Zdravotně postižení lidé a zaměstnán퀦 · pracovních sil, a proto byli do výroby...
Transcript of Zdravotně postižení lidé a zaměstnán퀦 · pracovních sil, a proto byli do výroby...
Zdravotně postižení lidé a zaměstnání
Tato publikace vznikla díky finanční podpoře Moravskoslezského kraje
prosinec 2010
2
Obsah
Úvod 5 Podporované zaměstnávání 7 Podporované zaměstnávání osob s mentálním postižením 10 Agentury podporovaného zaměstnávání 13 Pracovní rehabilitace 18 Aktivní politika zaměstnanosti 24 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením 27 Chráněné dílny v regionu Bruntál 38 Sociálně terapeutické dílny 45 Poskytovatelé v regionu Bruntál – sociálně terapeutické dílny 47 Na co si dát pozor 53 Příklady dobré praxe 54 Informační zdroje 63
3
Úvod Tato publikace vznikla zejména z důvodu potřebnosti shromáždit a utřídit všechna možná
data a informace, které souvisí se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením pro jejich
celkovou přehlednost a dostupnost pro organizace, které se činnostmi souvisejícími se
zaměstnáváním či přípravou k zaměstnávání zdravotně postižených zabývají.
Důležitým prvkem při zaměstnávání zdravotně postižených je podporované zaměstnávání a
využívání jeho metod v přímé praxi při práci s klientem, agentury podporovaného
zaměstnávání, jejichž cílem je pomoc lidem obtížně umístitelným na trhu práce se získáním a
udržováním vhodného pracovního uplatnění, vhodnou formou pro pracovní uplatnění jsou
také sociálně terapeutické dílny a chráněné dílny. O všech těchto formách naleznete v této
publikaci informace.
Pro zaměstnavatele existuje řada opatření a určitých výhod při zaměstnávání zdravotně
postižených, které jsou obsaženy v zákoně o zaměstnanosti, konkrétně se touto
problematikou zabývají oddělení či odbory aktivní politiky zaměstnanosti úřadů práce.
Bohužel, ne každý zaměstnavatel je skutečně „společensky odpovědný“ a ochotný umístit
zdravotně postiženého člověka na pracovní místo protože jej tam skutečně potřebuje, ale jde
mu zejména o využití příspěvků, které se zaměstnáním takového člověka souvisí. I tato
problematika je v této publikaci řešena a najdete zde základní pravidla a upozornění, podle
nichž lze rozpoznat, zda se jedná o férové zaměstnání zdravotně postiženého člověka, či zda
se ho zaměstnavatel může snažit pouze využít.
V této publikaci také naleznete informace o sociálně terapeutických dílnách a chráněných
dílnách v regionu Bruntál (regionem rozumíme celé území bývalého okresu Bruntál), příklady
dobré praxe, které jsou čerpány z vlastních zkušeností tvůrců publikace, ale také z obecně
dostupných zdrojů. Jsou zde příklady dobré praxe jak z hlediska zaměstnaných zdravotně
postižených osob, tak z hlediska zaměstnavatelů.
Doufáme, že vám tato publikace přinese alespoň trochu ucelený pohled na zaměstnávání
zdravotně postižených a obecně jinak těžko umístitelných osob na pracovním trhu.
Neklademe si za cíl vytvořit vědeckou tématickou práci, naší snahou je shromáždit a zveřejnit
informace o zaměstnávání zdravotně postižených, o zaměstnavatelích, kteří zaměstnávají
zdravotně postižené, o problematice jejich zaměstnávání obecně.
Kolektiv autorů
4
Podporované zaměstnávání Podporované zaměstnávání je komplex služeb, jejichž cílem je poskytnout člověku takovou
podporu, aby si našel a udržel místo na otevřeném trhu práce za rovných platových
podmínek. Je určeno pro zájemce znevýhodněné na trhu práce tak, že pro získání a udržení
pracovního místa potřebují dlouhodobou podporu přímo na pracovišti. Podpora je
poskytována podle individuálních schopností a potřeb konkrétního člověka.
Od tradičních služeb v oblasti zaměstnanosti se podporované zaměstnání liší změnou v
pořadí trénink - umístění na pracoviště. Zatímco u většiny tradičních metod proběhne
nejprve vzdělání či rekvalifikace a teprve po něm následuje nástup na pracoviště, u
podporovaného zaměstnání se vychází ze stávajících možností zájemce o práci, na základě
kterých se hledá pracovní místo. K tréninku dovedností dochází až po nástupu do práce.
Podporované zaměstnávání je časově omezená služba určená lidem, kteří chtějí získat a
udržet si placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a
zachovat si zaměstnání jsou přitom z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují
individuální osobní podporu poskytovanou před nástupem do práce i po něm. Hlavním cílem
podporovaného zaměstnávání je umožnit lidem z cílové skupiny získat a udržet si takové
zaměstnání na otevřeném trhu práce, které odpovídá jejich zájmům, schopnostem, nadání i
osobním možnostem, a zároveň odpovídá potřebám zaměstnavatele. Současně je cílem
zvýšit úroveň samostatnosti uživatelů služeb - podpořit rozvoj jejich dovedností potřebných k
nalezení, získání a udržení si práce, posílit jejich pracovní návyky a rozšířit zájem o profesní
rozvoj.
Služba podporovaného zaměstnávání je poskytována po určitou, časově omezenou dobu. Ve
většině případů je to období dvou let. Službu podporovaného zaměstnávání lze využít
opakovaně, pokud je to v zájmu zachování pracovního místa či nalezení místa nového.
Trénink pracovníka přímo na pracovišti
Dovednosti, které jsou pro dané pracovní místo požadovány, se člověk využívající služby
podporovaného zaměstnání učí přímo na pracovišti, kde jsou optimální podmínky. Tím
odpadají potíže spojené s přenosem dovedností z jednoho místa na druhé. Nadto trénink
přímo na pracovišti podporuje sociální integraci a usnadňuje ostatním zvyknout si pracovat
po boku spolupracovníků s postižením.
Konkurenceschopná práce
Neoddělitelnou součástí podporovaného zaměstnání je skutečnost, že pracovník s
postižením dostává za stejnou práci obdobnou odměnu jako člověk bez postižení. Navíc
pracovní doba odpovídá běžnému rozsahu úvazku, včetně možnosti pracovat na zkrácenou
pracovní dobu.
5
Zaměstnání v běžném pracovním prostředí
Jde o pracovní místa, kde lidé s postižením pracují mezi lidmi bez postižení, sdílí s ostatními
nejenom pracovní prostor, ale spolupracují a komunikují při společně vykonávané práci.
Takové prostředí umožňuje rozvoj smysluplné sociální integrace. Zaměstnání je na
otevřeném trhu práce. To znamená, že většina pracovníků zaměstnavatele není
znevýhodněna a nepotřebuje tedy zvláštní pomoc.
Práce by měla mít stabilní charakter, pracovní poměr by měl být uzavřen na dobu neurčitou
nebo s minimální dobou platnosti 6 měsíců. Dohoda o provedení práce nebo dobrovolnická
činnost je akceptována jako fáze vedoucí k uzavření stabilního pracovně právního vztahu.
Pracovní místo by mělo odpovídat zájmům, schopnostem, nadání i osobním možnostem
uživatele služeb a současně umožňuje jeho profesní rozvoj. Člověk má příležitost na tomto
pracovním místě získat nové dovednosti, může u něj dojít k pracovnímu postupu. Klient
podporovaného zaměstnávání má obdobné pracovní podmínky (prostředí, vybavení, mzdu)
jako ostatní pracovníci. Jde o hodnotnou a smysluplnou práci, zaměstnavatel i zaměstnanec
mají z odvedené práce užitek. Klient má na pracovišti příležitost k sociálnímu uplatnění, tedy
k setkávání s ostatními pracovníky nebo zákazníky a k účasti na společenských akcích
organizovaných zaměstnavatelem srovnatelně s ostatními pracovníky.
Průběžná poskytovaná podpora
Aby bylo pracovní umístění úspěšné, je podpora zajištěna na tak dlouho, jak je potřeba
(většinou dva roky). Doba trvání podpory je určována potřebami daného člověka. Pro
podstatu a míru poskytované podpory jsou určující specifické potřeby člověka – podpora šitá
na míru. Cílem podpory a tréninku není změnit člověka, ale v zájmu zajištění úspěšného
pracovního uplatnění upravit pracovní náplň a pracovní prostředí. Při zajišťování podpory se
vychází z možností člověka, ne z jeho omezení.
Poskytovaná podpora by měla být individuální, zaměřená na potřeby konkrétního člověka a
zaměstnavatele. Rozvoj samostatnosti uživatele i účinnost poskytované služby by měly být
sledovány poskytováním tzv. nejmenší možné efektivní podpory - právě takové míry
podpůrných aktivit, která je aktuálně nezbytná k dosažení stanoveného cíle. Podpora je
průběžně snižována v závislosti na vývoji dovedností klienta.
Základy podporovaného zaměstnávání položil americký psycholog Mark Gold a tento model
– co by alternativa k tradičním, ale neúčinným službám pro lidi s mentálním postižením – se
začal prudce rozvíjet ve Spojených státech v 80. a 90. letech minulého století. Z USA se
podporované zaměstnávání dostalo nejprve do Kanady a Austrálie, v devadesátých letech
pak také do Evropy včetně České republiky. Postoj společnosti vůči zranitelným skupinám,
tedy i lidem s postižením, a jejich sociální vyloučenosti se začal přetvářet před více než
6
padesáti lety. Impulzem byla druhá světová válka – zbrojní průmysl v USA trpěl nedostatkem
pracovních sil, a proto byli do výroby zapojeni klienti ústavů pro mentálně postižené. Ti
prokázali obrovskou schopnost učit se a pracovat. Druhá polovina dvacátého století pak
přinesla sílící boj různých skupin a hnutí za lidská a občanská práva: pokud jde o lidi s
mentálním postižením, začalo docházet k „normalizaci“, pod kterou se skrývala integrace do
běžného sociálního a kulturního prostředí – a tak se postupně začaly měnit i sociální služby
včetně služeb zaměstnanosti.
Podporované zaměstnávání je pružný systém podpory lidí s těžším mentálním postižením na
jeho cestě k zaměstnání v integrovaném prostředí. Podpora se poskytuje jak jedinci s
handicapem, tak jeho zaměstnavateli. Vychází se z principu, podle kterého je přínosem nejen
zácvik a podpora samotného pracovníka, ale především optimální koordinace zájmů, potřeb,
schopností, dovedností a vloh pracovníka s potencionálními požadavky zaměstnavatele.
Model podporované zaměstnávání má velkou kapacitu integrovat pracovníka s mentálním
postižením a zvyšovat jeho pracovní výkon. Pracovní program je efektivní i proto, se
pracovník zacvičuje přímo na pracovišti (place and train) a profesní příprava tak neprobíhá
před vlastním nastoupením do práce. Kromě samotného pracovního zácviku si pracovník
osvojuje sociální dovednosti potřebné pro styk se spolupracovníky, vyjadřování potřeb a
zájmů, rozvíjení interpersonálních vztahů na pracovišti, hygienické návyky.
Význam podporovaného zaměstnávání spočívá zejména ve flexibilní podpoře reagující na
měnící se potřeby jak zaměstnance s postižením, tak zaměstnavatele. Podporované
zaměstnávání je účinným nástrojem boje se sociálním vyloučením.
7
Podporované zaměstnávání osob s mentálním postižením
V systému podporovaného zaměstnávání se člověk s postižením dostává do běžného
pracovního prostředí a setkává se s lidmi běžné populace. V případě zaměstnávání lidí
s mentálním postižením existuje významný rozdíl oproti chráněnému prostředí v tom, že
získávají pracovní a sociální dovednosti s individuální podporou asistenta přímo na
pracovišti.
Podporované zaměstnávání zahrnuje personální poradenství v oblasti zaměstnávání osob se
zdravotním postižením a zároveň pracovní asistenci, která spočívá v přímé podpoře
zaměstnance. Pracovní asistent je na pracovišti k dispozici po dobu nezbytnou k zaučení
zaměstnance a pomáhá ostatním zaměstnancům a zaměstnavateli v navázání vztahu a
komunikaci s novým spolupracovníkem. Cílem je propojit potřeby a požadavky
zaměstnavatelů s možnostmi uchazečů, a docílit tak vytvoření stabilního pracovního vztahu
mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Zaměstnávání osob s mentálním postižením je možné a také žádoucí. Důsledky a omezení
plynoucí z mentální retardace se liší člověk od člověka, stejně jako se liší schopnosti lidí bez
mentálního postižení. Okolo 87% lidí s mentální retardací je jen mírně postiženo, při
přijímání nových informací a zvládání nových dovedností jsou pomalejší, než je obvyklý
průměr. V dospělosti jsou schopní vykonávat řadu zaměstnání. Zbývajících 13% lidí
s mentální retardací má vážná funkční omezení. Nicméně, s dostatečnou podporou při
rozvoji pracovních dovedností a vyhledávání zaměstnání, které jejich schopnostem odpovídá,
mohou být i tito lidé v zaměstnání úspěšní.
V některých případech potřebují lidé s mentální retardací delší čas ke zvládnutí úkolů s jejich
prací spojených. Vedoucí pracovníci budou možná muset v prvních dnech nebo týdnech
jejich zaměstnání věnovat těmto pracovníkům více času. Nicméně, po zaškolení efektivita
práce lidí s mentální retardací stoupá. Novou možností je podpora tzv. job coache. Job coach
je odborník - asistent, který v rámci programu podporovaného zaměstnání doprovází
jednotlivce s mentální retardací do práce a pomáhá mu v počáteční době zaškolování. Jednak
pomáhá pracovníkovi ve zvládnutí pracovních úkolů, ale také navrhuje zaměstnavateli
vhodné úpravy v pracovních postupech ke zlepšení adaptace pracovníka. Když je pracovník
již dobře s prací seznámen, zaškolovatel je nadále k disposici pouze pro konzultace v případě
potřeby.
Lidé s mentální retardací jsou typicky stálí pracovníci, nemění svá zaměstnání. Odměňují své
zaměstnavatele loajalitou a přičinlivostí, vlastnostmi, které jsou v dnešní době u pracujících
vzácné. Lidé s mentální retardací mohou svým zaměstnavatelům nabídnout mnoho. V
průzkumu prováděném ve státě Oklahoma v USA se zaměstnavatelé obecně vyjadřovali o
přínosu a schopnostech svých zaměstnanců s mentální retardací pozitivně. Skoro všichni
zaměstnavatelé uvedli, že jsou s docházkou svých zaměstnanců do práce velmi spokojeni.
