese a pojmenovávají je.

Jak poznáme, že jsme cíle dosáhli:â Každý žák si zapíše pozorované barvy a při sdílení řekne alespoň jednu.

pomůcky: tužka, papír, podložka, rámeček z papíru pro každého (PL Rámeček)

popis aktivity:Každý žák si vybere místo, odkud má podle sebe příjemný výhled. Jeho úkolem je spočítat všechny bar-vy a jejich odstíny, které vidí z místa, na němž stojí/sedí (a neotáčí hlavu). Barvu by měl blíže popsat – ne jen „zelená“, „hnědá“, ale upřesnit odstín, případně do názvu barvy i zakomponovat, co mělo takovou barvu, např. „tmavě hnědá kůrová“ nebo „svěže zelená travní“, „rezavá šišková“ apod. Barvy si zapíše na papír.

Na barvy se může dívat skrze rámeček a omezit tak rozsah výhledu.Potom proběhne sdílení v kruhu. Nejprve se zeptáme, kolik kdo objevil barev, a podle toho se žáci

seřadí. Z řady vytvoří kruh. Potom postupně po kruhu řekne každý jednu barvu tak, aby neopakoval tu, co už byla řečena. Začínáme od toho, kdo měl barev nejméně.

V kruhu pokračujeme, dokud nevyčerpáme všechny objevené/zapsané barvy. (Když řekne každý jednu, tak už pak můžeme na přeskáčku doplňovat to, co ještě nezaznělo.)

reflexe: Zeptáme se žáků, jaké nové barvy pro sebe v přírodě objevili a jestli je některé odstíny překvapily.

metodická poznámka:Žáky za to, kolik v přírodě objevili barev, neznámkujeme ani jinak nehodnotíme. Každý člověk vidí v přírodě jiný počet barev a cílem této aktivity je se o různé pohledy obohatit.


mikrovýlet(30min)Cíl aktivity – žáci:â se vžijí do role drobného živočicha a pozorují povrch lesní půdy jeho očima;â zpracují své pozorování do komiksu.

Jak poznáme, že jsme cíle dosáhli:Žáci vytvořili ve dvojici komiks o tom, jak vypadá svět očima drobného živočicha, jak vypadá lesní půda a co se na ní může dít.

pomůcky: kus provazu dlouhý 1–2 m a lupa pro každého, podložka, pastelky, tužka, PL Komiks

popis aktivity: Zeptáme se žáků, jestli už byli – případně kolikrát – v lese na výletě. Necháme zaznít pár odpovědí. Po-tom řekneme: „My známe les ze svého lidského pohledu, jak to ale asi vypadá, když jde po lese (na vý-let) mravenec, slunéčko, pavouk nebo myš?“ Opět necháme žáky odpovídat a poté si takový „mikrový-let“ (čili výlet malých tvorů) vyzkoušíme na vlastní kůži. Nejprve si s žáky projedeme malou imaginaci:

„Teď na chviličku zavřete oči a představte si nějakého malinkého živočicha, ve kterého se na mikrovýlet chcete proměnit. Už jej vidíte? Pokud ano, tak se můžeme spolu s ním vydat na cestu.“ Poté vybavíme žáky lupami a kusy provazu dlouhými 1–2 m. Jejich úkolem je vybrat si nejzajímavější úsek povrchu půdy, který v dané lokalitě najdou. Položí si na zem provaz a podél něj absolvují celý „mikrovýlet“. Ces-tují v leže na břiše, hlavu nesmí zvednout více než 30 cm nad zem a po cestě pozorují okolí pomocí lupy (nebo bez ní). Mají za úkol pozorovat sousedy (jak vypadají, co dělají, s kým se potkávají), povrch půdy (materiály, vlastnosti) či jakékoliv další zajímavé úkazy.

Během pozorování obcházíme „cestovatele“, ujišťujeme se, že chápou úkol a klademe níže uvedené nebo podobné otázky.

otázky pro stimulaci představivosti během aktivity:Jaká je krajina, kterou zrovna cestuješ?Kdo jsou tví nejbližší sousedé? Jsou přátelští? Co dělají? Na čem asi pracují? Jak asi tráví svůj den?

reflexe:Po skončení pozorování dostane každý papírovou šablonku s okýnky (PL Komiks), podložku, tužku a pastelky. Úkolem každého žáka je vytvořit krátký komiks, který vypráví příběh toho, co na zemi pozo-roval. V komiksu vystupují tvorové, které potkal, je v něm znázorněna „krajina“, kterou viděl, a je v něm zachycena situace, kterou pozoroval nebo která se podle něj mohla odehrát. Komiks zakreslí (případně doplní bublinami s textem) do šablonky.

