Radotínský almanach 2000 - Praha 16 · 2008-03-18 · Radotínský almanach 2000 str. 4 Vá ení...

��

��

��

��

��

Na vydání almanachu se podíleli:

Bek Jaroslav, �ornej Pavel, Dlouhý Miroslav, Du�ánek Karel, Hanzlík Karel, Hlavá�ek Ev�en, Holub Ji�í,Hromádka Tomá�, Hujer Ji�í, Indra Zden�k, Jaro� Franti�ek, Jur�ková Marie, Kozáková Irena, Machá�kováVladka, Ma�ková Nad��da, Moravec Miroslav, Mrázková Petra, Pechar Old�ich, Petrová Jana, Prá�il Petr, Rak�t�pán ml., Rydrych Ji�í, Rys Franti�ek, Sladký Ji�í, Sojka Jaroslav, �imá�ek Vladislav, Táborský Milo�,Vlá�il Franti�ek, �i�ková Hana

��

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4P�írodní podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5Geologická minulost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8�ivotní prost�edí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . �2Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . �5P�ehled p�edstavitel� obce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2��estní ob�ané Radotína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22Známé osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23Památky a církev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24Mlýny na Radotínském potoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30Doprava a spoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32Pr�mysl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35O radotínských �kolách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37Kulturní �innost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43Pohostinství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49Bará�níci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52Sbor dobrovolných hasi�� . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53Sport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55Zdravotnictví a charita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59Rozvoj v letech �990�2000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6�Zastupitelé M� Praha-Radotín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65�len�ní m�stské �ásti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66D�le�ité adresy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

��

Radotínský almanach 2000 str. 4

Vá�ení spoluob�ané a p�átelé,a�koliv obec Radotín, respektivenyní M�stská �ást Praha Radotín,je známou lokalitou s významnýmip�írodními památkami a dávnouhistorií, doposud se nena�el nikdo,kdo by o ní zpracoval souhrnnouodbornou studii �i vydal populárn�nau�nou publikaci. Vedení m�stské�ásti ve snaze odstranit tuto absen-ci rozhodlo se vydat nyní na p�elo-mu v�k� 2. a 3. tisíciletí alespo� ja-kýsi sborník � almanach, který byRadotín p�iblí�il �ir�í ve�ejnosti.Dochází tím do jisté míry k reali-zaci snu, o jeho� napln�ní se sna-�ilo n�kolik generací místních na-d�enc�.

Na ja�e roku 2000 byla ustano-vena redak�ní rada a jako p�isp�va-telé byli osloveni zejména �lenovéletopisecké komise Rady MZ Pra-ha Radotín, dále star�í pam�tníci �izam�stnanci Místního ú�adu M�Praha Radotín. Od samého po�átkup�íprav nebyl almanach, i vzhle-dem k ekonomickým a �asovýmmo�nostem, chápán jako náhrada

chyb�jících v�deckých studií.P�esto se celý autorský kolektivpokusil seriozn� a objektivn� ob-sáhnout co nej�ir�í okruh r�znýchspole�enských oblastí a zachytitnejd�le�it�j�í faktografické údajezajímavé pro �tená�e. Auto�i �lán-k� �erpali podklady pro své p�í-sp�vky z r�zných pramen�, jakýmijsou nap�. zmínky o Radotínu v kro-nikách, archivech, katastrech, far-ních knihách, matrikách, nau�né li-teratu�e, pr�vodcích, spisech míst-ního ú�adu a dal�ích materiálech.Jednotlivé p�ísp�vky jsou �azenytak, aby na sebe tematicky navazo-valy. Celý almanach je rozd�lenprakticky do t�í oddíl�: první zahr-nuje stru�ný v�eobecný p�ehledo na�í m�stské �ásti, druhý podrob-n�ji rozvádí n�které vybrané úse-ky ze �ivota obce, t�etí je v�no-ván sou�asnému správnímu �len�nía podnikatelským subjekt�m, v�et-n� uvedení d�le�itých adres. V�edopl�ují dobové fotografie, plánkynebo mapy. A proto�e by almanacht��ko spat�il sv�tlo sv�ta bez fi-

nan�ní podpory sponzor�, je po-chopitelné, �e v publikaci bylo po-necháno p�íslu�né místo i pro jejichreklamu.

P�ípravné práce k vydání a vlast-ní tisk sborníku trvaly zhruba dev�tm�síc�, v jejich� pr�b�hu bylo n�-kdy nezbytné vynalo�it zna�né úsi-lí k dosa�ení stanoveného cíle.P�esto v�ichni zainteresovaní bezrozdílu p�istoupili k daným úkol�ms ohromnou vá�ností a zodpov�d-ností. Ka�dému, kdo se podílel,by� jen nepatrn�, na vydání sborní-ku, pat�í proto veliké uznání a po-d�kování. Kone�ným výsledkempráce celého kolektivu je tedy pub-likace, kterou dr�íte práv� v rukou.Je skrytým p�áním tv�rc� díla, abybyl jejich po�in p�ijat coby skrom-ný dárek v�em sou�asník�m i bu-doucím.

Zárove� v��íme, �e sborník po-m��e ka�dému �tená�i roz�í�it jehoobzor znalostí o Radotínu a krom�toho p�isp�je k propagaci na�ím�stské �ásti. Práv� to bylo a jesthlavním posláním almanachu.

��

str. 5 2000 Radotínský almanach

M�stská �ást Praha Radotín serozkládá na levém b�ehu �eky Be-rounky nedaleko soutoku s Vlta-vou. Zem�pisná poloha je dánapásmem 49° 59´ severní �í�ky (pa-desátý poledník je blízko zmín�-ného soutoku Berounky a Vltavyv Lahovicích) a �4° 29´východnídélky. Zastav�né území Radotínale�ící v nadmo�ské vý�ce cca 200a� 300 m.n.m. (p�esn� vym��enénádra�í je 204,549 m.n.m.) mátvar písmene "T" obráceného tak,�e vodorovná, �ir�í �ást písmene,je umíst�na v údolí Berounky a najeho svazích polo�ených p�evá�n�k jihu. Svislá, u��í �ást písmene,sm��uje severozápadn� do úzkéhoúdolí Radotínského potoka, kterýse p�ibli�n� uprost�ed jihovýchod-ního okraje Radotína vlévá do Be-rounky. Hranice katastru na jiho-západ� a západ� tvo�í sou�asn�hranici hl. m. Prahy.

Ro�ní pr�m�rné hodnoty jsouu jednotlivých pozorování násle-dující: slune�ní svit � �600 hodin(celková doba se stále sni�uje),

vodní srá�ky 530 mm (s maximem80 mm v �ervenci), teplota �0°C.Hodnotu srá�ek dopl�uje údajo sn�hové pokrývce; sníh se udr�íokolo 40 dní a vrstva málokdy p�e-sáhne �5 cm. Minimální teploty sedostávají pod bod mrazu pouze80 dní v roce.

Nejbli��í okolí Radotína mámalebný krajinný ráz. Do katastrum�stské �ásti zasahuje východníokraj chrán�né krajinné oblasti(CHKO) �eský kras, její� hranici

na západ tvo�í zhruba Radotínskýpotok. Na CHKO navazuje a n�-kde se s ní p�ekrývá tzv. oblast kli-du Radotínsko-chuchelský háj.Z�ízením této oblasti v r. �990 jechrán�n dosavadní ráz krajiny zahranicí CHKO v�etn� charakterupotoka i charakteru obytné zástav-by, která nesmí být sídli�tního cha-rakteru. D�sledkem re�im� plat-ných v obou chrán�ných oblastechje skute�nost, �e v dosahu m�stskéhromadné dopravy z�stává stále

Pohled od Klapice na Radotín s �ekou Berounkou


Letecký pohled na údolí Radotínského potoka � vlevo naho�e obec Koso� a pod ní �erná rokle

Kavyl vláskovitý � vousy sv. Ivana

zachována p�íroda, do ní� se oby-vatel centra Prahy m��e dostat po30 minutách jízdy ve�ejným do-pravním prost�edkem. P�írodav okolí Radotína tedy p�ispívá ne-jen ke zlep�ení �ivotního prost�edív Radotín�, ale umo��uje i rekrea-ci obyvatel vnit�ních �ástí Prahy.

Silnice sm�rem na Lochkov,Cikánku a Zadní Kopaninu pro-chází hlubokým údolím Radotín-ského potoka mezi zalesn�nýmikopci. Údolí se vyzna�uje výraz-nými krajinnými a geologickýmiútvary, z nich� mnohé mají mezi-národní význam. Toto území le�ína okraji �eského krasu, tak�e vá-pencové horniny se v n�m st�ídají

s b�idlicemi a n�kde i s vyv�elina-mi. Vzhledem k suchému a teplé-mu podnebí, je� zde panuje, vy-skytují se tu suchomilné a vápno-milné rostliny, jich� je tady vícene� �00 druh�. Jsou mezi mimivzácné i ohro�ené druhy, nap�. ka-vyl vláskovitý (vousy sv. Ivana),kost�ava, kopytník evropský aj.

V �ásti CHKO na katastru Ra-dotína nebo v jeho sousedstvíjsou území r�zného stupn� ochra-ny, a to p�írodní rezervace (PR),národní p�írodní památka (NPP)a p�írodní památka (PP). Je to ji�zmín�né Radotínské údolí (PR),kde na plo�e �30 ha najdeme rost-linná spole�enství skalních stepí,habrové doubravy a su�ové lesy.Dále je to �erná rokle (NPP), kte-rá je významným paleontologic-kým nalezi�t�m a vyzna�uje se naji�ním svahu teplomilnou stepnía skalní kv�tenou. Je zde i vý-znamný geologický profil-strato-typ, chrán�ný UNESCO. Pomístnínázev této rokle, V Sudech, vznikl


Pohled na Slavi�í údolí z Klapice

Radotínské skályVlnice chlupatá

podle tvaru skal v záv�ru rokle,pod obcí Koso�. Tém�� soub��n�s údolím Berounky le�í Slavi�í

výchoz je viditelný ji� za k�i�ovat-kou ulic K Cementárn� a Strá-�ovské.

Údolí Radotínského potoka me-zi Radotínem a Zadní Kopaninoui p�ilehlá údolí jsou nejen vy-hledávaným cílem víkendovýchvycházek t�ch, kte�í hledají osv�-�ení v málo poru�ené p�írod�, alejsou pravým rájem pro profesio-nální i amatérské botaniky, ento-mology, paleontology a geology,o �em� sv�d�í �etné exkurze po-slucha�� pra�ských vysokých�kol.

údolí (PR), v n�m� bývala krásnáúdolní louka, která je v�ak nynízaplevelena invazivními rostlina-mi. V údolí z�stává p�kný dubovýa habrový les. Konec údolí Ra-dotínského potoka p�ed zástavboutvo�í vrch Klapice (PR) s velmibohatým bylinným spole�enstvíma �ípákovou doubravou. M��emezde nalézt i teplomilné houby. Nazápadním okraji Radotína, pod sil-nicí na T�ebotov, se nalézá Sta�-kovka (PR), kde na prvohorníchordovických b�idlicích roste doub-rava (dub, d�ín) a hnízdí zde vícedruh� ptactva. Sta�kovka a Kla-pice tvo�í souvislý pás lesa jehli�-natého i listnatého. Radotínskéskály (PP) tvo�í mezinárodn� vý-znamný geologický profil. Nachá-zejí se napravo podél silniceRadotín-Lochkov a jejich první


Radotín le�í v rozsáhlém údolí,jeho� p�evá�ná �ást je tvo�ena mo�-skými sedimenty, ponejvíce pak vá-penci a jílovitými b�idlicemi. Dnesse procházíme po dn� prastaréhomo�e, o jeho� existenci není po-chyb, za miliony a miliony let semo�ské usazeniny nahromadily dotakové míry, �e je�t� m��eme sle-dovat desítky metr� vysoké skalnívýchozy, v nich� se nacházejísv�dkové dob dávno minulých,kte�í se a� do dne�ních dn� docho-valy v podob� zkamen�lin. Díkyum�le z�izovaným odkryv�m má-me p�ístupná jejich bohatá nalezi�-t�. Dobývání vápence se provádístále ve velkém plo�ném m��ítkukv�li jeho t��b� a následnémuzpracování v cementárn�, v minu-lém století v�ak byla jeho t��baomezena na kamenickou �innost,která pat�í k Radotínu stejn� neod-mysliteln� jako samotné lomy.Ostatn� obojí spolu velmi úzcesouvisí...

Po pravé stran� silnice sm�remdo Koso�e m��eme v lese pozoro-

vat veliké haldy �erných vápenc�,které jsou památkou na minuléstoletí, kdy se zde tento materiált��il a ru�n� zpracovával na dla-�ební kostky, po nich� dodneschodíme po celé Praze. Kame-nická práce byla velmi namáhavá,kameníci pracovali jen s pomocíspeciáln� tvarovaných kladiv a toza ka�dého po�así. Na lokalit� si

stav�li p�íst�e�ky, které je chránilyp�ed nep�ízní po�así. Jejich �emes-lo je spojováno p�edev�ím s minu-lým stoletím, ale kameníky bylomo�né potkat je�t� p�ed n�kolikadesítkami let, jak zru�n� opracová-vali �erný vápenec.

Nejen �erná rokle je sv�dkemjejich �innosti. V jednom vzdále-ném lomu pod Koso�í m��eme na-

��

�erná rokle � vlevo Sudy, zcela vpravo ji� za�íná Klapice


lézt desítky hrub� opracovanýcha roz�típaných kostek. Kameníciov�em m�li p�i pe�livém probíránísut� jedine�nou �anci narazit nap�ekrásné nálezy. Mnozí z nich sizajímavé zkamen�liny schovávali

400 milióny lety � ve �tvrté perio-d� star�ích prvohor, kterou nazý-váme devon. Tehdy se zde nachá-zelo tropické mo�e plné �ivota.�erná rokle je velmi význam-

nou a bohatou lokalitou, o ní� seu�í studenti na geologických insti-tucích po celém sv�t�. Je rovn��významným hrani�ním intervalemdvou spodnodevonských stup��(tzv. stratotypem, za který byla ofi-ciáln� uznána v roce �958). V pro-filu je zachycena hranice stup��lochkov a prag a to ve vrstv� �. 80.Krom� typických obyvatel pramo-�í zde �ili také zástupci rybovitýchpraobratlovc�, kte�í jsou pojmeno-vány podle míst, kde byli nalezeni:Radotina a Kosoraspis.

Sudy

Sud�m podobné skalní útvarytvo�í celý monument, který je dob-

Práv� jim vd��íme za mnohécenné zkamen�liny, které se jendíky jejich píli a zodpov�dnostizachovaly a slou�í v�dc�m jakostudijní materiál. Památka na ka-menickou �innost má v�ak i svénegativní d�sledky: i nyní toti�m��eme ve sbírkách narazit navelmi vzácné �ásti rybovitých pra-obratlovc� �naporcovaných� doformátu dla�ebních kostek...

�erná rokle

Jen málokterá lokalita v blíz-kém i dalekém okolí si vyslou�ilatakovou popularitu jako práv��erná rokle. Jde o komplex lom�,které jsou tvo�eny mo�skými usa-zeninami � typicky �ernými vá-penci. Tyto vznikaly pomalýmukládáním mo�ského kalu a odu-m�elých schránek mo�ských �ivo-�ich�, je� obývali zdej�í kraje p�ed

�i je dávali v�dc�m, kte�í o této je-dine�né mo�nosti v�d�li. Jak pí�eprofesor Bou�ek ve svých �Geolo-gických vycházkách do pra�skéhookolí� o výprav� do Radotína:�... Z �erných deskovitých vápen-c� se tu vyrábí známá �erná chod-níková mosaika. Zkamen�liny zís-káme probíráním hald nebo koupíod d�lník�...� Sudy p�i pohledu z údolí

Radotínský almanach 2000 str. �0

�e patrný dole od silnice sm�remdo Koso�e. V sutích zde, narozdílod �erné rokle, narazíme výhradn�na �edé vápence, nikoliv na �erné.V lokalit� jsou velmi rozlehlá su-�ová pole, která se táhnou po oboustranách malé cesti�ky. Po ní by-chom se dostali a� do Koso�e,k domk�m, které jsou postavenyna skalních masivech. Ze samotné-ho vrcholu je p�ekrásný pohled nacelé radotínské panorama.

Radotínský potok

K Radotínskému údolí pat�íneodmysliteln� Radotínský po-tok, ale málokdo z nás ví, �e v so-b� nese jednu velmi významnougeologickou zajímavost, která jepatrná p�edev�ím v zalesn�ných�ástech vlevo od vý�e zmín�nésilnice, v samotném centru spod-nodevonských lokalit. Na dn� po-toka toti� m��eme nalézt spad-

lé v�tvi�ky, lístky a jiné �ásti stro-m� obalené bílým povlakem. Jdeo tzv. travertin � vápnitou hmotu,která se vylu�uje z pramen� obo-hacených uhli�itanem vápena-tým. Dno potoka je t�mito bílýmiúlomky doslova poseto. Naprotist�ednímu odbornému u�ili�ti,nad potokem, je na pravé stran�silnice ke Koso�i za závorou do-konce malá studánka s pitnou vo-dou.

Radotínské údolí

str. �� 2000 Radotínský almanach

Ortocetrasový l�mek, vpravo zkamen�lí hlavono�ci

Ortocerový l�mekOrtocerový l�mek je jedno

z mnohých významných nalezi��v Radotínském údolí, které je tvo-�eno silurskými usazeninami � vá-

penci. Sv�j zvlá�tní a vskutku ne-obvyklý název si vyslou�il díkyzdej�ím nejhojn�j�ím zkamen�li-nám �Orthocer�� hlavono�c�ms rovnou schránkou. Kdesi pod

hromadou suti se nachází mírn�uklon�ná skalní st�na, na které by-ly patrné nahlou�ené schránky hla-vono�c� usm�rn�né proudem.Díky hojné sb�ratelské �innostijsou v�ak tyto jedine�né a p�ísn�chrán�né odkryvy zcela zavaleny.

Paleontologové zde vrstvy �í-slovali a podle usm�rn�ní zji��o-vali podmínky v silurském mo�i.Z Ortocerového l�mku pochází ne-malé mno�ství velmi vzácnýchzkamen�lin, originál�, které jsouuchovány v depozitá�ích Národní-ho Muzea.

Radotín je plný nejr�zn�j�íchgeologických zajímavostí a feno-mén� a jako k takovému k n�mumusíme p�istupovat s nále�itouúctou a respektem. Dbejme naochranu jeho památek, které zdebyli dlouho p�ed námi, a d�lejmev�e proto, aby z�staly i po nás.

��


Dlouhá léta, prakticky po celé20. století, byl Radotín v�eobecn�ve�ejností vnímán díky existencicementárny a továren jako ne-vzhledná a zaprá�ená obec. A sku-te�n� tomu tak i bylo. Dokonce anizbourání staré cementárny v roce�963 nezbavilo Radotín nálepkymálo p�ita�livé lokality, jeliko� so-cialistické chápání stav�lo pr�mysl�i výrobu v �eb�í�ku hodnot dale-ko p�ed ochranu �ivotního prost�e-

dí. V tomto sm�ru se popravd� �e-�eno za�al Radotín m�nit k lep�í-mu a� v posledním desetiletí.

Základní linie, kterou sledujenyní místní samospráva, spo�ívátoti� v postupných, v místním roz-sahu proveditelných opat�eních, ji-mi� se odstraní staré ekologickézát��e a vytvo�í se p�edpoklady,aby ka�dý uv�dom�lý ob�an mohlpe�ovat o zdravé �ivotní prost�edíve svém okolí. Kvalitu hlavních

slo�ek �ivotního prost�edí, tj.ovzdu�í, p�dy a vody, dlouhodob�sleduje a ovliv�uje komise �ivotní-ho prost�edí z�ízená radou místní-ho zastupitelstva. Po listopadu�989 byla provedena objektivní in-ventura stavu �ivotního prost�edív Radotín�. Jako první v Praze ini-ciovala práv� na�e rada místníhozastupitelstva provedení odborn�fundované ekologické studie, v je-jím� rámci byla vyhodnocena kva-lita ovzdu�í. Analýzou vzork� p�-dy z míst pokrývajících intravilánRadotína byla zji�t�na její konta-minace t��kými kovy a byla vypra-cována studie vlivu �ivotního pro-st�edí na zdraví obyvatel, hlavn�d�tí. P�esto�e Radotín le�í v dob�ev�tratelném, �irokém údolí Berou-nky, orientovaném p�ibli�n� vesm�ru p�eva�ujícího proud�nívzduchu, tedy ve sm�ru jihozápad-severovýchod, byl výsledek studieneradostný. Bylo potvrzeno, �eovzdu�í ve v�t�in� �ástí Radotínaje velmi siln� zne�i�t�no. Krom�dálkového p�enosu zne�i�t�ní nej-Radotínská cementárna (stará) byla svoji pra�ností vyhlá�ená

str. �3 2000 Radotínský almanach

více ovliv�ovaly kvalitu ovzdu�ícementárna, státní statek, kotelnyzávod�, podnik� a domovní topení,kde se jako palivo pou�ívalo v de-vadesátých letech v�t�inou hn�déuhlí nebo sirnatý topný olej, a ko-ne�n� té� automobilová doprava.

