TECNICALL 3/2011
-
Upload
lukas-zeman -
Category
Documents
-
view
242 -
download
3
description
Transcript of TECNICALL 3/2011
CALL®
ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE III 20111
Inzerce RWE Transgas
WWW.TECNICALL.CZ
3 | TECNICALL EDITORIAL
Pojem design, tak jak je poněkud ve
zjednodušené podobě chápán širokou
veřejností, vyvolává představu vnějšího
vzhledu, tvaru a formy předmětů, výrob-
ků, strojů, nástrojů, interiérových prvků
či prvků veřejného prostoru. Přitom však
toto z angličtiny převzaté slovo má v ori-
ginále daleko širší význam – znamená to-
tiž „návrh“ či „navrhovat“ v nejobecnější
rovině. Není divu, že se dříve u nás častěji
používalo slovo návrhář před současným
pojmem designér. V zahraničí je tedy de-
signér chápán především jako koncepč-
ní kreativní tvůrce užitých, prostorových
a estetických hodnot navrhovaného díla.
Není pouhým následným „stylistou“ pře-
dem navrženého díla, není tím, kdo dílo
završuje dotvořením „kabátu“, jak je tomu
často v naší praxi, nýbrž v nejvyspělej-
ších zemích bývá naopak tím, kdo stojí
v samém počátku koncepce díla. Zde
je zřejmá určitá paralela s rolí architekta.
Schopnost vytvářet vize do budoucnosti,
vnímání prostorových vztahů, kombinace
technického a výtvarného citu – to jsou
zřetelné přesahy s principy architektonic-
ké tvorby.
Je logické, že se České vysoké učení tech-
nické v Praze rozhodlo reagovat na tento
dlouhodobý tvůrčí proces z vyspělých zemí
založením zcela nového programu DESIGN
s názvem studijního oboru PRŮMYSLOVÝ
DESIGN na půdě Fakulty architektury, kte-
rá je jeho nositelem. S tradičním studijním
oborem Architektura a urbanismus je Prů-
myslový design propojen řadou teoretic-
kých předmětů, naopak některé technické
disciplíny zajišťují pro tento obor špičkoví
specialisté z Fakulty strojní a Fakulty do-
pravní. Studijní obor Průmyslový design byl
na Fakultě architektury akreditován jak pro
tříletý bakalářský stupeň, tak pro následný
dvouletý magisterský stupeň. První studen-
ti byli přijati před třemi roky, což znamená,
že na konci letního semestru roku 2012
dokončí tento obor první bakaláři. Základ
praktické výuky probíhá, stejně jako na celé
Fakultě architektury, formou práce v jednot-
livých specializovaných ateliérech. V nabíd-
ce jsou čtyři ateliéry. Jedním z nich – Ateliér
výtvarné tvorby prof. Mariána Karla – musí
projít všichni studenti s cílem rozvíjení volné
prostorové výtvarné tvorby, což je nedílná
součást odborných schopností každého
designéra nebo architekta. Další tři Ateliéry
průmyslového designu, po základní spo-
lečné průpravě studentů v 1. ročníku, na-
bízení již od 2. ročníku různou tématickou
orientaci v návaznosti na profesní zaměření
jejich vedoucích.
Pevně věřím, že si noví absolventi obo-
ru Průmyslový design z ČVUT najdou své
„místo na slunci“. Solidní základ technic-
ko – uměleckého univerzitního vzdělání na
ČVUT mají bezpochyby šanci získat, avšak
stejně jako v každém jiném oboru bude pro
úspěšnost jednotlivých absolventů rozho-
dující míra osobního nasazení, neutuchají-
cího zájmu a potěšení tvořit něco nového.
TTECNNNICALL®
ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE III 20111
TecniCall 3/2011
Vydavatel, adresa redakceRektorát ČVUTZikova 4, 166 36 Praha 6IČ: 684 077 [email protected]
Datum vydání31. prosince 2011
Peridocita čtvrtletník
Náklad 5 000 ks
Cena zdarma
Evidenční čísloMK ČR E 17564
ISSN 1805-1030
ŠéfredaktorkaMgr. Andrea Vondráková [email protected]át ČVUT
Redakční radaFakulta stavební ČVUTIng. Eva Kokešová[email protected]
Fakulta strojní ČVUTIng. Ivan Š[email protected]
Fakulta elektrotechnická ČVUTPaedDr. Jaroslava Weiserová[email protected]
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUTIng. Libor Š[email protected]
Fakulta architektury ČVUTJiří Horský[email protected]
Fakulta dopravní ČVUTIng. Zdeněk Říha, [email protected]
Fakulta biomedicínského inženýrstvíIng. Ida Skopalová[email protected]
Fakulta informačních technologií ČVUTIng. Jindra Vojíková[email protected]
Rektorát ČVUTodbor pro vědecko-výzkumnou činnostdoc. RNDr. Květuše Lejčková, [email protected]
Design, DTPEVERSMILE s.r.o. – Ing. Lukáš [email protected]
InzerceIng. Ilona Prausová[email protected]
DistribuceČVUT v Praze
FotografBc. Jiří [email protected]
Tisk Grafotechna Print, s.r.o.
Titul Bc. Jakub Jílek, Fakulta architektury Č[email protected]
Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.
Sklo je jediný materiál, který je čtyřrozměrný 4
ČVUT bude spolupracovat s Huawei 6
Středoškoláci si vyzkoušeli opravdovou práci vědců 6
Studentské formule opět zlepší své výkony 7
Investice do centra technologického transferu se univerzitě bohatě vyplatí 8
Vítězové eClubu zamířili do inkubátoru v Silicon Valley 10
Když holky soutěží! 11
Současný rozvoj města není architektům lhostejný 13
Asi nejvíce mě bavil návrh jističe, z toho pak byla taková, dalo by se říci, láska 14
ObsahDesign obráběcích strojů kultivuje pracovní prostředí 16
O průmyslovém designu, potřebě vizionářství a okouzlující invenci Zahy Hadid 18
Design závodního auta není jen slušivý kabátek 20
Stavby pro všechny, design for all 21
Ústav interiéru a výstavnictví: práce s emocemi 22
Design do měst i do domácností 24
Ústav experimentální fyziky dobývá vesmír 27
Z laboratoře do Hollywoodu 28
Logistika očima studentů 30
doc. Ing. arch. Patrik Kotasvedoucí Ústavu průmyslového designu Fakulty architektury ČVUT v Praze
TECNICALLZIMA 2011
TECNICALL ROZHOVOR | 4MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ[email protected]
říká akademický sochař prof. Marián Karel z Ústavu průmyslového designu Fakulty architektury ČVUT.
Co je podle Vás design?
Líbí se mi italský design, třeba u aut.
Také mám rád barvy a kontrasty. Pro-
tože jsem výtvarník, obdivuji i to, když
udělá cukrář nádherný dort, já bych
to neuměl. Myslím si, že design není
něco luxusního, co si může dovolit
jen movitá skupina obyvatel. Když za
mnou přijde zákazník, že chce udělat
lustr, zeptám se ho, kam to je a jaký
na to má rozpočet. Nedávno jsem
vyhrál soutěž o zakázku návrhu dvou
vestibulů pro novou budovu Koope-
rativy. Je skvělé, že mi nechávají vol-
nou ruku. Používám materiály, které
mám rád – sklo a ocel, kombinuji křiv-
ky a čáry. Otec Jana Kaplického, vý-
znamný pedagog a výtvarník, řekl, že
geometrie vajíčka je fantastický tvar,
ale musí tam být cítit tlukot srdce ku-
řete. Naprosto s ním souhlasím. I ná-
doba nesmí být jen geometrií. Musí
mít své teplé a živé tajemství.
Je ochoten český zákazník platit
za design?
S českým zákazníkem nemám moc
velké zkušenosti, navrhoval jsem
v poslední době jen pro Zdeňka Ba-
kalu. Spolupráce s ním byla výborná,
protože mi do návrhů vůbec nemlu-
vil. Jinak navrhuji většinou pro zá-
kazníky v USA, Japonsku, Holand-
sku a vůbec ve světě. Většinou platí
pravidlo, že čím je zákazník bohatší,
tím je nedůvěřivější. V zahraničí se mi
tvoří lépe, svobodněji. Můžu si vy-
myslet, jaký materiál chci, jak velký,
jak silný, za chvíli ho mám a nic není
problém. Kdybych měl takové po-
žadavky v Čechách, nevím, zda by
mi požadovaný materiál byl ochoten
někdo dodat a pokud ano, tak bych
se nedoplatil. V cizině jsou k nám,
zvláště v Japonsku, velmi uctiví, do-
konce mi říkají, že se můžu chovat
jako Rolling Stone, protože jsem pro
ně hvězda.
Jak jste se dostal k designu, s čím
jste začínal?
Můj vzor byl prof. Josef Svoboda,
prof. Libenský nebo Josef Kaplický,
to byl renesanční člověk. Z designu
jsem dělal šperky a pro jednu klau-
zuru džbán na pivo nebo objekty ze
skla, což je také design. Zajímá mě,
když umění prorůstají, když vznikne
něco mezi „výtvarnem“, řemeslem,
designem a sochou. Nevím, zda
bych uměl udělat design pro milion
lidí. Jsem tak trochu zkažený ze za-
hraničí a myslím, že nejhorší, co se
může stát je, udělat sochu, kolem
které pak chodí lidé a nevšímají si
jí. Ze všeho není nutné dělat umění.
Mým vzorem je v tomto směru Phi-
lippe Starck, který je úžasný, protože
dokáže udělat úžasný design, archi-
tekturu a na dům pak sochu.
Učíte design studenty Fakulty ar-
chitektury ČVUT. Co je učíte a jaký
je Váš cíl?
Já a dva mí kolegové zajišťujeme
tak zvanou přípravku. Máme hodně
studentů z výtvarných škol a gym-
názií a my se snažíme, aby pochopili
hmotu v prostoru, světlo a tyto věci.
Je jedno, zda pak student bude navr-
hovat vysavače nebo fontánu. Josef
Kaplický říkal, že fi gurka tvořící ucho
etruské nádoby může být monumen-
tálnější než Stalinův pomník. Stejně
neexistuje drobná a velká práce, dob-
rá a špatná práce. Věc také nemá být
populární, ale dráždivá. Ta přežívá.
A pokud chcete vytvořit něco fantas-
tického, musíte použít věci banální.
Mnohdy je těžší udělat skleničku než
sochu. Proto studenti nemohou pří-
pravku přeskočit, musí se seznámit se
základy. Myslím si ale, že jsme s nimi
málo, jen čtyři hodiny týdně. V příštím
roce bych měl mít ateliér, který by měl
být více výtvarnější. Nechci z něj dělat
VŠUP, ale základ byl důležitý i pro ma-
líře a sochaře ze známé avantgardní
školy Bauhaus. Až teprve v magis-
terském studiu bych se chtěl věnovat
architektuře. Chtěl bych je naučit pře-
stoupit druh dekorativního předmětu,
nezdobit, ale dotvářet architektonický
prostor, prostotu výrazu, sepětí hmot,
objevovat světelné optické prostory.
Budovat souvislosti výtvarného díla
s architekturou, dramaticky do ní
vstupovat a naopak.
Jste přítomen u přijímacích zkou-
šek nových studentů? Jak zjišťu-
jete míru jejich talentu?
Být tam, je pro mě důležité, abych
viděl, zda umějí kreslit. To, že umějí
dělat na počítači je fajn, ale chci vi-
dět, že umějí kreslit i tužkou na papír.
Podle mě je to svobodnější. Pokud
pak budou studenti něco navrho-
vat, je třeba vědět, pro jakou cílo-
vou skupinu navrhují, zda bude pro
muže, ženy, pro jaký věk nebo pro
všechny a zda to bude věc na jed-
norázové použití nebo ne. Nejprve je
třeba vzít na zřetel všechny tyto okol-
nosti a pak přemýšlet o tom, jaká
Sklo je jediný materiál, který je čtyřrozměrný,
WWW.TECNICALL.CZ
5 | TECNICALL ROZHOVOR
ta věc bude. Často jim na přijímač-
kách zadávám nakreslit prostorovou
věc, abych viděl, jak umějí pracovat
s hmotou a prostorem.
Talent studentů také zjišťuji z toho,
že přinesou domácí práce. Beru ale
v potaz i okolnosti osobního stavu
studenta, když přijde na přijímačky.
Může být nemocný, nervózní, unave-
ný a to pak může mít vliv na jeho pre-
zentaci. Zájemců o studium je moc,
ale dá se to zvládnout. Za měsíc až
dva se obvykle pozná, co ve studen-
tech je.
Máte pro Vaše pracoviště nějaký
vzor, který Vás a Vaše kolegy inspi-
ruje?
Představuji si, že design na ČVUT
by měl být jako na MIT. Tady existuje
Centrum pokročilých vizuálních studií,
k němuž bychom se chtěli přiblížit.
Prvním krokem ve výuce designu je
to, že studenti musí pochopit i řeme-
slnou stránku věci. Měli by dostat pří-
ležitost pracovat první roky také s ma-
teriálem. Uvědomí si, že udělat něco
z 3D tiskárny stojí velké peníze. Je pro
ně velmi důležité zkusit si vše rukama,
proto jsme třeba také navázali vztah
s největší sklárnou na ploché sklo
u nás v Teplicích. Byl bych rád, kdyby
studenti mohli své projekty konzulto-
vat přímo ve výrobě ve sklárně.
My jsme pracoviště, které ještě hledá
možnosti. Nesmíme zapomínat, že
hlavní náplň mě a mých dvou kolegů,
kteří jsme tady za výtvarnou tvorbu, je
obsáhnout se studenty výtvarno. Ne-
můžeme suplovat technické zázemí
a technické kontakty. Pro nás je dů-
ležité dostat do prostředí informace,
co se kde děje v umění. Tady na škole
je to pro mnohé jediný prostor, kde
se s tím potkají. V praxi je pak pohltí
nějaká fi rma a pak už k výtvarnu ne-
budou mít tak blízko.
I v rámci teorie se snažíme studenty
zasvětit do umění a do současné situ-
ace. Jako inspiraci jim dáváme hodně
Bauhaus jako universální směr. Pře-
krýval designéry, umělce a architekty
a nedělal mezi nimi rozdíl. Dodnes se
na MIT učí z knih, jako je Language of
Vision z roku 1944. Ta zůstala hlavní
učebnicí pro designéry.
Je mi líto, že fakulty na ČVUT spo-
lu nespolupracují i v oblasti designu.
Je to škoda, jak pro ČVUT, tak pro
studenty. Kdyby propojení fungovalo,
tak je naše škola absolutní špička.
Musí mít designér cit pro materiál?
Ano, musí se zajímat také o nové ma-
teriály a vůbec o vše nové v umění.
Ptám se proto studentů, jestli chodí
na výstavy a jaký sochař se jim líbí.
Myslím, že designéři by měli otevřít
mozek kreativitě, vizím a budoucnos-
ti. Měli by chodit do kin, divadel, roz-
hlížet se a mít otevřené oči.
Které materiály preferujete Vy
a proč?
Jednoznačně sklo. Sklo je jediný ma-
teriál, který je čtyřrozměrný, na rozdíl
od bronzu, kamene nebo dřeva. Lidé
se skla bojí, protože je křehké. Sklo je
tak citlivé, že jej může rozbít zvuk, ale
je také schopné živlům vzdorovat po
tisíciletí. Je tvárné, bourá hranice mezi
sochou a architekturou. Sklo je hmo-
ta a zároveň hmotu popírá. Hmota se
stává snovou a odhmotněnou. Vytváří
daleko působivější paralelu, ale vy-
tváří ještě něco navíc – iluzi. Normální
člověk zná tak intenzivní soustředění
snad jen v oblasti sexu.
