Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Katedra pedagogiky a psychologie, Dukelská 9, České Budějovice

KAMEROVÉ SYSTÉMY V

PREVENCI SOCIÁLNĚ

PATOLOGICKÝCH JEVŮ

Závěrečná práce specializačního studia „METODIK PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ“

Zpracoval:

Ing. Martin Tuček Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Jindřichův Hradec

Jihočeský kraj

České Budějovice – únor 2010

Anotace Tato práce s názvem „Kamerové systémy v prevenci sociálně patologických jevů“ byla

zpracována jako závěrečná práce v rámci absolvování specializačního studia „METODIK

PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ“ realizovaného Katedrou pedagogiky a

psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Práce je

zaměřena na otázku přínosu kamerových systémů pro prevenci sociálně patologických jevů

na školách.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně, s využitím poznatků získaných

absolvováním specializačního studia „METODIK PREVENCE SOCIÁLNĚ

PATOLOGICKÝCH JEVŮ“ a studiem odborné literatury. Souhlasím s tím, aby moje

závěrečná práce byla v rámci ústavu využita pro další vzdělávání a jako studijní materiál pro

další zájemce.

Děkuji vedoucímu práce panu Mgr. Miroslavu Procházkovi, Ph.D. za cenné rady, podněty a

připomínky při zpracování mé závěrečné práce.

V Jindřichově Hradci dne 21. února 2010

Ing. Martin Tuček, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Jindřichův Hradec

Podpis: …………………………………………………………….

OBSAH: strana ÚVOD ....................................................................................................................................... 4

1. TEORETICKÁ ANALÝZA ............................................................................................... 5

1.1 Vymezení základních pojmů ......................................................................................... 5

1.2 Kamerové systémy ........................................................................................................ 6

1.2.1 Technologie........................................................................................................... 6

1.2.2 Umístění kamer ..................................................................................................... 9

1.2.3 Technické podmínky provozu............................................................................. 10

1.3 Právní aspekty použití kamerových systémů ............................................................... 11

1.3.1 Povinnosti při provozování kamerového systému se záznamovým zařízením... 12

1.3.2 Doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů ................................................. 13

1.4 Kamery a možná prevence patologických jevů........................................................... 15

1.4.1 Záměry instalace v budově SOŠ J. Hradec ......................................................... 16

2. PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 18

2.1 Rešerše vnímání kamerových systémů obecně ............................................................ 18

2.2 Průzkum na půdě vybrané školy .................................................................................. 19

2.2.1 Metodika sestavení dotazníku ............................................................................. 19

2.2.2 Charakteristika vzorku ........................................................................................ 20

2.2.3 Sledované oblasti................................................................................................. 20

2.2.4 Vlastní sběr dat ................................................................................................... 20

2.2.5 Vyhodnocení dat, výsledky ................................................................................ 21

2.3 Interpretace obecných výsledků průzkumu ................................................................. 26

ZÁVĚR ................................................................................................................................... 27

Seznam použité literatury ........................................................................................................ 28

Přílohy ..................................................................................................................................... 29

Příloha č.1: Vzor vytvořeného dotazníku........................................................................... 29

4

Úvod

V souvislostí se snahou omezit existující míru sociálně patologických jevů v naší

společnosti, přichází na řadu nespočet řešení zahrnujících jak preventivní metody dlouhodobě

zavedené, konzervativní, tak inovační. Od devadesátých let čelí veřejné prostory

exponenciální invazi kamer, jejíž rozsah je přinejmenším sporný. S kamerami se setkáme na

ulicích v centrech měst, obchodech, dopravních uzlech, silnicích, vstupech do objektů,

školách, restauracích atd.. Pro nasazení těchto technologií a jejich úspěšné využití je potřeba

zvažovat řadu morálních, etických, i čistě bezpečnostních hledisek, mají-li být účinnou

součástí prevence nežádoucích společenských jevů. Hledáme východisko k otázce, mají-li za

stávající situace opodstatnění na půdě vzdělávacích institucí.

Závěrečnou práci na téma Kamerové systémy v prevenci sociálně patologických jevů,

jsem zvolil právě z důvodu nebývalého rozšíření této technologie ve školách.

Cílem předkládaného materiálu je objasnit důvody instalací kamerových systémů.

Popsat a nabídnout k nahlédnutí legislativní podmínky využívání takových zařízení, technické

pozadí jejich provozu, a hledání možné cesty k jejich efektivnější roli neoddělitelného

společníka na poli prevence patologických jevů ve školách.

5

1. Teoretická analýza

1. 1 Vymezení základních pojmů

Patologické jevy jsou všechny projevy chování společností klasifikované jako nežádoucí,

porušující sociální i morální normy a práva ostatních, např.: kriminalita, extremismus, rasová

diskriminace, terorismus, záškoláctví, sprejerství, domácí násilí, násilí na ulicích,

vandalismus, drogové závislosti, prostituce, rizikové sexuální chování, sexuální zneužívání a

týrání dětí atp.(www. slovnik-cizich-slov.abz.cz, 2010)

Prevencí patologických jevů rozumíme veškeré konkrétní aktivity realizované s cílem

předejít problémům a následkům sociálně patologických jevů, případně minimalizovat jejich

negativní dopad, včetně dalšího šíření.(www.msmt.cz, 2010)

Kamerový systém (CCTV – Closed Circuit Television, uzavřený televizní okruh) je užití

kamer ke sledování prostor, k zobrazovní záběrů z kamer na monitorech a archivaci

natočených záběrů.(www.wikipedia.org, 2010)

IP kamery jsou zařízení jejichž obraz se přenáší prostřednictvím počítačové sítě. Jsou to

kamery s westavěným webovým serverem. Nepotřebují ke své činnosti hostitelský počítač a

připojují se zpravidla prostřednictvím síťového konektoru přímo k modemu (routeru) sítě.

Obraz je možné přenášet jak v lokální síti, tak i přes internet, tedy prakticky kamkoliv.