Pr�b�h hodnot ro�ních pr�m�r�(IHr) koncentrací oxid� dusíku(vyjád�ená kont. NO2) a oxidu si�i-�itého v ovzdu�í v letech �992�99,zji��ovaných na stanici z�ízenéa provozované MÚ, ukazuje tabul-ka (stanice se nachází na k�i�ovat-ce ulic Výpadová�Vrá�ská).

P�echodem významného podílulokáln� vytáp�ných domácností na�ist�í tepelný zdroj (plyn, elekt�i-na) a likvidací kotelen pr�myslo-vých závod�, vytáp�ných uhlím,se postupn� podstatn� sní�ily emi-se oxidu si�i�itého (viz tabulka).Velkými investicemi do technolo-

za nem�nící se obsah oxid� dusíkuv ovzdu�í st�ední �ásti Radotína(viz tab.).

Byly zlikvidovány skládky ne-bezpe�ného odpadu, obsahujícít��ké kovy, které d�ív�j�í re�impovolil umístit v chrán�ném území�erná rokle, v bezprost�ední blíz-kosti �achetského potoka. V m�st-ské �ásti nyní funguje dvojí systémsb�ru tuhého odpadu. Magistráthl.m.Prahy zaji��uje svoz domov-ního, velkoobjemového, nebez-pe�ného a separovaného odpadu(papír, sklo, plasty), m�stská �ástprovádí sb�r t�íd�ného odpadu dovelkobjemových kontejner� (d�e-vo, kovy, bio). Tím zna�n� pokles-lo riziko vzniku �erných skládek.Informace o pohybu kontejner� naur�itý typ t�íd�ného odpadu lze

gie cementárny a zvý�ením pra-covní kázn� zam�stnanc� pokleslaemise prachu z tohoto závodu na�/7 hodnoty r. �990. Úpravou spa-lování v cementá�ských pecíchse sní�ila emise oxid� dusíku,av�ak na jejich obsahu v ovzdu�ícentra Radotína se to praktickyneprojevilo, nebo� vlivem odda-

lování stavby rych-lostního silni�níhookruhu, který bysvedl dopravu zesm�ru od Plzn� naStrakonice a �áste�n�i na Brno, se zv�t�ilahustota automobilo-vého provozu v tétom�stské �ásti. Práv�ta v sou�asné dob�hlavn� je zodpov�dná

Rok NO2 /ug/m3 SO2 /ug/m3

�992 55,3 39,3�993 57,6 40,��994 47,3 30,2�995 50,5 27,3�996 5�,7 29,6�997 47,8 23,3�998 50,0 �8,7�999 5�,8 �9,�

limitní hodnoty 80 60

Nová cementárna � stav�na jako �bezpra�ná� � foto z roku �972


Jak sv�d�í �etné archeologickévykopávky, bylo místo dne�níhoRadotína osídleno ji� od pradávna,co� dokládá i odkryv pískovnynad obcí, kde v roce 1970 bylyobjeveny nálezy od mlad�í do-by kamenné a� po éru slovan-ského osídlení. V lokalit� �Nahradi�ti�, na plo�in� nad skalouproti cementárn�, jsou z�etelnéznámky keltského opevn�ní.

Z doby st�hování národ� bylv Radotín� objeven hrob, vekterém byl nalezen aureus, zla-tá mince �ímského krále Arka-dia, spolu se zlatou p�ezkou.

Rozsáhlé slovanské poh�e-bi�t� z 9. století bylo odkrytop�i stavb� nové silnice z Laho-vic do Radotína v r. 1954.

První písemná zmínka o Rado-tínu se sice vá�e ji� k roku 993, kdym�l kní�e Boleslav II. benediktín-skému klá�teru v B�evnov� darovatp�i p�íle�itosti jeho zalo�ení desá-tek ze svého radotínského dvora,

av�ak darovací listina je ve skute�-nosti pozd�j�ím falzem ze 13. sto-letí a nelze proto dovozovat exi-

stenci Radotína k tomuto datu.Neoddiskutovatelným faktem jeale událost, �e za uvedeného kní�e-te do�lo k vyvra�d�ní Slavníkovc�,kte�í vlastnili i krajinu Zbraslavska,

a celý kraj se tak ocitl v majetkuP�emyslovc�.

Za první historickou zprávu do-kládající existenci Radotína jetudí� mo�no pova�ovat a� lis-tinu Vladislava II. (druhý �es-ký král) v rozmezí let 1158 �1169, v ní� je uvedeno zalo�e-ní kostela Panny Marie �ádusv. Jana Jeruzalémského naMalé Stran� a v ní� je p�ipo-menut p�ívoz a brod v Radotí-n� p�es M�i*.

Dal�í písemný údaj p�ipo-mínající Radotín m��eme najítve Zbraslavské kronice, ve kte-ré se pí�e: �Aby p�ed Bohemod�inil popravu svého ot�íma,Závi�e z Falkn�tejna, rozhodlse roku 1291 král Václav II.

zalo�it klá�ter. Nejprve si vybralmísto v Ostrov� u Davle, ale pakplavíce se s opaty a p�evorem po�ece M�i se dostali do Radotína,aby obhlédli to místo, a kdyby sezdálo vhodné, aby tam za�ídil stav-

��

*) Dnes �eka tekoucí kolem Radotína se nejmenuje M�e, ale Berounka. Tento název není tém�� v�bec znám a� do 18. století, kdy k novémunázvu dolního toku �eky M�e od Plzn� a� k soutoku s Vltavou p�isp�la nejvíce mapa Müllerova z roku 1720.

Falzum darovací listiny


Berounka od lávky sm�rem ku Praze

získat v místním m�sí�níku nebov ka�dodenní relaci MÚ v kabelo-vé televizi. Po�et sb�rných hnízdpro papír, sklo a plasty se neustálezv�t�uje.

Výstavbou kanaliza�ního sb�ra-�e, jím� se p�ipojil Radotín napra�skou kanalizaci, a postupnýmbudováním kanaliza�ní sít� v uli-cích Radotína se odstra�uje konta-minace p�dy ze starých a �asto ne-t�sných domovních jímek na od-padní vodu a sni�uje se tak i zne-�i�t�ní Berounky, která ji� v Rado-tín� protéká 2. ochranným pás-mem vodárny v Podolí. Dávnopry� jsou �asy, kdy m�la Berounkatak �istou vodu, �e v hloubce70 cm byl vid�t sebemen�í kamí-nek. Nyní, vlivem intenzifikacepr�myslu, podstatn� zv�t�enéhoobjemu odpadních vod z domác-ností a nedostate�né kapacity mno-hých �isti�ek odpadních vod, sekvalita vody v Berounce zna�n�zhor�ila ve srovnání se stavemp�ed 70 lety. V Radotín� je vev�ech ukazatelích hor�í kvalita vo-dy ne� kvalita Vltavy v Podolí.Fyzikální a chemická �istota odpo-vídá stupni III � IV, mikrobiologic-ká stupni IV � V, tedy voda velmizne�i�t�ná. P�esto v ní rybá�i b��-n� uloví nap�. kapry, cejny, okounya ob�as i �tiku, sumce nebo parmu.

Na b�ezích vod je ke spat�ení do-konce i ondatra a norek. V Rado-tínském potoce, který je oprotiBerounce �ist�j�í, �ijí pstruzi.Pozornost zaslou�í i malá lokalitaZd��, která je hnízdi�t�m vodníhoptactva. U vodních ploch lze vid�tnap�. led�á�ky nebo volavky.

Celé území Radotína je zásobo-váno pitnou vodou z ve�ejnéhovodovodu, jeho� provozovatelemjsou Pra�ské vodárny, tak�e kon-trolovaná kvalita pitné vody jestejná jako v jiných m�stských�ástech.

Radotín poskytuje svým obyva-tel�m dobré podmínky pro zdravébydlení, nebo� asi 2/3 jeho obyva-

tel �ijí v rodinných nebo malo-podla�ních domech s dostate�nouplochou zelen� ve svém okolí. Le-sy na západním a severním okra-ji Radotína jsou soukromým ma-jetkem. Jejich vlastník v�nuje ze-leni pat�i�nou pozornost a jednot-livé úseky po�kozených porost�jsou postupn� nahrazovány novouvýsadbou. Spole�n� s malebnýmúdolím Radotínského potokaumo��ují lesy obyvatel�m po-t�ebný pobyt pro rekreaci v p�íro-d�. V ní se náv�t�vníci mohou set-kat i s mén� b��nými �ivo�ichy,jako jsou nap�. muflon, kuna skal-ní, jezevec, výr velký, jest�áb,krahulík apod.


bu klá�tera. Kone�n� se jim zalí-bilo p�ed ostatními místo zvanéZbraslav�.

10. srpna 1292 v zakládající lis-tin� zbraslavského klá�tera cister-ciák� je ji� zmínka o Radotínu jakomajetku klá�tera. V té dob� v Ra-dotín� z�ejm� stával i men�í kostel,který pra�ský biskup �eho� po-stoupil na �ádost Václava II. v roce1298 zbraslavskému klá�teru.

Nejstar�í popis radotínské obcemáme z roku 1342. Je psán latin-sky a vyplývá z n�j, �e je zde les,který pat�í obci, 1 kr�ma, 2 mlýnya p�ívoz.

Do�asný konec slávy zbraslav-ského klá�tera u�inily husitské bou-�e. 10.8.1420 byl celý zpusto�ena vydrancován, Radotín jako sou-�ást klá�tera byl vyplen�n a spálen.V té dob� p�e�el Radotín do rukoudrobných �lechtic�.

V roce 1499 dal král Vladislav II.Jagellonský Janovi VI., opatu cis-terciátského klá�tera na Zbraslavinejstar�í �esky psané privilegiumk výrob� papíru.

V královské listin� se uvádí:�Item dáno jest povolení královskémlyná�i velebného opata zbraslav-ského, aby tý� mlyná� �atuov sta-

rých, které� k d�lání papíru p�íslu-�ejí, jinak ze zem� voziti a prodá-vati nedopú�t�l, ne� sám aby je ku-poval a papier, z nich pro u�itek ze-m� �eské d�lal.� Je to první histo-ricky dolo�ená zpráva o výrob� pa-píru u nás. Opat Jan pov��il toutovýrobou Ho�ej�í mlýn* v Radotí-n�, který se od té doby jmenoval�Hadrový�, nebo �U Hadru�, a to-to p�ejmenování p�e�lo i do grun-tovních knih. Také p�íjmení n�kte-rých mlyná�� se uvádí jako �Hadr�.

Poslední Jagellonec Ludvík vrá-til zbraslavskému klá�teru �ve�ke-ré zápisné statky�, mezi nimi� bylsamoz�ejm� i Radotín.

V roce 1541 byla vydána �Kro-nika �eská� Václava Hájka z Libo-�an. Byla to v té dob� velmi �tenákniha. Hájek v ní sd�luje i pov�sto vzniku Radotína, jak �léta 840Rod, bratr Zbraslavuov, d�m velkýnad �ek�, je� M�e zove, dal jemuod svého jména jméno Radotín�.A Radotín se u Václava Hájka ob-jevuje je�t� jednou, a to v pov�sti,jak Horymír v roce 847 na svémkoni �emíku k Radotínu pospíchá.Pov�st o Horymírovi se dostala doJiráskových �Starých pov�stí �es-kých�, vydaných v r. 1891. Pov�sti

se �etly ve v�ech obecných �ko-lách, a jak ��emík uhán�l k Rado-tínu�, si snad ka�dý ze �koly pama-toval...

V archivu radotínské letopisec-ké komise je ulo�ena práce, nazva-ná �Lidé v Radotín��, která sledu-je radotínské grunty, chalupy a mlý-ny i se jmény jejich majitel� ji� odr. 1587, a dle uvád�ných p�edpis�úrok� svatoji�ských a svatohavel-ských lze poznat, který z grunt��i mlýn� pat�il mezi nejv�t�í a takénejbohat�í.

P�i�la t�icetiletá válka a na sa-mém jejím konci utrp�l Radotínzna�né �kody. Kdy� po vestfálskémmíru v roce 1648 byla vypracovánazpráva o stavu dvorc� a vesniczbraslavského klá�terního panství,dozvídáme se, �e �p�ede�le bylogruntovních sedlák� 7 a chalupní-k� 2, v�echny od lidu nep�átelské-ho vyplen�ny. T�ch 7 sedlák� toli-ko 1 vola ta�ného a 7 krav mají,slepice 3 a 3 ku�ata. Ani jedny�tverce není zaseto na zimu�.

B�hem n�kolika let byla staveníznovu postavena. Dokumenty vyka-zují 7 sedlák�, 2 chalupníky, 3 mlý-ny a 1 panskou hospodu. Soupispoddaných podle víry z r. 1651

*) Ho�ej�í mlýn je zajímavý tím, �e ve stráni nad ním se je�t� v polovin� 19. století stýkaly hranice 3 kraj�: Rakovnického, Berounskéhoa Kou�imského.


ukazuje, �e tehdy v Radotín� �ilo38 ob�an�.

V roce 1713 byl místodr�itel-ským patentem na�ízen nový sou-pis pozemk� a obyvatel. Po�etgrunt� a chalup se nem�ní, objevu-jí se jen nová jména domka��.V prv-ní polovin� 18. století se za zbra-slavského opata Budecia stav�l no-vý kostel.

Mezi roky 1740�1780, za vládyMarie Terezie, do�lo v Radotín�k povinnému a definitivnímu p�e-�íslování dom� a také k povinné�kolní docházce.

Syn a nástupce Marie TerezieJosef II., který panoval jen v letech1780�1790, pokra�oval v refor-mách své matky. Bohulibým po�i-nem Josefa II. byl patent o zru�ení

nevolnictví z roku 1781. Jeho dal-�ím reformním aktem byl Josefin-ský katastr, v d�sledku �eho� sev Radotín� vym��ovaly pole, lou-ky a dostávala se katastrální �ísla.

Radotín má v té dob� krom�kostela 27 dom�, mezi nimi: 7 sta-rých historických grunt�, 3 chalu-py, 7 primitivních dome�k�, p�í-voz, kovárnu, pastou�ku, hospodu,starou faru a �kolu. V obci jsou2 �ezníci, 2 �evci, hrn�í�, hajný,p�ívozník. Po�et obyvatel se blí�ilt�em stovkám.

Za vlády Josefa II, byl mimo ji-né, v roce 1785 zru�en zbraslavskýklá�ter.

K zajímavému p�írodnímu úka-zu pro Radotín podstatnému do�lov roce 1799. Do té doby se �ekaBerounka za Radotínem prudceohýbala doprava a do Vltavy sevlévala pod Zbraslavským zám-kem. P�i velké povodni v roce1799 si v�ak prorazila nové rame-no, které se vlévalo do Vltavy a�u Lahovic, jako dnes. Ve snaze za-bránit dal�ím katastrofám a povod-ním dal nový majitel zbraslavské-ho panství kní�e Bed�ich Öttlingenz Wallersteinu za státní podporyp�evést v roce 1829 �eku do nové-ho koryta. Mrtvé, �zakrn�lé� ra-meno této staré Berounky z�stalo

pod Zbraslavským zámkem a do-stalo se mu jméno �Kr�ák�. Spolus okolní nivou je dnes p�írodní pa-mátkou.

Je�t� do první poloviny 19. sto-letí byl Radotín malou, bezvýz-namnou vesni�kou. Dom� i obyva-tel p�ibývalo minimáln�. V�etn��koly a kostela m�l jen 36 dom�a 301 obyvatel.

Revolu�ní rok 1848 se p�ehnali Radotínem. Do �ela ozbrojenéholidu z Radotína a okolí se postavilradotínský rodák Josef Machá�ek,sedlák, revolucioná�, pozd�ji po-

Nové a zaniklé koryto Berounky

Pohlednice k odhalení pam�tní deskyna dom� Josefa Machá�ka


slanec zemského i �í�ského sn�mu,který v polovin� �ervna táhl v �ele�iku na pomoc Praze. V je�t� nedo-hotovené novostavb� jeho domu setaké vyráb�ly patrony pro boj protiWindischgrätzovi. V�ak mu jehospolurodáci odhalili v roce 1898pam�tní desku na jeho dom�. P�i-pome�me, �e jmenovaný JosefMachá�ek byl �vagrem here�kyOtýlie Sklená�ové-Malé a otcemdvoj�at, z nich� Rézinka byla onouznámou nenapln�nou láskou básní-ka Jana Nerudy.

Ve 2. polovin� 19. století Rado-tín po�íná o�ívat. V r. 1861 bylozapo�ato se stavbou �eské západ-ní dráhy ze Smíchova do Plzn�a 14. �ervence roku 1862 byl pro-voz na této trati slavnostn� zahá-jen. Po �eleznici byl v Radotín�z�ízen i po�tovní ú�ad.

V roce 1866, kdy proti sob� vál-�ila rakouská a pruská vojska, by-la Praha pruskými vojsky okupo-vána, Radotínu se v�ak okupacevyhnula.

Léta sedmdesátá jsou prvním,zcela nesm�lým základem prorozvoj pr�myslového Radotína.V r. 1871 se povoluje stavba ce-mentárny, v r. 1872 byl slavnostn�polo�en základní kámen p�i vý-stavb� cukrovaru, v tém�e roce se

na míst� staré �koly staví nová bu-dova, stav�jí se silnice z Radotínado okolních obcí.

Vznikají i první spolky � nej-prve Spolek dobrovolných hasi��v roce 1886, o dva roky pozd�ji,dne 28.10.1888 byl zalo�en Sokolradotínský, hned za Sokolem ná-sledovalo Bratrstvo radotínskéa okolní � podp�rný spolek d�lnic-ký � a v roce 1891 Národní jedno-ta po�umavská. Jejím posláním by-la morální a hmotná podpora �es-kých men�in v Po�umaví. Její �le-nové byli i prvními ochotníky v Ra-dotín�. V r. 1899 p�ichází do Rado-tína první praktický léka� MUDr.Bohumil Vodenka. Byl i dlouhole-tým starostou Sokola.

Kon�í devatenácté století a k ro-ku 1900 Radotín u� není malou,bezvýznamnou vesni�kou s 36 do-my s do�kovými st�echami... Má4 továrny, za�íná spolkový �ivota v obci je 60 nových dom�. Cel-kový po�et dom� je 102, obyvatelpak ji� 1273.

S nástupem nového století se vý-razn� zlep�ily podmínky pro vzd�-lávání mladé generace. 15.9.1901se otevírá nová budova obecné�koly a slavnostní atmosféra zasa-huje celou obec. V roce 1905 bylaotev�ena na Zbraslavi m��anská

�kola. Do té doby docházel prama-lý po�et �ák� z Radotína do smí-chovské m��anky. Mo�nost cho-dit na Zbraslav vyu�ilo mnoho ra-dotínských �ák� a �áky�. 1. �íjna1907 bylo zahájeno ve�erní vyu�o-vání pokra�ovací �koly pro u�n� zezávod� a od �ivnostník�.

V roce 1914 byla otev�ena lékár-na. A� do té doby �ekala nemocné-ho �i �leny jeho rodiny strastiplnáodysea za získáním p�edepsanéholéku na Zbraslav, nebo do Ko�í�.Dostupnost léku té� ovliv�ovalakrom zna�né vzdálenosti i �astorozvodn�ná Berounka. A tak jendíky usilovné práci obecního za-stupitelstva a poslanecké interven-ci se Radotín kone�n� do�kal svélékárny.

Události první sv�tové války senevyhnuly ani Radotínu. Mnohootc� a syn� narukovalo do armádyna pole vále�ná a n�kte�í z nich seji� nevrátili.

Na pam�� padlých voják� v le-tech 1914�1918 byl dne 2.10.1921odhalen v parku pomník, na n�m�jsou do kamenné desky vytesánajména 52 ob�tí.

Za první republiky byl 27. listo-padu 1923 zaveden do Radotínaelektrický proud z ve�ejné sít�.

Dne 28.10.1928 byla otev�ena


novostavba Masarykovy m��an-ské �koly.

Do pov�domí v�ech, kdo studo-vali �D�jiny d�lnického hnutí�,dostal se Radotín v souvislostis ne��astnou událostí 20.4.1930.Na ní se brzy um�le vyp�stovalmýtus o Radotínu jako d�ji�ti kr-vavých Rudých letnic 1930, kdy�Masaryk nechal st�ílet do nevin-ného komunistického pr�vodu�.