Jak přemýšlíte, když navrhujete?
Dobrý design nikdy nevytvoříte, po-
kud při tom myslíte na design. Stvoří-
te ho tehdy, vezmete-li v potaz život,
sex, pot … Přemýšlím, k čemu bude
věc sloužit, zda bude na mléko nebo
na pivo. Určitou teorii by měl člověk
znát a pak teprve navrhovat. Větši-
nou na to jdou lidé obráceně. Třeba
v USA jdou hned do sklárny a tam
foukají na píšťale rovnou nějaké sklo.
To my museli přinést spoustu kre-
seb, pak jsme se bavili, co to bude
za předmět a jak tlustá by například
měla být stěna sklenice, jaký obsah,
zda by měla být vypnutá, aby, až se
bude foukat, nebyla propadlá, ale
rovná.
Když jsem byl na Novém Zélandě,
navštívil jsem dům jednoho slavného
designéra. Uviděl jsem karafu na olej
a říkám, to je od Šípka. A ten desig-
nér říkal, že ji sice má, ale nepoužívá
ji, protože, když do ní dá olej, tak se
karafa při použití polije.
Vždy učím studenty, že třeba u kon-
vičky na čaj musí být zobáček dolů,
jako třeba u okapu, aby pak netekl čaj
po konvici. Udělat abstraktní nepouži-
telnou konvici je k ničemu. U soch je
to pak jednodušší. Když se někomu
něco nelíbí nebo v tom nevidí smysl,
řeknu, že to byl umělecký záměr a ho-
tovo. Jak řekl Andy Warhol: „Budu dě-
lat umění, tam žádná kritéria nejsou,
tam jde všechno.“
Spojuje Vaši tvorbu nějaký společ-
ný symbol?
Mám rád geometrii a miluju kubismus.
Je mi jedno, jestli je to popelník, židle
nebo šátek. Kubisté udělali z dvojroz-
měrného obrazu trojrozměrný a z troj-
rozměrné sochy čtyřrozměrnou, chtěli
něco někam posunout. A pak mám rád
kontrasty. Líbilo by se mi, kdyby voda
tekla do kopce a chodilo se po nebi.
prof. akad. soch. Marián Karel je absolvent VŠUP Praha, kde v 90. letech působil jako peda-gog. Učil také na zahraničích školách, např. v USA, Japonsku, Velké Británii, Finsku, Francii a na Novém Zélandě. Od roku 2009 vyučuje na Fakultě architektury ČVUT. Jeho výtvarné práce jsou zastoupeny ve sbírkách řady českých a světových muzeí, jako je pařížský Louvre, Muzeum skla v New Yorku nebo v Národní muzeum moderního umění v Tokyu. Realizoval plastiku z leštěné žuly, taveného skla a ocele ve sportovním areálu v japonském Chitose, sochu na 53. ulici v New York City, sochu před Palazzo Ducale v Benátkách, instalaci v čs. pavilonu Expo‘92 v Seville, Bránu času a historiogram v Chebu a mnohé další po celém světě.
1966 socha z ledu: Dom des Mischabel, Saas–Fee, Švýcarsko, 4 545 m
TECNICALLZIMA 2011
TECNICALL AKTUALITY | 6PROF. ING. BORIS ŠIMÁK, [email protected]
ČVUT bude spolupracovat s HuaweiSpolečnost HUAWEI Technologies je předním světovým dodava-telem telekomunikačních řešení a služeb. Na konci listopadu po-depsala s Fakultou elektrotechnickou ČVUT (FEL) dohodu o vzá-jemné spolupráci. Předmětem spolupráce je i vybavení laboratoří katedry telekomunikační techniky datovými prvky a poskytování školení pro obchodní partnery společnosti Huawei.
„Osobně mám z nastartování spoluprá-
ce velkou radost a věřím, že se bude
jednat o dlouhodobou a oboustranně
přínosnou spolupráci, která by se do
budoucna mohla i dále rozšiřovat,“ uvá-
dí Zbyněk Pardubský, zástupce gene-
rálního ředitele české pobočky Huawei.
Laboratoře katedry telekomunikační
techniky FEL budou vybaveny prvky
z nejnovější produkce HUAWEI – no-
vou generaci přepínačů z rodiny Sx7,
třetí generací pobočkových směrova-
čů AR1200V a bezpečnostní produk-
ty z rodiny Eudemon. Studenti se tak
budou moci seznámit s moderními sí-
ťovými technologiemi a infrastrukturou
používanou telekomunikačními operá-
tory a podnikovou klientelou. Získané
znalosti budou moci následně využít
v rámci své profese.
Do budoucna se počítá s rozšířením
školicích programů také o certifi kač-
ní kurzy pro HCDA (Huawei Certifi ed
Datacom Associate) a HCDP (Huawei
Certifi ed Datacom Professional), kte-
ré jsou základem akademie Huawei
(Huawei Academy).
Bakalářský a magisterský studijní
program Komunikace, multimédia
a elektronika pokrývá rozsáhlou oblast
moderních elektronických technolo-
gií, a to jak z hlediska hardwaru, tak
i softwaru, managementu a legislativy.
Na zajištění výuky tohoto programu se
podílí i katedra telekomunikační tech-
niky FEL.
Každoročně končí v bakalářském obo-
ru Síťové a informační technologie či
v magisterském oboru Sítě elektronic-
kých komunikací, zajišťovaných kated-
rou, řádově stovka studentů. Kvalitní
výuka se neobejde bez kvalitních pe-
dagogů a dobrého technologického
zázemí pro výuku a výzkum. Prioritou
katedry je vedle kvalitních přednášek
a cvičení i rozvoj specializovaných la-
boratoří vybavených moderní techni-
kou, často v rámci spolupráce s praxí.
„Osobně mám z na-startování spolupráce velkou ra-dost,“ uvádí Zbyněk Pardubský z Huawei
PAEDDR. LENKA ZÁPOTOCKÁ [email protected]
Středoškoláci si vyzkoušeli opravdovou práci vědcůDíky podpoře Fondu celoškolských aktivit mohl být v roce 2011 na ČVUT realizován projekt s názvem Junior Tech University. Jeho cílem bylo podchytit nadané středoškolské studenty se zájmem o techniku a přírodní vědy a přiblížit jim práci univerzitního vědce. Tři nejlepší středoškoláci si vyzkoušeli bádání přímo pod vedením odborníků z ČVUT.
„Vzhledem ke kontinuální komunikaci
s výchovnými poradci víme, že jsou na
středních školách studenti, kteří by chtěli
dělat ve svém volném čase ještě něco
navíc. Mít svůj vědecký projekt, který by
mohli realizovat, rozvíjet a konzultovat
s někým z vysoké školy,“ uvedla koor-
dinátorka projektu Dr. Lenka Zápotocká.
Na základě motivačních dopisů byli
vybráni tři studenti z Arcibiskupského
gymnázia ve Žďáru nad Sázavou, kteří
dostali unikátní možnost komunikovat
a setkávat se s doporučeným „tutorem“
přímo na půdě ČVUT. Jejich stáž probí-
hala na Fakultě jaderné a fyzikálně inže-
nýrské (FJFI), na Fakultě informačních
technologií (FIT) a Fakultě biomedicín-
ského inženýrství, protože o disciplíny
těchto fakult projevili studenti zájem.
Studenti Jakub Drahotský a Josef Poul
se pod vedením Ing. Filipa Novotné-
ho z FJFI zabývali tématem nazvaným
Příprava zlatých nanočástic ve vod-
ném prostředí. Na závěrečném setkání
účastníků Junior Tech University pre-
zentovali, jak syntetizovali nanočástice
zlata a měřili, jak se mění absorbce
světla na spektrometru.
Oba se shodují: „Stáž pro nás byla
velkým přínosem, dozvěděli jsme se
spoustu zajímavých věcí, seznámili
jsme se s mikroskopy a různými přístroji
v laboratořích, kde se dělá věda s vel-
kým V.“
Třetím vybraným studentem byl Domi-
nik Foral. Pod vedením Ing. Jiřího Chlu-
dila z FIT zkoumal, jak identifi kovat,
otestovat a nalézt řešení možných na-
padení webových stránek. Zaměřil se
na SQL Injection a Cross-side scripting.
Univerzity „dětského věku“ jsou běžnou praxí na zahraničních univerzitách. V roce 2011 obdobný projekt realizovalo i ČVUT.
WWW.TECNICALL.CZ
7 | TECNICALL PROJEKTY ING. RADEK TICHÁNEK, [email protected]
Studentské formule opět zlepší své výkony V roce 2011 sklízely obě studentské formule ČVUT jeden úspěch za druhým. Nejlepší výsledek si tým formule na spalovací pohon s označením FS.03 přivezl ze soutěže na španělském okruhu v Catalu-nyi. Zde se studentům podařilo vybojovat 2. místo mezi světovou konkurencí. Svou premiéru měla také první studentská elektroformule s označením FSE.01. I v roce 2012 se tým chystá do německé-ho Hockenheimu, kde je tradičně největší konkurence z celého světa.
“Budeme bojovat nejen v kategorii
Combustion formulí, která je na ČVUT
tradiční, ale i v kategorii formulí pohá-
něných elektromotorem, která vznikla
v loňském roce a prochází v současné
době dalším vývojem zejména hnací-
ho ústrojí,” říká Ing. Radek Tichánek,
Ph.D., který stojí v čele týmu. Regis-
trace na závody v roce 2012 probíhá
v lednu a tým dále plánuje účast na
závodech v Rakousku a Maďarsku,
kde se tradičně sjíždí evropská špička
hlavně z Německa, Rakouska a Itálie.
Obě formule se veřejnosti představi-
ly v dejvickém campusu na podzim.
Kromě jízdy formule byly novinářům
prezentovány i technické parametry
nových formulí a představen tým stu-
dentů, který se na jejich vývoji podílí.
Následovalo předání dvou fi nančních
šeků Ing. Radku Tichánkovi, Ph.D.,
z týmu CTU CarTech. První šek ve
výši 250.000 Kč věnoval ze svého
fondu rektor ČVUT prof. Václav Hav-
líček a částka je určena na materiální
výdaje spojené s vývojem formulí.
Druhý šek na 100.000 Kč věnova-
la společnost Škoda Auto a.s. jako
prémii, ke svému každoročnímu pří-
spěvku, za výsledky dosažené v roce
2011. Členové týmu si také odnesli
diplomy rektora ČVUT za příkladnou
reprezentaci školy na soutěžích For-
mula Student/SAE v roce 2011. Ve-
dení Fakulty strojní ČVUT udělilo čle-
nům týmu mimořádné stipendium,
jako osobní ocenění dosažených
úspěchů v sezóně 2011.
Projekt studentské formule ČVUT byl
zahájen v roce 2007. V roce 2009 po-
prvé jako první a jediná z České re-
publiky soutěžila na okruhu v němec-
kém Hockenheimu. Obsadila tehdy
59. místo. V roce 2010 se ze stejného
okruhu vrátili studenti s 18. místem,
zde soutěžili s druhým vozem FS.02.
Vozy vznikají v dílnách Fakulty stroj-
ní a Fakulty elektrotechnické ČVUT
v Praze a podílí se na nich mnoho
ústavů obou fakult.
Koncepce třetího vozu FS.03 je od-
vozena od dvou předchozích kon-
strukčních řešení, přičemž cílem
bylo zejména snížit hmotnost vozu.
Vůz FS.03 má hmotnost bez jezdce
223 kg, čímž se podařilo zredukovat
hmotnost o 52,5 kg oproti loňské
koncepci. Redukci hmotnosti přines-
lo použití nových lehčích komponent,
zejména tlumičů (Penske), hnacích
hřídelí, ráfků či aplikaci uhlíkového
kompozitu na sání motoru, fi rewall,
podlahu nebo kapotáž vozu. Nos-
nou konstrukci tvoří trubkový rám
z chrom-molybdenové oceli. Kola
jsou nezávisle zavěšena na nápravě
lichoběžníkového typu, těhlice jsou
frézované z leteckého duralu. Všech-
na čtyři kola jsou brzděna kotoučový-
mi brzdami v dvouokruhovém systé-
mu. Pohon vykonává motocyklový
motor Yamaha R6 o výkonu 64 kW
a točivém momentu 55 Nm, který je
přenášen na zadní kola sekundárním
řetězovým převodem přes diferenciál
Drexler.
Formule FSE.01 je zatím první a jediný
zástupce tzv. elektroformule v České
republice. Její koncepce se odkazuje
na předešlé dva prototypy formulí na
spalovací motor, ze kterých studen-
ti převzali vhodné konstrukční prvky
a upravili je dle svých požadavků. Vý-
raznou úpravou prošel rám, převzatý
z vozu FS.02, který bylo potřeba při-
způsobit v zadní části pro umístění
výkonných LiPol baterií, které dispo-
nují celkovou kapacitou 8 kWh. Rám
je vyztužený na bocích a podlaze
hliníkovými sendvičovými panely pro
zvýšení tuhosti. Zadní kola jsou po-
háněna stejnosměrným elektromoto-
rem o špičkovém výkonu 66 kW při
6 900 1/min. Brzdění všech kol je po-
mocí kotoučových brzd.
V týmu CTU Cartech dochází v současné době ke gene-rační výměně hlavních konstruktérů. ”Jsme tedy stále otevřeni přijmout další talentované budoucí inženýry,
kteří chtějí být v průběhu studia aktivní a chtějí dosáh-nout úspěchu na poli školního motorsportu. Ten otevírá
cestu k zaměstnání v dospělém motorsportu a obecně v automobilovém průmyslu,” doplňuje Ing. Tichánek.
Projekt studentského formulového týmu CTU CarTech je realizován na ČVUT v Praze, které se podílí na jeho financování a vytváří podmínky pro jeho realizaci. Generálním partnerem je již čtvrtým rokem Škoda Auto a.s., která průběžně podporuje aktivity studentů. Dále se podílí na projektu třicítka partnerů, ať už finančně či materiálově, v podobě dodání svých produktů nebo služeb. Více o formuli najdete na www.cartech.cvut.cz.
CEL
Ý Č
LÁN
EK S
I MŮ
ŽETE
PŘ
EČÍS
T N
A W
WW
.TEC
NIC
ALL.
CZ
TECNICALLZIMA 2011
TECNICALL AKTUALITY | 8ALEXANDRA HRADEČNÁ[email protected]
Ta investuje do ISIS od roku 2000,
posledních 5 let částku 2,5 milionu
liber ročně. Firma však dokáže z této
investice vytěžit ročně obrat okolo
8 milionů liber. Za úspěchem ISIS se
skrývá především dlouholetá, více než
dvacetiletá usilovná práce na propra-
cované politice duševního vlastnictví
a neúnavná každodenní komunikace
s vědci a podnikateli.
Paní Macnaughton zdůraznila také
nutnost dlouhodobé podpory center
technologického transferu ze strany
mateřské univerzity, poukázala při-
tom na to, že cesta k samostatnosti
a výdělečnosti trvá centru technolo-
gického transferu běžně 10 – 15 let.
Paní Macnaughton doplnil na kon-
ferenci její bývalý kolega Colin Story,
současný generální ředitel společnosti
OrganOx Ltd., spin-off fi rmy z Oxford-
ské univerzity.
Story nastínil proces založení úspěš-
né spin-off fi rmy s majetkovou účastí
univerzity, zaměřil se na výběr vhod-
né technologie a výkonného ředitele,
defi nici marketingové strategie a na
další klíčové momenty důležité pro
pozdější úspěch spin-off. Pouká-
zal zejména na důležitost existence
jasných pravidel a transparentních
postupů zakládání spin-off fi rem na
mateřské univerzitě.
