Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a...

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta informatiky a statistiky

Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Rudolf Kvapil

Bezplatná cloudová datová úložiště a jejich využití při výuce na

VOŠIS

Bakalářská práce

2012

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: ,,Bezplatná cloudová datová

úložiště a jejich využití při výuce na VOŠIS“, zpracoval samostatně a použil

pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.

V Praze dne 17. května 2012 ……………………………

podpis

Poděkování

Rád bych poděkoval Ing. Davidu Klimánkovi, Ph.D, za ochotu, čas a věcné

připomínky, kterými mi výrazně pomohl při vypracování této bakalářské práce.

Dále bych chtěl poděkovat své rodině, která mě podporovala po celou dobu

mého studia.

Název bakalářské práce:

Bezplatná cloudová datová úložiště a jejich využití při výuce na VOŠIS

Abstrakt:

Cílem práce je implementovat vybrané bezplatné cloudové úložiště pro použití

při výuce na VOŠIS. V teoretické části se budu zabývat problematikou ukládání

dat do tzv. cloudu, shrnu konkrétní parametry jednotlivých služeb – výhody

a nevýhody, dostupnost, náročnost na implementaci do síťového prostředí

apod. V praktické části provedu vlastní vícekriteriální analýzu optimálního

datového úložiště a zdokumentuji průběh testování využití vybraných free

webových úložišť pro výuku na VOŠIS.

Klíčová slova:

Cloud, bezplatné úložiště, vícekriteriální analýza, cloud computing, XAMPP,

mapování síťového disku.

Title of the Bachelor´s thesis:

Free cloud storages and their usage in teaching at VOŠIS.

Abstract:

The aim is to implement the selected free cloud storage for usage in teaching at

VOŠIS. In the theoretical part I will deal with issues of storing data in the cloud,

I will summarize the specific characteristics of each service - advantages and

disadvantages, availability, demand of implementing of a network environment,

etc. In the practical part, I will make a own multi-dimensional analysis of the

optimal data storage and document the use of the testing selected free web

storages for teaching at VOŠIS.

Key words:

Cloud, free storage, multicriteria analysis, cloud computing, XAMPP, network

drive mapping.

Obsah

Použité zkratky ................................................................................................................ 10

1 Úvod ........................................................................................................................ 11

2 Teoretická část ........................................................................................................ 12

2.1 Cloud computing .............................................................................................. 12

2.1.1 Popis .......................................................................................................... 12

2.1.2 Historie ...................................................................................................... 13

2.1.3 Charakteristika a terminologie .................................................................. 14

2.1.3.1 Samoobsluha ...................................................................................... 14

2.1.3.2 Sdílení zdrojů ..................................................................................... 14

2.1.3.3 Pay as you go ..................................................................................... 15

2.1.3.4 Up-to date .......................................................................................... 15

2.1.4 Distribuční model ...................................................................................... 15

2.1.4.1 SaaS (Software as Service) ............................................................... 15

2.1.4.2 PaaS (Platform as Service) ................................................................ 16

2.1.4.3 IaaS (Infrastructure as a Service) ....................................................... 17

2.1.5 Model nasazení.......................................................................................... 17

2.1.5.1 Veřejný cloud ..................................................................................... 17

2.1.5.2 Soukromý cloud ................................................................................. 18

2.1.5.3 Hybridní cloud ................................................................................... 18

2.1.5.4 Komunitní cloud ................................................................................ 18

2.1.6 Výhody a nevýhody Cloud Computingu .................................................. 18

2.1.6.1 Výhody............................................................................................... 18

2.1.6.2 Nevýhody ........................................................................................... 19

2.2 Bezplatná cloudová datová úložiště ................................................................. 19

2.2.1 Internetové úschovny ................................................................................ 20

2.2.1.1 Aktuální situace kolem internetových úschoven ............................... 21

2.2.2 Osobní cloudy ........................................................................................... 22

2.2.2.1 File clouds .......................................................................................... 23

2.2.2.2 Device clouds ..................................................................................... 23

2.2.2.3 App clouds ......................................................................................... 23

2.2.3 Výhody a nevýhody .................................................................................. 23

2.3 Teorie připojení síťové jednotky ve Windows ................................................. 24

3 Praktická část .......................................................................................................... 27

3.1 Problém přístupu z domova i ze školy k jednomu disku bez využití FTP ....... 27

3.1.1 Popis problému ......................................................................................... 27

3.1.2 Návrh řešení .............................................................................................. 28

3.1.3 Výběr bezplatných úložišť ........................................................................ 29

3.1.3.1 Dropbox ............................................................................................. 32

3.1.3.2 Google Drive...................................................................................... 34

3.1.3.3 Microsoft SkyDrive ........................................................................... 35

3.1.3.4 SugarSync .......................................................................................... 36

3.1.3.5 Box ..................................................................................................... 38

3.1.3.6 DriveHQ............................................................................................. 39

3.1.3.7 OpenDrive .......................................................................................... 40

3.1.3.8 SpiderOak .......................................................................................... 41

3.1.3.9 Capsa.cz ............................................................................................. 42

3.1.4 Vícekriteriální analýza .............................................................................. 44

3.1.5 Instalace a nastavení služby Capsa.cz ....................................................... 47

3.1.6 Používání úložiště Capsa.cz na VOŠIS ..................................................... 50

3.2 Nastavení DocumentRoot na bezplatné cloudové úložiště v balíku XAMPP .. 50

3.2.1 Popis problému ......................................................................................... 50

3.2.2 Apache....................................................................................................... 50

3.2.3 Návrh řešení .............................................................................................. 51

3.2.3.1 Microsoft Virtual PC 2007 ................................................................ 52

3.2.4 Instalace a konfigurace balíku XAMPP a načítání php dokumentů

z cloudu ................................................................................................................... 52

3.2.4.1 Nastavení pro server .......................................................................... 52

3.2.4.2 Nastavení pro studenta ....................................................................... 53

3.3 Práce s několika soubory najednou prostřednictvím bezplatného cloudového

úložiště ........................................................................................................................ 54

4 Závěr ....................................................................................................................... 57

5 Seznam literatury a použitých zdrojů ...................................................................... 58

6 Seznam obrázků ...................................................................................................... 65

7 Seznam tabulek ....................................................................................................... 66

8 Přílohy ..................................................................................................................... 67

10

Použité zkratky

ACTA - Anti-Counterfeiting Trade Agreement

ASP - Application Service Provider

CFO - Chief Financial Officer

CRM - Customer Relationship Management

DNS - Domain Name System

FTP - File Transfer Protocol

GB - Gigabyte

HW - Hardware

IP - Internet Protocol

MB - Megabyte

MS - Microsoft

OS - Operační systém

P2P - Peer-to-peer

PC – Personal Computer

PHP - Hypertext Preprocessor

PIPA - Protect IP Act

RAM - Random-Access Memory

SOPA - Stop Online Piracy Act

SW - Software

TB - Terabyte

VPN – Virtual Private Network

11

1 Úvod

Téma s názvem bezplatná cloudová datová úložiště a jejich využití při výuce na

VOŠIS jsem si vybral hlavně proto, že v dnešní době se právě tyto služby stávají velmi

populární a před nedávným časem jsem se o ně začal sám zajímat.

V teoretické části, která navazuje na další straně, se budu zabývat především

vysvětlením pojmu Cloud computing. Tato velmi mladá varianta správy souborů

a přístupu k aplikacím se s přibývajícími dny a roky stává stále aktuálnější a mnoho

firem ji již využívá a pochvaluje si ji. Budu se také věnovat jeho historii a uvedu pár

jmen, která za jeho vznikem stojí. Dále se také budu zabývat rozdělením Cloud

Computingu a vyjmenuji jeho nejdůležitější vlastnosti, výhody a nevýhody.

Praktická část mé práce bude sloužit k vybrání jednoho nejoptimálnějšího

z bezplatných cloudových úložišť, hodnocených dle předem vybraných kritérií, přičemž

každé z nich podrobněji zanalyzuji a pomocí vícekriteriálního rozhodování vyberu

nejideálnější, které poté aplikuji v konkrétních případech použití na VOŠIS.

12

2 Teoretická část

2.1 Cloud computing

2.1.1 Popis

Dá se říci, že každá větší firma v dnešní době již využívá takzvaného Cloud

computingu. Pro tento výraz neexistuje přesná a zavedená definice, nicméně můžeme se

ho snažit vysvětlit jako využívání hardwaru jiných firem za účelem snížení nákladů na

hardware naší firmy. Při této příležitosti bych zde uvedl 3 definice Cloud Computingu,

které považuji za nejvýstižnější.

,,Cloud computing označuje souhrnně technologie a postupy používané

v datových centrech a firmách pro zajištění snadné škálovatelnosti aplikací dodávaných

přes Internet’’ – Jan Kodera (1)

,,Cloud computing si můžeme zkusit definovat jako technologii, která umožňuje

přístup k datům a aplikaci ze kteréhokoliv místa. A také jako zařízení, jež je připojeno

k dotyčné síti.’’ – Michal Polák (2)

,,Cloud computing je jedno z velmi oblíbených marketingových spojení v IT

průmyslu. Cloud computing je sdílení hardwarových i softwarových prostředků pomocí

sítě. Právě tento princip dal systému název, v diagramu se podobá mraku (anglicky

Cloud)’’ – www.cloudcomputing.cz (3)

Anglický výraz cloud se používá právě proto, že zakreslené schéma Cloud

Computingu připomíná mrak (v angličtině cloud). V praxi tato služba funguje například

tak, že firma B sdílí s firmou A svůj hardware nebo software a firma A za tyto služby

firmě B platí. Toto spojení je pro firmu A výhodné, protože její náklady na hardware

a software jsou daleko nižší, než kdyby tyto prostředky využívala sama ve svých

podmínkách, sdílení probíhá zásadně prostřednictvím internetové sítě. V dnešní době

patří mezi největší průkopníky v oblasti Cloud Computingu především dvě velké

americké firmy: Google a Microsoft. Google a spousta jím nabízených služeb fungují

již v současnosti na tomto principu, můžeme jmenovat například jeho Gmail, aplikaci

Picasa pro sdílení fotek a videí, Google Docs sloužící pro ukládání dokumentů různých

typů a jejich synchronizaci například mezi spolupracovníky ve firmě nebo nejnovější

free webové úložiště Google Drive, které je právě s Google Docs maximálně propojené.

Microsoft nahlíží na tyto služby jinak než Google. Jde mu především o kompletní

http://www.cloudcomputing.cz/

13

virtualizaci operačního systému a dalšího softwaru, včetně například kancelářských

balíků MS Office. (4) (5)

V dnešní době využívá určitý typ cloudu každý z nás. Nejlepším příkladem jsou

naše emailové schránky, kde jsou opět data uložena na serverech poskytovatelů

(Seznam, Centrum, Google) a my k nim pouze přistupujeme za pomoci jednoduché

webové aplikace. Dalším typem, který většina z nás určitě někdy použila, jsou služby,

které slouží primárně jen jako úložiště souborů. Mohl bych zde jmenovat servery jako

Rapidshare, Ulož.to, Czshare a nebo před nedávnem zrušený Megaupload. O něm

a jemu podobných serverech se ještě budu zmiňovat později.

Obrázek 1: Znázornění Cloud Computingu (6)

2.1.2 Historie

Hlavní myšlenku fungování Cloud Computingu vyslovil v 60. letech 20. století

John McCarthy, americký informatik a kognitivní vědec. Ten prohlásil, že by se

v budoucnosti mohla počítačová technika organizovat podobně jako veřejná služba.

Tento koncept byl odvozen od telekomunikačních organizací, které v letech 90. jako

první udělaly radikální posun od typu datových okruhů point-to-point do virtuální

privátní sítě VPN. Díky optimalizaci využití zdrojů tak mohly svoji práci uskutečňovat

14

efektivněji a levněji. Termín Cloud Computing byl poprvé použit na přednášce

profesora Ramnath Chellappa, který ho definoval jako výpočetní paradigma, kde se

hranice výpočetního výkonu budou stanovovat spíše z ekonomického hlediska, než

z hlediska technických omezení. (7) (8)

Asi prvním průkopníkem v oblasti poskytování podnikové aplikace

prostřednictvím jednoduché webové stránky byla v roce 1999 firma Salesforce.com.

V těsném závěsu se v roce 2002 přidal Amazon se spuštěním služeb Amazon Web

Services (AWS) a jejich zprovozněním pro veřejnost a firmy v roce 2006. Amazonu

nejvíce vadilo, že využívá jen 10% kapacity své výpočetní techniky a zbytek je určen

pro rezervní použití. Cloud Computing však přinesla nejvíce do podvědomí veřejnosti

v roce 2006 firma Google spuštěním svých Google Docs. Posledním významným

milníkem je rok 2009, kdy do hry vstoupil Microsoft se spuštěním Windows Azure.

Poté se ještě přidaly další společnosti jako například: IBM, Oracle, Dell, Fujitsu,

Teradata nebo HP. V následujících letech se předpokládá velký nárůst využití Cloud

Computingu a příchod dalších firem, které začnou spouštět své služby s ním zaměřené.