K této události bylo vydáno mno�-ství materiál�, v nich� jsou uvád�-ny r�zné po�ty zast�elených d�tí(od t�í do sedmi � to podle stupn�otrlosti vydavatele publikací �i po-hlednic). Podle soudního protoko-lu, který má letopisecká komise vesvém archivu, �lo o jediný výst�el�etníka, ohro�eného kameny, kteréna n�j házeli ú�astníci pr�vodu.P�itom do�lo paradoxn� ke t�em

skon�ena výstavba vodovodu.Rozvoj Radotína se dá sledovati na r�stu po�tu dom�, kterých je367 v roce 1926 a v roce 1936 ji�736. Velká �ást staveb jsou domkyvilového typu. Po�et obyvatel jeve stejných letech zhruba 3000,resp. 6000.

T��ká léta druhé sv�tové válkydopadla na Radotín v podob� 13spoluob�an� popravených neboumu�ených v koncentra�ních tábo-rech a dal�ích 55 radotínských ob-�an�, kte�í se stali ob�tí rasovéhopronásledování. Kv�tnová revolu-ce 1945 postihla Radotín hlavn�v jejím záv�ru, kdy skupina pancé-�ové divize SS v rámci zamý�lenéhoproniknutí do vnit�ní Prahy obsadi-la ve�er 7.5. p�evá�nou �ást Rado-tína a b�hem následujícího dne sepokusila revolu�ní jednotka v obcis podporou �ety Vlasovc� zaúto�ita N�mce z Radotína vytla�it.V t�chto bojích padlo celkem 22bojovník�, jejich� jména byla p�i-pojena k památníku ob�tí 1. sv�to-vé války na nám�stí Osvoboditel�.

Záznamy v kronice obce z dobybudování socialismu jsou nedbalevedeny a p�evá�n� se omezují pou-ze na pln�ní socialistických závaz-k� nebo procentuální ú�ast ob�an�ve volbách�Pomník padlých v I. sv�tové válce z r. �945

zran�ním: jedna ú�ast-nice utrp�la pr�st�elb�icha s poran�ním ten-kého st�eva s nitrob�i�-ním krvácením, druháú�astnice utrp�la st�el-né poran�ní ruky s roz-t�í�t�nou kostí, t�etípr�st�el boku. K zajíma-vé rozporuplnosti do�loi p�i pozd�j�ím ozna-�ení události, která bylanazvána Rudými letni-cemi, a�koliv se ode-hrála o Velikonocícha nikoli o svátcích sva-todu�ních.

V roce 1932 bylaotev�ena nová sokolov-na, v roce 1933 posta-ven svatostánek �es-kobratrské církve evan-gelické, v roce 1934

��

Rychtá�i1540 Jan Válek

1587 Jaro� �epel

1617�1618 Mat�j Jirák

1618 �imon Pala�ka

1621�1622 Martin Janda�ka

1623�1624 Jakub �t�rba

1624 Ond�ej Kohel

1661 Jan Jirák

1694 Pavel Naypauer

1722 Václav Pavlaus �Vysko�il�

1730 Jan Zuna

1738 Jan �t�rba�Machá�ek�

1761 Václav Valtr

1765�1773 Vojt�ch Drchota

1774 Jan Bejlek

1779�1786 Václav Rozenkranz

1789 Vojt�ch Machá�ek

1816�1849 Jan Machá�ek st.

Starostové1850�1853 Jan Machá�ek ml.

1853�1861 Josef Schneiberg

1861�1864 Václav Mare�

1864�1867 Alois Haman

1867�1874 Mat�j Drchota

1874�1882 Václav Drchota

1882�1890 Antonín �íha

1890�1912 Franti�ek Ejem

1912�1919 Bohumil Haman

1919�1924 Ferdinand Svoboda

1924�1927 Václav Mare�

1927�1929 Franti�ek Rys

1929�1945 Franti�ek Ma�ek

P�edsedové NV

1945 Miroslav �oufek

1945�1946 Franti�ek Le�etický

1946�1949 Jaroslav Fiala

1949�1952 Mat�j Veselý

1952�1968 Bohumil Procházka

1968�1971 Josef Cibulka

1971�1986 Miroslav �íma

1986�1990 Ji�í Poslu�ný

Starostové

1990 Petr Bartík

1990�t. �. Ji�í Holubstr. 21 2000 Radotínský almanachRadotínský almanach 2000 str. 20

�Nové� sídli�t�

Zástavba vilového typu

V letech 1959�1960 bylo posta-veno �cementárenské� sídli�t� (dnes�e�ené staré). V roce 1960 byl za-hájen provoz v nov� vybudovanécementárn� v údolí pod Lochko-vem. V roce 1963 mohla tak býtk velké úlev� a pot��e v�ech rado-tínských ob�an� i okolních obcízru�ena stará cementárna.

Dne 14.9.1967 je Radotín pový-�en na m�sto a od roku 1971 mái sv�j znak. Od 1.7.1974 se stávásou�ástí hlavního m�sta Prahy.V roce 1980 má Radotín 1209 do-m� a 6366 obyvatel. Na míst� starécementárny bylo koncem osmdesá-tých let vybudováno nové panelové

sídli�t� v�etn� obchodního centra,v posledním desetiletí 20. stoletíbyly kolaudovány dal�í objekty.V roce 2000 má Radotín 1503 do-my (59 v majetku m�stské �ásti,27 dru�stevních, 1417 soukro-mých) a 7012 obyvatel.

Pro zajímavost uvádíme i nyn�j-�í v�kové slo�ení ob�an� v násle-dujícím rozmezí:

0 � 10 let 70611 � 20 let 94121 � 40 let 211541 � 60 let 188961 � 80 let 120581 a více let 156

� 28. zá�í 1899 jmenován Václav Schmied, �ídící u�i-tel v Radotín�, po dvacetip�tiletém p�sobení na zdej-�í �kole.

� V kv�tnu 1903 jmenován Jeho Jasnost kní�e Ji�íz Lobkovic, nejvy��í mar�álek království �eského.

� Po roce 1945 dva radotín�tí rodáci za své zásluhy veII. sv�tové válce:

� generál Josef Ejem, velitel pra�ské posádky

� a plukovník Antonín �upá�ek, velitel m�staBrna.

N�kte�í dal�í ob�ané byli v d�sledku zm�n politic-kých re�im� �estnými ob�any jen krátce, jejich �lenstvíbylo zru�eno:

� 19.4.1938 Dr. Edvard Bene�; president �SR (zru�e-no 20.12.1939)

� 27.8.1948 Václav Kopecký, ministr �SR, jen� mlu-vil na slavnosti v Koso�i 20.4.1930 (zru�eno6.10.1993)

� 21.11.1948 Klement Gottwald, prezident �SR (zru-�eno 6.10.1993)


��

Známé osobnosti se vztahem k Radotínu *P�ipome�me je�t� n�kolik známých jmen, která by-

la nebo jsou s Radotínem svázána pevným poutem:

� Jaroslav B�ezina � operní zp�vák, radotínský ob-�an.

� Josef Frais � spisovatel, autor n�kolika novel, ro-mán� a muzikál�, radotínský ob�an.

� Vilém Heckel � fotograf a horolezec. Ne� se p�e-st�hoval do sousedních �erno�ic, pro�il v Radotín��adu let.

� Drahomíra H�rková � here�ka, radotínská ob�an-ka.

� Alois Jirásek � známý spisovatel, autor �ady romá-n� a povídek. S oblibou jezdíval do �arbochovamlýna na Cikánce.

� Otomar Korbelá� � herec, v Radotín� m�l na La-hovské chatu.

� Libu�e K�epelová � klavíristka, radotínská ob�an-ka.

� Franti�ek K�ivá�ek � herec, n�kolik let bydlel v Ra-dotín�.

� Anna Máchová � klavíristka, profesorka AMU, ra-dotínská ob�anka.

� Jarmila Novotná � slavná operní a koncertní p�v-kyn�. �asto jezdívala do Radotína za svou sestrou

a Radotín si zvykla pova�ovat za sv�j druhý do-mov.

� Ota Pavel � spisovatel a noviná�. Ve svých zname-nitých povídkách nám p�iblí�il svého povedenéhotatínka, za ním� dojí�d�l do Radotína, kde svého�asu bydlel.

� Milan Peroutka � bubeník, �len hudební skupinyOlympic, dlouhá léta radotínský ob�an.

� Na�a Prchalová � here�ka, man�elka Fr. Viceny,radotínská ob�anka.

� �t�pán Rak � hudební skladatel, profesor a kytaris-ta, v Radotín� pro�il prakticky celý dosavadní �ivota v radotínském kulturním st�edisku ob�as vystu-puje s koncerty i vypráv�ním pro své spoluob�any.

� Klement Slavický � hudební skladatel, patron na�íhudební �koly, která nese jeho jméno.

� Prof. Jan �abr�ula � profesor francouz�tiny, p�sobilna universit� v Boloni, v Praze a dosud v Ostrav�,mezinárodn� uznávaný francouzský lingvista, zís-kal ocen�ní Rytí� �estné legie, radotínský ob�an.

� Bo�ena Veleková � loutkohere�ka, která po dvacetlet prop�j�ovala za prof. Skupy sv�j hlas Máni�ce,kamarádce Hurvínka. Radotínská ob�anka.

� Franti�ek Vicena � herec, radotínský ob�an.


*) Do vý�tu byla namátkov� za�azena známá jména pouze ze sv�-ta um�ní.

k�. Stavba sou�asného domu jez roku �848 a ve sklep� je propojense sousedním domem �p. 6a, sku-te�ným rodným domkem národn�-obrozeneckého revolucioná�e Jose-fa Machá�ka. Zde jsou dubovédve�e z poloviny �8. století.

V míst� �p. 7 je prostor po zbo-�ených budovách. P�vodn� tu stálaVa�kovská chalupa. Pouze d�ív�j�íhospodá�ské stavení vzadu na dvo-�e je zna�n� zrekonstruovanou bu-dovou.�íslo popisné 8 � grunt Byd�ov-

ských prod�lal v minulosti velkép�estavby postupn� a� na dne�níautoopravnu.

Dal�í památky se ji� vztahujík církevní historii.

Církev �ímskokatolickáPrvní písemná zmínka o rado-

tínském kostele se datuje dnem24. kv�tna �298, kdy svou listinoukrál Václav II. po�ádal biskupapra�ského �eho�e o postoupeníkostel� sv. Havla na Zbraslavi,dále v Radotín� kostela farníhoa kostela chuchelského klá�teruzbraslavskému, které�to �ádostibiskup vyhov�l dopisem ze dne��. srpna tého� roku. Radotín pakz�stává majetkem klá�tera zbra-slavského a� do válek husitských.

Dal�í strohá zmínka je a� z roku�353, kdy jako farní kostel platil�6 a p�l gro�e desátku pape�ského.Bern� tato byla tohoto roku zvý�e-na na 30 gro�� pololetních � prav-d�podobn� pro bohaté nadání kos-tela. V�dy� v této dob� platilyokolní kostely daleko ni��í poplat-ky (Zbraslav 24, Mokropsy �2,T�ebotov 9, Mní�ek, Dob�ichovicea Zlíchov po 8 gro�ích).

Písemné doklady nám zachova-ly jména nejstar�ích duchovníchsprávc� katolických od r. �347(první byl He�man) a� po války hu-sitské. Z roku �380 je dochován zá-pis, �e p�i vizitaci, vykonané tohoroku arcijáhnem, byl shledán a za-psán soubor nalezených kostelníchv�cí (me�ní knihy s notami, �altá�,missál, graduál, k�í� jaspisovýst�íbrem oblo�ený s k�i��ály v ro-zích, kalich st�íbrný, dva ornátya p�íslu�enství).

Války husitské p�eru�ily zázna-my o kn��ích a první zápis se obje-vuje a� v polovin� �6. století s �a-dou jmen utrakvistických fará��,po�ínajících v r. �532 fará�em Voj-t�chem a ukon�ených v r. �582 fa-rá�em Janem Ko�ínkem. Od té do-by není o kostelu, fa�e a fará�ích ra-dotínských �ádných zpráv a� dor. �630, kdy opat zbraslavský Ji�í

Urat koupil Roblín a T�ebotova radotínský kostel p�ivt�lil jakofiliální k t�ebotovskému. Je�t�L.P. �653 je radotínský kostel uvá-d�n jako farní, p�íslu�ný ke klá�te-ru s filiálními kostely �erno�ice,Mod�any, kaple Chuchle, sv. Havlanad Zbraslaví a roku �695 je�t� Mo-kropsy a T�ebotov. V dal�ích letechpat�il ji� k T�ebotovu, kde klá�term�l v majetku té� dv�r � a tentostav trval a� do r. �9�7 � matrikyradotínské byly zalo�eny v r. �9�5.T�ebotov�tí kaplani docházeli doRadotína vyu�ovat nábo�enství,obstarávat k�ty, oddavky, poh�by �m�e svatá zde bývala pouze jednuned�li v m�síci.

P�vodní fara, obydlí a ú�adovnafará�e radotínského se nacházelav pozd�j�ím dom� �p. 24, a to ze-jména v dob� p�edb�lohorské. Bu-dova byla v dob� t�icetileté válkyzcela zni�ena. V sedmdesátých le-tech �7. století byla sice n�jak opra-vena, ale po zru�ení farností chátráa v první polovin� �8. století se stá-vá majetkem mlýna �p. �2. Mlyná�Mat�j Berounský ji nechal strh-nout a znovu postavit a jeho dceraMarie Anna po svém s�atku zahrn�í�e Václava ��astného v roce�753 se s rodinou do domku nast�-hovala. Domek pak byl dlouhá léta


Je bohu�el smutnou skute�ností,�e v na�í m�stské �ásti se nedo-chovalo mnoho historickýchpamátek, na kterých by okonáv�t�vníka mohlo spo-�inout. Mimo kostela,o n�m� je �e� ní�e, stojíza zmínku nejstar�í �ástobce, kde domy p�i o-�íslování v roce �770byly ozna�eny nejni��í-mi popisnými �ísly, kte-ré pak byly p�evád�nyi na postupn� rekonstruo-vané i jinak p�estavovanédomy a� do dne�ních dob.

D�m �p. � stojí na k�i�ovatceKarlické ulice a nám. Osvobodite-l� � p�vodn� od roku �596 grunt�edivých, pak Jaro��, pozd�ji Ne-beských. Bývalá svobodnickáusedlost s vejsadní kr�mou, o ní� jezmínka ji� v roce �432. Jedno-patrová budova z roku �882 � p�í-zemní kravín a �ezárna, patro obytné.�íslo popisné 2 bylo p�vodn�

na kovárn� z roku �7�5, která stá-

vala na grunt� �p. � a pozd�ji bylap�emíst�na na náves, p�ibli�n� domíst, kde je dnes pomník padlýmve sv�tových válkách. Po odstran�-ní kovárny bylo �p. 2 umíst�no namen�í obytné budov� selské used-losti �p. �. Jedná se o p�vodní stav-bu a ve své podob� je tudí� nejstar-

�ím dochovaným domem v Rado-tín�. Nyní není vyu�íván.

�p. 3 a 4 jsou dále naKarlické ulici, ale p�estav-

ba dom� je ji� z p�elomu�9. a 20. století.

Ze staré zástavby, kte-rá byla situována v mís-t� podél bývalého mlýn-ského náhonu (dnes hor-ní strana parku), si p�i-pome�me:�íslo popisné 5 byl

grunt Jaro�ovský, od roku�826 v majetku Drchot�.

Z p�vodního domku zbylo jenstavení, p�ízemní domek se �tí-

tem do nám�stí. Dnes je zde bazarAntik. V roce �876 byla p�istav�napatrová budova s �íslem 5a, kterébylo pozd�ji dáno �p. 44, co� jenyní budova kulturního st�ediskas názvem U koruny.

D�m �p. 6 byl grunt Havlovský,od roku �584 �terbovský, od roku�722 do roku �850 byl v majetkuMachá�k�, pozd�ji Drchot� a Soj-


��

D�m �p. 6, grunt Havlovský

�0.4.�937 � Jeho Eminence Kardi-nál Dr. Karel Ka�par, arcibiskuppra�ský

29.4.�947 � Jeho Eminence Mons.Dr. Josef Beran, arcibiskup pra�-ský a primas �eský.

Kostel Sv. Petra a Pavla

O nejstar�ím vzhledu kostela nicnevíme, ani není známo, jak vypa-dal. Z p�vodní stavby zbyl pouzemalý klenutý presbytá�, ale jehovzhled sou�asné renesan�ní podo-b� neodpovídá. Není té� zazname-náno, kdy byl v minulosti opra-vován, soudí se jen, �e to bylo zaopata Tomá�e Budecia v letech�7�6��7�8.

Nyn�j�í kostel sv. Petra a Pavla

byl vybudován v první polovin��8. století (snad v letech �740��750)je�t� p�ed zru�ením zbraslavskéhoklá�tera v r. �785. Byl postavenvedle bývalého kostela, z n�ho�byla pozd�ji upravena kostnice v ro-ce �878, jak vypravovali pam�tní-ci. Kolem kostela býval p�vodn�h�bitov. Mezi h�bitovem a �kolou(byla v �p. 23) stávala a� do r. �8�2d�ev�ná zvonice. V tém�e roce by-la p�istav�na ke kostelu v�� ni�-�í, ne� známe dnes.

Kostel sám je jednoduchá ba-rokní stavba, v r. �88��882 ná-kladn� opravená, jak potvrzuje ná-pis v pr��elí ve výklenku v plas-tickém renesan�ním orámování.Nad oknem je z kamene tesanýznak öttlingenský � p�ed opravou

tam býval znak klá�tera zbraslav-ského.

Presbytá� má klenbu plackovou,hlavní oltá� je barokní, zd�ný, s na-ná�enou �tukovou ornamentikou.Uprost�ed vidíme na plátn� malo-vaný barokní obraz �Lou�ení sv.Petra a Pavla p�ed smrtí� od malí�eF.X.Balka. Vít�zný oblouk je seg-mentový, po stranách bo�ní oltá�ezd�né s naná�enými �tukami, s ob-razy sv�tc� � na evangelní stran�sv. Jan Nepomucký, v oblacích kle-�ící, andílky nesený, na epi�tolnístran� sv. Prokop v opatském rou�es k�í�em v levici a v pravici �et�zs �áblem v lidské podob�. Lo�,v rozích se�ikmená, má obdélníko-vý p�dorys. Na st�n� visí kopieVeronesova obrazu �Klan�ní krá-l��. K�titelnice z le�t�ného slivene-ckého mramoru byla po�ízena v ro-ce �927, její alpakové ví�ko se so�-kou sv. Jana K�titele pochází z ro-ku �934.

Do dla�by jsou zabudovány dvanáhrobní kameny, kryjící kryptydobrodinc� kostela. Men�í z r. �745na pam�� radotínského �ezníka pa-na Daniela Najpaura (zem�. �740),v�t�í z r. �754 na pam�� mlyná�ebludského pana Ji�ího Kota�kya jeho man�elky paní Lidmily(zem�. r. �763).


Vnit�ek kostela sv. Petra a Pavla

v dr�ení rodin hrn�í�� n�kdy i svelkým "H" uvád�ných, pak v n�mbydleli radotín�tí u�itelé a jejichvdovy a naposledy zde byla výrobacementového zbo�í a obydlí Fran-ti�ka �enka � po zru�ení v roce �948je tu par�ík v blízkostí MÚ.

Od zá�í �9�7 byl t�ebotovskýkaplan Jind�ich Ullík jmenován ex-positurou pro samostatnou du-chovní správu v Radotín� � bydlelale ve vlastním, po rodi�ích zd�d�-ném domku. Dne�ní faru dal posta-vit a� patron kostela Cyril Barto�z Dobenína v r. �927 na zádu�nímpozemku u kostela. Pak je�t� ná-sledovalo 6 duchovních správc�a� do r. �952, kdy do budovy farypo odchodu posledního fará�eKarla Pietsche do Prahy-Podolí jezde umíst�na �Dru�ina �kolní mlá-de�e� a od �.�0.�960 do Radotínapouze zají�d�l administrátor t�ebo-tovské farnosti P. Zden�k Wágner,od zá�í �979 je op�t na fa�e Jar.�lapák a od listopadu �980 p�i�eldosavadní duchovní správce P. Ev-�en Hlavá�ek.

V záv�ru stru�ného p�ehledu d�-jinných událostí p�ipome�me gene-rální vizitace v�etn� udílení sv. bi�-mování v radotínském kostele:26.4.�9�3 � Jeho Eminence Kardi-

nál Lev Skrbenský z H�í�t�Radotínský almanach 2000 str. 26

Kostel sv. Petra a Pavla

Varhany pocházejí z dílny KarlaSchiffnera z r. �88�.

Je�t� do r. �9�7 na v��i viselyt�i zvony:

Nejv�t�í z r. �663 (byl puklý,a proto znovu p�elit r.�846), o váze3�2 kg s nápisem: �Tento zvonk zádu�í Radotínskému nále�ejícílit jest ke cti a chvále Bo�í a blaho-slavené P. Marie a sv. Petra a Pavlaléta pán� �663� a chronogramem:�MVta DIV aLta sonans VoX VoCeXVLta (Dlouho n�mý jsi p�ijalvzne�ený hlas, tím hlasem jásej)� �památný zvon byl p�i první rekvi-zici dne �3. dubna �9�7 spolu s dal-�ím, nejmen�ím zvonem, svr�ens v��e. Pádem se �ádný z nich ne-rozbil, byly dopraveny na nádra�í,kde je tra�mistr pan Fleisig ofoto-grafoval. Po válce byl velký zvonvrácen z pra�ského skladi�t� a zno-vu zav��en na v��, ale jeho osud sepo p�tadvaceti letech opakoval,a to na Zelený �tvrtek dne 2. dub-na �942, kdy byl znovu zrek-vírován, a na své místo se ji� nikdynevrátil.