Kromě problematiky technologic-
kého transferu a přenosu výsledků
vědeckého zkoumání do praxe se
konference zaměřila na podporu začí-
najícího podnikání. O nelehkém údělu
podnikatelů v České republice hovo-
řil Petr Ocásek, jeden ze zakladatelů
S tartupYardu, jehož úkolem je pod-
porovat u nás začínající podnikatele.
Poukázal na to, že je v ČR 16x dražší
založit fi rmu a trvá to 30x déle než ve
Velké Británii. Ocásek také vyjádřil
názor, že podnikatel se nejvíc poučí
z krachů vlastních společností, a pro-
to je naprosto v pořádku občas neu-
spět. Důležité je se poučit a nebát se
začít znova. Zajímavé bylo i povídání
úspěšného podnikatele a investora
Ladislava Chodáka o tom, jak neleh-
ká, ale nakonec úspěšná cesta vedla
k prosazení jednoho českého projektu
mezi světovou špičku. Britský anděl-
ský investor Michael Prokop, rodák
z Prahy, zaujal účastníky konference
svými tipy a triky, jak přimět investo-
ra, aby vložil svou andělskou investici
právě do vašeho podniku. O podmín-
kách zakládaní spin-off na českých
univerzitách a o podpoře podnikání
v technologických agenturách hovořili
také Michal Pěchouček z ČVUT a To-
máš Halva z Jihomoravského inovač-
ního centra v Brně.
Odpolední workshopy navázaly na
problematiku dopoledních předná-
šek praktickou prací na oceňování
technologií vhodných k transferu
a prací na business plánu, jenž pro-
dává. Otevřela se i diskuze mezi in-
vestory a zástupci technologických
parků a inkubátorů o tom, co a jak
pro fi rmy dělat, aby do nich investoři
ochotně investovali.
Konference se zúčastnilo 177 zá-
stupců podnikatelů, univerzit, vý-
zkumných pracovníků a studentů,
vládních agentur a ministerstev, ma-
lých i velkých podniků a dalších lidí,
které téma zaujalo.
Příspěvky řečníků jsou k dispozici na
stránkách Inovacentra ČVUT,
http://inovacentrum.cvut.cz/confe-
rence/en/presentations.
Investice do centra technologického transferu se univerzitě bohatě vyplatíTakový je vzkaz jedné z přednášejících na konferenci Removing Barriers to Successful Innovati-on, kterou pořádalo Inovacentrum ČVUT společně s Britskou ambasádou a dalšími partnery. Sa-rah Macnaughton z centra technologického transferu ISIS Innovation Ltd. při Oxfordské univer-zitě seznámila účastníky konference s činností výdělečné ISIS Innovation, jejímž stoprocentním vlastníkem je univerzita.
WWW.TECNICALL.CZ
9 | TECNICALL AKTUALITY
TECNICALLZIMA 2011
TECNICALL AKTUALITY | 10
Vítězové eClubu zamířili do inkubátoru v Silicon Valley Vojtěch Ciml, Pier Kurth a Tereza Horáková – tým easyWall, který vyhrál první kolo eClubu ČVUT, se se svým projektem podívali do podnikatelského inkubátoru Plug and Play v Silicon Valley. Jaký byl jejich pobyt, v čem je obohatil a jak změnil jejich pohled na USA?
Jste velmi různorodý tým, jak jste
se potkali?
V. C.: S Pierem jsme se potkali už na
gymnáziu, kde jsme se spolu podíleli
na projektu internetové televize. Ten
bohužel nepokračoval, ale my jsme si
padli do noty a měli jsme odhodlání
podnikat spolu dál. Hlavně nás spo-
jovala myšlenka na to, vytvořit vlastní
produkt. Pak jsem začal chodit do
eClubu, který jsme zpočátku měli jen
natáčet – nechtěli jsme ani soutěžit.
Nakonec jsme to zkusili s easyWall,
který Pier vymyslel na základě svých
pracovních zkušeností z Německa.
Pak už nám chyběl „jenom“ šikovný
grafi k. Potkali jsme Terku a její grafi ka
nám k vítězství hodně pomohla.
P. K.: S Vojtou mě tenkrát seznámil
náš společný kamarád. Já jsem totiž
pro již výše zmíněný projekt interne-
tové televize hledal programátora,
který by pracoval, jak to u start-upů
bývá, rychle a bez výslužky.
Kdo rozhodl o tom, že se zúčastní-
te soutěže v eClubu?
V. C.: Já, ale projekt vymyslel Pier.
P. K.: A bylo to prakticky rozkazem.
Jedno odpoledne sedíme v kavárně
a Vojta mi jednodušše oznámil, že
jdeme soutěžit.
Jaké byly první pocity, když jste se
dozvěděli o vaší výhře?
V. C.: Byl to zvláštní pocit v tom, že
jeden večer usínáte se zcela běžnými
plány na prázdniny a další si najed-
nou říkáte „jedu do Ameriky“. Bylo to
hodně nevšední, ale zároveň mi bylo
jasné, že to rozhodně nebude žádná
odpočinková dovolená.
P. K.: Spadl mi obrovský kámen ze
srdce! Já jsem si totiž strašně přál,
abychom se tam dostali.
Jaké byly první dojmy z USA?
V. C.: Pominu-li přestupní zastávku
v Atlantě a zaměřím-li se na probuze-
ní v Silicon Valley, napadá mě jediné:
dva fastfoody, dokonale upravený
trávník a šestiproudá dálnice. Další
dojmy přicházely až v průběhu poby-
tu. V Silicon Valley není moc rodilých
Američanů, takže to byl spíš mix kul-
tur než opravdová Amerika.
P. K.: Jsme v Silicon Valley, v mecce
všech ajťáků... a není se, kde připojit
k internetu!
Je něco, co vás při pobytu v inku-
bátoru obohatilo a něco, co vás
vyloženě zklamalo?
V. C.: V inkubátoru jsem zjistil, jak
nesmírně důležité je ptát se lidí a ko-
munikovat s nimi. V Americe pro to
mají označení „networking“. Jeli jsme
tam s tím, že tam naprogramujeme
všechno, co potřebujeme, ale pak
jsme zjistili, že na programování
můžu sedět doma v županu a ne-
musím jezdit přes půlku světa. Zkla-
máním částečně bylo zázemí v Plu-
gandPlay inkubátoru, zjistil jsem, že
v Evropě máme leckdy mnohem lep-
ší podmínky pro práci.
P. K.: Od toho programu Plug and
Play Tech Centra, do kterého jsme
byli zařazeni, jsme očekávali mno-
hem víc. I proto jsme se koneckonců
rozhodli, že si půjdeme vlastní ces-
tou, což se samozřejmě vedení inku-
bátoru příliš nelíbilo. V Silicon Valley
se klidně můžete nechat vodit za ru-
čičku, ale není nic nad to než sebrat
odvahu a pustit se do té džungle na
vlastní pěst.
Změnil se nějak váš pohled na
Ameriku?
V. C.: Hodně. Pier s Terezou odlétali
dřív, já jsem ještě tři týdny cesto-
val a zjistil jsem, že bych nechtěl žít
v zemi, kde jste odkázáni na auto-
mobil. Jediné město, kde bych chtěl
strávit delší dobu, bylo San Francis-
co. Ostatní místa je určitě také dob-
ré vidět, aby měl člověk srovnání,
ale není to domov. Připadalo mi, že
okázalá americká pompéznost ubírá
hodně z lidskosti a blízkosti. Prostě
se mi stýskalo po našich lesích a ma-
lých políčkách.
P. K.: Na jednu stranu je vše, co vi-
díte v hollywoodských fi lmech nebo
co slyšíte a čtete pravdou, ale dokud
se tam doopravdy nepodíváte, bude
vaše představa minimálně zkresle-
ná. Nebyl jsem natolik šokován jako
Vojta, ale pro Evropana je tamní život
v mnoha ohledech naprosto odlišný.
Zvyknete si, ale také se naučíte vážit
si domova a toho, co tam máte.
ING. LIBUŠE PETRŽÍLKOVÁ[email protected]
Co je aplikace easyWall?Její základní inovací je propojení on-line data-bází produktů s reálným prostředím. Využije ji každý, kdo navštěvuje zákazníky s objemnými katalogy. Sami autoři vidí její hlavní uplatnění v oblasti exteriérového a interiérového designu.
CEL
Ý R
OZH
OVO
R S
I MŮ
ŽETE
PŘ
EČÍS
T N
A W
WW
.TEC
NIC
ALL.
CZ
WWW.TECNICALL.CZ
11 | TECNICALL PROJEKTY
V pondělí 5. prosince během odpoledne proběhlo v prostorách Národní technické knihovny v Praze slavnostní odpoledne, které zakončilo soutěž pro studentky středních škol v rámci projektu Holky, pozor! Dívky měly možnost prezentovat své projekty z oblasti vědy nebo techniky. Vrcholem pak bylo vyhlášení nejzajímavějšího projektu, jehož autorka byla oceněna mininotebookem HP 110.
Soutěž v rámci projektu ČVUT Hol-
ky, pozor! pro studentky středních
škol byla vyhlášena 3. října, a to
díky podpoře rozvojového projektu
MŠMT pro rok 2011. Dívky mohly
až do 20. listopadu přihlašovat své
projekty z oblasti vědy a techni-
ky. Pět nejlepších projektů autorky
prezentovaly během slavnostního
odpoledne před komisí a dalšími
hosty. Nechyběli ani zástupci médií.
První z prezentujících Šárka Vávrová
přijela do Prahy až z Frenštátu pod
Radhoštěm, kde studuje čtvrtým
rokem Střední průmyslovou školu
elektrotechniky, informatiky a ře-
mesel, a pochlubila se hned dvěma
projekty. Tím prvním byla Elektro-
nická časomíra. Šárce se povedlo
v tomto projektu spojit všechny své
koníčky. „Zajímám se o elektroniku
a informatiku, aktivně sportuji, hraju
fl orbal a běhám. Výsledkem je můj
funkční model časomíry, který nyní
využívá fl orbalový oddíl Sokol Fren-
štát pod Radhoštěm,“ uvedla. I její
druhý projekt vycházel ze Šárčiných
zájmů. Jednalo se návrh a vytvoření
databáze pro evidenci výsledků fl or-
balové ligy.
Tým studentek ze Střední průmys-
lové školy Ječná Hedvika Hodíko-
vá a Petra Nepodalová představily
společný projekt Zvonek 2.0. Jedná
se o propojení domovního zvon-
ku s mobilním telefonem uživatele.
Další prezentující studentkou byla
Tereza Novotná ze třetího ročníku
víceletého gymnázia ze Šlapanic
u Brna. Ta porotě představila pro-
jekt Virtuální šatník.
Jako poslední představila svůj pro-
jekt studentka posledního ročníku
gymnázia z Pardubic slečna Vero-
nika Valešová. Svou práci zaměřila
na určování podílu vitamínu C v po-
travinách.
Projekty hodnotila komise složená
ze tří zástupců partnerských fi rem
a tří odborníků z ČVUT. Roli před-
sedkyně komise přijala manželka
rektora ČVUT a předsedkyně Dám-
ského klubu ČVUT Ing. Marie Hav-
líčková. „Musím říci, že jsem velmi
překvapena úrovní soutěže a od-
hodláním zúčastněných,“ byla její
bezprostřední reakce po skončení
všech prezentací.
Za ČVUT v komisi zasedli: Ing. Mar-
cela Pavlíková, CSc. (Výzkumné
centrum CIDEAS na Fakultě staveb-
ní), Ing. Adéla Chrastinová (odbor
vědy a výzkumu na Fakultě infor-
mačních technologií ČVUT) a Mgr.
Jan Gazda, Ph.D., kvestor ČVUT
v Praze. Partnerské fi rmy zastoupi-
ly: Eva Nováková ( Hewlett-Packard,
s.r.o.), PhDr. Miroslava Bajzíková
(ČEPS, a.s.) a Ing. Iva Prokopová
(Škoda Auto, a.s.).
Na rozhodnutí o vítězce měla komi-
se přibližně třicet minut. Konečný
verdikt zazněl ve prospěch Šárky
Vávrové z Frenštátu pod Radhoš-
těm. Její projekt Elektronická časo-
míra oslovil porotu nejvíce, a to pře-
devším svojí využitelností v praxi.
Na druhém místě skončila Veronika
Valešová, na třetím Tereza Novotná
a na čtvrtém tým Hedvika Hodíková
a Petra Nepodalová.
Cenu za nejlepší projekt minino-
tebook HP 110, kterou věnovala
společnost Hewlett-Packard, pře-
dala vítězce starostka Městské čás-
ti Praha 6 Ing. Marie Kousalíková.
Ve svém poděkování ocenila práci
a odvahu všech pěti dívek a popřála
jim hodně štěstí do budoucna.
Více informací o genderovém pro-
jektu ČVUT na podporu studia
technických disciplín najdete na
www.holkypozor.cz.
Když holky soutěží!
ING. ILONA PRAUSOVÁ[email protected]
Kariérní centrum ČVUT
www.kariernicentrum.cz
ZDARMA
pro všechny
studenty
a absolventy
ČVUT do tří let od
ukončení studia
· Pomáháme se vstupemna pracovní trh
Propojujeme firemnía akademickou sféru
Zprost edkováváme pracovníp íležitosti, trainee programy
a stáže ve firmáchOrganizujeme program Mentoring
a studentské sout že Econtech
·
· řř
·ě
WWW.TECNICALL.CZ
13 | TECNICALL AKTUALITY MIROSLAVA D. PROCHÁZKOVÁ[email protected]
Současný rozvoj města není architektům lhostejnýV listopadu se na Fakultě architektury ČVUT konal Kurz základů developmentu CITY DEVELOPMENT 4. Jednalo se o čtvrtý ročník workshopů zabývajících se tématem současného rozvoje města z hlediska všech účastníků procesu.
Kurzu se zúčastnilo dvacet sedm
studentů (dva z Fakulty stavební
ČVUT, ostatní z Fakulty architektu-
ry) a dvě zástupkyně veřejné správy
(z Prahy a Jihlavy). Kurz probíhal
ve dvou termínech a byl rozdělen
do dvou částí. Po třídenním bloku
přednášek, ve kterém byli účastníci
seznámeni se základní problemati-
kou, se odehrál samotný workshop.
V něm se role obrátily – účastníci
kurzu, doposud pouze posluchači,
se stali hlavními aktéry.
Přednášky obsáhly nejdůležitější
témata multidisciplinárního obo-
ru, kterým rozvoj (development) je.
Vyzvaní odborníci zastupující de-
velopery, architekty, ekonomický
a bankovní sektor a právní oblast
předem připravili nejpodstatnější
informace ze svých přednášek. Ty
byly zpracovány formou skript (City
development 2011. Kurz základů
developmentu. Praha: Fakulta ar-
chitektury ČVUT, 2011. 40 s. ISBN
978-80-01-04918-1.), která dostal
každý účastník na začátku kurzu.
Skripta vzbudila velký zájem.
Přednášejícími byli odborníci zabýva-
jící se trhem s nemovitostmi a deve-
lopmentem – Anthony Caine, Tomáš
Ctibor, Eduard Forejt, Martin Skalický,
Petr Urbánek, bankéř Petr Merežko,
právník Jiří Plos a architekt Petr Hla-
váček. Spolu s přizvanými odborní-
ky-architekty Jakubem Fišerem, Ja-
nem Jehlíkem, Michalem Kohoutem,
Karlem Mrázkem, Filipem Tittlem
a specialistou na prodej a oceňová-
ní nemovitostí Tomášem Dudou se
stali v druhé části kurzu – samotném
workshopu – průvodci a oponenty.