(9) (10)

2.1.3 Charakteristika a terminologie

Cloud computing se dá často charakterizovat několika atributy:

• Samoobsluha

• Sdílení zdrojů

• Pay as you go

• Up-to date

2.1.3.1 Samoobsluha

Samoobsluha znamená, že si každá firma může lehce v administrátorském

režimu nadefinovat velké množství nastavení a může si zvolit např.: jaká práva bude mít

konkrétní uživatel, na jaké soubory bude moci nahlížet a jak s nimi pracovat, kterých

služeb na cloudu bude využívat, jaká nastavení může měnit a podobně.

2.1.3.2 Sdílení zdrojů

Sdílení zdrojů je jednou z největších výhod cloudu. V praxi tato vlastnost

funguje tak, že všichni uživatelé přistupují k souborům a aplikacím přes internet, což

15

sebou nese obrovskou výhodu možnosti přístupu prakticky z celého světa. Tato data

jsou pak nadále sdílena mezi uživateli (například mezi těmi, kteří jsou v hierarchii na

stejné nebo vyšší úrovni) a umožňují také jejich spolupráci v reálném čase. Jako skvělý

příklad zde může posloužit například služba Google Docs. K nově vytvořenému

dokumentu se může připojit několik uživatelů a současně ho editovat. Mohu tedy

například psát text a můj kolega vidí, kde mám kurzor, může mi do práce kdykoliv

zasáhnout anebo si můžeme role prohodit.

2.1.3.3 Pay as you go

Tato charakteristika se vztahuje k finanční stránce věci. Zákazník platí

společnosti, která cloud provozuje, za velikost přenesených dat – kolik toho zákazník

přenese, tolik toho firmě zaplatí. Další možností je konstantní platba za předem

domluvený prostor, který se již nezvětší (firma si například může platit úložiště

o velikosti 1TB).

2.1.3.4 Up-to date

Při používání cloudu jsou veškeré změny neprodleně aktualizovány

a synchronizovány, například s uživatelskými PC. Pokud do služby nahrajeme nějaký

soubor a kdokoliv, komu umožníme přístup k tomuto souboru, nám ho změní,

automaticky se potom aktualizuje také soubor uložený v našem PC (pokud toto

vyžadujeme). Zde opět vše záleží hlavně na rychlosti připojení jednotlivých počítačů do

sítě. Při editaci velkých souborů tak bude synchronizace trvat daleko déle, než například

při editaci textového dokumentu. (11)

2.1.4 Distribuční model

Dělení Cloud Computingu je velmi složitá věc a existuje na ní velké množství

názorů. Nejčastěji se však rozděluje podle dvou hledisek, a to podle toho, jak je cloud

poskytován, anebo podle toho, jaké služby sám poskytuje. Mezi typicky poskytované

služby se řadí tyto distribuční modely.

2.1.4.1 SaaS (Software as Service)

Tzv. Software jako služba. Jedná se o model, kdy je kompletní softwarové

vybavení a webové úložiště spravováno provozovatelem služby. Klienti k ní poté

přistupují výhradně přes internet. Tento model se vyznačuje především nízkými náklady

a jednoduchostí. Poskytovatel přebírá v tomto případě veškerou zodpovědnost za datové

úložiště, aplikační software, operační systém a podobně. Navíc odpadá klientům nákup

16

licencí na OS nebo serverových licencí, vše toto již je v permanenci hostitele služby

(ASP), který veškeré tyto výdaje hradí z měsíčních poplatků. Následující tabulka slouží

k vyjádření výhodnosti služby SaaS ve firmě o 10 zaměstnancích po dobu 3 let

provozu. Částky jsou uváděny v amerických dolarech.

Obrázek 2: Náklady na vlastní správu a správu pomocí ASP (12)

Z tabulky je jasně vidět, že v menší firmě o 10 pracovnících se nám využívání služby

SaaS za stávajících podmínek rozhodně vyplatí a naše náklady tak klesnou o celých

46%. Nejčastějším příkladem SaaS služby je CRM systém. (12)

2.1.4.2 PaaS (Platform as Service)

Tzv. Platforma jako služba. Jedná se o službu, kdy se zákazník stará jen a pouze

o instalaci, provoz a údržbu své aplikace. Naopak se nemusí zabývat správou hardware

a tzv. solution stacku. Solution stack je balík aplikací, za které se považuje například

operační systém, databázový server, webový server a podobně. Přístup ke službě opět

probíhá prostřednictvím internetového připojení. Služba nadále může obsahovat také

zařízení pro návrh aplikací, vývoj aplikací, testování, nasazení a hostingu aplikací.

Může též obsahovat aplikační služby jako nástroje pro týmovou spolupráci nebo

integraci webových služeb.

17

Obrázek 3: Schéma distribučního modelu PaaS (13)

2.1.4.3 IaaS (Infrastructure as a Service)

Tzv. infrastruktura jako služba. Zde se jedná o nejméně vyvinutý distribuční

model. Hostitel poskytuje uživateli pouze samotný hardware (výpočetní infrastrukturu)

s úložným prostorem a konektivitou, kterou si objedná. Nejčastěji se zde platí za

velikost úložného prostoru pro data. Poskytovatel IaaS nabízí vlastní prostředky ze

svého sídla, ze kterého dokáže najednou obsloužit i několik stovek dalších zákazníků

(firem). (14) (14) (15)

2.1.5 Model nasazení

Model nasazení nám říká, jak je cloud nejčastěji poskytován, avšak toto dělení

není jednoduché. Mnoho autorů se shoduje na dělení na cloud veřejný a soukromý,

v dalších kategoriích se však již mírně rozcházejí.

2.1.5.1 Veřejný cloud

Veřejný cloud je někdy považován za typický model cloud computingu. V této

formě se jedná o model, ve kterém je nabízen k pronájmu výpočetní výkon komukoliv,

kdo o něj má zájem. Tyto služby nabízí veřejnosti velké množství firem v popředí

s Amazonem (poskytuje elastický cloud, jednoduché databáze i datové úložiště) anebo

právě Salesforce.com. Jsou určeny právě pro širší veřejnost a většinou pro všechny

poskytuje stejnou nebo velmi podobnou funkcionalitu. (16) (17) (18) (19)

18

2.1.5.2 Soukromý cloud

Hlavní specifikací soukromého cloudu bývá daleko nižší počet uživatelů, než je

tomu u cloudu veřejného. Soukromý cloud je postaven na technologiích cloudů

veřejných – jedná se především o virtualizaci, a je poskytován většinou organizacím

prostřednictvím třetí strany (externí dodavatel), či organizace samotné (IT oddělení oné

firmy). Tyto služby jsou většinou spolehlivé a bezpečné, avšak nenabízejí takovou

finanční výhodnost a možnosti využití. Uživatel se stále bude muset zabývat nákupem

software a někdy i hardware (17) (19)

2.1.5.3 Hybridní cloud

Jak je patrné již z názvu, tento typ bude spojovat jak typ soukromý, tak typ

veřejný. Hybridní cloud se obvykle nabízí jedním ze dvou způsobů: dodavatel má

privátní cloud a vytváří partnerství s poskytovatelem veřejného cloudu nebo

poskytovatel veřejného cloudu tvoří partnerství s dodavatelem, který poskytuje privátní

cloud platformy. Navenek toto spojení vystupuje jako jeden cloud, avšak oba modely

jsou propojeny pomocí standardizačních technologií. (20) (19)

2.1.5.4 Komunitní cloud

Komunitní cloud bývá využíván definovanou komunitou, například

spolupracujícími firmami, komunitou vývojářů určitého projektu apod. Tento cloud je

používán zejména v případech, kdy je třeba dodržovat předpisy (například se může

jednat o stejné požadavky na audit) anebo mohou být spojeny s funkčními požadavky,

například s hostováním aplikací, které vyžadují rychlou dobu odezvy. (21) (19)

2.1.6 Výhody a nevýhody Cloud Computingu

2.1.6.1 Výhody

• Úspora financí – žádné velké investice do HW a SW, platíme pouze za to, co

používáme.

• Klient nemusí znát princip funkce HW a SW.

• Snazší vzdálená podpora.

• Sdílení HW prostředků umožnuje lépe rozdělovat výkon mezi jednotlivé klienty,

uživatelé platí pouze za výkon, který skutečně potřebují.

19

• Rozšíření funkcí / zvýšení výkonu probíhá přímo v datovém centru. Tento

systém šetří čas, náklady, dopravu i životní prostředí.

• Uživatel se může k datacentru připojit kdekoliv, nezávisle na platformě (PC,

mobilní telefon, tablet).

• Datové centrum může nabídnout vyšší výkon pro jednoho klienta než běžný

počítač. Naopak v případě, že výkon není třeba, dokáže tento systém šetřit

prostředky.

• Bezpečnost – data bývají několikanásobně zálohovaná, aplikace jsou

zdokonalovány bez nutnosti instalace nových verzí, celé datacentrum je

zpravidla zabezpečeno mnohem lépe než jeden počítač.

• Nezávislost na dodavateli hardwaru.

• Místo kupování SW či HW stačí pouze platit měsíční poplatek.

• Velká řada služeb je poskytována zdarma. (22) (23)

2.1.6.2 Nevýhody

• Poskytovatel služby může mít výpadek nebo úplně zbankrotovat (ovšem selhat

může kdykoliv i náš pevný disk). Změna poskytovatele bývá nákladná.

• Vaše data mohou být zneužita nepovolanými osobami (jako se to může stát

i s daty ve firemní síti).

• Platby za některé služby mohou při dlouhodobém užívání převýšit náklady na

klasický software. Provozovatel může své služby zdražit.

• Online programy mívají méně funkcí než desktopová řešení.

• Závislost na internetovém připojení – software může běžet pomaleji nebo selhat.

(23)

2.2 Bezplatná cloudová datová úložiště

Náplní mé práce bude testování a analýza bezplatných cloudových úložišť, proto

si je teď přiblížíme.

20

2.2.1 Internetové úschovny

S globálně se zrychlujícím internetovým připojením narůstá potřeba posílání

větších souborů. Velká většina laické veřejnosti si myslí, že email slouží k posílání

právě těchto souborů, avšak dnešní emailové schránky neposkytují až tak velký

komfort, co se prostoru týče. Poslat například soubor o velikosti 1 GB pomocí emailu

nelze, většinou emailové schránky zvládají soubory o maximální velikosti přibližně

20 MB. K těmto účelům tedy vznikají desítky internetových úschoven, které tyto služby

nabízejí. Tyto služby jsou obvykle postaveny velmi podobně. Uživateli se po zadání

webové adresy do prohlížeče zobrazí úvodní stránka a většinou uprostřed ní

nepřehlédnutelné tlačítko upload, které slouží pro nahrání požadovaných souborů.

Po provedení akce se zobrazí hypertextový odkaz, který si poté uživatel jen zkopíruje

a může ho rozesílat dál, například svým spolupracovníkům nebo rodině. V poslední

době se tyto služby stále vylepšují a dnes již tato úložiště nabízejí i online streamování

nahraných videí a audio nahrávek, vytváření vlastních fotoalb nebo například prohlížení

nahraných dokumentů. Pokud tedy nemáme přístup na své vlastní FTP anebo si

nechceme stahovat speciální programy pro sdílení na P2P sítích, jsou tato úložiště pro

nás ideální volbou. Hlavní příjem těchto serverů souvisí s prodejem premium účtů, které

poskytují uživateli buď časový úsek, po který může data ze serveru stahovat (účty na

den, týden, měsíc, rok …) nebo jsou limitovány objemem stažených dat (1 GB, 100 GB,

1 TB …). Pro koupi premium účtu je většinou nutné, aby si zákazník vytvořil registraci

na internetových stránkách a zaplatil za užívání jednou z nabízených možností (kartou,

převodem na účet, paypal …). Po přihlášení pak může spravovat svoje nahrané soubory,

vyhledávat mezi všemi nahranými soubory od všech uživatelů, vytvářet seznamy pro

stahování nebo stahovat programy, které po nainstalování pomáhají všechny tyto

činnosti lépe organizovat, zjednodušují upload fronty souborů, či naopak jejich

download. Premium účty také umožňují stahovat vysokou rychlostí a poskytují

neomezeně velký prostor pro nahrávání souborů. Nejčastěji tyto servery lákají uživatele

ke koupi účtu srovnáním výhod pro premium uživatele a pro běžné uživatele.