(www.wikipedia.org, 2010)

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) je ústředním orgánem státní správy, který v

České republice dohlíží na ochranu soukromí a osobních údajů. Kromě toho upravuje

legislativní použití kamerových systémů na veřejném prostranství. (www.wikipedia.org,

2010)

6

1.2 Kamerové systémy

Bezpečnostní kamery se dnes používají pro sledování nejrůznějších objektů a pozemků,

k zabezpečení bank, muzeí, galerií, benzinových pump, parkovišť, letišť a v mnoha jiných

zabezpečovacích aplikacích. Kamerové systémy jsou využívány při zabezpečení vnějších i

vnitřních prostor, k zabezpečení velkých firemních objektů nebo v soukromé sféře (např.

zabezpečení rodinného domu pomocí videovrátného). Často jsou bezpečnostní kamery

nasazovány jako doplněk klasické EZS, čímž se zjednodušuje a zefektivňuje zabezpečení

objektu. Z hlediska vyhodnocování záznamů a možného využití pro prevenci je velmi

významný fakt, že jednotlivé výstupy kamer jsou centralizované.

1.2.1 Technologie

Rozlišujeme dvě technologická řešení, tzv. CCTV kamery a IP kamery. Systémy

založené na CCTV kamerách jsou uzavřeným okruhem sběru analogového obrazu, který se

v případě potřeby digitalizuje a následně zpřístupňuje. IP kamery jsou oproti tomu plně

digitalizované s možností individuálních nastavení v tzv. web serveru každé ze zapojených

kamer s plným autorizovaným přístupem z lokální sítě či Internetu.

Dále se budeme věnovat pouze technologické stránce IP kamer, které máme na Střední

odborné škole a Středním odborném učilišti v Jindřichově Hradci instalované.

IP kamera je zřízení, které obsahuje počítač i kameru v jednom. Tudíž má i vlastní IP

dresu a další funkce, jež se starají o přenos dat po síti. IP kamera má také v sobě zabudovaný

web server, FTP server a FTP klienta. Tyto kamery také mohou mít v sobě zabudované

vstupní a výstupní port (tyto porty mohou např. ovládat relé nebo mohou ovládat spínání

kamery). Zachycuje obraz ve formě světla. Skládá se z několika komponentů, jenž jsou

umístěny v jejím krytu. Vstupní část obsahuje optiku se senzorem, sterý snímá obraz a

převádí jej na videosignál. Tento signál se přenáší přes čip zobrazovací jednotky na čip

komprimace, kde jej převádí do digitální podoby. Aby bylo možné tento obraz (video)

zhlédnou například za pomoci internetového prohlížeče, je v další části IP kamery webovým

serverem převedena na požadovaný formát.

7

Obrázek č.1 – Složení kamery

1. CCD

2. Obvodová deska

3. Piny konektoru

4. Objektiv s nastavitelným zoomem, zaostření a řízenou IRIS

5. Časování a ovládání – Řídí sekvence operací na čipu CCD, zesilovači, převodníku a

čipu zobrazovací jednotky.

6. Čip zobrazovací jednotky – Přijímá obrazová data z CCD (přes zesilovač a převodník)

a posílá je do čipu komprimace JPEG.

7. Řídící panel IRIS – Řídí nastavení clony čočky. Množství světla dopadající na

obrazový senzor musí být regulováno, protože by mnoho světla mohlo poškodit CCD

přesycením (zpracováním dat).

8. Čip komprimace JPEG – Přijímá digitální signál ze zobrazovacího senzoru a

komprimuje do JPEG (formát obrázku pro rychlejší přenos). Velikost komprese určuje

kvalitu obrázku, velikost souboru a rychlost snímkování. Menší komprese vytváří

větší kvalitu obrázku, ale zato i větší velikost souboru a pomalejší snímkování.

8

9. Napájecí konektor

10. Řadová svorkovnice – Přímé řízení (možnost připojení senzorů).

11. Port pro síťový kabel (Ethernet RJ45).

12. Řadič ethernetu – Detekuje síťové nastavení a přenáší data po síti.

13. CPU (centrální procesorová jednotka) – Počítač na čipu řídí a koordinuje součásti

kamery.

14. Paměť typu Flash

15. Lithiová baterie

CCD (Charged Coupled Device) a CMOS (Complementary Metal Oxide

Demiconductor) snímače jsou nejdůležitější částí kamery. CCD snímač je vyráběn za

pomocí technologie vyvinuté speciálně pro kamerový průmysl. Mají lepší světelnou

citlivost oproti CMOS, ale pokud na čip dopadne příliš ostré sluneční světlo, mohou se

v obraze objevit skvrny nebo může dojít i k jeho zničení. CMOS snímače jsou založeny na

technologii standardně užívané k výrobě paměťových čipů. Dnešní nejkvalitnější kamery

většinou požívají CCD snímače. A ačkoli nejnovější modely CMOS snímačů snižují jejich

náskok, stále nejsou vhodné pro kamery, od kterých se požaduje nejvyšší kvalita obrazu.

Nevýhodou CMOS je nízká citlivost na světlo.

CCD snímač velikosti 1/3 palce CMOS snímač velikosti ¼ palce

Obrázek č.2 – Snímač CCD a CMOS

Velikost čipů začíná na 1“ a postupem času a zlepšování technologie se začali čipy

zmenšovat na ½“, 2/3“, 1/3“ a ¼“. Nejvíce se používají čipy o velikosti 1/3“. Pro megapixelové

kamery se naopak používají čipy velikosti ½“, aby se zde dosáhlo vysokého rozlišení.

Velikost čipů je přímo úměrná velikosti rozlišení jako základnímu parametru, který udává

rozlišení snímacího čipu kamery. (www.wikipedia.org, 2010)

9

1.2.2 Umístění kamer

Při návrhu umístění kamer jsme vycházeli z požadavků na sledovaná místa, ať už

z důvodů možného efektu prevence patologických jevů, viz. následující bod. 1.3 a pak 1.5.1

práce, či nyní dále uváděných, ryze technických hledisek instalace. V obrázku jsou zakreslena

místa, na která budou umístěny kamery a taktéž můžeme vidět, jak jsou tato místa orientovaná

v budově. Výjimkou je pouze parkoviště, zde budeme sledovat prostor mimo budovu. Z

důvodu bezpečnosti kamerového systému není možné přesně zobrazit, kam kamery směřují.