8
Více než tři čtvrtiny zaměstnavatelů bylo spokojeno s jejich pracovním nasazením, a 95%
uvedlo, že tito zaměstnanci nemají větší fluktuaci než pracovníci bez postižení, pracující na
podobných pracích. Více než polovina zaměstnavatelů oznámila, že je velmi spokojena s
produktivitou těchto pracovníků a jejich aktivitou při práci.
Lidé s mentální retardací jsou schopni pracovat v různých pracovních pozicích, např. jako
ošetřovatelé zvířat, pracovníci v prádelnách, údržbáři, pomocníci v knihovnách, úředníci pro
zakládání dat, poštovní úředníci, údržbáři textilních strojů, stavební truhláři, zřízenci ve
zdravotnictví, skladníci, dělníci v zahradnické školce, poslíčci, kuchaři, pomocníci
automechaniků, pomocníci ve strojírenství, tiskaři, montéři na lince, tovární dělníci, opraváři
nábytku, pomocníci rádio a TV opravářů, obsluha kopírek, prodavači v potravinách a jiných
obchodech, pomocné síly v nemocnicích a jeslích, pokladníci, domovní správci, dělníci při
výrobě automobilových součástek a asistenti duchovních.
Jak zaměstnat pracovníka s mentální retardací?
Lidé s mentální retardací se rádi stávají součástí komunity. S oblibou se účastní sportovních
akcí, chodí do kina a navazují přátelství. Nadšeně přijímají odpovědnost za to, že se stávají
součástí dění. Lidé s mentální retardací se mohou stát produktivními, nezávislými pracujícími
občany. Důvodem neúspěchu při získávání práce je špatné chápání pojmu mentální retardace. Stačí
jen trochu lepší informovanost a čas, který nadřízený pracovník věnuje osvojení nových znalostí a
know-how, a zaměstnanec s mentální retardací se může rozvinout v pracovníka, kterého všechny
firmy chtějí.
Nejdůležitější je správný začátek. Je dobré se ujistit, že uchazeč – člověk s mentální retardací
správně porozuměl pravidlům firmy. Zaměstnavatel by s ním měl projít pokyny pro
zaměstnance a dotazováním se přesvědčit, zda uchazeč pochopil, co se ve firmě může a
nesmí dělat. Pro úspěch v práci je důležité, aby ostatní pracovníci přijali nového zaměstnance
mezi sebe. V první řadě je dobré nového zaměstnance představit a pověřit některého ze
zkušených zaměstnanců, aby ho provedl po pracovišti a zapojil ho do společenského dění,
jako jsou společné obědy nebo pracovní přestávky. Některé osoby s mentálním postižením
zahajují docházku do práce za přítomnosti asistenta, odborníka, který mu na pracovišti
pomáhá v průběhu zkušební doby. I v takovém případě by zaměstnavatel jako nadřízený měl
být s novým pracovníkem v kontaktu. Řada osob s mentální retardací může být řízena jako
každý jiný pracovník. Jiní vyžadují trochu více pozornosti, aby se mohli lépe zorientovat a
zapracovat. Zde je několik tipů pro řízení pracovníků s mentální retardací, s jejichž pomocí
zaměstnavatel získá dobrého, produktivního zaměstnance:
1) Názorné ukázky - pracovní činnost nestačí pouze vysvětlit, je třeba ji předvést.
Během podrobného vysvětlování je dobré názorně provádět jednotlivé úkony. Pak by
si měl nový pracovník každý úkon vyzkoušet a vysvětlit ho. Mnoho lidí s mentální
retardací lépe pochopí, co mají dělat, když to vidí a slyší.
9
2) Rozdělení úkolů – řada pracovních činností a úkolů je složena z jednotlivých úkonů.
Pokud jsou novému zaměstnanci vysvětlovány příliš rychle, může z toho být zmatený.
Účinnější je rozdělit úkol na jednotlivé kroky. Pak každý krok předvést a vysvětlit.
Nakonec by měl sám zaměstnanec kroky předvést a vysvětlit.
3) Stručné a zřetelné vyjadřování - při zapracovávání a řízení nového zaměstnance je
třeba vyhýbat se technickým nebo komplikovaným výrazům. Vysvětlování pracovních
úkolů by mělo být přesné, instrukce věcné. Není vhodné používat abstraktní
vysvětlování. Nejúčinnější je jasné a stručné vyjadřování.
4) Zavedení rutinních postupů – je třeba zaměstnance vést k tomu, aby prováděl
pracovní úkony vždy ve stejném pořadí. Mnoho lidí s mentální retardací vykonává
svoji práci lépe, zvykne-li si na rutinní postup. Jestliže nemá zaměstnanec problémy
se čtením, pomůže mu seznam úkolů nebo úkonů, jež má provádět. Během
zapracování bývají účinnou pomůckou také diagramy, nebo dokonce po sobě jdoucí
obrázky znázorňující pracovní úkony (prvky alternativní komunikace).
5) Komunikace – je dobré vysvětlit zaměstnanci, co se od něj očekává z hlediska
množství a kvality jeho práce. Zaměstnavatel by se měl ujistit, že zaměstnanec ví, co
má dělat a komu má hlásit ukončení práce. Nový zaměstnanec potřebuje také
povzbuzení, aby se zeptal, když mu není něco jasné nebo si není něčím jistý.
6) Zpětná vazba – zaměstnavatel by měl zaměstnanci poskytovat zpětnou vazbu,
informovat ho o tom, jak si v práci vede. Měl by si zkontrolovat, že správně proběhlo
jeho zaučení na pracovním úkolu. Měl by mu otevřeně sdělit své mínění o kvalitě jeho
práce a jeho vztahu k práci, za dobrou práci ho pochválit a povzbudit stejně jako
každého jiného zaměstnance.
Je prokázáno, že lidé s mentální retardací znamenají pro firmu vysokou produktivitu a nízkou
fluktuaci. Bývají velmi loajální. Zaměstnání člověka s mentální retardací a využitím těchto rad
získá zaměstnavatel zaměstnance, jaké pro svůj obor potřebuje.
Agentury podporovaného zaměstnávání
10
Podporované zaměstnávání se snaží účelně propojovat dvě cílové skupiny – občany s
postižením a zaměstnavatele. Pracovní konzultanti slaďují přání lidí s postižením pracovat na
otevřeném trhu práce s požadavky zaměstnavatelů a se zákonnou povinností firem tyto
osoby zaměstnávat. Podpora zaměstnávání vychází z individuálních přání a potřeb uchazeče
o práci. Pracovní konzultant agentury pro podporované zaměstnávání pomáhá realizovat
jeho představy a přizpůsobit jeho přání požadavkům zaměstnavatele. K získávání potřebných
pracovních a sociálních dovedností uchazeče dochází přímo na pracovišti, nikoliv tréninkem
v nějakém specializovaném zařízení. K začlenění pracovníků s postižením ve firmách
napomáhají pracovní konzultanti a pracovní asistenti. Ti jsou nedílnou součástí fungování
agentur PZ. Pomáhají se zapracováním uživatele služeb ve firmě, učí ho pracovním
dovednostem a podporují navazování kontaktu s ostatními zaměstnanci. To vede
k postupnému osamostatnění na pracovišti. Spokojenost zaměstnavatelů je totiž velmi
důležitá. Agentury poskytují poradenství v pracovně právních otázkách zaměstnávání osob
s postižením, informace o finančních výhodách a řeší případné nesnáze na pracovišti.
Zaměstnávání lidí se znevýhodněním je přínosné pro obě strany – zaměstnavatele i lidi
znevýhodněné. Zaměstnavatelům přináší finanční a společenské výhody (slevy na daních,
příspěvky od úřadu práce, zlepšení image firmy), zaměstnancům se znevýhodněním zlepšení
jejich dovedností a schopností a přirozené zapojení do běžné společnosti.
Funkční model spolupráce mezi Úřadem práce Praha-východ a agenturou
podporovaného zaměstnávání občanského sdružení Formika
V regionech Středočeský kraj a hlavní město Praha v současné době působí 13 agentur
podporovaného zaměstnávání. Pracovníci těchto agentur řadu let úspěšně pomáhají lidem
obtížně umístitelným na trh práce se získáním a udržením vhodného pracovního uplatnění.
Touto činností se současně podílejí na naplňování účelu služeb zaměstnanosti a z tohoto
důvodu spolupracují s úřady práce, kde jsou uživatelé služeb podporovaného zaměstnávání
evidováni jako zájemci nebo uchazeči o práci.
Snahou pracovníků agentur podporovaného zaměstnávání je spolupracovat s pracovníky
úřadů práce tak, aby
11
� klienti agentury v evidenci úřadu práce nebyli demotivováni duplicitními nebo
vzájemně si odporujícími si nároky obou stran, a aby poskytování služeb zaměstnanosti
vedlo k tomu, že tito lidé v co nejkratší době získají vhodné stabilní pracovní uplatnění,
� pro náročnou práci pracovníků úřadu práce byly služby podporovaného zaměstnávání
přínosem a pomocí, a aby tito pracovníci nebyli zbytečně zatěžováni potřebami
pracovníků agentury podporovaného zaměstnávání,
� pracovní konzultanti v podporovaném zaměstnávání mohli poskytovat svým klientům
kvalitní a účinné služby a k tomu aby účelně využívali možností úřadu práce.
Společným záměrem pracovníků Úřadu práce Praha - východ a občanského sdružení
FORMIKA bylo dojednat a ověřit takové postupy, které by nadále umožnily funkční
spolupráci s důrazem na zájmy klientů v evidenci úřadu práce. Projekt "Podporované
zaměstnávání v regionu Středočeský kraj" byl finančně podpořen z programu Phare 2003
RLZ.
Co je podporované zaměstnávání?
Podporované zaměstnávání je program, který pomáhá lidem znevýhodněným na trhu práce
získat a udržet si práci na běžném pracovišti, tedy mezi lidmi bez postižení, na základě
pracovněprávního vztahu, za odpovídající mzdu. Specifickým záměrem tohoto programu je
podpořit je v jejich snaze pracovat za stejných podmínek jako lidé bez postižení a začlenit se
tak do většinové společnosti. Současně účastník tohoto programu získá a rozvine takové
dovednosti, které jsou potřebné k získání a udržení si vhodného stabilního pracovního
uplatnění.
Program podporovaného zaměstnávání trvá dva roky (v odůvodněných případech i déle) a
jeho součástí je individuální i skupinová forma podpory. Jeho cílem je získání vhodného
pracovního místa, které je natolik stabilní, že na něm účastník programu ani zaměstnavatel
již nepotřebují další pomoc ze strany agentury podporovaného zaměstnávání.
Program podporovaného zaměstnávání odpovídá procesu pracovní rehabilitace uvedenému
v zákonu o zaměstnanosti č. 435/2004 a je tedy možno financovat jej ze zdrojů služeb
zaměstnanosti.
Co je agentura podporovaného zaměstnávání?
12
Agentury podporovaného zaměstnávání jsou v současné době organizačními jednotkami
nestátních neziskových organizací. V České republice poskytují své služby již od roku 1995. V
současné době pracují ve všech krajích České republiky. Agentury podporovaného
zaměstnávání jsou ve většině případů členy celostátní zastřešující organizace, jíž je Česká
unie pro podporované zaměstnávání. Ta je členem Evropské unie podporovaného
zaměstnávání (EUSE). Pracovníci agentur poskytují služby dle aktuální metodiky
podporovaného zaměstnávání a kvalitu jejich práce zabezpečují standardy kvality
podporovaného zaměstnávání. Pracovníci agentur jsou pro svou práci odborně připraveni a
toto vzdělání si průběžně doplňují v kurzech a seminářích České unie pro podporované
zaměstnávání. Metody práce jsou inovovány na základě odborných diskusí a přednášek na
pravidelných kolokviích a konferencích.
Komu podporované zaměstnávání pomáhá?
Podporované zaměstnávání je určeno lidem, kteří jsou na trhu práce znevýhodnění nízkou
úrovní dovedností nezbytných pro to, aby pracovní místo získali a také si jej udrželi.
Zpravidla se jedná o osoby se zdravotním postižením, o lidi, kteří dlouhodobě žili v
institucionálních zařízeních (například v dětských domovech), o osoby po výkonu trestu, bez
domova. Těmto lidem nepostačují k zajištění pracovního uplatnění běžné služby úřadu práce.
Model spolupráce
Na agenturu podporovaného zaměstnávání se obracejí s žádostí o pomoc při vyhledání
vhodného pracovního místa lidé, kteří jsou v evidenci úřadu práce, i ti, kteří se z
nejrůznějších důvodů dosud s žádostí o evidenci na úřad práce neobrátili. Často je to právě
úřad práce, kde žadatel o službu získá na agenturu podporovaného zaměstnávání kontakt.
Zprostředkovatelka pak očekává informaci o tom, zda žadatel účast v programu zahájil.
Pracovník agentury - pracovní konzultant v podporovaném zaměstnávání - na první
konzultaci s žadatelem proto zjišťuje, zda je v evidenci úřadu práce či nikoli. V kladném
případě jej požádá o kontakt na zprostředkovatelku a té telefonicky poskytne informaci, že
klient o služby podporovaného zaměstnávání požádal, zda byl zařazen do programu, či zda se
klient programu nezúčastní a z jakých důvodů. Pokud žadatel v evidenci úřadu práce zatím
není, seznámí ho s výhodami evidence a popíše, jak evidence probíhá, jaké povinnosti má
13
evidovaný zájemce a uchazeč, doporučí mu evidovat se na úřadu práce a případně mu
poskytne pomoc (například doprovod, asistenci při jednání).
Při zahájení účasti v programu pracovní konzultant zjišťuje při předem dojednané osobní
návštěvě, které služby, na základě jakých kritérií a za jakých podmínek úřad práce poskytuje.
Dále osobně navštíví zprostředkovatelku účastníka programu a dojedná s ní konkrétní
způsob spolupráce (například optimální způsob vyhledávání pracovního místa, frekvenci
návštěv účastníka programu na úřadu práce, způsob spolupráce při sestavování
individuálního plánu poskytování služeb podporovaného zaměstnávání účastníkovi
programu, způsob předávání informací mezi pracovníkem úřadu práce a agenturou
podporovaného zaměstnávání, termíny osobních návštěv pracovního konzultanta na úřadu
práce apod.).
Pracovní konzultant navštíví pracovníka z oddělení trhu práce (z oddělení spolupráce se
zaměstnavateli). Tento pracovník mu poskytuje informace o specifických možnostech
daného regionu (například o zaměstnavatelích, kteří neplní povinný podíl zaměstnanců se
zdravotním postižením přímým plněním) a umožňuje mu zúčastnit se setkání se
zaměstnavateli pořádaných úřadem práce.