Neregistrovaní uživatelé jsou většinou nuceni opsat náhodně vygenerovaný kód captcha

(ochrana proti spamovým robotům) a poté například ještě počkat určený čas na

zpřístupnění souboru. Pokud ho omezenou rychlostí stáhneme, budeme muset počkat na

stažení dalšího souboru určený počet minut. Těmto překážkám často uživatelé nepřijdou

na chuť a raději si nakonec zakoupí prémiový účet. (24)

21

Obrázek 4: Typický příklad srovnání výhod pro premium uživatele a pro běžné uživatele (25)

2.2.1.1 Aktuální situace kolem internetových úschoven

V poslední době se v souvislosti s internetovými úschovnami začínají velmi

často objevovat zkratky jako např.: SOPA, PIPA nebo ACTA. Tyto zkratky reprezentují

zákony, které vznikají k potlačování internetového pirátství. Za vznik těchto

protipirátských opatření jsou odpovědny hlavně hudební vydavatelství, filmová

a televizní studia, časopisy, rádia a další řada médií. Nelíbí se jim, že se z internetu

za posledních 20 let stalo skladiště nelegálně sdílených a autorsky chráněných děl. Tyto

firmy s každým staženým filmem či písní přicházejí o zisk, který se v součtu šplhá

k miliardám dolarů. Spouštěcím prvkem všech událostí, vedoucích k návrhům těchto

zákonů, byl americký senát v čele se senátorem Patrickem Leahym, který v květnu 2011

představil návrh zákona se zkratkou PIPA. Další dohody na sebe nenechaly dlouho

čekat a způsobily řadu nevolí u velké části veřejnosti, která proti zákonodárcům bojuje

celou řadou prostředků. Největší změnou v legislativě má býti to, že za obsah nahraný

na web již neponesou odpovědnost uživatelé, ale právě poskytovatelé úložišť. Na to

doplatil v nedávné době Megaupload, jeden z největších serverů pro ukládání dat, jenž

22

byl zablokován a zrušen FBI v polovině ledna tohoto roku právě kvůli porušování

autorských práv a lidé, kteří ho provozovali, byli zatčeni. Vzhledem k těmto událostem

se rozhodlo větší množství podobných serverů skončit svou činnost nebo alespoň

omezit svůj provoz. (26) (27) (28)

Obrázek 5: Upozornění FBI na stránkách Megauploadu (Autor)

Mezi nejznámější zahraniční internetové úschovny patří již zmiňovaný

RapidShare, MediaFire, YouSendIt, Minus a další. Českým serverům vládne Ulož.to,

v těsném závěsu následují další jako CzShare, Edisk, Letecká pošta nebo například

server Hellshare.

2.2.2 Osobní cloudy

Tématem mé praktické části bude aplikování právě jednoho vybraného úložiště

tohoto druhu, konkrétně osobního file cloudu.

S rostoucím datovým objemem souborů a se zrychlujícím se internetovým připojením,

je pouze otázkou času, kdy bude mít člověk více souborů uložených na cloudu, než

fyzicky u sebe v PC. Během posledních let masivně přibylo služeb, které nám, ať už

zdarma, či za určitý finanční obnos dokáží tyto požadavky zprostředkovat. Fungují jinak

než internetové úschovny. Zatímco uživatelé úschoven musí soubory uploadované na

cloud nejprve stáhnout, uživatelé virtuálních cloudových disků se soubory mohou

pracovat tak, jako by je měli fyzicky uložené na svém harddisku. Osobní cloudy se dají

rozdělit na 3 druhy:

23

• File clouds – tradiční úložiště jakýchkoliv dat – Služby Dropbox, SugarSync,

GoogleDrive atd. Zde můžeme uložit jakýkoliv soubor a sdílet ho s pracovníky

nebo s ním jinak pracovat.

• Device clouds – slouží pro nahrávání a synchronizaci pouze určitých druhů

souborů, zástupcem je iCloud od společnosti Apple.

• App clouds – jedná se o vlastní úložiště jednotlivých webových aplikací.

Největším zástupcem této skupiny je bezpochyby GoogleDocs od Googlu, ale

řadí se sem například i online poznámkový blok - Evernote.

2.2.2.1 File clouds

Fungují na podobném principu. Po stažení programu, který nás provede také

instalací a nastavením služby, se nám vytvoří na pevném disku složka, do které budeme

přesouvat soubory, jež budeme chtít synchronizovat s cloudovým úložištěm. Tento

postup můžeme provádět na libovolném množství počítačů a vždy budeme mít

k dispozici stejná data. Dají se vytvářet celé sdílené složky nebo si můžeme vystačit

pouze s generováním odkazů na jednotlivé soubory. Některé z úložišť nabízejí

samozřejmě další funkce, jako je například fotoalbum a podobně. Přesto, že ve světě

jsou datových cloudových úložišť desítky, na českou obdobu si zřejmě budeme muset

ještě nějaký čas počkat.

2.2.2.2 Device clouds

Jak jsem již psal výše, hlavním představitelem této kategorie je iCloud od

společnosti Apple. Funguje podobně jako file cloudy s tím rozdílem, že vše je dostupné

již od začátku – uživatel nemusí instalovat ani nastavovat žádné další programy, vše již

umí operační systém. S tím samozřejmě přichází i nevýhoda nefunkčnosti na jiných

zařízeních, které nepodporují operační systém od Applu.

2.2.2.3 App clouds

Skvělé řešení pro týmové práce. Po pouhém přihlášení do služby můžete začít

vytvářet a sdílet dokumenty, současně je upravovat v reálném čase a opět je

synchronizovat do veškerých zařízení. Typickým zástupcem je služba Google Docs.

(29)

2.2.3 Výhody a nevýhody

Shrňme si tedy výhody, jaké nám tato úložiště přinášejí. Samozřejmě se různé

služby v drobnostech liší, ale převážně nabízejí stejné možnosti.

24

• Automatická synchronizace mezi více zařízeními najednou

• Uživatel se nestará o upload, pouze přesouvá soubory do složky

• S prostorem lze pracovat jako s fyzickým diskem

• Multiplatformní služba

• Hybridní přístup, tj. jak přes webovou aplikaci, tak z operačního systému

• Sdílení odkazů na soubory

Kde jsou výhody, musí býti i nevýhody. Každá služba má samozřejmě nějaké

,,mouchy“, ale pokusím se shrnout problémy, které mohou býti společné.

• Při nefunkčnosti internetového připojení se ke svým datům nedostaneme

• Svěřování dat cizí společnosti

• Rychlost internetového připojení může omezovat naši práci

2.3 Teorie připojení síťové jednotky ve Windows

Připojení síťového disku bude jedna ze stěžejních činností praktické části práce.

Tato věc je velmi důležitá, pokud chceme přistupovat k datům, která nejsou fyzicky

uložena v našem počítači. Mohou být klidně na internetu, na jiném počítači v síti, do

které jsme připojeni, nebo třeba na jiném serveru. Velmi často bývají problémy

s připojením síťové jednotky způsobeny firewallem, který může bránit přístupu

uživatelů k tomuto disku, avšak tato věc jde většinou bez problémů napravit upravením

výjimek, které firewall povoluje.

Například v síti více počítačů má každý počítač přiřazenou svojí vlastní unikátní

IP adresu. IP adresa je unikátní číslo identifikující počítač v síti Internet ve tvaru např.

81.31.5.5 či 194.125.189.147. Za jednou IP adresou se může skrývat celá firma či škola,

která na Internet přistupuje přes proxyserver či firewall, a naopak jeden uživatel může

dostat při každém připojení od svého poskytovatele přidělenu jinou IP adresu. K jinému

PC v síti se tedy pomocí této adresy připojíme, přičemž samotné připojení probíhá

podobně, jako když se připojujeme ke složce, která je přímo v našem PC. Pokud se

připojujeme k místu v internetu, často nevkládáme IP adresu, ale text, který je následně

překládán DNS servery na IP adresy. Postup si ukážeme nyní na příkladu.

25

Obrázek 6: Připojení síťové jednotky ve Windows (Autor)

V našem počítači klikneme na možnost: Připojit síťovou jednotku a do

následného dialogového okna vyplníme požadované údaje. Důležité je pro nás okno:

Složka. Do něj vkládáme právě údaje buď ve formě IP adresy anebo textu. Ještě si

můžeme vybrat, na které písmeno abecedy si chceme požadovanou jednotku

namapovat.

Obrázek 7: Připojení síťové jednotky ve Windows (2) (Autor)

26

V našem případě se nám po klepnutí na tlačítko Dokončit požadovaná složka

v síti připojí k PC a objeví se nám po kliknutí na Počítač jako: Umístění v síti. Poté již

ke složce můžeme přistupovat stejně, jako kdyby se nacházela fyzicky v našem počítači.

Kromě výše uvedeného návodu existuje i další možnost, jak našeho cíle

dosáhnout. Windows obsahují příkaz net, který se o připojení postará. S výhodou ho lze

využít při skriptování. Pro náš příklad by měl příkaz následující podobu (parametr

persistent říká, že si přejeme opětovné připojení jednotky i při příštím spuštění

počítače).

net use A: \\192.168.0.102\d /persistent:yes

– Jiří Brejcha (30)

27

3 Praktická část

Nyní se budu zabývat praktickou částí své práce. Budu zde řešit 3 problémy,

které všechny souvisí s využitím bezplatného webového úložiště a jeho použitím

na Vyšší odborné škole informačních služeb, Pacovská 350/4, 140 00 Praha 4.

Konkrétně se pokusím najít nejlepší řešení pro každý z nich.

Všechna testování budu provádět na operačním systému Windows od firmy

Microsoft, který se na této škole používá a to ve dvou verzích – Windows XP

a Windows 7.

3.1 Problém přístupu z domova i ze školy k jednomu disku bez

využití FTP

3.1.1 Popis problému

Vyšší odbornou školu informačních služeb (dále jen VOŠIS) navštěvuje velký

počet studentů, kteří si stěžují na kapacitní limity školního disku. Nyní to funguje tak,

že každý uživatel může po přihlášení pracovat s 20 MB osobním diskem (jednotka h:),

na který si může ukládat svoje data a dále s nimi pracovat. To v dnešní době již není

dostačující, a proto nastává problém jak co nejefektivněji a s co nejmenšími náklady

tuto možnost vyřešit.

Další, s tím související problém je v připojování studentů z domova, či jiného

místa ke svému školnímu disku. Nyní je to možné pouze přes FTP školy způsobem,

který ilustruje přiložený obrázek. První nevýhoda tohoto způsobu je, že musíme mít

v počítači nainstalován software pro přístup k FTP serverům. Dalším problémem může

být zablokování přístupu firewallem (například pokud se připojujeme z veřejné sítě).

Na svém disku by měli studenti mít samozřejmě pouze věci nutné ke studiu, přesto je

20 MB i na tyto věci velmi málo.

28

Obrázek 8: Současné připojení k FTP serveru VOŠIS (Autor)

3.1.2 Návrh řešení

Při řešení výše uvedeného problému připadají v úvahu tyto 3 varianty:

1. Rozšíření oddílu každého uživatele na požadovanou velikost

2. Nákup nového HW

3. Řešení situace využitím bezplatného internetového úložiště

1. varianta

Tento způsob řešení by byl nejjednodušší na provedení a zároveň by náklady na

jeho realizaci byly prakticky nulové. Je však otázkou, jaká by byla možnost jeho

rozšíření vzhledem ke kapacitním omezením školního serveru pro ukládání dat. Pokud

by prostor byl navýšen pro každého studenta například na dvojnásobek či trojnásobek

současného stavu, mohl by právě tento problém nastat. Dále také nelze ani po tomto

rozšíření zajistit veškeré potřeby studentů. Rozšíření až do velikosti např. 100 MB také

v dnešní době, kdy má například kniha ve formátu PDF kolem 80 MB a projekt

ukládaný ve formátu PSD (typická přípona pro program Adobe Photoshop) kolem

20 MB, mnoho neřeší. Rovněž by se muselo hlídat, jaké soubory si studenti na svůj disk

29

ukládají a jestli zbytečně nezahlcují školní server. Proto není tato varianta zrovna

nejšťastnější a byla by jen obtížně realizovatelná.

2. varianta

Nákup nového výpočetního HW by nebyl špatnou volbou, přesto však neřeší

zjednodušení vzdáleného přístupu a hlavně je finančně nejvíce náročné, nejen co se týče

samotného nákupu zařízení, ale také nákladů na jeho implementaci do školní sítě.

Jelikož na tuto variantu řešení neposkytne škola žádné prostředky, není asi vhodné dále

se jí zabývat.

3. varianta

Třetí variantou, která vzhledem ke všem možnostem vychází nejvýhodněji, je

použití bezplatného webového úložiště. Proto se touto variantou budu dále zabývat

a pokusím se najít co nejlepší řešení tohoto problému. Pro testování jsem si vybral

8 nejznámějších a nejlépe hodnocených úložišť ze zahraničí a zatím asi jediné úložiště

z našich luhů a hájů, které se jejich kvalitám nejen přibližuje, ale možná je i v lecčems

předčí. Všechny z nich budu analyzovat a pomocí vícekriteriálního rozhodování určím

nejvhodnější. To pak podrobně popíši a vytvořím krátký manuál pro používání.

3.1.3 Výběr bezplatných úložišť

Jednotlivá úložiště popíši, shrnu výhody a nevýhody a vše vyhodnotím.