Obrázek č.3 – Umístění kamer a sledovaných míst

Při instalaci a plánovaní režimu provozu kamerového systému je nutné přistupovat

odlišně ke způsobu užívání jednotlivých monitorovaných prostor či objektů, a to i ve vztahu k

různému dennímu režimu v daném prostoru. Z hlediska ochrany osobních údajů a ochrany

soukromí subjektů údajů tak lze odlišit rozsah a dobu monitorování pláště budovy nebo

vnějších prostor, do nichž není běžně povolen přístup, od prostorů vnitřních - chodeb, šaten,

učeben, kabinetů, sboroven, jídelen či sálů. Obdobně je také nezbytné rozlišovat, zda

monitorování kamerovým systémem probíhá pouze v době, kdy se v daném prostoru nemají

vyskytovat žádné osoby (tj. po nebo naopak během vyučování, resp. po nebo během pracovní

doby učitelů a dalšího personálu, o víkendu nebo během prázdnin), anebo zda má být systém

v provozu nepřetržitě. (www.ucitelskenoviny.cz, 2010)

10

Tedy i v době, kdy se v dané budově běžně vyskytují osoby v souvislosti s plněním

svých úkolů a povinností. Nastavení systému tak, aby snímal prostory v době, kdy se v nich

nemá žádná osoba vyskytovat, přitom z hlediska ochrany osobních údajů a soukromí nic

nebrání, přičemž v současné době běžně dostupná technická zařízení takové nastavení

funkčnosti bezpochyby umožňují.

1.2.3 Technické podmínky provozu

Při návrhu kamerového systému je nejdůležitější to, jak vypadá struktura sítě kam bude

umísťován. Rozhodujícími prvky je propustnost lokální sítě, zejména celková propustnost

aktivních prvků. Na škole máme centrální prvky osazené 1Gbps prvky po celém průběhu

páteří.

Zdůrazňuji páteří, protože i přez to, že je gigabit zdánlivě kapacitou s obrovskou

rezervou, rozhoduje tzv. topologie. Za prvé topologie tedy logika rozvržení prvků v prostoru

vzhledem k potencionálnímu zahlcování aktivními prvky, v tomto případě samotnými servery

jednotlivých IP kamer. Pro názornost připojuji obrázek č.4, kde je topologie zapojení

naznačena.

Obrázek č.4 – Topologie sítě

11

Z vyobrazení je zřejmé, že pro samotný sběr jednotlivých kamer je vyhrazená speciální

páteř ukončená v centrálním, tzv. L3 přepínači.

Druhým důležitým hlediskem mimo samotnou topologii, je i řešení někdy nepříjemného

fatku, že v místě kamer není, nebo je neekonomické instalovat zdroj napájení, tedy sítě 220V.

Řada dnes vyráběných IP kamer umožňuje pro tyto situace použití tzv. PoE technologie.

Power over Ethernet je v podstatě vedení napájení po datovém nosiči, datovém kabelu, při

využití jednoho krouceného páru injektovaným, dopředu transformovaným proudem. Tohoto

lze využívat na velké vzdálenosti (dle pravidel specifikace technologie Ethernetu 100m) bez

použití standardního zdroje napájení, či obnovy dalším aktivním prvekm.

Třetí a neoddělitelnou součástí provozu kamerových systémů je pořízení vhodného

sběrného SW, do kterého jednotlivé servery IP kamer souhrnně zasílají obrazová data a může

sloužit jako rekordér, nebo centralizovaná konzole pro správu připojených kamer.

Problematika obslužného sběrného SW přesahuje rámec této práce. Obvyklým problémem

bývá generační kompatibilita IP kamer a aktuální verze SW, který je velmi drahý a řádově

převyšuje pořizovací cenu samotných kamer. Proto je velmi důležité se při sestavování

rozpočtu pořízení kamerového systému tento „detail“ neopomenout.

1.3 Právní aspekty používání kamerových systémů

Provozování kamerového systému je považováno za zpracování osobních údajů, pokud

je vedle kamerového sledování prováděn záznam pořizovaných záběrů, nebo jsou v

záznamovém zařízení uchovávány informace a zároveň účelem pořizovaných záznamů,

případně vybraných informací, je jejich využití k identifikaci fyzických osob v souvislosti s

určitým jednáním. Samotné kamerové sledování fyzických osob není zpracováním osobních

údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., protože postrádá úroveň podmínek pro zpracování údajů

ve smyslu § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. To však nevylučuje aplikaci jiných právních

předpisů, zejména ustanovení občanského zákoníku upravujícího podmínky ochrany

osobnosti. (www.uoou.cz, 2010)

12

1.3.1 Povinnosti při provozování kamerového systému se záznamovým

zařízením

a) Kamerové sledování nesmí nadměrně zasahovat do soukromí.

b) Kamerový systém je možno použít zásadně v případě, kdy sledovaného účelu nelze

účinně dosáhnout jinou cestou (např. majetek je možno chránit před odcizením

uzamčením místnosti).

c) Dále je vyloučeno užití kamerového systému vprostorách určených k ryze soukromým

úkonům (toalety, sprchy). Je ovšem možné řešení, kdy subjekt údajů má na výběr

zalternativ (např. lze monitorovat prostory šatny plaveckého stadionu za předpokladu,

že je vymezen prostor pro převlékání, který není kamerami sledován). Specifikace

sledovaného účelu. Je třeba předem jednoznačně stanovit účel pořizování záznamů,

který musí korespondovat sdůležitými právem chráněnými zájmy správce (např.

ochranou majetku před krádeží).

d) Záznamy tak mohou být využity pouze v souvislosti se zjištěním události, která

poškozuje tyto důležité, právem chráněné zájmy správce. Přípustnost využití záznamů

pro jiný účel musí být omezena na významný veřejný zájem, např. boj proti pouliční

kriminalitě.