V této části si účastníci kurzu moh-
li prakticky procvičit právě naby-
té dovednosti. Mohli se na vlastní
kůži přesvědčit, že
klíčovým heslem
developmentu je –
jak s úsměvem ve
svých přednáškách
opakovali všichni
lektoři – lokalita,
lokalita, lokalita, ne-
boť ta rozhodujícím
způsobem determi-
nuje všechny para-
metry projektu.
Mohli si vyzkoušet,
že každý develo-
perský záměr vy-
žaduje správnou
analýzu, která je náročná, neboť
projekty jsou většinou dlouhodobé,
jsou náročné na materiálové vstu-
py, jejich územní situování zpravidla
podléhá určité míře veřejné regulace
a často je třeba náročnější projekty
v průběhu realizace modifi kovat dle
změněných potřeb.
Účastníci byli rozděleni do pěti sku-
pin, každá z nich obdržela modelové
zadání – konkrétní území ve vnitřní
Praze s jeho specifi ckými problémy.
Například Smíchov – výsek severní
části území smíchovského nádraží
ohraničený ulicemi Nádražní a Rad-
lická a přiléhající k ulici Za Ženskými
domovy, Palmovka – prostor vyme-
zený ulicemi Zenklova, Vojenova
a Koželužská, Holešovice – jednak
prostor mezi budovou Nádraží Ho-
lešovice, ulicí Vrbenského, Bondyho
a železničním náspem a také sever-
ní část území holešovického nádraží
vymezená ulicemi Argentinská, Že-
lezničářů a Plynární, Břevnov – část
území točny tramvaje vybudované
pro účely spartakiády ohraničené
ulicí Bělohorskou a Za Strahovem.
Na krátkou chvíli se sami stali de-
velopery a mohli rozvážit, jaký typ
zástavby je pro zadané území nej-
výhodnější, mohli posoudit silné
a slabé stránky projektu, spočítat
jeho míru návratnosti a v neposled-
ní řadě ho měli za úkol v závěrečné
prezentaci dobře „prodat“.
Jak v závěru kurzu sdělili jeho organi-
zátoři Barbora Seifertová, Jakub Filip
Novák (za Fakultu architektury ČVUT)
a Miroslav Šajtar (externí spolupra-
covník), s průběhem kurzu byli všich-
ni zúčastnění velmi spokojeni a ihned
projevili zájem o jeho pokračování.
Účast studentů i pedagogů na work-
shopu rok od roku stoupá. Projevuje
se rostoucí zájem o rozsáhlejší vzdě-
lávání v tomto interdisciplinárním
oboru, který by spojoval zájmy archi-
tektů, urbanistů, zástupců veřejné
správy, ekonomů a právníků. Fakulta
architektury hodlá podporovat další
vzdělávání v této oblasti a v následu-
jících letech jej rozšiřovat. Příští rok
se chystá kurz o oblast procesů, za
které nese v převážné většině odpo-
vědnost město.
Mediálním partnerem kurzu byl ča-
sopis Development News.
Každý developerský záměr vyžaduje správnou analýzu
Foto: Lubomír Kotek
TECNICALLZIMA 2011
TECNICALL TÉMA | 14BC. JIŘÍ [email protected]
říká doc. akad. sochař Alexius Appl, vedoucí ateliéru Produktový design na Ústavu průmys-lového designu Fakulty architektury ČVUT.
Za svoji kariéru designéra jste na-
vrhnul nejrůznější věci, od malých
předmětů po velké stroje. Máte
k návrhům rozdílný přístup?
Já to vůbec nedělím. Teď jsem navr-
hoval klíčenku pro jednu fi rmu, před
nějakou dobou jsem dělal lokomoti-
vu pro Německo. Vážně si myslím,
že je jedno, jestli děláte klíčenku
nebo něco velkého. Problém je vždy
stejný. Designér si v celém procesu
vývoje musí najít svou parketu, svůj
prostor a tam se pohybovat a udělat
design daného výrobku podle svého
nejlepšího vědomí a svědomí.
Myslíte si, že by se měl designér
specializovat na jeden druh vý-
robků?
Nemyslím. Já jsem vždy pracoval po
etapách, jak přicházely. Jeden čas
lustry, pak lokomotivy, různé stro-
je a nářadí, plastiky a několik fi rem
v zahraničí, atd. Takové etapy u mne
bývají kolem tří let. A proto se na
ČVUT snažím, aby studenti byli od-
sud připraveni na profesní život uni-
verzálně, protože člověk nikdy neví,
k čemu se dostane.
Jako designér byste asi měl mít
nějakou technickou průpravu.
Nebo se učíte za pochodu?
Základní technické a technologické
znalosti by designér určitě měl mít.
Jsem vyučený nástrojař a to byla ta
nejlepší škola pro design. Nemusí-
te ale znát všechno, od toho jsou
inženýři, specialisté, kteří danému
problému věnují celou svoji karié-
ru a umí vše spočítat. Například ve
vývoji strojů jde řádově o desítky
miliónů korun, a to není žádná leg-
race. Na celém vývoji spolupracuje
velké množství lidí a každý si musí
najít v tom celém soukolí svůj pro-
stor. Pak se všechno dá dohromady
a získá výslednou formu. Když je
projekt chytrý, i design je dobrý.
Jak vycházíte během práce s kon-
struktéry? Předpokládám, že je
potřeba čas na získání vzájemné-
ho respektu…
Ze začátku to bývá vždycky pro-
blém, protože si chtějí ulehčit práci.
Řeknou třeba, že tak to nejde, že je
to hloupost, že vy tomu nerozumíte
a podobně. Musíte si jich vážit a oni
vás. Musí existovat vzájemná úcta
a respekt. Občas z toho vznikají dob-
rá přátelství a může být u práce i leg-
race, ale občas může jít i do tuhého.
Lidem je dnes asi ale nejznáměj-
ší Váš design autobusů SOR Lib-
chavy. Věděl jste v době návrhu,
že autobusy této značky budou
brázdit ulice Prahy?
To jsem nevěděl, zadáním bylo na-
vrhnout městský autobus. V návrhu
jsme ale byli limitovaní jejich techno-
logiemi, hlavně nerezovým rámem,
díky designu, mimo jiné přednosti,
pak tato fi rma vyhrála zakázku pro
Prahu.
Jak jste se k tomuto návrhu do-
stal?
To bylo složitější. Dnes je taková
zvláštní situace. Firmy jsou mazané
a obracejí se na školy, aby jim stu-
denti udělali nějaký návrh, za který
pak dostanou třeba padesát tisíc.
Firmy od studentů dostanou třeba
dvacet návrhů a z těch si pak vybe-
rou. Student není sám autor projektu,
je to dílo, které vzniklo výukou a kon-
zultacemi. Student nakonec dostane
nějakou odměnu. Pak se ukáže, že
škola k návrhu nemá žádná autorská
práva a fi rma na tom vydělá. Tomu
se školy musí legislativně bránit.
SOR neměl dobré zkušenosti s de-
signéry, a tak se rozhodl obrátit na
různé školy a také na FUD-UJEP
v Ústí nad Labem, kde jsem učil,
se soutěží pro studenty na návrh
autobusu. To jsem odmítl, ne kvů-
li „zneužívání“ studentů, ale proto,
že je zásadní rozdíl dělat studie
ve škole nebo pracovat s daty od
zadavatele, které jsou chráněné.
Nabídnul jsem, že současně na-
vrhneme autobus ve studiu také.
Navázání spolupráce a ověřování
trvalo téměř dva roky, než dostala
konkrétní formu.
Šel byste do návrhu dalšího auto-
busu?
Asi nejvíce mě bavil návrh jističe, z toho pak byla taková, dalo by se říci, láska,
WWW.TECNICALL.CZ
15 | TECNICALL TÉMA
Nízko-podlažní autobus
NB 18. Au-tobus měří rekordních 18 750 mm a přepraví 161 cestu-
jících. SOR Lib-
chavy spol. s r. o.
Asi ano. Musel by to být opravdu nový
autobus, protože jinak jste limitovaný vý-
robky, které fi rma má k dispozici a které
musíte použít, jako například světlomety
a přední sklo a jiné komponenty.
Takže práce designéra není taková,
jak si ji lidé často představují, že
přijdete, nakreslíte krásný křivkový
tvar… Investor ale řekne, nic tako-
vého, máme jen tento materiál…
Přesně tak, menší výrobce nemá na
vývoj svých refl ektorů, ten se pohybu-
je totiž v řádech desítek milionů, což je
pro fi rmu velikosti SOR hodně peněz.
A tak musí nakupovat komponenty již
hotové, které jsou na trhu. Ve fi nále vám
tedy fi rma řekne: tady máte na výběr
z těchto tří a jeden z nich tam použijte.
Představa hezké malůvky se tedy
rovná naivitě...
Ano, to je hodně naivní. Představa je
to sice pěkná, ale tak to nefunguje.
Průmyslový design je vždy v poloze
nějakého omezení a mantinelů. Něco
jiného by to bylo třeba ve vývoji pro
Škodovku v Mladé Boleslavi, kde pra-
cuje x designerů a dalších specialistů.
Když se to vezme z hlediska designé-
rů, tak pro SOR pracují dva designéři,
k tomu ještě externě.
Jaký máte názor na Škodu v Mladé
Boleslavi, když už jste to nakousl?
U Škoda Auto je celkový design vý-
borný. Myslím, že první Octavia v de-
vadesátých letech určila kurz a drží se
svého standardu. Od tohoto prvního
nového designu se vše odvinulo dál.
Škodovka tak dala svým autům jas-
nou image napříč třídami a prosadila
se na trhu, a to je pozitivní.
Kdyby za vámi přišli ze škodovky,
šel byste do toho?
Ne, asi bych nešel. Něco jiného je de-
signérsky zpracovat malé studie, to
ano. A něco jiného je konkrétní auto.
Na navržení auta musíte mít člověka,
který auta miluje, kreslí si je od dětství,
má auta v ruce a přirozeně dokáže cit-
livě spojit křivku s rovinou. Na tom nej-
lépe poznáte opravdový talent, nejlepší
je sochařská průprava. Já osobně fan-
da aut nejsem, design aut sleduji pou-
ze z výtvarného hlediska a užitnosti.
Jaký návrh jste si za svou kariéru
nejvíce užíval? Co vás nejvíce ba-
vilo?
To je těžké, já to nedělím. Asi nejvíce
mě bavily přístroje pro OEZ-SIEMENS,
z toho pak byla taková, dalo by se říci
láska. Před patnácti lety jsem byl oslo-
ven lidmi z této fi rmy, jestli bych pro
ně nenavrhnul nové jističe a pojistky.
Tato práce byla zajímavá, protože od
designu prvního jističe se dále odvodil
a prosadil design pro dalších 95 vý-
robků a určil základní image výrobků
OEZ. To by ale nikdy nebylo možné
bez osvíceného managementu fi rmy,
jelikož vývoj jednoho přístroje od první
skici po prototyp stojí až 50 miliónů
korun a zásadní chyba v designu je
často již nevratná a velice drahá, např.
výroba forem atd.
Vy mimo jiné i učíte na Fakultě ar-
chitektury, obor průmyslový de-
sign. Stalo se Vám už, že přišel stu-
dent do atelieru a Vy jste poznal, že
je opravdu talent od přírody?
Párkrát ano, talent od přírody ještě
nic neznamená, důležitý je tah na
branku a cit. Důležitý je první ročník,
který o všem rozhodne. Stačí dát
hned na začátku úkol, navrhni 3D
kompozici s koulí v prostoru a hned
vidíte, jak na tom student je. Oprav-
du talentovaných a pracovitých stu-
dentů průmyslového designu tady
máme asi patnáct procent.
Takže souhlasíte se sítem pro ma-
gisterské studium?
Ano, protože postoupí lidé, kteří mají
opravdu pracovitost a talent. Kdy-
by postoupili všichni, tak rozdělení
na bakalářský a magisterský stupeň
nemá smysl.
A jak Vás baví učení na vysoké
škole?
Baví, člověk si k tomu musí najít vztah.
Náš obor je na škole ještě nový, syro-
vý, hledá se stále ještě cesta, musí se
najít optimální výuková proporce mezi
uměleckou průpravou a technikou.
Myslím si ale, že na Fakultě architek-
tury je pro tento obor pravé místo,
protože design a architektura spolu
velmi úzce souvisí.
doc. akad. sochař Alexius Appl absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde později začal i učit. Současně se začal věnovat navrho-vání různých předmětů od malých designových modelů automobilů, přes přístroje pro elektroinstalaci, autobusy, až po stroje určené pro železnici. Dnes má svůj ateliér na Fakultě architektury ČVUT, obor Průmyslový design.
Elektropří-stroje pro domácnost – jistič Modeion BC 160D a přístroje Minia.OEZ/SIMENS
TECNICALLZIMA 2011
TECNICALL TÉMA | 16
Design obráběcích strojů kultivuje pracovní prostředí
Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii při ČVUT má za sebou velice úspěšný rok. V současné době byste na veletrzích obráběcích strojů u významných výrobců jen stěží hledali stroj, který by neprošel návrhem designérů. Firmy si uvědomují, že pokud jejich výrobky vypadají dobře, jsou atraktivnější pro zákazníky a navíc se tak mohou odlišit od konkurence. Design se tak objevuje v oblasti, která zůstává běžnému člověku skrytá. V případě obrábě-cích strojů v sobě skrývá komplexní přístup k návrhu stroje včetně jeho kapotáže a ergonomie ovládání. Výzkumné centrum pro strojí-renskou výrobní techniku a technologii (VCSVTT) při Fakultě stroj-ní ČVUT v Praze má za sebou několik úspěšných realizací designu obráběcích strojů. V současné době spolupracuje na zavádění nového designu do výroby se třemi velkými společnostmi: TOS Varnsdorf, a.s., TOSHULIN, a.s., a TRENS, a.s.
Skutečnost, že se stroj, který pro-
jde designovým návrhem, lépe pro-
sazuje na trhu, však není jediným
důvodem, proč se fi rmy designu
věnují. „Pokud stroj dobře vypadá,
působí dojmem, že mu výrobce vě-
noval úsilí nejen po stránce funkč-
nosti a výkonnosti, ale je to také
signál celkové komplexnosti přístu-
pu, zohledňujícího dobrou zřejmost
a uchopitelnost technických para-
metrů stroje jeho uživateli. Dobrý
design přispívá ke kultivaci pracov-
ního prostředí a vnímání stroje ob-
sluhou. Člověku se u takového stro-
je může lépe přemýšlet a pracovat.
Firmy si také pomocí designu svých
strojů budují vlastní charakteristický
styl a odlišují se od konkurence,“
říká designér VCSVTT Ing. Matěj
Sulitka, Ph.D., který ve výzkumném
centru působí od roku 2005.
Důležitá spolupráce s konstruk-
térem
Vytvořit design obráběcího stroje
je poměrně složitý proces. Ačkoliv
jeho funkčnost je vždy určující, i tak
se jedná o tvořivou činnost. „Hodně
podnětů vzniká již z nosné struktury
stroje, která udává směr, jak mohou
být hmoty krytování okolo něj vysta-
věné. Buď se člověku vyjeví nápad,
jak si s nimi pohrát, anebo ke stroji
přistupuje již s určitou myšlenkou,
kterou se do něj pokouší vtělit,“ vy-
světluje Matěj Sulitka.
Opravdu vydařený design však vzni-
ká ve spolupráci a kooperaci desig-
néra a konstruktéra. Konstruování
stroje a tvorba jeho designu jsou
přitom dvě odlišné oblasti. Velmi dů-
ležitá je tedy vzájemná komunikace.