Základním požadavkem je, aby se úložiště dalo připojit k PC jako další fyzický disk

a aby byla zajištěna jeho funkčnost pro běžnou práci se soubory na něm uloženými.

Tabulka 1: Vybraná cloudová úložiště

Služba Webová adresa

Dropbox http://www.dropbox.com

Google Drive / Docs http://www.drive.google.com

Microsoft Sky Drive / Live Mesh http://www.skydrive.live.com

SugarSync http://www.sugarsync.com

Box http://www.box.com

DriveHQ http://www.drivehq.com

OpenDrive http://www.opendrive.com

SpiderOak http://www.spideroak.com

Capsa.cz http://www.capsa.cz

30

Pro potřeby následného vícekriteriálního rozhodování budu každou službu dále

hodnotit podle těchto kritérií:

Tabulka 2: Seznam vybraných kritérií

Kritérium

č.

Název kritéria Požadovaná hodnota Důležitost

f1 Základní prostor 1GB 3-4

f2 Maximální velikost

jednoho souboru 100MB 3-4

f3 Rychlost přenosu větší rychlost výhodou 2

f4 Česká lokalizace pokud ano, výhodou 5

f5 Automatická

synchronizace není rozhodující 8

f6 Multiplatformní

aplikace pokud ano, výhodou 9

f7 Webové rozhraní co nejpřívětivější 7

f8 Možnost

namapování disku ano, nutné 1

f9 Jednoduchost co nejjednodušší 6

f10 Ostatní funkce pokud ano, výhodou 10

Požadovaná hodnota je uvedena ve sloupci, který vyjadřuje minimální požadavky

na námi vybranou službu. Pokud u některé ze služeb tyto požadavky nebudou splněny,

bude tato služba vyloučena z vícekriteriálního hodnocení a rovnou zamítnuta.

Pro provedení vícekriteriální analýzy je nutno si rovněž určit důležitost jednotlivých

kritérií. Důležitost kritérií je hodnocena stupnicí 1-10 (1 nejdůležitější, 10 nejméně

důležité).

Otixo

Ještě dříve, než se dostanu k samotnému popisu jednotlivých služeb, zmínil bych

nástroj, který se dá u některých z nich použít jako možnost, jak namapovat cloudové

úložiště jako další disk v PC, protože ne všechny ze služeb tuto věc umožňují přímo.

Nejprve se musíme zaregistrovat na stránkách http://www.otixo.com, které slouží jako

správce všech podporovaných cloudů v jednom. Tato služba tedy nepodporuje všechna

http://www.otixo.com/

31

cloudová úložiště, ale přesto zde ty známější většinou nalezneme. Po registraci stačí jen

klikáním přidávat jednotlivé služby, které se zobrazují na pracovní ploše Otixa.

Obrázek 9: Pracovní plocha Otixa (Autor)

Po kliknutí na možnost: Otixo on Your Desktop se nám zobrazí velmi podrobný návod,

jak pomocí této služby namapovat osobní cloudové úložiště a zajistit tak funkčnost

v OS Windows / Linux. Výsledek práce si můžeme prohlédnout na dále přiloženém

screenshotu. Přímo na něm již mám připojených několik odlišných úložišť najednou,

což Otixo zvládá bez problémů a každé z nich zobrazuje jako samostatnou složku.

Obrázek 10: Již namapovaný disk přes službu Otixo (Autor)

32

Tento postup samozřejmě není nejideálnější, ale pokud nám nebude vadit registrace

navíc nebo budeme-li chtít používat více úložišť najednou, je tato varianta dostačující.

(31)

3.1.3.1 Dropbox

První ze služeb, kterou budu hodnotit, je Dropbox, jedna z nejznámějších služeb

pro širokou veřejnost. Tato služba si získala na oblibě především svou jednoduchostí,

srozumitelností pro uživatele a multiplatformním využitím, díky kterému se k Dropboxu

mohou připojovat uživatelé kdykoliv a kdekoliv.

O službě

Historie Dropboxu stejně jako ostatních cloudových služeb je krátká. V roce

2007 ho založili Drew Houston a Arash Ferdowsie, dva studenti univerzity v

Massachusetts, kteří již byli unavení neustálým přeposíláním mailů se soubory.

V dnešní době používá Dropbox více než 50 milionů lidí po celém protože chtějí míti

svoje dokumenty, fotky nebo hudbu neustále u sebe, chtějí ji sdílet s rodinou a přáteli

nebo spolupracovat s kolegy ať jsou kdekoliv.

Použití

Po dokončení jednoduché registrace na webových stránkách se začne

automaticky stahovat program, který si nainstaluje vše potřebné k provozu a následně

vyžaduje email a heslo, které jsme zadali při registraci. Po správném vyplnění

přístupových údajů nám nabídne výběr 3 variant služby: bezplatný prostor 2 GB a dvě

placené verze s prostorem 50 GB nebo 100 GB. Poté se nám zobrazí také pár tipů pro

správné ovládání programu. V naší uživatelské složce ve Windows (Linux a další

platformy to mají podobně) se vytvoří další podsložka Dropbox. Vše co nyní do této

podsložky nakopírujeme, se bude synchronizovat s webovým rozhraním a všechny

soubory se tak ukládají na cloud. Nainstalujeme-li pak na jiném počítači stejný program

a přihlásíme-li se, všechny soubory se nám automaticky opět budou synchronizovat.

Je to výhodné v situaci, kdy uživatel používá notebook, stolní PC, případně ještě chytrý

telefon – všechna data má stejně organizovaná a nemusí řešit jejich přenos z platformy

na platformu. Toto jsou ale společné vlastnosti mnohých ze služeb, které budu

popisovat, pojďme si říci, v čem je Dropbox oproti ostatním výjimečný.

33

Specifika

Dropbox nabízí uživatelům bezplatný základní prostor 2 GB, avšak ten lze při

splnění určitého vstupního ,,kvízu“ navýšit až na 7 GB. Stačí pouze pozvat pár přátel,

synchronizovat první soubory, přečíst si manuál, nainstalovat si Dropbox na jiné

platformy případně nasdílet přátelům složku. Dropbox všechny tyto drobnosti

zaznamenává a poctivě nám ,,přiděluje“ stovky MB. Další obrovskou výhodou, kterou

Dropbox využívá je, že nikdy neuploaduje celé změněné soubory, ale vždy jen jejich

binární rozdíl, tudíž je nahrávání daleko rychlejší. K tomu všemu si pamatuje i starší

verze souborů, takže když něco omylem uživatel smaže, Dropbox ho dokáže z historie

obnovit. Pokud nahrajeme soubory do složky Public, která se automaticky vytvoří po

nainstalování, můžeme odkazy posílat přátelům nebo spolupracovníkům. Fotografie

nahrané do složky Photos se zase dají prohlížet ve webovém prohlížeči prostřednictvím

pěkných fotogalerií. Co se týče bezpečnosti dat, data na Dropboxu jsou šifrována

moderním kryptovacím algoritmem AES-256, který používá třeba i americká armáda,

tudíž je zabezpečen dostatečně i proti hackerům a dalším hrozbám. (32) (33) (34) (35)

(36) (37) (38) (39) (40)

Zhodnocení služby

Tabulka 3: Charakteristiky služby - Dropbox

Kritérium Výsledek

Základní prostor (f1) 2GB

Maximální velikost jednoho souboru (f2) neomezená

Rychlost přenosu (f3) D: 250 kb/s ; U:430 kb/s

Česká lokalizace (f4) ne

Automatická synchronizace (f5) ano

Multiplatformní aplikace (f6) ano – pro všechny platformy

Webové rozhraní (f7) uživatelsky přívětivé

Možnost namapování disku (f8) skrze Otixo

Jednoduchost (f9) maximální

Ostatní funkce (f10) historie smazaných souborů, upload pouze

binárních rozdílů, fotogalerie

34

3.1.3.2 Google Drive

O službě

Google Drive je nejmladší ze všech dostupných úložišť. Světlo světa spatřil

teprve nedávno, v polovině dubna 2012.

Použití

Google Drive (česky Disk Google) nenabízí nějaké převratné novinky oproti

službám jako je Dropbox či SkyDrive. Jeho hlavní výhody jsou jinde a to v souvislosti

s propojením s jinými službami od Google jako např.: Gmailem, Kalendářem, Google

Docs a nebo s webovými alby Picasa. Používání je podobné jako u dříve zmíněného

Dropboxu. Po registraci se opět začne stahovat program pro jednoduchou synchronizaci

a opět se vytvoří složka, do které se data jednoduše kopírují (registraci není třeba

provádět, pokud jsme ji již v minulosti provedli pro jinou službu Google). Velkým

krokem je, že Google Dokumenty jak jsme je znali, již nefungují, jsou nyní integrovány

právě do Google Drive a nabízejí více funkcí, například: drag&drop přetahování

souborů, konverzi mezi formáty nebo rychlou spolupráci v reálném čase. Opět ani zde

nechybí přístup přes webové rozhraní a velkou výhodou může být i vyhledávání, které

je poskytováno pomocí klíčových slov, avšak vhodné je hlavně pokud máme uloženo

velké množství dat. Co se týče samotné desktopové aplikace, je vidět, že se Google

inspirovat hlavně Dropboxem, neboť vypadá velmi podobně. Multiplatformní aplikace

jsou tu zastoupeny též, avšak pro produkty které využívají iOS jsou teprve ve vývoji.

Velmi významnou funkcí je sdílení souborů ve skupinách (funguje na stejném principu

jako v Google Docs)

Specifika

Obrovským plusem je česká lokalizace celé služby, která jde ruku v ruce

s ostatními službami od Google. Další odlišností od podobných služeb je rozpoznávání

obličejů na nahraných fotkách (propojení s Google Picasa) nebo vyhledávání textu

v nahraných souborech. Vzhledem k tomu, že se jedná o novou službu, mapování disku

je zatím možné opět jen přes službu Otixo, očekává se však, že v příštích několika

měsících na této možnosti Google zapracuje. (41) (42)

35

Zhodnocení služby

Tabulka 4: Charakteristiky služby - Google Drive



Maximální velikost jednoho souboru (f2) 10GB

Rychlost přenosu (f3) D: 1000 kb/s U: 600 kb/s

Česká lokalizace (f4) ano


Multiplatformní aplikace (f6) ano, ale chybí pro iOS

Webové rozhraní (f7) stejné jako u ostatních služeb Google



Ostatní funkce (f10) veřejné sdílení i sdílení ve skupinách,

vyhledávání, integrace Google Docs

3.1.3.3 Microsoft SkyDrive

O službě

Microsoft spustil svůj SkyDrive v srpnu roku 2007 a od té doby prošel velkou

řadou obměn. V prosinci 2008 například proběhlo rozšíření úložné kapacity z 5 GB

na stávajících 25 GB. SkyDrive je od počátku součástí rodiny Microsoftu s názvem

Windows Live Essentials a přístup k němu je zajištěn pomocí Windows Live ID.

Použití

Použití je podobné jako u ostatních služeb, to znamená, že po navštívení

domovského webu, je potřeba se registrovat a vytvořit si tak svoje Windows Live ID,

které slouží pro přístup na cloud. SkyDrive rozhodně nenabízí tak povedené

a jednoduché rozhraní pro uživatele, jako některé z jiných služeb, avšak zase se velmi

podobá prostředí samotných Windows. Opět i zde funguje varianta s vytvořením složky,

do které se nakopírují soubory a automaticky se pak synchronizují s online úložištěm.

36

Specifika

Ke službě SkyDrive se opět dá přistupovat přes Otixo, ale také přímo přes

Windows. Zde je ovšem postup trochu složitější a vyžaduje nainstalování Windows

Live ID Sign-in Assistant a Windows Essentials. Propojení poté probíhá pomocí online

ID přes uživatelské účty systému Windows. Nabídka aplikací pro ostatní platformy je

i zde překvapivě široká, avšak zatím chybí aplikace pro operační systém Android, který

je v dnešní době hojně využíván. SkyDrive také podporuje sdílení mezi ostatními

uživateli, ať už přes email nebo v sociálních sítích. Stejně jako u Google Drive funguje

SkyDrive jako úložiště dokumentů, na kterých může pracovat zároveň více lidí. Velkou

nevýhodou se však může zdát maximální velikost jednoho souboru, která je stanovena

na pouhých 100MB. (35) (38) (43)

Zhodnocení služby

Tabulka 5: Charakteristiky služby - Microsoft SkyDrive


Základní prostor (f1) 5GB v základu, 25GB pro online

vytvořené dokumenty

Maximální velikost jednoho souboru (f2) 100MB




Multiplatformní aplikace (f6) ano, ale chybí pro Android

Webové rozhraní (f7) podobné jako ve Windows

Možnost namapování disku (f8) skrze Otixo, přes Live ID


Ostatní funkce (f10) sdílení, online práce s dokumenty, lepší

integrace do Windows než u konkurence

3.1.3.4 SugarSync

O službě

SugarSync funguje od května roku 2008. Nebyl to ale první projekt tvůrců této

služby. Vznikla z původního projektu s názvem Sharpcast Photos, který umožňoval

37

lidem pouze sdílení a prohlížení fotografií. Za tu dobu byl SugarSync velmi často

srovnáván s ostatními službami, nejčastěji s Dropboxem.