e) Je třeba stanovit lhůtu pro uchovávání záznamů. Doba uchovávání dat by neměla

přesáhnout časový limit maximálně přípustný pro naplnění účelu provozování

kamerového systému. Data by měla být uchovávána v rámci časové smyčky: např. 24

hodin, pokud jde o trvale střežený objekt, nebo případně i dobu delší, vzásadě ne však

přesahující několik dnů, nejdeli o pořizování záznamů policejním orgánem podle

zvláštního zákona, a po uplynutí této doby vymazána. Pouze v případě existujícího

bezpečnostního incidentu by měla být data zpřístupněna orgánům činným v trestním

řízení, soudu nebo jinému oprávněnému subjektu.

f) Je třeba řádně zajistit ochranu snímacích zařízení, přenosových cest adatových nosičů,

na nichž jsou uloženy záznamy, před neoprávněným nebo nahodilým přístupem,

změnou, zničením či ztrátou nebo jiným neoprávněným zpracováním, viz § 13 zákona

č. 101/2000 Sb.

13

g) Subjekt údajů musí být o užití kamerového systému vhodným způsobem informován

(např. nápisem umístěným vmonitorované místnosti), viz §11 odst. 5 zákona č.

101/2000 Sb., nejde-li o uplatnění zvláštních práv a povinností vyplývajících ze

zvláštního zákona.

h) Je třeba garantovat další práva subjektu údajů, zejména právo na přístup k

zpracovávaným datům a právo na námitku proti jejich zpracování, viz § 1 zákona č.

101/2000 Sb.

i) Zpracování osobních údajů je třeba registrovat u Úřadu pro ochranu osobních údajů,

nejde-li o uplatnění zvláštního práva či povinností vyplývajících ze zvláštního zákona,

viz § 18 odst. 1 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb. (www.rysanekj.com, 2010)

1.3.2 Doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů

Základní přístupová kriteria Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) lze

shrnout do těchto zásad, které je nutno v konkrétním případě vždy posoudit dříve, nežli se

učiní rozhodnutí o instalaci kamerového systému:

- Ochrana práva jednotlivce by měla být vždy zohledněna ve vztahu k zájmům,

provozovatele školy nebo školského zařízení (dále jen „škola“), který musí vykonávat

svá práva a povinnosti způsobem co nejméně zasahujícím do soukromí, a to nejen

zaměstnanců a žáků, ale i dalších osob.

- Škole musí být zřejmý velmi závažný důvod nebo vážná příčina, pro který je

kamerový systém instalován a který neumožňuje použít jiný, méně invazivní

prostředek zasahující do soukromí osob pohybujících se ve sledovaném prostoru.

Přitom je třeba zdůraznit, že kamerový systém nelze nasazovat a ani následně využívat

za účelem sledování fyzických osob – žáků, učitelů nebo zaměstnanců školy, ale

pouze pro legitimní účely jako je například ochrana majetku.

- Musejí být dána jasná pravidla pro přístup jen vymezeného okruhu osob k systému a

v něm uchovávaným záznamům nebo k jeho jednotlivým částem, včetně oprávnění

manipulovat se sledovacími zařízeními nebo jejich režim upravovat.

14

- Rovněž je nezbytné řešit zvláštní režim přístupu oprávněných osob k uchovávaným

záznamům, to znamená, jak osob pověřených správcem pro nahlížení do záznamů, tak

osob, které využijí svého práva přístupu k zaznamenaným údajům o nich.

- Musí být stanovena doba uchovávání záznamů, která nepřesáhne dobu potřebnou k

tomu, aby incident zaznamenaný kamerou bylo možno zjistit dodatečnými prostředky

a předat k vyšetření příslušným orgánům. Přitom doba uchování by při běžném

provozu systému neměla přesáhnout délku několika dnů s přihlédnutím k možným

odchylkám jednotlivých záznamů pořizovaných například během prázdnin.

- Před spuštěním systému by měl být vypracován projekt rozmístění kamer a instalace

jednotlivých sledovacích a záznamových zařízení včetně stanovení režimu (časového)

pro provoz jednotlivých snímacích stanovišť, který by měl být kritériem pro posouzení

funkčnosti systému i z pohledu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o

změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Pokud se shrnou shora uvedené podmínky a předpoklady pro zákonný rámec

provozování kamerových systémů, lze v zásadě s přihlédnutím k současným postojům Úřadu,

jejichž snahou je omezit provozování kamerových systémů ve školách jen na nezbytně nutnou

míru, souhlasit s větší částí stanoviska MŠMT v tom směru, že:

1. Skutečnost, že neexistuje zvláštní právní úprava podmínek pro provozování kamerových

systémů neznamená, že škola při splnění svých zákonných povinností správce osobních údajů

nemůže rozhodnutí o instalaci kamerového systému se záznamem učinit.

2. Pokud se škola k tomuto kroku rozhodne, ocitá se toto zpracování v režimu zákona a musí

proto splnit zde uváděné zákonné podmínky:

- Učinit oznámení o zpracování podle § 16 zákona.

- Zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů podle § 5 odst. 2,

pokud škola neprokáže kvalifikovaný důvod, který by ji opravňoval ke zpracování

osobních údajů bez souhlasu.

15

- Provozovat systém tak, aby bylo soukromí osob s ohledem na jejich právo podle § 10

zákona narušováno minimálně (posuzováno je např. i umístění kamer, úhel záběru,

zobrazovací schopnost apod.).

- Informovat monitorované osoby o instalaci a provozu systému podle § 11 zákona.

- Přijmout bezpečnostní opatření pro provozování systému a ochranu zpracovávaných

informací podle § 13 zákona a stanovit přiměřenou dobu pro uchovávání záznamů

podle § 5 odst. 1 písm. e).

- Respektovat podmínky zvláštních právních předpisů upravujících možnosti

sledování osob (zejména § 316 odst. 2 zákoníku práce).