Poté se žáci sejdou ve trojici a sdílí své komiksy.Nakonec se sejdeme všichni v kruhu a dáme prostor pro představení 2–3 komiksů.


přímá Zkušenost (direct experience)

metodická poznámka:Aktivity „Potkej strom“ a „Kde se vzal les“ naplňují třetí fázi Cornellova cyklu. Není nutné, aby proběhly obě. V případě časové tísně je možné jednu z nich vypustit. Řiďte se podle toho, v jakém stavu se skupina žáků nachází. Aktivita „Kde se vzal les“ vyžaduje, aby byla skupina skutečně v klidu a imaginace mohla nerušeně proběhnout. Pokud je skupina žáků hodně neklidná nebo jinak problémová, nemá cenu aktivitu zařazovat a v takovém případě by měla proběhnout alespoň „Potkej strom“ (s důrazem na bezpečnost).

potkejstrom(20min)Cíl aktivity – žáci:â vnímají a poznávají stromy pomocí hmatu příp. dalších smyslů;â si uvědomují rozdíly mezi stromy.

Jak poznáme, že jsme cíle dosáhli:â Žáci se navzájem bezpečně dovedli ke stromu a zkoumali jej hmatem (čichem).â Žákům se podařilo najít svůj strom a popsat, podle čeho jej poznali.

pomůcky: šátek na zavázání očí do dvojice

popis aktivity:Aktivitu je nejlepší provádět na místě, kde jsou na menším prostoru různé druhy stromů, mezi nimiž lze volně procházet. Žáci utvoří dvojice tak, aby se jim v nich dobře spolupracovalo. Poté určíme bod, ze kterého dvojice vychází. Jeden z dvojice si zaváže oči a druhý ho kličkami provede vybraným územím se stromy a zastaví před jedním z nich. Předem ukážeme, jakým způsobem má průvodce vést žáka se zavá-zanýma očima, aby mu cesta nebyla nepříjemná a nezranil se: vede jej opatrně a pomalu za ruku; upo-zorňuje jej na případné nerovnosti terénu, aby nezakopl; když jej dovede ke stromu, položí mu ruku na kmen, aby do stromu nevrazil. Nevidící se snaží strom důkladně poznat pomocí hmatu (obejme jej, aby zjistil tloušťku, hledá výčnělky a suky po větvích, ohmatá kořenové náběhy atd.). K průzkumu stromu může použít i další smysly a zapamatovat si vůni kůry nebo typické ševelení listí. Nesmí si ke stromu nic přiložit ani si ho jinak označit. Pak ho vidící partner opět kličkami odvede zpět na výchozí místo. Nevidí-cí si může sejmout šátek a nyní je jeho úkolem najít znovu „svůj strom“. Potom si role ve dvojici vymění.

Pokud máme čas, necháme žáky, aby si vyzkoušeli ohmatat a poznat více stromů.

reflexe: Na závěr aktivity se sejdeme všichni v kruhu a ptáme se:

Bylo těžké/lehké strom najít?Podle čeho jste svůj strom poznali?Které smysly vám pomohly?Jak vám pomohly?


kdesevzalles?(20min)Cíl aktivity – žáci:â se dívají na les z nevšední perspektivy (pozorují vzhled a pohyb korun stromů zespoda);â pomocí imaginace prožijí proces, kterým les vzniká (sukcesi).