Použití

SugarSync funguje rovněž na principu sdílené složky (po nainstalování

programu SugarSync manager), avšak přináší důležité vylepšení: uživatel si může

vybrat libovolné složky z PC, které bude chtít sdílet a není omezen právě na

předdefinovanou složku. Mimochodem ta se u SugarSync jmenuje Magic Briefcase

a opět se vytvoří na systémovém disku po nainstalování SugarSync manageru. Ani zde

nechybí mutace pro všechny druhy platforem. Sdílení souborů s ostatními uživateli

pomocí hypertextového odkazu je také samozřejmostí.

Specifika

Největším plusem je již zmíněné nastavení synchronizace libovolných složek.

Další výhodou je verzování souborů – systém uchovává všechny změny a dovoluje

obnovit například již smazaná data. Bohužel SugarSync zaostává v rychlosti uploadu

a downloadu, které jsou pomalejší než u ostatních služeb. (34) (35) (38) (44)

Zhodnocení služby

Tabulka 6: Charakteristiky služby - SugarSync




Rychlost přenosu (f3) D:170 kb/s U:100 kb/s



Multiplatformní aplikace (f6) ano, ale chybí pro Linux

Webové rozhraní (f7) přehledné


Jednoduchost (f9) slušná

Ostatní funkce (f10) možnost vybrat složky pro synchronizaci,

online práce s hudbou a fotografiemi

38

3.1.3.5 Box

O službě

Služba byla založena v roce 2005 jako studentský projekt Aarona Levieho

a Dylana Smithe (CFO). V současné době ji používá kolem 10 milionů lidí a za dobu

fungování získala mnoho ocenění.

Použití

Aplikaci pro automatickou synchronizaci je možno stáhnout volitelně, a uživatel

si ji může kdykoliv bez obtíží vyhledat. Obrovská výhoda, která dává zapomenout na

všechny neduhy, je velmi lehké mapování. Během pár kliknutí máme celou službu

připojenou jako další disk a pak už s ní také tak pracujeme.

Specifika

Hlavní výhodou je tedy snadné připojení Boxu jako síťové jednotky. Další

výhody můžeme najít ve velkém množství online aplikací, které se dají k Boxu připojit,

ovšem jejich konkrétní přínos není vždy velký. Jinak se od předchozích služeb příliš

neliší a můžeme říci, že nedostupnost nějaké slušné aplikace pro správu souborů může

být považováno i jako drobné mínus. (34) (35) (45) (46) (47)

Zhodnocení služby

Tabulka 7: Charakteristiky služby - Box



Maximální velikost jednoho souboru (f2) 100 MB



Automatická synchronizace (f5) pouze po stažení aplikace

Multiplatformní aplikace (f6) ano, pro všechny platformy

Webové rozhraní (f7) slušné

Možnost namapování disku (f8) přímo přes Windows, skrze Otixo

Jednoduchost (f9) jednoduchá

Ostatní funkce (f10) verzování souborů, online prohlížení

dokumentů

39

3.1.3.6 DriveHQ

O službě

DriveHQ byla oficiálně spuštěna před 4 roky a od té doby si získala vcelku

slušnou popularitu. V dnešní době ji používá zhruba 1,5 milionu uživatelů, avšak na

hlavní konkurenty přece jen ztrácí.

Použití

DriveHQ není jen obyčejné úložiště souborů. Dá se používat i jako FTP nebo

například e-mailový server. Opět i zde existuje neplacená free verze, která nám

v základním balení poskytne prostor o velikosti 1 GB. Po přihlášení do služby si

všimneme jejího jednoduchého vzhledu a dostačujícího množství možností pro práci

s nahranými soubory. Pro větší komfort a ulehčení práce se soubory lze stáhnout

DriveHQ File Manager. Poté nemusíme vůbec používat přístup přes internetový

prohlížeč.

Specifika

Jednou z hezkých funkcí DriveHQ je možnost práce s nahranými fotografiemi.

Můžeme je upravovat, otáčet anebo přidávat efekty z přednastavené nabídky. DriveHQ

se opět dá lehce připojit jako síťový disk a tím zajistí práci se soubory bez zbytečných

průtahů. Pokud tedy nepočítáme s odezvou internetového připojení, protože konektivita

k serveru DriveHQ je relativně pomalá a to může hrát u méně trpělivých uživatelů

velkou roli při výběru. (37) (39) (48)

40

Zhodnocení služby

Tabulka 8: Charakteristiky služby - DriveHQ




Rychlost přenosu (f3) D: 200 kb/s U:120 kb/s




Webové rozhraní (f7) uživatelsky příjemné

Možnost namapování disku (f8) přímo přes Windows


Ostatní funkce (f10) dobré funkce pro práci s fotografiemi

včetně jejich prezentací

3.1.3.7 OpenDrive

O službě

OpenDrive, spuštěný jako mnoho dalších podobných služeb v roce 2008, je

službou, kterou využívá téměř 20 000 firem po celém světě a další milión

individuálních uživatelů.

Použití

Základní nabídku tvoří online úložiště, ke kterému mají uživatelé přístup pomocí

jakéhokoliv internetového připojení a zdarma zde mohou skladovat své soubory do

5 GB. Dále mohou využít možností zálohování a autosynchronizace dat. Pracovním

týmům je určený virtuální systém, který umožňuje online sdílení, spolupráci a správu

souborů, a to v online kancelářských aplikacích. Služba je dostupná v několika

programech podle nabízených funkcí, pro nás je však nejdůležitější varianta bezplatná.

Zásadní nevýhodou OpenDrive je nemožnost přidání tohoto úložiště jako síťové

jednotky.

41

Specifika

Základní bezplatná verze nabízí uživatelům kromě již zmíněného limitu také

limit přenesení ,,pouze’’ 1 GB dat denně (počítá se download i upload). Dalším

omezením je rychlost stahování a uploadování, která se pohybuje pouze kolem 200 kb/s

respektive kolem 140 kb/s. Uživatel si všechny limity a jejich čerpání může hlídat

přímo ve webové aplikaci, kde jsou tyto údaje přehledně zobrazeny. OpenDrive nabízí

rozsáhlou úpravu nahraných dokumentů ze sady MS Office a umožňuje také přímo

v prohlížeči vytvářet dokumenty nové. (35) (49) (50)

Zhodnocení služby

Tabulka 9: Charakteristiky služby - OpenDrive




Rychlost přenosu (f3) D: 200kb/s ; U: 140kb/s




Webové rozhraní (f7) moderní

Možnost namapování disku (f8) není

Jednoduchost (f9) velmi jednoduchá

Ostatní funkce (f10) editace dokumentů

3.1.3.8 SpiderOak

O službě

První krůčky SpiderOaku pocházejí z roku 2007, kdy tato aplikace zaměřená na

online sdílení, ale především zálohování, spatřila světlo světa.

Použití

SpiderOak nám hned na začátku vnutí svého klienta pro synchronizaci. Ten je

vcelku jednoduchý, avšak při běhu využívá velké množství paměti RAM, tudíž

zpomaluje chod celého PC. V základní verzi nabízí služba opět 2 GB bezplatný prostor.

Klient podporuje více platforem a žádná z nejdůležitějších nechybí. Velkou nevýhodou

42

služby je webové prostředí, které nenabízí vůbec nic, nelze přes něj uploadovat soubory

ani cokoliv zálohovat, umožňuje pouze stahování již nahraných dat. Dokonce si bez

desktopového klienta uživatel nemůže ani změnit heslo, což může být velká

komplikace, pokud ho zapomene.

Specifika

Pokud programátoři zanedbali webové rozhraní, jedna věc se jim přeci jen

povedla a to zabezpečení dat. SpiderOak používá dvojí typ šifrování. Jeden při cestě dat

na server a další pro již uložená data. Výhodou podobně jako u SugarSync je, že si

uživatel může nadefinovat složky, které chce synchronizovat a není odkázán pouze na

jednu, která byla vytvořena desktopovým klientem. (49) (51)

Zhodnocení služby

Tabulka 10: Charakteristiky služby - SpiderOak








Webové rozhraní (f7) jen k prohlížení souborů

Možnost namapování disku (f8) není

Jednoduchost (f9) střední

Ostatní funkce (f10) dvojité šifrování, vylepšené zálohování

3.1.3.9 Capsa.cz

O službě

Služba Capsa.cz je jediné tuzemské bezplatné úložiště, které nám dokáže

poskytnout služby, potřebné pro řešení problému s nedostatkem místa na studentských

discích. Nejvýstižnější popis služby, který zde nyní předkládám, se nachází přímo na

jejích webových stránkách.

43

Capsa znamená latinsky schránka na listiny. I dnes je potřeba mít dokumenty ve

„schránce", která je chrání před ztracením či zničením a navíc je dává k dispozici

dalším lidem. Právě sdílení a úschova dokumentů tvoří hlavní funkci systému Capsa,

který byl původně vytvořen na míru pro koordinaci víceletých vědecko-výzkumných

projektů. Zpočátku Capsa sloužila hlavně neziskovým organizacím a vědecko-

výzkumným projektům, kterým pomáhala hlavně organizovat a koordinovat práci týmů.

Od listopadu 2007 je Capsa nabízena široké veřejnosti a počet jejích uživatelů rychle

roste. Od té doby se stále vyvíjí, aby plnila přání firmám, školám i studentům a dalším

uživatelům. – Capsa.cz (52)

Použití

Pro použití služby je opět nutná registrace, kterou zvládneme během chvíle

přímo na webových stránkách. Po registraci se již dostáváme do uživatelsky příjemného

prostředí, které nás překvapí svou rozmanitostí. Capsa byla od začátku vytvářena jako

prostředí pro týmy a ne pro jednotlivce, proto si můžeme všimnout propracovaného

nastavení práv uživatelů, nechybí zde společný kalendář, kontakty, obsahuje také

emailového klienta, díky kterému můžeme posílat hromadné emaily. Synchronizace dat

probíhá třemi způsoby. Prvním způsobem je běžný upload přes webové rozhraní,

druhým je přístup ke kapse jako k FTP serveru a třetí, pro nás nejvhodnější, je

namapování kapsy jako síťového disku. Pro tuto možnost si sice potřebujeme stáhnout

jednoduchý program, který nám připojení vytvoří, avšak v tomto případě Capsa.cz

válcuje konkurenci. Připojení je daleko rychlejší a stabilnější než u dosud testovaných

úložišť. Velkou roli při tom hraje umístění serverů Capsy v ČR.

Specifika

Největší rozdíl Capsy oproti ostatním je samozřejmě v tom, že se jedná o službu,

která je plně lokalizovaná do českého jazyka. Dalšími výhodami je online editace

dokumentů. Jelikož Capsa.cz není primárně určená pro ukládání dokumentů, můžeme

na ni nahrát v bezplatné verzi jen 1 GB dat, což není oproti ostatním službám žádné

terno, ale pro naše potřeby testování je to dostačující.

44

Zhodnocení služby

Tabulka 11: Charakteristiky služby - Capsa.cz






Automatická synchronizace (f5) ne

Multiplatformní aplikace (f6) není třeba

Webové rozhraní (f7) výborné

Možnost namapování disku (f8) ano


Ostatní funkce (f10) emaily, kontakty, úkoly, editace

dokumentů

3.1.4 Vícekriteriální analýza

Váhy kritérií

Nyní si určíme váhy jednotlivých kritérií. Čím důležitější je kritérium, tím větší

váhu mu musíme přiřadit. Váhu stanovíme pomocí metody pořadí. Jejich důležitosti

jsme si již určili v tabulce číslo 2 v kapitole 3.1.2.

i… index

bi… body

vi... váha ; vi = bi / ∑

45

Tabulka 12: Určení vah pro jednotlivá kritéria

Kritérium i pořadí bi vi

f1 1 3.4 7,5 0,14

f2 2 3.4 7,5 0,14

f3 3 2 9 0,16

f4 4 5 6 0,11

f5 5 8 3 0,05

f6 6 9 2 0,04

f7 7 7 4 0,07

f8 8 1 10 0,18

f9 9 6 5 0,09

f10 10 10 1 0,02

suma 55 1,00

Nyní, když známe 10 kritérií pro rozhodování, bude nejlehčí všechna z nich

maximalizovat. Hodnoty, které jsou slovní, ohodnotím dodatečně na bodové stupnici od

1 do 10. U kritéria f2 budu uvádět maximální velikost neomezenou, jako kdyby se

velikost rovnala 10 GB, což je jinak nejvyšší hodnota. Kritérium f3, což je rychlost

přenosu, budu hodnotit jako násobek downloadu a uploadu. (53)

Již před sestavováním matice nám vypadly 2 služby, konkrétně OpenDrive

a SpiderOak. Ani jedna z nich nesplnila nutnou podmínku pro uvažování o jejich

použití, tj. možnost jejich připojení jako síťového disku. Pokud jsem tedy všechny

vlastnosti ohodnotil body, můžeme si nyní vytvořit kriteriální matici z této tabulky:

Ideální hodnota určuje ideální hodnotu, které bychom chtěli dosáhnout, bazální hodnota

je nejméně ideální. Odečet Hj – Dj je jejich rozdílem.