Nejmen�í zvon o váze 76 kgz roku �765 m�l nápis: �JohannGeorg Kühner goss mich in Prag�765� � po svr�ení s v��e v r. �9�7se na své místo ji� té� nikdy ne-vrátil.

Zvon prost�ední velikosti o vázecca �50 kg je z r. �707. Je opat�ennápisem: �K v�t�í sláv� Boha,sv. Tomá�e ap., n. Jana Nepomukazlitej zvon tento nákladem Tomá�eJelínka�. Visel na v��i radotínské-ho kostela od r. �942 osi�ele a� dor. �985, kdy jej sou�asný duchovnísprávce nechal p�emístit do kostelav T�ebotov�, nebo� náhradou zís-kala v�� radotínského kostela t�izvony z kostela sv. Kate�iny v Chot-�i, kde jim hrozilo z�ícení i sezna�n� zchátralou v��í. Tyto t�izvony jsou zasv�ceny sv. Kate�in�,sv. Václavu a sv. Barbo�e a pochá-zejí z r. �697.

Ji� v r. �907 se projednávalamo�nost z�ídit na v��i hodiny, aleani patronát, ani obec je nemínilysvým nákladem opat�it.

V samém záv�ru druhé sv�tovéválky po�átkem kv�tna �945 do�lok p�est�elkám i v Radotín� a m.j.byl n�kolika ranami zasa�en i kos-tel, uvnit� dokonce vybuchla pan-cé�ová p�st. V letech �945�46 by-la provedena �áste�ná oprava � ok-na nov� zasklena, stopy po st�eláchzahlazeny, oltá�ní obrazy vy�i�t�nya opraveny, kazatelna znovu z�íze-na. Na opravu v��e do�lo a� v roce�949, byla oblo�ena m�d�nou kry-tinou. V báni pod k�í�em bylo ob-

jeveno pouzdro se spoustou zají-mavých dokument�, pocházejícíchz doby zvý�ení kostelní v��e v ro-ce �88� a následné opravy v roce�925. Pam�tní listina tehdej�íhosprávce P. Ferdinanda Pura doplni-la staré dokumenty a v �íjnu bylov�e znovu zaletováno do zinkové-ho pouzdra, aby po dal�ích dlou-hých 45 letech p�i dal�ích opraváchbyly staré dokumenty dopln�nysou�asnými upomínkami a vlo�enydo nových, tentokráte z m�d�néhoplechu zhotovených pouzder, kdebudou �ekat na budoucí generace...

H�bitov býval u kostela a� dor. �880, o tom sv�d�í i n�kolik po-�kozených pomník� u kostelní zdi.Nový h�bitov mezi �kolami a �ekoubyl vysv�cen 6. �ervna �88�. O je-ho roz�í�ení se jednalo ji� v roce�929, povoleno bylo a� v roce�936 a provedeno a� v r. �940. Ko-lumbárium pro ukládání uren byloz�ízeno koncem �edesátých let.Nejnov�j�í �ást h�bitova p�i t�ebo-tovské silnici za Velkým hájem by-la z�ízena v r. �984.

Církev �eskobratrská evangelickáVznikla �8. prosince �9�8 slou-

�ením �eských evangelík�, potla-�ených po Bílé ho�e v roce �620a rozd�lených toleran�ním paten-


tem r. �78� na dv� v�tve: augsbur-skou a helvetskou V dob� slou�eníbylo v Radotín� jen n�kolik rodinv�t�inou helvetského vyznání. Por. �92� p�ibyli noví �lenové a bo-hoslu�by pro n� konal nejbli��í fa-rá� ze Smíchova � scházívali seu Haman� v �p. 26. Od r. �923 sebohoslu�by konaly v zasedací síniobecního ú�adu.

D�le�itým mezníkem v dal�ímvývoji církve byl rok �933, kdy by-la v tehdej�í Blahoslavov� ulici po-stavena modlitebna. Roku �936získala darem domek �p. �79 probyt duchovního.

Církev �eskoslovenská husitskáVznikla 8. ledna �920, kdy �40

kn��í se odlou�ilo od církve �ím-skokatolické. V Radotín� byl sborzalo�en r. �92�.

* * *Po druhém vatikánském sn�mu

(�962�5) se za�al v církevním sv�-t� prosazovat ekumenismus, to jestúsilí po jednot� v�ech k�es�an�. Odté doby zvolna dochází k postupnéspolupráci církví i v jednotlivýchstátech a obcích. Také v Radotín�byly v letech �969�70 n�kolikrátspole�né bohoslu�by v�ech t�í círk-ví, kdy shromá�d�ní se konala st�í-dav� v �eskobratrském a katolic-kém kostele.


K 31.12.1880 bylo v obci podle nábo�enského vyznánídomácích cizích celkem

�ímskokatolického �88 420 608evang. augsburského � � �izraelského � �9 �9celkem obyvatel �88 440 628

K 15.2.1921 bylo v obci podle nábo�enského vyznání�ímskokatolického �066evangelického 66církve �eskoslovenské 208izraelského 38bez vyznání 969

�eskobratrská evangelická modlitebna

Radotínský potok pramení v ob-ci Ptice a v Radotín� pod kostelemse vlévá do Berounky. Stále je�t�je údolím krásných mlýn�. Kdysise jich u�ivilo na 22 kilometrechod pramene k ústí 2�. St�ední �ástpotoka, Radotínské údolí, pat�ík nejzajímav�j�ím pra�ským kra-sovým útvar�m, nyní je to chrán�-ná krajinná oblast �eský kras. Do-kladem toho je jeskyn� Pod V�jí-�em, ve skalnaté stráni, asi 200 mod soutoku Mlýnského a Radotín-ského potoka. Dnes u� mlýny v ra-dotínském údolí neklapou svýmcharakteristickým zvukem. P�estov�ak �ivot tu nezanikl. O sobotácha ned�lích, v lét� na celé týdny,p�ijí�d�jí noví majitelé nejen zaodpo�inkem, ale aby té� dali sta-rým stavbám nový �ivot, zachráni-li je pro budoucnost.

Tam, kde za�íná osada Cikánka,která ji� pat�í k Radotínu, stojímlýn, od pramene potoka ji� �tr-náctý, v katastru obce Radotín jeprvní. (Do samotné m�stské �ástiRadotín pat�í celkem osm mlýn�).


��

Válcový mlýn Václava Kaliny se zahradou

Je to mlýn od pradávna zvaný Ru-tice. V roce �860 koupil mlýn Fran-ti�ek �pa�ek. D�dicové mlýna pro-dali tento 300 let starý mlýn Pavlua Jan� Kunstovým.

Na konci osady Cikánka stávalválcový mlýn Václava Kaliny,k n�mu� pat�ila velká zahrada.V dob� výstavby cementárny Loch-kov mlýn pustne, cementárna stálevíc a více ohlodává okolní skály,a v roce �985 je mlýn s celým p�í-slu�enstvím srovnán se zemí.

Tém�� v sousedství Kalinovamlýna byl Na Cikánce postavenmlýn �arboch�v. Mlyná� �arbochse ve sv�tové válce choval k ob�a-n�m velmi p�átelsky a velkoryse,co� se nep�ízniv� projevovalo najeho hospodá�ství. O jeho kultur-ní úrovni sv�d�í fakt, �e jej jakosvého p�ítele nav�t�voval MistrAlois Jirásek. Mlyná� Josef �ar-boch byl n�kolik let v koncent-ra�ním tábo�e. V roce �958 bylmlýn zbo�en, proto�e bylo t�ebapro novou cementárnu roz�í�itnové lomy.

Od tohoto místa se dále naRadotínském potoce rozkládá ra-dotínská cementárna. Aby mohlabýt vybudována, musel vzít za svéi krásný Ma�k�v mlýn � P�edníMa�ek. Byl v provozu do roku�958. V tomto roce byl zbo�en.

Poslední �ty�i mlýny se rozklá-daly v samé obci Radotín. �p. �2U Hadr�, pozd�ji zván Brouch�v,zbývající t�i se jmenovaly jednodu-�e � Ho�ej�í (pozd�ji U Böhm�),Prost�ední (D�dk�v), a Dolej�í(Broulím�v).

O Brouchov� mlýnu se zápisyzmi�ují ji� roku �499, za t�icetiletéválky byl zcela rozmetán. Novýmlýn byl postaven a� roku �684.Zde se nemlelo obilí, nýbr� staréhadry, které slou�ily k výrob� pa-píru. Proto byl zván Hadrový neboU Hadr�.

První zmínka o Ho�ej�ím �iBöhmov� mlýn� je z roku �432.Poslední majitel mlýna Dr. Dukátzrekonstruoval v objektu pilu, kte-rá byla po roce �948 znárodn�naa v areálu vybudována Strojn�-traktorová stanice.

Mlýn Prost�ední, D�dk�v, bylzván té� Fará�ský nebo Panský.V soupise povinností je vykazovánv roce �598. Na po�átku 20. stoletíkoupil Prost�ední mlýn mlyná�Karel D�dek. Celý objekt koupilstarosta spo�itelního spolku, rado-tínský kupec Bohumil Hamana p�estav�l ho na obytný d�m.

Dolej�í mlýn, Broulím�v, exi-stoval ji� v dob� p�edhusitské.Stál na samém konci Radotín-ského potoka. Po roce �9�0 bylvlastníkem mlýna pan Kleinerts man�elkou. Mlýn byl v provozuje�t� n�jaký �as. Po zru�ení mlýnaobjekt koupil Antonín Vichr a �ídilzde výrobu kovozbo�í. Koncemprvní sv�tové války objekt koupilpan Broulím a vybudoval zdesmaltovnu.

str. 3� 2000 Radotínský almanach

�arboch�v mlýn

Je�t� p�ed 250 lety vedla Rado-tínem jediná komunikace � cestaz Prahy na Lochkov, do Radotína,p�ívoz p�es M�i, na Zbraslav-Ba-n�, Jílovi�t� a dále.

V roce �742 p�i obléhání Prahyfrancouzskou soldateskou byl vezbraslavském klá�te�e umíst�n�táb francouzské armády. Prosnadn�j�í spojení s Prahou vyláma-li Francouzi skálu pod Zlíchovema pod dne�ním Barrandovem v mís-tech, kde skály dosahovaly a� t�s-n� k Vltav�. Tím vznikla nová ces-ta z Prahy kolem Vltavy na Zbras-lav a zanikla stará obchodní cestap�es Radotín. Od lahovického mo-stu byla z�ízena silnice do Radotí-na a pozd�ji její prodlou�ení do�erno�ic. Silnice k T�ebotovu bylapostavena v r. �882 a nahradila doté doby nesjízdný úzký úvoz.

Nyn�j�í silnice podél trati doChuchle byla celá dokon�ena a�roku �9�4, i kdy� postupn� bylauvád�na do provozu ji� od roku�9��. Odbo�ka od lochkovské sil-

nice k Cikánce byla postavena v ro-ce �9�2.

Stavba C. a K. �eské západnídráhy byla povolena v roce �859a postavena v r. �862. Zestátn�nabyla roku �884. P�vodní jedno-kolejná tra� z Prahy k Berounua dále byla roz�í�ena na dvoukolej-nou v roce �906. V padesátých le-tech na�eho století do�lo k roz�í�e-ní trati od Prahy výstavbou tzv.Mostu inteligence pro nákladní do-pravu k odleh�ení nádra�í Smíchov

a Vr�ovice na pravý b�eh Vltavy.Doprava po n�m byla zahájenav roce �964.

Radotínské nádra�í, postavenér. �862, bylo n�kolikrát roz�i�ová-no (�897, �903). Aby se umo�nilbezpe�ný p�echod p�es nádra�níkoleje, ji� v r. �909 se podala �á-dost o jeho povolení. K jeho posta-vení v�ak nikdy nedo�lo � a� p�iposledních úpravách byl vybudo-ván podchod pod koleji�t�m s p�í-stupem na perony. Také m�stek na


��

Jednokolejná tra� na dobové fotofrafii

p�echodu u hostince U Portlandubyl p�edm�tem �ádostí v letech�9�2 i �9�3 a náhradou tam bylz�ízen alespo� vedlej�í ��ra�k�pro p��í.

Nádra�ní budova byla také n�-kolikrát p�istavována a k poslednínákladné úprav� do�lo na podzim

�947. V roce �973 prob�hla elekt-rifikace �eleznice.

N�které radotínské podniky a zá-vody byly �i dosud jsou propojenysvými vle�kami s hlavním nádra-�ím. Poslední velkou stavbou sestala koncem padesátých let vle�kado lochkovské cementárny i s vel-

kým koleji�t�m, které tak vlastn�zp�sobilo roz�í�ení radotínskéhonádra�í.

K minulosti ji� pat�í úzkokolej-ná tra� staré radotínské cementár-ny, po ní� se dová�el vápenec z lo-m� severozápadn� od obce. Vedlap�ibli�n� v místech dne�ní Ledvic-


Radotínské nádra�í roku �9�8

ké ulice. Dnes ji p�ipomíná pouzenázev ulice U Drá�ky.

Pro dobré spojení Radotína s Pra-hou po �eleznici nebyly dlouho za-vád�ny autobusové linky. V roce�940 umo��oval spojení radotín-ských ob�an� s Prahou n�kolikrátza den autobus, který m�l kone�-nou stanici p�ed restaurací �NaVini�kách� � v té dob� se hovo�iloo budoucím spojení s Prahou tro-lejbusy, ke kterému ve vále�nýchdobách ji� nedo�lo. Po roce �945byly z Radotína zavedeny linky�SAD do T�ebotova, Roblínaa Vonoklas. V roce �956 vyjel au-tobus poprvé z Radotína do Loch-

kova, o sedm let pozd�ji jezdil ji�do Slivence a na Smíchov. D�le-�ité bylo i dopravní spojení s Mod-�any a Komo�any od roku �959.A� byl Radotín p�ipojen k hlavní-mu m�stu Praze v roce �974, m�st-ské autobusy za�aly do Radotínajezdit a� v roce �979, kdy do Ra-dotína poprvé p�ijela linka �. 244,která tehdy jezdila po trase Liho-var�Lahovice�Sídli�t� (staré) Ra-dotín. Dále vznikly linky �. 246(Hlubo�epy�Filmové ateliéry Bar-randov�Lochkov�Nádra�í Rado-tín) a �. 245 (Nádra�í Braník�Mo-d�any�Zbraslav�Nádra�í Radotíns vybranými spoji k cementárn�).

V roce �98� vznikla linka �. 256pro obsluhu Cikánky, pozd�ji paklinka �. �65, která jezdí a� na Ji�níM�sto. V roce �986 autobusy p�e-staly projí�d�t Výpadovou ulicímezi Horymírovým nám�stíma P�e�tínskou. Od roku �99� zají�-d�jí n�které spoje linky �. 256 naLahovskou. Nejnov�j�í linkou naúzemí M�stské �ásti Praha Radotínje v rámci systému Pra�ské integro-vané dopravy od �. kv�tna �996linka �. 3�3, která spojuje Radotíns okolními obcemi okresu Praha-západ (Koso�, T�ebotov, Chote�,Roblín, �erno�ice).

Radotín je té� zastávkou auto-bus� linek Praha�Stra�ice a Pra-ha�Jince.

Po�tovní ú�ad byl v obci z�ízenv roce �869, telegraf funguje odr. �89� a telefonní linka od r. �897.V r. �9�3 byla pak povolena i dru-há telefonní linka. V posledních le-tech 20. století do�lo v oblasti tele-komunika�ního spojení k veliké-mu pokroku a Radotín je ji� pln�telefonizován. Doru�ování zásilekob�an�m do dom� v�ak z�stáváv tradi�ní podob�, pouze tvá�e lis-tono�� jsou jiné. K t�m d�ív�j�ímpat�ili nap�. Hejduk, Morstein,Podzemský �i Spilka.


A� roku �979 za�al jezdit �m�stský autobus�

��

Teprve sedmdesátá léta devate-náctého století jsou prvním, zprvuvelmi nesm�lým za�átkem rozvojepr�myslového Radotína.

V r. �87� se povoluje na míst�starého �ufní�kova gruntu (zhruba

vymíst�na mimo zastav�nou �ástobce.

V r.�872 byl polo�en základníkámen k výstavb� cukrovaru (v pro-storu sou�asných St�EZ).

V té dob� byla postavena té�

dne�ní nové sídli�t�) stavba CE-MENTÁRNY. Ta se pozd�ji stalajakýmsi symbolem Radotína, av�akv �edesátých letech 20. století byla

vápenná pec, kterou p�ipomínádnes ulice U Vápenky.

Krátkou dobu (�899��904) p�-sobí v obci továrna MARSANO-

PRAGER, prádelna písku prosklárny Inwald na Smíchov�.

Koncem století ve zru�eném�Dolej�ím mlýn�� (mezi potokema ulicí V. Balého) vzniká první ko-vozpracující dílna s vlastním elek-trickým proudem a vyrábí �eleznépostele, umyvadla, poli�ky na ná-dobí, san� a pod. � v�e zatím ne-smaltované. Z ní pozd�ji vzniklaSMALTOVNA �První �eská to-várna emailových �tít�� panaV. Broulima.

Za�átkem 20. století zavládlv Radotín� nebývalou m�rou sta-vební ruch i p�i výstavb� �ady tová-ren a továrni�ek.

Nejznám�j�í je firma JANKAna výrobu ventilátor� a sb�ra��prachu, která byla v r. �908 z�ízenana míst� d�ív�j�í prádelny písku.

V r. �908 byla zalo�ena �eskáspole�nost pro pot�eby polních úz-korozchodných drah, ze které po-stupn� vznikla firma FERROVIAs dal�ím programem výroby zabez-pe�ovacího za�ízení pro �eleznice.


Cukrovar

��

I o po�átcích �kolství v Radotí-n� se m��eme jen dohadovat, ne-bo� nemáme �ádné zápisy. Kolemroku �350 se staré materiály t�ebo-tovské fary zmi�ují o �kanto�ích�radotínských bez dal�ích bli��íchinformací.

První známou �kolní budovoubyla zádu�ní chalupa na míst�dne�ního dvora místního ú�adu.Zde bydlel od r.�7�5 první u�itel,jen� zastával i funkci kostelnickou.Sv�tnice, jí� obýval, slou�ila i zasí� k vyu�ování a� do roku �820.

Kdy� pak �místnost tato pro �5�25dítek ji� nesta�ovala�, p�istav�ly sedva pokojíky pro u�itele a d�ív�j�ísv�tnice byla p�em�n�na v u�ebnua ��indelová chalupa ta nazvána�kolou�. V r. �853 u� byla ze �koly�nejbídn�j�í chatr��. Teprve v roce�873 je dostavena �kola nová, je�stála v t�sné blízkosti �indelovéchalupy. Je to budova sou�asné-ho MÚ (�p. 23). Byla z�ízenaz �okresních pen�z� za �4 600 zla-tých. Ne� byla k �5. zá�í slavnost-n� otev�ena, vyu�ovalo se v �p. 5,


Nejstar�í radotínská �kola

tj.v sále hostince �U �eské koruny�za ro�ní nájem �50 zlatých. V nové�kole zprvu existuje jen jedna t�ída,od �.2.�874 byli �áci rozd�leni dodvou a je�t� pozd�ji do p�ti t�íd.Místo stavby bylo dosti kritizová-no, proto�e bývalo i dvakrát za rokodd�leno od v�t�í �ásti obce roz-vodn�ným potokem, �patná bylai kvalita budovy samé. Povinná�kolní docházka se roz�i�uje ze6 na 8 let, po�et �kolní mláde�e sev�ude rázem zv�t�il. Vezmeme-liv úvahu té� prudký rozvoj pr�mys-lu a nár�st obyvatelstva v Radotín�(v r. �900 � 4 továrny, 944 obyva-telé) a �e do Radotína chodily i d�-ti z �erno�ic a samot v údolí Rado-tínského potoka, nelze se divit, �ebrzy bylo nutné postavit mnohemv�t�í �kolu. Dne �5.9.�90� vítá �á-ky nová obecná �kola s t�locvi�noua bytem pro u�itele, která po �et-ných úpravách a opravách slou�ídodnes �ák�m Z�. Cena tehdy vy-�la na 80 000 K. Celkem 303 �ácibyli rozd�leni takto: �.t�.� 54 d�ti,

V r. �944 se stala majet-kem TATRY.