„Rád přijímám připomínky od kon-
struktérů, protože mohou celý návrh
významně obohatit. Rozhodující pro
vývoj navrhování je i celkový rámec
spolupráce. V úvodních kontaktech
s fi rmami se snažíme ve společné
diskusi najít rozsah oblasti, jakou by
měly návrhy pokrývat. Někdy se za-
davatel chce orientovat jen na jeden
vybraný typ stroje, někdy je ovšem
možno i v takových případech začít
zohledňovat souvislosti se stroji dal-
ších typů a uvažovat možnou pře-
nositelnost návrhu nového designu
napříč výrobním spektrem fi rmy. Po
upřesnění zadání přichází fáze tvor-
by prvotních návrhů, které vycházejí
z rozměrových plánů konkrétního
stroje. Přitom už vždy myslím na to,
aby byl návrh technologicky přijatel-
ný s ohledem na výrobní možnosti
fi rem, které kapotáž stroje budou
konstruovat a realizovat. Následuje
etapa technických připomínek, které
se do návrhů musí zapracovat. Po
zhotovení upřesněného hmotové-
ho modelu, na němž probíhají další
kola návrhů a připomínek, je zahá-
jena fáze konstrukčního zpracování
přímo v konstrukčním oddělení za-
davatele nebo v externích fi rmách.
Pokud je komunikace s konstruktéry
opravdu dobrá, posílají zpět ukázky
jednotlivých dílů na posouzení, zda
odpovídají záměru,“ poodhaluje, jak
se rodí design stroje.
I když se z hlediska průmyslové-
ho designu v případě obráběcích
strojů jedná o specifi ckou oblast
produktu, která nezaplavuje běžný
spotřebitelský trh, také zde probí-
há zajímavý vývoj a vznikají nové
trendy. Utilitární charakter krytů
strojů ustupuje snahám o vytvoření
dynamičtějšího výrazu. V tvarování
se objevují volné křivky pro ohrani-
čení okenních nebo jiných otvorů
v krytech a dvourozměrně ohýba-
né plochy.
„Opravdu aktuální design strojů
se dnes snaží překonávat kubic-
ký charakter krytování, jaký se stal
normou v průběhu 70. a 80. let mi-
nulého století. Poněkud překvapivě
bychom tak mohli mluvit o jistém
návratu k období 50. a 60. let, sa-
mozřejmě ovšem jen ve velmi volné
asociaci. Tehdejší obráběcí stroje
TEREZA ZEMÁNKOVÁ[email protected]
WWW.TECNICALL.CZ
17 | TECNICALL TÉMA
měly zcela odhalenou nosnou liti-
novou strukturu, v jejímž ztvárně-
ní nebyla téměř žádná omezení.
Další vývoj přinášel postupně jak
zjednodušování výroby odlitků, tak
především plechová krytování strojů
a s tím související hranatý charakter
tvarování. Dnes, díky dostupnosti
pokročilých technologií CNC ohý-
bání i vypalování tvarových profi lů je
znovu možné vracet se k zaoblová-
ní kapotáží,“ připomíná Matěj Sulit-
ka historický exkurs.
Ve znamení plechů, skel i plastů
„Dalším zajímavým trendem jsou
nové materiály, které se při výrobě
krytování objevují. V poslední době
se jedná například o využívání poly-
karbonátu na velkoplošná zasklení,
která z krytování stroje mohou vy-
tvořit velmi atraktivní objekt, někdy
až architektonického charakteru.
Kromě plechů a skel se začínají
uplatňovat také plastické materiály,
ale jen v omezené míře na některé
detaily. Krytování stroje musí plnit
také bezpečnostní funkci, kterou
mohou dnes nejlevněji zajistit ocelo-
vé plechy. Protože se v našem pro-
středí nejedná nikdy o hromadnou
výrobu, není možné do výroby kry-
tování přizvat pokročilé technologie
jako lisování, formování a výroba tak
může pracovat jen s velmi omeze-
nými technologickými prostředky.“
Vývoj na trhu obráběcích strojů
v posledních několika letech svědčí
o tom, že si stále větší počet výrob-
ců výrobní techniky uvědomuje vý-
znam dobrého designu. Mimo jiné
proto, aby se jejich stroje odlišily od
konkurence. „Najít charakteristický
výraz stroje je také důležitým as-
pektem při tvorbě návrhu designu,
zejména pokud jde o celou výrobní
řadu. Vždy je nutné věnovat tomuto
hledisku dostatek úsilí, najít výtvar-
ný jednotící prvek, který by byl jed-
noduchý, ale zároveň dostatečně
výrazný, aby se stal rozlišovacím
znakem pro daného výrobce a zá-
roveň se mohl dobře aplikovat na
různé typy strojů, neboť často mo-
hou být od sebe dost odlišné. Ně-
kdy to jsou velké stroje bez velkých
kapotáží, jindy se jedná o menší
stroje, které mají plné krytování,“
upřesňuje Matěj Sulitka.
Úspěch v Hannoveru otevřel dveře
Loňský rok byl pro VCSVTT z hle-
diska designu velmi intenzivní, pro-
tože se realizovaly tři projekty desig-
nu s dopadem na celé výrobní řady
strojů fi rem TOS Varnsdorf, a.s.,
TOSHULIN, a.s., a slovenské fi rmy
TRENS, a.s. Na všech se podílel
právě Ing. Matěj Sulitka, Ph.D.
„Všechny loňské realizace mě velice
potěšily. Je pro mě ctí, že veškeré
prototypy těchto strojů byly v září
2011 vystaveny na veletrhu EMO
Hannover, což je nejvýznamnější
veletrh obráběcích strojů v Evropě.
Vedení fi rem se rozhodlo, že v před-
staveném novém designu bude po-
kračovat a že jej bude aplikovat i na
další typy strojů. Nejzásadnější je
orientace na nový design u společ-
nosti TOS Varnsdorf, která se roz-
hodla od roku 2012 nabízet všechny
své stroje v novém tvarování. Jedná
se o velmi rozsáhlou spolupráci,
která je zajímavá i tím, že konstruk-
ci a výrobu krytování strojů zajišťuje
více fi rem. VCSVTT tak plní v tomto
procesu roli integrátora, sledujícího
dodržení jednotného stylu tvarování
při jeho konstrukčních zpracová-
ních. Se společností TOSHULIN,
pokračujeme rovněž ve spolupráci
na aplikaci nového designu na další
stroje. Mělo na to vliv jak ocenění
nového designu ze strany vedení fi r-
my, tak příznivé přijetí stroje na vele-
trhu u zákazníků. Spolupráce probí-
há dále i se slovenskou společností
TRENS, jejíž vedení prototyp nové-
ho designu rovněž ocenilo a zámě-
rem je podrobit redesignu postup-
ně další typy strojů. Fází úvodních
návrhů tvarování byla v nedávné
době zahájena spolupráce s dal-
ším výrobcem, s nímž VCSVTT řeší
komplexní vývoj nového stroje,“ vy-
počítává početné pracovní aktivity
Matěj Sulitka.
„Veškeré zakázky, na kterých jsem
se mohl podílet, jsme získali pře-
devším díky velkému zázemí, které
Výzkumné centrum pro strojíren-
skou výrobní techniku a technologii
nabízí a díky pověsti, kterou si za
roky své předchozí činnosti a spo-
lupráce s průmyslem vybudovalo.
Neocenitelné je to, že se můžeme
ve VCSVTT opřít o velkou kon-
struktérskou zkušenost, kterou do
návrhů designu promítáme a která
je pro naše partnery důležitým hle-
diskem,“ dodává muž, který stojí za
úspěchy VCSVTT i na poli designu.
Stroj WHN 13 CNC firmy TOS Varnsdorf na vele-trhu EMO Hannover, září 2011
Stroj Powerturn 2500 firmy TOSHULIN – vizualizace konečného návrhu krytování, stroj Powerturn 2500
TECNICALLZIMA 2011
TECNICALL ROZHOVOR | 18MGR. TAMARA [email protected]
s prof. akad. arch. Janem Fišerem z Ústavu průmyslového designu Fakulty architektury ČVUT
V akademickém roce 2009/10
odstartovala na Fakultě archi-
tektury výuka nového studijního
programu Design a oboru Prů-
myslový design. Jak byste jako
pedagog jednoho ze tří ateliérů
zhodnotil toto období a jak vidí-
te jeho budoucnost?
Jsem presvedčen, že tento nově
vzniklý ústav není odtrženým spe-
cializovaným pracovištěm, ale in-
tegrální součástí Fakulty architek-
tury. Svým programem vyplňuje
mezeru, která ve studiu architektu-
ry chyběla, tedy design předmětů,
architektonických detailů, design
pohybových prvků, ale i strojů
a nástrojů. Ústav průmyslového
designu ve formě ateliérů funguje
již třetím rokem. Letos naplníme
první kompletní formu bakalářské-
ho tříletého studia.
Od roku 2012 zahajujeme magis-
terský program pro nejúspěšnější
absolventy bakalářského studia.
Naplněním magisterského stupně
poskytneme studentům komplexní
vzdělání v oboru Průmyslový de-
sign. O studium na našem ústavu
je stále výrazný zájem, který znač-
ně převyšuje možnosti uspokojit
všechny uchazeče.
Studenti mají na výběr ze tří ate-
liérů, rozdělených na produk-
tový design, transport design
a interiérový design. Konkrétně
Váš ateliér je zaměřený na inte-
riérový design.
Zaměření našeho ateliéru je více
směrováno na architektonickou
tvorbu, interiér a design zařizova-
cích předmětů. Já osobně jsem
profesí architekt, a tak předává-
ní zkušeností z této oblasti je mi
vlastní. Rozdíly a programová ná-
plň jednotlivých ateliérů je dána
představiteli, kteří ateliér vedou.
Ale není to úzká specializace, ty
úlohy se překrývají. Navíc je pro-
gram volen a řešen tak, aby stu-
denti během bakalářského nebo
i magisterského období v budouc-
nosti absolvovali všechny tři ate-
liéry.
Můžete uvést nějakou konkrét-
ní práci, kterou teď se studenty
vytváříte?
Snažíme se, aby design a tvorba
nebyla jenom akademická, virtuální,
ale aby měla odraz v reálných pod-
mínkách. V loňském roce se nám
podařilo navázat úzkou spolupráci
s fi rmou SAPELI, která je nosným
výrobcem dveří na českém trhu.
A tato spolupráce poskytla studen-
tům možnost seznámit se s celým
procesem tvorby designéra, od
prvotních návrhů, přes konzultace
O průmyslovém designu, potřebě vizionářství a okouzlující invenci Zahy Hadid
PVT, Praha 8
WWW.TECNICALL.CZ
19 | TECNICALL ROZHOVOR
Smys-luplné
Pohovky Sigmunda
Freuda Galerie
Vídeň, 2007
a prototypy, až k reálným výstupům,
s možností uplatnění na trhu.
Program ateliéru a zadání úloh také
reaguje na řadu vypsaných soutě-
ží, vnitrostátních i mezinárodních.
Účastníme se výstav průmyslového
designu. Fakulta architektury byla
představena na Designbloku 2011.
Je skvělé, jaké oblibě se těší pro-
duktový design. Důkazem je stále
stoupající popularita přehlídek,
jako je právě Designblok. Jaký je
podle Vás dnešní spotřebitel a jak
se odráží ve tvorbě designéra?
Spektrum možností uplatnění na
trhu práce pro průmyslového návr-
háře je stále rozsáhlé. Předmětem
strategie každého renomovaného
podniku je kvalitní design výrobku
v jeho koncovém výstupu. To je prá-
vě prostor pro kreativitu a realizaci
kvalitních nápadů našich absolven-
tů. Výstavy, prezentace a přehlídky
typu Designbloku jsou vítanou mož-
ností představit autorskou tvorbu.
Slavná architektka a designérka
Zaha Hadid v jednom rozhovoru
přirovnala svůj způsob práce ke
cvičení pianisty – stejná úroveň
intenzity, která nesmírně zvyšuje
množství repertoáru. Jak vedete
Vaše studenty, aby docílili ideál-
ního návrhu?
Snažím se naučit studenty myslet
způsobem, který je dostává do po-
zice trochu vizionářského nebo ma-
ximalistického vnímání dosažení cíle
zadaného úkolu. Dostat se od do-
sažené vize k optimální pozici spíše
ubíráním než stavěním na nule.
Jaká byla Vaše cesta k průmyslo-
vému designu?
Vystudoval jsem architekturu na
Vysoké škole uměleckoprůmyslo-
vé. Měl jsem štěstí na velmi kvalitní
profesory – Benše, Smetanu, Jose-
fa Svobodu. Praxi jsem realizoval ve
svobodném povolání, ale i v řadě
renomovaných ateliérů. Během let
jsem se také dostal k mnoha zají-
mavým zakázkám.
Na kterou ze zakázek obzvláště
rád vzpomínáte?
V osmdesátých letech jsem měl
možnost navrhovat interiéry kaváren
Slavia a Parnas v Praze. Atraktivní
byly i interiéry vyhlídkových kaváren
a televizní věže na Žižkově a celý
komplex budov – areál České Po-
jišťovny ve Spálené ulici a Vladisla-
vově ulici. Za rekonstrukci objektu
české Pojišťovny ve Spálené ulici
jsme dostali ocenění Nejlepší z rea-
lit ČR 2003. Zajímavé byly interiéry
divadla Olympic a Ypsilon. Má tvor-
ba interiérů a nábytku je zastoupe-
na exponátem mobiliáře ve sbírce
Uměleckoprůmyslového muzea
v Praze.
Jaké osobnosti designu součas-
né nebo minulé Vás ovlivnily?
Řeč už přišla na Zahu Hadid, vý-
znamnou britskou architektku, která
se teprve v posledních letech dosta-
la do výrazného popředí. Obdivuji její
kreativitu, výrazný výtvarný náboj.
S její tvorbou jsem měl příležitost se
detailně seznámit, včetně v součas-
né době realizovaného plaveckého
stadionu pro londýnské olympijské
hry. Takže to je dáma, která mě při-
padá velmi zajímavá a její invence je
okouzlující.
Potom jsou to samozřejmě nosné
postavy světové architektury jako
Richard Rogers a Norman Fos-
ter nebo například architekt Josef
Pleskot na naší scéně. Za první
republiky jsme byli průmyslově vy-
spělou zemí právě díky designu.
Designová produkce byla výkladní
skříní českých podniků. Dnes opět
české fi rmy začínají spolupracovat
s českými designéry. Nemůžeme
už konkurovat nízkou cenou, ale
kvalitou výrobků ano.
prof. akad. arch. Jan Fišer vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, obor architektura. Je autorem původních interiérů kaváren Slavia a Parnas, divadla Ypsilon a Olympic. Jeho výrazný rukopis nese i areál České pojišťovny ve Spálené a Vladislavově ulici v Praze. Spolupracoval s ateliérem Archikon, s nímž realizoval bytové komplexy v Praze na Barrandově a Berouně. Svojí tvorbou je zastoupen ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Za rekonstrukci objektu České Pojišťovny ve Spálené ulici obdržel ocenění Nejlepší z realit ČR 2003. Vyučuje na Fakultě architektury ČVUT v Praze a Fakultě umění UJEP v Ústí nad Labem. Je spoluautorem knihy Český interiér a nábytkový design 1989–1999 (2000). Tvrdí, že v současné architektuře je nedostatečně zastoupeno výtvarné dílo.
TECNICALLZIMA 2011
TECNICALL TÉMA | 20
Design závodního auta není jen slušivý kabátek
Syn slavného designéra Václava Krále Ing. Jiří Král vyrůstal v závod-nické rodině. Otec jej vychoval tak, aby uměl navrhovat design aut a letadel. Pětadvacet let s ním spolupracoval na významných projek-tech. V současné době realizoval Ing. Král unikátní projekt Národní formule 1400 MX 1-11 BOHEMIA, na němž začali pracovat ještě s otcem. Třetím rokem také působí na Ústavu průmyslového designu na Fakultě architektury ČVUT.