Tabulka 13: Souhrn kritérií pro všechny služby a výpočet bazální a ideální hodnoty

f1 f2 f3 f4 f5 f6 f7 f8 f9 f10

typ kritéria max max max max max max max max max max

Dropbox 2 10 107500 4 6 6 8 2 8 8

Google Drive 5 10 600000 10 6 6 6 2 8 4

SkyDrive 5 0,1 350000 10 6 6 8 4 8 6

SugarSync 5 10 17000 4 6 6 6 2 6 4

Box 5 0,1 70000 4 4 6 6 4 6 6

DriveHQ 1 10 24000 4 4 6 6 4 6 4

Capsa.cz 1 0,2 900000 10 4 4 10 10 10 10

ideální hodnota 5 10 900000 10 6 6 10 10 10 10

bazální hodnota 1 0,1 17000 4 4 4 6 2 6 4

Hj-Dj 4 9,9 883000 6 2 2 4 8 4 6

46

Kriteriální matice

Tabulka 14: Kriteriální matice

Následně budeme transformovat tuto matici podle vztahu

abychom získali

normalizovanou matici.

Normalizovaná matice

Tabulka 15: Normalizovaná matice

Nyní budeme používat metodu váženého součtu (WSA). Budeme zde pracovat

s váhami, které jsme zjistili dříve a normalizovanou maticí. Vážený součet spočítáme

tak, že každé kritérium vynásobíme jemu příslušnou váhou a všechny poté sečteme.

Například u první služby to bude takto: 0,25*0,14+1,00*0,14+0,10*0,16+0,00*0,11

+1,00*0,05+1,00*0,04+0,50*0,07+0,00* 0,18+0,50*0,09+0,67*0,02 = 0,372074368.

Tyto hodnoty jsme vypočítali u všech sedmi služeb, přičemž ta s nejvyšší hodnotou je

pro nás nejvhodnější. Po výpočtech jsme dostali tyto výsledky:

47

Tabulka 16: Tabulka výsledných vážených součtů

(54)

Zhodnocení

Jasně nyní vidíme, že česká služba Capsa.cz se umístila nejlépe a proto další

testování budu provádět již pouze s ní. Google Drive získal prakticky stejně bodů, ale

Capse dáme přednost vzhledem k tomu, jak se lehce dá připojit jako síťový disk, což je

pro nás vlastnost nejdůležitější.

3.1.5 Instalace a nastavení služby Capsa.cz

Nyní si představíme, jak bude tento problém vyřešen a otestujeme vybranou

službu krok za krokem. První, co musí každý student udělat, je registrace na webových

stránkách www.capsa.cz. Pro naše testovací účely si zvolíme registraci s názvem

projektu: bakalarskapracevosis a stejnou adresou projektu. Jako variantu služby zvolíme

ZADAX, což je bezplatný tarif, který budeme používat.

Obrázek 11: Registrace do Capsy (Autor)

Dále si zvolíme svůj login pro přihlášení a heslo. Pak již stačí zaškrtnout pole:

souhlasím se Všeobecnými podmínkami serveru Capsa.cz a můžeme údaje odeslat.

Služba WSA Pořadí

Dropbox 0,372074368 4.

Google Drive 0,626222588 2.

SkyDrive 0,531408079 3.

SugarSync 0,363636364 5.

Box 0,234064312 6.

DriveHQ 0,219479049 7.

Capsa.cz 0,637741047 1.

http://www.capsa.cz/

48

Na zadaný e-mail nám vzápětí přijde potvrzení registrace s potvrzovacím odkazem, přes

který se musíme do systému poprvé přihlásit. Po zadání loginu a hesla se již dostaneme

do prostředí samotné Capsy. Nyní ještě dostaneme od systému jednorázovou nabídku na

zvýšení kapacity úložiště na 5 GB z původního 1 GB, avšak poplatek za tuto změnu je

30 Kč. Jelikož nyní nepotřebujeme navyšovat velikost úložiště, touto možností se nyní

nebudeme zabývat. Pokud budeme se službou spokojeni, můžeme tento krok uskutečnit

později. Nyní se před námi otevře uživatelské prostředí služby. V levém navigačním

sloupci si můžeme všimnout několika položek:

Aktuality – Zde se nám zobrazují veškeré činnosti, které v našem

projektu proběhly.

Hledat – Umožňuje hledání v již nahraných souborech.

Kalendář – Jedná se o propracovaný online kalendář, který nepostrádá

ani zvýrazňování důležitých událostí, vytváření dalších kalendářů či

zasílání upozornění prostřednictvím e-mailu.

Kontakty – Seznam námi vytvořených kontaktů, které můžeme následně

spravovat nebo na ně rozesílat elektronickou poštu.

E-maily – Jednoduchý klient sloužící k odesílání e-mailů.

Úkoly – Zde můžeme vytvářet úkoly a následně je exportovat do

aplikace MS Excel.

Administrace – V administraci si můžeme nastavit jednotlivé parametry

služby anebo přejít na placený tarif.

Nejdůležitější je pro nás však záložka dokumenty, do které se budou ukládat

námi nahrané soubory. První možností je nahrání souboru přímo přes webové rozhraní,

což se dá provést kliknutím na tlačítko Vložit soubor. Tato stránka také obsahuje velké

množství dalších komponent, které nám práci se soubory zjednoduší.

Capsa.cz jako síťový disk

Pro připojení Capsy jako síťového disku potřebujeme stáhnout jednoduchou

utilitu, kterou nalezneme na hlavní stránce pod položkou Vlastnosti / Síťový disk /

Stáhnout aplikaci. Po jednoduché a klasické instalaci se nám spustí logovací tabulka do

služby. Do ní vyplníme údaje, které jsme si zvolili při registraci, přičemž jako adresu

projektu nesmíme zapomenout vyplnit celou adresu včetně domény (pro náš případ

49

vypadá takto: bakalarskapracevosis.capsa.cz). Dále si také zvolíme, na jaké písmeno

chceme síťový disk namapovat a stiskneme tlačítko OK.

Obrázek 12: Login do capsy přes aplikaci (Autor)

Pokud jsme postupovali správně, měl by se nám nyní mezi zařízeními

s vyměnitelným úložištěm objevit další disk nazvaný jako adresa projektu, kterou jsme

zvolili. Nyní už s připojeným úložištěm můžeme pracovat jako s jiným diskem, otevírat,

kopírovat nebo mazat soubory přímo z Capsy.

Obrázek 13: Průběh kopírování do Capsy (Autor)

50

K takto nahraným souborům poté samozřejmě můžeme přistupovat také přes

webové rozhraní. Pokud nahrajeme například soubory typu .doc nebo .xls (Word

a Excel), můžeme je přímo na Capse online upravovat a ukládat.

3.1.6 Používání úložiště Capsa.cz na VOŠIS

Pro správné fungování tohoto úložiště na VOŠIS je třeba, aby se každý student

osobně zaregistroval přes webové stránky a vytvořil si svůj vlastní projekt. Poté do

všech počítačů na VOŠIS nainstalujeme jednoduchou Capsa aplikaci pro připojení

úložiště jako síťového disku. Aplikace se při každém Windowsovském přihlášení

a odhlášení uživatele zapne a vyžaduje login, respektive se připojená jednotka odpojí.

Tím je zajištěno zabezpečení dat, studentovi se stačí při přihlášení do systému VOŠIS

(Novell) zalogovat do své Capsa aplikace a při odhlášení se Capsa deaktivuje již

automaticky.

Problém přístupu z domova i ze školy k jednomu disku bez využití FTP jsme

tedy takto vyřešili pomocí vybraného bezplatného úložiště a otestovali jeho funkčnost,

která je bez problémů.

3.2 Nastavení DocumentRoot na bezplatné cloudové úložiště

v balíku XAMPP

3.2.1 Popis problému

V předmětu DAS2 vyučovaném na VOŠIS bývá úkolem studentů navrhnout

jednoduché rozhraní v PHP nad databází, kterou si předtím sami vytvořili. Následně se

musí připojit na FTP server, na který nahrají jimi vytvořený dokument a poté pošlou

odkaz na tento soubor vyučujícímu. Přístup k dokumentům na FTP je zprostředkován

pomocí web serveru (v našem případě je jím Apache). K němu je přiřazena právě

výchozí složka, kam studenti nahrávají své soubory. Tento postup je složitý,

neumožňuje studentům práci s nahranými soubory (mazání, kopírování) a proto tento

problém budeme řešit pomocí bezplatného internetového úložiště, kam bude mít přístup

jak vyučující tak studenti.

3.2.2 Apache

Problém se tedy zabývá řešením ukládání PHP dokumentů na bezplatné

cloudové úložiště a následný přístup k nim za pomocí Apache serveru. Apache je

jednoduchý, ale přitom velmi výkonný web server, který je dostupný jak pro 32bitová

51

Windows, tak i pro platformu Unix/Linux. Tento web server je úspěšnější než ostatní

servery zejména díky tomu, že je zdarma a open source. Proto má v dnešní době již více

než 60% zastoupení mezi web servery. (55)

3.2.3 Návrh řešení

Tentokrát nemáme více variant řešení, protože tento způsob je na škole již

zaběhlý a není potřeba ho měnit, stačí jej pouze vylepšit. Nyní si nasimulujeme celý

problém a vyřešíme ho pomocí cloudového úložiště. Opět budeme používat služeb

úložiště Capsa.cz, protože s ním budou umět studenti pracovat. Předejdeme tak

zbytečným instalacím dalších aplikací a také nám poskytne nejlepší odezvu. Instalaci

budeme provádět pomocí XAMPPu. XAMPP je balíček obsahující instalace MySQL

databáze, server Apache s PHP a FTP klienta FileZilla. Pomocí tohoto balíčku snadno

a rychle zprovozníme domácí server. (56)

Jelikož je celý balík freeware, nebudeme mít s jeho stažením žádné problémy.

Po stažení nainstalujeme XAMPP do PC a spustíme si druhý počítač (tentokrát

virtuální). V něm se připojíme k bezplatnému cloudovému úložišti, kam nahrajeme

námi vytvořený php dokument, a pomocí internetového prohlížeče se budeme

připojovat k počítači (přes IP adresu), na kterém Apache server běží a ten nás

přesměruje na námi nahraný dokument, který se nám zobrazí. Pro lepší znázornění jsem

vytvořil jednoduché schéma.

Obrázek 14: Schéma přístupu k php souborům na cloudovém úložišti s využitím Apache serveru (Autor)

52

Nyní se již můžeme zabývat samotnou konfigurací Apache serveru. Instalaci

cloudového úložiště provedeme stejně jako v kapitole 3.1.5, jelikož se jedná o naprosto

totožný proces. Budeme také pracovat v Microsoft Virtual PC 2007, abychom dosáhli

maximální podobnosti s reálnou situací.

3.2.3.1 Microsoft Virtual PC 2007

Virtual PC od společnosti Microsoft umožňuje v jednom počítači spouštět několik

virtuálních operačních systémů a provádět s nimi operace stejně, jako by se jednalo

o počítače reálné. Můžeme si například spustit 2 operační systémy Windows XP a k nim

dejme tomu ještě Microsoft Windows Server 2003 a pracovat s nimi jako s malou

domácí sítí. (57)

Obrázek 15: Spuštění Windows XP uvnitř Windows 7 prostřednictvím programu Microsoft Virtual PC (58)

3.2.4 Instalace a konfigurace balíku XAMPP a načítání php

dokumentů z cloudu

3.2.4.1 Nastavení pro server

Po správné instalaci balíku XAMPP se nám spustí XAMPP Control Panel

Application, což je ovládací konzole, která spravuje běh všech nainstalovaných modulů

(viz Příloha č. 1). Pro běh Apache web serveru na našem PC ho musíme zapnout

poklepáním na tlačítko Start. Adresář pro načítání souborů je nastaven defaultně na

C:/xampp/htdocs. My však budeme chtít, aby se nám soubory načítaly z cloudového

53

úložiště. Připojíme si k PC opět službu Capsa.cz a namapujeme si jí na jednotku U:.

Pokud zde ještě nemáme vytvořenou složku, vytvoříme ji a pojmenujeme například

dokumenty (pokud složku již vytvořenou máme, tento krok přeskočíme). Nyní budeme

muset změnit v konfiguračním souboru našeho serveru řádek, který nám říká, kam se

php dokumenty ukládají a odkud se následně nahrávají. Otevřeme si tedy

v poznámkovém bloku, či jiném textovém editoru soubor httpd.conf, který bývá uložen

defaultně na C:/xampp/apache/conf/httpd.conf a najdeme si tento řádek.