V průběhu služby pracovní konzultant spolupracuje s klientem a se zprostředkovatelkou na
navrhování vhodných služeb (například nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti), pokud
budou tyto služby dojednány, začlení je do individuálního plánu poskytování služeb
podporovaného zaměstnávání. Čtyřikrát ročně bude při osobních návštěvách informovat
zprostředkovatele o plánu poskytování služeb podporovaného zaměstnávání (jednou za 3
měsíce), jednání se zúčastní také účastník programu podporovaného zaměstnávání.
Zprostředkovatel spolupracuje s účastníkem programu a pracovním konzultantem s ohledem
na udržení motivace účastníka programu (například agentura podporovaného zaměstnávání
hledá účastníkovi programu vhodné pracovní místo na běžném pracovišti mezi lidmi bez
postižení a úřad práce by doporučil práci v chráněné dílně), tedy tak, aby klient nebyl
zatěžován duplicitou nebo zbytečným absolvováním aktivit (například klient dochází na úřad
práce jen v nezbytně nutných případech, protože každý týden dochází do agentury,
nenavštěvuje zaměstnavatele na základě "doporučenek", protože si s podporou pracovního
konzultanta hledá pracovní místo na základě individuálního plánu).
14
V případě, že účastník zahájí, přeruší či ukončí účast v programu podporovaného
zaměstnávání, případně s ním nebude uzavřena dohoda o poskytování služeb
podporovaného zaměstnávání, bude o tom telefonicky nebo osobně informovat
zprostředkovatele z úřadu práce a vysvětlí jí důvody této skutečnosti. Před ukončením
spolupráce klienta s úřadem práce osobně navštíví s klientem jeho zprostředkovatele a
společně zhodnotí průběh spolupráce. Další spolupráci mezi agenturou podporovaného
zaměstnávání a úřadem práce koordinuje pověřený pracovník oddělení poradenství úřadu
práce. Ten je také kontaktním pracovníkem pro spolupráci pracovníků občanského sdružení
Formika s Úřadem práce Praha-východ a v případě potřeby zprostředkuje kontakt mezi
pracovníky úřadu a pracovníky občanského sdružení Formika. Pokud tento pracovník v rámci
poradenských služeb usoudí, že program podporovaného zaměstnávání by byl pro zájemce či
uchazeče o práci vhodným nástrojem k získání a udržení si vhodného pracovního uplatnění,
telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu mu zprostředkuje kontakt s pracovním
konzultantem agentury podporovaného zaměstnávání občanského sdružení Formika.
Jedenkrát ročně pořádá agentura podporovaného zaměstnávání speciální kurz pro uchazeče
o práci, kteří jsou v evidenci úřadu práce "Vytipování potenciálních uživatelů služeb
podporovaného zaměstnávání". Účelem tohoto kurzu je vytipovat ty uchazeče o práci, pro
něž bude podporované zaměstnávání účinnou službou. V průběhu pěti setkání se skupinou
dvanácti uchazečů, které doporučili zprostředkovatelé ve spolupráci s pracovníkem
poradenství, tito lidé lépe porozumějí vlastní obtížné situaci, získají představu o službách,
které jim v jejich situaci mohou pomoci, detailně se seznámí s programem podporovaného
zaměstnávání, rozšíří své dovednosti potřebné k získání práce a obdrží zprávu o svých silných
a slabých stránkách ve vztahu k vyhledávání vhodného pracovního místa. Současně
pracovníci agentury podporovaného zaměstnávání získají dostatek podkladů k posouzení,
zda je uchazeč pro hledání práce a pro účast v podporovaném zaměstnávání dostatečně
motivován, zda mu okolnosti nebrání program úspěšně absolvovat a zda takové služby vůbec
potřebuje. Z devíti úspěšných absolventů kurzu pořádaného pro uchazeče z evidence Úřadu
práce Praha - východ bylo do programu Podporované zaměstnávání Formika přijato šest
uchazečů. O průběhu a výsledcích kurzu byl každý zprostředkovatel úřadu práce informován
prostřednictvím krátké písemné zprávy a při osobním setkání. O termínu kurzu informuje
15
ředitel agentury podporovaného zaměstnávání občanského sdružení Formika pracovníka
oddělení úřadu práce.
Pracovní rehabilitace
Pracovní rehabilitace je souvislá činnost, zaměřená na získání a udržení vhodného
zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečuje úřad
práce. Pracovní rehabilitace je určena pro osoby se zdravotním postižením.
Součástí žádosti o pracovní rehabilitaci musí být doklad osvědčující, že žadatel je osobou se
zdravotním postižením. Žádost o pracovní rehabilitaci podává osoba se zdravotním
postižením na pobočce úřadu práce, dle místa trvalého bydliště.
Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání,
volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro
zaměstnání, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání a vytváření vhodných podmínek
pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.
Zabezpečení pracovní rehabilitace agenturami pro podporované
zaměstnávání občanského sdružení Rytmus
16
Agentura pro podporované zaměstnávání může zabezpečit pracovní rehabilitaci osobě se
zdravotním postižením (i jiným znevýhodněním), která chce pracovat na otevřeném trhu
práce, ale potřebuje dlouhodobou odbornou individuální podporu postavenou na osobní
pomoci, a to před i po nástupu do práce. Podporované zaměstnávání je pro tuto cílovou
skupinu osvědčená metoda vedoucí ve většině případů úspěšnému získání a udržení
vhodného zaměstnání.
Agentura pro podporované zaměstnávání může zabezpečit následující formy pracovní
rehabilitace:
PORADENSKÁ ČINNOST
Pracovní diagnostika
Individuální diagnostika, ověřující předpoklady účastníka pracovní rehabilitace k pracovnímu
uplatnění, jeho dovednosti a potřeby podpory v přímých pracovních činnostech a v
činnostech nepřímo souvisejících s prací. Diagnostiku provádí odborný pracovník - pracovní
konzultant na základě metodiky specializovaně vytvořené pro potřeby osob s výrazným
znevýhodněním na trhu práce.
Poradenství pro volbu povolání
Individuální a skupinové poradenství, jehož cílem je poskytnout srozumitelné informace o
povoláních, předpokladech a způsobilosti pro výkon určitého povolání, přípravy na povolání
a možnostech pracovního uplatnění. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní
konzultant). Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci,
učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek jako např.
software Stepping Stones, obrazové materiály pro osoby s potížemi ve čtení, specializované
pomůcky pro osoby s různým typem zdravotního postižení apod. Poradenství zahrnuje
kromě konzultací také praktické poradenství v terénu formou exkurzí a krátkodobých praxí.
Poradenství pro volbu a změnu zaměstnání
17
Individuální a skupinové poradenství zaměřené na techniky vyhledávání zaměstnání,
posuzování vhodnosti konkrétních nabídek a postup při změně zaměstnání apod.
Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je
speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních
dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek - komunikační kompenzační pomůcky a
postupy, IT, obrazové materiály pro osoby s potížemi ve čtení, specializované pomůcky pro
osoby s různým typem zdravotního postižení apod. Poradenství zahrnuje konzultace, nácviky
činností jako vyhledávání nabídek – pc, infobox, noviny, nácviky telefonování, psaní emailů,
pohovorů se zaměstnavatelem atd. Probíhá v prostorách agentury i v terénu.
Poradenství pro volbu rekvalifikace
Individuální poradenství zaměřené na určování obsahu a rozsahu rekvalifikace. Poradenství
poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant). Forma poradenství je speciálně
zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech.
Využívá specializovaných pomůcek a postupů k zajištění srozumitelnosti nabízených
možností pro účastníka rekvalifikace. Poradenství zahrnuje kromě konzultací v agentuře také
doprovody a praktické poradenství při jednáních o rekvalifikaci.
Poradenství pro volbu přípravy k práci
Individuální poradenství zaměřené na řešení specifických potřeb účastníka PR a na
odstranění překážek jeho přístupu na trh práce, poradenství zaměřené na určování obsahu a
rozsahu přípravy k práci. Poradenství poskytuje odborný pracovník (pracovní konzultant).
Forma poradenství je speciálně zaměřena na osoby s potížemi v komunikaci, učení,
porozumění a sociálních dovednostech. Využívá specializovaných pomůcek a postupů k
zajištění srozumitelnosti nabízených možností pro účastníka rekvalifikace. Poradenství
zahrnuje kromě konzultací v agentuře také doprovody, praktické poradenství při jednáních o
přípravě k práci, exkurze na možná místa výkon přípravy k práci, vyhledávání a jednání s
případným místem výkonu přípravy k práci.
Poradenství při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti
18
Individuální poradenství zaměřené na výběr a dojednání vhodných nástrojů aktivní politiky
zaměstnanosti pro účastníka pracovní rehabilitace. Poradenství poskytuje odborný pracovník
(pracovní konzultant). Poradenství je určeno jak účastníkovi pracovní rehabilitace, tak jeho
zaměstnavateli. Poradenství je poskytováno v součinnosti s úřadem práce.
PŘÍPRAVA K PRÁCI
Příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele osoby se zdravotním postižením
Směřuje k zapracování účastníka pracovní rehabilitace na vhodné pracovní místo, získání
znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání. Agentura zajišťuje
subdodávkou od zaměstnavatele. Sama agentura dodá na pracoviště asistenta vyškoleného
pro podporu na pracovišti a odborného pracovníka (pracovní konzultant), který navrhuje
přizpůsobení pracovní náplně, podmínek na pracovišti, speciální pomůcky a postupy pro
osoby s různým typem postižení a dojednává je se zaměstnavatelem. Také zajišťuje postupné
zakončování přípravy k práci, vytvoření osvědčení a pokračování zaměstnání u
zaměstnavatele po skončení pracovní rehabilitace (bez přítomnosti asistenta a konzultanta).
Příprava k práci ve vzdělávacím zařízení
Směřuje k zapracování účastníka pracovní rehabilitace na vhodné pracovní místo, získání
znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání. Agentura jakožto
vzdělávací zařízení zajišťuje místo, kde bude příprava k práci prováděna (nejlépe běžná firma,
kde bude účastník vykonávat přípravu k práci - práci na zkoušku a to dobrovolně, či v rámci
dohod konaných mimo pracovní poměr. Agentura zajistí osobu, která bude připravovat
účastníka pracovní rehabilitace k práci. Odborný pracovník agentury (pracovní konzultant)
bude navrhovat přizpůsobení pracovní náplně, podmínek na pracovišti, speciální pomůcky a
postupy pro osoby s různým typem postižení. Také plánuje postupné zakončování přípravy k
práci, vytvoření osvědčení a dojednání pracovně právního vztahu mezi místem výkonu
přípravy k práci a osobou se zdravotním postižením po skončení pracovní rehabilitace.
SPECIALIZOVANÉ REKVALIFIKAČNÍ KURZY
19
Směřují k získání nové či rozšíření stávající kvalifikace účastníka pracovní rehabilitace.
Agentura zajišťuje rozšíření vzdělání v akreditovaných rekvalifikačních kurzech.
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ
Poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání
Sestává z části poradenství pro účastníka pracovní rehabilitace a poradenství pro
zaměstnavatele. Individuální poradenství pro účastníka pracovní rehabilitace je zaměřeno na
posouzení zdravotních, kvalifikačních a osobnostních předpokladů pro doporučení vhodného
zaměstnání, přípravy pro povolání a rekvalifikace. Forma poradenství je speciálně zaměřena
na osoby s potížemi v komunikaci, učení, porozumění a sociálních dovednostech. Využívá
specializovaných pomůcek a postupů k zajištění srozumitelnosti nabízených možností pro
účastníka rekvalifikace. Poradenství zahrnuje kromě konzultací v agentuře také doprovody a
poradenství v terénu. Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců se
zdravotním postižením pro zaměstnavatele, speciální poradenství týkající se zaměstnání
osoby se zdravotním postižením. Poradenství zajišťuje odborný pracovník (pracovní
konzultant) vyškolený v personalistice zaměřené na osoby se zdravotním postižením a
legislativě související se zaměstnaností osob se zdravotním postižením.
Zprostředkování zaměstnání
Sestává z běžných technik zprostředkování práce doplněných o aspekt zaměstnávání osob se
zdravotním postižením – tedy přímé oslovování zaměstnavatelů a vyjednávání vytvoření či
úpravu pracovních míst tak, aby vyhovovaly individuálním potřebám a preferencím
účastníka pracovní rehabilitace i zaměstnavatele. Zprostředkování obsahuje také podporu při
uzavírání zprostředkovaného pracovněprávního vztahu. Zprostředkování probíhá v úzké
spolupráci s účastníkem pracovní rehabilitace a s maximální podporou jeho vlastní aktivity.
Zprostředkování provádí odborný pracovník (pracovní konzultant) vyškolený ve
zprostředkování práce pro osoby se zdravotním postižením.
UDRŽENÍ A ZMĚNA ZAMĚSTNÁNÍ
20
Sestává individuálních i skupinových aktivizačních a motivačních programů. Probíhá formou
teoretických i terénních konzultací v situacích, které by mohly vést k ukončení
pracovněprávního vztahu účastníka PR, případně přímo při ukončování pracovněprávního
vztahu. Aktivity provádí odborný pracovník (prac. konzultant), který vytváří a řeší krizové
plány, poskytuje specializované poradenství účastníku PR, včetně využití specializovaných
pomůcek a postupů zaměřených na osoby se ZP.
VYTVÁŘENÍ VHODNÝCH PODMÍNEK PRO VÝKON ZAMĚSTNÁNÍ
Asistované zaměstnání
Pracovní asistence slouží k postupnému zaučení účastníka pracovní rehabilitace na pracovišti
a vytvoření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání, včetně dopravy do zaměstnání.
Asistenci poskytuje pracovník proškolený v poskytování podpory osobě se zdravotním
postižením na pracovišti (pracovní asistent). Asistenti jsou koordinováni a supervidováni
odborným pracovníkem, který také ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami vytváří
plán postupného snižování asistence.
Poradenství pro výkon zaměstnání
Teoretické i terénní poradenství účastníkovi pracovní rehabilitace i jeho zaměstnavateli pro
výkon zaměstnání účastníka pracovní rehabilitace. Odborný pracovník (pracovní konzultant)
poskytuje poradenství a doprovody při samotném výkonu práce i při aktivitám souvisejícím s
výkonem práce (poradenství při začlenění do pracovního kolektivu, při zajišťování vstupních
lékařských prohlídek, výpisu z rejstříku trestů, školení BOZP, dále při čerpání
zaměstnaneckých výhod, dovolené, při pracovní neschopnosti). Konzultant vytváří
specializované pomůcky a postupy pro osobu se zdravotním postižením i její
spolupracovníky.
Aktivní politika zaměstnanosti
21
Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné, produktivní a
svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti,
pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo
příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní
stav nebo věk je jedním ze základních práv občana. Státní politika zaměstnanosti usiluje o
dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o produktivní využití
zdrojů pracovních sil, o zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Součástí státní politiky
zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků
zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná
se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti: rekvalifikace,
investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek
na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí aktivní
politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti.