Od roku �9�0 firmaVINDY� (vpravo od uli-ce Na Betonce proti síd-li�ti) vyráb�la a exporto-vala prvot�ídní t�locvi�néná�adí (po smrti zaklada-tele p�evzal továrnu jehosyn ing. Otakar Vindy�,který ale sklízel v�t�í slá-vu na poli sportovním).

Po první sv�tové válceúpravou zem�d�lskýchprostor Ejemova statku(mezi potokem a novýmsídli�t�m) vznikla v ro-ce �922 ASTA � aku-mulátorka � výrobna aku-mulátor� a r�zných svítidel.

Ve t�icátých a �ty�icátých letechv Radotín� úsp��n� p�sobila firmapana Jindry � FOTOFON (pozd�ji


bývalé u�ili�t� Janka) na výrobupohlednic.

Úpravna zví�ecích k��í panaMaxe �enka byla roku �939

prodána továrníkoviPantoflí�kovi, kterýzde vybudoval vý-robnu PANTOF napodvozky k letad-l�m. V její tradicipokra�uje nyní pod-nik TECHNOMET-RA.

Po druhé sv�tovéválce se stal Radotín

pr�myslovou obcí, které domino-valy zejména �ty�i z vý�e uvede-ných podnik�: Cementárna, Janka,Technometra a Tatra. V �edesátýchletech spustil výrobu stavebníchhmot podnik PREFA (dnes Pra�sképivovary).

V devadesátých letech n�kterézávody ukon�ily svoji �innost nebop�e�ly na jinou produkci. Objevilyse i nové podnikatelské subjekty,které svou novou tradici teprve roz-víjejí.

Montá�ní hala fy Janka

Dobová reklama

otev�ena 4.9.�967, za�ala slou�itjako závodní M� RCV Radotín pro85 d�tí se 6 u�itelkami a 7 dal�ímizam�stnanci. K areálu pat�í pro-storná zahrada s pískovi�ti, zahrad-ním za�ízením, velkým h�i�t�ma um�lým kopcem na bobování.K vybavenosti pat�í krom� hra�ekkola, kolob��ky, klavíry v ka�déu�ebn� a audiovizuální pom�c-ky (TV, radiomagnetofony ap.).Vzhledem ke klesajícímu po�tu d�-tí je M� od zá�í 2000 pouze dvoj-t�ídní. Z�izovatelem ji� není ce-mentárna, nýbr� obec.

4. mate�ská �kola v Praze-Ra-dotín�, Bý�ovská �25�, byla posta-vena svépomocí v �Akci Z� a otev-�ena roku �978. P�vodní kapacita60 d�tí ve 2 t�ídách byla v r. �993sní�ena na 50 d�tí. Budova je zasa-

zena do p�kné zahrady, vybavenébazénem. Výchovná �innost sepromítá do zájmových aktivit (hrana flétnu, výtvarné krou�ky, ang-li�tina, logopedie, p�edplavec). Vroce �997 za�ala spolupráce sD�tským diagnostickým ústavem,�kolka umis�uje dle pot�eby a mo�-nosti jejich p�ed�kolní d�ti.N�kolik let po sob� zde integrovaliretardované nebo jinak posti�enéd�ti. Z�izovatelem je obec.

5. mate�ská �kola v Praze-Ra-dotín�, nám. Osvoboditel� �367,byla uvedena do provozu r. �990(zprvu 4, pozd�ji 5 t�íd). Od leto�-ního zá�í budou provozovány 3 t�í-dy a po�et zam�stnanc� se sní�íz p�vodních 2� na 9. M� se zam�-�uje na výtvarnou a pracovní vý-chovu, do aktivit pat�í mj. logope-


�kola od roku 1901

die, plavecký výcvik, výuka ang-lického jazyka a hry na flétnu, sou-t��e, výstavky, divadelní p�edsta-vení, výlety, besídky, táboráky.Z�izovatelem je obec.

Základní �kola v Praze-Rado-tín� Lou�anská ��2, navázala naexistenci obecné a m��anské �kolya od r. �953 fungovala jako osmi-letá �kola v rámci jedenáctiletést�ední �koly (9.��. ro�ník), ob��ásti �koly m�ly spole�ného �editelea p�sobily v obou sousedících bu-dovách. Ve �kolním roce �953/54m�la �kola v �. a� 8. ro�níku 22t�íd. V roce �960 se o rok prodlu-�uje povinná �kolní docházka z 8na 9 let a z jedenáctileté st�ední�koly se stává dvanáctiletá st�ední�kola. V dal�ím roce se ob� �kolyodd�lily a vznikla samostatnáZákladní devítiletá �kola v Rado-tín� (�96�/62). Od �kolního roku�969/70 chodí �áci do nov� z�ízené�koly pavilonového typu, kteráslou�í pro vyu�ování na 2. stupni,a stravují se ve �kolní jídeln�, po-stavené hned vedle hlavní budovy.V �. pat�e �J zahájila �innost �kolnídru�ina. Stavba stála �6 milion� K�s.Ve �kolním roce �980/8� a dal�ímmohli �áci ukon�it povinnou �kolnídocházku u� v 8. ro�níku a jen n�-kolik �ák� pokra�ovalo do 9. t�ídy,

2. t�. � 76 d�tí, 3. t�. � 78 d�tí,4. t�. � 95 d�tí, navíc jedna t�ída seu�ila v D�dkov� mlýnu (dnes vilaMännchenových vedle bývaléhoOÚNZu).

V r. �905 zahajuje p�sobnostm��anská �kola na Zbraslavi a ra-dotín�tí �áci za�ali chodit do této�koly místo na Smíchov (obojíp��ky). Od �k. roku �907/08 se z�i-zuje 5. postupná t�ída v obecné�kole. Stavba m��anské �koly v Ra-dotín� byla povolena a� r. �92�,av�ak k otev�ení �koly samotnédochází teprve v r. �928, �kola do-stává název Masarykova (p�edtímv�ak u� od r. �922/23 existovalydv� t�ídy �. ro�níku, které byly pro-

zatímn� umíst�ny v �p. 23 a �02(obecná �kola), dal�í t�ídy p�ibýva-ly. Stavba p�i�la na �,5 milionu K�.Do Masarykovy m��anské �kolydocházeli �áci z 20 okolních obcí.Roku �935 získávají m��ankystatut újezdních m��anských �kol.Budova slou�í v sou�asné dob� ja-ko gymnázium.

Vracíme se ke �kole obecné: t�i-cet let stojící budova znovu nem�-�e pojmout v�echny �áky. P�í�inouvzr�stu po�tu d�tí je st�hování pr�-myslu do Radotína (�9�2 � 356 �á-k�), �ilý stavební ruch po �. sv�to-vé válce (�930 � 4704 obyvatelé,�932 � 439 �ák�) a� po jeho do-znívání (�936 � 503 �áci). Proto je


�kola od roku 1873

v roce �93� b�hem letních prázd-nin p�istav�no jedno patro a �kolase stala dvoupatrovou.

Soub��n� se v�emi zmín�nými�kolami existovaly od r. �883 tzv.pokra�ovací �koly, z nich� mno-hem pozd�ji vznikly �koly u��ov-ské. V Radotín� taková �kola bylazalo�ena roce �907 (dvout�ídní)pro pot�eby výchovy u�� zdej�íchtováren a dílen, v roce �909 m�la3 t�ídy. Vyu�ovalo se odpoledne vedvou pracovních dnech a v ned�liv prostorách zdej�ích �kol; tentotyp �koly zanikl k srpnu �943.

Mate�ské �koly se nejen starajío d�ti p�ed�kolního v�ku, ale majíi výchovné úkoly: u�í d�ti samo-statnosti, získávat základní hygie-nické návyky, pod�ídit se kolektivua za�adit se do n�j, v�típit jimmravní základy, rozvíjet jejich es-tetické cít�ní, rozumové, t�lesné,jazykové a dal�í schopnosti, p�ipra-vit je na �kolní výuku. Dv� z p�-vodních p�ti M� ji� zanikly; prvníz nich byla umíst�na v p�ízemíU Koruny, druhá (s jeslemi) sídlilapod kinem, kde je v sou�asné dob�autoservis. Po ur�itou dobu byla ta-ké umíst�na M� v d�ev�né budov�dne�ní Zv�.

3. mate�ská �kola v Praze-Ra-dotín�, Sídli�t� ��00, slavnostn�

hrada vrácena p�vodnímu majitelia byla s ním sepsána nájemnísmlouva do 30.6.200�. Vzhledemk tísnivé finan�ní situaci ve �kol-ství a k tomu, �e se nena�el vhodnýnáhradní objekt, �Ú Praha 5 na�ídilji� v roce �998 sni�ovat po�ty �ák�a v roce 2000 dochází k sest�hová-ní �koly pouze do budovy �p. 2�05.

Základní um�lecká �kola Kle-menta Slavického, Zderazská 60,vznikla v roce �955 jako pobo�kaZákladní hudební �koly ve Zbrasla-vi. Za�alo se s výukou hry na hous-le a na klavír ve dvou místnostechsou�asné hlavní budovy (2 u�iteléa 5� �ák). Koncerty a tzv. p�ehráv-

ky se konaly na Zbraslavi. Ve �kol-ním roce �959/60 se pobo�ka osa-mostatnila, p�ibyly obory hry naakordeon a klarinet. V r. �96� sem�ní ZH� na lidovou �kolu um�nía postupn� se roz�i�uje po�et obor�o tane�ní, výtvarný a liter.-drama-tický. Po dal�í zm�n� v názvu �kolna základní um�lecké �koly v roce�990 dochází v posledních desetiletech k jejímu dal�ímu rozvoji:vznikl komorní orchestr, countryskupina, p�vecké sbory, po ur�itoudobu existoval také tane�ní orches-tr, zájemci se mohou u�it h�e na vi-oloncello, bicí, trubku, kytaru,elektrické klávesy a na varhany.


Gymnázium Oty Pavla

�kola získala dal�í prostory v KSU Koruny a v bývalých jeslích. Odroku �992 se ZU� KS aktivn� po-dílí na partnerských stycích meziRadotínem a Burglengenfeldem(SRN). Název ZU� je spojen odr.�997 se jménem význa�ného �es-kého soudobého skladatele Kle-menta Slavického, jeho� man�elkazde del�í dobu pedagogicky p�so-bila, a sám pan Slavický napsal pro�áky �koly n�kolik skladeb.

Gymnázium Oty Pavla Praha-Radotín, Lou�anská 520 existujeod r. �953, kdy v budov� m��an-ské �koly vznikla jedenáctiletást�ední �kola, pozd�ji je�t� p�ejme-novaná na dvanáctiletou st�ední�kolu a st�ední v�eobecn� vzd�lá-vací �kolu. K nejvýrazn�j�ím zm�-nám v minulých deseti letech pat�ízískání právní subjektivity (�. led-na �99�), z�ízení �estiletého studia(�994/95), navázání �ady kontakt�se �kolami v jiných zemích. Po re-konstrukci (�986�89) p�ibyly od-borné u�ebny, v sou�asnosti je pri-oritou za�ízení multimediální u�eb-ny s p�ipojením na internet. Plnouaprobovanost výuky umoc�ují ro-dilí mluv�í ve výuce cizích jazyk�.Krom� povinných a volitelnýchp�edm�t� nabízí gymnázium i ne-povinné p�edm�ty sborový zp�v,

�ím� se �kola op�t vrátila k 8-letédocházce. Od roku �983 má �koladne�ní název. Znovu se v�ak zm�-nila koncepce �kol a tudí� do�lok návratu k devítileté docházce(b�hem �kolního roku �993/94vedle sebe existovaly ob� mo�nos-ti, v 9. t�íd� bylo zapsáno �� ák�).

�kola dosahuje �ady sportov-ních úsp�ch�, které vrcholí p�evze-tím putovního poháru za sout��o nejsportovn�j�í Z� obvodu Pra-hy 5 do trvalého dr�ení za trojná-sobné vít�zství v �ad� (�993) a stá-le se dr�í na p�edních místech,v atletickém Poháru rozhlasu do-konce pat�í k celopra�ské �pi�ce.K úsp��ným obor�m se krom�

sportu �adí dlouhodob�ji zejménavýtvarná výchova, matematika,�eský jazyk, �asto té� d�jepis a ze-m�pis. �áci z 9. t�íd mají velmidobré výsledky u p�ijímacíchzkou�ek na st�ední �koly a nap�.dlouhodobé statistiky vedené nagymnáziu Oty Pavla �adí Z�Radotín na p�ední místo v �irokémokolí, co se týká úrovn� v�domos-tí absolvent� ze základních �kol.Stalo se tradicí, �e jeden �ák, zvo-lený t�ídou, vít�zové �kolních sou-t��í a nejlep�í reprezentanti jsouden p�ed koncem �kolního rokuodm�n�ni hodnotnými praktický-mi cenami. Stejn� jako n�které jiné�koly navázaly partnerský styk se


Areál �kol z roku 1969

zahrani�ní �kolou, u�inila tak rov-n�� na�e Z�, a to s Hauptschulev Burglengenfeldu (SRN), �eho�výsledkem jsou vzájemné náv�t�vy.V polovin� 90. let vyvrcholila vlnazvý�eného po�tu �ák� zapsanýchdo �. ro�níku (opakovan� 5 t�íd),celkový po�et t�íd se vy�plhal a� na30, dv� dílny a dal�í místnosti ve�kolní dru�in� musely být zadapto-vány na u�ebny. K �.9.�999 bylove �kole zapsáno p�esn� 750 d�tí,nyní u� se jejich po�et sni�uje.

Zajímavostí je, �e exteriéry �ko-ly u� dvakrát vyu�ili filma�i: k na-tá�ení pasá�í do filmu �Výchovadívek v �echách� (�996) a do seri-álu �Hotel Herbich� (�997).

Zvlá�tní �kola v Praze-Radotí-n�, Karlická 38/��, vznikla v roce�946. Kone�ným cílem výchovnéa vzd�lávaní práce tohoto druhu Z�je p�íprava �ák� na integraci dob��ného �ivota. Mohou pokra�ovatv dal�ím vzd�lávání nap�. v odbor-ných u�ili�tích. A� do roku �99�byla �kola spravována MNV a po-zd�ji místním ú�adem. Od za�átkuexistence se vyu�ovalo v budov�U Katz� v Karlické 38, od r. �99�té� v budov� v Karlické 2�05, tzv.�d�eváku�. Od té doby spadá �kolapod správu �Ú Praha 5. V r. �99�byla budova �p. 38 a p�ilehlá za-

programování, �ín�tinu, sportovníhry a divadelní krou�ek. Optima-liza�ní program M�MT �R zp�so-bil, �e �kola musela upustit od na-bídky 6-letého studia a poslednísextáni dokon�í docházku v roce2003. Nadále jsou p�ijímáni jen�áci z 9. ro�níku Z� do dvou prv-ních t�íd 4-letého studia v�eobec-ného zam��ení. Od �. února 2000má �kola prop�j�en �estný názevGymnázium Oty Pavla.

St�ední odborné u�ili�t� zem�-d�lské a odborné u�ili�t� Praha-Radotín, Pod Klapicí ��/�5, byloz�ízeno v roce �960 pod názvemZem�d�lské odborné u�ili�t� p�iSTS Hostivice v prostorách Strojnía traktorové stanice Radotín a p�i-pravovalo u�n� v oboru opravá�zem�d�lských stroj�. K �.4.�99�se �kola stala samostatným práv-ním subjektem jako SOU zem�d�l-ské, od �.9.�993 se roz�í�ila nabíd-ka u�ebních obor� o mechanika-opravá�e pro silni�ní motorová vo-zidla. Od r. �997 se �kola jmenujeSt�ední odborné u�ili�t� zem�d�l-ské a odborné u�ili�t� a nabízí �á-k�m vycházejícím ze zvlá�tních�kol dal�í obor, opravá�ské práce.V sou�asné dob� odcházejí absol-venti se svá�e�skými zkou�kamia �idi�skými pr�kazy, v areálu lze


Interiéry Z�

vyu�ít nabídky mytí motor�, mytícelých vozidel, autoservisu, m��e-ní a se�ízení motorových emisí die-selových motor� a pneuservisu.U�ili�t� ji� vypravilo do �ivota ví-ce ne� �500 odborník�.

St�ední odborné u�ili�t� stro-jírenské Praha-Radotín, V Sudech5��, vzniklo r. �953 jako St�ediskopracujícího dorostu a následn�zm�nilo názvy na Státní pracovnízálohy (�955), Odborné u�ili�t�Janka ZRL (�957) a St�ední odbor-né u�ili�t� strojírenské (�98�). Od

�0.6.�99� je �kola samostatnýmSOU strojírenským s právní sub-jektivitou, z�izovatelem je v sou-�asnosti M�MT �R (p�vodn�Ministerstvo pr�myslu �R). Po�-ty zam�stnanc� kolísaly od 20 do36 a �ák� od �60 do 220, pod-le organiza�ních zm�n v Z(D)�,slu�ování u�ili�� a v populaci. Odroku �997 dochází podle programu�optimalizace sít� �kol�, vydanéhoM�MT �R, ke slu�ování s n�koli-ka jinými �kolami obdobného za-m��ení: s SOU a SPV Komo�anskáv Praze 4-Mod�anech (�997), s SOUa SPV U Skladu v Praze-Mod�a-nech (�998) a s SOU Radlickáv Praze 5 (2000). V pr�b�hu exi-stence �kola vyu�ovala nebo vy-u�uje t�íletým u�ebním obor�melektriká� (slaboproud a silno-proud), klempí�, nástroja�, obráb��kov�, soustru�ník, strojní mecha-nik, technickoadministrativní pra-covnice, záme�ník a maturitnímobor�m mechanik stroj� a za�ízenía technickohospodá�ské a správní�innosti (nástavba). Pon�vad� ob-jekty dílen byly vráceny v restituci,z jídelny, kuchyn� a domova mlá-de�e vznikla vnit�ní p�estavbou�kolní budova s �2 u�ebnami, prak-tické vyu�ování zaji��ují dv� mod-�anská pracovi�t�.

��

O tom, �e radotín�tí ob�ané senemalou m�rou v�novali i kulturnístránce �ivota, rádi se bavili a sdru-�ovali, sv�d�í mnohé záznamyv archivu letopisecké komise.

Jednou z nejvýznamných slo�ekkulturního �ivota byly spolky.V kronice je uvedeno, �e v roce�946 bylo v Radotín� registrováno30 r�zných spolk�. Mnoho jich ji�zaniklo, hlavn� t�ch, které byly�inné je�t� p�ed �. sv�tovou vál-kou. V�t�ina t�chto spolk� m�la vesvých stanovách o ú�elu spolku ta-ké zvlá�tní odstavec, krom� své zá-jmové �innosti: �po�ádání u�lechti-lých zábav a vzd�lávání �len� od-bornými p�edná�kami s pomocíspolkové knihovny�. Prakticky seskoro v�echny spolky zabývalykrom� hlavní nápln� své �innostitaké kulturou nejr�zn�j�ích forem.Nejstar�ím registrovaným spolkemv Radotín� je roku �886 Sbor dob-rovolných hasi��. Druhým nejstar-�ím spolkem je TJ Sokol zalo�enýroku �888. Okra�lovací spolek byl


Dramatický odbor kovopracovník�

zalo�en roku �902 jako� i jednotaDTJ. Radotínský SK a Bará�nícipak v roce �922.

K významným slo�kám radotín-ské kultury nále�elo ochotnické di-vadlo. Roku �89� vznikla v Rado-tín� jako místní odbor Národní jed-nota po�umavská. Jejím poslánímbyla morální a hmotná podpora�eských men�in v Po�umaví. Ra-dotínský odbor m�l na starostimen�inu ve vsi Kozolupy na Plze�-sku. �innost této jednoty byla veli-ce obsáhlá. Po�ádala p�edná�ky,

národní slavnosti, zájezdy na �u-mavu, podniky zábavní a kulturní,mezi nimi� bylo nej�ast�ji práv�ochotnické divadlo. To tedy bylaprvní korporace hrající v Radotín�divadlo soustavn�. Hrálo se od po-�átku v hostinci U Haman�, nejd�í-ve v p�vodním sále, v zahrad�, po-zd�ji v nov� z�ízeném sále v po-schodí hostince na malém primitiv-ním jevi�ti, které p�esto slou�ilona�im ochotník�m po desítky let.Pozd�ji po úprav� slou�il sál dlou-há léta na�emu zdravotnictví. NJP

m�la asi 200 �len�, existovalaa pracovala asi 30 let. Její �innostustává v roce �9�9, ale oficiál-n� byla zlikvidována v roce �93�.A práv� v dob�, kdy tato jednotap�estala hrát divadlo, vznikají po-stupn� t�i divadelní krou�ky. Bylyto Krou�ek kovopracovník�, Bese-da Tyl a �echie. Trvání Krou�kukovopracovník� bylo krátké, a tak�7. ledna �920 bylo zalo�eno dra-matické sdru�ení �echie a 5. listo-padu �922 Beseda Tyl. Oba tytodivadelní spolky vedly kroniky,které jsou nyní ulo�eny v archivuletopisecké komise. �innost jev nich dosti podrobn� popsána,i kdy� pon�kud rozdílným zp�so-bem.