DocumentRoot "/xampp/htdocs"

a následně ho změníme na (viz Příloha č. 2)

DocumentRoot "u:/dokumenty/"

Toto nastavení nám zajistí, že web server bude nahlížet do námi nastavené

složky na úložišti a bude zde načítat soubory.

3.2.4.2 Nastavení pro studenta

Nyní tedy máme spuštěný server a nastavený Document Root a zbývá nám

simulovat situaci z pohledu studenta. Zapněme si tedy Virtual PC s nastavením síťové

karty jako máme v reálných Windows (viz Příloha č. 3). Dále si vytvořme libovolný

php soubor a pojmenujme si ho například index.php. Dalším krokem bude připojení

cloudového úložiště k Virtual PC stejným způsobem jako v předchozí kapitole.

Vytvořený soubor nahrajeme do složky dokumenty (viz Příloha č. 4). Pro testování

skutečnosti, zda je náš soubor již automaticky načítaný web serverem, vložíme do

internetového prohlížeče přímo jeho IP adresu, protože nyní nepoužíváme žádný DNS

server pro překlad adres. V našem případě jsme ji zjistili po zadání příkazu ipconfig

v příkazovém řádku na web serveru a její podoba je 192.168.0.103 (viz Příloha č. 5).

Do prohlížeče tedy nyní zadáme adresu ve tvaru:

http://192.168.0.103/index.php

Pokud jsme postupovali správně, web server správně zprostředkoval náš

požadavek a zobrazil nám v prohlížeči námi nahranou stránku. (viz Příloha č. 6)

http://192.168.0.103/index.php

54

Nyní se nám tedy podařilo aplikovat bezplatné cloudové úložiště pro využívání

na VOŠIS a také zjednodušit celý proces nahrávání a tím usnadnit práci jak studentům

tak vyučujícímu.

3.3 Práce s několika soubory najednou prostřednictvím

bezplatného cloudového úložiště

Již jsme otestovali cloudové úložiště pro 2 případy použití. Nyní se podíváme na

poslední z problémů, které by mohly při používání úložiště nastat. Jedná se především

o práci s více soubory najednou a jejich průběžné načítání.

Tento problém budeme simulovat pomocí programu Borland Delphi 7, který se

běžně ve škole používá při výuce, konkrétně ve stejnojmenném předmětu DELPHI.

Delphi je objektově orientované vývojové prostředí firmy Borland určené pro tvorbu

aplikací pod operačním systémem MS Windows v jazyce Object Pascal. (59)

Mezi jeho specifika patří například využívání více souborů, které jsou součástmi

hlavního projektu a které program v průběhu využívá. Těmi jsou například soubory typu

UNIT, což jsou jednotky, připojované automaticky k projektu a obsahující procedury

a funkce.

Opět budeme využívat služeb českého úložiště Capsa.cz, protože je pro tuto práci

nejdůležitější doba odezvy a tu má právě tento cloud nejkratší. Pokud ještě nemáme

připojenou Capsu k počítači, uděláme to stejným způsobem jako v předchozích

případech.

Vytvoříme si tedy jednoduchý projekt v prostředí Borland Delphi 7. Já si zvolil

program, který nám vypočítá hodnotu BMI indexu po zadání výšky a váhy osoby. Tento

program obsahuje jeden button a 2 edity. Zdrojový kód je velmi jednoduchý a obsahuje

pouze jednu proceduru, která je přiřazena právě na button a která provádí veškerý

výpočet. Procedura je v této podobě:

procedure TForm4.Button1Click(Sender: TObject);

var vah,vys,bmi:real;

chyba1, chyba2 : INTEGER ;

S: STRING;

begin

55

val(Edit2.text, Vah, chyba2);

val(Edit1.text, Vys, chyba1);

bmi:=vah/(vys*vys);

str(bmi:5:2,s);

Label3.caption:=s;

if (chyba1<>0) or (chyba2<>0) then label3.Caption:='chyba';

Pokud tedy nyní program spustíme, zadáme výšku a váhu a klikneme na button,

program nám vypočítá BMI index.

Obrázek 16: Program na výpočet BMI indexu

Nyní nám již zbývá pouze uložit tento program na cloud. Proto zvolíme File -

Save all a poté vybereme umístění na úložišti. Program sice s nepatrně delší odezvou,

ale bez problémů uloží všechny soubory na Capsu.

Tímto postupem jsme zjistili, že studenti mohou kdykoliv bez obav ukládat své

rozpracované projekty na bezplatné cloudové úložiště a pracovat s nimi jako by je měli

uloženy fyzicky ve svém PC. Nyní nám již stačí otestovat, zda je tato varianta vhodná

i pro načítání souborů přímo z tohoto úložiště.

Otevřeme si tedy složku, kam jsme soubory uložili a najdeme si spouštěcí

soubor projektu, s příponou .dpr. Tento soubor spustíme a budeme pozorovat, jestli vše

funguje stejně, jako bychom soubory načítali z běžného fyzického disku.

56

Obrázek 17: Načítání projektu z cloudového úložiště.

Program i v této situaci funguje spolehlivě a nevykazuje žádné známky

nefunkčnosti. Podařilo se nám takto tedy dokázat, že tento způsob ukládání je pro

studenty možný a pokud budou chtít ukládat své soubory i ve škole tak, aby k nim

mohli z domova bezproblémově přistupovat, je tato varianta rozhodně nejvhodnější.

57

4 Závěr

Co se Cloud Computingu týče, je to jedna z nejnadějnějších možností, jak

v budoucnu uchovávat data, přistupovat k nim a spravovat je. Kam se bude vývoj kolem

této problematiky ubírat, si dnes sice můžeme jen domýšlet, avšak z výše uvedeného

vyplývá, že Cloud Computing má budoucnost a mnohé instituce, společnosti

i jednotlivci jistě budou využívat jeho možností.

V teoretické části jsme si popsali, co to Cloud Computing je a jak nám může

v dnešní době usnadnit práci a snížit náklady. Jeho historie je poměrně čerstvá, avšak

budoucnost bude zřejmě daleko bohatší. V dnešní době tato technologie poskytuje

velmi mnoho výhod, ale i řadu nevýhod. Po odstranění nedostatků (zejména pokud se

týká bezpečnosti) na čemž se intenzivně pracuje, výhody jednoznačně převáží.

Bezplatná cloudová datová úložiště budou nadále navyšovat své kapacity a s rostoucí

velikostí všech typů souborů budou tyto služby nabízet stále vyšší bezplatný komfort

například pro studenty, kteří je budou moci využívat při výuce.

V praktické části jsme na třech konkrétních případech prokázali užitečnost

používání právě takového bezplatného cloudového úložiště na Vyšší odborné škole

informačních služeb v Praze. Všechny situace, které jsme se pokusili nasimulovat, jsou

běžně řešené studenty školy a také jejich připomínky byly vzaty v úvahu v této

bakalářské práci. Ta by měla napomoci při zavádění těchto nových postupů a usnadnit

jejich užívání současnými i budoucími studenty.

58

5 Seznam literatury a použitých zdrojů

Elektronické zdroje:

1. Malý, Martin. Amazon AWS. Lupa.cz. [Online] 23. Duben 2010. [Citace: 28. Duben

2012.] http://www.lupa.cz/clanky/amazon-aws/. 1213-0702.

2. Polák, Michal. Co říci ke Cloud computingu? ITBIZ. [Online] 19. Březen 2009.

[Citace: 28. Duben 2012.] http://www.itbiz.cz/cloud-computing-jinak. 1802-1581.

3. www.cloudcomputing.cz. Cloud Computing. Cloud Computing. [Online] 2008-

2010. [Citace: 28. Duben 2012.] http://www.cloudcomputing.cz/.

4. Čížek, Jakub. Cloud computing: slibná budoucnost nebo marketing? živě.cz.

[Online] 13. Listopad 2008. [Citace: 28. Duben 2012.]

http://www.zive.cz/Clanky/Cloud-computing-slibna-budoucnost-nebo-marketing/sc-3-

a-144443/default.aspx.

6. Cloud Computing Companies. Best Cloud Computing Companies Of 2012. Cloud

Computing Companies. [Online] [Citace: 28. Duben 2012.]

http://cloudcomputingcompaniesnow.com/wp-content/uploads/2011/12/Cloud-

Computing-3.jpg.

7. Zikmund, Martin. Co je to Cloud computing a proč se o něm mluví. Business Vize.

[Online] 29. Listopad 2010. [Citace: 28. Duben 2010.]

http://www.businessvize.cz/software/co-je-to-cloud-computing-a-proc-se-o-nem-mluvi.

1805-0263.

8. Sourya. A History of Cloud Computing. Cloud Tweaks. [Online] 9. Únor 2011.

[Citace: 28. Duben 2010.] http://www.cloudtweaks.com/2011/02/a-history-of-cloud-

computing/.

10. Karpeta, Jiří. Počítače v oblacích (1): Cloud je všude kolem. Computer World.

[Online] 3. Únor 2011. [Citace: 29. Duben 2012.] http://computerworld.cz/novinky-

microsoftu/pocitace-v-oblacich-1-cloud-je-vsude-kolem-8397.

11. Dave, Malcolm Surgient. The five defining characteristics of cloud computing.

ZDNet. [Online] 9. Duben 2009. [Citace: 29. Duben 2012.]

http://www.zdnet.com/news/the-five-defining-characteristics-of-cloud-

computing/287001.

59

12. Software & Information Industry Association. Software as a Service: Strategic

Backgrounder. Software & Information Industry Association. [Online] Únor 2001.

[Citace: 28. Duben 2012.] http://www.siia.net/estore/ssb-01.pdf.

14. Kepes, Ben. Rackspace hosting. Understanding the Cloud Computing Stack.

[Online] 2011. [Citace: 29. Duben 2012.]

http://broadcast.rackspace.com/hosting_knowledge/whitepapers/Understanding-the-

Cloud-Computing-Stack.pdf.

15. Caruso, Jeff. IaaS vs. PaaS vs. SaaS. Network World. [Online] 2. Listopad 2011.

[Citace: 29. Duben 2012.] http://www.networkworld.com/news/2011/102511-tech-

argument-iaas-paas-saas-252357.html.

16. Havránek, Robert. Cloud pro pokročilé (1): Když se řekne veřejný cloud.

Computer World. [Online] 17. Říjen 2011. [Citace: 29. Duben 2008.]

http://computerworld.cz/novinky-microsoftu/cloud-pro-pokrocile-1-kdyz-se-rekne-

verejny-cloud-43974.

17. Zikmund, Martin. Soukromý cloud, trend který možná teprve přijde. Business vize.

[Online] 28. Únor 2011. [Citace: 30. Duben 2012.]

http://www.businessvize.cz/software/soukromy-cloud-trend-ktery-mozna-teprve-prijde.

ISSN 1805-0263.

20. Jánoška, Ondřej. Společnosti Siemens a Microsoft poskytují hybridní cloud.

Reseller Magazine. [Online] 28. Únor 2011. [Citace: 30. Duben 2012.]

http://www.reselleronline.cz/spolecnosti-siemens-a-microsoft-poskytuji-hybridni-cloud.

21. Business IT. Cloud Computing: Slovník pojmů. Business IT. [Online] Srpen 2011.

[Citace: 30. Duben 2012.] http://www.businessit.cz/cz/cloud-computing-slovnik-pojmu-

saas-paas-iaas.php. 1805-0522.

22. Cloud Computing. Výhody Cloud computingu.

http://www.cloudcomputing.cz/vyhody.html. [Online] [Citace: 1. Květen 2012.]

http://www.cloudcomputing.cz/vyhody.html.

23. Hytychová, Alena. Cloud computing aneb vaše kancelář v oblacích. Workline.

[Online] [Citace: 1. Květen 2012.] http://www.workline.cz/Pruvodce/Cloud-computing-

aneb-vase-kancelar-v-oblacich.aspx.

60

24. Schreiber, Manuel. On-line úschovny. CHIP. [Online] Listopad 2008. [Citace: 1.

Květen 2012.] http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r-2008/online-uschovny.html.

25. Rapidshare. My RapidShare. RapidShare. [Online] [Citace: 2. Květen 2012.]

https://rapidshare.com/#!myrapidshare.

26. Pavlíček, Miroslav. ACTA = Globální cenzura Internetu (+VIDEO). AC24.

[Online] 30. Leden 2012. [Citace: 1. Květen 2012.] http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/190-

acta-globalni-cenzura-internetu-video.

27. Černý, Michal. ACTA, SOPA, PIPA: Jak nám změní život? DSL.CZ. [Online] 1.

Únor 2012. [Citace: 1. Květen 2012.] http://www.dsl.cz/clanek/2576-acta-sopa-pipa-

jak-nam-zmeni-zivot.

28. The American Dream. ACTA = Global Internet Censorship – Now Even Foreign

Governments Will Be Able To Have Your Website Shut Down. The American Dream.

[Online] 2012. [Citace: 1. Květen 2012.]

http://endoftheamericandream.com/archives/acta-global-internet-censorship-now-even-

foreign-governments-will-be-able-to-have-your-website-shut-down.