„Když chci dělat design, musím ro-
zumět podstatě věci a umění mít od
Pánaboha. Když chcete dělat do-
pravní prostředky, je nutné rozumět
technice. Pokud chcete vytvářet věci
pro medicínu, měli byste nejlépe být
doktorem, ať víte, jak to funguje. Bu-
dete-li chtít vyrábět něco, co souvisí
s nábytkem, architekturou, tak máte
být stavařem. Musíte umět řemeslo,
to je základ toho, abyste dokázali
design dělat zevnitř, od funkce,“ vy-
světluje svůj pohled na design Ing.
Jiří Král.
Myšlenka na Národní formuli je da-
leko starší. Vznikla v roce 2000, kdy
si Václav Král a Karel Jílek řekli, že
nastal čas na realizaci dostupného
závodního vozu. Původní koncepci
stanovil dnes již zesnulý Václav Král,
ale současnou podobu formule vy-
tvořil právě jeho syn Jiří. Konstruk-
térem podvozku je konstruktér zá-
vodních vozidel MTX Václav Pauer.
Vrcholem celého projektu se mělo
stát založení nového formulového
seriálu. Projekt se snaží navázat na
zlatou éru okruhového závodění
u nás v 70. letech minulého století.
„Design závodních aut je v podstatě
vlastní konstrukce. Pokud má desig-
nér udělat dobré závodní auto, musí
rozhodnout o koncepci, o konstrukč-
ních věcech. Já jsem se rozhodl in-
tegrovat křídla do karoserie, protože
nechci zbytečný odpor kvůli přítlaku.
To je podle mě design,“ říká Jiří Král.
Ke konstrukci formule přistupoval
Jiří Král tak, aby byly únosné pořizo-
vací i provozní náklady, snadný ser-
vis a aby byla zvýšena bezpečnost.
Důležitým faktorem určujícím kvalitní
řešení karoserie je aerodynamický
odpor, který je dán velikostí čelního
průřezu a součinitelem odporu vzdu-
chu, tzv. tvarová čistota, které docílil
pomocí integrace křídel do karoserie.
„Za integrovaným zadním křídlem
do karoserie se sníží zásadním způ-
sobem úplav, vír, a tím pádem se
sníží riziko ztráty přítlaku na přední
nápravě vozu jedoucího těsně za
ním,“ popisuje princip Ing. Král.
Dalším důležitým momentem je tak
zvaný dnový efekt, který způsobí ae-
rodynamické ucpání mezery pod vo-
zidlem. „Na každé ploše, kde proudí
vzduch, vzniká mezní vrstva. Na za-
čátku je nulová, na konci má nějakou
tloušťku. Tloušťka se zvětšuje s dél-
kou plochy. Když je plochá podlaha
v plné šířce a délce auta, tak se to
v určitém místě ucpe, vzduch tam
přestane proudit,“ tvrdí Ing. Jiří Král.
U své formule se rozhodl pro úzký
trup, který s dalšími prvky, jako je na-
příklad vnitřní zakrytování kol přední
nápravy, vytváří kanály, v nichž prou-
dění není ovlivněno rotujícími koly,
protože ty jsou největším zdrojem od-
poru. Tak zvané aerodynamické dno
(svislé plochy na zádi vozu) je nulové,
konec trupu vytváří s výfukem ejektor
odsávající mezní vrstvu zpod vozu.
Dalším designérským prvkem jsou
pontony okolo kol, které omezují
možnost kontaktu rotujících pneu-
matik, mají zabránit právě velmi čas-
tým a nejtěžším haváriím. „Dnešní F1
neřeší příčinu, ale následek. Nevidí-
te principielní řešení problému jako
u Colina Chapmana u Lotusu 25, 79
nebo 88, ale jen napravování, podle
mne nesprávného, principu řadou
wingletů a jiných plošek. Sport se
změnil na obchod. Je to uzavřená
soutěž díky astronomickým nákla-
dům,“ prozrazuje Ing. Král.
V důsledku předpisů, které silně ome-
zují kreativitu designérů, jsou si všech-
na auta velmi podobná. Podle Jiřího
Krále vyhraje ten, který stráví tisíce ho-
din v aerodynamických tunelech a na
trenažerech. Stala se z toho soutěž,
která musí za každou cenu být zajíma-
vá pro diváky, ačkoliv to porušuje na-
příklad bezpečnost či etiketu závodění.
Před desítkami let byla zakázána po-
hyblivá aerodynamická zařízení z dů-
vodu bezpečnosti (Chaparral), dnes se
(DRS) povolila z důvodu divácké atrak-
tivity. Tento „doping“ povolíte navíc jen
jednomu ze soupeřů. Bezpečnostním
prvkem by byl i 18“ ráfek u kol, poža-
dovaný Pirelli, ve kterém je místo na
adekvátní brzdy pro zpomalení z velmi
vysoké rychlosti.
Více o Národní formuli najdete na
www.ceskaformule.cz.
Formule MX 1-11 na okruhu
Foto: Petr Frýba
TEREZA KADIDLOVÁ[email protected]
WWW.TECNICALL.CZ
21 | TECNICALL TÉMA
Stavby pro všechny, design for all
BC. BARBORA ŠEDIVÁ[email protected]
Jaký význam mají barvy a materiály při navrhování a re-konstrukcích staveb, které mají dobře sloužit osobám s i bez handicapu? To jsme zjišťovali u doc. Ing. arch. Ireny Šestákové. Ta na Fakultě architektury ČVUT vede ateliér, který se při zadávání studentských projektů specializuje na sociální tématiku. Spolu s doc. Šestákovou v tomto ateliéru vyučuje Ing. arch. Pavel Lupač.
Předměty, s nimiž přicházíme den-
ně do styku, by měly být použitelné
pro všechny bez ohledu na věk,
zdraví, náboženské nebo kultur-
ní zázemí, fyzickou a psychickou
zdatnost. Takto jednoduše lze po-
psat princip „design for all“, česky
„design pro všechny“, shrnutý ve
Stockholmské deklaraci z roku
2004 vydané EIDD (European In-
stitute for Design and Disability).
Za příklad principu „zpřístupnění
pro všechny“ uvádí doc. Šestáková
pákovou baterii. Ta byla původně
navržena pro osoby s pohybovým
postižením, ale v současnosti na-
chází široké uplatnění.
Stejný princip „design pro všechny“
se využívá i v architektuře. Existuje
několik různých stádií lidských po-
třeb. Jako dítě potřebujete prostoru
více: vaši rodiče musí do domu vjet
s kočárkem, mít pro něj dostatečný
úložný prostor. Jak rostete, místa
potřebujete stále méně. Až opět
ve stáří, kdy vás horší zdraví začne
omezovat, oceníte dobře přístupný
domov, vchodové dveře bez prahu
atd. Při navrhování interiéru i exte-
riéru je třeba mít tyto skutečnosti
na paměti. „Pokud máte dostateč-
ný plošný standard, s velmi malý-
mi úpravami dokážete přizpůsobit
dům k bydlení na celý život,“ vy-
světluje doc. Irena Šestáková.
U veřejných budov, domů i bytů by
se nemělo zapomínat mimo jiné na
význam orientace v prostoru. „Je
potřeba např. defi novat správně
začátek a konec chodby. Ve chví-
li, kdy je chodba do oblouku nebo
kruhová, člověk se ztrácí, protože
nedokáže identifi kovat, kde se prá-
vě nachází“, popisuje architektka.
Kombinací barev a materiálů a je-
jich kontrastním použitím dosáh-
neme lepšího vnímání funkčních
ploch. V případě schodiště nava-
zujícího na chodbu si přechodem
mezi dvěma materiály (barvami)
lépe uvědomíme polohu schodiště
v prostoru a cítíme se bezpečněji.
Mimo barevných a materiálových
kontrastů se dle Ing. arch. Pavla
Lupače dá dosáhnout velmi dob-
rých výsledků kontrasty světelný-
mi. „Pomocí světel se dají vytvářet
vodící linie, oddělovat od sebe pro-
story nebo jednotlivé části prosto-
ru“, tvrdí Pavel Lupač.
„Dobře umístěné akustické prvky,
například vodní prvek, který může-
me identifi kovat sluchem, umožní
nevidomému prostor přesněji defi -
novat,“ dopl-
ňuje Irena Šes-
táková. Avšak
při navrhování
není vhodné
užití nadměr-
ného množství
barev a materi-
álů. Platí zásada přiměřenosti. Celý
prostor musí být koncipován v kom-
plexní harmonii tak, aby žádná slož-
ka nebyla nadhodnocena a nezne-
možňovala vnímání ostatních prvků.
Pro správný design dodržující prin-
cip „design for all“ musíme nejprve
specifi kovat, čeho chceme dosáh-
nout: identifi kace prostoru, určení
cesty nebo určitého bodu v prosto-
ru. Moderní prvek – velké skleně-
né plochy – nejsou tabu, nicméně
barevnost skla, různé potisky nebo
umístění žaluzií pomáhá lepšímu
vnímání a uvědomění si, kde přesně
se sklo i my nacházíme. Všeobec-
ně platí, že sklo je atraktivní, pro-
tože propouští světlo atd., ale když
se řádně neupraví jeho „vnímatel-
nost“, může se stát i nebezpečným
z hlediska užívání prostoru.
Člověk nejsnadněji vnímá zrakem,
ovšem podvědomě i pomocí ostat-
ních čtyř smyslů. Uvědomujeme si
jimi teplo a zimu, zvuky nebo vůně.
V současné době architektuře do-
minuje právě vizuálno. „Myslím, že
je škoda, že se nepřemýšlí v kon-
textu všech smyslů. Domnívám se,
že kdyby se prostory tvořily s ohle-
dem na všechny smysly, pohybo-
valo by se nám v nich lépe,“ uzavírá
Pavel Lupač.
Kontrast jasu a barev – nemocnice Hedwigshöhe Berlin-Treptow.Orientace nasvícení informuje o směru pohybu po chodbě.
TECNICALLZIMA 2011
TECNICALL TÉMA | 22
Ústav interiéru a výstavnictví: práce s emocemiDnešní výuka architektury má všeobecně problém se začleněním uměleckého přístupu v tvůrčím myšlení. Vše je konceptuální, racionální. Architektura včetně designu interiéru postrádá emocio-nální složky utváření atmosféry, osvětlení, barva, kompozice a rytmus. To jsou paradoxně shodné termíny, které se užívají i v hudbě. Právě tyto prvky jsou pro Ústav interiéru a výstavnictví Fakulty architektury ČVUT v Praze při práci s prostorem podstatné.
Ústav Interiéru a výstavnictví ČVUT
v Praze se snaží na interiér dívat
právě prostřednictvím propojení
těchto emocionálních vjemů. „Čím
je společnost racionálnější, tím více
se ukazuje, že velký vliv na celkové
výsledky mají emocionální složky,
které se špatně zařazují do ex-
celových tabulek. Jde o to hledat
nový přístup k prostředí kolem nás.
Vzhledem k tomu, že jsem divadel-
ní a fi lmový scénograf, tak mě vždy
zajímá, co vidí člověk ze své per-
spektivy, jak na něj věci kolem pů-
sobí, jaký je výraz daného prosto-
ru, což je v podstatě srovnatelné
se záběry kamery,“ říká doc. akad.
arch. Vladimír Soukenka z Ústavu
interiéru a výstavnictví.
Temporytmus odpovídající času uži-
vatele se ze současné architektury
vytrácí, ale přitom je pro ni velmi dů-
ležitý. „V době, kdy se architektura
počítá na století, divadlo na hodiny,
televize na minuty a reklama na vte-
řiny, prostor zůstává stejný, jenom
má jiný temporytmus. Vnímáme jej
jako chodci, projíždíme autem nebo
jej vidíme ve fi lmu, jako letecké zá-
věry,“ doplňuje doc. Soukenka.
Spojení techniky a umění
Technika by se měla v tomto ohledu
inspirovat uměním, kde se všechny
tyto emocionální složky objevují.
„Vědecká rada Fakulty elektrotech-
nické před Vánoci schválila návrh
akreditace nového studijního obo-
ru na Institutu intermédií, který by
spojoval programátory z Fakulty
elektrotechnické s architekty ČVUT
a dále se studenty FAMU a DAMU.
Nový obor by spojoval technický
a umělecký svět,“ vysvětluje Vladi-
mír Soukenka. Na Institutu intermé-
dií proběhla řada workshopů a uka-
zuje se, že stávající důraz na vědu
a výzkum může podpořit invence
i z neracionální oblasti lidského
myšlení. Známá otázka: ,,Co na nás
působí, že začneme přemýšlet?“
Digitální kultura se snaží vytvořit
symbiózu mezi uměním a médii,
stejně jako lidmi a stroji a stírá hrani-
ce mezi přirozeným a umělým.
„Pokud na konci ledna letošního
roku komise ministerstva školství
tento obor schválí, na ČVUT vznik-
ne atraktivní studijní program, který
spojí technické a umělecké oblasti
podobně, jako je to v případě prů-
myslového designu na Fakultě ar-
chitektury. Multimédia na Institutu
intermédií by byla příkladem, kdy
se inženýrské studium inspiruje vi-
zemi v oblasti umění. Už není doba,
aby se tyto dva způsoby refl exe re-
ality vyučovaly separátně, každý na
jiné straně lidské hemisféry a neu-
měly spolu komunikovat,“ pokra-
čuje doc. Soukenka.
Propojení technického a umě-
leckého světa se objevuje také
v oblasti výstavnictví, které zažívá
velký boom, především díky mé-
diím. „Cesty, jakými se medializují
turistické atrakce, historické tra-
dice i jak se dělá marketing jed-
notlivých měst a regionů – to vše
je otázka kvality prezentace, tedy
výstavnictví. Vznikají nové formy
vystavování a prezentování, jako
je například plzeňská Techmánie.
V současné době se podílím na
projektu pro Vítkovice, kde v rámci
revitalizace původního průmyslové-
ho areálu vzniká i expozice vývoje
techniky. Budou se zde snoubit ro-
viny historické, edukativní a interak-
tivní. Půjde o projekt, který bude mít
co nabídnout celé rodině. Do vý-
stavnictví se tak zapojují úplně nové
obory. Expozice se stávají interak-
tivnější, což také může přinést situ-
aci, kdy v momentě montáže pro-
jektovaného zařízení jsou již prvky
zastaralé a existuje již technologie
vyspělejší,“ naznačuje perspektivu
oboru Vladimír Soukenka.
TEREZA ZEMÁNKOVÁ[email protected]
Otáčivé hlediště Český Krumlov patří více než půl stolení mezi přední evropské „open-air“ scény. Ateliér doc. Soukenky spolupracuje na jeho nové vylepšené podobě.
WWW.TECNICALL.CZ
23 | TECNICALL TÉMA
Estetika a média
Média mají podstatný vliv na to, jak
nám je událost zobrazena. Tradiční
civilizační rituály naší kultury, jako je
společenský kontakt, gastronomie,
etiketa i protokol se díky chvatu
doby vytrácí. „Mizí specializované
profese, jejichž součástí byla es-
tetika. Místo práce školeného ka-
meramana vidíme okamžité záběry
z mobilu. Vše se dnes řeší přímo,
rychle, syrově. Design tím ztrácí
původní roli, při níž typografi i kni-
hy musel vytvářet grafi k, fotografi e
profesionální fotograf, záběry kom-
ponovat profesionální kameraman.