Záměrem tohoto vyjádření je odstranit přetrvávající rozdíly v přístupu k otázce, v

jakých prostorách žáci i zaměstnanci školy, uplatňují své právo na soukromí.

V tomto směru se odkazuje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ESLP,

podle které je nutno pod pojmem soukromí člověka rozumět právo každého člověka na

vytváření a rozvíjení vztahu s dalšími lidskými bytostmi, a to i na pracovišti (a lze tedy

dovodit, že i v prostorách, kde jsou žáci vzděláváni). Dle soudu není dost dobře možné přesně

oddělit soukromý a profesionální život, neboť právě v rámci svých pracovních aktivit má

většina lidí největší příležitost navazovat a rozvíjet vztahy s vnějším okolím, a proto právo na

respektování soukromého života zahrnuje i právo na respektování soukromí v zaměstnání (viz

např. rozhodnutí ve věci Niemietz v. Německo z roku 1992). (www.uooz.cz, 2010)

1.4 Kamery a možná prevence patologických jevů

K instalaci a provozu kamerových systémů z hlediska prevence patologických jevů lze

obecně uvést, že s ohledem na jejich zvláštní charakter spočívající v sledování prostor, kde se

pohybují lidé, a který tak může představovat hrubý zásah do soukromého a osobního života

subjektu údajů, je jejich využití možné především na základě výslovného zákonného

zmocnění, nebo (což je i případ školních budov) se jejich nasazení jeví jako poslední

možnost, kdy již všechny dříve požité a méně invazivní prostředky dozoru selhaly.

16

To znamená, že se vždy jedná o zvláštní situaci, kdy se jiná opatření fyzické povahy

směřující k stejnému účelu prevence, ochrany nebo zabezpečení osob a majetku, která

neobsahují pořizování obrazových nebo zvukových záznamů, ukáží být s ohledem na

legitimní účely jejich nasazení (zejména zajištění ochrany osob i majetku) nedostatečnými či

nepoužitelnými, nebo jde o situaci, kdy lze vzhledem k okolnostem předem vyloučit účinnost

méně invazivních prostředků. Efekt pro prevenci patologického chování je je vždy výrazně

psychologický. (www.ucitelskenoviny.cz, 2010)

1.4.1 Záměry instalace v budově SOŠ J. Hradec

Původním záměrem instalace, bylo v prostorách školy postupně vybudovat dohledový

systém, který by sekundoval systému docházkovému. Jak už to bývá, realita s původními

záměry mírně zatřásla a místo docházkového systému byl nainstalován čistě zabezpečovací

systém od kanadské firmy PARADOX, s možným rozšířením na systém docházkový a

z centralizovaného CCTV systému kamer.

Koncem roku 2005 byl (díky vysokým prvotním nákladům) CCTV zavžen a zakoupen

IP systém od německé firmy Dlink. Byly to dvě kamery, které přes drátovou IP síť centrálně

sbíraly obrazová data do MPEG videosouborů se zápisem na HDD serveru. Možná

rozšiřitelnost PARADOXu umožňila primitivní docházkovou evidenci přez vstupní čipy

uživatelů a dvě kamery umístěné u dvou hlavních vchodů (pro zaměstnance a pro studenty)

paralelně zaznamenávaly příchozí a odchozí osoby.

Někdy závěrem roku 2006 jsme na základě informací o zřizovaném Úřadu pro ochranu

osobních údajů, dále ÚOOU a problémů při vnímání kamerových systémů veřejností od

záznamu za účelem možné evidence osob ustoupili. Současně byly vstupy do budovy a

prostory po dohledem viditelně označeny.

Druhým z důvodem instalace, který se do dneška ukázal jako velmi prozíravý, bylo

umožnění simulace provozu pro výuku, který používáme do dnes pro obor Informační

technologie. Již od začátku jsme se snažili zdůrazňovat přidanou hodnotu instalace, tedy

psychologický efekt přítomnosti kamer, který má přímou souvislost s vědomostmi o

technologii, tedy s uvědoměním možností technologie v prevenci sociálně patologických jevů

na škole.

17

Začátkem roku 2007 jsme IP systém rozšířili na 6 ks o 4 kamery PLANET (ICA-101).

Při výběru umístění těchto kamer byl krom technických požadavků výrazně zohledněn i fakt,

že jsou instalovány na velmi viditelná místa, u kamer bylo vypnuto snímání audia a všude

aktivovány zápisové diody. Každý rok pak ředitel školy zdůrazňuje při zahajování nového

školního roku rozhlasem přítomnost kamer jako prvku výhradně užívaného pro dohled nad

majetkem školy s psychologickým hlediskem prevence patologických jevů. (www.uiv.cz,

2007).

K dnešnímu dni je v kampu školy v provozu celkem 8 IP kamer, jedna zabírá vnitřní

parkoviště přiléhající k budovám školy. Instalace této kamery je třetím důvodem provozu

systému, a tím je čistě a puze zabezpečení majetku. Díky této kameře se podařilo vysledovat a

následně řešit parkování vozidel cizích osob v areálu školy a několika krádeží cenných věcí ze

zaparkovaných vozů.

18

2. Praktická část

Praktickou část závěrečné práce jsem po uvážení zvolil jako obecné zhodnocení vnímání

kamerových systémů ve školství. Dále jsem vytvořil dotazník oslovující všechny, kdo se

s kamerovým systémem v naší škole setkávají, aby vyjádřili názor na jeho přítomnost,

fungování, a přínosy.

2.1 Rešerše vnímání kamerových systémů obecně Záměrně jsem vybral 3 názory na instalování kamerových systémů:

ad 1)

"Ptáme se, co je důvodem pořízení kamerového systému. Nejčastější odpověď je, že jde

o zajištění bezpečnosti ve škole, zajištění ochrany majetku a pak také bezpečnosti

jednotlivých žáků," vysvětluje mluvčí inspekce Libor Vacek.

Inspektoři začali kvůli kamerovým systémům školy kontrolovat před třemi lety, když

Soukromé gymnázium Josefa Škvoreckého umístilo kamery i do tříd. Tehdy se studenti

vzbouřili a škola mohla kamery nechat pouze na chodbách.