29. Václavík, Lukáš. Jak má vypadat ideální cloud? Jako SkyDrive, Dropbox a iCloud

dohromady. cnews.cz. [Online] 23. Leden 2011. [Citace: 1. Květen 2012.]

http://www.cnews.cz/jak-ma-vypadat-idealni-cloud-jako-skydrive-dropbox-icloud-

dohromady.

30. Brejcha, Jiří. Připojení síťové jednotky ve Windows. Blog o všem, co mě baví a

zajímá. [Online] 22. Duben 2009. [Citace: 7. Květen 2012.]

http://www.jiribrejcha.net/2009/04/pripojeni-sitove-jednotky-ve-windows/.

31. Otixo. Otixo on Your Desktop FAQ. Otixo. [Online] 2012. [Citace: 2. Květen

2012.] https://app.otixo.com/workspace.jsp.

32. Čížek, Jakub. Dropbox: Jednoduché sdílení dat je nyní bez pozvánek. Živě.

[Online] 29. Červenec 2008. [Citace: 2. Květen 2012.]

http://www.zive.cz/clanky/dropbox-jednoduche-sdileni-dat-je-nyni-bez-pozvanek/sc-3-

a-142866/default.aspx.

61

33. Polesný, David. Dropbox: vy snad ještě používáte flashdisk? [video]. Živě. [Online]

10. Únor 2012. [Citace: 2. Květen 2012.] http://www.zive.cz/clanky/dropbox-vy-snad-

jeste-pouzivate-flashdisk-video/sc-3-a-155753/default.aspx.

34. Procházka, David. Sdílená webová úložiště. Stahuj.cz. [Online] 22. Listopad 2010.

[Citace: 2. Květen 2012.] http://magazin.stahuj.centrum.cz/sdilena-webova-uloziste/.

35. Macich, Jiří. Cloudová úložiště pro vaše zálohy: račte si vybrat. LUPA.CZ.

[Online] 11. Duben 2012. [Citace: 2. Květen 2012.]

http://www.lupa.cz/clanky/cloudova-uloziste-pro-vase-zalohy-racte-si-vybrat/.

36. Kotek, Michal. Internetová uložiště – 1.díl. iWOZ.cz. [Online] 22. Prosinec 2011.

[Citace: 1. Květen 2012.] http://www.iwoz.cz/novinky/internetova-uloziste-1-dil/.

37. Kubeš, Radek. Místo pro stovky gigabajtů vašich dat je na internetu. Stačí si

vybrat. Technet.cz. [Online] 14. Červen 2009. [Citace: 2. Květen 2012.]

http://technet.idnes.cz/misto-pro-stovky-gigabajtu-vasich-dat-je-na-internetu-staci-si-

vybrat-12w-/software.aspx?c=A090613_232714_software_vse.

38. —. Na internetu si můžete zadarmo odložit gigabajty informací. Technet.cz.

[Online] 22. Květen 2011. [Citace: 3. Květen 2012.] http://technet.idnes.cz/na-internetu-

si-muzete-zadarmo-odlozit-gigabajty-informaci-p4x-

/software.aspx?c=A110520_133222_software_mbo.

39. Wen, Howard. Test: Pět on-line služeb pro bezplatné ukládání souborů (1.).

Computer World. [Online] 29. Listopad 2010. [Citace: 3. Květen 2012.]

http://computerworld.cz/testy/test-pet-on-line-sluzeb-pro-bezplatne-ukladani-souboru-1-

8112.

40. Dropbox. About Dropbox. Dropbox. [Online] [Citace: 3. Květen 2012.]

https://www.dropbox.com/about.

41. Černý, Michal. Google Drive: online úložiště s řadou funkcí. DSL.CZ. [Online] 2.

Květen 2012. [Citace: 2. Květen 2012.] http://www.dsl.cz/clanek/2634-google-drive-

online-uloziste-s-radou-funkci.

62

42. Kasík, Pavel. Google Drive je venku. Zdarma nabízí 5 GB, OCR, sdílení a

synchronizaci. Technet.cz. [Online] 24. Duben 2012. [Citace: 3. Květen 2012.]

http://technet.idnes.cz/google-drive-google-disk-spusteni-5gb-zdarma-fz4-

/sw_internet.aspx?c=A120424_175020_sw_internet_pka.

43. Špulák, Ondřej. Ovládejte bezplatný webový disk přímo z Windows.

Slunečnice.cz. [Online] 6. Listopad 2009. [Citace: 3. Květen 2012.]

http://www.slunecnice.cz/tipy/bezplatny-webovy-disk-primo-z-windows/.

44. SugarSync. About SugarSync. SugarSync. [Online] [Citace: 3. Květen 2012.]

http://www.sugarsync.com/company/.

45. Kotek, Michal. Internetová uložiště – 2.díl. iWOZ.cz. [Online] 30. Prosinec 2012.

[Citace: 2. Květen 2012.] http://www.iwoz.cz/novinky/internetova-uloziste-–-2-dil/.

46. Box.com. Collaboration in the Cloud. Box. [Online] [Citace: 3. Květen 2012.]

https://www.box.com/about-us/.

47. Dsouza, Keith. Mount box.net account in Windows Explorer. Techie Buzz. [Online]

19. Červen 2006. [Citace: 3. Květen 2012.] http://techie-buzz.com/tech-news/mount-

boxnet-account-in-windows-explorer.html.

48. Tumajer, Petr. Zálohujte přes internet IV: DriveHQ. EMAG.CZ. [Online] 24.

Červen 2008. [Citace: 3. Květen 2012.] http://www.emag.cz/zalohujte-pres-internet-iv-

drivehq/.

49. Wen, Howard. Test: Pět on-line služeb pro bezplatné ukládání souborů (2.).

Computer World. [Online] 30. Listopad 2010. [Citace: 2. Květen 2012.]

http://computerworld.cz/testy/test-pet-on-line-sluzeb-pro-bezplatne-ukladani-souboru-2-

8113.

50. Workline. OpenDrive com online úložný prostor a zálohování. Workline. [Online]

[Citace: 3. Květen 2012.] http://www.workline.cz/katalog/prezentace/370-opendrive-

com.aspx.

51. Gažo, Peter. SpiderOak: Synchronizujte, zálohujte a zdieľajte dáta jednoducho.

LINUXEXPRES. [Online] 23. Únor 2012. [Citace: 3. Květen 2012.]

http://www.linuxexpres.cz/software/spideroak-vs-dropbox. 1214-9608.

63

52. Capsa.cz. O Capse. Capsa.cz. [Online] [Citace: 5. Květen 2012.]

http://www.capsa.cz/o-spolecnosti/o-spolecnosti.html.

53. Kalčevová, Jana. Vícekriteriální hodnocení variant - VHV. Moje stránky. [Online]

[Citace: 5. Květen 2012.] http://jana.kalcev.cz/vyuka/kestazeni/EKO422-Vahy.pdf.

54. —. Kriteriální matice a hodnocení variant. Moje stránky. [Online] [Citace: 5. Květen

2012.] http://jana.kalcev.cz/vyuka/kestazeni/EKO422-KriterialniMatice.pdf.

55. Brožek, Erik. Server Apache, co je vlastně zač a co dokáže. Živě. [Online] 22.

Říjen 1998. [Citace: 10. Květen 2012.] http://www.zive.sk/server-apache-co-je-vlastne-

zac-a-co-dokaze/sc-3-a-153277/default.aspx.

56. Vostrý, Petr. XAMPP - rychlá a snadná instalace Apache, MySQL a PHP.

WALL.CZ. [Online] 3. Srpen 2008. [Citace: 10. Květen 2012.]

http://wall.cz/nastenka/xampp-rychla-a-snadna-instalace-apache-mysql-a-php.

57. Špulák, Ondřej. Microsoft Virtual PC 2007. EMAG. [Online] 27. Duben 2007.

[Citace: 9. Květen 2012.] http://www.emag.cz/microsoft-virtual-pc-2007/. 1802-4238.

58. Stahuj.cz. Microsoft Virtual PC. Stahuj.cz. [Online] [Citace: 11. Květen 2012.]

http://www.stahuj.centrum.cz/utility_a_ostatni/ostatni/microsoft-virtual-pc/.

59. ITBIZ. Delphi. ITBIZ. [Online] [Citace: 13. 5 2012.]

http://www.itbiz.cz/slovnik/informacni-technologie-it/delphi.

64

Tištěné publikace:

5. John W. Rittinghouse, James F. Ransome. Cloud Computing Implementation,

Management, and Security. New York : CRC Press, 2010. str. 16. 978-1-4398-0680-7.

9. Hurwitz, Judith, a další, a další. Cloud Computing for Dummies. New Jersey :

Wiley Publishing, Inc., 2010. str. 22. 978-0-470-48470-8.

13. Velte, Anthony T., Velte, Toby J. a Elsenepeter, Robert. Cloud Computing: A

Practical Approach. místo neznámé : The McGraw-Hill Companies, 2010. str. 14. 978-

0-07-162695-8.

18. Buyya, Rajkumar, Broberg, James a Goscinski, Andrzej. Cloud Computing

Principles and Paradigms. Hoboken : John Wiley & Sons, Inc, 2011. stránky 223 - 224.

978 0 470 88799 8.

19. Smooth, Stephen R. a Tan, Nam K. Private Cloud Computing. Waltham : 2012

Elsevier, Inc., 2012. stránky 38-39. 978-0-12-384919-9.

65

6 Seznam obrázků

Obrázek 1: Znázornění Cloud Computingu (6) .............................................................. 13

Obrázek 2: Náklady na vlastní správu a správu pomocí ASP (12) ................................. 16

Obrázek 3: Schéma distribučního modelu PaaS (13) ...................................................... 17

Obrázek 4: Typický příklad srovnání výhod pro premium uživatele a pro běžné

uživatele (22) ................................................................................................................... 21

Obrázek 5: Upozornění FBI na stránkách Megauploadu (Autor) ................................... 22

Obrázek 6: Připojení síťové jednotky ve Windows (Autor) ........................................... 25

Obrázek 7: Připojení síťové jednotky ve Windows (2) (Autor) ..................................... 25

Obrázek 8: Současné připojení k FTP serveru VOŠIS (Autor) ...................................... 28

Obrázek 9: Pracovní plocha Otixa (Autor) ..................................................................... 31

Obrázek 10: Již namapovaný disk přes službu Otixo (Autor) ........................................ 31

Obrázek 11: Registrace do Capsy (Autor) ...................................................................... 47

Obrázek 12: Login do capsy přes aplikaci (Autor) ......................................................... 49

Obrázek 13: Průběh kopírování do Capsy (Autor) ......................................................... 49

Obrázek 14: Schéma přístupu k php souborům na cloudovém úložišti s využitím

Apache serveru (Autor) ................................................................................................... 51

Obrázek 15: Spuštění Windows XP uvnitř Windows 7 prostřednictvím programu

Microsoft Virtual PC (54) ............................................................................................... 52

Obrázek 16: Program na výpočet BMI indexu ............................................................... 55

Obrázek 17: Načítání projektu z cloudového úložiště. ................................................... 56

66

7 Seznam tabulek

Tabulka 1: Vybraná cloudová úložiště ............................................................................ 29

Tabulka 2: Seznam vybraných kritérií ............................................................................ 30

Tabulka 3: Charakteristiky služby - Dropbox ................................................................. 33

Tabulka 4: Charakteristiky služby - Google Drive ......................................................... 35

Tabulka 5: Charakteristiky služby - Microsoft SkyDrive ............................................... 36

Tabulka 6: Charakteristiky služby - SugarSync .............................................................. 37

Tabulka 7: Charakteristiky služby - Box ........................................................................ 38

Tabulka 8: Charakteristiky služby - DriveHQ ................................................................ 40

Tabulka 9: Charakteristiky služby - OpenDrive ............................................................. 41

Tabulka 10: Charakteristiky služby - SpiderOak ............................................................ 42

Tabulka 11: Charakteristiky služby - Capsa.cz ............................................................... 44

Tabulka 12: Určení vah pro jednotlivá kritéria ............................................................... 45

Tabulka 13: Souhrn kritérií pro všechny služby a výpočet bazální a ideální hodnoty ... 45

Tabulka 14: Kriteriální matice ........................................................................................ 46

Tabulka 15: Normalizovaná matice ................................................................................ 46

Tabulka 16: Tabulka výsledných vážených součtů ......................................................... 47

67

8 Přílohy

Příloha č. 1. Podoba balíku XAMPP se spuštěným Apache serverem

68

Příloha č. 2. Nastavení Document Rootu v souboru httpd.conf

69

Příloha č. 3. Nastavení síťové karty ve Virtual PC

70

Příloha č. 4. Vytvoření php souboru a jeho zkopírování na cloudové úložiště

71

Příloha č. 5. Zjištění IP adresy web serveru pomocí příkazu ipconfig

72

Příloha č. 6. Připojení k webserveru v internetovém prohlížeči

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a...

Documents

Transcript of Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a...