PARAZITIČTÍ PRVOCI A ŽIVOČICHOVÉ

PRVOCI

Kmen: Bičíkovci

Trypanozoma spavičná (Trypanosoma gambiense)- přenos probíhá pobodáním mouchou (bodalkou) tse-tse- vyskytuje se v tropické Africe- způsobuje spavou nemoc u člověka a dalších savců- parazit v mozku narušuje cirkadiální rytmy člověka, člověk ztrácí schopnost ovládat spánek a

bdění - spánek přichází kdykoli během dne, ale zpravidla jen několikaminutový- pokud není člověk léčen, nastává smrt na celkové vyčerpání organizmu

trypanozoma v krevním nátěru mezi erytrocyty

Trypanosoma cruzi- přenos probíhá trusem krev sajících ploštic, který si člověk vetře při drbání nehty do kůže přes

mikroranky- žije v Jižní a střední Americe- parazit se usazuje v různých orgánech člověka i jiných savců- způsobuje Chagasovu nemoc, která může někdy probíhat téměř bez příznaků, ale pokud se parazit

usadí v srdci, může způsobit porušení jeho činnosti, v trávicím traktu zas může způsobit odumírání gliových buněk, které inervují trávicí trubici, tím pak přestane fungovat peristaltika střeva

Lamblie střevní (Giardia lamblia / Lamblia intestinalis)- přenáší se orofekální cestou kontaminovanými potravinami nebo vodou (alimentární infekce)- parazituje v tenkém střevě - přisává se na sliznici, může se ale ve střevě i volně pohybovat- způsobuje horečku a průjmy - hlavním hostitelem je člověk, ale může se vyskytnouti u jiných savců (např. opice, prasata)- nákaza hrozí i v Čechách, vyšší riziko je ale v zemích s nižším hygienickým standardem, kde

dochází často ke kontaminaci pitné vody kanalizační vodou

infikovaná střevní sliznice - přisáté lamlie1 - celkem osm bičíků2 - kinetoplast - přeměněná mitochondrie na výrobu ATP pro pohyb bičíku3 - dvě přísavky4 - dvě jádra5 - mediální tělíska6 - axostyl = osní vláknoobr. B - lamblie přisátá na buňce střevního epitelu

Bičenka poševní (Trichomonas vaginalis)- přenos pohlavním stykem- neléčené infekce (hrozí zejména u mužů, kde infekce probíhá často bez příznaků) mohou způsobit

neplodnost - zánětlivé procesy mohou vést k uzavření vejcovodů žen nebo chámovodů u mužů

Kmen: Kořenonožci

Měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica)- přenos orofekální cestou kontaminovanými potravinami nebo vodou (alimentární infekce)- živí se bakteriemi v tlustém střevě, při přemnožení se přichytávají ke sliznici a rozrušují ji- způsobují vodnaté průjmy bez horeček

Kmen: Výtrusovci

Toxoplazma (Toxoplasma gondii)- definitivním hostitelem jsou kočkovité šelmy, cílovým mezihostitelem hlodavci (např. myš);

mezihostitelem můžou být i jiná zvířata (například pes), nebo člověk, ale pro toxoplazmu to znamená, že nedokončí svůj vývojový cyklus

- kočka se nakazí tím, že sní infikovanou myš a prodělá zhruba týdenní střevní infekci, během které uvolňuje infekční částice spolu s výkaly do prostředí

- myš se nakazí pozřením infekčních částic spolu s potravou, parazit se přesouvá do CNS a v mozku působí změny, které vedou ke ztrátě strachu a zpomalení reflexů, tím si parazit zajistí, že infikovanou myš uloví kočka s větší pravděpodobností než myš zdravou a on se dostane do svého definitivního hostitele

- člověk se zpravidla nakazí od kočky, proto u nás toxoplazma parazituje právě v CNS se všemi důsledky - lidé víc riskují a mají zpomalené reflexy, častěji se tak stávají například účastníky dopravních nehod

- u člověka toxoplazma také mění psychiku - ženy bývají optimističtější a extrovertnější, muži se naopak uzavírají do sebe a mohou mít až sklony k depresím

- nebezpečí hrozí, pokud se nakazí toxoplazmou těhotná žena, protože toxoplazma se při vyhledávání mozku může usadit v mozku plodu místo v mozku dospělé ženy, což vede k

narušení struktury i činnosti vyvíjejícího se mozku a děti se mohou rodit i s těžkými mozkovými vadami, nebo může dojít k potratu