Jak poznáme, že jsme cíle dosáhli:â Žáci tiše pozorují koruny stromů.â Imaginace probíhá v klidu a každý žák nerušeně prožívá růst lesa.

pomůcky: Karta Kde se vzal les?, zrcátka, příp. podložky na které si mohou žáci lehnout

popis aktivity:Vybereme vhodné místo, kde si všichni mohou lehnout na záda na zem a dívat se do korun stromů (příp. žáky vyzveme, aby si lehli na podložky, máme-li je s sebou). Vyzveme žáky, aby se utišili, jen chvíli pozo-rovali pohyb a ševelení korun nad sebou, všímali si rozdílů, jak se který strom kývá, co dělají jeho listy či jehlice, jestli nejsou vidět nějací obyvatelé stromů apod. Pokud je mokro nebo je ve skupině někdo, kdo má opravdu problém si lehnout přímo na zem (či na podložku), můžeme zvolit náhradní variantu – žáci se dívají do korun stromů ve stoje pomocí zrcátka otočeného vzhůru.

Poté se ležících žáků zeptáme: „Kde se tu vůbec vzal tenhle les? Jak došlo k tomu, že tady vyrostl?“ a necháme žáky říci nápady.

Poté řekneme, že les nevyroste úplně všude, že to trvá hodně dlouho a potřebuje určité podmínky. Abychom si to dovedli lépe představit, vyzkoušíme si teď, jaké to asi je, když roste les. Vyzveme žáky, aby si našli příjemnou polohu (můžou ležet, sedět ve dřepu, být schoulení na zemi apod.) a zavřeli oči.

Čteme/vyprávíme text k imaginaci (Karta Kde se vzal les?), během níž si žáci prožijí vývoj od louky k lesu. Při této imaginaci se postupně zvednou ze země a stanou se stromy. Imaginace končí ve stoje, je z nás vzrostlý les. Po celou dobu imaginace by měli mít zavřené oči.

Po skončení imaginace žákům řekneme, že teď se vrátíme zpátky do svého těla: „Shodíme všech-no listí či jehlice (zatřepeme rukama), setřeseme kůru (zatřeseme celým tělem), vytáhneme kořeny ze země (protáhneme si nohy), otevřeme oči a jsme zpátky ve svém těle člověčím.“

reflexe:Sejdeme se v kruhu a ptáme se žáků:

Jaké to pro vás bylo?Překvapilo vás během imaginace něco?


sdíLení inspirace (sharing inspiration)

Lesnígalerie(30min)Cíl aktivity – žáci:â nakreslí (na základě zážitku z imaginace anebo z programu) svůj les;â sdílí obrázky s ostatními.

Jak poznáme, že jsme cíle dosáhli:â Každý žák nakreslí obrázek lesa.

pomůcky: pastelky, papír, podložka pro každého, šňůra, kolíčky, reprodukce obrazů lesa (cca 5 obrazů) – můžeme doporučit díla těchto autorů: Antonín Slavíček, Antonín Hudeček, Alfred Sisley, Ernst Lud wig Kirch ner, Gustav Klimt, Paul Cézanne, Edvard Munch

popis aktivity:Vyzveme žáky, aby zkusili nakreslit les, který podle nich během předchozí aktivity (imaginace) vyrostl. Jaké stromy (případně jiné rostliny) v něm byly, jak les vypadal, a aby zkusili nakreslit i sami sebe, jak se by se v takovém lese cítili, případně jak se cítí v lese, v němž zrovna jsou.

Pokud jsme z nějakého důvodu imaginaci nezařadili a proběhla pouze aktivita „Potkej strom“, vyzveme žáky, aby nakreslili sami sebe, jak se dnes cítí v lese, v němž zrovna jsou, nebo jak se cítí v lese, který znají a pravidelně ho navštěvují. Rozdáme papíry a podložky a dáme k dispozici pastelky, tužky, voskovky.

Během toho, co žáci kreslí, natáhneme mezi stromy šňůru ve výši očí žáků, vyvěsíme reprodukce ob-rázků lesa od známých malířů a přichystáme kolíčky navíc. Šňůra by měla být dostatečně dlouhá nebo by jich mělo být více, aby obrázky nemusely být nalepené jeden vedle druhého, ale byly dál od sebe. Měla by být zároveň na místě, na které žáci během kreslení nevidí, aby je obrázky nerušily ve vlastní tvorbě.