Beseda TylKronika Besedy Tyl krom� se-

znamu �len� a funkcioná��, sezna-mu hraných divadelních her s p�es-nými daty popisuje neustálý zápaso bytí a nebytí spolku. Krom� tohobohu�el neobsahuje ani jedinou fo-tografii. Z kroniky je patrno, jakáto musela být láska a ob�tavost�len�, aby spolek udr�eli. BesedaTyl hrávala U Koruny, ale v roce�938 byl sál zabrán pro druhý ra-dotínský biograf. Od po�átku �in-nosti a� do roku �947 byla sehrána


Sdru�ení �echie p�i h�e �Na�i furianti� r. 1940

�54 p�edstavení, z toho �02 �ino-hry a 52 operety. Beseda Tyl hrá-vala hlavn� veselohry, lidové hrya oblíbené operety. Svou ob�tavos-tí, prací a nezm�rnou láskou k di-vadlu odvedla BT kus poctivé prá-ce pro obveselení, pou�ení i zába-vu radotínských ob�an�.

Dramatické sdru�ení �echie�7. ledna �920 �est zakládají-

cích �len� svolává první ustavujícísch�zi �echie. Byli to: Franti�ekBláha, Franti�ek Pechar, VlastaBláha, Rudolf König, Jan N�mec,Rudolf Graftnetr. Prvním p�edse-dou byl zvolen Franti�ek Bláha.Zahajovací p�edstavení bylo se-hráno pouhý m�síc po prvé sch�-zi dne 29.3.�920, a sice Z �eských

mlýn�. Hrálo se U Haman� zaú�asti 269 divák� a skon�ilo schod-kem �03,88 K�, který uhradil Fran-ti�ek Bláha. V roce �932 p�echází�echie od Haman� do nov� vybu-dované sokolovny. Po dlouhých le-tech tísn� se jí tím dostává velkýchmo�ností k dal�ímu vzestupnémuvývoji. Jevi�t� je zde velké, ale ne-za�ízené, proto se valná hromadarozhodla zakoupit nové dekoracenákladem �0.000,� K�. Takový ob-nos pochopiteln� v pokladn� nebyl,bylo nutno uzav�ít p�j�ku podmí-n�nou dlu�ními úpisy, které pode-psalo celkem 8 �len�. Dekoracedodala firma Drobný z Místku. By-ly velmi p�sobivé a slou�ily dlouháléta. Dluh byl ov�em po �adu let tí-�ivým b�emenem a zcela zlikvido-

ván byl a� v roce �94�. Nové pro-st�edí p�ineslo v prvních letechzvý�enou úrove� repertoáru i pro-vedení. Hrálo se také v p�írod�,nejprve v zahrad� U Brouch�, kdebyla v roce �925 sehrána hra �Lá-ze�ská víla�. Nejv�t�í podnikyv p�írodním divadle v�ak bylyuspo�ádány ve Slavi�ím údolí:v roce �928 �Jan Výrava� a v roce�934 �Jáno�ík�. V obou p�edstave-ních vystoupil jako host �len Ná-rodního divadla Jaroslav Vojta.Jáno�ík byl sehrán ve spolupráci se�leny Sokola, divadelního spolkuPalacký Lochkov a Selské jízdy,celkem ú�inkovalo na 200 herc�p�ed náv�t�vou 3000 divák�. S �e-chií spoluú�inkovali i jiní známíum�lci, v prvé �ad� Ji�í Steimar,Jaroslav �epa, So�a �ervená a jiní.�innost �echie od roku �920 a� dojejího ukon�ení v roce �962 obsa-huje celkem 247 p�edstavení, z to-ho 2�0 �inoher, 34 operety a 3 ope-ry. Operety dirigoval Václav Bu-rian a Dr. Fürst. N�které operetya t�i opery byly provedeny ji�v rámci klubu ROH Janka Radotín.�innost DS �echie byla ukon�enav roce �962 a poslední smutný zá-pis v kronice zapsal Ji�í Da�helka:� dne�ním dnem kon�í �innost �e-chie pro naprostý nezájem divák�:


�lenové loutkového divadla

na posledním p�edstavení P�lno�ním�e bylo 65 divák�.

Loutkové divadloLoutkové divadlo dlouhá léta

v minulosti poskytovalo u�lechti-lou zábavu d�tem a n�kdy také do-sp�lým. Ko�ovná divadélka zají�-d�la do Radotína ji� v d�ív�j�íchdobách, ale prvním místním propa-gátorem loutkového divadla v Ra-dotín� byl a� v roce �920 pan Bej-lek. V roce �928 vznikl p�i Sokoluloutkový odbor, který vedl Miro-slav �oufek. Divadlo m�lo na teh-dej�í dobu výborné vybavení. Kru-hový horizont, dokonalé osv�tleníve v�ech barvách, mrakop�ístroj.Loutky se vodily na dvoumetro-

vých nitích z m�stku, vp�edu pev-n� zabudovaného a pojízdného nadjevi�t�m. �tená�i rolí byli p�ed je-vi�t�m v budce. Scény se stav�lyna 4 pojízdné podlahy, tak�e senajednou postavily 4 r�zné scénya pouze vsunutím a vysunutím sevym�nily v krátké dob�. Nedlouhopo válce p�e�la scéna do domuU koruny. �innost loutkového di-vadla ustala postupn� na p�elomu80. a 90. let.

Zp�vPo�átky sborového zp�vu v Ra-

dotín� sahají do doby p�ed prvnísv�tovou válkou. Základ p�vecké-ho sboru byl dán ji� v roce �9�3.V roce �920 byl ustanoven p�vec-

ký sbor pod jménem Dalibor. V ro-ce �932 v dob� hospodá�ské krizevstupuje Dalibor do Sokola jakop�vecký sbor. Tím byl zbaven v�t-�í �ásti svých finan�ních starostí,získal krom� �lenstva i vhodnoumístnost na zkou�ky a velký sálpro ve�ejná vystoupení.

D�tský p�vecký sborJosefa Dra�ana

Vznikl v roce �939 a zalo�il jeju�itel obecné �koly Josef Dra�an.Od roku �945 byl p�ejmenován naD�tský p�vecký sbor a dále ú�in-

koval jako kulturní st�edisko insti-tuce Praha-západ. Bylo to vynika-jící t�leso, které slavilo úsp�chynejen u nás, ale i za hranicemi na�ívlasti. Bohu�el, jeho �innost nem�-la dlouhého trvání.

HudbaNejstar�í známá kapela v Rado-

tín� byl hudební krou�ek vedený�ídícím u�itelem �mídem. Hráliv ní u�itelé, n�kolik vyslou�ilýchvojenských hudebník� a také dal�íradotín�tí ob�ané. Tento hudebníkrou�ek hrál jen pro své pot��ení,

p�i n�kterých slavnostech ve vsiRadotín a v místním kostele, jaktehdy bylo zvykem. Pro tane�ní zá-bavy a r�zné slavnosti nebylov Radotín� hudby. Kdy� jí bylo t�e-ba, sjednala se bu� na Zbraslavinebo ve Slivenci, kde tehdy kapelyexistovaly. V roce �896 byla vy-tvo�ena v Radotín� �ádná kapela.Byla to kapela Josefa Pechara,krej�ího, která zanikla brzy poskon�ení války. V této dob� vznik-la kapela Václava Kvá�i, bývalé-ho hospodského v restauraci U Cer-h� � nyní U Kest�ánk�. I tato kape-


D�tský p�vecký sbor Josefa Dra�ana

la po krátké dob� zanikla. V roce�924 zalo�il dal�í kapelu Jan Dra-goun, mistr od Jank�. Její �ivot tr-val t�i roky. V roce �924 zalo�il ka-pelu té� Václav �najberk a o rokpozd�ji Josef Kaucký, jen� vyu�o-val na housle a bask�ídlovku. Pon�m zakládá Toník Bejlek známýd�ezový orchestr AB a dal�í kape-lu Václav Sojka. V roce �928 bylutvo�en první malý operetní or-chestr, který doprovázel v ochot-nickém divadle p�i operetácha hrách se zp�vy. Jeho dirigentemse stal Václav Burian, tehdy sedm-náctiletý. Z�stal operet� v�rný pocelý �ivot.

V roce �932 byl zalo�en sokol-ský hudební krou�ek, �ízený Ladi-slavem �epi�kou, �ákem Jana Ko-

zy. Postavením sokolovny v roce�932 byla dána veliká mo�nost prozkou�ky i ve�ejné produkce zalo�e-nému velkému symfonickému or-chestru Jana Kozy. Rovn�� vznikávelký dechový orchestr sokolský,�ízený op�t Janem Kozou. Zá-kladem t�chto orchestr� byla p�í-tomnost výborných hudebník� a zá-slu�ná práce ji� d�íve jmenovanýchkapelník�. Hlavní roli v p�íprav�muzikant� hrála hudební �kolaJana Kozy, �lena �eské filharmo-nie, který vychoval �adu �ák� vy-soké úrovn�. Po osvobození v roce�945 se ji� nepoda�ilo organizovathudební �ivot v Radotín� v tomrozsahu, jaký existoval a� do roku�938. V roce �947 p�i�el do Rado-tína dr. Fürst, který se ujal vedení


Kapela Josefa Pechara

Dalibora, a za�al soust�e�ovat ko-lem sebe bývalé hudebníky sokol-ské hudby Jana Kozy i �leny �e-chie, tak�e byl znovu vytvo�ensoubor, díky n�mu� se Radotín stalv letech padesátých op�t �elnýmkulturním �initelem v rámci kraje.Sbor ú�inkuje p�i r�zných osla-vách, p�i do�ínkách, nap�. i na Chu-chelském závodi�ti, na velké slav-nosti ve Slavi�ím údolí a p�i dal-�ích p�íle�itostech. Zpívá také prozam�stnance p�ímo v závod� Jankana malém jevi�ti v jídeln�. Roz�i-�uje soubor o výborné sólisty a takbyly vytvo�eny p�edpoklady prouvedení klasických operet. Po ús-p��ném provedení operet byly ur-�eny vá�n�j�í cíle, opery. Jako prv-ní byla uvedena V studni. To bylavelice úsp��ná éra závodního klu-bu ROH Janka Radotín (pod toutohlavi�kou byl soubor nucen ú�in-kovat). V roce �953 byl vybrán ja-ko nejlep�í z pra�ského kraje a bylpozván k ú�inkování do divadlav Mladé Boleslavi, kde sehrál dva-krát s velkým úsp�chem Hubi�ku.V�echny hry byly provedeny té�v p�írodním divadle v Lysé nadLabem, ale i v jiných místech, na-p�. v �akovicích a �evnicích.

Po�átkem �edesátých let p�sobilv míst� soubor malých forem

��

Nejstar�í zpráva o hospod� v Ra-dotín� je ji� z p�edhusitského ob-dobí a zachovala se v urbárním rej-st�íku zbraslavského klá�tera z ro-ku �342. Dal�í zpráva o kr�m� jez roku �482. V záznamu Panstvíklá�tera zbraslavského z roku �596se o ní dále hovo�í jako o kr�m�vejsadní. Výsada spo�ívala v po-vinnosti odebírat zbraslavské pivo.Kr�ma byla na gruntu pozd�ji zna-�eném jako �p. �. Z�ejm� byla roz-bo�ena b�hem t�icetileté války, ja-ko celá ves. Dal�í z nejstar�íchhospod byla Panská hospoda po-stavená v roce �662 v místech po-zd�j�í hospody, kterou naposledyvlastnil pan Bohumil Haman do ro-ku �897, kdy byla zbo�ena. Natomto míst� byl pozd�ji areál ob-chod� pod �p. 26 a nová hospodase sálem U Haman� pod �p. 69.

Postupn� s nár�stem po�tu oby-vatel vznikly je�t� ke konci devate-náctého století dal�í hostince, a toU �eské koruny v �p. 5, se sídlemSboru dobrovolných hasi�� a So-


Vpravo nádra�í, vlevo restaurace �U Ventilátoru�

kola, s divadelním sálem a za válkys kinem Oko. V �p. 3 sídlil hosti-nec Bílý Beránek, pozd�ji U Pospí-�il�. Hostinec U Portlandu v �p. 57nesl sv�j název ji� od svého zalo-�ení v roce �882. Mezi nejstar�í ná-le�ela i výletní restaurace U Brou-ch� na za�átku Radotínského údo-lí, do její� zahrady sm��ovaly �astévýlety r�zných spolk� provázenéhudbou.

Po�átkem nového století vzniklaje�t� �ada dal�ích restaurací, jako

U Fro�k�, pozd�ji U Kincl� (�p. 8),dále U Horymíra, pozd�ji U Graf-netr� a U Zahradní�k� (�p. 72), kdesídlila ve dvacátých letech �etnickástanice. Restaurace U Ventilátoru�p. 73, pozd�j�í administrativní bu-dova továrny Janka, fungovala i ja-ko hotel. Stejn� pak byla v provozui restaurace Gambrinus, pozd�jiU Bí�k� �p. �6� a hotel Cerha �p.�88 postavený v roce �9�� s vyso-ce reprezentativní fasádou, která sebohu�el nezachovala. Do této sku-

ZaRyl, který Radotín reprezento-val na r�zných sout��ích a v r. �962se stal vít�zem krajského kola.

Dnes ji� na tuto éru z�staly je-nom vzpomínky, divadelní minu-lost bohu�el zcela ustala, bývalísólisté odcházejí na v��nost, a tako této �innosti m��eme �íst pouzev análech.

Místní knihovna

D�le�itou slo�kou místní kultu-ry je knihovna, která byla zalo�enaroku �920. Mimo svoji hlavní ná-pl� ro��í�ila v �edesátých letechaktivitu i do uspo�ádání n�kolikakulturních ve�er� (nap�. Mozart�vve�er, Ve�er Bo�eny N�mcové), je-jich programy zhlédli té� ob�anésousední Velké Chuchle a Zbraslavi.


By� knihov-na se jako tako-vá musela n�ko-likrát z r�znýchp�í�in st�hovatdo v�elijakýchobjekt�, její �in-nost trvá nep�e-tr�it�. V roce2000 nabízí asitisíci �tená��mvíce jak 30 000kni�ních titul�,

spoustu �asopis� apod.

Kino

Velmi populární bylo sledovánífilmových p�edstavení. Kino s ná-zvem Jas (p�vodn� navr�ený názevKino Radio se neujal) bylo vybu-

v sále domu U koruny (nyní kultur-ní st�edisko).

Kulturní st�ediskoV dom� U koruny bylo v �ede-

sátých letech otev�eno Kulturníst�edisko Radotín, je� za�alo pro-gramov� propagovat osv�tovoua spole�enskou �innost. B�hemsvé existence vyu�ívalo od polo-viny 60. let a� do roku �990 i sálv klubu mláde�e (dnes Fit line),kde se konaly mimo jiné po�adyVe�ery za tratí s ú�astí oblíbenýchherc�. Funkci zaji��ování kultur-ní �innosti pro místní ob�any siKS ponechalo do dne�ních dn�.V sále a v u�ebnách domu U ko-runy jsou po�ádány koncerty, vý-stavy, zábavné po�ady, p�edná�kya kurzy.

V roce 1950 se promítalo i U koruny (kino OKO)

dováno roku �926v ulici Na Vý�incea stojí tam dosud.Zajímavostí je, �ev roce �999 bylojediným hrajícímkinem na celémobvodu Prahy 5.

Po�átkem oku-pace zahájilo svou�innost dal�í kinoOko, které po n�-kolik let promítalo

Interiér místní knihovny

Pouze za pro-tektorátu bylasokolovna ob-sazena n�mec-kým vojskem arestaurace mu-sela zm�nit ná-zev na U dvoulabutí.

V záv�rup o r o v n á m esou�asný stav vna�em pohos-tinství. V pro-vozu jsou stálerestaurace:

piny pat�í je�t� restaurace U Ko-pá�k� (�p. 204) naproti nádra�í.P�esto�e nebyla na území Rado-tína, po�ítala se za radotínskoui restaurace pana Böhma � NaCikánce.

V období mezi ob�ma sv�tový-mi válkami p�ibyly dal�í restaura-ce, jako Za v�trem (�p. 28) �iU Bláh�, Na Vini�kách (�p. 55�),kde se zprvu �íkalo U Kest�ánk�,Nádra�ní p�ímo v budov� nádra�í�SD, U Zlámala (�p. 84), kde by-la vinárna, Na Rycht� (�p. 432),Na Benátkách (�p. 46�) a zejménaSokolovna s �adou provozníchmístností a velkým sálem. Re-staurace v sokolovn� po celou do-bu velmi úsp��n� zaji��ovala nej-


Restaurace Na Cikánce � pohlednice se vzkazem zákazníka

Hotel Crha, nyní restaurace �U Kest�ánk��

významn�j�í spole�enské pot�eby,v�etn� oblíbených ned�lních �aj�.

� Bývalá restaurace U Pospí�il� senyní jmenuje Na Klondajku,

� U Portlandu je stále stejná, navíctam p�ibyla vinárna,

� Bývalá U Kincl� se nyní nazýváPod lesem,

� V p�vodním hotelu Cerha nynísídlí restaurace U Kest�ánk�,

� Na nádra�í �D je stále restaurace,� Na Vini�kách,� Sokolovna,� Pivní sanatorium.

V posledních letech vznikly no-vé restaurace, nap�íklad:� Berounka, a to ji� se vznikem síd-

li�t�,

� Romance, naproti kinu,� U Vladimíra Velikého, na k�i�o-

vatce Na Betonce � Prvomájová,� U Jakuba v ulici Topasové, pod

Lahovskou.

Za pozornost stojí dv� poznám-ky z oblasti ekonomiky.

Na p�elomu století uvalila rado-tínská obec na pití lihovin dávku,


Kolorovaná pohlednice p�edstavuje n�které hostince a restauracetzv. pivní krejcar, která posilovalaobecní rozpo�et. Pr�m�rná spot�e-ba piva v roce �9�0 �inila 2�� litr�na obyvatele.

O p�sobení trhu v pohostinstvívypovídá inzerát z roku �934, kdyrestaurace U Kincl� nabízí papri-ku s rohlíkem a p�llitr Plzn� za2,50 K�.

Na konci tisíciletí se v Radotín�to�í celkem 2� druh� piva z �0 pi-vovar�: z Prahy Braník a Staro-pramen, Budvar z �eských Bud�-jovic, Velkopopovický kozel, Kru-�ovice, z Plzn� Prazdroj a Gam-brinus, Da�ický z Kutné Hory,Radegast z No�ovic a ostravskýOstravar.

��

Základní my�lenkou v�ech sbo-r� dobrovolných hasi�� je humani-tární pomoc p�i ochran� �ivota,zdraví, majetku ob�an�, obce i ce-lé spole�nosti.

První �eský hasi�ský sbor dob-rovolných hasi�� byl zalo�en veVelvarech v roce �864. Podle toho-to vzoru do�lo k rychlému roz�í�e-ní sbor� po celém království �es-kém. V Radotín� do�lo k zalo�enísboru dobrovolných hasi�� (dálejen SDH) na popud obecního za-stupitelstva v roce �886. Ustavujícívalná hromada se konala 28.2.�886.Byly schváleny stanovy a základnídokumenty a provedeny volbyfunkcioná��. Starostou sboru bylzvolen pan Antonín �íha, rolník.Velitel sboru pan Václav Drchotaa cvi�itelem byl velitel sboru z Pra-hy-Smíchova, p�ítel Ferdinand Kuk-lich. Jeho busta je ulo�ena v archi-vech sboru. Výcvik byl provedenkvalitn�, co� se projevilo ji� n�ko-lik dní po zalo�ení, kdy se sbor zú-�astnil likvidace prvního po�áru,a to na Baních. Od této doby �elilsbor mnoha po�ár�m a dal�ím ak-

cím. Sbor m�l podporu obecnéhozastupitelstva, které v�novalo navyzbrojení sboru a jeho pot�eby367 zlatých. Sbor byl za�azen do�upy �Kazín�, která slu�ovala sou-sední sbory Poberouní a z �ástii Povltaví.

V roce �922 byla obcí pro sbor(jako první na okrese) zakoupenamotorová st�íka�ka. Ta byla od ro-ku �933 základem vozu �Krasina�,jen� byl pou�íván a� do roku �945.Rozvíjel se spole�enský �ivot a ze-jména spolupráce s TJ Sokol. Pod-poru získal sbor té� od místních fi-rem, nejvíce od Ferrovie a Cemen-tárny.

Ke konci �. republiky se SDHpodílí na zalo�ení Junáckého oddí-lu v Radotín�.

V roce �945 se dostává do vý-zbroje sboru nová st�íka�ka AS �6Klöckner, která je v majetku SDHdodnes.

Nedílnou sou�ástí �innosti bylai výstavba objektu, jen� byl po-stupn� vybudován b�hem zhruba20 povále�ných let. Výsledkemdobrovolné brigádnické práce je5 gará�í, 2 bytové jednotky, kultur-ní místnost, sociální za�ízení a dal-�í p�íslu�enství.

