Základy výživy a krmení hospodářských zvířat

Přednáška 8: Výživa krav

Krmení dojnic

• musí pokrýt potřebu živin na záchov a na produkci

• musí zabezpečit potřebu pro normální průběh březosti v jednotlivých fázích mezidobí

• musí umožnit normální rozvoj plodu a vytvoření nezbytných rezerv pro laktaci po otelení

• musí zabezpečit dlouhověkost při plném zdraví• vychází z možnosti zemědělského podniku v

dané oblasti při zabezpečování krmných dávek v letním, zimním a přechodných obdobích

Výpočet potřeby energie (NEL), PDI, NL, Ca a P

• Záchovná potřeba• Potřeba na produkci

mléka• Potřeba v období

březosti• Potřeba na dokončení

růstu• Změny živé hmotnosti

během laktace

Záchovná potřeba

• údaje se vztahují na 1 kg metabolické velikosti těla (H0,75)• při výpočtu se zohledňují různé způsoby chovu (ustájení

dojnic)

Výpočet:

ZP = h . H0,75

kde

H je živá hmotnost

h je hodnota uvedená v tabulce na 1 kg metabolické velikosti těla

Potřeba na produkci mléka

• je závislá na množství produkovaného mléka a na obsahu jednotlivých složek, hlavně mléčného tuku

• při výpočtu lze využít tabulkové hodnoty nebo vzorec pro přepočet mléka na FCM (fat corrected milk) se 4%obsahem tuku

Vzorec:FCM = Pml . (0,4 + (0,15 . t %))

Pml = produkce mlékat % = obsah tuku v %

Potřeba v období březosti

• představuje přídavek k záchovné potřebě živin dojnic při hmotnosti telete 45 kg

• je nutné znát počet dní (týdnů) před otelením

• při zvýšení hmotnosti telete o 5 kg se zvyšuje potřeba o 20 g PDI a 1,8 MJ NEL

• dále je potřeba připočítat potřebu na přírustek hmotnosti dojnice (cca 0,2 kg/den) tj. cca 5 MJ NEL, 46 g PDI a 68g NL

Potřeba na dokončení růstu

• je počítána u dojnic na 1. a 2. laktaci

• je závislá na pořadí laktace a požadovaném denním přírustku

• připočítává se k záchovné a produkční potřebě

Změny živé hmotnosti během laktace

• potřeba nebo uvolnění energie a živin při změnách hmotnosti vychází z obsahu 24 MJ netto energie v 1 kg přírůstku živé hmotnosti dojnic

Potřeba vlákniny

• závisí na živé hmotnosti a na výši produkce mléka

Výpočet:

Vl (kg) = 0,0189 . H0,75 + 0,065 . FCM – 0,001 . FCM2

• výsledek by měl být dodržován s tolerancí do 2 %• obsah vlákniny v denní krmné dávce se pohybuje

v rozmezí 15 – 24 %• při potřebě vyšší stravitelnosti živin je snižován

obsah vlákniny

Příjem sušiny

• je závislý na kvalitě a podílu objemných a jadrných krmiv v krmné dávce

• příjem sušiny se stanovuje z objemných krmiv

• lze zjistit výpočty (např. SPS (standardní příjem sušiny), SPSG (standardní příjem sušiny během gravidity)) nebo z tabulek (zde je potřeba znát hmotnost dojnice, produkci mléka a koncentraci energie)

Krmná období

1. letní krmné období

2. zimní krmné období

3. celoroční krmné dávky

Liší se především druhy a podíly objemných krmiv v krmné dávce.

Letní krmné období

Kombinace objemných krmiv:

- celodenní pastva

- celodenní krmení zelenou pící ve stáji

- polodenní pastva a polodenní zelená píce

- polodenní pastva nebo zelená píce v kombinaci s kukuřičnou siláží nebo ovesnou zavadlou siláží nebo senem či tvarovaným krmivem

Zimní krmné období

• krmeno kombinacemi konzervovaných objemných krmiv• např. kukuřičná siláž a jetelová zavadlá siláž, ovesná

zavadlá siláž a bílkovinná zavadlá siláž, siláže a seno• v některých případech jsou využívány i jednosložkové

dávky na bázi zavadlých siláží nebo kukuřičných siláží

Některé zimní krmné dávky mohou tvořit i celoroční krmné dávky.

Podmínky při sestavování krmných dávek

• zachovat žádoucí strukturu krmiv

• přebytek dusíkaté složky vyrovnat sacharidovým krmivem

• vyvážit krmnou dávku minerální přísadou

• jadrná krmiva užívat jen jako doplněk pro produkci nad produkční účinnost objemných krmiv (8 – 10 kg mléka)

Příklady krmných dávek

Letní: produkce 20 kg mléka

1:

červený jetel 50 kg

kukuřičná siláž 17 kg

2:

intenzivní pastva 50 kg

kukuřičná siláž 20 kg

kukuřičný šrot 2 kg

Zimní: produkce 15 kg mléka

1:

kukuřičná siláž 30 kg

luční seno 3 kg

sojový šrot a manioková moučka 1 : 1 3 kg

2:

luční seno 12 kg

oves 2 kg

ječmen 1,5 kg

Fázová výživa dojnic

• přizpůsobení úrovně krmení fyziologickému stavu dojnic vzhledem k reprodukčnímu cyklu

Fáze:

1. Období stání na sucho

2. První třetina laktace

3. Druhá třetina laktace

4. Třetí třetina laktace

Krmení dojnic stojících na sucho

• délka období 8 – 10 týdnů• nutné pro správný vývoj

plodu a pro vytvoření hmotnostní rezervy rpo následující laktaci

• rezerva má činit maximálně 50 – 60 kg

• poměr Ca : P se zužuje na 1 : 1

• poměr objemné a jadrné složky má činit 90 – 100 :10 – 0

• při překrmování dochází k tzv. syndromu tučných krav

• 14 dnů před porodem začínáme s návykem na jadrná krmiva

Krmení dojnic v 1. třetině laktace

• poměr mezi objemnou a jadrnou složkou by měl být 40 – 50 : 60 – 50

• toto období se vyznačuje nedostatkem energie

• odbourávají se tělesné rezervy z tuku

• při odbourávání se tvoří ketolátky a může dojít až k onemocnění zvanému ketóza

• úbytek hmotnosti u kombinovaných plemen nesmí přesáhnout 5 % hmotnosti

• je nutný pečlivý výběr krmiv s vyšší koncentrací energie při zachování optimální stuktury krmiv

• v prvních šedesáti dnech je třeba dojnici vyprovokovat k maximální produkci mléka stimulací jadrným krmivem

• přídavek jadra by při rozdojování měl být o dva až tři kg mléka vyšší neř odpovídá skutečné užitkovosti

• když dojnice přestane reagovat přizpůsobíme dávku jadrného krmiva skutečné užitkovosti

Krmení dojnic ve 2. třetině laktace

• poměr mezi objemnou a jadrnou složkou má být 60 – 70 : 40 – 30

• je obdobím vyrovnané výživy• úbytek hmotnosti se mění na přírustek

Krmení dojnic ve 3. třetině laktace

• poměr mezi objemnou a jadrnou složkou má být 80 – 100 : 20 – 0

• dochází k poklesu produkce• výrazněji narůstá hmotnost plodu a hlavně

plodových obalů• zvláštní pozornost je třeba věnovat zaprahování

krav• u dojnic s vysokou produkcí je třeba zaprahovat

náhlým vysazením jadrných krmiv, omezení šťavnatých krmiv, nebo až omezit přísun vody

Dávkování objemných krmivSkupina Krmivo Množství

v kg/kus/den

Zelená píce pastevní a luční porosty 40-60

jetele, vojtěšky a směsi 20-40

kapusta, skrojky, chrást 15-30

řepka, brukvovité pícniny do 20

Siláže z čerstvé i zavadlé píce

zima 10-40

léto 6-20

Seno luční i z víceletých pícnin 4-12

Sláma krmná 1-5

Okopaniny brambory syrové do 10

polocukrovka, krmná cukrovka do 15

řepa krmná do 25

Krmiva zpracovatelského průmyslu

mláto 4-10

výpalky do 30

melasa do 5

Dávkování jadrných krmiv

• jadrná krmiva se dávkují v množství 0,3 – 0,5 kg na 1 kg mléka nad základní krmnou dávku

• nebo 0,1 – 0,2 kg na 1 kg mléka v celé krmné dávce