Kdo má nakresleno, nechá si zatím obrázek pro sebe a počká na ostatní. Když mají všichni nakres-leno, pozveme žáky do „lesní galerie“. Chvíli žáky necháme, aby si mohli obrazy prohlédnout. Potom společně obcházíme jeden obraz po druhém a u každého položíme otázky: „Jaký měl asi autor obrázku vztah k lesu, jak se v lese cítil? Co jej k nakreslení obrázku přivedlo? Jak asi obraz vznikal?“

Potom můžeme nechat žáky, aby si stoupli k obrázku, který je jim nejbližší.Nakonec řekneme, že pokud se někdo chce podělit o svůj obrázek, může jej přidat na šňůru do gale-

rie (a případným zájemcům rozdá kolíčky). Opět dáme chvíli, aby si mohli obrázky ostatních prohléd-nout a případně se zeptat autora na stejné otázky, které byly položeny výše.

Pokud se nikdo o svůj obrázek podělit nechce, žáky nenutíme.Pokud se naopak chtějí podělit všichni nebo skoro všichni, navrhneme na konci aktivity, že mohou ve

škole své obrazy ještě dotvořit či vylepšit/překreslit (svůj obrázek z terénu mít jako skicu) a vytvořit si svoji lesní galerii ve třídě.

lES vE šKolE UváDí... lES JE pŘíTEl ČlovĚKA – metodická příručka pro 1. stupeň Zš

Autoři: Bc. Barbora Landová, Mgr. Jana Kindlmannová, aktivity vycházejí z metodiky Josepha Cornella; Ilustrace a grafická úprava: MgA. Jana Štěpánová, RedGreenBlue; Vydalo © Sdružení TEREZA, Praha 2012


přílohymetodikypro1.stupeň

kartatvrZeníoLesekartakdesevZaLLespLZvukypLkomikspLrámeček


kartatvrzeníolesenávrhy pravdivÝch a LživÝch tvrZení o Lese a jeho obyvateLích

Fantazii se meze nekladou, klidně si můžete vymyslet jiná, další, vlastní.

Stromy ochlazují vzduch. ANO (vypařují vodu a dělají stín)

V lese je čistější vzduch než ve městě. ANO (stromy zachytávají mnoho škodlivin)

V České republice žijí vlci. ANO (jejich počet je malý; Beskydy, Šumava)

V České republice žije rys. ANO

V českém lese rostou palmy. NE

V českém lese rostou maliny. ANO

Správný les je pouze jehličnatý. NE

Správný les je pouze listnatý. NE

Les může být jehličnatý, listnatý nebo smíšený. ANO

Borovice na zimu opadává. NE

Smrk na zimu opadává. NE

Jedle u nás neroste. NE

Jedle roste hodně pomalu. ANO

Jedle má jehličí po celý rok. ANO

Buk na zimu opadává. ANO

Dub na zimu opadává. ANO (většina středoevropských dubů ano)

Modřín na podzim shazuje listí. NE

Modřín na podzim shazuje jehličí. ANO

Na jeřábu rostou jeřabiny. ANO

Na buku rostou žaludy. NE

Na dubu rostou žaludy. ANO

Na buku rostou bukvice. ANO

Na dubu rostou bukvice. NE

Srnka žere trávu. ANO

Srnka žere maso. NE

Jelen okusuje mladé stromky. ANO

Jelen okusuje mladé srnky. NE

Divoké prase žere bukvice. ANO

Divoké prase žere myši. ANO (je všežravec a loví i drobné živočichy)

Divoké prase bydlí na stromě. NE

Veverka si dělá zásoby na zimu. ANO


Veverka si hrabe noru. NE (žije v dutinách a hnízdech)

Liška je největší lesní zvíře. NE

Liška má rezavou špičku ocasu. NE

Liška žere maliny. ANO

Jezevec v zimě spí. ANO

Jezevec má pruhy. ANO

Sova umí létat potmě. ANO

Sova je dravec a žere maso. ANO

Sova si louská oříšky. NE

Mravenci chodí jen po vyznačených cestách. ANO (značí si je pomocí feromonů, značky čtou tykadly)

Mravenci mají rádi sladké. ANO

Mravenci mají osm nohou. NE (6)

Datel má černé peří. ANO

Datel dělá kykyryký. NE

Datel kope nohama do stromů. NE

Kos umí napodobit hlas jiného ptáka. ANO

Kos hnízdí na zemi. NE (ale hnízdo nebývá vysoko nad zemí)