Profesionální hasi�i jako p�í-slu�níci Hasi�ského záchranného


�lenové sboru s novou st�íka�kou p�ed továrnou Vindy� v roce �9�3

Radotínská Vlastenecko-dobro-�inná obec bará�ník� spadá pod3. �upu Mistra Jana Husa na levémb�ehu Vltavy, se sídlem v Praze naMalé Stran� a v roce 2000 má zasebou nejmén� 78 let p�sobnosti.Pro� �nejmén��? Existuje toti� zá-pis o tom, �e teti�ka Kasíková p�e-stoupila z Obce bará�nické NovýSmíchov do Obce bará�nické v Ra-dotín�. Záznam je krom� podpis�souseda Bed�icha Chadiny a rych-tá�e Josefa Kauckého opat�en i ku-latým razítkem a datem �8. ledna�922. Skute�nost, �e tento první,nejstar�í zápis je písemností vznik-lou ji� v dob� existence bará�nic-kého spolku, vede k opodstatn�nédomn�nce, �e radotínský bará�nic-ký spolek je star�í ne� on�ch 78 let.

Z kronik spolku z doby následu-jící víme, �e prvním rychtá�em sestal soused Kaucký, po n�m sou-sed Semotán a �adu dal�ích skláda-jí sousedé Fran�e, Brejcha, Ma�ek(za jeho funk�ního období m�labará�nická obec p�es 80 �len�), te-ta Rozto�ilová a soused Rozto�il.Posledním a dosavadním rychtá-

�em byl zvolen soused Franti�ekJaro�.

Od roku �924 se konala soused-ská sezení v restauraci Na rycht�pod Lahovskou (docházeli na n�té� bará�níci z Velké Chuchle),v pozd�j�í dob� pak st�ídav� v res-tauraci Sokolovna, v jídeln� JankaRadotín, U koruny, Na vini�kácha v sou�asné dob� v kulturní míst-nosti radotínských hasi��. Zde po-�ádají bará�níci r�zné akce prosvoje �leny, jako svátek teti�ek,mikulá�ské sezení s tomboloua ob�erstvením, na n�� teti�kyv�dy n�co upe�ou ke káv� a n�kte-rá z nich p�ipraví n�co orientál-ního.

Za dobu trvání uspo-�ádala obec nespo�etvýlet� po krásné �eskévlasti, v�etn� výlet�parníkem, náv�t�v di-vadel a cirkus�, oboha-covala spole�enský �i-vot Radotína ú�astí �le-n� v jejich krojích a spraporem. Milou udá-lostí bývá ú�ast zástup-

c� bará�ník� p�i udílení novýchprapor� dal�ím bará�nickým ob-cím. V plesové sezón� po�ádali ba-rá�níci ka�doro�n� sv�j ples, nan�m� byli vítáni v�ichni hosté. Dop�ítomnosti pat�í i styky se Zvlá�t-ní �kolou v Radotín�, její� �áci naslavnostních sezeních p�edvád�jísv�j program, p�ipravený za pomo-ci pedagog� �koly. Výsledkem jeradost na obou stranách, pon�vad��áci jsou odm�n�ni malými dárky.

Velkým p�áním �len� spolku je,aby bará�nická tradice vydr�ela,aby jejich kroje nezanikly a bylydlouho ozdobou v �ivot� na�ehonároda.


��

V krojích a s praporem

sboru m�sta Prahy p�ibyli do Ra-dotína v roce �970 a SDH má s ni-mi velmi dobrou spolupráci.

Sbor po celou dobu svého p�so-bení pravideln� udr�oval odbornoup�ipravenost, zú�astnil se sout��í,dal�ích akcí nejen v Radotín�, alei v celém okolí. Nejúsp��n�j�í by-la léta �970��985, kdy vedle dru�-stev mu�� p�sobily 2 dru�stva �en,dru�stvo dorostu a mladých ha-si��.

V sou�asné dob� má SDH cel-kem 6� �len�, z toho 39 mu��a 22 �en. �lenská základna se sicesní�ila, ale v�rní �lenové z�stali.

Záv�rem si p�ipome�me n�kte-ré velké po�áry a jiné akce spojenés ú�astí SDH:� �0. dubna �894 vyho�ely 3 dom-

ky s do�kovými st�echami �p. �6,�7 a �8 v bambouskách, posti�e-ným ob�an�m s velkou námahouzachrán�ny pouze nejnutn�j�íosobní svr�ky.

� V roce �890 projevil p�íkladnouob�tavost �len Josef Michálekp�i po�áru domku ob�ana Mikyv Lipanech. Michálek byl zran�ns trvalými následky.

� V roce �903 ude�il blesk do vel-kostatku v Lahovicích. P�i cest�k po�áru do�lo k nehod�, kdy� sevylomilo kolo od st�íka�ky a zra-n�n byl �len Jan Pechar. Ostatní

zdravé dru�stvo zasáhlo vyp�j-�enou st�íka�kou z velkostatkuPelun�k.

� V roce �923 p�i po�áru domkuob�ana Jane�ka na Baních bylapoprvé pou�ita motorová st�íka�-ka.

� V roce �929 je likvidován velkýpo�ár v továrn� Vindy�. P�i akcise nadýchal �len Josef Falsgrábotravných plyn� a po po�áruzem�el.

� �estnou kapitolou je ú�ast p�í-slu�ník� sboru v�etn� dorostu nakv�tnových událostech v roce�945 p�i povstání �eského liduproti okupant�m. P�i nich zahy-nul �len Josef Kaftan.

� V roce �947 a �954 �lenové mi-nimalizují �kody p�i velkých po-vodních na Berounce.

� V roce �966 ú�ast na likvidacipo�áru cukrovaru v Mod�anech.

Od z�ízení HZSMP se dobro-volní hasi�i zú�ast�ují záchran-ných akcí v rámci výjezd� profesi-onálního dru�stva.

Za v�echny tyto zásluhy bylsbor vyznamenán �adou ocen�nív�etn� nejvy��ích (�estný praporse stuhou a dal�í diplomy a me-daile).

Záv�rem, spí�e jako perli�ku,lze uvést to, �e radotín�tí hasi�i sedostali i do krásného um�ní, kdy�slovutný Jan Werich ústy vodníka�ochtana vypráví ve h�e Divotvor-ný hrnec o po�áru v T�eboni: �Bylto tak veliký po�ár, �e p�ijeli hasi-�i a� z Radotína�, k �emu� n�kdydodával: �A co jich bylo � dva, ce-lá delegace�.


�lenové sboru v roce �944

chot� (nyní d�m U koruny). V roce�922 byl zakoupen pozemek U stu-dánky, kterému se pozd�ji �íkaloU �erno�ic, a upraven na letní cvi-�i�t�. V roce �928 byla z�ízena t�-locvi�na v upravené budov� býva-lého cukrovaru, kde bylo té� letnícvi�i�t�. V roce �932 byla otev�enanov� postavená sokolovna, kde secvi�í dodnes. V sokolovn� a naotev�eném h�i�ti se provozovala �a-da sportovních disciplín, hrála seházená, odbíjená, byla tam sporto-vi�t� na gymnastická cvi�ení, b�h,skoky do dálky, do vý�ky i o ty�i,

��

Tradice organizované t�lový-chovy v Radotín� je spojena s �in-ností n�kolika sportovních oddíl�.B�hem let jich vzniklo po�ehnan�a provozovala se v nich �ada r�z-ných sportovních odv�tví. Vývojjednotlivých oddíl� a sport� probí-hal v kostce následovn�:

První t�locvi�ný spolek Sokolbyl zalo�en v roce �888, a to kon-krétn� 28. �íjna. Cvi�ilo se v hos-tinci U �eské koruny a od roku�904 v tehdy nové obecné �kole.První letní cvi�i�t� bylo na zahrad�hostince a pak za stodolou u Dr-


�lenové Sokola � �938

tín�tí sokolové se rovn�� pravidel-n� ú�astnili celostátních slet�, co�byla nejv�t�í odm�na za jejich úsi-lí. P�sobení Sokola nespo�ívalopouze v oblasti t�lovýchovy, alem�lo té� nápln� spole�enské a kul-turní, je� vychovávaly k vlastenec-tví a národní hrdosti. I proto byla�innost Sokola násiln� p�eru�enaN�mci v dubnu �94�. Obnovenabyla hned po válce, ji� v kv�tnu�945. K dal�ímu dlouhotrvající-mu p�eru�ení �innosti s úmyslemprogramov� zni�it ideu Sokoladocházelo po tzv. o�ist� od roku�948 a� do roku �989. V období�950��954 byly pro t�lovýcho-vnou organizaci ur�eny politický-mi orgány názvy Sokol Kovo-cement, Sokol Kovo, Spartak Aero,Spartak Stavoloko, a� posléze v ro-ce �952 Dobrovolná sportovní or-ganizace (DSO) Spartak Radotín.Jen t��kou a usilovnou prací zby-lých �len� a pam�tník� se po roce�989 poda�ilo vzk�ísit a obnovittradici Sokola. V roce 2000 �ítá�lenská základna 456 osob.

vrhy diskem, o�t�-pem a koulí. Na h�i�-ti se pravideln� p�ed-vád�la ve�ejná vy-stoupení v prostnýchcvi�eních, jim� p�ed-cházel slavnostní pr�-vod cvi�enc� v úbo-rech. Pr�vod s vlastníhudbou vedl od nád-ra�í obloukem p�esv�t�inu Radotína a�k sokolovn�. Rado-

D�lnická t�locvi�ná jednotaDTJ byla zalo�ena v roce �902.Její �lenové cvi�ili zpo�átku v hos-tinci U Brüknera (pozd�ji U Hory-míra �p. 72) a pak v hostinci U Bí-�k� �p. �6�. Ve 20. letech se cvi�i-lo i ve �kolní t�locvi�n�. �innostDTJ zanikla po roce �945.

Krátkou dobu od roku �922 p�-sobila v Radotín� Rudá hv�zda(h�i�t� kopané u závor), pozd�jiv Koso�i a� do roku �927.

Roku �922 vznikl fotbalový od-díl Radotínský SK. Kopaná se hrá-la nejprve na h�i�ti u Berounkypod p�ívozem, pozd�ji vzniklo no-vé h�i�t� v prostoru, kterému se �í-ká starý stadion. Tam na �kváro-vém podkladu radotínská kopanádosáhla nejv�t�ích úsp�ch�, kdy�v letech �958��959 a �962��967byla ú�astníkem II. ligy. V ro�ní-cích �962/63 a �963/64 skon�iladokonce na 3. míst�. Od roku �968hraje sout��e na tzv. novém stadi-onu.

Velkou tradici házené zalo�ilav roce �925 DTJ nejprve na fotba-lovém h�i�ti a v roce �930 u Be-rounky, v míst� dne�ního autoser-visu. Od roku �935 vyu�ívali há-zenká�i cvi�i�t� Sokola a v roce�940 h�i�t� RSK.

Dlouhodobá tradice tenisu seRadotínský almanach 2000 str. 56

Na �starém� � �kvárovém h�i�ti se hrála II. liga

datuje od roku �926. Hrálo se naupravené louce v místech jakov p�edchozím p�ípad�, tj. u Be-rounky. Od roku �930 byly postup-n� budovány dvorce v dne�níchprostorech, a to v�etn� klubovny.

V Sokole na cvi�i�ti cukrovaruvznikl v roce �927 volejbalový od-bor Sokola. Volejbal � odbíjená sehrála pak od roku �933 na cvi�i�tinové sokolovny. Po rozpu�t�níSokola byl zalo�en LTKR.

Po otev�ení sokolovny byl té�roku �933 ustaven odbor stolníhotenisu. Po rozpu�t�ní Sokola v roce�94� se hra zvaná tehdy ping-pongprovozovala v rámci RSK.

Od roku �940 se p�i RSK hrál

lední hokej, a to na kluzi�ti na fot-balovém h�i�ti a po válce té� nacvi�i�ti u sokolovny. Kluzi�t� fun-govalo jen za v�t�ích mraz�. Um�-lá ledová plocha nikdy nebyla.

Od roku �943 p�sobí v Radotí-n� organizovaná kanoistika. Vo-dácký sport vznikl p�i RSK a spor-tovi�t� bylo na louce u lázní. Po-�ádaly se akce na Berounce a ze-jména se organizovaly vodácké tú-ry na pramicích a kanoích, p�i kte-rých se sjí�d�la �ada �ek. Nejv�t-�ích úsp�ch� dosáhl vodácký sportv letech �957��973 v rychlostníkanoistice i ve vodním slalomu,kdy �ada sportovc� se stala p�ebor-níky v krajských sout��ích a mno-

*) Do vý�tu jsme za�adili namátkov� ty sportovce, kte�í dosáhli v kategorii dosp�lých a v daném sportovním odv�tví neobvykle výrazného úsp�chu,tj.ú�ast na Olympijských hrách, medailové umíst�ní na mistrovství sv�ta, Evropy a republiky; v p�ípad� kopané i dlouhodob�j�í u�inkování v zá-kladní sestav� prvoligového oddílu.

hých úsp�ch� bylo dosa�eno i namistrovstvích republiky.

Rok �948 je rokem vzniku oddí-lu ko�íkové � basketbalu. Zápasyse odehrávaly v sále sokolovny,p�echodn� i na sokolském cvi�i�ti.Dnes hrají basketbalisté své zápasyv t�locvi�n� základní �koly. Nej-v�t�ího úsp�chu dosáhlo mu�stvomu�� vít�zstvím v pra�ském p�e-boru v sezón� �994/95.

P��í výlety do blízkých i vzdále-ných jednot se po�ádaly ji� odvzniku Sokola, ale klasická turisti-ka se organizovan� provozovalateprve v rámci Spartaku Radotín odroku �957. V roce �970 byl zalo-�en turistický oddíl mláde�e TOM,který alespo� takto mohl pokra�o-vat v d�ív�j�í junácké tradici. V ro-ce �979 získal turistický oddíl po-zemek a objekt v �í�ních lázních,vybudovaný Klubem �eských tu-rist� v roce �942. V roce �989 by-la obnovena �innost junáckého od-dílu, který má klubovnu v sou�asnédob� v bývalé gará�i ve dvo�e do-mu U koruny.

Atletické disciplíny byly v�dysou�ástí sokolské t�lovýchovy a dozna�né míry i t�lovýchovy DTJ.Samostatný oddíl atletiky byl

v rámci Spartaku Radotín zalo�ena� po vybudování atletické dráhyna novém stadionu v roce �963.Nejv�t�í úsp�chy zaznamenala atle-tika v kategoriích mlad�ího dorostu.

V roce �965 vznikl p�i SpartakuRadotín kulturistický oddíl, kterýna�el úto�i�t� v budov� sokolovny.Zde, ve skromných podmínkách,vyrostlo n�kolik úsp��ných spor-tovc�.

Kdysi velice oblíbený sport ku-�elky za�ali jeho vyznava�i hrátzávodn� v roce �97�. Ku�elna jeukryta v tribun� nového stadionu.K nejv�t�ím úsp�ch�m pat�í ú�astdru�stva mu�� ve III. lize v r. �995.

Na p�elomu let �978/79 se podSpartak Radotín za�le�uje novýsport � softball. Mu�ská i �enskádru�stva hrají své zápasy na starémh�i�ti. B�hem n�kolika let dosahujímno�ství úsp�ch�, zejména mu�i,z nich� n�kte�í jsou �leny národní-ho dru�stva.

Po�átkem 80. let p�ibyl dal�ísport, tentokráte p�vodní hra indi-ánského kmene Irokéz� � lakros,pozd�ji té� jeho odno�e boxlakros�i fieldlakros. Domácí prost�edínalézá na h�i�ti u sokolovny podhlavi�kou Spartaku. V tomto málo

roz�í�eném sportu dosáhl Radotínvelkých úsp�ch� a mu�i i �eny sestali od té doby n�kolikrát mistryrepubliky, v n�kolika posledníchletech ji� jako jeden z oddíl�Sokola.

Zásadní zm�na v uspo�ádání ra-dotínských sportovních oddíl� na-stala na po�átku 90. let. Roku �99�po�ádali Sokolové o vrácení majet-ku, který jim byl p�edán. Tak do-chází �.9.�99� k delimitaci a k roz-padu Spartaku Radotín. Oddíly vy-u�ívající vnit�ní a vn�j�í prostorysokolovny z�stávají zast�e�eny podSokolem (ZRTV, lakros, badmin-ton, kulturistika), pod TJ Radotínse za�lenily kopaná, softball, no-hejbal, ku�elky, atletika a volej-bal). Roku �992 dochází k p�ejme-nování TJ na RSK. Tenis a basket-bal si zakládají vlastní jednotuLTC. Zbývající fungující sportovníoddíly si z�izují vlastní organizace(vodáci, turisté).

V na�í m�stské �ásti jsme semohli �i se je�t� m��eme setkat ta-ké se sportovci, kte�í a� radotín�tíob�ané, proslavili se v mimorado-tínských oddílech. Za v�echnyjmenujme ty, kte�í dosáhli význam-ných úsp�ch� *, jako nap�.:


� Jan Bártlú�astník neoficiálního MS (Stron-gman Cup) na Hawaii v roce 2000,jeden z deseti nejsiln�j�ích mu��sv�ta, ve dvou disciplínách nejlep-�í. D�íve lehký atlet, koula�, �lenDukly Praha se ziskem n�kolikamedailí z mistrovství republiky.

� Libu�e Cmíralová-Honzíkovásportovní gymnastka, �lenka ná-rodního týmu, 2. místo v sout��idru�stev na MS v roce �962

� Ivan �ermákmotokárový závodník, na mistrov-ství republiky ve t�íd� FC do �25ccm v roce �987 3. místo a v roce�992 2. místo

� Ladislav Gürtlerrychlostní kanoista, mistr republi-ky z roku �962 ve t�íd� C5 na trati�000 m

� Petr Hrbekhokejista, sou�asný hrá� SpartyPraha, �len reprezenta�ního týmuna ZOH v roce �992 a �994, mistrsv�ta z roku �992

� Josef H�ebe�ekmotokrosový závodník, �len Duk-ly Praha, mistr republiky ve t�í-d� do 350 a 500 ccm v letech�96� a �962. V roce �963 mistr�SSR ve t�íd� do 500 ccm. Na MS

v roce �965 ve t�íd� do 500 ccm3. místo.

� Pavel Hurdálektrasér a trenér zrakov� posti�enýchsportovc�, ú�astník paraplympij-ských her �992 v Barcelon�, s Pav-lou Valní�kovou zlaté medailev b�zích na �500 m a 3000 m (sou-�asn� i sv�tový rekord), vodi� nazimních paralympiádách �992v Albertville (st�íbro a bronz v b�-zích na ly�ích) a �998 v Naganu

� Martin Jiránekfotbalista, odchovanec RSK, hrá�I. ligy za Bohemians Praha a Slo-van Liberec, nyní hrá� nejvy��íitalské sout��e v týmu Reggina

� Eva Markovátenistka, v roce �953 mistryn� re-publiky v dámské �ty�h�e spole�n�se Zorkou Rampasovou

� Libor Raceklehký atlet, diska�, mistr �R v roce2000

� Vladimíra Rackoválehká atletka, diska�ka, ú�astniceOH �992 v Barcelon� a 2000 v Syd-ney, MS �999 v Seville, mistryn��R v roce 2000

� Karel Radafotbalista SK Slávia Praha, �lennárodního dru�stva �R

� Marie �ezní�kováházenká�ka, �lenka prvoligovéhooddílu Spartak Praha Sokolovo(Sparta Praha) trojnásobného vít�-ze první ligy v letech �96��965a vít�ze PMEZ v roce �962

� Petr Stachkulturista, v sedmdesátých letechn�kolikanásobný mistr �SSR veváze do 90 kg, v roce �975 a �977mistr Evropy, v roce �977 3. mís-to a v roce �978 2. místo na mist-rovství sv�ta

� Petr Turekautomobilový závodník na buggy-nách, v roce 2000 na mistrovství�R t�etí ve t�íd� do �600 ccm

� Zden�k Turekautomobilový závodník na buggy-nách, otec Petra Turka, mistr re-publiky bez rozdílu kubatury v ro-ce �979

� Otakar Vindy�hokejista, �len reprezenta�níhomu�stva �R, vít�z ME �9��,3. místo na ZOH v roce �920

� Ji�í Zídek ml.Basketbalista, první �ech hrajícínejpresti�n�j�í sout�� NBA; s li-tevským mistrem �algiris Kaunasvít�z PMEZ v ro�níku �998/99;nyní hrá� Realu Madrid


��

Zdravotnická slu�ba v Radotín�dlouho neexistovala. V �9. stoletípe�ovali o zdraví obyvatel okresnía obvodní léka�i. Na Zbraslavskubyli obvodní léka�i v Dob�ichovi-cích, Mní�ku, ve Slapech, a vevlastní Zbraslavi. Do Radotína do-jí�d�l léka� ze Zbraslavi, jmenovalse Gastl a byl N�mec. Kdy� byl veválce prusko-rakouské v roce �866zajat, dojí�d�l do Radotína z Jílo-vého MUDr. Bed�ich Holík, otec�ídícího u�itele Jaroslava Holíka.Pak a� do roku �899 následuje �a-da dal�ích dojí�d�jících léka��.Teprve v tomto roce je zmi�ovánprvní v Radotín� bydlící léka�MUDr. Vodenka. Ji� po�átkemdvacátého století byla p�i obecnímzastupitelstvu zdravotní komisea sirot�í rada. Roku �9�0 zakoupi-la obec d�m �p. 60 (dnes budovaZákladní �koly um�ní) a z�ídilav n�m v p�ízemních místnostechchudobinec. V té dob� vlastnilaobec té� d�m �p. 33a v blízkostikovárny a byty pou�ívali sociáln�slab�í ob�ané.str. 59 2000 Radotínský almanach

MUDr. Bohumil Vodenka

MUDr. Vodenkovi podle zápis�byl v roce �9�2 obcí vyplacen pau-�ál pro lé�ení chudých. P�i obec-ním zastupitelstvu existoval i chu-dinský fond neboli chudinská kasa,do které plynuly dary, dávky ze

zábav, z pokut a pod. Sociáln�pot�ebným pomáhalo i Bratrstvoa D�lnická beseda.

