Projekt ZOO Praha 6. ročníkŽivočichové vodního prostředí

Ekologický přírodopis

začátek trasy

lachtani tučňáci plameňáci gaviálové vodní svět živočichové

naší přírody, rybník

mlýnský náhon

člunozobci ptačí laguna

konec trasy

Lachtani jsou šelmyskupiny ploutvonožců.Na rozdíl odpodobných tuleňůmohou svoje zadníkončetiny podsunoutpod tělo a díky tomu sedokáží poměrně dobřepohybovat po břehu.Lachtan jihoafrický žijepři pobřeží jižní Afrikya Austrálie. Živí sepředevším rybami, vjídelníčku mají i bezobratléživočichy, hlavně korýše(raky, humry, langusty)

a měkkýše

(mlže,hlavonožce).

Tučňák Humboldtův Tito ptáci jsou dokonale přizpůsobeni podmínkám životu v moři, ale i na souši dokáží překonávat strmá skaliska a ledové bariéry. Ve vodě plave pomocí veslovitých křídel, kormidluje nohama.

Plameňáci• Ptáci, přizpůsobení životním podmínkám v mokřinách a pobřeží jezer,

často slaných. Mají nápadný zobák, tvarovaný pro filtrování potravy – hlavně drobných korýšů – v poloze hlavou dolů, takže potápějí horní čelist a pohybem spodní čelisti vodu filtrují.

Gaviál indický• Je jedním z nejvzácnějších zástupců krokodýlů. V přírodě žije ve velkých řekách

s členitými břehy a dostatkem ryb. Vzácný se stal hlavně kvůli změnám v životním prostředí – znečištění řek, ztráta původních biotopů, intenzivní rybolov jej připravuje o potravu. Býval i často loven lidmi. V současnosti v přírodě přežívá už jen okolo 200 jedinců, z toho ale pouze 20 dospělých samců.

vodní světMokřad, volné vodní plochy, ostrůvky a kanály zarůstající vegetací, představují životní prostředí vodního ekosystému, bohatého na život. Rostliny jako producenti poskytují bohatou potravu býložravým organismům, další významnou složku potravy představuje zooplankton. Dostatek potravy zde nacházejí ryby, které jsou důležitou složkou potravního řetězce, konzumentů vyšších řádů třídy ryb, plazů, ptáků i savců.

živočichové naší přírody V malých voliérách této části ZOO je možné pozorovat zástupce řádu pěvců,holubovitých, šplhavců, kteří žijí v naší přírodě. Všichni naši volně žijící ptácijsou chráněni a zoologické zahrady musí mít k jejich chovu v zajetízvláštní volení. Držet doma v zajetí ptáky, odchycené v přírodě je zákonemzakázáno. Zdejší expozice nám je umožní pozorovat zblízka.

. U rybníčku najdeme naučnou informaci o zakládání rybníků a jejich vlivu na tvář krajiny. Jde o původně umělý ekosystém vznikající ovšem na místě původních mokřadů, ve kterém při dobrém hospodaření rybářů nachází životní prostředí množství vzácných obojživelníků, vodních ptáků i někteří savci.

Mlýnský náhon

Najdeme zdemodelový příkladekosystémulužního lesa. Tyto pravidelnězaplavovanéoblasti bylyv minulosti dalekovíc rozšířené.Kromě toho, žeposkytovalyživotní prostředímnožství vodnícha pobřežníchrostlin a živočichů,byly taképřirozenýmiplochami,zabraňujícímipovodním.

Člunozobec africký

je 120 cm vysoký, modrošedě zbarvený pták s ohromným zobákem. Ve východní subsaharské Africe žije v rozsáhlých močálech, kde se živí rybami, především bichiry a bahníky i malými krokodýly.

Ptačí laguna

• Pozorovat můžeme několik druhů evropských bahňáků, jako pisily čáponohé, tenkozobce opačné, břehouše rudonohé i jespáky. Také jsou zde různé druhy kachen, čápů, ibisů, volavek i kolpíci. Ve velkých prostorách kolem vodních nádrží chová pražská ZOO několik vzácných druhů jeřábů.

• U všech těchto ptáků můžeme pozorovat přizpůsobení tvaru těla a zobáku pobytu a lovu ve vodním prostředí.

nashledanou