Kukačka si staví hnízdo. NE

Kukačka dělá kuku, kuku. ANO

Kukačka bydlí v hodinách. NE

Houby rostou jenom na zemi. NE

Houbám chutná dřevo. ANO (jsou významnými rozkladači dřeva)

Houby se kamarádí se stromy. ANO (velmi časté je jejich symbiotické soužití zvané mykorrhiza – kořeny stromů jsou opletené nebo prorostlé houbovými vlákny)

Slimáci žerou houby. ANO

Slimák má ulitu. NE

Užovka umí plavat. ANO

Užovka spolkne i zajíce. NE

Borůvky jsou žluté. NE

Borůvky rostou pod borovicí. ANO (ale rostou i ve smrčinách, kyselých bučinách, na vřesovištích, rašeliništích apod.)

Medvěd žere borůvky. ANO

Kapradí roste na sluníčku. NE

Kapradí roste ve stínu. ANO


kartakdesevzalles?text k viZuaLiZaci (účastníci mají zavřené oči a leží/stojí na zemi)

Je chladno a jasno. Vzduch je skoro mrazivý. Sluníčko svítí na zelená stébla trávy. Ta se vlní ve větru, a když se rozhlédnete, vidíte široko daleko jen šumící trsy trávy. Zhluboka se nedechněte. Cítíte ten vítr? Zaševelíme si prsty jako stébly. Jen v dálce na svazích kopce nebo na břehu říčky pár stromů, sem tam nízký keříček.

Teď si všichni sedněte do dřepu, schoulíme se, aby nám nebyla zima. Představte si, že jste se promě-nili v malinké semínko vrby nebo břízy, které přilétlo po větru, a teď zapadlo mezi zelené šustivé lístky na travnaté louce. Někoho z vás mohla přinést sojka v lískovém oříšku a zapomněla, kde se její zásoba na zimu schovává – vy se jen pro sebe usmíváte a těšíte se na to, co přijde. Je tu sice dost těsno, ale trsy trávy vás chrání před mrazem.

Otepluje se, slunce svítí. Občas přijdou mraky a pokropí louku vydatným deštěm. Je čím dál tepleji a vy cítíte, jak vám puká slupka; můžete se začít drát ven ze semínka. Vystrčte špičku kořínku a zašmát-rejte kolem sebe, jestli je hlína dost měkká, abyste do ní mohli vrůst. Půda je mokrá deštěm, tak to jde dobře. Nahoru ke sluníčku začněte pomalu vysouvat první lístek. Jak se otepluje a je dost vláhy, můžete růst stále výš, máte silný stonek, pevnější a pružnější než tráva okolo, stonek se vám větví a na něm raší lístečky a najednou už jste vyšší než všechna stébla a květiny kolem.

Když zafouká vítr, vaše stonky se ohnou, ale zase se vrátí zpátky. Ohněte se k zemi a zase se narovnej-te. Jste pružné keříky, které přerostly trávu. Některým šustí listy, jiným se kolébají větvičky s jehnědami, někdo je hladký, jiný keřík pichlavý a plný trní. Zastínili jste trávu a ta začala ustupovat. Jen sem tam zů-stala ta, které nevadí stín. otevřete oči a rozhlédněte se, jaké pěkné keříky nám tu všude vyrašily. Pláň, která byla dříve jen travnatá, je celá zarostlá. Jako les to ale ještě zdaleka nevypadá. Příroda se stále vy-víjí. opět zavřete oči a poslouchejte, co se bude dít dál.

Vítr se prohání po pláni zarostlé keři. My se opět schoulíme do dřepu. Jsme opět semínky, která se ztratila mezi keři. Některé semínko má křidélko a přilétlo po větru, jiné sem donesla veverka a zapo-mněla ho sníst, některé bylo uvnitř sladké bobule, kterou upustil pták, co přelétal nad křovinami.

Vybojovat si místo mezi keři a ostružiním nebude snadné. Naštěstí křoviny nepokrývají povrch půdy tak hustě, jako tráva. Každé semínko si najde svou cestu, své světlé místo.