Tato poučenost se z dnešní reality
vytrácí. Vytrácí se tak lidský rozměr
estetizace nejen prostoru, ale i ži-
vota. Obávám se, že stejnou měrou
je ohrožena i profese architekta.
Estetizace interiéru má velmi pod-
statný podíl na tom, jak působí
celkový výraz – dobře je to vidět
v televizních novinách. Vždy má
být zřejmé na první pohled, o jaké
místo se jedná. Pracoval jsem na
designu interiéru zasedací míst-
nosti úřadu vlády a interiéru tis-
kového sálu úřadu vlády. Když
mluví premiér vlády, musí mít za
sebou pozadí, kterým je v případě
tiskového sálu úřadu vlády identi-
fi kován jeho úřad – česká lipová
ratolest, symbol navržený Františ-
kem Kyselou v roce 1923. Zde se
jedná o design, který utváří atmo-
sféru daného místa a dává mu vý-
raz a vážnost. Pokud se v televizi
objeví ministr zdravotnictví stojící
u stěny ze zaprášeného pórovité-
ho travertinu s litinovým radiáto-
rem za zády, opírající se o lamino-
vý pultík s papundeklovým státním
znakem, jedná se o improvizované
zátiší. Takový výjev přece nemůže
diváka přesvědčit o profesionalitě
deklarovaných opatření. Estetika
to v sobě podvědomě nese,“ do-
plňuje Vladimír Soukenka.
Divadlo jako příběh
Ústav interiéru a výstavnictví se
také zabývá výukou typologie
kulturních staveb – divadel, kin
a dalších prostor, kde se odehrá-
vají různé emoce. Způsob vnímá-
ní a aranžmá prostoru divadelníky
obsahuje i dnes stále platné rituály
a estetiku společenského života.
Zde se jedná o snahu vrátit do ar-
chitektonické tvorby lidský příběh
jako scénář, nikoliv jako holé typo-
logické schéma.
„V ateliéru našeho Ústavu v sou-
časné době pracujeme na studii
nového otáčivého divadla v Čes-
kém Krumlově. Podle usnesení or-
ganizace UNESCO totiž musí být
otáčivé divadlo do roku 2014 z pa-
mátkově chráněné historické zahra-
dy zámeckého parku odstraněno.
V rámci Fakulty architektury
byla vypsána studentská sou-
těž a chceme množstvím variant
přispět k diskusi o nové podobě
i nové příležitosti pro naše divadel-
níky. Je to zajímavá práce v rovině
urbanistické, památkářské i diva-
delní a obsahuje také problemati-
ku zahradní architektury. Samotná
technika otáčení hlediště se sedmi
sty diváky je již téma i pro Fakultu
strojní. Není to tedy pouze záleži-
tost architektury, ale také techniků
– a právě to je úloha, která na tuto
univerzitu patří,“ popisuje svůj ak-
tuální projekt Vladimír Soukenka.
TECNICALLZIMA 2011
TECNICALL TÉMA | 24ING. FRANTIŠEK [email protected]
Přesto, že se průmyslový design na Fakultě architektury ČVUT vyučuje teprve třetím rokem, jeho studenti již stačili vytvořit celou řadu originálních prací. Ty však nejsou jen umění samo pro sebe, ale mají vždy nějakou jasně definovanou funkci. V rámci semestrálních projektů tak vznikají běžné předměty denní potřeby i náročné technické celky. Absolvent tohoto oboru by totiž měl být uni-verzálně vzdělaný designér, který bude schopen nejen vytvořit esteticky kreativní návrhy, ale díky svým technickým vědomostem a dovednostem je také ve spolupráci s odborníky realizovat v oče-kávaných kvalitativních parametrech.
Absolventy s takovýmto profi lem by
se měli brzy stát i současní studenti
druhého ročníku Ondřej Rakušan
a Petr Strejček, kteří již nyní vynikají
precizním provedením svých ateli-
érových prací. Designu, kterému
se věnují v rámci svého studijního
oboru, obětují také nemalou porci
vlastního volného času. Jejich vý-
tvory ovšem dokazují, že to není
nijak promarněný čas, ba právě na-
opak. O tom se můžete nakonec,
pohledem na přiložené fotografi e,
přesvědčit sami.
Petr Strejčekna sebe upoutal po-
zornost hned svým
prvním ateliérovým
projektem, který
nese název Kozel
360 a zpracovává
podrobný návrh piv-
ní sklenice určené
pro pivovar Velkopopovický Kozel.
Tento skleněný půllitr je inspirovaný
zakrouceným kozlím rohem a před-
stavuje nápaditou kombinaci užitné
hodnoty a symboliky značky. Mohl
by najít využití především jako ex-
kluzivní dárkový předmět vhodný
pro nejrůznější marketingové kam-
paně pivovaru. Při běžném užití
v restauračních zařízeních by totiž
mohl narazit na sběratelskou vášeň
příznivců zlatého moku a rychle tak
mizet ze stolů.
Další školní prací, vzdáleně navazu-
jící na pivní sklenici, je křeslo do ex-
teriéru s názvem „Pipes“. Křeslo je
plně voděodolné a skládá se z plas-
tových trubek navlečených na ergo-
nomicky tvarovaných nohách z ne-
rez oceli. Jeho využití při zahradních
oslavách v kombinaci s pivním půl-
litrem se tak přímo nabízí. S oběma
jmenovanými návrhy se Petr účastní
mezinárodní soutěže studentského
designu Talent designu /2011.
Pro letošní ateliérovou práci si Petr
vybral neméně zajímavý projekt
návrhu vzhledu studentské formu-
le. Projekt probíhá ve spolupráci
s týmem CTU Cartech, „Formule
Student“, který se na Fakultě strojní
ČVUT stará o návrh a výrobu celé
formule se spalovacím motorem.
Tento tým je mimochodem velmi
úspěšný a jeho soutěžní výsledky
jsou rok od roku zářivější. V po-
sledním závodě letošní sezóny na
španělském okruhu Montmélo ob-
sadil v silné mezinárodní konkuren-
ci obdivuhodné 2. místo (viz článek
na str. 7). Petrovým úkolem má
být návrh vzhledu budoucího vozu
Formule Student. Řešení tohoto
problému oceňuje jakožto zajímavé
nahlédnutí do problematiky navr-
hování vozů s velkým důrazem na
jejich aerodynamiku.
Jak již bylo nastíněno, Petr se vě-
nuje návrhům nejrůznějších pro-
duktů i v rámci svého volného
času. S těmi se pak často účast-
ní mezinárodních designérských
soutěží. Příkladem může být účast
na soutěži lifestylových hodinek
„over the edge“ pro významnou
italskou hodinářskou fi rmu. V jeho
návrhu designových hodinek hrají
prim pravidelné geometrické tva-
ry a přírodní dřevěný dekor. Mezi
další soutěžní projekty patří také
návrh krytu pro mobilní telefon od
společnosti Apple „iPhone“, se
zabudovaným stojánkem. Ten je
navržen tak, aby chránil na nára-
zy choulostivé hrany telefonu, při-
čemž zároveň umožňuje přístup
ke všem důležitým konektorům
a ovládacím prvkům. Jeho celou
polovinu je též možné vyklopit,
čímž vznikne praktický stojánek.
Petr se také věnuje grafi ckému
designu jako externí designér v ar-
chitektonickém studiu Nimbus.
Zde již spolupracoval na několika
projektech, jako je např. orientační
systém v sídle televize Nova. Ne-
dávno se mu také podařilo navá-
zat spolupráci s předním výrob-
cem elektroniky do domácnosti,
s nímž spolupracoval na designu
jejich nového produktu, který by
měl dorazit do obchodů začátkem
roku 2012. Z marketingových dů-
vodů však není možné v součas-
né době odtajnit, ani jméno fi rmy,
ani o jaký výrobek se jedná. Petr
nyní soustavně pracuje na vlastní
webové prezentaci, kterou chce
v nejbližší době spustit. Za své nej-
větší úspěchy v dosavadní kariéře
pak považuje velmi kladná hodno-
cení ve školních ateliérech a navá-
zání spolupráce s výše zmíněným
výrobcem domácí elektroniky.
V současnosti je Petrovým hlavním
cílem se stále zdokonalovat a to,
jak v profesi designéra, tak ve zna-
lostech s designem úzce spoje-
ných, jako je marketing a obchod
všeobecně. Rád by též časem
vybudoval vlastní studio, jehož pů-
sobnost by se postupně rozšiřova-
la do okolních států a třeba i dál,
Design do měst i do domácností
WWW.TECNICALL.CZ
25 | TECNICALL TÉMA
Při pohledu na půllitr plný tma-vého velkopopo-vického ležáku se nejednomu pivaři sbíhají sliny
Díky krytu se stojánkem „Co-verstand“ nabývá práce s iPhonem nových rozměrů
za moře. Také by chtěl jednou své
jméno spojit s vlastní výrobou, ale
zatím je podle něj brzy mluvit o tom
konkrétněji. Jak je vidět, zdravé am-
bice Petrovi určitě nechybí, snad se
tedy dočkáme dalšího velkého jmé-
na českého designu.
Ondřej Rakušanje dalším nadějným
studentem druhého
ročníku oboru prů-
myslový design na
Fakultě architektury
ČVUT. Jeho dosavad-
ní školní projekty jsou
pevně spjaty s dopra-
vou, podobně jako je
tomu u doc. Ing. arch
Patrika Kotase, pod jehož vedením
je také vytváří. Rozměrově se tak
dostáváme do poněkud jiných di-
menzí, nežli tomu bylo u jeho kolegy
Petra Strejčka. To jen dokazuje pes-
trost projektů, na kterých studenti
průmyslového designu pracují.
Velice zajímavá je již první Ondřejo-
va studie s názvem „Rootage road“,
tedy kořenová cesta. Ta představuje
nadúrovňovou komunikaci podpí-
ranou pilíři ve tvaru kmene stromu
s kořeny. Pozoruhodná je v tomto
případě kombinace přírodních motivů
a moderní dopravní stavby, která však
působí klidným celistvým dojmem.
Ve druhém semestru Ondřej vytvořil
projekt mobiliáře na pražském Stra-
hově, který v sobě kombinuje auto-
busovou zastávku, sochu a místo
pro setkávání lidí. Tvar představuje
skořepinu vzniklou seřezávanými
průniky dvou tělesových koulí, kte-
ré jsou ve svém půdorysném středu
podpírány třemi pilíři. Design pilířů
koresponduje se stávajícími pilíři
podpírajícími schodiště vedoucí na
tribuny sousedního strahovského
stadionu. Dochází tak k jakési ko-
munikaci s okolím obohacené o es-
tetickou dynamičnost moderního
designu. Efektním doplněním vizuál-
ní stránky projektu je osvětlení sys-
témem SOFTLITE, který umožňuje
plynulé přechody celým barevným
spektrem RGB. Okolí strahovské-
ho stadionu je vzhledem ke svému
monumentálnímu vzezření a dost
možná také blízkosti studentských
kolejí častým zdrojem inspirace ate-
liérových prací.
Momentálně Ondřej pracuje na za-
dání dopravního prostředku, kon-
krétně městského minibusu. Jedná
se o model určený do centra Prahy,
z čehož vyplývají jeho přednosti, ji-
miž jsou například malé rozměry
a absence výfukových plynů. Sám
potom uvádí, že je pro něj tato prá-
ce nová především ve využití počíta-
čem ovládaného 3D tisku na podo-
mácku zkonstruované 3D tiskárně.
Co se týká mimoškolních aktivit, má
Ondřej díky svým rodičům, kteří se
oba živí grafi ckým designem, řadu
zkušeností i v této oblasti. Většinou
se jednalo o jednoduchou 2D gra-
fi ku, ale jednou z jeho posledních
zakázek byla také 3D animace pro
tuzemskou telekomunikační společ-
nost. Zakázkou nejbližší jeho studij-
nímu zaměření byl však návrh pohá-
ru na squashové mistrovství. Ondřej
je tedy příkladem studenta, který je
schopen si ve svém oboru přivydě-
lat již během studia a zároveň tak
získat i cenné zkušenosti.
Originální design hodinek, tradice, elegance – hodnoty, které se v Itálii cení
Vzdušný design a ergo-nomické zaoblení tohoto venkovního křesla přímo vybízí k odpočinku
TECNICALLZIMA 2011
TECNICALL TÉMA | 26
Exhibition at theNational MuseumNew Building
www.nm.cz
Exhibition at theNational MuseumNew Building
inventorsand inventions
a vynálezyvynálezci
od | opening 27|09|2011
Výstavav Nové budovNárodního muzeaVinohradská 1Praha 1
Ondřej přiznává, že nikdy
vlastně sám neví, do jaké-
ho odvětví výtvarna ho jeho
studium zanese. Proto se
snaží získat nejvíce zkuše-
ností v oblastech, které jsou mu také největší zá-
bavou. Jelikož mu aktuální společenská deprese
vnucuje vizi velmi těžkého uplatnění v oboru,
snaží se o co největší univerzalitu. Jak sám tvrdí:
„Můj cíl je výtvarno a tím jsem si jist. Neustále se
však snažím profi lovat svůj výtvarný názor, aby
mé práce měly můj vlastní rukopis.“
Při návrhu „kořenové cesty“ byla inspirací sama příroda
Takto vzniká návrh minibusu pro provoz v centru Prahy
Bodově symetrický tvar mobiliáře se na-bízí jako vhodné místo pro setkávání tedy tzv. meetingpoint
WWW.TECNICALL.CZ
27 | TECNICALL PŘEDSTAVUJEME
ČVUT dobývá vesmír
ING. ZDENĚK [email protected]
Spolupráce Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT (ÚTEF) se na poli kosmického výzkumu neomezuje pouze na Evropu. Již několik let spolupracuje také s univerzitou v Houstonu a s americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA). Cílem této spolupráce je výro-ba miniaturní detekční jednotky s pixelovým detektorem Timepix pro měření dávky ozáření astronautů na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
„Pro tento účel jsme dodali de-
set detekčních jednotek, velikosti
srovnatelné s USB Flash diskem.
Jsou upravené pro použití na ISS
včetně speciálního software, kte-
rý umožňuje výpočet a zobraze-
ní dávkového příkonu v reálném
čase. Jednotky jsou připraveny
k použití a na ISS budou doprave-
ny na začátku roku 2012,“ říká Ing.
Zdeněk Vykydal z ÚTEF.
Detektorový program ÚTEF ČVUT
je postaven zejména na polovodi-
čových technologiích. Pro mnoho
výzkumných směrů používají od-
borníci z ČVUT pixelové detektory
typu Timepix, ke kterým mají pří-
stup díky aktivnímu členství v me-
zinárodním výzkumném programu
Medipix, který je koordinovaný
Evropskou organizací pro jaderný
výzkum (CERN).
Jedním z významných dlouhodo-
bých směrů je využití detektorů
Timepix pro charakterizaci kom-
plexních radiačních polí. Za tímto
účelem vyvíjí ústav vlastní detekční
aparatury (hardware a software)
a zejména metodiku zpracování
dat důležitou k zjištění složení ra-
diačního prostředí a jeho spektrál-
ní charakteristiky v reálném čase.
Tuto informaci je pak možné použít
například pro zajištění lepší ochra-
ny osob nebo vyhodnocení poško-
zení elektroniky používané v pro-
středí s radiací. ÚTEF má v této
oblasti dlouhodobé zkušenosti,
což demonstroval na projektu de-
tektorové sítě ATLAS-MPX, která
je postavená a provozovaná uvnitř
experimentu ATLAS v CERN.
V listopadu roku 2008 se Česká
republika stala 18. členem Evrop-
ské kosmické agentury (ESA), což
umožnilo ústavu ucházet se o vý-
zkumné projekty z této oblasti.