Školy si často pochvalují, že kamery jim velmi pomáhají. Stejný názor mají i studenti

pražské Masarykovy střední školy chemické: "Rozhodně nám to nevadí. Je to šikovné, jednou

mi kamarád omylem vzal tašku, tak jsem se šel zeptat, jestli z toho nemají záběry. Jednoduše

jsme našli toho člověka, který si to omylem vzal, a hned jsem to měl zpátky."

Na pražském Soukromém gymnáziu Josefa Škvoreckého mají kamery jako prevenci.

Tedy, aby studenti nezlobili. "Pro nás je důvodem prevence sociálně patologických jevů. Ve

škole nemáme nikoho, kdo by seděl před obrazovkou a díval se, co se děje ve třídách. Je to

vlastně jenom to vědomí, že žáci mohou být sledováni."(www.rozhlas.cz, 2009)

ad2)

S boomem kamerových systémů na školách se ale začal v poslední době objevovat

problém. Může docházet k zneužívání práv dětí. Každá škola musí mít kamerový systém

přihlášený u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ne všechny školy to ale dodržují a hrozí jim

za to pokuty. "Toho se obáváme a myslíme si, že velké množství takových škol existuje.

Školy netuší, že ochrana osobních údajů a zákon na ochranu osobních údajů s tímto souvisí.

Pokud takovou věc zjistíme, tak škole hrozí pokuta až do deseti milionů korun a je to vážná

věc," doplňuje ředitel úřadu Igor Němec.

19

Pokud si chce škola pořídit kamerový systém, musí mít nejprve souhlas všech rodičů a

žáků. Podmínkou také je, aby se k záznamu z kamer nemohl dostat nepovolaný člověk a data

zneužít například na internetu. Školy by si navíc neměly uchovávat záznamy déle než 24

hodin, v případě víkendu pak tři dny.(www.uoou.cz, 2010)

ad 3)

Jeden ze zástupců základní školy s nainstalovaným kamerovým systém se novinářům

svěřil s následujícím příběhem: „Jeden student přišel nahlásit, že se mu někdo vloupal do

šatní skříňky. Nakonec se ale zjistilo, že si ji vylomil sám. Jeho rodiče pak škodu museli

zaplatit." Je tohle skutečně argument pro totální kontrolu a ztrátu soukromí? Není tristní, že na

ospravedlnění instalace kamerového systému slouží objasnění zcela banálního deliktu?

„Agresivita dětí roste. Ve škole s více než pěti sty žáků se vše uhlídat nedá. Rvačky a

krádeže však v šatnách díky kamerám zmizely," argumentuje ředitel další základní školy.

Represivní přístup tak naplno vtrhnul už mezi šestileté děti. Namísto prevence, vysvětlování

šikany a budování solidarity nainstalují kamery.

Hřebíček na hlavičku asi nejlépe uhodil Tomáš Navrátil, ředitel ZŠ Bělotín na

Olomoucku: „Je to dobrý způsob hlavně pro prevenci. Před kamerami si děti dávají pozor." Je

nad slunce jasné, že prevenci každý chápeme jinak. A že každý chápeme jinak i represi...

(www.rozhlas.cz, 2009)

2.2 Průzkum na půdě vybrané školy Pro zjištění, jak vnímají náš kamerový systém „obyvatelé“ Střední odborné školy

Jindřichův Hradec, jsem jako průzkumnou metodu vybral dotazník a sestavil ho k vyjádření

nad přítomností kamerového systému.

2.2.1 Metodika sestavení dotazníku

U tohoto dotazníku jsem dodržoval následující zásady:

a) srozumitelnost, objektivnost, standardnost, spolehlivost

b) logická a návazná struktura

c) jednoznačnost a snadnost vyplnění

d) s maximální mírou validity, tedy měří-li skutečně co měřit má

c) reprezentativnost a jednoduchá interpretovatelnost výsledků

20

Otázky byly konstruovány pokud možno jako přímé, srozumitelné a bez obalu. Ideální

je se držet zásady čím jednodušší otázka, tím jednodušší odpověď.

Odpovědi formulovány srovnatelně, škálovatelné, uzavřené s minimalizací tzv.

černobílých odpovědí bez možnosti příklonu, či odklonu, umožňující vyjádření převládajícího

názoru respondenta.

Modelově byly na začátek vloženy otázky úvodní, které mají u respondenta získat

důvěru a probudit zájem o spolupráci. Pokusil jsem se rovněž vložit tzv. filtrační otázku, u

které je jednoznačně možné určit „správného“ respondenta a také otázku identifikační

k určení charakteristiky respondenta.

2.2.2 Charakteristika vzorku Respondenty byli žáci školy, pedagogičtí i nepedagogičtí zaměstnanci školy.

Průzkumu se účastnily všechny 4 ročníky 3. maturitních oborů školy. Věkový rozptyl u žáků

je od 16.let věku do 20 let. Věkový rozptyl u pedagogických i nepedagogických pracovníků je

od 25 let do 64 let. Z konečného počtu 242 odevzdaných dotazníku má 37 účastníků

vysokoškolské vzdělání, 166 základní vzdělání, 8 maturitní vzdělání nebo vzdělání učebního

oboru. S kamerovým systémem jsou v denním kontaktu.

2.2.3 Sledované oblasti Přítomnost, odůvodnění, počet, reakce na kamery jejich i ostatních, snaha o

konkretizaci odůvodnění instalace, soukromý zájem o kamery, důvěru ohledně bezpečnosti

zpracování záznamu a jeho archivace, znalost technologie kamerového systému, názor na

redukci, či rozšíření stávající instalace, povědomí o jiných instalacích ve veřejných

prostorech, osobní setkání se záznamem, nebo osobní zkušenost s přínosem systému.

2.2.4 Vlastní sběr dat Dotazník jsem rozdával prostřednictvím třídních učitelů v prvním týdnu února 2010,

stejně tak i kolegům a provozním zaměstnancům, vyplněné a označené tiskopisy dotazníku se

mi vrátily v počtu 242 dne 12. února 2010.

21

2.2.5 Vyhodnocení dat, výsledky

345 osob SOŠ Jindřichův Hradec(vyplněno 242 dotazníků) Plné znění dotazníku, včetně vyhodnocení a dílčí interpretace výsledků. Zkratka BKS, (Bezpečnostní Kamerové Systémy). 1. Jste si vědomi přítomnosti bezpečnostních kamer v budově školy? Ano 242 Ne 0 (informace o přítomnosti BKS je opakovaně sdělována ředitelem školy na počátku školního roku) 2. Víte z jakého důvodu jsou bezp. kamery instalovány v budově školy? a) ochrana zdraví a bezpečnost osob 26 b) ochrana majetku 132 c) evidenční a sledovací systém pohybu po škole 60 d) prevence zločinu 24 (informace o přítomnosti BKS je opakovaně sdělována ředitelem školy na počátku školního roku) 3. Vybavíte si počet instalovaných kamer v budově a kampu školy? a) 2 4 b) 4 146 c) 6 92 (výsledek je chybný pravděpodobně z důvodu nepřístupnosti některých částí školy pro všechny osoby) 4. Má přítomnost bezp. kamer vliv na vaše chování: 1) nemá, nevěnuji tomuto pozornost 28 2) nepatrný, zvykl jsem si 90 3) občas si jich všimnu 64 4) jsem si vědom jejich přítomnosti, nevyhýbám se jim 60 5) ano, jsou mi nepříjemné, prostoru jejich záběru se vyhybám 0 (většina dotazovaných je v budově delší dobu než ti, kteří mohou přítomnost BKS vnímat negativně)

22

5. Myslíte si, že přítomnost bezp. kamer výrazně ovlivňuje chování ostatních? Ano 15 Spíše ano 8 Spíše ne 165 Ne 54 (BKS je vnímany dlouhodobě jako nevýrazná součást budovy, netýká se to konkrétně mě, nemyslím si, že by se to týkalo ani ostatních) 6. Souhlasíte obecně s instalací bezp. kamer do veřejných prostor? Ano 29 Spíše ano 16 Spíše ne 178 Ne 19 (KBS je obecně vnímán jako prostředek narušení soukromí) 7. Souhlasíte s instalací bezp. kamer pouze z konkrétního důvodu, např. ochrany bezpečnosti a zdraví? Ano 175 Spíše ano 43 Spíše ne 9 Ne 15 (konkretizace použití zjednodušuje přijímání BSK… v případě ochrany zdraví je pozitivní přijetí velmi zřetelné) 8. Souhlasíte s instalací bezp. kamer pouze z konkrétního důvodu, např. ochrany majetku? Ano 96 Spíše ano 57 Spíše ne 58 Ne 31 (konkretizace použití zjednodušuje přijímání BKS, vyčlenění „pouze“ ochrany majetku je z hlediska přijímání vhodným důvodem instalace) 9. Souhlasíte s instalací bezp. kamer pouze obecného důvodu, např. prevence kriminality? Ano 89 Spíše ano 46 Spíše ne 95 Ne 12 (konkretizace použití zjednodušuje přijímání BKS, z hlediska prevence kriminality instalace neobstojí, čistě pozitivní reakce je ale víceméně shodná)

23

10. Souhlasíte s tvrzením, že bezp. kamerový systém může být účinný ve veřejných prostorech z konkrétního důvodu, např. prevenci např. šikany? Ano 175 Spíše ano 64 Spíše ne 1 Ne 2 (konkretizace použití zjednodušuje přijímání BKS, v případě možnosti popírání šikany velmi jednoznačně) 11. Souhlasíte s tvrzením, že bezp. kamerový systém může být účinný ve veřejných prostorech z konkrétního důvodu, např. prevenci např. krádeží? Ano 89 Spíše ano 43 Spíše ne 19 Ne 91 (konkretizace použití zjednodušuje přijímání BKS, z hlediska omezení krádeží převládá nedůvěra, čistě pozitivní reakce je ale víceméně shodná) 12. Souhlasíte s tvrzením, že bezp. kamerový systém může být účinný ve veřejných prostorech z konkrétního důvodu, např. prevenci zneužívání omamných látek či související kriminality? Ano 4 Spíše ano 24 Spíše ne 127 Ne 87 (konkretizace použití zjednodušuje přijímání BKS, zde ale vyjímka potvrzuje pravidlo, v případě prevence zneužívání drog převládá velmi výrazná nedůvěra) 13. Souhlasíte s tvrzením, že bezp. kamerový systém může být účinný v prostorech škol z konkrétního důvodu, např. prevenci záškoláctví, pozdních příchodů, či neoznámených opuštění vyučování? Ano 98 Spíše ano 81 Spíše ne 57 Ne 6 (konkretizace použití zjednodušuje přijímání BKS, uvedení vizuálně dohledatelných situací je pro instalaci příznivé)

24

14. Pořídili byste si bezp. kamerový systém privátně pro vlastní potřebu? Ano 22 Spíše ano 18 Spíše ne 36 Ne 166 (KBS je obecně vnímán jako prostředek narušení soukromí, velmi jednoznačné) 15. Věříte, že je záznam z kamer zpracováván v souladu s pravidly o ochraně osobních údajů? Ano 51 Spíše ano 5 Spíše ne 12 Ne 174 (BKS je obecně vnímán jako prostředek narušení soukromí, zřetelně převládá názor o zneužití a nedostatečném zajištění záznamů) 16. Máte představu o technické stránce provozu bezp. kamerového systému? Ano 11 Spíše ano 65 Spíše ne 85 Ne 81 (převládající odpověď může odpovídat počtu studentů, kteří mají technologie BKS ve výuce) 17. Přejete si bezp. kamerový systém v budově školy rozšířit? Ano (učebny 4, šatny 29, kuchyně 27, toalety 15, domov mládeže 28) Ne 139 (KBS je obecně vnímán jako prostředek narušení soukromí, šatny osazeny nejsou a domov mládeže také ne) 18. Přejete si bezp. kamerový systém v budově školy zredukovat, zrušit? Ano (obava o soukromí 6, nedůvěra v techniku 14, nedůvěra v bezpečnost záznamů 11) Ne 211 (KBS je obecně vnímán jako součást budovy, přítomnost je brána jako fakt)