Sluníčko hřeje a opět zapršelo, takže se, mladé stromky, můžete probudit k životu. Drobný kořínek vrůstá do měkké hlíny, rozvětvuje se a jako malá kotva drží vaše zatím křehké tělo v půdě. Směrem na-horu, ke světlu, je potřeba se prodrat co nejrychleji, aby vás nepředběhly křoviny a nezadusilo ostružiní, vytáhněte se proto co nejrychleji vzhůru. Kořínky vrůstají čím dál hlouběji, nasávají vodu a živiny, lístky se derou ke slunci a čerpají z něj sílu. Váš stonek sílí, zpevňuje se a dovolí vám vyrůst do takové výšky, že už jste nechali daleko pod sebou trávu, květiny, ostružiny, jalovce, lískové keře a další rostliny. Váš kmen je silný, (položte ruce kolem svého pasu a hmatejte, jak silný máte kmen), a tak unese i silné větve, které se rozrůstají do všech stran a tvoří nádhernou korunu (protahujte ruce co nejdál do všech stran). Stejně tak kořeny v hlíně sílí a drží celý strom pevně v zemi. Přihnal se vítr, ale pohne jen větvemi, trochu roz-kývá korunu, celý strom ale stojí pevně na místě a rozhlíží se z výšky kolem sebe.

Vyrostl nám les.Zde je možné imaginaci ukončit (a). Pokud je skupina dobře naladěna a je zřejmé, že můžeme ještě

chvíli pokračovat, zkusíme imaginaci ještě prohloubit (b).


a) Konec – kratší varianta:Chvilku se ještě rozhlédněte a zaposlouchejte, a zkuste si ještě chvilku podržet obraz svého lesa. Zhlubo-ka se nadechněte a vydechněte. Tak, a teď už se můžete vrátit zpátky do svého těla. Zatřepejte rukama a shoďte tak všechno listí či jehlice, zatřeste celým tělem a setřeste kůru, protáhněte si nohy a tím vy-táhněte kořeny ze země, otevřete oči a jste zpátky ve svém těle člověčím.

b) Konec – delší varianta:Tvoříte společenství stromů, které může vypadat různě. Každý se v duchu (a stále ještě se zavřenýma očima) rozhlédněte. Je les, který kolem sebe vidíte, jehličnatý nebo listnatý? Nebo třeba smíšený ze všech možných druhů stromů? Jaký strom jsi ty sám? Jsi pichlavá borovice, jedle, smrk, či listnatý dub, javor, jeřáb nebo buk? Nebo se ti zalíbilo zůstat lískovým keřem či bílou břízkou?

Každý teď vidí svůj les, jenom podle svých představ. Zkuste si ten les zapamatovat. Jsou v něm ještě další tvorové kromě stromů a keřů? Žijí tu nějaká zvířata, kvetou květiny, rostou tu houby? Slyšíte něja-ké zvuky? Chvilku se ještě rozhlédněte a zaposlouchejte, a zkuste si ještě chvilku za víčky podržet obraz svého lesa. Zhluboka se nadechněte a vydechněte. Tak, a teď už se můžete vrátit zpátky do svého těla. Zatřepejte rukama a shoďte tak všechno listí či jehlice, zatřeste celým tělem a setřeste kůru, protáhněte si nohy a tím vytáhněte kořeny ze země, otevřete oči a jste zpátky ve svém těle člověčím.


pLZvukyJednotlivé kartičky, prosím, rozštříhejte podle čerchované čáry a pracujte s nimi dle aktivity „mapa zvuků“.

Kolik různých zvuků jsi slyšel?

Který zvuk se ti nejvíce líbil? proč?

Který zvuk se ti líbil nejméně? proč?

Který zvuk jsi nikdy předtím neslyšel?

víš, co jej způsobilo?





































pLkomiksJednotlivé pruhy, prosím, rozštříhejte podle čerchované čáry a pracujte s nimi dle aktivity „mikrovýlet“.

Jmén

o:

Náz

ev k

omik

su:

Jmén

o:

Náz

ev k

omik

su:


pLrámečekSilnější papír A4 (karton, čtvrtka), prosím, nejprve složte na čtvrtiny (dle plné čáry) a pak vystřihněte obdélník podle čerchované čáry. po rozložení dostanete rámeček. pracujte s ním dle aktivity „Barvy“.

aneb program zaměřený na podporu rozvoje …...Les ve škoLe uvádí... Les je přítel člověka...

Documents

Transcript of aneb program zaměřený na podporu rozvoje …...Les ve škoLe uvádí... Les je přítel člověka...