VESMÍR STVOŘENÝ POZNÁVÁNÍM JEVŮ NEBESKÝCH

Z internetu vykradl a sestavil Ivan HavlíčekHvězdárna Zlín 2005/2006

Kurz Astronomie pro U3V na UTB 2005/06 – 2006/07

Semestr první.

Základy astronomie – historický úvod do poznávání struktury.Sluneční soustava – seznámení se s nejbližším prostorem kolem Slunce.Sluneční soustava – Terestrické planety.Sluneční soustava – velké planety Jupiterova typu.Hvězdná obloha – astronomické souřadnice, jasné nehvězdné objekty.Hvězdná obloha II. – nehvězdné objekty, blízký vesmír.Od trpasličích galaxií ke struktuře Všehomíra.

Semestr druhý.

Galaxie.Kosmické vlivy na Zemi, problémy paradigmatu.Obloha severní polokoule – hvězdná obloha III.Starověká astronomie, historie kalendářů. Čas. Autor Vratislav ZíkaJižní obloha.Komety a MPH.Kosmonautika: technika na hranici možností. Autor Pavel Cagaš

Semestr třetí.

Pozorované jevy slunečního systému, Keplerovy zákony.Stavba a geneze hvězdy, závěrečná stádia hvězd.Dalekohledy a observatoře.IR astronomie.Radioastronomie.Velkorozměrový vesmír – kupy a nadkupy galaxií a jejich vývoj.Temná hmota, temná energie, konečnost a nekonečnost vesmíru.

Pomponius Mela (ca. 40 A.D.)Rekonstrukce Petra Bertia 1628

Homérův svět 900 B.C.

Babylon 600 B.C.

Kratét z Malu 150 B.C.

Syéne - Asuán

Alexandrie

Eratosthenes z Kyrény 275 – 194 B.C.Měření Světa slunečním stínem 235 B.C.

Alexandrie

Syéne - Asuán

Eratosthénův svět

TVAR ZEMĚ A MĚSÍCE ZŘEJMÝ Z PRŮMĚTŮ JEJICH STÍNŮ PŘI ZATMĚNÍCH

1524 Cosmographia seu descriptio totius orbis

Uraniborg na ostrovu Hven, Tycho zde od roku 1576 vystavěl hvězdárnu. Centrální budova měla dvě hlavní podlaží, podzemí a podkroví. V přízemí byla v jižní věži knihovna, v severní věži kuchyň a v centrálním kubusu čtyři stejné pokoje. V třech bydleli Tychovi spolupracovníci, ve čtvrtém Tychova rodina. Ve druhém podlaží byla velká místnost pro královské hosty a dvě menší pro jejich služebnictvo. V podzemí byly sklady jídla, soli a paliva pro otop. Ostatní prostor zabíraly pracovny. Podkroví bylo určeno studentům. Bylo to první vědecké pracoviště, kde uspořádání budovy bylo primárně podřízeno astronomickým požadavkům. Erasmus

Habermel

Tycho Brahe

Robert Fludd (1574-1637) Utrisque cosmi, Oppenheim, 1617

René Descartes, Principia philosophiae, 1644

Giordano Bruno (1548-1600) Večeře na popeleční středu 1584

Johannes Kepler (1571-1630) Kosmografické mystérium 1596

William Herschel (1738-1822)počítáním hvězd v různých směrech dospěl k názoru, že naše Slunce je uprostřed ploché vrstvy hvězd poblíže jejího středu. Tato vrstva se rozdvojuje a my vidíme toto rozdvojení v souhvězdí Labutě.

1789 122 cm, F = 12,64 m

Thomas Wright (1711-1786) An Original Theory or New Hypothesis of the Universe 1750

HLEDÁNÍ STRUKTURY

HELIOPAUZA – HRANICE SLUNEČNÍ SOUSTAVY ?

Struktura blízkého vesmíru ve spirálním galaktickém rameni

Podle Nearby Galaxies Catalog and Atlas jsou z našeho pohledu z kupy v Panně zřetelně vystupující vlákna: na 2. hodinu: Draco Cloud (44); na 3. hodinu: Ursa Major Cloud (12); na 5.hodinu: Leo Cloud (21); na 7. hodinu: Crater Cloud (22); na 9. hodinu: Virgo Southern Extension (11); na 11. hodinu: Virgo-Libra Cloud (41).

Animace průletu kupou v Panně Začátek z pohledu od severního supergalaktického pólu, přes kupu v Panně, konec v naší Galaxii.

Podle R. Brent Tully a Michelle Mercer http://www.ifa.hawaii.edu/~tully/

Místní Vesmír – LOCAL UNIVERSE - Místní skupina galaxií je uprostřed, při spuštění animace je Velký atraktor vlevo, Stěna ve Velrybě vpravo.

Zdroj: MAX-PLANCK-INSTITUT FÜR ASTROPHYSIK

Prostorové rozložení svítící hmoty v záznamovém poli SDSSSloan Digital Sky Survey je dnes nejdůležitějším přehlídkovým projektem. Optika hlavního dalekohledu je navržena pro viditelné pozorovací okno s přesahem do infračervené oblasti: 350÷930 nm. SDSS neustále systematicky mapuje jednu čtvrtinu nebe, měří polohu a jasnost více jak 100 miliónů objektů na obloze. Také určuje vzdálenost milionu nejbližších galaxií, díky čemuž získáváme třírozměrný obraz okolního vesmíru v prostorovém objemu tisíckrát větším, než jsme znali před SDSS. SDSS zaznamenává vzdálenosti 100 000 kvazarů.

PŘEHLÍDKOVÝ PROJEKT SDSS

Primární zrcadlo Ø 2,5 m, f/2,25 Sekundární zrcadlo Ø 1,08 m Vstupní apertura Ø 1,30 m Otvor v primárním zrcadle Ø 1,17 m Ohnisková rovina pro snímání Ø 0,76 m Vzdálenost zrcadel 3,6 m Zorné pole 3°