Místní skupina katolické charitybyla ustavena 24. listopadu �946s ú�elem: pé�e o mláde� � zdravot-ní i sociální podpora, pé�e o staré

a pot�ebné bez rozdílu nábo�enské-ho a politického p�esv�d�ení. V pro-sinci �946 bylo rozdáno z p�íd�luamerických katolík� 56 rodinámprádlo, boty, potraviny a od míst-ních katolík� �400 K�. V únoru�947 obdr�elo 35 rodin �atstvoa ��00 K� od stejných dárc�.

P�edsedou skupiny byl roku�946 Josef Pekárek a �947 Ferdi-nand Pur, oba místní duchovnísprávcové.

Krom� této charity byl �innýSvaz Katolických �en a dívek, její�místní odbo�ka pracovala k podpo-�e duchovní správy (p�edsedkynív roce �948 byla pí Marie Trnková)a Kostnická jednota, její� místníodbor se ustavil �. února �946.Ú�el Kostnické jednoty byl sdru�o-vat �eskoslovenské evangelíkyv�ech vyznání, podporovat a pro-hlubovat evangelický �ivot ve sm�-ru kulturním, sociálním a nábo�en-ském. P�edsedou byl profesorKarel Veselý (Havlí�kova 838).

Po roce �948 p�ipadla podobná

pé�e, ov�em �nále�it� upravená�,Obvodnímu ústavu sociálních slu-�eb Prahy 5. V Radotín� byl protyto ú�ely vy�len�n d�m �p. �90v ulici U Jankovky. V sou�asnédob� pe�ovatelskou slu�bu zaji�-�uje ji� p�ímo MÚ M� Praha-Radotín, a to od �.4.�995. Náplnípráce pe�ovatelské slu�by je po-skytování základních slu�eb a po-t�eb starým, nemocným a osam�-lým spoluob�an�m, kte�í ji� tytoúkony sami nezvládají. Dále pakposkytovat pomoc t�m, kte�í se ná-hle ocitnou ze zdravotních d�vod�v situacích, které sami pro svojido�asnou indispozici nemohouzvládnout (náhlé p�íhody, úrazyapod.).


D�m s pe�ovatelskou slu�bou

Zdravotnické za�ízení na �starém� sídli�ti

Chod pe�ovatelské slu�by zaji�-�ují 2 pe�ovatelky, � �idi� a vedou-

cí odd�lení. Pe�ovatelská slu�ba mák dispozici slu�ební v�z, který slou-�í k rozvozu ob�d�, nákup� apod.Slu�by se poskytují v terénu a v do-m� s pe�ovatelskou slu�bou, kterýp�esídlil do �p. 46�, Výpadová ul.Zde je �4 bytových jednotek � gar-zonier. Jedna je bezbariérová a slou-�í pro vozí�ká�e. V sou�asné dob�zaji��uje pe�ovatelské slu�by a po-t�eby pro 75 ob�an� Radotína,Lochkova a Velké Chuchle.

Krom� pe�ovatelské slu�by za-ji��ované m�stskou �ástí Praha-Radotín je v Otínské ulici umíst-n�n stacioná� charitativní slu�by�Nad�je�.

��

Toto období bylo zahájeno �sa-metovou revolucí� v listopadu�989, která se vedle radikálníchspole�enských a politických zm�nprojevila i v �ízení a správ� m�sta obcí nov� zvolenými orgány, kte-ré dostaly plnou pravomoc, alei zodpov�dnost za svoji �innost.

Jak bylo této samosprávné pra-vomoci vyu�ito v Radotín�?

V první �ad� bylo t�eba vybudo-vat chyb�jící infrastrukturu.

U� od roku �99� se za�alo s ka-belizací sítí. Dnes je ji� kabelizacev celém Radotín� n�kolik let do-kon�ena a umo��uje vyu�ít elek-trické vytáp�ní objekt�, plnou tele-fonizaci v�ech objekt�, zlep�ilo seosv�tlení ulic i místní rozhlas.

Do provozu byla dána kabelovátelevize, která krom� mnoha pro-gram� umo��uje sledovat 2x den-n� relaci místních radotínskýchzpráv v�etn� denního aktuálníhohlá�ení místního rozhlasu.

Jakmile byl odsouhlasen gene-rel de��ové a spla�kové kanalizace,


Výstavba kanaliza�ní sít�

vodovodního a plynového rozvo-du, bylo zahájeno kladení t�chtotrubních sítí, a to rovn�� p�i jed-nom výkopovém cyklu zakon�e-ném novou vozovkouv plné �í�i ulice. Vsou�asné dob� je pro-vedena hlavní kanali-za�ní stoka CLX doPrahy, centrální �ástRadotína, celá oblastmezi tratí �D a �ekouBerounkou a celá�ást pod Lahovskou.Práce pokra�ují sm�-rem na Lahovskou sdal�ím postupem dozbývajících �ástí Ra-dotína. Kompletní sí-t� jsou rovn�� prove-deny v nov� uprave-né ulici K Cementár-n�, která vede doLochkova.

Západní �ást Ra-dotína byla propoje-na s velkokapacitním

vodojemem na Lahovské, tak�e anip�i velkém odb�ru nehrozí nikdeomezení dodávky vody. Vodou jednes zásobena i oblast na Pískách

z omezeného lokálního zdroje. Navodárenský zdroj bude p�i prová-d�ní generální opravy napojenarovn�� ulice Zderazská.

Podstatná zm�na nastala v cent-ru Radotína, a to p�elo�kou t�lesapotoka do nového trubního t�lesapod tratí �D, a tím umo�n�ní ply-nulej�ího pr�jezdu pod sou�asným�elezni�ním mostem, jako� i nov�vybudovaným silni�ním mostemp�es potok v návaznosti na sv�teln��ízenou k�i�ovatku na Horymírov�nám�stí.

V rámci této akce byla provede-na bezpe�ná p��í stezka podél po-toka, s novým m�stkem p�es n�j,

umo��ující �kolním d�tem ze síd-li�t� bezpe�ný, sv�tly �ízený, p�e-chod p�es frekventovanou Karlic-kou ulici.

Byly odstran�ny r�zné zbytkystavebních dvor� z výstavby sídli�-t� a upraven park i zele� podél po-toka, vybudovány parkovací plo-chy u obchodního centra na sídli�tii u nové po�ty, a celé centrum bylozkulturn�no.

Dva star�í objekty vydané v res-tituci (objekt polikliniky a pe�ova-telský d�m �p. �90) byly nahraze-ny v roce �994 a �996 novýmistavbami. Ve dvou etapách (�994a �997) bylo za vydatné pomoci ra-

dotínské cementárny postavenonové moderní zdravotnické za�íze-ní, v n�m� je mimo léka�� bioche-mická laborato�, rehabilitace, lé-kárna a zubní laborato�.

Po desetiletí trvající problémp�echodu pro p��í p�es Berounku,�e�ený po zru�ení p�ívozu r�znýmilávkami, na lodicích �i vyu�itímponton�, kde bylo v�dy nebezpe�íutr�ení p�i povodních a nutnost od-stran�ní v zimním období, byl ko-ne�n� vy�e�en moderní visutoulávkou pro p��í, její� stavba byladokon�ena v roce �994.

V návaznosti na tuto lávku bylavybudována cyklistická stezka po-


Výstavba lávky

dél Berounky, která má od pe�ova-telského domu a� k pozemku zá-kladní �koly povrch ze zámkovédla�by, aby slou�ila i star�ím ob�a-n�m a maminkám s ko�árky k pro-cházkám po celý rok. Z obou stranna ni navazuje p��í a cyklistickástezka, v jednom sm�ru a� k �erno-�ickým chatám, v druhém sm�ru a�do �árova kola.

Pronikavého zlep�ení kvalityovzdu�í bylo dosa�eno jednak pro-vedenou elektrifikací a postupují-cím roz�i�ováním plynofikace, kdyvelké mno�ství dom� p�e�lo naekologické vytáp�ní, dále zru�enímstaré havarijní uhelné kotelny nastarém sídli�ti a zavedením teplo-vodu z plynové kotelny na novémsídli�ti v roce �992, jako� i plyno-fikací areálu �kol, objektu novéhostadionu, místního ú�adu a byto-vých dom� v plynofikované oblas-ti v letech �996�9.

Rozhodující vliv na sní�ení emi-sí a pra�nosti m�la rozsáhlá rekon-strukce a modernizace provedenáv radotínské cementárn�, kde bylaradikáln� sní�ena pra�nost a exha-lace. V jejím okolí jsou dnes �erve-né st�echy a zelený les a na komí-nech se nepozná, zda je cementár-na v provozu �i ne. Ke sní�ení se-kundární pra�nosti v celém údolí


Slavnostní otev�ení zdravotnického za�ízení

p�isp�la i generální oprava silniceLochkov�Radotín i silnice na Ci-kánku.

Byla dokon�ena oprava budovymístního ú�adu (�996), kde bylonutno pro roz�í�ení výkonu státnísprávy i pro Lochkov a VelkouChuchli zprovoznit i podkrovía provést sanaci celé budovy. Rov-n�� v Kulturním st�edisku byla za-hájena sanace objektu, z finan�níchd�vod� v�ak do�lo zatím jen k do-kon�ení I. etapy � t.j. sociálníhoza�ízení, zázemí a schodi��ovéhotraktu (�998).

Budova I. stupn� základní �koly,kde hrozilo poru�ení st�e�ních �ímsa byla poru�ena omítka, dostala no-

vou fasádu a nové sociální za�ízení(�999). V souvislosti s tím a v rám-ci do�e�ení odvodu de��ových vodbyl upraven i prostor p�ed touto�kolou a cesta ke h�bitovu. Novoufasádu po�ídila i církev na kostele,tak�e celé nám�stí�ko, dopln�néhojn� vyu�ívaným pítkem a lavi�-kami, se stalo p�íjemným prosto-rem k oddechu i posezení.

Místní knihovna dostala defini-tivn� objekt mezi gymnáziem a zá-kladní �kolou, tak�e je velmi dob�edosa�itelná d�tem, které ji hojn�vyu�ívají.

Postupn� jsou nahrazovaná ve-�ejná písková h�i�t� bezpra�nýmpovrchem, v leto�ním roce 2000

byla z�ízena i skateboardová p�e-ká�ková dráha.

K osobní pohod� a dobrému �i-votnímu prost�edí pat�í také dob�eudr�ovaná zele� i �istota ulic a ve-�ejných prostranství.

Je maximální snaha o údr�bua postupné roz�i�ování zelenýchploch a sadových úprav. V roce�999 byl nov� upraven pás podélulice Výpadové a byly z�ízeny ze-


Zákoutí u �koly s pítkem

lené plochy v�etn� odpo�ívadelu cyklostezky pod Autoservisema pod h�bitovem jako náhradní vý-sadba.

O úklid ulic a ve�ejných pro-stranství pe�ují technické slu�byjak strojním �i�t�ním, tak i ru�nímdo�i��ováním a splachováním ulic.

Ji� od roku �99� jsou na desetistanovi�tích periodicky rozmís�o-vány velkoobjemové kontejnery

na kovový odpad, na d�e-vo a na bioodpad. Ke ctiradotínských ob�an� nut-no uvést, �e nejsou vy-u�ívány pro jiné odpady,ne� je na nich uvedeno.V posledních letech je na-víc p�istavován kontejnerna velkoobjemový odpad.Pé�í hlavního m�sta jsoudále budována kontejne-rová hnízda pro separacipapíru, plast� a skla. Dokonce roku 2000 by m�labýt v docházkové vzdále-nosti cca 200 m. N�ko-likrát ro�n� je podle roz-pisu provád�n sb�r nebez-pe�ného odpadu. Navíc jev Radotín� v provozusb�rna surovin, kde se vy-kupuje papír, kovy a dal�ímateriály.

Posledních deset let p�ineslo ob-rovský rozmach soukromého pod-nikání. Vznikla �ada obchod�, n�-které z nich jsou otev�ené i v sobo-tu a v ned�li, je zde ve�erka, vy-rostl hotel Squash (�996), �adamen�ích ubytovacích kapacit, alei hotelový d�m. Restaurací a hos-p�dek neustále p�ibývá a jejichúrove� se zvy�uje, je tu �ada �eme-slník�, drobných i v�t�ích výro-ben.

K postupnému zlep�ení vzhleduRadotína p�isp�ly nejen investicedo sítí a renovovaných ulic, ale ta-ké postupn� provád�né úpravysoukromých objekt� i výrobníchhal a �ada nových, velmi atraktiv-ních rodinných dom�, které vyr�-stají v dosud nezastav�ných �ás-tech �i na jednotlivých volnýchparcelách.

Radotín se stal díky své atraktiv-ní poloze vyhledávaným místemk bydlení. Rychlé dopravní spojenís centrem a radikální zlep�eníovzdu�í, jako� i vybudování infra-struktury z n�j �iní d�stojnou sou-�ást Prahy, kde je navíc �ada pra-covních p�íle�itostí. Snahou je, abyv Radotín� spokojen� �ili a cítili sebýt doma nejen starousedlíci, alei ti, kte�í se p�est�hovali na sídli�t�nebo kte�í zde v poslední dob� sta-ví své nové domy.

��


Ing. Ji�í Holubstarosta

Ing. Milan Bouzekradní

Ing. Jan Farníkradní

Mgr. Karel Hanzlíkradní

Hana �i�kovázástupce starosty

Ing. Petr Binhack�len MZ

RSDr. Franti�ek �erno-horský, �len MZ

Ing. Ji�í Gut�len MZ

Ing. arch. Ivan Hrbek�len MZ

Michal Bou�a�len MZ

Ing. Josef Krampla�len MZ

RNDr. Pavel Pun�ochá�,CSc., �len MZ

Ing. Jaroslav �indelka�len MZ

Ing. Milo� Valá�ek�len MZ

Petr Martínek�len MZ

M�stská �ást Praha-Radotín jejednou z 57 m�stských �ástí sou-�ástí hlavního m�sta Prahy (vesmyslu správního �len�ní) a je jed-notkou se samosprávní p�sobností.To znamená, �e vystupuje v práv-ních vztazích svým jménem, neseodpov�dnost z t�chto vztah� vy-plývající a své zále�itosti spravujesamostatn�. M�stská �ást vymezu-je p�sobnost starosty, jeho zástup-ce, tajemníka, vedoucích odbor�a pracovník� MÚ. Základem �in-nosti m�stské �ásti v oblasti samo-statné p�sobnosti je zabezpe�ováníhospodá�ského, sociálního a kul-turního rozvoje svého územníhoobvodu, ochrana a tvorba zdravé-ho �ivotního prost�edí a uspokojo-vání pot�eb ob�an�, správa majet-ku sv��eného m�stské �ásti. Samo-statnou p�sobnost vykonává v roz-sahu uvedeném v §§ �3�20 e) záko-na o obcích, §§ 7��2 zákona o hl.m.Praze a Statutu hl. m�sta Prahy.


��

*) Stav p�ed �2.��.2000

V rámci p�enesené p�sobnostivykonává m�stská �ást státní sprá-vu, a to v rozsahu stanovenémzvlá�tními zákony, Statutem hl.m.Prahy a obecn� závaznými vyhlá�-kami hl.m. Prahy.

Ve smyslu územního �len�ní jeRadotín nadále sou�ástí Prahy 5(po�ta, soudnictví a pod.).

Orgány M�:

Vrcholným orgánem m�stské�ásti je patnácti�lenné místní za-stupitelstvo, které je voleno na�ty�i roky. Místní zastupitelstvovolí ze svých �ad starostu, zástup-ce starosty a �leny rady MZ a od-volává je z funkce, schvaluje roz-po�et m�stské �ásti a vyú�továníhospoda�ení za uplynulý kalendá�-ní rok; schvaluje program rozvojeúzemního obvodu m�stské �ástia rozhoduje o majetkoprávníchúkonech.

Výkonným orgánem m�stské�ásti v oblasti samostatné p�sob-nosti je p�ti�lenná rada místního

zastupitelstva. Rad� MZ nep�íslu�írozhodovat v oblasti p�enesené p�-sobnosti. Rada MZ se �ídí zákonemo obcích a zejména zabezpe�ujehospoda�ení M� podle schválené-ho rozpo�tu a plní v��i za�ízenímzalo�eným nebo z�ízeným MZúkoly zakladatele a z�izovatelea jmenuje a odvolává jejich vedou-cí, kontroluje jejich �innost. RadaMZ rozhoduje o organiza�ní struk-tu�e místního ú�adu a po�tech od-bor�; jmenuje a odvolává tajemní-ka MÚ se souhlasem primátoraHMP; jmenuje a odvolává vedoucíodbor� na návrh tajemníka, schva-luje organiza�ní �ád MÚ a stanovícelkový po�et pracovník� MÚ; p�i-jímá petice a zabezpe�uje jejichprojednání a vy�ízení.

Starosta je statutárním orgánemM�, p�ipravuje a �ídí sch�ze míst-ního zastupitelstva a rady. Ze své�innosti je odpov�dný zastupitel-stvu M�.

Rada MZ z�izuje jako své kon-trolní a iniciativní orgány komise,

kon� a Statutu hl.m. Prahy a obec-n� závazné vyhlá�ky hl.m. Prahy.MÚ rozhoduje v prvním stupni vesprávním �ízení, pokud nad�ízenýorgán nebo zvlá�tní zákon nestano-ví jinak. Ve v�cech p�enesené p�-sobnosti je MÚ pod�ízen magistrát-nímu ú�adu. Tajemník plní úlohuvedoucího organizace, vedoucíhov pracovn� právních vztazích a �ídí�innost ú�adu. Tajemník není �le-nem zastupitelstva, ale p�i jed-

jmenuje a odvolává z funkce p�ed-sedy a �leny komisí a kontroluje je-jich �innost. Na volební období�998�2002 si rada MZ z�ídila ko-mise: kontrolní; finan�ní; letopi-seckou; bytovou; sociální a zdra-votní; stavební; �kolskou, kulturnía mláde�e; �ivotního prost�edí �ve�ejného po�ádku. Rada MZ si ja-ko zvlá�tní orgán z�ídila povod�o-vou komisi a Sbor dobrovolnýchhasi��.

Místní ú�ad je univerzálním or-gánem p�sobícím v samostatnéi p�enesené p�sobnosti. Tvo�í jejstarosta, zástupce starosty, tajem-ník a pracovníci MÚ.

V �ele MÚ stojí starosta. Místníú�ad plní úkoly, které mu ulo�ilarada MZ nebo MZ; usm�r�uje poodborné stránce za�ízení, které sim�stská �ást z�ídila; pomáhá komi-sím v jejich �innosti a vykonávástátní správu podle zvlá�tních zá-


Budova Místního ú�adu po rekonsrukci

náních zastupitelstvaa rady má hlas porad-ní. Pro jednotlivé úse-ky �innosti MÚ jsouz�ízeny radou MZ od-bory, odd�lení, referá-ty, které jsou sou�ástíMÚ (viz dal�í dvou-strana � organiza�nípavouk). Úkolem od-bor� je vykonávatstátní správu a samos-právu podle organi-za�ního �ádu MÚ, p�í-padn� podle pov��enírady MZ tak, aby bylazaji�t�na �innost MÚjako orgánu M�.


��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��


��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��


��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��

��


Vydal Ú�ad M� Praha-Radotín v roce 2000Náklad 3 000 výtisk�

Design a p�edtisková p�íprava: DTP studio Ing. Old�ich Pechar � chrán�ná dílnaTisk: Grafotechna Print s.r.o.

Radotínský almanach 2000 - Praha 16 · 2008-03-18 · Radotínský almanach 2000 str. 4 Vá ení...

Documents

Transcript of Radotínský almanach 2000 - Praha 16 · 2008-03-18 · Radotínský almanach 2000 str. 4 Vá ení...