Rekvalifikace
Úřady práce zabezpečují rekvalifikaci pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání v případech,
kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná
rekvalifikace umožňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání. Rekvalifikací se
rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání
nebo zájemce o zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z
dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má
být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v
rámci dalšího profesního vzdělávání. Za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na
středních a vysokých školách. Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce
prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců.
Zaměstnavateli, který provádí rekvalifikaci svých zaměstnanců, nebo rekvalifikačnímu
zařízení, které pro zaměstnavatele tuto činnost zajišťuje, mohou být plně nebo částečně
hrazeny náklady na rekvalifikaci zaměstnanců.
Veřejně prospěšné práce
Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti vytvořené především pro
obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované úřadem
práce. Tato místa vytváří zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke
krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle však na dobu dvanácti
po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do
pracovního poměru. Finanční příspěvek na úhradu mzdových nákladů zaměstnance, který byl
veden v evidenci úřadu práce, na takto vytvořeném místě může být zaměstnavateli
poskytován až do výše skutečných mzdových nákladů, včetně sociálního a zdravotního
pojištění.
22
Společensky účelná pracovní místa
Účel a charakteristika vytváření nebo vyhrazování společensky účelných pracovních míst
jsou vymezeny § 113 zákona o zaměstnanosti. Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení nebo
vyhrazení těchto míst je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným
způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečem.
Jedním z předpokladů tvorby společensky účelných pracovních míst a jejich efektivního
využití je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního.
Společensky účelným pracovním místem se rozumí pracovní místo, které zaměstnavatel
zřizuje nebo vyhrazuje na základě písemné dohody s úřadem práce na dobu sjednanou v
dohodě a je obsazováno uchazeči evidovanými úřadem práce, kterým nelze zajistit jiným
způsobem pracovní uplatnění, nebo také nově zřízené pracovní místo pro uchazeče o
zaměstnání evidovaného úřadem práce, který začne vykonávat samostatnou výdělečnou
činnost. Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa lze poskytnout ve
formě návratného příspěvku, příspěvku na úhradu úroků z úvěrů, jiného účelově určeného
příspěvku, částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů, včetně pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné
zdravotní pojištění.
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
Příspěvek je určen zaměstnavateli, který přechází na nový výrobní program a nemůže pro své
zaměstnance zabezpečit práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Přechodem na
nový podnikatelský program se rozumí taková změna výroby nebo poskytování služeb, při
které dochází k zásadním technologickým změnám, nebo změna předmětu podnikání
zapsaná v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění. Příspěvek lze poskytovat na
částečnou úhradu náhrady mzdy maximálně po dobu šesti měsíců, která zaměstnancům
přísluší podle pracovněprávních předpisů. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může
činit maximálně polovinu minimální mzdy.
Chráněné pracovní místo a a chráněná pracovní dílna pro osoby se zdravotním postižením
Chráněné pracovní místo je pracovní místo, které vytvořil zaměstnavatel pro osobu se
zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Může se jednat i o
chráněné pracovní místo v domácnostech osob se zdravotním postižením. Úřad práce může
uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněné pracovní místo i s osobou se
zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Chráněné pracovní místo musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě
písemné dohody může úřad práce na takto vytvořená místa poskytnout zaměstnavateli
příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Maximální výše příspěvků je stanovena
§ 75 zákona o zaměstnanosti. Na poskytnutí příspěvků není právní nárok.
23
Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, ve kterém pracuje v průměrném
přepočteném stavu nejméně 60% zaměstnanců se zdravotním postižením a které bylo
vymezeno na základě dohody s úřadem práce. Chráněná pracovní dílna musí být
přizpůsobená pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením z hlediska jejich specifických
potřeb, např. z hlediska architektonických bariér, sociálního zařízení atd. Chráněnou pracovní
dílnu musí zaměstnavatel provozovat minimálně 24 měsíců. Na základě písemné dohody
může úřad práce poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněná
pracovní dílna. Maximální výše příspěvků je stanovena §76 zákona o zaměstnanosti. Na
poskytnutí příspěvků není právní nárok.
24
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Společenská odpovědnost firem
Společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility) je koncept podnikání,
který firmám umožňuje přispívat k ekonomickému růstu a zároveň se chovat eticky. Vychází
z předpokladu, že žádná firma nefunguje pouze ve svých ekonomických vztazích, ale
ovlivňuje také své okolí, kvalitu života svých zaměstnanců, místní komunitu i společnost jako
celek. A zároveň tyto faktory ovlivňují úspěch firmy. Společenská odpovědnost podniků
nespočívá v tom, co podniky musí dělat, ale v tom, co mohou dělat. Přihlášením se ke
společenské odpovědnosti a dobrovolným převzetím závazků, které přesahují běžnou
regulaci a požadavky, usilují firmy o:
• zvýšení standardů společenského rozvoje
• péče o životní prostředí
• respektování základních práv
• zvýšení životní úrovně obyvatel
• podporu společenského rozvoje
• respektování základních práv menšin a dalších specifických skupin obyvatelstva (např.
osoby se zdravotním postižením)
Hlavní oblasti společenské odpovědnosti
• Péče o lidské zdroje, sociální podmínky a pracovní prostředí ve firmě
• Péče o životní prostředí
• Činnosti ve prospěch místních komunit a okolí firmy
• Širší aktivity v humanitární oblasti a v rozvojové pomoci
• Další dobrovolné a společensky prospěšné činnosti
Společensky odpovědným přístupem ve vztahu k personálním zdrojům firma podporuje:
• rovné pracovní příležitosti – včetně osob se zdravotním postižením
• spokojenost zaměstnanců
Firma zaměstnáním osob se zdravotním postižením získá motivované a stálé zaměstnance,
kteří si práce váží, možnost, jak odstranit práci přesčas, splnění zákonné povinnosti
zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, dobrou pověst společensky odpovědné firmy,
finanční výhody. Zaměstnanci se zdravotním postižením jsou v převážné většině stálými a
25
loajálními zaměstnanci s velmi malou fluktuací, k práci jsou velmi motivovaní, přičemž hlavní
motivací je zařazení do pracovního kolektivu a dobře odvedená práce, nikoliv jen finanční
ohodnocení. Zaměstnanec s těžším zdravotním postižením často hledá práci na zkrácený
pracovní úvazek, je tedy možné domluvit se na polovičním či nižším pracovním úvazku dle
potřeb zaměstnavatele. Zaměstnanec může svou zkrácenou pracovní dobou vypomáhat
ostatním zaměstnancům v pracovní „špičce“ dle domluvy se zaměstnavatelem. Zaměstnanec
může nahradit nestálou měnící se brigádnickou sílu a být stálým a zaučeným zaměstnancem,
na kterého se může zaměstnavatel spolehnout.
Předsudky zaměstnavatelů
Nízká míra informovanosti široké veřejnosti a potencionálních zaměstnavatelů osob se
zdravotním postižením se začíná postupně lepšit. Díky integračním tendencím se čím dál
častěji setkávají osoby s postižením s intaktními spoluobčany. Stále však ještě přetrvávají
předsudky a paradigmata v jejich uvažování, neboť jim chybí potřební informace. Výzkumy
dokazují, že tzv. „předsudky zaměstnavatelů“ jsou spíše negativní zkušenosti se
zaměstnáváním zdravotně postižených z minulých let. Zaměstnavatelé považují spíše za
společensky prospěšné zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a poukazují na kladné
zkušenosti. Nízká míra informovanosti má za následek nižší angažovanost. Zákon o
zaměstnanosti vymezuje práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráci s úřady práce, díky
kterým probíhá komunikace týkající se zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Předsudky v pohledu na osoby se zdravotním postižením
Práce vhodná pouze pro nižší pozice
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je v podstatě charita
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením musí být komplikované
Při hledání uchazečů z řad osob se zdravotním postižením je nejlepší spolupracovat s
neziskovou organizací – jen tam jsou kandidáti
Mentální postižení je nedostatečnost nebo poškození mozku, které je neodstranitelné a je
trvalého charakteru. Nejde vyléčit, následkem takového postižení dochází k trvalému snížení
rozumových schopností člověka s mentálním postižením. K mentální retardaci jsou často
přidruženy i jiné psychické nebo somatické poruchy.
26
Charakteristika osoby se středně těžkým stupněm mentálního postižení
Učení - Přesto, že osoby s mentální retardací mají sníženou inteligenci, nemůžeme o nich říci,
že nejsou schopni učit se. Učení však vyžaduje určitou dávku trpělivosti a jiný způsob
přístupu při nácviku určitých dovedností. Dovedou se učit mechanicky, především na
praktické úrovni. Dospělý s mentální retardací, pokud je ponechán bez dalšího vedení, své
dovednosti a návyky ztrácí a postupně celkově chátrá. Z tohoto důvodu je vhodné jakékoliv
zvládnutelné pracovní začlenění, které by mu poskytlo potřebnou životní náplň a přimělo ho
respektovat určitý denní režim.
Rada - zadávat jednoduché jasné úkoly s konkrétní praktickou demonstrací; z počátku
opakovat – pracovník s postižením si úkoly zautomatizuje a poté je plní přesně, jak si zvykl;
problémy v činnostech řeší správně, pokud se s nimi setkal v minulosti a podle předešlého
vzorce chování; je dobré, když pracuje ve dvojici s jiným spolupracovníkem, pokud je práce
náročnější a vyžaduje neobvyklé řešení; zajistit dohled nad pracovníkem se středně těžkým
postižením vzhledem k bezpečnosti práce a také proto, že většinou nemůže pracovat bez
dohledu.
Vnímání - Má omezenou schopnost vnímání. Zúžení jeho rozsahu ztěžuje orientaci v místech
a situacích, jedinci špatně postihují vztahy a souvislosti. Vnímání zaměřuje na výrazné
v daném okamžiku nepodstatné vjemy, které ho odpoutávají od pozorného vnímání.
Rada - při řešení důležitých pracovních situací si ověřit pomocí kontrolní otázky, zda nás
v daní chvíli pracovník s postižením vnímala a zda jeho pozornost není odpoutávána rušivými
vjemy.
Řeč - je opožděná ve svém vývoji, obsahově chudá a jednoduchá, a to i v dospělosti. Někdy
zůstává na nonverbální úrovni s porozuměním jednoduchým verbálním instrukcím.
Abstraktní pojmy postižený nepoužívá a nerozumí jim, pokud se s nimi nikdy nesetkal
v konkrétní podobě. Někteří z postižených mohou používat náhradní komunikační systémy,
např. Makaton (speciální jazykový program), TTT systém (znak do řeči), piktogramy, systém
PCS, systém VOKS. Úroveň rozvoje řeči je variabilní. Někteří jsou schopni jednoduché
konverzace, zatímco druzí jsou schopni se domluvit pouze o svých základních potřebách.
27
Někteří se nenaučí mluvit nikdy, ale i přesto mohou být schopni sociální interakce a
porozumět jednoduchým verbálním instrukcím.
Myšlení - myšlení osoby s mentální retardací je příliš konkrétní, neschopno vyšší abstrakce a
generalizace, s nepřesnostmi a chybami v analýze a syntéze. Osoba s mentálním postižením
má problém při vhledu na určitou situaci, protože není schopna si dát potřebné informace do
souvislosti. Na toto navazuje řešení problému, které člověka napadne, pokud získá vhled do
situace související s problémem. Člověk s postižením řeší situace dle navyklých vzorců
chování, ne pomocí logického myšlení. Konkrétnost v myšlení se opírá o vzpomínky, názorné
obrazy.
Pozornost - záměrná pozornost osob s mentálním postižením vykazuje úzký rozsah
zaměření, nestálost a snadnou unavitelnost, sníženou schopnost rozdělit ji na více činností.
Paměť - kvalitu paměti snižuje nižší úroveň myšlení, lépe si zapamatovávají vnější znaky
předmětů a jevů než logické souvislosti. Paměť pracuje především mechanicky a může mít
menší kapacitu. Z odborné literatury jsou ale také známy některé případy osob s mentálním
postižením, jež jsou schopny vyjmenovat zpaměti velké množství mechanicky naučených
informací.
Rada - k zapamatování potřebuje pracovník s postižením více času a zapamatuje si po
vícerém opakování.
City - osoba s mentálním postižením může mít sníženou schopnost ovládat se ve srovnání
s intaktním pracovníkem. Není to pravidlo. Citová otevřenost souvisí s malou řídící úlohou
rozumu. Citová reakce svojí dynamikou a intenzitou neodpovídá podnětu. Buď události
vnímá povrchně, nebo neúměrně silně s významným prožitkem. Zdánlivě bezvýznamná
narážka může přivodit silný prožitek.
Rada - smutek, radost, úspěch prožívá osoba s mentálním postižením stejně jako ostatní
pracovníci.
Vůle - volní vlastnosti charakterizuje neschopnost řídi své jednání, překonávat překážky. Na
druhou stranu pokud je pracovník přesvědčen o zvládnutelnosti úkolu, dokončí ho.
28
Rada - pracovní úkoly by měly být jasné, jednoznačné a jejich obtížnost přiměřená
schopnostem.
Dosažené vzdělání - osoba s těžším stupněm mentálního postižení může být absolventem
základní školy speciální ve vzdělávacím programu pomocné školy. Profesní přípravu
absolvuje v praktické škole s jednoletou nebo dvouletou přípravou. Vzdělání je zaměřeno na
praktickou stránku života. Osvojení základů trivia (čtení, psaní, počty) je individuální. Někteří
mohou číst, ale bez porozumění čteného.
Sebeobsluha a pracovní návyky - někteří jedinci potřebují dohled pro celý život, ale
podstatná část osob se středně těžkým stupněm postižení jsou soběstační. V dospělosti jsou
obvykle schopni vykonávat jednoduchou manuální práci, jestliže pracovní úkoly pečlivě
strukturujeme a jestliže je zajištěn odborný dohled. V dospělosti je zřídka kdy možný zcela
samostatný život. Zpravidla bývají plně mobilní a fyzicky aktivní.
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve firmách
Stát společnostem nad 25 zaměstnanců ukládá povinnost zaměstnat povinný podíl osob se
zdravotním postižením (4%) nebo odebrat zboží vyrobené lidmi se zdravotním postižením,
případně odvést do státního rozpočtu kompenzační příspěvek. Měli bychom si vážit každého
zaměstnavatele, který vytváří podmínky pro zaměstnávání postižených osob i bez toho, aby
čerpal jakoukoliv podporu ze státu.
Přidanou hodnotou pro postižené je, že se dostanou pouze mezi zdravou populaci a jsou
skutečně uprostřed běžné společnosti. Bohužel chybí mnoho zaměstnavatelů, kteří chtějí
zaměstnávat osoby s postižením, na druhou stranu není převaha osob s postižením, kteří
jsou schopni jít pracovat na běžný trh.