- člověk se může nakazit i snědením mezihostitelů, to je však poměrně vzácné a v tom případě by toxoplazma způsobila jen střevní infekci projevující se průjmy

- promořenost obyvatel ČR je poměrně vysoká, v různých zdrojích literatury se čísla velmi liší, můžeme se setkat s údaji od 30 do 60 %, vždy jde však o odhady, protože žádné plošné testování se neprovádí

Zimnička (Plasmodium)- přenášečem je komár rodu Anopheles, který žije v tropických oblastech všech kontinentů- definitivním hostitelem je člověk - způsobují onemocnění malárii- žije v červených krvinkách a živí se hemoglobinem- v krvinkách probíhá nepohlavní rozmnožování; po rozmnožení krvinky prasknou a noví jedinci se

i se zplodinami metabolizmu vyplaví do krve - metabolity vyvolávají horečnaté záchvaty- záchvaty se opakují v pravidelných intervalech, podle počtu dní mezi záchvaty (2 až 4 dny)

rozlišujeme několik typů malárie, každá je způsobena jiným druhem zimničky

Kokcidie (Coccidia)- parazitují zpravidla ve žlučníku, žlučovodech a přilehlých částech trávicího traktu nejrůznějších

ptáků a savců- výjimečně dochází k nákazám lidí, zejména těch, kteří pracují s infikovanými zvířaty (chovatelé

králíků při měnění podestýlky, pracovníci, kteří odstraňují trus holubů z domů a památek apod.)

- způsobují letální poškození jater

________________________________________________________________________________

MOTOLICE

- většinou hermafrodité- živí se tělními tekutinami rozmnožovací orgány

přísavky

trávicí soustava

Motolice jaterní (Fasciola hepatica)- parazituje v jaterních žlučovodech savců včetně člověka- neléčená nákaza vede k rozvoji cirhózy jater- mezihostitelem je vodní plž (hl. plovatka malá a plovatka bahenní)- larvy opouštějí plže, plavou volně ve vodě, vytvoří cysty na rostlinách, a ty pak spolu s rostlinami

sní definitivní hostitel

Motolice podivná - video

Motolice kopinatá - video

Krevnička (Schistosoma)- skupina motolic, které jsou gonochoristé, ale samec se samicí žijí v trvalém spojení - samec si

samici ukládá do břišní rýhy:

motolice přisáté v játrech

přísavka samce

samec

samice

přísavka samice

Krevnička močová (Schistosoma haematobium)- žije v Africe (zejména Egypt - povodí Nilu) a na Středním Východě- parazituje v kapilárách ve stěně močového měchýře- vajíčka opatřená ostrým hrotem se provrtávají skrz stěnu močového měchýře a dostávají se do

moči a tudy ven z těla- mezihostitelem je vodní plž- dorostlá larva aktivně ve vodě vyhledává definitivního hostitele (člověka) a přes kůži se provrtává

do cévního řečiště, kterým putuje ke kapilárám močového měchýře- onemocnění touto konkrétní Schistosomou se nazývá bilharzióza

Krevnička střevní (Schistosoma mansoni)- vyskytuje se v Africe, Středním Východě, Latinské Americe (Brazílie, Venezuela) a v Karibiku- parazitují v cévách vrátnicového oběhu a v jemných kapilárách ve střevní stěně- vajíčka opatřená ostrým hrotem se provrtávají skrz stěnu orgánů do střeva a spolu se stolicí se

dostávají ven z těla- dochází k rozsáhlému poškození střev a jater- mezihostitelem je opět vodní plž

TASEMNICEROSTELLUM - zasunovatelný chobotek opatřený věnečkem háčků na vrcholu hlavičky (SCOLEX) tasemnice dlouhočlenné, tasmenice bezbranná nemá háčky

BOTHRIA - svalnaté přísavky

Následují články - PROGLOTIDY, které se směrem od hlavičky ke konci těla rozšiřují a prodlužují

Články obsahují pouze vylučovací a rozmnožovací orgány samčí i samičí zároveň. Na konci se články oddělují a odcházejí se stolicí ven z těla.

tasemnice dlouhočlenná

Tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium)- délka 2-3 m (výjimečně až 8 m)- mezihostitel prase - larva se živí jeho svalovinou, po té vytvoří klidové zapouzdřené stádium