25

19. Víte o nějakém místě ve vašem okolí, kde je vybudován bezp. kamerový systém? (pokud Ano uveďte jednu, kde jsou dle Vás bezp. kamery nejčetnější) Ano (dopravní cesty 3, nákupní centra 18, banka 45, pošta 0, čerpací stanice 15, školy 25, městský kamerový systém 136) Ne 0 (KBS je běžně vnímán jako všudypřítomný, nejvýraznější povědomí je o městském kamerovém systému) 20. Vyberte jedno ze jmenovaných míst, kde si myslíte, že má bezp. kamerový systém největší opodstatnění: a) dopravní cesty 2 b) nákupní centra, čerpací stanice 5 c) banka, pošta 142 d) instituce státní správy (školy, úřady, soudy…) 83 e) městské kamerové systémy 10 (KBS a finance, o které se všichni bojíme :D) 21. Viděli jste někdy záznam z bezp. kamerového systému? Ano ( televize-kino 129, internet 70, osobně přímo ze systému 41) Ne 2 (použití záznamů z BKS je velmi běžnou součástí dokumentární tvorby) 22. Víte osobně o nějaké situaci. která vás, nebo vaše blízké, ovlivnila v souvislosti s přítomností bezp. kamerového systému? Ano 14 Ne 228 (žijeme ve slušné společnosti, záznamy nikdo nekontroluje :D) 23. Myslíte si, že bezp. kamerový systém má opodstatnění spíše pro: a) řešení situací probíhajících v reálném čase 45 b) řešení situací zpětně - ze záznamu 197 (v obeceném povědomí jsou spíše OFF-line BKS a to i přesto, že převládající městské kamerové systémy mohou řešit situace díky přítomnému dohledu v danou chvíli)

26

24. Souhlasili by jste v případě zajištění živého sledování obrazu s centralizací bezp. kamerových systémů veřejných škol ve městě? Ano 158 Ne 184 (BKS je obecně vnímán jako prostředek narušení soukromí, konkretizací se ale centralizace dohledu s negativními reakcemi vyrovnává) 25. Myslíte si, že jsou bezp. kamerové systémy v této době přínosem pro společnost? Ano 99 Ne 143 (BKS je obecně vnímán jako prostředek narušení soukromí)

2.3 Interpretace obecných výsledků výzkumu Po dílčích interpretacích výsledků vyhodnocení viz. předchozí bod 2.2.5 bych rád

vyjmenoval několik bodů, které považuji za podstatné pro provoz kamerového systému tak,

aby mohl působit efektivně na výskyt patologických jevů.

a) široké povědomí o přítomnosti systému

b) umístění zařízení na „citlivá“ a viditelná místa

c) poučení o možnostech či edukace parametrů systému

d) bezporuchové technologické zajištění provozu

e) centralizace sběru a časová katalogizace záznamů

f) efektivní a legislativně „čisté“ využívání záznamů

g) povědomí existence nadstandardní ochrany

h) maximální konkretizace využívání

Dále možná ještě individuální, předjednaná podpora právních zástupců žáků, sledování

aktuálního legislativního rámce provozu systému a mnoho dalšího, co vyplyne v průběhu

dalšího užívání.

27

Závěr

Uvědomuji si, že je daná práce pouze malou sondou do problematiky, která svým

rozsahem zahrnuje technické, právní, ekonomické, i psychologické otázky. Odpovědí na

otázku, mají-li kamerové systémy místo ve veřejných institucí, budiž jejich rozšířené užívání,

které, přiznávám, je v mnoha oblastech výsledkem spíše převládající paranoii společnosti, než

racionálním využitím technologií za účelem efektivní služby.

Mnohdy se může zdát, že se řada těch co iniciují provoz těchto zařízení, spoléhá na

přidružený psychologický efekt „nedotknutelného dohledu“, který každý z nás zná jako

nepříjemný pocit, když se někdo dívá.

Faktem je, že tato zařízení tu s námi jsou a v případě poučeného přístupu je možné je

jako doplňkový nástroj používat v široké paletě preventivních opatření, zajišťujících

spořádanou existenci společnosti.

28

Seznam použité literatury

Nagy, P., Loveček, T.: Bezpečnostné - Kamerové bezpečnostné systémy, Žilina 2009

Gill, M., Springgs, A.: Evaluate the effect of camera systems, Michigan 2007

Internetové zdroje

www. slovnik-cizich-slov.abz.cz (ABS spol. s r.o., 2010) http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovnik/pismeno/_/stranka/1312

www.msmt.cz (Ministerstvo školství, Mládeže a tělovýchovy, 2010)

http://www.msmt.cz/vzdelavani/prevence-ptj

www.ucitelskenoviny.cz (Učitelské noviny)

http://www.ucitelskenoviny.cz/n_obsah_clanku.php?id=446&PHPSESSID=086bfe

www.uoou.cz (Úřad pro ochranu osobních údajů, 2010)

http://www.uoou.cz/files/vyjadreni_a_doporuceni_uoou.pdf

www.rysanekj.com (Elektronické a bezpečnostní systémy Jiří Ryšánek, 2009)

http://www.rysanekj.com/produkty/produkty-systemy-cctv/legislativa-kamerovych-

systemu/

www.ihned.cz (Server Hospodářských novin, 2010)

http://domaci.ihned.cz/1-10072240-21332990-d00000_d-2b

www.rozhlas.cz (Český rozhlas, 2009)

http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/653877

www.wikipedia.com (Wikipedia Corp.) http://www.wikipedia.org

29

Přílohy Příloha. č.1: Vzor formuláře dotazníku pro kamerové systémy