Zaměstnavatelé jsou povinni rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem
závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením
individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním
pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, spolupracovat s úřadem práce při
zajišťování pracovní rehabilitace, vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním
postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se
zdravotním postižením, a vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se
zdravotním postižením.
29
Povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením, která je dána zákonem, plní
zaměstnavatelé třemi možnými způsoby:
1) zaměstnáváním v pracovním poměru
2) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než
50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo
zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků
chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem
registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou
osobou nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto
subjektům. Odebírat výrobky nebo služby je možné i od osob se zdravotním
postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými
a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto
osobám
3) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů
uvedených v bodech 1, 2 a 3
Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by
zaměstnavatel měl zaměstnat 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství
za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se
zdravotním postižením vznikla. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do
15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož
územním obvodu je sídlo zaměstnavatele. Nesplní-li zaměstnavatel tuto povinnost, stanoví
mu úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím v souladu
s příslušnými ustanoveními zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů. Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný
územní finanční orgán podle sídla zaměstnavatele. Plnění povinného podílu zaměstnávání
osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do
15. února následujícího roku písemně ohlásit příslušnému úřadu práce.
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru
Přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením je společensky nejefektivnějším
způsobem plnění povinností firem při zaměstnávání. Pro samotné firmy je přímé
zaměstnávání zvýhodňováno a to jak z hlediska daní a daňových odvodů, tak z hlediska
poskytování státních příspěvků na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Zákon o daních z příjmů uvádí v paragrafu 35 několik druhů slev, z nichž nejvýznamnější je
sleva z vypočtené daně z příjmů fyzických a právnických osob ve výši 18 000 Kč za každého
zaměstnance se zdravotním postižením a částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším
zdravotním postižením (v zákoně jsou definovány tyto osoby přesně).
30
Státní příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Fyzickým osobám, které jsou zdravotně handicapovány, se při přístupu k zaměstnání a při
zaměstnávání samém poskytuje zvýšená pomoc a péče. Zdravotně postižení občané jsou
umisťováni zpravidla na chráněná pracovní místa nebo na pracovní místa do chráněných
pracovních dílen, která pro ně zaměstnavatelé vytvářejí. Vytváření takových chráněných
pracovních míst a chráněných pracovních dílen může být velmi náročné a nákladné, proto se
zaměstnavatelům mohou, na základě dohody s úřadem práce, poskytovat příspěvky, a to
nejen na jejich vytváření, ale i na jejich provoz. Znamená to ale, že náklady na vytvoření míst
a jejich provoz nese zaměstnavatel, úřad práce se na těchto nákladech pouze podílí.
Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením
Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se
zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní
místo musí být provozováno po dobu nejméně dvou let ode dne sjednaného v dohodě. Na
vytvoření chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.
Příspěvek může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením
maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí
čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné
dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření
jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně
desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše
uvedené průměrné mzdy.
Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením
k výkonu samostatné výdělečné činnosti
Příspěvek lze poskytnout i na vytvoření chráněného pracovního místa osobou se zdravotním
postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Výše příspěvku je
stejná jako u vytvoření chráněného pracovního místa u zaměstnavatelů.
Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního
místa/chráněného pracovního místa osoby samostatně výdělečně činné
Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa může
úřad práce poskytnout na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo osobou se
zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
31
příspěvek lze poskytnout pouze tehdy, pokud bylo úřadem práce chráněné pracovní místo
vytvářeno a finančně podpořeno. Roční výše příspěvku může činit maximálně trojnásobek
průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního
roku. Příspěvek je poskytován zálohově nebo v jiném dohodnutém období. Záloha je splatná
nejpozději poslední den prvního měsíce příslušného čtvrtletí nebo jiného dohodnutého
období.
Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny
Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s
úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v
průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60% těchto zaměstnanců.
Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně dvou let ode dne
sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce
zaměstnavateli příspěvek.
Příspěvek může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za
první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné
dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na
pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na
základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně,
může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením
činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně
čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.
Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny
Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny může úřad
práce poskytnout na základě písemné dohody se zaměstnavatelem. Výše příspěvku může
činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí
čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se
zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho
zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením. Pro zjištění počtu
zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním
postižením, je rozhodný jejich průměrný roční přepočtený počet. Příspěvek je poskytován
zálohově nebo v jiném dohodnutém období. Záloha je splatná nejpozději poslední den
prvního měsíce příslušného čtvrtletí nebo jiného dohodnutého období.
Charakteristika chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny, způsob výpočtu
ročního přepočteného počtu zaměstnanců a druhy nákladů, na které lze poskytnout
32
příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů jsou stanoveny v části druhé prováděcí
vyhlášky k zákonu o zaměstnanosti č.518/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Cílené programy k řešení zaměstnanosti
Z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti lze přispívat i na programy nebo opatření
regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke
zvýšení zaměstnanosti.
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Hlavním smyslem poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním
postižením je jejich skutečné trvalé uplatnění na trhu práce. Příspěvek je vázán pouze na
zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, nikoliv na základě dohod
o pracích konaných mimo pracovní poměr. Příspěvek na podporu zaměstnávání může být
poskytován jen za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením v pracovním
poměru zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením
z celkového počtu svých zaměstnanců. Pro splnění podmínky zaměstnávání více než 50 %
osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců je rozhodný průměrný
přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.
Dávka náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na
zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně
pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného
na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu
tohoto zaměstnance, nejvýše však částku danou zákonem za osobu se zdravotním
postižením.
Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele.
Podmínkou je, že k poslednímu dni příslušného čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní
zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na
veřejné zdravotní pojištění.
Výjimkou jsou případy, kdy:
1) bylo povoleno splácet ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením
splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo
2) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného
kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil
do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o
příspěvek žádá, nebo je uhradil do pěti pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto
33
nedoplatcích od úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích zjistil
úřad práce sám; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen úřadu práce doložit.
Ministerstvo práce a sociálních věcí může na základě písemné a odůvodněné žádosti
zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout
splnění podmínky uvedené pod písm. b), pokud jde o výši součtu všech splatných
nedoplatků zaměstnavatele. Proti rozhodnutí o prominutí splnění podmínky výše
splatných nedoplatků není přípustný rozklad a rozhodnutí je vyloučeno ze soudního
přezkumu.
Rovněž nově se stanoví, že požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, poskytne se
zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci – osobě se zdravotním postižením – pracovní
poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne
se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal. V případě, že
požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který
je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů,
kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich.
Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u
téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně nejvýše 8 000 Kč. Pro účely stanovení výše
příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění, které
zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech
pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.
Odvod do státního rozpočtu
Za každého zaměstnance – osobu se zdravotním postižením, kterého má zaměstnavatel
povinnost zaměstnat a nezaměstnává, je povinen provést odvod do státního rozpočtu
(kompenzační příspěvek) ve výši 2,5 násobku průměrné měsíční mzdy ročně. Průměrná
měsíční mzda v roce 2009 činila 22 896 Kč, odvod za jednu osobu se zdravotně postižením
činil 57 240 Kč ročně.
Odebírání výrobků či služeb od zaměstnavatelů
Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením lze plnit i jiným zákonem daným
způsobem – odebíráním služeb nebo výrobků od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než
50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.
Výrobky či služby lze odebrat od chráněné dílny provozované občanským sdružením, od
osoby samostatně výdělečně činné, která je zároveň osobou se zdravotním postižením, nebo
34
také zadáním zakázky těmto subjektům. V současné době již existuje katalog zaměstnavatelů
zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením a osob samostatně výdělečně
činných se zdravotním postižením. Je zveřejněn na portálu Ministerstva práce a sociálních
věcí - http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/katalogorganizaceozp.
Od roku 2009 je zavedena ochranná značka „Práce postižených“, pro zboží vyrobené, balené
či kompletované zdravotně postiženými nebo pro výkon služeb.
35
Chráněné dílny v regionu Bruntál
Při přípravě této části publikace je využito informací z portálu Ministerstva práce a sociálních
věcí, konkrétně z katalogu zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% osob se
zdravotním postižením a osob samostatně výdělečně činných se zdravotním postižením.
V závěru uvedené chráněné dílny v katalogu zahrnuty nejsou.
CZASCH spol. s r.o., IČ: 47972947, okres: Bruntál 2000000000243 2005-07-21 2011-02-11 2011-02-11
Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://www.czasch.cz Provozovny: CZASCH, BRUNTÁL, Opavská 8, BRUNTÁL, 792 01, okres: Bruntál
2000000000265 2000000000243
Společnost provozuje stavební a obchodní činnost E-mail [email protected] Telefon: 554 711 101 Fax: 554 716 618 Kontaktní osoby: Bohumila Juříková, personální oddělení
2000000000195 2000000000243
D.A.T.L. complet s.r.o., IČ: 25392328, Sladovnická 137/17, 792 01 Bruntál, okres: Bruntál 2000000002510 2010-09-23 2011-07-20 2010-09-24
Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://datl.cz Provozovny: D.A.T.L. complet s.r.o., Sladovnická 137/17, Bruntál, 792 01, okres: Bruntál
2000000001553 2000000002510
Společnost se zabývá vedením spisovny E-mail [email protected] Telefon: 775 208 116 Kontaktní osoby: Jan Kovařík, jednatel, e-mail: [email protected] Telefon: 775 208 116
36
CHRPA sociální firma Slezské diakonie o.p.s., IČ: 27839087, Dvořákův okruh 21, Krnov, 794 01, okres: Bruntál
2000000001839 2008-07-28 2011-04-09 2008-07-31
Právní forma: Obecně prospěšná společnost WWW stránky: http://www.chrpakrnov.cz Provozovny: Prodejna dárkových předmětů a bytových doplňků., Hlavní náměstí 29, pošta Krnov, 794 01, okres: Bruntál
2000000001218 2000000001839
Prodej uměleckých dárkových a reklamních předmětů, bytových doplňků E-mail [email protected] Telefon: 733 142 405 Zahradnictví a umělecká dílna, Hlubčická 18, Krnov, 794 01, okres: Bruntál
2000000001310 2000000001839
Pěstování a prodej rostlin, údržba zeleně, výroba dárkových a reklamních předmětů a bytových doplňků E-mail [email protected] Telefon: 733 142 405 Kontaktní osoby: Petr Světlík, vedoucí dílny, e-mail: [email protected] Telefon: 733 142 405 INFRA & TERRA s. r. o., IČ: 28600037, Partyzánská 1461/49, Bruntál, okres: Bruntál
2000000002476 2010-07-13 2010-07-21 2010-07-21
Právní forma: Společnost s ručením omezeným Provozovny: INFRA & TERRA s. r. o., Partyzánská 1461/49, Bruntál, 79201, okres: Bruntál
2000000001537 2000000002476
Společnost se zabývá doprava
37
E-mail [email protected] Kontaktní osoby: Ing. Dobromila Balušková, jednatel společnosti, e-mail: [email protected] Telefon: 775 637 001 J.A.C., spol. s r.o., IČ: 60699728, Brantice 305, okres: Bruntál
2000000002461 2010-06-16 2011-02-10 2010-06-17
Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://www.jac.cz Provozovny:
J.A.C., spol. s r.o., konzervárna, Brantice 305, Brantice, 793 93, okres: Bruntál
2000000001530 2000000002461
Společnost se zabývá výrobou krmiv pro masožravá zvířata a prodejem krmiv E-mail [email protected] Telefon: 554 620 458 Fax: 554 620 458 Kontaktní osoby: František Leňko, e-mail: [email protected] Telefon: 777 802 691 Jana Matýsková, IČ: 75862131, E.Hakena 2134/5, 79401 Krnov, okres: Bruntál
2000000002514 2010-09-26 2010-09-26 2010-10-04
Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle ŽZ nezapsaná v OR Provozovny:
Jana Matýsková, Hlubčická 147/8, 79401 Krnov, Krnov 1, 794 01, okres: Bruntál
2000000001555 2000000002514
Výroba textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků s výšivkami E-mail [email protected] Telefon: 777 652 379 Kontaktní osoby: Jana Matýsková, majitelka, e-mail: [email protected] Telefon: 777 652 379
38
Marek Stuchlík, IČ: 60758571, Bezručova 5, Krnov, okres: Bruntál
2000000002517 2010-09-29 2010-09-29 2010-09-29
Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle jiného zákona nezapsaná v OR Provozovny:
Marek Stuchlík , Opavska 1116, Krnov, Krnov, 79401, okres: Bruntál
2000000001558 2000000002517
Hostinská činnost Telefon: 777 848 487 Kontaktní osoby: Marek Stuchlík Telefon: 777 848 487 Martin Schwarz, IČ: 86670506, Hraniční 17, 747 21 Kravaře, okres: Opava
2000000001526 2007-10-01 2010-10-18 2007-11-15
Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle ŽZ nezapsaná v OR Provozovny:
Martin Schwarz, Čsl. armády 808/43b, Krnov - Pod cvilínem, 79401, okres: Bruntál
2000000001080 2000000001526
výroba a prodej pracovních oděvů, prodej osobních ochranných pomůcek včetně drogistického zboží. E-mail [email protected] Telefon: 737 443 584, 552 302 188 Fax: 552 302 189 Kontaktní osoby: Ingrid Schwarzová Telefon: 552 302 188 PAVEL GOJNÝ , IČ: 46138129, nám.Minoritů 129/20, 794 01 Krnov, okres: Bruntál
2000000000202 2005-07-21 2010-09-29 2008-08-25
Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle ŽZ nezapsaná v OR Provozovny: PAVEL GOJNÝ , Nám. Minoritů 20, Krnov, KRNOV, 794 01, okres: Bruntál
2000000000229 2000000000202
nákup a prodej pracovních oděvů, rukavic, obuvi a dalších ochranných pomůcek Telefon: 554 614 504
39
Fax: 554 614 504 Kontaktní osoby: Pavel Gojný, majitel Telefon: 554 614 504
PRESFIN CZ, IČ: 26805391, Nádražní 2, 794 01 Krnov, okres: Bruntál 2000000002214 2009-06-24 2009-07-23 2009-07-20
Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://www.presfin.cz Provozovny: PRESFIN CZ s.r.o., Nádražní 2, 794 01 Krnov, Krnov 1, 794 01, okres: Bruntál
2000000001406 2000000002214
- polygrafická výroba - ruční kompletační práce - balení do smrštitelné fólie - distribuce - directmailing - vkládání produktů do tiskovin Kontaktní osoby: Radim Hampel, jednatel Telefon: 603 188 362 REINTEGRA, IČ: 68333552, Chářovská 54, Krnov - Pod Cvilínem, PSČ 794 01, okres: Bruntál
2000000000178 2005-07-21 2010-10-04 2007-02-02
Právní forma: Zájmové sdružení WWW stránky: http://www.reintegra.cz Poznámka: zájmové sdružení Provozovny: REINTEGRA, KRNOV CHÁŘOVSKÁ, Chářovská 54, KRNOV, 794 01, okres: Bruntál
2000000000212 2000000000178
výroba a opravy drobných užitkových předmětů, specializovaný maloobchod E-mail [email protected] Telefon: 603 415 635, 554 618 000
Fax: 554 617 899
REINTEGRA, Tiskařská dílna, Čsl. armády 43A/807, KRNOV, 794 01, okres: Bruntál
2000000000213 2000000000178
reklamní potisk triček a textilu na přání zákazníka, výšivky na textil E-mail [email protected] Telefon: 737 602 178
40
Kontaktní osoby:
Ing. Vladimír Plesník
2000000000153 2000000000178
Zdeněk Sedláček Slezská prodejní společnost, s r.o., IČ: 25835637, Teslova 2, Moravská Ostrava - Přívoz, okres: Bruntál
2000000000821 2009-06-04 2009-06-04 2009-06-04
Právní forma: Společnost s ručením omezeným Poznámka: Pracoviště: Sokolovská 7, 793 13 Svobodné Heřmanice Provozovny: Svobodné Heřmanice, Sokolovská 7, Svobodné Heřmanice, 79313, okres: Bruntál
2000000001397 2000000000821
nákup a prodej zboží, zprostředkovatelská činnost, provádění staveb, jejich změn a odstraňování Telefon: 554 761 031 Fax: 554 761 007 Kontaktní osoby: Mgr. Jan Balušek, jednatel, e-mail: [email protected] Telefon: 554 761 031
Stolařství a truhlářství s.r.o., IČ: 25825364, Jindřichov 223, okres: Bruntál 2000000002515 2010-09-29 2010-09-29 2010-10-04
Právní forma: Společnost s ručením omezeným Provozovny: Stolařstvi a truhlářství s.r.o., Jindřichov 223, Jindřichov, 79383, okres: Bruntál
2000000001556 2000000002515
Společnost vykonává truhlářské práce Telefon: 731 446 812 Kontaktní osoby: Jiří Kolek Telefon: 731 446 812
41
VK oděvy s.r.o., IČ: 28566955, Pod Vrbami 3, 79201 Bruntál, okres: Bruntál 2000000001204 2007-04-08 2010-09-30 2007-04-13
Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: http://www.vkodevy.ic.cz Provozovny: Vladimír Kraus, Pod Vrbami 3, Bruntál, 792 01, okres: Bruntál
2000000001017 2000000001204
Společnost se zabývá výrobou oděvů, pracovních oděvů, triček, letních šatů, plenkových kalhotek sandra, výrobou zakázek o větším množství kusů, výrobky pro automobilový průmysl-obaly na nářadí E-mail [email protected] Telefon: 602 866 144 Kontaktní osoby: Vladimír Kraus, Jednatel, e-mail: [email protected] Telefon: 602 866 144
Mudr. LENKA KLECHOVÁ , IČ: 68188323, Staré Město 107, 792 01 Bruntál, okres: Bruntál 2000000000202 2005-07-21 2010-09-29 2008-08-25
Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle ŽZ nezapsaná v OR Provozovny: Mudr. LENKA KLECHOVÁ, Nádražní 29a, Bruntál, 792 01, okres: Bruntál Mudr. LENKA KLECHOVÁ, Revoluční 20, Bruntál, 792 01, okres: Bruntál
2000000000229 2000000000202
kosmetické služby, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, poskytování služeb pro rodinu a domácnost
Telefon: 554 725 221 Fax: 554 725 221 Kontaktní osoby: Mudr. Lenka Klechová, majitel Telefon: 554 725 221
42
ZELENÁ DÍLNA s.r.o., IČ: 28586719, Lidická 1817/33, 79201 Bruntál, okres: Bruntál 2000000001204 2007-04-08 2010-09-30 2007-04-13
Právní forma: Společnost s ručením omezeným WWW stránky: Provozovny: ZELENÁ DÍLNA, areál Fügnerova, Bruntál, 792 01, okres: Bruntál
2000000001017 2000000001204
Společnost se zabývá ekologickou recyklací odpadního elektrického a elektronického zboží E-mail [email protected] Telefon: 554 725 159 Kontaktní osoby: Lubomír Janda, jednatel, e-mail: [email protected] Telefon: 603 523 768
Další chráněné dílny v regionu:
Třempek Třemešná
Emont Krnov
Uniflex Moravia Bruntál
Družstvo Soustav Horní Benešov
Sociálně terapeutické dílny
Sociálně terapeutické dílny jsou zařízení poskytující ambulantní služby sociální prevence,
které jsou určeny osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které
43
nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem
je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností
prostřednictvím sociálně pracovní terapie. Pomáhají mládeži a dospělým osobám s
mentálním, tělesným a kombinovaným postižením předcházet sociální izolaci, přispívají k
rozvoji a zachování jejich stávajících schopností pro plnohodnotný, kvalitní život.
Výklad zákona o sociálních službách
Sociálně terapeutické dílny
(1) Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou
soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na
otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora
zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie.
(2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
b) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
c) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností
vedoucích k sociálnímu začlenění,
d) podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.
Terapeutické komunity
(1) Terapeutické komunity poskytují pobytové služby i na přechodnou dobu pro osoby
závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které mají
zájem o začlenění do běžného života.
(2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:
a) poskytnutí stravy,
b) poskytnutí ubytování,
c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
d) sociálně terapeutické činnosti,
44
e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Sociální rehabilitace
(1) Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti,
nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností,
posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samostatný život nezbytných činností
alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí.
Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou
pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb.
(2) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou terénních nebo ambulantních služeb
obsahuje tyto základní činnosti:
a) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností
vedoucích k sociálnímu začlenění,
b) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
c) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
d) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
(3) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb v centrech sociálně
rehabilitačních služeb obsahuje vedle základních činností, obsažených v odstavci 2 tyto
základní činnosti:
a) poskytnutí ubytování,
b) poskytnutí stravy,
c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.
Poskytovatelé v regionu Bruntál – sociálně terapeutické dílny
Diakonie ČCE - středisko v Rýmařově
45
Posláním střediska je provázet a podporovat člověka znevýhodněného stářím, mentálním či
tělesným postižením, a pomáhat mu dosáhnout nebo udržet stav tělesného, duševního a
sociálního zdraví, pohody a souladu s prostředím, v němž žije. Podporují soběstačnost
člověka v péči o sebe sama. Pomoc je založena na křesťanské lásce, úctě k jedinečnosti a
lidské důstojnosti každého člověka a na vzájemném, oboustranném respektu. Snaží se
poskytovat co nejkvalitnější sociální služby (osobní asistence, pečovatelskou, týdenního
stacionáře, domova pro seniory, domova se zvláštním režimem, sociálně terapeutické dílny)
– a službu ošetřovatelskou (domácí péče), a tím přispívat ke zlepšení života těch, kterým
pomáháme. Jako křesťanská organizace usilují také o zajištění jejich duchovních potřeb a
pastorační péče. Klientům umožňují být aktivní, realizovat činnosti, které jejich život činí
smysluplnějšími, v mezích svých možností odbourávají jejich periferní postavení a staví je do
svého středu, do středu společenství.
V terapeutických dílnách klienti vyrábějí stolařské, košíkářské, tkalcovské, keramické, arte
výrobky, vyrábí také ruční papír a zabývají se různými ručními pracemi. Ve stolařské dílně se
zaměřují na výrobu ptačích budek, krmítek, škrabadel pro kočky a dekorativních předmětů
na zahradu. V košíkárně vyrábějí spousty různých druhů košíků jako košíky kulaté, oválné,
koše pro psy, dárkové koše. Tato dílna se zabývá i pletením dekorativních věcí. Ve tkalcovské
dílně se uživatelé zaměřují na tkaní tašek a koberečků z motouzu a textilu. Fotoalba
vyráběné z ručního papíru nebo různé druhy přání a poznámkové bloky uživatelé vyrábí v
dílně na výrobu ručního papíru. Dekorativní předměty z hlíny uživatelé vyrábí v dílně
keramické. V arte dílně se zaměřují na výrobu dekorací z přírodnin a dalších ozdob. Výroba
bižuterie nebo vyšívání polštářků a deček je v dílně samozřejmostí.
Zařízení poskytovatele:
Sociálně terapeutická dílna (Divadelní 383/10, 795 01 Rýmařov)
Sociálně terapeutická dílna (Lidická 1328/14, 795 01 Rýmařov)
Formy poskytování sociálních služeb:
ambulantní
Cílová skupina klientů:
osoby s kombinovaným postižením
osoby s mentálním postižením
Věková kategorie klientů:
dorost (16 – 18 let)
mladí dospělí (19 – 26 let)
dospělí (27 – 64 let)
Harmonie, příspěvková organizace
Harmonie, příspěvková organizace, působí v Krnově od roku 2007, kdy se zařízení
přestěhovalo z hošťálkovského zámku do nově zrekonstruovaného objektu na Chářovské
46
ulici. Během let 2009 a 2010 byla s Harmonií sloučena organizace Naděje Jindřichov a
Krajánek Město Albrechtice. Momentálně poskytuje sociální službu 200 klientům a
zaměstnává 170 pracovníků.
V současné době prochází část organizace významným procesem transformace pobytových
sociálních služeb. Cílem transformačního procesu Harmonie je:
umožnit klientům bydlení v domácnostech v běžné zástavbě měst a obcí
využívat návazné služby – lékaři, obchody, kadeřnice, kino, divadlo apod.
začlenit naše klienty do běžné společnosti, vytvářet příležitosti k normálnímu životu mezi
lidmi bez postižení
umožnit žít život jako žije jeho vrstevník v domácím prostředí.
Proces transformace se daří naplňovat díky využití prostředků EU a za podpory zřizovatele,
Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. V dubnu 2010 bylo otevřeno nové chráněné
bydlení v Albrechticích, kde ve dvou bytech žije celkem 11 klientů bývalého zařízení Krajánek,
do dvou let vznikne nové bydlení v Osoblaze, Vrbně pod Pradědem a Rýmařově pro klienty
z bývalé organizace Naděje Jindřichov.
Terapeutická dílna: Keramická
Košíkářská
Výroba dekorativního materiálu
Výroba glycerinových mýdel
Zařízení poskytovatele:
Harmonie, příspěvková organizace (Míru 230/7, 793 95 Město Albrechtice)
Harmonie, příspěvková organizace (Opavská 294/40, Pod Cvilínem, 794 01 Krnov 1)
Formy poskytování sociálních služeb:
ambulantní
Cílová skupina klientů:
osoby s kombinovaným postižením
osoby s mentálním postižením
47
Věková kategorie klientů:
od 18 do 80 let
Sagapo, příspěvková organizace
Posláním organizace je poskytovat sociální služby domácího typu osobám, které z důvodu
svého zdravotního postižení potřebují soustavnou péči druhé osoby a nemohou žít ve svém
přirozeném prostředí. Cíl směřuje ke zlepšení nebo stabilizaci (udržení)
sociálního, psychického a tělesného stavu uživatele sociální služby. Organizace podporuje
své klienty v tom, aby prožívali aktivní, smysluplný a důstojný život, s vazbami na rodinu a
veřejné služby. Poskytuje služby individuálně s dostatkem prostoru pro trávení volného času
a intimního soukromí.
Terapeutická dílna:
keramická
stolařská
košíkářská
textilní
V rámci sociálně terapeutických dílen navíc probíhají další činnosti z oblasti arteterapie,
tkaní, výroby ručního papíru. malování na sklo, malování na hedvábí, výroba šperků a
bižuterie, nácvik komunikačních dovedností v rámci stálé prodejní výstavy, nácvik
sebeobslužných činností.
Zařízení poskytovatele:
Sociálně terapeutické dílny (Hybešova 508/2, Bruntál, 792 01 Bruntál 1)
Formy poskytování sociálních služeb:
ambulantní
Cílová skupina klientů:
osoby s kombinovaným postižením
osoby s mentálním postižením
48
Věková kategorie klientů:
dorost (16 – 18 let)
mladí dospělí (19 – 26 let)
dospělí (27 – 64 let)
Slezská diakonie
Slezská diakonie je nestátní nezisková organizace, která poskytuje své služby v sociálně -
zdravotní oblasti. Svou činnost zakotvuje na praktické realizaci biblických zásad lásky a služby
lidem potřebným a lidem v nouzi. V centru pozornosti Slezské diakonie stojí lidé s
postižením, senioři, lidé bez domova a všichni ti, kteří se dostali do nejrůznějších těžkých
životních situací.
Slezská diakonie působí na území Moravskoslezského kraje již od roku 1990, kdy navázala na
dřívější charitativní působnost Slezské církve evangelické augsburského vyznání započatou
na počátku 20. století. V roce 2005 rozšířila Slezská diakonie svou působnost i do
Jihomoravského kraje. V současné době provozuje Slezská diakonie více než čtyřicet
středisek, která nemají samostatnou právní subjektivitu a jsou řízena centrálně ústředím
Slezské diakonie v Českém Těšíně.
Sociální služby pro lidi s postižením
Lidský život je poklad vysoké hodnoty. Je třeba ho chránit, rozvíjet v mnoha směrech a
zachovávat důstojnost každého jednoho člověka. Lidem s postižením byl do života vložen
určitý handicap, který se jim Slezská diakonie snaží pomoci nést. Nabízí jim kvalifikovanou
péči v centrech denních služeb, terapeutických a pracovních dílnách, chráněném bydlení a
lidskou, ale odbornou pomoc v mnoha oblastech jejich potřeb. Cílem této činnosti Slezské
diakonie je poskytnout osobám s postižením takovou podporu, aby mohli bydlet, učit se a
pracovat srovnatelně se svými vrstevníky bez postižení.
Pro dospělé:
Archa Krnov, Široká Niva
Benjamín Krnov
49
Betezda Komorní Lhotka
Eben-Ezer ČT Horní Žukov
Eden Český Těšín
Domov Tichá
Hosana Karviná
Jordán Třinec
Ninive Krnov
Agentura podporovaného zaměstnávání Český Těšín, Třinec, Bruntál, Krnov
Rút Krnov, Bruntál
Tabita Český Těšín, Karviná, Třinec, Jablunkov
Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s., Okresní
organizace SPMP ČR v Bruntále
Náplní práce občanského sdružení je podpora rodin s mentálně postiženými dětmi a
dospělými; poradenská činnost v sociální oblasti mentální retardace, osvětová a publikační
činnost v regionálním i celostátním tisku, provoz denní sociálně terapeutické dílny a pořádání
kulturních, společenských a sportovních akcí.
Muzikoterapie
je moderní metodou psychoterapie. Muzikoterapie využívá hudby, rytmu, zvuků, tónů,
zpěvu, případně i v návaznosti na pohyb či výtvarnou tvorbu. Muzikoterapie využívá verbální
i neverbální prostředky. Verbalizace zpěvem. Neverbální práce s hudbou, rytmem, zvuky.
Muzikoterapie může uvolňovat napětí. Zpěv a práce s dechem má velký vliv na další tělesné a
psychické procesy. Hudba, rytmus a zvuky jsou prostředkem vzájemné komunikace.
Arteterapie
je léčebný postup, který využívá výtvarného projevu jako prostředku poznání a ovlivnění
lidské psychiky a mezilidských vztahů. Obvykle se rozlišují dva základní proudy, a to terapie
uměním, v níž se klade důraz na léčebný potenciál tvůrčí činnosti samotné a
artpsychoterapie, kde výtvory a prožitky z procesu tvorby jsou dále psychoterapeuticky
50
zpracovávány.
Dramaterapie
Prostřednictvím dramaterapie se mohou mentálně postižení lidé realizovat,vyzkoušet si
spoustu věcí, prožít sami sebe v situacích, do jakých by se pravděpodobně nikdy nedostali.
Uživatelé jsou po dramaterapii otevřenější, sebevědomější, v některých situacích se dovedou
lépe orientovat a výrazně odbourávají negativní postoje mezi sebou. Třeba agresivitu.
Dramaterapie tak otvírá cesty k vyjádření podvědomých konfliktů. Je to systematické a
záměrné použití dramatických čili divadelních procesů, které mají podpořit emocionální růst
jedince a psychologickou integraci.
Canisterapie
je způsob terapie, která využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka. Psi slouží k
navození klidu, uvolnění a prohřátí člověka. Dochází k příjemné a hluboké relaxaci a
uvolnění. Uvolněný člověk je připraven k dalším činnostem
Zařízení poskytovatele:
Sociálně terapeutická dílna Polárka (nám. J. Žižky 39/2, Bruntál, 792 01 Bruntál 1)
Formy poskytování sociálních služeb:
ambulantní
Cílová skupina klientů:
osoby s mentálním postižením
Věková kategorie klientů:
mladí dospělí (19 – 26 let)
dospělí (27 – 64 let)
Na co si dát pozor
Zneužívání zdravotně postižených zaměstnavateli
51
Někteří zaměstnavatelé zdravotně postižených osob zneužívají tyto pracovníky v určité míře
ve svůj osobní prospěch. Tedy ne konkrétně samotné zaměstnance, ale spíš finanční
příspěvky, které jim mohou plynout na základě zákona o zaměstnanosti, konkrétně využitím
paragrafu 78.
Našli se někteří zaměstnavatelé a věříme, že jich není mnoho, kteří přišli na to, jak část
příspěvku využít pro sebe. Jak?
Mzda je sice zaměstnavatelem vyplácena ve výši, která se rovná minimálně 8 000 Kč
„hrubého“, avšak zaměstnanec je při uzavření pracovní smlouvy donucen podepsat smlouvu
např. na e-learningové kurzy. Na tento kurz odvede např. částku rovnající se 3.000 Kč,
přičemž tato výuka nemá žádný výstup, neprobíhá testování, přezkoušení. Zaměstnavatel
tento kurz zajistí bez zpětné vazby na to, zda daný typ výuky je pro výkon pracovní pozice
zapotřebí. Uzavření smlouvy je podmíněno uzavřením další smlouvy (jiná společnost) např.
právě na e-learningový kurz. V jiných případech např. zaměstnavatelé vybírají od
zaměstnanců finanční částka na praní stejnokrojů, které zaměstnanec nikdy neměl u sebe ani
stejnokroje nepoužívá. Ti „nejdrsnější“ zaměstnavatelé při výplatě mzdy, kterou vyplácí tzv.
na ruku, vyberou 50% mzdy přímo od postiženého se slovy: „Buď rád, že máš alespoň něco!“
Pokud osoby se zdravotním postižením sami neřeknou dost, pokud sami o této problematice
nezačnou hovořit, pokud se sami nezačnou starat o svá práva, není vyhráno a „pšenka
vykukům“ pokvete dále a radostně.
Nenechat se zneužívat!
Zásadní je, že zdravotně postižení mají stejná práva jako osoby zdravé, zaměstnavatelé by
k nim měli mít stejný rovný přístup a neměli by je jakkoliv využívat a zneužívat. Pracovník se
zdravotním postižením, který pracuje ve firmě zaměstnávající více než 50% osob se
zdravotním postižením, by si měl zkontrolovat svou pracovní smlouvu, aby tak zamezil
možnostem svého zneužívání ve prospěch zaměstnavatele. V pracovní smlouvě musí být
podle platného Zákoníku práce jasně vymezeno pracovní zařazení (druh práce), den nástupu
do práce, pracovní úvazek, typ smlouvy na dobu určitou nebo neurčitou, místo kde je
pracovní činnost vykonávána. V pracovní smlouvě nebo mzdovém výměru, který tvoří
součást pracovní smlouvy, by měla být jasně stanovena mzda. Pracovník se zdravotním
postižením by měl být zaměstnavatelem řádně informován o výplatním termínu
zaměstnavatele, např. jej lze nalézt ve mzdovém předpisu zaměstnavatele. Pracovní náplň by
měla být jasně vymezena, stejně tak práva a povinnosti, a začátek a konec pracovní doby.
Příklady dobré praxe
Sattech - AUTO
52
APPN, o. s. a spolupracující firma SATECH-AUTO
Na přelomu roku 2009/2010 zaznamenala agentura APPN, o. s. velký příliv neslyšících
klientů. Obracejí se na nás lidé z celé České republiky, kteří se ocitli bez práce, často se do
Prahy za prací stěhují. Najít pro ně zaměstnání není v současné době jednoduché, přesto se
najdou firmy, které s námi chtějí navázat spolupráci. Jednou z takových zaměstnavatelů je i
firma SATECH, s.r.o., jejíž majitel Miroslav Dražil se na začátku roku 2010 rozhodl otevřít
automyčku a zaměstnat v ní neslyšící. Ve své firmě dnes zaměstnává čtyři neslyšící, jejichž
hlavními předpoklady jsou pracovitost, spolehlivost a schopnost spolupráce.
Na dílně jsou z důvodu bezpečnosti se čtyřmi neslyšícími společně dva slyšící. Vytvořila se tak
situace, že převažujícím komunikačním prostředkem mezi zaměstnanci je znakový jazyk.
Neslyšící se nedostávají do izolace a zažívají většinou poprvé ve svém pracovním životě
bezbariérové prostředí. Navíc denně přicházejí do kontaktu se zákazníky, kteří mají možnost
se na vlastní oči přesvědčit, že neslyšící jsou dobří pracovníci.
Firma SATECH-AUTO má svou dílnu na Praze 5. Nabízí velmi kvalitní ruční mytí aut, které trvá
maximálně jednu hodinu, během níž je k dispozici zdarma WIFI, káva, nealko nápoje, které
čekání velmi zpříjemní. Firma také nabízí cenové zvýhodnění pro stálé zákazníky a náhradní
plnění, více informací naleznete na www.automyti.cz. Nyní majitel plánuje otevření dalších
poboček, tak mu společně držme palce, aby se mu to povedlo a další neslyšící tak našli práci.
HANDICAP výrobní družstvo invalidů
V rámci projektu Jistota zaměstnání, který získala APPN, o. s. ve spolupráci s firmou VDI
Handicap se vytvořila místa pro 12 osob se sluchovým postižením na pozici skenování
dokumentů, digitalizace. Po několikakolovém vývěrovém řízení byli vybráni ti uchazeči, kteří
splňovali podmínky a také projevili zájem o tuto pozici. Firma VDI Handicap zaměstnává 97
osob se zdravotním postižením a zabývá se převážně zpracování digitalizovaných dokumentů
a řadí se k největším digitalizačním zpracovatelům v ČR. Na začátku bylo pro nové
zaměstnance připraveno školení digitalizace dokumentů a v současné době se již neslyšící
zapracovávají a začínají pracovat samostatně. Díky spolupráci s firmou VDI Handicap
doufáme, že i ostatní firmy zabývající se digitalizací dat se také budou inspirovat jejich
příkladem a budou zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.
53
Pan Jan
Pan Jan se na agenturu pro podporované zaměstnávání občanského sdružení Rytmus obrátil
v říjnu roku 2007. Po roce začal spolupracovat s pracovní konzultantkou a společně hledali
práci. Tu se pro Jana podařila najít velmi brzy, jelikož agentura pro podporované
zaměstnávání měla v době navázání spolupráce s Janem rozjednané možné zaměstnání u
firmy Schachermayer. S touto firmou agentura již spolupracovala při zaměstnání jiného
uživatele. Nástup do práce proběhl do dvou měsíců, kdy si Jan za podpory pracovní
konzultantky a opatrovníka vyřídil veškeré náležitosti k nástupu. Jan pracuje na pozici
expedient. Náplní jeho práce je balení zakázek – používání počítače, odhad způsobu zabalení
zakázky, používání baličky. Jan se s pomocí asistence práci naučil a začlenil se do kolektivu.
Po zaškolení se rozhodl navýšit svůj pracovní úvazek ze 6 hodin na 8 hodin. S rozhodnutím
mu pomáhal jak vedoucí ve firmě Schachermayer, opatrovník, i pracovní konzultantka o.s.
Rytmus. V současné době (duben 2009) je Jan v práci zcela samostatný a podporu agentury
pro podporované zaměstnávání již nepotřebuje.
Názor zaměstnavatele:
Jaké máte zkušenosti se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením?
„První naše zkušenost ve skladovém hospodářství dopadla špatně. Tento nezdar nás
neodradil od hledání dalšího zaměstnance se zdravotním postižením ve spolupráci
s o.s.Rytmus. Naše druhá zkušenost dopadla na výbornou, protože jsme s Vaší pomocí objevili
pana Jana.“
Pan Jan pracuje mezi zdravými zaměstnanci. Jsou o jeho znevýhodnění nějakým způsobem
informováni? Vyvolalo to nějaké negativní reakce?
„Samozřejmě naši zaměstnanci byli informováni o našem záměru zaměstnat ve skladovém
hospodářství člověka se zdravotním postižením, abychom předešli zbytečným konfliktům.
Naši zaměstnanci jsou duševně na vysoké úrovni. Pana Jana přijali velice dobře. Pan Jan se
stal v kolektivu celkem oblíbeným.“
Jak jste spokojeni s prací, kterou pan Jana odvádí?
„S prací pana Jana jsme velice spokojeni. Výborně se začlenil do celého kolektivu
zaměstnanců logistiky. O jeho schopnostech vypovídá to, že v měsíci březnu byl vybrán do
TOP týmu za měsíc únor. Tímto naše fa oceňuje nejlepší pracovníky za uplynulý měsíc.“
Názor pana Jana:
V čem spočívala pomoc Rytmusu při nástupu do práce?
„Při schůzce v Schachermayeru. Při pohovoru, při podpisu smlouvy. Při rozhovoru s ředitelem
a s vedoucím pracoviště. Naučit se práci. Trvalo to cca 14 dní až měsíc. Pak jsem tam byl sám.
54
Chodili asistentky z Rytmusu, pak jsem začal sám - ovládat počítače, jak balit.“
Pořádá zaměstnavatel i nějaké mimopracovní aktivity, kterých se můžete zúčastnit? Např.
zájezd na hory?
„Byl jsem s nima na horách v Rakousku. V létě jsou sportovní hry. V létě mohu jet na
podnikovou chatu. Jezdí se na kola.“
Co je náplní vaší práce?
„Je tam počítač. Zabalit věc i- kuchyňské věci - kliky, šroubky, dřezy, umělé šuplíky. Zabalit
paletu. Naskládat zboží, je tam balička- musí to umět všichni a pak to vážeme, musím dát
pozor na zakázky. Když se to pošle jinam, tak to vracej, je to práce dobrá. Jsou se mnou
spokojení. Byl jsem vyhlášený 2 krát jako nejlepší balič. Dostal jsem za to peníze. Spokojenost
tam je. Hlavní je, že jsou spokojení mistři. Je tam teploučko. Někdy je to dřina, ale jinak se to
dá zvládnout. Byl tam jeden kluk a já ho to učil. Zkusil si to a líbilo se mu to. Kdyby měl někdo
zájem, tak mu to klidně doporučím - pracovat tam.“
Názor opatrovníka:
Jakým způsobem probíhala spolupráce mezi Vámi a pracovní konzultantkou?
„Pracovní konzultantka konzultovala a podnikala veškeré kroky s mým souhlasem a
podporou, kontakty byly částečně formou osobních schůzek a zejména telefonické.“
Doporučil byste službu podporované zaměstnávání lidem se zdravotním znevýhodnění?
Proč?
„Rozhodně bych tuto formu i organizaci (Rytmus) velmi doporučil, bohužel se domnívám, že
jejich kapacity jsou značně omezené. Důvodem pro doporučení je zejména jejich orientace z
hlediska potřeb jednotlivých zaměstnavatelů a znalost místních poměrů a zejména jejich
osobní a aktivní účast při začátcích na pracovišti.“
Pan Ondřej
Na počátku roku 2007 oslovil pan Ondřej agenturu pro podporované zaměstnávání s přáním
najít si pracovní místo mimo areál ústavu sociální péče. Během svého dlouholetého pobytu
55
v ÚSP získal pan Ondřej pracovní zkušenosti v různých oblastech (např. zahradnictví,
prádelna, zednické práce). Dlouhodobě pracoval v ústavu sociální péče jako vrátný a také
pomáhal při organizování fotbalových zápasů, ale tato činnost byla odměňována jen
symbolicky. Své pracovní povinnosti v rámci ústavu sociální péče plnil svědomitě a
odpovědně. Přesto pan Ondřej pociťoval potřebu změny. Po několikaměsíční čekací době
uzavřel Dohodu o poskytování služby podporované zaměstnávání, a tak se svým pracovním
konzultantem začal aktivně hledat nové zaměstnání.
Doba plánování cesty k vhodnému zaměstnání, oslovování zaměstnavatelů a osobního
jednání s nimi trvala několik měsíců. Poté byla objevena nabídka firmy, která hledala
pracovníka na roznos svých reklamních letáků. Pan Ondřej se rozhodl tuto činnost zkusit. Na
počátku byla zajištěna asistence, která se postupně snižovala. Uživatel služby se osamostatnil
a roznos již zajišťuje samostatně. Protože tuto pracovní činnost pan Ondřej vykonává pouze
jeden den v týdnu, pokračoval se svým pracovním konzultantem v hledání dalšího
zaměstnání.
Agentura pro podporované zaměstnávání provedla svůj první tzv. audit pracovních
příležitostí, což je jeden z efektivních nástrojů vyhledávání volných pracovních míst (know-
how o.s. Jurta, Osmý den). Tento audit byl proveden v obchodním řetězci a bylo zde
nalezeno několik možných pracovních pozic, které byly vhodné i pro osoby se zdravotním
postižením. Pan Ondřej se rozhodl vykonávat práci v třídírně lahví. Součástí jeho pracovní
náplně byl také úklid nákupních vozíků na parkovišti. Do zaměstnání nastoupil po vstupní
lékařské prohlídce. Byla podepsána dohoda o pracovní činnosti. Na počátku práce byla
poskytnuta podpora ze strany asistentky, která pomohla uživateli především s rozlišováním
jednotlivých druhů lahví a přepravek. I zde se asistentce postupně snižovala a po několika
málo týdnech pan Ondřej svoji práci vykonával plně bez podpory. Když skončila platnost
dohody o pracovní činnosti, nebyla podepsána další smlouva, protože obchodní řetězec
provedl veliké personální změny. Pan Ondřej přišel o práci.
Tuto negativní situaci řešil pan Ondřej opětovným aktivním hledáním dalšího možného
zaměstnání. Absolvoval několik bezvýsledných jednání se zaměstnavateli. Poté agentura
opět provedla audit pracovních příležitostí v jedné potravinářské firmě. Zde bylo volné
pracovní místo u mytí nádobí. Zaměstnavatel uvítal možnost bezplatné praxe, aby si obě
strany vyzkoušely, zda jim bude spolupráce vyhovovat. Přestože pan Ondřej práci vykonával
kvalitně, zaměstnavatel měl obavy uzavřít pracovně-právní poměr s osobou s mentálním
postižením a zbavenou způsobilosti k právním úkonům. Vedení firmy umožnilo osobní
schůzku nejen s pracovním konzultantem, ale i s opatrovnicí pana Ondřeje. Zde se vyjasnily
některé zbytečné obavy a byly vysvětleny mýty a předsudky o zaměstnávání lidí s mentálním
postižením. Pan Ondřej zde nakonec nastoupil do práce, má pracovní smlouvu na dobu
určitou se zkušební dobou na tři měsíce. Pracovní smlouvu na dobu určitou zde mají všichni
noví pracovníci. Je-li výkon pracovních povinností uspokojivý, je smlouva dále prodloužena
na dobu neurčitou.
56
I zde měl zprvu pan Ondřej asistentku, která jej podpořila v orientaci v novém zaměstnání a
při zvládání pracovních úkonů. Opět došlo k postupnému snížení podpory ze strany
asistentky, výborně navíc funguje přirozená podpora na pracovišti. Pan Ondřej samostatně
komunikuje s kolegyněmi a je zde platným členem pracovního kolektivu. Asistence byly po
několika týdnech - po dohodě s uživatelem i zaměstnavatelem - plně ukončeny. A co říká o
své práci pan Ondřej osobně? „Jsem zde šťastný a práci zvládám sám. Paní vedoucí mě chválí
a je spokojená.“ Změna nastala ve výkonu roznosu letáků. Pan Ondřej tuto práci již nechtěl
vykonávat, a tak si našel za sebe náhradního pracovníka, kterého v této činnosti sám zaučil a
práci mu přenechal. V současné době je pan Ondřej plně samostatný a i nadále trvá jeho
spokojenost na pracovišti v potravinářské firmě. Spolupráci s organizací Rytmus Benešov
o.p.s., která trvala bez jednoho měsíce dva roky, ukončil pan Ondřej dohodou, neboť získal
vhodné pracovní místo a dál již nepotřebuje podporu.
Slečna Monika
Monika chodila do Rytmusu od srpna 2008. Pracovala dříve jako uklízečka a chtěla hledat
podobnou práci. Na schůzkách s pracovní konzultantkou se Monika učila, jak se vyznat v
inzerátech a jak na ně odpovídat, trénovala pracovní pohovor, napsala si životopis a učila se
potřebné věci o pracovně právních vztazích. Monika se účastnila několika pracovních
pohovorů. Práci ale nebylo snadné získat. V lednu 2009 Monika uspěla. Začala pracovat v o.s.
Letní dům. Chodila tam jednou za týden uklízet. Protože chtěla Monika pracovat každý den,
pokračovala v hledání další práce.
Na schůzkách s pracovní konzultantkou Monika pokračovala v trénování nových dovedností a
mluvili spolu také o tom, jaká další práce by Moniku zajímala. Kromě úklidu tak Monika
začala hledat ještě práce v kanceláři. Byla na dalších pohovorech. V červnu 2010 Monika
uspěla ve výběrovém řízení v kavárně Starbucks. Začala zde pomáhat s úklidem lobby – sbírá
nádobí a v kuchyňce ho skládá do myčky, dohlíží na čistotu stolů, doplňuje cukry a další
potřebné věci. Ze začátku pomáhal Monice v práci asistent. Monika se práci postupně
naučila. Když si byla jistá, že vše dobře zvládne, asistent za ní přestal docházet a spolupráci s
Rytmusem ukončila. Monika již pracuje v kavárně půl roku. Každý den chodí pracovat na 2
hodiny. Pomáhá kolegům v době, kdy přichází nejvíce zákazníků. Monika je v práci spokojená
a kolegové její pomoct oceňují.
57
Pan Karel
Karel využíval v o.s. Rytmus nejprve službu Tranzitní program a spolu se svou pracovní
konzultantkou našel praxi. V červenci 2010 začal užívat službu podporované zaměstnávání.
Říkal: „Po skončení Praktické školy jsem se 1.9.2009 zapsal na úřadě práce jako uchazeč o
práci. Jedno dopoledne v týdnu, vždycky ve středu od 9 do 13 hodin jsem byl na brigádě v
Bille v Šimůnkově ulici, pomáhal jsem účetní, asistentka z Rytmusu mi pomáhala hlavně při
nové práci jako zadávání přepravek do dodacího listu.“
Dlouho se nedařilo domluvit práci s pracovní smlouvou. Mezitím se Karel spolu s pracovní
konzultantkou zajímal na úřadu práce Praha východ o pracovní rehabilitaci. A pracovní
konzultantka začala vyjednávat ve společnosti Ufon práci operátora v call centru. Vyjednala
úpravu pracovní náplně a pracovní doby. Karel prošel individuálním výběrovým řízením a
nastoupil do práce 8. 2. 2010. Začal pracovat na poloviční úvazek a vyřizoval telefonáty na
tak zvané „houpačce“. Dotazoval se zákazníků, kteří si zakoupili novou službu, jestli ji už mají
aktivovanou, jak jsou s ní spokojení, popřípadě zodpovídal jejich další dotazy nebo je
navigoval na další služby. Karel využil pomoc pracovní asistentky z Rytmusu například při
tréninku soustředěné práce s klávesnicí a myší nebo při telefonátu se zákazníkem, například
při zvládání nervozity.
Slova nadřízeného před koncem zkušební doby: „Karel se v práci hodně naučil, komunikaci s
ním považujeme za bezproblémovou. Jsme přesvědčení, že se Karel postupně zbaví trémy a
rozhovor bude působit přirozeně, klidně. Doporučujeme soustředit se na osobnější tón.“
A po půl roce: „Karel má dobrý hlasový projev, je určitě samostatnější, informovanější, plní
měsíční testy. Z našeho pohledu nepotřebuje v tuto chvíli žádnou další pomoc. Pochopitelně
se bude dál vzdělávat, sledovat novinky.“
V současné době pracuje Karel samostatně, bez asistence. Se zaměstnavatelem by rád ještě
domluvil spolupráci s pracovní konzultantkou 1x za měsíc při vyplňování testu, který má 40
otázek. Využije pomoc při rozhodování, ve kterém pracovním postupu hledat odpověď nebo
při čtení textů psaných příliš malým písmem.
Závěrem Karel říká: „V současnosti zvládnu i dost náročný hovor a rozšířil jsem si úvazek na 6
hodin denně. “
58
Zelená dílna
Zelená dílna byla založena v roce 2005 jako sociálně podnikatelská aktivita občanského
sdružení LIGA o. s. Bruntál a do dnešních dnů zaměstnává více než 85% osob se zdravotním
postižením. V září roku 2009 prošla dílna transformací a stala se samostatnou společností
s ručením omezeným. Hlavní činností dílny je ekologická recyklace odpadních elektrických a
elektronických zařízení. Při těchto činnostech, které probíhají strojní i ruční technologií, je
dostatek příležitostí pro práci pro osoby se zdravotním postižením. V dílně tradičně pracují
také lidé s těžkým zdravotním hendikepem, v některých případech s kombinovaným
zdravotním postižením. Práce s těmito lidmi je sice náročná, ale pracovníci s těžkými
handicapy jsou podle zkušeností mistrů v dílně po zaučení těmi nejlepšími. Jsou to lidé velmi
trpěliví a snaživí, kteří jsou vděční za jakoukoliv práci a snaží se jí vykonat co nejlépe. Práce
s mentálně postiženými je velmi různorodá a měl by jí vykonávat člověk se zkušenostmi
s podobnou skupinou lidí a určitou dávkou empatie, který je schopen se naladit na jejich
způsob myšlení a humoru. Lidé s těžkými postiženími si váží získané práce, pracují bez
jakýchkoliv „bočních“ úmyslů zneužívat pracovní dobu, lenošit, nepracovat. Často se stává,
že mistři upozorňují zaměstnance, že je již čas na přestávku, že by se měli jít nasvačit a
odpočinout si.
U těchto lidí končí pracovní poměr většinou z důvodu zhoršení zdravotního stavu, který jim
již neumožňuje danou činnost vykonávat. Z praktické zkušenosti mistrů v dílně lze mluvit
pouze o jednom případu, kdy těžce postižený zaměstnanec ukončil pracovní poměr z jiného
než zdravotního důvodu.
Z vyprávění mistrů jsme zaznamenali několik příběhů těžce handicapovaných zaměstnanců:
Pan Toníček
Pan Toníček je člověk s kombinovaným mentálním a pohybovým postižením. Z počátku
potřeboval pomoc asistenta, ale postupem času ve spolupráci s mistry vychytali různá úskalí
a překážky a pomoc asistenta již nebyla nutná. Pan Toníček čistil měděné kabely a třídil a
rozbíjel součástky určené k likvidaci. V této činnosti se doslova realizoval a postupem času ji
bezvadně zvládal. Stal se jedním z nejzkušenějších a nejlepších pracovníků, stal se „šéfem“
po něm příchozích pracovníků s těžkými postiženími. V dílně pracoval několik let a z důvodu
zhoršení svého zdravotního stavu musel práci opustit. Dodnes na něj v dílně vzpomínají a
pokud by to jeho zdravotní stav v budoucnu dovolil, vždy má cestu do dílny otevřenou.
59
Pan František I.
Pan František je mentálně postižený člověk. Z počátku nikdo nevěřil, že se nějakou činnost
v dílně naučí zvládat tak, aby nepotřeboval asistenci a mohl samostatně pracovat. Byl hodně
na drobnou práci s materiálem nešikovný. Vlastní neskutečnou pílí a snahou a neustálými
pokusy, kterými se snažil zlepšovat své pracovní výkony, se postupem času vypracoval na
velmi dobrého pracovníka, bez kterého si ruční vytěžování v dílně lze jen těžko představit.
Pan František II.
Pan František je člověkem s mentálním postižením. Od počátku svého zaměstnání v dílně se
snažil být nejlepším pracovníkem, i když se mu v práci příliš nedařilo. Byl k sobě často velmi
přísný a málokdy byl se svou prací spokojen. Od ostatních se odlišoval hlavně tím, že chtěl
zavádět svá vlastní pravidla bezpečnosti při práci a odmítal bezpečnostní oděvy a prvky nosit.
Vůbec třeba nechtěl nosit ochrannou přilbu. Vždy si ji nasadil, když mu mistr řekl, ale jakmile
mistr odešel na jiné pracoviště, ihned ji sundal. Dokázal se kvůli tomu zlobit jako malé dítě,
když ho mistr přistihl bez přilby. Nakonec pomohla až skutečnost, že mu mistři nechtěli
dovolit pracovat, pokud přilbu nebude nosit. Když už si pak na ni zvykl, zase ji nechtěl sundat
z hlavy ani o pracovních přestávkách. Někdy se snažil vylepšit pracovní postupy a urychlit
některé z činností. Občas to bývalo úsměvné, někdy až trochu nebezpečné. Příkladně, jednou
se snažil ulehčit si a urychlit práci tím, že rozebrané součásti nechtěl dávat do přenosného
koše, ale chtěl je rovnou házet do nedalekého kontejneru pro součástky určeného. Začal
takto součástky na dálku házet a vůbec si neuvědomil, že ohrožuje ostatní pracovníky, kteří
se kolem kontejneru pohybují. Nedokázal ani po vysvětlení rozlišit, že je to nebezpečné, ale
protože si to mistři nepřáli, přestal tento svůj pracovní postup ihned používat. Nakonec
z dílny odešel, protože neunesl rozchod se svou přítelkyní a odstěhoval se k rodičům na
Ostravsko.
Pracovní agentura LIGA o.s.
Pracovní agenturu provozuje občanské sdružení LIGA o.s. již více než pět let. Je zaměřena na
dlouhodobě nezaměstnané osoby s kumulací sociálních zátěží. Za dobu existence se podařilo
zajistit pracovní místo pro více než 60 lidí, z nichž 80% tvoří zdravotně postižení s kumulací
sociálních znevýhodnění – dlouhodobě nezaměstnaní (déle než dva roky v evidenci uchazečů
o zaměstnání), lidé nad 50 let věku, samovižitelky, osoby z etnických menšin, absolventi.
Velká část uchazečů byla umístěna na nově vytvořená pracovní místa přímo v občanském
sdružení, menší část byla umístěna na volném pracovním trhu. Sdružení organizuje také
činnosti směřující ke zvyšování zaměstnatelnosti obtížně umístitelných skupin obyvatelstva.
61
Informační zdroje Při zpracovávání této publikace bylo využito množství informačních zdrojů. Část záznamů je tvořena záznamem přímých diskuzí a rozhovorů, velká část je uspořádána podle zjištění u jednotlivých institucí a na volně přístupných webových stránkách: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Registr poskytovatelů sociálních služeb Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením www.formika.org www.unie-pz.cz www.czp-msk.cz www.finance.cz www.rytmus.org www.fokus-mb.cz www.dobromysl.cz www.mpsv.cz www.ligabruntal.cz www.automyti.cz www.appn.cz/sattechauto www.handicapvdi.cz portal.mpsv.cz www.nrzp.cz
62
Zpracoval realizační tým pod vedením Bc. Jany Juřenové občanské sdružení LIGA o.s. Bruntál
prosinec 2010
Financováno z rozpočtu Moravskoslezského kraje