(BOUBEL)- definitivním hostitelem je člověk, nakazí se pozřením masa s boubelí- prevencí je hlavně dostatečná tepelná úprava masa- u člověka žije v tenkém střevě, kde se drží pomocí přísavek, živiny vstřebává ze střeva celým

povrchem těla- příznaky nákazy - bolesti břicha, nechutenství, průjmy nebo zácpa, chudokrevnost- díky různým opatřením se u nás už téměř nevyskytuje- člověk se může stát i mezihostitelem, boubel se usazuje v různých orgánech, podle toho se pak liší

obtíže a příznaky, onemocnění se pak nazývá cysticerkóza

Tasemnice bezbranná (Taenia saginata)- délka 4-5 m (zcela výjimečně může dosahovat až 20 m)- mezihostitel skot- definitivním hostitelem člověk- životní cyklus identický jako u předchozí t. dlouhočlenné

Tasemnice liščí (Echinococcus multilocularis)Měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus)- u těchto dvou tasemnic není člověk definitivním hostitelem, ale mezihostitelem - tasemnice tedy v

našem těle vytváří boubel, která velmi pomalu roste několik let v různých orgánech- příznaky nákazy se projevují až po delší době a vždy podle toho, ve kterém orgánu se boubel

vytváří (nejčastěji játra, ale mohou to být ledviny, slezina, mozek atd.)- jediná léčba je operativní- u nás dochází k infekci spíše tasemnicí liščí, a to z lesních plodů, které mohou být potřísněné

liščím trusem; dochází však pouze k 1-3 nákazám za rok v celé ČR- prevence - omytí nebo dobrá tepelná úprava lesních plodů; mražení vajíčka neničí- častěji se tyto nákazy objevují v tropických a subtropických oblastech, kde je více zastoupen

prozměnu měchožil zhoubný- další mezihostitelé mimo člověka - zejména hlodavci, od kterých se jejich pozřením nakazí

definitivní hostitelé

- dospělá tasemnice žije ve střevě psovitých šelem a koček a má velikost pouze několik mm

dospělá tasemnice liščí larvální stádium tasemnice liščí v mozku

Škulovec široký (Diphyllobothrium latum)- délka tasemnice je 5-12 m, výjimečně může dosahovat až 25 m- střídá tři hostitele - vodní korýše buchanky, ryby a rybožravé savce (medvědi, kočky, vydry, lidé

atd.)- vyskytuje se v pásmu kolem severního pólu - Skandinávie, Aljaška, Kanada, Sibiř- u nás hrozí nákaza z nedostatečně tepelně upravených ryb dovezených z těchto oblastí

________________________________________________________________________________

HLÍSTI

- červovité tělo:

Roup dětský (Enterobius)- velikost do 1 cm- žije v tlustém střevě lidí - více jedinců současně- samičky v noci vylézají z řitního otvoru ven a na kůži kladou vajíčka, což se dá využít při

diagnostice (na noc se lepí přes konečník izolepa, na které jsou ráno vidět vajíčka, případně i zachycené samičky

- vajíčka na pokožce způsobují svědění, drbáním se zanášejí za nehty a mohou být znovu spolknutá - dojde k tzv. autoinfekci

- vajíčka jsou velmi lehká a šíří se vzduchem, velmi snadno se infekce takto roznáší v dětských kolektivech

- u nás nejběžnější střevní parazit

Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)- velikost do 30 cm, samci bývají o něco menší než samice- dospělci žijí v tenkém střevě člověka- vajíčka odcházejí se stolicí do prostředí a šíří se orofekální cestou s kontaminovanou potravou,

vodou apod.- z vajíčka se ve střevě vylíhne larva, která se provrtá skrz stěnu střeva do krevního oběhu, tudy

putuje přes srdce do plic, kde se z cév provrtá do dutiny plic - drážděním vyvolává kašel, larvy pak polkneme a nakonec se definitivně usazují ve střevě

Svalovec stočený (Trichinella spiralis)- velikost několik mm- dospělci parazitují v tenkém střevě savců- živorodí - larvy se přímo v hostiteli provrtávají ven ze střeva do krevního řečiště a putují do

svaloviny, kde se nakonec zapouzdří a čekají, až je i s masem sní další hostitel- v ČR jsou pro člověka zdrojem nákazy hlavně prasata (především divoká), prevencí je dobrá

tepelná úprava masa; infekce jsou vzácné- hrozí ochrnutí důležitých svalů (žvýkací a jazykové svaly, bránice, břišní svaly)

Vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) - tropy, subtropy- parazituje v podkožním vazivu člověka a některých dalších savců- samička dlouhá kolem 1 m, samci drobní- samice vyvrtává dírku do kůže, kterou ve vodě vystrčí zadeček ven a klade do vody vajíčka- larvy parazitují ve vodních korýších - buchankách- nákaza probíhá vypitím vody s buchankami

Vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti) - tropy, subtropy- velikost do 40 cm- parazituje v mízních uzlinách člověka, které ucpává - lymfa pak nemůže odtékat z periferie těla,

hromadí se tam a způsobuje otoky a změny na pokožce (rohovatění)- způsobuje onemocnění elefantiáza- přenašečem je komár

Vlasovec oční (Loa loa) - Afrika, Blízký a Střední východ- přenašeči jsou ovádi- parazituje v podkoží člověka, kde tvoří bolestivé bulky, a také pod spojivkou oka

________________________________________________________________________________

ROZTOČI

- ektoparazité - parazitují na kůži- mikroskopičtí členovci (pavoukovci), až na klíště, které dosahuje větších velikostí

Zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei)- samičky si vyvrtávají chodbičky v hlubších vrstvách v kůži, kam kladou vajíčka a živí se

tkáňovým mokem- larvy z chodbiček pronikají na povrch do vlasových váčků a živí se mazem- samci zůstávají na povrchu kůže a živí se odumřelými kožními buňkami

- způsobují kožní onemocnění svrab - projevuje se silným svěděním - při škrábání se odlupují šupinky kůže s larvami, a tím se svrab šíří na další jedince

Trudník tukový (Demodex folliculorum)- v lidské kůži a vlasových váčcích, živí se povrchovými pokožkovými buňkami- široce rozšířený v lidské populaci (podle oblasti 20 až 100 %), zpravidla bez příznaků, ale dává se

i do možné souvislosti s akné- jemu příbuzný je také trudník mazový (Demodex brevis)

Sametka podzimní (Neotrombicula autumnalis)- na člověku parazitují pouze larvy, dospělci se živí dravě- vyskytují se v trávě, zavrtávají se pod povrch pokožky a způsobují vyrážky - viditelné červené

tečky v kůži

Klíště obecné (Ixodes ricinus)- každé stádium saje krev na jiných hostitelích - první larvální stádium na drobných hlodavcích,

ještěrkách, ptácích, druhé larvální stádium na větších savcích (veverky, zajíci, králíci), dospělci na vysoké zvěři, domácích zvířatech, lidech

- aktivují při teplotách nad 5 °C a žijí v nadmořských výškách do 1000 m n.m.- přenašeči řady onemocnění, zejména lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy- možná prevence - použití repelentů proti přisátí klíštěte, vhodné oblečení do přírody (dlouhé

kalhoty, dlouhé rukávy, plné boty), po příchodu domů okamžitě prohlídnout tělo a přisátá klíšťata okamžitě odstranit

- klíšťata se odstraňují vytočením (směr točení není důležitý), nevytrhávají se, před vytočením se neusmrcují! (uvolnili by do rány více slin s choroboplodnými zárodky) - k vytočení klíštěte je možné v lékárně zakoupit speciální pinzetu, která stojí jen kolem 40 Kč

- vyndané klíště se nesmí rozmačkávat ani pálit (rozstříknutá krev může přes mikroranky na kůži být taky infekční), nejlépe je klíště zabalit do toaletního papíru a spláchnout do záchoda apod.

dospělá samička dospělý sameček

_______________________________________________________________________________

HMYZ

- ektoparazité z kmene členovců

Veš dětská (Pediculus capitis)- končetiny přizpůsobené k pohybu ve vlasech- živí se sátím krve na pokožce hlavy- na vlasy lepí vajíčka - hnidy

Veš muňka (Pthirus pubis)- lidově také zvané „filcky“- žije v pubickém ochlupení, v ochlupení v podpaží, někdy také ve fousech a obočí

Veš šatní (Pediculus humanus)- žije v oblečení, na člověka chodí jen sát krev- přenášejí skvrnitý tyfus a návratnou horečku (bakteriální horečnatá onemocnění)- velký výskyt u nás hlavně za války, dnes už téměř vymizela

Blechy- bezkřídlé, nohy přizpůsobené ke skákání- larvy se živí organickým odpadem ve škvírách v podlaze apod.- dospělci sají krev, bez potravy ale vydrží až jeden rok- přenašeči onemocnění - mor (tam, kde se ještě dnes vyskytuje), tularémie, také jsou

mezihostitelem některých tasemnic (pes nebo kočka se mohou pozřením takové blechy nakazit tasemnicí psí)

Komár, ovád a další krev sající parazité- z lékařského hlediska významní jako přenašeči různých onemocnění

_______________________________________________________________________________

PIJAVICE

- patří do kmene kroužkovců- využívají se pro izolaci hirudinu - protisrážlivá látka, alternativa k lidskému heparinu