V roce 2009 získal ústav v rámci
první grantové výzvy ESA pro ČR
tři projekty, z nichž projekt s ná-
zvem „Vysoce miniaturizovaný
a citlivý detektor tepelných neutro-
nů určený pro použití ve vesmíru“
přímo navazuje na výše zmiňovaný
výzkumný směr.
Cílem tohoto projektu ESA je vývoj
kompaktního polohově citlivého
detektoru tepelných neutronů se
zvýšenou účinností. Zařízení re-
gistruje stopy jednotlivých částic
a na základě jejich tvaru umožňuje
rozpoznat signál od tepelných ne-
utronů od signálu generovaného
fotony a nabitými částicemi. Detek-
tory neutronů jsou přitom důležitým
nástrojem při hledání látek a ne-
rostů s vysokým obsahem vodíku
(zejména vody) na povrchu planet.
Přítomnost vody je klíčová pro živé
organismy.
Kromě toho se neutronová měře-
ní v kombinaci s měřením Roent-
genova a gama záření používají
k prvkové analýze hornin. Ta se
používá v povrchové geologii a ke
studiu evolučního vývoje planet.
V současné době je projekt v zá-
věrečné fázi a v rámci druhé gran-
tové výzvy ESA pro ČR již byl přijat
navazující projekt, jehož cílem je
vývoj autonomní detekční jednotky
pro satelity.
Spolupráce ÚTEF s agenturami
NASA a ESA je dnes ve fázi ověře-
ní navržených zařízení s pixelovým
detektorem Timepix v kosmických
podmínkách. Věříme, že tato de-
monstrace bude úspěšná a otevře
nám další možnosti využití této
technologie ve vesmírných aplika-
cích. Vzhledem k vysoké miniatu-
rizaci a univerzálnosti navrženého
zařízení je možné uvažovat např.
o monitorech radiace pro skafan-
dry astronautů nebo měření rozlo-
žení nabitých částic ve Van Alleno-
vých pásech kolem Země.
Laboratorní prototyp ří-dící jednotky s detekto-rem Timepix vyvinuté pro projekt s ESA
Miniaturní USB jednotka s detektorem Timepix doda-ná do NASA pro dozimetrická měření na Mezinárodní kosmické stanici ISS
Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze byl založen v roce 2002. Za relativně krátkou dobu svojí existence se stal významným vědeckým pracovištěm s vlastním vývojem detekčních systémů a měřicích metod v oblastech jaderné fyziky a fyziky vysokých energií. Další výzkum se týká jaderné spektroskopie, neutrinové fyziky, měření spršek kosmického záření (zapojení vybraných středních škol), hledání původu temné hmoty a vývoje zobrazovacích metod s pomocí ionizujícího záření pro materiálové vědy a biomedicínu. Více informací najdete na www.utef.cvut.cz.
TECNICALLZIMA 2011
TECNICALL PŘEDSTAVUJEME | 28BC. BARBORA ŠEDIVÁ[email protected]
Studium na technické vysoké škole může zavést až do do Walt Disney Animation Studios, jedné z největších mediálních a zábavních společností světa. Představujeme vám Ing. Daniela Sýkoru, Ph.D., kterého práce zavedla až do Hollywoodu.
Daniel Sýkora absolvoval
magisterské i doktorské
studium v oboru počíta-
čová grafi ka na Fakultě
elektrotechnické ČVUT.
Ke kreslené animaci se
dostal čirou náhodou díky
svému kolegovi z fakulty
Ing. Janu Buriánkovi. Ten
ho dovedl do společnosti UPP
k Barboře Pilařové-Komrzý dce-
ři slavného českého výtvarníka
Radka Pilaře – tvůrce znělky ve-
černíčku a oblíbených postaviček
Rumcajse, Manky a Cipíska, aby
pomohl s obarvením černobílé
verze O loupežníku Rumcajsovi.
Tomuto problému pak Daniel Sý-
kora zasvětil svou diplomovou i di-
sertační práci a také část života.
V dnešní době produkce kvalitního
animovaného snímku neznamená
jen sehnat zdatného a zkušeného
výtvarníka, točí se zde i mnoho
softwarových inženýrů – tzv. vý-
vojářů, kteří usnadňují výtvarníkům
práci a zrychlují samotnou produk-
ci fi nálního snímku.
„Kreslené postavičky stále vzni-
kají na „pauzáky“ pod „holýma“
rukama umělce. Proces barvení
kreslených hrdinů se ale podstat-
ně změnil,“ komentuje Ing. Sýkora
spolupráci s fi rmou Anifi lm. Umě-
lec nevybarvuje postavičky štět-
cem, ani pastelkami, ale naske-
nuje všechny obrázky do počítače
a další tvorba probíhá již výhradně
na bázi digitálního zpracování ob-
razu.
Barvy získávají postavičky až na
obrazovkách počítače a právě vý-
vojem softwaru, který toto barvení
usnadňuje a urychluje, se Daniel
Sýkora zabývá. „Při obarvování
je třeba vyřešit dva problémy: jak
rychle dodat žádoucí barvy do jed-
noho obrázku a jak tuto informa-
ci použít v následujících snímcích
animace tak, aby se nemuselo
začínat od nuly,“ vysvětluje. „Vy-
vinout software schopný obarvit
postavu loupežníka Rumcajse,
kterou rámuje výrazná dotažená
kontura, byla první výzva na mé
dráze u animovaného fi lmu, avšak
více úsilí stálo vyvinout software,
který se později použil, např. při
barvení večerníčku Doktor Animo
z dílny studia Anifi lm. Linky hrdinů
tohoto seriálu jsou nedotažené
a velmi rozevláté, jejich obarvová-
ní představovalo nelehký oříšek,“
komentuje Daniel Sýkora. Doktora
Anima režíroval Pavel Koutský –
velká osobnost českého animova-
ného fi lmu – a byl poprvé uveden
Českou televizí v roce 2006.
Během dvouletého pracovního po-
bytu na Trinity College Dublin v Ir-
sku, si vyhlídli práci Daniela Sýkory
Práce pro spo-lečnost Disney: Daniel se se svou prací dostal až do Hollywoodu, kde si ho vyhlídli produ-centi 3D konverze filmu Lví král, který měl premiéru v našich kinech 1. září 2011
„Práce na vý-voji software pro obarvení večerníčku Doktor Animo byla novou a velkou vý-zvou,“ hodnotí Ing. Sýkora
Z laboratoře do Hollywoodu
WWW.TECNICALL.CZ
29 | TECNICALL PŘEDSTAVUJEME
dokonce i producenti z mekky
animovaného fi lmu, z Hollywoodu,
tvůrci 3D konverze slavného Lvího
krále společnosti Disney Animati-
on – na jehož fi nální podobě má
Daniel Sýkora svůj podíl.
Zatím poslední velký úspěch sklidil
s týmem kolegů na mezinárodní
konferenci NPAR 2011 (Internati-
onal Symposium on Non-Photo-
realistic Animation and Rende-
ring) konané v srpnu v Kanadě,
kde získal ocenění za nejlepší
příspěvek v oboru počítačové
animace. Metoda, za kterou ob-
držel cenu, přichází s postupem,
který umožňuje relativně rychle
plochým obrázkům dodávat iluzi
třetího rozměru. Tento projekt je
motivovaný novým večerníčkem,
který by měl v blízké budoucnosti
vznikat ve studiu Anifi lm. Vychází
ze Šumavských bájí a již nyní mů-
žete na pultech knihkupectví najít
ilustrovanou knihu Matýskovo pu-
tování tajemnou Šumavou, která
vznikla na stejné motivy.
„Snažili jsme se docílit odstra-
nění plochosti klasické kreslené
animace, kde jsou barvičky jed-
nolité, dodáním efektu měkkého
stínování a struktur,“ vysvětluje
Ing. Sýkora přínos prezentované
studie. Jde o zcela novou tech-
niku, která svou fi nanční náklad-
ností, resp. nenákladností, nemá
obdoby. „Kreslená animace má
neomezené možnosti. Mou vizí
je nechat výtvarníky kreslit si na
papír, ale zároveň výslednému
snímku dodat vzhled, který je
blízký modernímu pojetí počí-
tačové animace,“ dodává Da-
niel Sýkora. Jediná dosavadní
možnost, jak dosáhnout efektu,
který umožňuje nový prezento-
vaný software, bylo naskicování
postaviček výtvarníky na papír,
paralelní vytvoření 3D modelu
a jeho zpětné napasování do 2D
kresby. Tento proces byl zdlou-
havý, nákladný a tedy prakticky
nepoužitelný.
Ing. Sýkora pokračuje ve spolu-
práci jak se specialisty ze společ-
nosti Disney, tak s výtvarníky ze
studia Anifi lm a zůstává věrný své
alma mater – Fakultě elektrotech-
nické na ČVUT, katedře počítačo-
vé grafi ky a interakce. Výsledky
své výzkumné práce přenáší do
výuky a dává tak studentům mož-
nost nahlédnout pod pokličku no-
vého oboru digitálního zpracování
kreslené animace.
Obarvení černobílé verze večerníčku O loupežníku Rumcajsovi Daniel Sýkora zasvětil nejen své vysokoškol-ské práce, ale také část života
TexToonspaper1: Ukázka přínosu oceněného článku k procesu barvení postaviček animovaného filmu. Všimněte si přidaného 3D efektu ve 2D obrázcích. Daniel a jeho tým přišli s novým postupem, díky kterému je poprvé možné těchto efektů dosáhnout při relativ-ně nízkých nákladech na produkci.
TECNICALLZIMA 2011
TECNICALL SPOLUPRÁCE | 30ING. ILONA PRAUSOVÁ[email protected]
Studentské týmy v rámci projektu Econtech navrhly pro společnost TRW-Carr s.r.o. koncept ma-nipulace s materiálem ve skladu, mezi skladem a výrobními prostory a ve výrobních prostorách. Součástí projektu byla finanční rozvaha kalkulující přínosy daného řešení. Základem pro výpočet bylo stanovení počtu manipulační techniky a operátorů skladu.
Společnost TRW-Carr s.r.o. připravi-
la zadání soutěže na téma Optima-
lizace interní logistiky s ohledem na
nové trendy. Studenti ČVUT a VŠE,
kteří o toto téma projevili zájem,
sestavili týmy. Koncem října se se-
tkali společně se zadavatelem, kte-
rého reprezentoval Ing. Jiří Petrtýl,
v prostorách společnosti v Hlavenci
u Staré Boleslavi. Studenti během
dopoledne získali řadu podkladů
a seznámili se se současným stavem
logistiky ve společnosti TRW-Carr.
Zároveň obdrželi informace o poža-
dovaném výstupu.
Jednotlivé týmy od této chvíle začaly
zpracovávat své projekty, které pak
8. prosince odprezentovaly před ve-
dením společnosti. Do soutěže se
přihlásily celkem tři týmy, čtvrtý byl
bohužel nekompletní, a proto se do
samotného “klání” nezapojil. Každý
tým se zaměřil na něco jiného, zvolil si
svoji strategii prezentace a také roz-
dílný způsob projevu. Již během kon-
zultací všechny tři studentské týmy
přiznaly, že zpracování projektu bylo
vcelku náročné a vedlo je k přehod-
nocení prvotních postojů a pohledů,
s nimiž do projektu vstupovaly.
Zástupci společnosti TRW-Carr
s.r.o. v čele s jejím ředitelem Ing.
Kamilem Sucharem pečlivě vyslechli
všechny tři prezentace. Dle předem
daných kritérií poté vyhodnotili nej-
lepší tým. Dále rozhodli, že ocenění
si zaslouží všechny týmy, jelikož od-
vedly dobrou práci.
Nejvíce bodů získal tým YL Soluti-
ons. Členy týmu byla Lenka Sala-
čová a Jan Jindra z VŠE a Michal
Srnec a Jindřich Kalivoda z ČVUT,
který se s námi jako vedoucí celé-
ho týmu podělil o své dojmy. “Náš
tým se podařilo sestavit opravdu
na poslední chvíli. Z mého pohledu
bylo zajímavé, že kolegové z VŠE
měli velmi slušný přehled o logisti-
ce, takže jsme velmi brzo našli spo-
lečnou řeč. Koncepce týmu byla
jednoduchá. Chtěli jsme zůstat při
hledání optimálního řešení nohama
na zemi. Přestože se jednalo o sou-
těž, kde bylo zapojení moderních
trendů a technologií více než vítáno,
nepodlehli jsme zbytečnému nadšení
ze všeho nového a snažili se najít pro
každý dílčí návrh dostatečné množ-
ství pádných argumentů. Výsledkem
bylo asi nejkomplexnější řešení dané
problematiky, což věřím, že nakonec
vyústilo v naše vítězství.”
Jindřich Kalivoda se s respektem
vyjádřil i o práci ostatních. Také ve-
dení společnosti bylo velmi mile pře-
kvapeno vysokou úrovní jednotlivých
prezentací a profesionální přípravou
prezentačních podkladů. „Student-
ské týmy splnily očekávání naší spo-
lečnosti. Poznali jsme studenty dvou
vysokých škol, kteří přinesli nové po-
hledy na uspořádání materiálových
toků,“ řekl Ing. Petrtýl, Business De-
velopment Manager. Společnost TR-
W-Carr s.r.o. již zapracovala některé
z podnětů získaných z prezentací do
svého konceptu řešení materiálových
toků pro novou skladovací halu.
Projekt se ukázal jako přínosný pro
všechny zúčastněné. Studenti si od-
nesli kromě příjemné fi nanční odmě-
ny i řadu nových zkušeností, které
pramenily zejména z konfrontace
s praxí. Společnost TRW-Carr zís-
kala nové náměty na řešení logistiky
pro právě vznikající halu a její propo-
jení se stávajícím provozem. Pro or-
ganizátory znamenal projekt příjem-
né zjištění, že tato snaha má smysl
a díky tomu i motivaci do budoucna.
Více takových projektů!
Logistika očima studentů
WWW.TECNICALL.CZ
31 | TECNICALL SPOLUPRÁCE
Fakulta dopravní ČVUT v PrazeÚstav ekonomiky a managementu dopravy a telekomunikací
INOVATIVNÍ VÝUKA MANAGEMENTUpro lepší připravenost absolventů
technických vysokých škol při vstupu na trh práce
Základní cíl projektu:zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy studentů
FD ČVUT v Praze v souladu s požadavky trhu práce
www.esim.czwww.esim.czwww.esim.cz
Evropský sociální fondPraha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Zavedení nové a dosud v daném rozsahu nepoužité metody do výuky již v letním
semestru 2012.
www.esim.cz
generální partner: hlavní partner:
moderujemoderujeTereza Kostková
hrají Plesový orchestr pražských symfonikůOrchestr Karla Vlachafemme2fataleBlues KlanDJ Oldřich Burda
zpívajíMonika AbsolonováXindl XLokomotivaa další
předtančeníTaneční škola H. a F. Karasovibohatá tombola
vizážistka
více informací včetně prodejevstupenek: www.plescvut.cz
vvvvvvvííííííícccceeeeee iiiiiinnnnnffffffoooooorrrrrrmmmmmmmaaaaacccccííííí vvvvvvvččččččeeeeeetttttnnnnněěěěěěě pppppppprrrrrroooooodddddddddeeeeejjjjjjeeeeeeevvvvvvvssssssttttttuuuuuuppppppppeeeeeennnnneeeeeekkkkkkkk:::wwwwwwwwwwwwwwwwwwww...ppppppppllllllleeeeessssscccccvvvvvuuuuuutttttt..ccccczzzzz
více informací včetně prodejevstupenek: www.plescvut.czwww.plescvut.cz
ŽOFÍN
REPREZENTAČNÍ PLES ČVUTVI.
sobota 25. února
2012od 19.00 hodin
partner: