Dieđ. St. 42(2016 – 2017)

Dieđáhus Stuorradiggái

Sámedikki doaimma birra 2016

Meld. St. 42(2016 – 2017)

Melding til Stortinget

Sametingets virksomhet 2016

2 Dieđ. St. 42 2016–2017Sámedikki doaimma birra 2016

Sisdoallu

1 Álggaheapmi .................................. 5

2 Ráđđehusa bargu sáme-politihkalaš gažaldagaiguin ja Sámedikki jahkedieđáhusa čuovvoleapmi ............................... 6

2.1 Sámedikki birra .............................. 72.2 Sámi gielat ....................................... 8

2.3 Sámi kultuvra ja kulturmuittut ..... 92.4 Ealáhusovdáneapmi, biras ja

areála ............................................... 102.5 Bálvalusa ássiide ............................ 112.6 Ráđđádallamat ................................ 142.6.1 Ráđđádallanbargovugiid

geavaheapmi .................................. 14

Sierra mielddus: Sámedikki 2016 jahkedieđáhus

Dieđ. St. 42(2016–2017)

Dieđáhus Stuorradiggái

Sámedikki doaimma birra 2016

Gieldda- ja ođasmahttindepartemeanta ráva geassemánu 21. b. 2017, dohkkehuvvon stáhtaráđis seamma beaivvi.

(Solberg ráđđehus)

1 Álggaheapmi

Sámedikki 2016 jahkedieđáhusa mearridii Sáme-dikki dievasčoahkkin jagi 2017 njukčamánu 9.beaivvi. Stuorradiggedieđáhusas áigu ráđđehus

kommenteret soames áššiid Sámedikki jagi 2016jahkedieđáhusas.

6 Dieđ. St. 42 2016–2017Sámedikki doaimma birra 2016

2 Ráđđehusa bargu sámepolitihkalaš gažaldagaiguin ja Sámedikki jahkedieđáhusa čuovvoleapmi

2017 guovvamánu 6.beaivvi lei 100 jagi áigi govuosttaš sámi riikkačoahkkin lágiduvvui Troandi-mis. Ovttas Troandin suohkaniin ja Lulli-Trøn-delága fylkkasuohkaniin bovdii Sámediggiávvodoaluide Troandimis. Tråante 2017 doaluinávvudedje demokráhtalaš árvvuid, seammás govuosihedje sámi giela, kultuvrra, ealáhusaid ja his-torjjá girjáivuođa ja govdodaga 100-jagi perspekti-ivvas. Jagi 2016 ođastuvvon nationálabušeahtasjuolluduvvui 4 milj. ruvdno ávvodoaluide kulturde-partemeanta ja Gielda- ja ođasmahttindeparte-meanttaid bušeahtaid bakte.

Ráđđehusa mihttomearri lea ahte sápmelaččatálgoálbmogiin galget beassat ovddidit gielaset,kultuvrraset ja servvodateallimiiddiset. Sámediggilea ráđđehusa guovddáš eavttuidbiddji ja gulahal-languoibmi sámepolitihkas. Sápmelaččaid álbmot-válljen ásahus de Sámediggi buoremusat dovdá jadiehtá molsašuvvamiid sámi servodagas, ja sis leamaiddái máhttu ja diehtu mii adnojuvvo stuorimushástalussan iešguđetge sámi báikegottiin ja servo-dagain. Dán stuorradiggeáigodagas lea ráđđehusovttas Sámedikkiin bures lávkon ovddasguvluidehálaš sámepolitihkalaš áššiid oktavuođas.

2014 čakčamánus ásahii ráđđehus, ovttas-ráđiid Sámedikkiin, sámi giellalávdegotti. Lávde-goddi gárvvistii raporttastis NAČ 2016:18 Váibmo-giella. Evttohuvvon láhkaevttohusat, doaibmabijuidja ortnegiid sámegielaid várás. Raporta gárvvistuv-vui 2016 golggotmánu 10.beaivvi ja ovddiduvvuiSámediggái ja Gielda- ja ođasmahttindepartemen-tii, vrd. máinnašeapmi 2.2. Sámi Gielaid kapihtta-lis.

Sámi giellalávdegoddi deattuha ahte gávdnisámegielat gelbbolašvuohta lea eaktun vai sámegi-ella galgá seailut boahtte áigái. Seammásčujuhuvvo ráđđehus davviguovllu strategiijas ahtemáŋggaid fágasurggiin váilot olbmot geain leasámegielat gelbbolašvuohta. Skuvllain ja mánáid-gárddiin váilot sihke oahpaheaddjit ja ovdaskuv-laoahpaheaddjit geat sáhttet oahppit sámegielas jasámegillii. Máhttodepartemeanta, Gielda- ja ođas-mahttindepartemeanta, Sámediggi ja Sámi allas-kuvla leat ovttamielalačča das dárbbašuvvojit

sihke oanehisáiggi ja guhkitáiggi doaimmat matsáhttet dagahit vejolažžan rekrutteret eanet sáme-gielat oahpaheddjiid sihke mánáidgárdái ja skuv-lii. Danin lágiduvvui vuosttaš bargobádji dán fáttásRomssas 2017 geassemánu 2.beaivvi.

Sámi vuoigatvuođalávdegotti raportta NAČ2007: 13 Ođđa sámeriekti sisttisdoallá ollu árvalu-said mat gáibidit vuđolaš meroštallama. Okta dáinlea árvalus ođđa ráđđádallan- ja áššemeannudan-lága. Ráđđehus lea ráđđádallamiin Sámedikkiinbuori muddui olahan ovttamielalašvuođa ráđđá-dallama láhkanjuolggadusaid evttohussii, vrd.máinnašeapmi kapihttalis 2.6.1 Geavaheamesráđđádallanbargovugiid.

Departemeanta sáddii 2016 čavčča raporttaSámediggái mas leat ovddut ja váivvádusat das jusbušeahttapoasttat man bakte dál juolluduvvoruhta Sámediggái biddjojit oktan poastan leadigaštallojuvvon. Raporttas árvvoštallojuvvojitiešguđetge modeallat mas čohkkejit buot dahjeeanas juolludemiid Sámediggái ovtta bušeahttapo-asta bakte, čađahanvejolažžan. Okta oavdduindákkár čohkkemin lea ahte dat dagaha Sáme-diggái stuorit doaibmavejolašvuođa ja ieš vuoruhitálbmotválljen ásahussan. Deháleamos vuostaág-gan dákkár čohkkemii lea ahte iešguđetge depar-temeanttaid suorgeovddasvástádus dáinna vugiinšaddá eanet eahpečielggasin. Jus dákkáreahpečielggasvuođa galggaš geahpidit de gáibi-duvvojit doaibmabijut. Dáidá maiddái leat dárbunčielggasmahttit vuođđolágalaš ovddasvástádusavejolaš oktasaš juolludeami hárrái. Sámediggi sád-dii ieš beroštusčállosa 2017 guovvamánus. Sáme-diggi deattuha ahte dás lea iešmearridanvuoi-gatvuohta, ja earenoamáš sajádat mii čuovvuvuođđolága § 108 mielde, mii ferte leat vuolgga-sadji bajitdási prinsihppa go galgá mearridit buše-ahttamodealla, iige deattuhit departemeanttaidsuorgeovddasvástádusaid, bargodábiid ja reporte-remiid. Sámediggi celkkii beroštusčállosis ahtelea dárbbašlaš ahte bušeahttasirdimat dáhpáhuv-vet ovtta poastta bakte, ja ahte dán poastta rámmatdat lea man birra galget čađahuvvot ráđđádalla-mat gaskal departemeanta ja Sámedikki mii čad-

2016–2017 Dieđ. St. 42 7Sámedikki doaimma birra 2016

nojuvvo jahkásaš proposišuvdnii sámepolitihkalašbarggu birra.

Ráđđádallamiin čujuhii departemeanta molssa-ektui mii sáhttá árvvoštallojuvvot, lea rievda-deames lágideami jahkásaš dieđáhus Stuorra-diggái Sámedikki doaimma birra. Earret earásáhttá árvvoštallat ahte galgá do dat ovddiduvvotja meannuduvvon giđđabájis, ja ahte livččii govejolaš rievdadit ráhkkanusa nu ahte dieđáhuseanet čujuha ovddasguvlui. Nubbe eará molssae-aktu lea jahkásaš dieđáhus oktanaga bušeahtain.Sámediggi doalahii iežas oaivila das ahte eavttut jačanastusat Sámedikki bušeahttarámmaide berrejitmearriduvvot proposišuvnna bakte, mat ovddiduv-vojit ja meannuduvvojit giđđabájis, nu movt suo-hkanproposišuvdna, ja ahte vuolggasadji galgáleat ahte buot juolludeamit ovttastahttojuvvojitbuot juolludemiiguin Sámediggái stáhtabušeahtabakte ovtta bušeahttapoastta bakte.

Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta háliida,ráđđádallamiin Sámedikkiin, joatkit barggu ahteárvvoštallat bušeahttamodealla mii čohkke buotjuolludemiid Sámediggái ovtta bušeahttapoastabakte dahje vejolaš eará modeallaid mat buorebutgo odne lágidit Sámediggái buoret vejolašvuođavuoruhit sámepolitihkalaš doaimmaid mearriduv-von bušeahttarámma siskkobealde. Vejolaš ođđabušeahttaortnet sáhttá áramusat leat sajit jagi2019 rájes. Sámedikki oaivvilda ahte ferte vuosčielggadit mii galgá leat ođđa bušeahttamodeallavuolggasaddji man bakte juolluduvvojit ruđatSámediggái ja sámi doaimmaide, ovdal go sáhttitjoatkit ráđđádallamiiguin.

Norga, Ruoŧŧa ja Suopma loahpahedje Sáme-konvenšuvnna šiehtadallamiid jagi 2016:s.Sohppojuvvon konvenšuvdnateaksta lea dál sád-dejuvvon Sámedikkiid meannudeapmái. Kon-venšuvdna láhče golmma riikkaid sápmelaččaideoktasaš rámmavuogádaga mii lea heivehuvvondavviriikkalaš sámi kontekstii. Konvenšuvnna baji-muš mihttomearri lea ahte sápmelaččat galgetbeassat seailluhit, geavahit ja ovdánahttit gielaide-aset nu ahte almmá riikkaráját eastagiid haga.Norgga šiehtadallansáttagottis lea leamašanguokte ovddasteaddji Gielda- ja ođasmahttinde-partemeanttas, okta ovddasteaddji Olgoriikkade-partemeanttas ja guokte ovddasteaddji Sámedik-kis.

Sámediggi lea ceggen gažaldaga almmolašduohtavuođakommišuvnna ásaheami birra mii leasápmelaččaid dáruiduhttima birra. Gielda- ja ođas-mahttindepartemeanttas lea seamma oaidnu goSámediggi ahte das ahte lea leamašan dárbu dus-tet ja eastadit dáruiduhttinpolitihka, ja ahte lea

dárbu háhkat eanet dieđuid dáruiduhttima váikku-husain sápmelaččaide ja kvenaide. Departe-meantta háliida eanet gulahallama Sámedikkiindas makkár vugiid bakte lea vejolaš háhkat eanetmáhtu ja dieđuid. Ášši ovddiduvvui Stuorradikkimeannudeapmái maŋŋil áirrasárvalusa mii ovddi-duvvui juovlamánu 20.beaivvi 2016. Stuorradiggilea meannudan dán ášši sierra áššiin.

Suohkanođastusa oktavuođas árvalii ráđđe-hus, maŋŋil go lei ráđđádallan Sámedikkiin, juo-hkit Divttasvuona suohkana Nordlánddas. Árva-lus mielddisbuvttii ahte suohkana nuorta-davvioassi ovttastahttojuvvo Áhkkánjárggain ja Bálá-giin, Divttasvuona suohkanstivra dáhtu mielde, jaoarje-lulábealli ges ovttastahttojuvvo Hápmiriin vaijulevsámi biras vuhtiiváldojuvvo. Muđui čujuhaGielda- ja ođasmahttindepartemeanta Prop. 96 S(2016–2017) Suohkanstruktuvrra rievdadusat.

Dan mielde movt lea mearriduvvon Bargo-vuogádagas man mielde stáhtalaš eiseválddiid jaSámedikki deaivvadit ráđđádallamiidda de leaGielda- ja ođasmahttindepartemeanta ráđđádallanSámedikkiin doaibmabijuid birra Prop. 84 S(2016–2017) Regionála álbmotválljen ásahusaođđa juohkin. Sámediggi oaččui maiddái vejo-lašvuođa ovddidit oaiviliiddis go proposišuvdna leibarggu vuolde. Departemeanta áigu propo-sišuvnna čuovvoleamis ráđđádallat SámedikkiinDavvi-Norgga Fylkkaidjuohkima vejolaš beliidbirra mat njuolgut sáhttet váikkuhit sámiidberoštumiide. Departemeanta áigu maiddáiláhččet ovttasbarggu Sámedikkiin vel guhkkeliigo maid ráđđádallangeatnegasvuohta mearrida.

Bargamis davviguovlostrategiijain, mii alm-muhuvvui 2017 cuoŋománu 21.beaivvi, lea ráđđe-husa áigumuš ahte nannet ollislaš lahkoneapmidavviguovllupolitihkkii. Politihkka mii lea dehálašdavviguovlluide ferte doalvvuhit seamma guvlui,leaš dál báikkálaš, regionálalaš, nationála dahjeriikkaidgaskasaš dásis. Ráđđehusat leat danin ása-han Regionálalaš davviguovloforuma mii galgádagahit lagabui gulahallama davviguovlopolitihkabirra gaskal nationála ja regionálalaš eiseválddiidja Sámedikki. Forumis digaštallojuvvojit čuolbma-bealit mat leat guovddážis davviguovllu ovdá-neamis, ja mat gáibidit áŋgiruššama rástá sekto-riid ja hálddašandásiin.

2.1 Sámedikki birra

Vuođđolága § 108 mearrida ahte:

«Stáhta eiseválddit leat geatnegahttojuvvonláhčit dili nu ahte sámi álbmotčearda sáhttá

8 Dieđ. St. 42 2016–2017Sámedikki doaimma birra 2016

seailluhit ja ovddidit gielaset, kultuvrraset ja ser-vvodateallimiiddiset.»

Dáinna vuođđolágamearrádusain leat Norggaeiseválddit mearridan lágalaš, politihkalaš jamorálaš geatnegasvuođaid láhčit dili nu ahte sáp-melaččat galget sáhttit ja beassat seailluhit ja ovd-didit gielaset, kultuvrraset ja servodateallimiiddii-set. Paragráfa láhče sápmelaččaide aktiivvalašsajádaga ja vejolašvuođa áimmahuššat iežasetberoštumiid, ja lea hábmejuvvon dainna jurdagiinahte dat galgá suodjalit ja ovdánahttit giela, kultu-vrra ja servodateallima.

Sámediggi ásahuvvui 1989 geassemánu12.beaivvi lága nr 56 Sámedikki ja eará riekte-dilálašvuođaid (Sámelága) mielde. Sámelágaovdabargguin deattuhuvvui ahte Sámedikki válddigalggai leat vejolaš ovdánahttit, ja ahte váldi čađatgalgá árvvoštallojuvvot, vrd. Od.prp. nr. 33 (1986–87) ja Evttoh. O. nr. 79 (1986?1987). Viidásetdeattuhuvvui ahte sápmelaččaide galgá «mieđi-huvvot mearkkašahtti iešmearrideapmi ja váikku-hanfápmu áššiin mat leat earenoamáš dehálaččasámi kultuvrii», vrd. Od.prp. nr. 33 (1986–87).

Sámediggi lea dađistaga ožžon eanet váikku-hanfámu daid áššiin mat gusket sápmelaččaide.Sámedikkis lea ožžon mearridanválddi máŋggaidsurggiin mat earenoamážiid, dahje buori muddui,leat láhččojuvvon sápmelaččaid várás. Seammáslea Sámediggái mieđihuvvon váikkuhanfápmu goleat ožžon vejolašvuođa váikkuhit mearrádusaidáššiin mat Sámedikki mielas gusket sápme-laččaide.

Stáhta lea geatnegahttojuvvon ráđđádallatSámedikkiin vai galget olahit ovttamielalašvuođaSámedikkiin dakkár áššiin mas eiseválddit árv-voštallet doaibmabijuid dahje lágaid mearridit matnjuolgut váikkuhit sámiid beroštumiid, vrd. ILO-konvenšuvdna nr. 169 art. 6 ja bargomeanut ráđđá-dallamiidda gaskal stáhtalaš eiseválddiid ja Sáme-dikki.

Jagi 2016 hálddašii Sámediggi oktiibuot 437,6milj. ruvnno. Sámedikki váikkuhangaskaoapme-rehketdoallu čájeha ahte Sámediggi oktiibuot juol-ludii 297,4 milj. ruvnno doarjaga iešguđetge ulb-miliidda. Sámediggi lea válljen várret stuorimusoasi dáin ruđain kultuvrii (131,5 milj. ruvnno), gil-lii (75,2 milj. ruvnno) ja ealáhusaide (33,3 milj.ruvnno).

Sámedikki jagi 2015 dagahedje oktiibuot 143,9milj. ruvnno. Dán supmis válljii Sámediggi várret31,3 milj. ruvnno politihkalaš doibmii, ja dain ledjestuorimus poasttat dievasčoahkkin ja sámedig-geráđđi. Hálddahuslaš golut dagahedje jagi 2016oktiibuot 112,5 milj. ruvnno. Sámedikki hálddahu-

sas ledje 2016 juovlamánu 31.beaivvi 143 jahke-virggi.

Sámedikki 2016 jahkerehketdoallu čájeha nega-tiivva dássádaga 3,7 milj. ruvnnuin. Sámedikki 2016dárkkistuvvon bušeahtas várrejuvvui ruhta mii njul-gii rehketdoalu negatiivva dássádaga.

Jagi 2016:s oaččui Sámediggi juolludeamiMánáid- ja dásseárvodepartemeanta, Dear-vvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta, Dálkkádat-ja birasdepartemeanta, Gieldda- ja ođasmahttinde-partemeanta, Kulturdepartemeanta, Máhttodepar-temeanta ja Oljo- ja energiijadepartemeanta buše-ahtaid bakte.

Sámediggi hálddaša maiddái oktiibuot 9,5 milj.ruvdnosaš liigejuolludemiid ja doarjagiid. Dátruđat juolluduvvojit Gieldda- ja ođasmahttindepar-temeanta bušeahta bakte (válgadutkan ja gield-daođastusa bargui), Kulturdepartemeanta buše-ahta bakte (doarjja sámi falástallamii), Olgoriikka-departemeanta bušeahta bakte (riikkaidgaskasašbargui) ja Riikkaantikvára bušeahta bakte.

2.2 Sámi gielat

Seailluhit ja nannet sámi gielaid lea dehálaš gogalgá seailluhit ja ovdánahttit sámi kultuvrra jaservodateallin. Vuoigatvuohta sámegiela geavahitgo deaivvada almmolašvuođain ja vuoigatvuohtaoahppat sámegiela ja oažžut oahpahusa sámegillii,leat deháleamos vuoigatvuođat sápmelaččaide.

Sámedikkis lea guovddáš sajádat sámi giella-barggus. Seammás lea Norgga eiseválddiin vál-doovddasvástádus. Lea stáhta ovddasvástádusláhččet ahte sámi giella suodjaluvvo ja ja ahta-nuššá. Almmolaš doaimmain lea ovddasvástádusiežaset bargosuorggis vuhtiiváldit sámi giellage-avaheddjiid vuoigatvuođaid.

Sámediggi jugii jagi 2016 oktiibuot 75,2 milj.ruvnno iešguđege gielladoaimmaide. Earret earáleat ruđat juhkkojuvvon suohkaniidda ja fylkka-suohkaniidda mat leat siskkobealde sámegielahálddašanguovllu, sámi giellaguovddážiidda,iešguđetge giellaprošeavttaide, stipeandan joatk-kaskuvlla ohppiide geain lea sámegiella fága-suorggis ja Sámi Giellagáldui (Davviriikkalaš sámifága- ja resursaguovddáš).

Jagi 2014 čakčamánus nammadii ráđđehus,ovttas Sámedikkiin, lávdegotti man bargun galg-gai leat guorahallat lágaid, doaibmabijuid ja ortne-giid sámegielaid várás Norggas. Lávdegottiraporta, NAČ 2016: 18 Váibmogiella. Evttohuvvonlágat, doaibmabijut ja ortnegat sámegielaid várás,geigejuvvui Gielda- ja ođasmahttindepartementiija Sámediggái 2016 golggotmánu 10.beaivvi.

2016–2017 Dieđ. St. 42 9Sámedikki doaimma birra 2016

Raporta lea sáddejuvvon gulaskuddamii, ja gulas-kuddanáigemearri lei jagi 2017 njukčamánu15.beaivvi. Gielda- ja ođasmahttindepartemeantalea ožžon sullii 140 gulaskuddancealkámuša.Ráđđehus áigu raporta, gulaskuddanceal-kámušaid ja ráđđádallamiid vuođul Sámedikkiinárvvoštallat movt ovddasguvlui bargat sámegi-elaid ovddas.

Sámegielaid doaibmaplána lea deattuhansámegielaid iešguđetge servodatsurggiin, eareno-amážiid oahpahusas ja oahpus, almmolaš bálvalus-ja fuolahusfálus ja sámegielaid geavaheapmi alm-molaš oktavuođain. Doaibmaplána doaibmaáigo-dat leat guhkiduvvon gitta jagi 2017 loahpa rádjai.Sámegielaid doaibmabijuid viidáset organiserenšaddet árvvoštallojuvvot sámi giellalávdegottiraporta čuovvoleamis, ja ráđđádallamiin Sáme-dikkiin.

Sámi Giellagáldu – Davviriikkaid sámi fága- jaresursaguovddáš, man Norgga, Suoma ja RuoŧaSámedikkit ásahedje jagi 2013, lea oktasaš davviri-ikkalaš giellaásahus mii deattuha gielladivššu,giellaovdáneami ja terminologiijaovdánahttima.Ráđđehus lea sihkkarastán guovddáža norggabe-ale ruhtadeami, ja lea lasihan Sámedikki bušeahta2 milj. ruvnnuin jagi 2015 stáhtabušeahtas. Dásalassin ruhtaduvvo guovddáš Interreg-ruđaiguin(Interreg lea EO prográmma mii galgá ovddiditsosiála ja ekonomalaš integrašuvnna regionálaovttasbargama bakte riikkarájáid rastá).

2.3 Sámi kultuvra ja kulturmuittut

Sámediggi lea dehálaš eavttuidbiddji sámi dáidagaja kultuvrra ovdánahttimis. Seammás lea maiddáinationála, regionála ja báikkálaš eiseválddiin ovd-dasvástádus sámi kultuvrii láhččet buriid ovdánan-vejolašvuođaid.

Kulturdepartemeantta ruđat sámi kulturulbmi-liidda mat juolluduvvojit njuolga Sámediggái, juol-luduvvojit dábálaččat stáhtabušeahta kap. 320Dábálaš kulturulbmilat, poasta 53 Sámediggibakte. Ulbmil juolludemiin lea veahkehit Sáme-dikki joksat váldomihtuidis dáidda- ja kultursuorg-gis. Jagi 2016 juolludeapmi dán bušeahttapoastabakte lei 82,5 milj. ruvnno. Sámediggi hálddašadán juolludeami iežas vuoruhemiid vuođul.

2016:s jugii Sámediggi 131,4 milj. ruvnnoiešguđet kulturulbmiliidda. Dán supmis jugiiSámediggi 82,9 milj. ruvnno doarjagiin iešguđetgesámi kulturásahusaide, nugo kulturviesuide, kul-turgaskkustanásahusaide, teáhteriidda, fes-tiválaide ja dávvirvuorkkáide. Viidáset juhkkojuv-vui 29,8 milj. ruvdno doaimmaide mat dagahit

ahte dáiddáriid doaimmaide láhččojuvvojit buori javuordevaš rámmaeavttut, dás sámi dáiddašiehta-dus ja ohcanvuođustuvvon ortnegat. Norsk Tip-ping A/S badjebáhcaga juohkimis, oaččui Sáme-diggi jagi 2016:s 750 000 ruvnno doaibmabijuidemain ulbmil lei bisuhit ja seailluhit sierranas sámifalástallandoaimmaid. Sámediggi juolludii 2,7 milj.ruvnno doarjjan sámi falástallamii. Sámediggái leadehálaš sámi álbmogii sihkkarastit eanet sámimediaid mat oainnusindahket sámi giela, kultu-vrra ja servodateallima. 2016:s Sámediggi ráddjii3,3 milj. ruvnno dán ulbmilii.

Lassi várremiidda kulturulbmiliidda, jugiiSámediggi 2016:s maiddái 9,7 milj. ruvnno gir-jerájusulbmiliidda/sámi girjebussiide.

Kulturdepartemeanttas lea leamašan okta-vuohta Sámedikkiin stuorradiggedieđáhusa NRKruhtadeami birra ja Stuorradiggedieđáhusa kom-mersiála álbmotsáddehaga oktavuođas. Go leasáhka kommersiála álbmotsáddehagas de leaSámediggi čujuhan dasa ahte ferte leat sisdoallo-geatnegasvuohta iežas prográmmaid dahje pro-grámmaovdanbuktimat sámi álbmogii, ja ahte vál-donjuolggadus leat ahte dat galget leat sámegillii.Sámediggi deattuha ahte sámegiella ja dárogiellaleat dásseárvosaš gielat. Kulturdepartemeanta iioainne dárbun bidjat sierra gáibádusa dihto pro-grámmasisdollui sámi álbmoga várás, ja čujuhadasa ahte doarjja lea gáržžiduvvon. Álbmotsádde-hat galgá fállat prográmmaid sihke viidábut jagáržžibut joavkkuide. Stáhta áigu dainna šiehtaditgii kvalitehta ja ja hivvodaga dáfus buoremusatollašuhttá plánaid. Jus álbmotsáddehat mii váll-jejuvvo, ovdanbuktá plánaid sáddet prográmmaidsámi álbmogii, de dat šaddá leat geatnegahttojuv-von oassi dan doaimmas miehtá šiehtadusáigo-daga.

Jagi 2015:s juolluduvvui 3 milj. ruvdno ođđaovdaprošektii, Saemien Sijte ođđa vistti geahpi-duvvon huksenprošektii. Statsbygg oaččui barguiálggahit ođđa ovdaprošeavtta. 2016:s juolludii Kul-turdepartemeanta 6 milj. ruvnno spealloruđainovdaprošeavtta barggu gárvvisteapmái.Ovdaprošeakta galgá plánaid mielde gárvvistuv-vot 2016 geassemánus.

Sámi kulturmuittut leat dehálačča identiteahta-ja servodathuksemiidda máŋggaid báikkálaš sámiservodagain. Kulturmuittut čalmmustahttet sámikulturbirrasiid ja sámi leahkimii, ja dat gaskkustitmáhtolašvuođa eallineavttuid, birgenstrategiijaid,resursageavaheami, oskku ja heivehemiid eanada-hkii.

Sámedikkis lea hálddašanovddasvástádussámi kulturmuittuin. Jagi 2016:s juolluduvvui 3,4milj. ruvdno sámi kulturmuitosuodjalanbarg-

10 Dieđ. St. 42 2016–2017Sámedikki doaimma birra 2016

guide Dálkkádat- ja birasdepartemeanta bušeahtabakte.

Riikkaantikvára lea álggahan prošeavtta maslea áigumuš identifiseret ja registreret buot auto-máhtalaš ráfáidahttojuvvon sámi visttiid. Ulbmillea ahte bargu galgá gárvvistuvvot jagi 2017:s.Sámediggi ovddasvástida visteregistreremiid jaoažžut jagi 2016:s 4,2 milj. ruvnno dán barguiRiikkaantikvára bušeahta bakte. Prošeakta leaoassin juo álggahuvvon kulturmuittuid máhttolok-ten prošeavttas, mas ulbmil earret eará lea čohk-ket dieđuid das man ollu ráfáidahttojuvvon sámikulturmuittut lea ja makkár dilis dat leat. Jagi2016:s oaččui Sámediggi 2 milj. ruvnno Riikkaanti-kvára bušeahta bakte suodjalit ja sihkkarastitráfáidahttojuvvon ja gáhttenárvosaš kulturmuittutja kulturbirrasiid.

Dálkkádat- ja birasdepartemeanta ja Sáme-diggi leat ovttamielalačča das ahte rievdi 100-jagirádji man mielde sámi kulturmuittut automáh-talaččat leat ráfáidahtton ovddasguvlui sáhttá leathástalussan. Departemeanta lea bargagoahtánrievdadit kulturmuitolága dainna áigumušain ahtemearridivččii bistevaš ráfáiduhttináigi. Áigumušlea ahte jagi 2017 mielde ovddiduvvo láhkaárvalusStuorradiggái.

2.4 Ealáhusovdáneapmi, biras ja areála

Ráđđehusa áigumuš lea politihka bakte láhččetárvoháhkama ja barggahusa buot Norgga ekono-miija osiin. Sundvollen-julggaštusas lea ráđđehuscealkán ahte sii áigot vuoruhit váikkuhangaskao-miid mat nannejit innovašuvnna ja ođđaásaheamibuot guovlluin riikkas.

Váikkuhangaskaomiidis bakte de Sámediggiolaha ahtanuššama ja ovdáneami, earret earávuođđoealáhusain, kulturealáhusain ja sámi mát-keealáhusain. Jagi 2016:s jugii Sámediggi oktii-buot 33,3 milj. ruvnno iešguđetge ealáhusulbmili-idda. Dan supmis juolludii Sámediggi 6,6 milj.ruvnno doaibmabijuide mat sáhttet seailluhit jaovddidit vuođđoealáhusaid. Maiddái várrejuvvui3,6 milj. ruvdno iešguđetge doaimmaide mat sáht-tet dagahit eanet sámi dáidda- ja kulturvuođustuv-von bargosajiid ja 15,4 milj. ruvvno doaimmaidemat galget lasihit gánnihahttivuođa, gálvojođu jarekrutterema duodjeealáhussii. Sámediggi jugiimaiddái 7,7 milj. ruvnno doaibmabijuide mat gal-get ovddidit molssaevttolaš ealáhusdoaimma,árvoháhkama ja ođđaásaheami.

Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta ovddi-dii 2016 giđa Dieđ. Sd. 32 (2016–2017) Boazodo-

allu – guhkes árbevierru – earenoamáš vejo-lašvuođat. Dieđáhusas suokkardit strategiijat matláhččojit buoret vejolašvuođa ealáhussii buorebutsáhttá ávkkástallat iežas potensiálaid ja vejo-lašvuođaid ulbmillaš ja márkanguvlui doaimmas.Stuorradiggedieđáhusa bargama oktavuođas 2016geassemánu rájes gitta 2017 guovvamánu rádjaide leat lágiduvvon čieža ráđđádallančoahkkimaSámedikkiin ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikk-aservviin. Ráđđádallamiin eat joksan ovttamiel-alašvuođa doaibmabijuide.

Finnmárkku boazologut leat dál buori mudduigeahpiduvvon mearriduvvon dássái. Maŋŋil viid-dis proseassa boazologu geahpideamis de leaearenoamáš dehálaš ahte boazolohku guoskevašguovlluin ii fas lassan. Dán vuođul mearridii Stuor-radiggi 2016 geassemánus rievdadit boazodoal-lolága § 60, mii fápmuibođii 2016 suoidnemánu1.beaivvi. Láhkarievdadus mearkkaša ahte fyl-kkamánnis lea váldi mearridit bajimus boazologusiidaoassi nammii earenoamáš dilálašvuođa olis.

Norga ja Suopma olahedje ovttamielalašvuođaođđa boazoáidekonvenšuvnna šiehtadallamis, jaláhka čakčamánu 16. beaivvi 2016 nr. 81 boazodo-allolága rievdadusaid birra jna. (boazoáidi Suomaja Norgga gaskkas jna.) mas mearridedje ahteođđa konvenšuvdna galggai fápmuiboahtit jagi2017 ođđajagimánu 1. beaivvi. Dát mearkkašaahte dohkkehuvvon 2014 juovlamánu 9.beaivvikonvenšuvdna gaskal Norgga ja Suoma, boazoáid-diid ceggen ja divodeapmi ja eará doaibmabijutmat eastadit bohccuid rasttildeames rájá nuppiriika duovdagiidda, čađahuvvo. Stuorradiggidohkkehii šihttojuvvon 2016 miessemánu10.beaivvi konvenšuvnna, ja suoma riikkabeaividan dohkkehii 2016 skábmamánu 8.beaivvi.

Davviriikkalaš Ministtarráđi čoagganeamioktavuođas Suomas 2016 geassemánu 30.beaivvide čađahuvvui čoahkkin gaskal Ruoŧa báikegotte-ministara ja Norgga eanandoallo- ja biebmomi-nistara das movt dál bargat ovddasguvlui go gal-get ratifiseret ođđa norgga-ruoŧa boazoguohtun-konvenšuvnna. 2016 giđa čielggadedje Ruoŧabealde lagabui earret eará juridihkalaš čuolbma-beliid ođđa konvenšuvnnas. Norgga bealis celkečielgasit ahte dálá eahpečielga dilli lea hui vahát-laš, ja danin lea hoahppu dohkkehit ja fápmuibid-jat ođđa konvenšuvnna.

Jagi 2015 stáhtabušeahtas geahpiduvvui moh-torsihkkeliid ja muohtaskohteriid geardedivatgaskamearálaččat 30 proseanttain. Gaskamearálašskohterii divatgeahpideapmi mearkkaša 7 500ruvvno. Geardedivada geahpideapmi skohteriiddamearkka šii ahte boazodoalu rámmaeavttut buor-ránedje.

2016–2017 Dieđ. St. 42 11Sámedikki doaimma birra 2016

Ráđđehus čielgasit háliida nana ja gilvonávc-calaš eanandoalu buot guovlluin Norggas. Ean-andoallošiehtadusa váikkuhangaskaoamit láhččo-jit vejolašvuođa joksat dán áigumuša. Ráđđehuslea eanandoallošiehtadusain vuoruhan vuođđo-fuođđariid buvttadeami, mielkki, gusabierggu jasávzzaid mat leat dehálačča sámi guovlluid boand-daide. Eanandoallošiehtadusa doarjjavuogádagasiskkobealde leat Finnmárkui dohkkehuvvon alitbuvttadan- ja guovlludoarjjamearit go eará guovl-luide.

Ráđđehus áigu sihkkarastit eallinfámolašboraspirešlája máddodagaid nu movt boraspireso-ahpamušas lea lihtodan, ja seammás bargat danbadjelii ahte riidodássi geahpiduvvo. Danin bargatdan badjelii ahte olahit viiddis dohkkeheamiboraspirehálddašeapmái. Gearggusvuohta boras-pirehálddašeamis lea allat vai sihkkarastit ahtebeaktilit jávkadit daid boraspiriid mat eanemusatspedjet.

Jagi 2016 njukčamánu 18. beaivvi ovddidiiráđđehus Dieđ. Sd. 21 (2015–2016) Gumppiidbirra norgga luonddus mii vuosttažettiin máinnašaođđa gumpe nállemihtu ja gumpeavádaga gáržu-deami. Jur ovdal stuorradiggedieđáhusa ovdan-buktin de čađahuvvojedje ráđđádallamat Sáme-dikkiin ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkaserv-viin ráđđehusa gumpehálddašeami rievdadusaidbirra. Sámediggi, Norgga BoazosápmelaččaidRiikkasearvi ja Dálkkádat- ja birasdepartemeantaledje ovttamielalačča das ahte ledje leamašanbuori ja konstruktiivvalaš šiehtadallamat, ja ahtesii ledje geahččalan olahit ovttamielalašvuođa.Gaskal Sámedikki ja Dálkkádat- ja birasdeparte-meanta gal oalle muddui lei ovttamielalašvuohtabuot čuolbmabeliid ektui, maiddái gumpe nálle-mihtu ja gumpeavádaga hárrái. Maŋŋil dieđáhusaovdanbidjama de sámediggi válljii geassáditráđđádallanovttamielalašvuođas dan oasis miiguoská gumpeavádaga viidodagas davvin. Gump-piid ođđa nállemihttu ja gumpeavádaga gáržžide-apmi dohkkehuvvui Stuorradikkis geassemánu6.beaivvi 2016, vrd. Evttoh. 330 S (2015–2016)

Sámediggi ovddida jeavddalaččat vuosteceal-kámušaid konsešuvdnaohcamušaide maidNorgga čázádat- ja energiijadirektoráhtta (NVE)lea meannudeamen. Vuosteákkat leat máŋggageardde bisuhuvvon dainna ákkain ahte eai leatčađahuvvon duohta ráđđádallamat. Sámedikki vál-doágga lea ahte eai leat ovddiduvvon čoavddusár-valusat konsešuvdnaáššis, ja ahte Sámedikkisdanin eai leat doarvái dieđut ráđđádallat ášši boh-tosis. Ráđđehus lea ovttaoaivilis dasa ahte ovtta-mielalašvuođa mihttu dušše sáhttá ollašuvvot jusstahtalaš eiseváldi dovddaha ahte leago, ja makkár

eavttuid vuođul, sii oidnet ahte konsešuvdnaoh-camuš sáhttá mieđihuvvot. Ráđđehus mearridiiDieđ. Sd. 25 (2015–2016) Fápmu rievdadeapmái –Energiijapolitihkka 2020 guvlui oktavuođas ahteráđđádallamat Sámedikkiin galget oktiiheivehuv-vot konsešuvdnaáššiid vuosttaldanvuogádagain.Dákkár ovttastahttimin de Sámedikki vuosteákkatkonsešuvdnaohcamuššii sáhttet loahpahuvvotvuosteákkačoahkkimiin mas ášši guorahallojuvvodievas rabasvuođas dainna áigumušain ahte olahitovttamielalašvuođa. Ovdal go NVE mearrida áššidahje ovddida mearrádusárvalusa stuorit áššiindepartementii, galgá mearrádusárvalusa sisdoallualmmuhuvvot Sámediggái, vai sáhttá árvvoštallatgalget go vuostaákkat bisuhuvvot. Dát dagahaahte ráđđádallamat departemeanttain sakka gea-hpiduvvojit.

2.5 Bálvalusa ássiide

Ráđđehusa áigumuš lea sihkkarastit dásseárvosašbálvalusfálaldagaid olles álbmogii, beroškeahttáeatnandieđalaš, gielalaš ja kultuvrralaš duogáža.Sámediggi lea guovddáš gulahallanguoibmin stáh-talaš, regionálalaš ja báikkálaš eiseválddiide geatlea ovddasvástádus fálaldagaid doaimmahit sámiálbmogii.

Sámediggi oaččui jagi 2016:s juolluduvvot 5,5milj. ruvnno Dearvvašvuođa- ja fuolahusdeparte-meanta bušeahta bakte. Juolludeapmi gokčáSámedikki dearvvašvuođa ja sosiála suorggishálddahuslaš, ja dagaha ahte Sámediggi sáhttásearvat ovddideames evttohusaid guovddášeiseválddiide ja čađahit gulahallamiid dear-vvašvuođa doaimmahagaiguin. Juolludeapmigokčá maiddái doarjaga iešguđetge prošeavttaidedearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalusain. 2016:sjugii Sámediggi 2,9 milj. ruvnno dákkár doarjagi-idda.

Davvi fuolahusdutkama guovddáš, UiTNorgga árktalaš universitehta ráhkadii jagi 2015:sfáddágihppaga Dearvvašvuođa- ja fuolahusbálvalu-sat sámi vuorrasiidda Dearvvašvuođadirek-toráhta gohččuma mielde. Gihpa govvida dálásámi álbmoga vássán historjjá ja čalmmustahttásámiid earenoamáš vuoigatvuođaid álgoálbmogiinmat sis leat riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid jaNorgga lágaid vuođul. Gielalaš girjáivuohta jamáŋggaid jagiid dáruiduhttinproseassa máinna-šuvvo ja maiddái movt dearvvašvuođa- ja fuolahus-bargiin berre leat máhttu dán birra go deaivvaditsámi vuorasolbmuiguin. Fáddágihpa sáhttá geava-huvvot ovttas organiserejuvvon oahppodoaimmai-guin maid fállet bargiide.

12 Dieđ. St. 42 2016–2017Sámedikki doaimma birra 2016

Demeansaplána 2020, lea nu movt 2015 Deme-ansaplána ge, heivehuvvon buot olbmuide geainlea demeansa ja sin oapmahaččaide, beroškeahttáássanbáikki, agi, kultuvrralaš ja gielalaš duogážajna. Okta 2020 Demeansaplána váldomihtuin leaahte bálvalusat galget leat olbmuid dárbbuide hei-vehuvvon.

Doaibmaplánas vealaheami vuostá seksuálasoju, sohkabealgullevašvuođa ja sohkabealleov-danbuktima dihte Dorvvolašvuohta, valljivuohta,rabasvuohta (2017–2020), leat sámi lesba, homofi-ila, bifiila ja tránsaolbmot máinnašuvvon. Doai-bmaplána moanaid doaibmabijut leat relevántamaiddái sámi birrasiidda ja joavkkuide, ovdame-arkka dihte doaibmabijut mat leat heivehuvvonbáikkálaš/regionálalaš eiseválddiide ja bargoealli-mii.

Mánáid- ja nuoraid- ja bearašdirektoráhtta(Bufdir) lea doallan oktavuođa Sámedikkiin godirektoráhtta lea bargan dásseárvvuin ja ii-veala-hemiin.

2016 čavčča ovddidii ráđđehus strategiijavašuheaddji dadjamušaid vuostá. Sámediggi leimielde referánsajoavkkus go strategiija hábmejuv-vui.

Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta ovddidiinjukčamánu 4. beaivvi 2016 Dieđ. Sd. 17 (2015–2016) Dorvvolašvuohta ja fuolahus – Biebmoru-ovttut buorrin mánáide. Departemeanttas leijeavddalaš oktavuohta Sámedikkiin go bargedieđáhusain. Sámedikki gulahallama vuođul leadepartemeanta jagi 2017:s bidjan Bufdir 1) čielg-gadit makkár dárbu lea ásahit gelbbolašvuođabir-rasa sámi mánáidsuodjalusa várás, 2) makkárdárbu lea doaibmabijuide mat sihkkarastet sámimánáid earenoamáš vuoigatvuođa seailluhit ieža-set gielalaš ja kultuvrralaš duogáža ja 3) maiddáiguorahallan man muddui lea dárbu rekruttereteanet sámegielat fuollaruovttuid. Bufdir galgáviežžat Sámedikki árvvoštallamiid go dáid gažal-dagaiguin barget čielggadusas.

Buorre heivehuvvon oahppofálaldat sámi ohp-piide lea mearrideaddjin sámegielaid boahtteáigái.Ohppiid vuoigatvuohta oažžut oahpahusa sámegi-elas ja sámegillii lea dehálaš eaktu vai sámegielatgalget ovdánahttojuvvot ja ealáskahttojuvvot sihkehupmangiellan ja čálagiellan. Lassin dása devuođđooahpahus lágida sámi álbmogii buriideavttuid go galget válljet alit oahpahusa iežaset gil-lii. Sámedikki váldi oahpahussuorggis mearri-duvvo vuosttažettiin oahpahuslága § 6-4. Sámedik-kis lea earret eará ovddasvástádus hábmetoahppoplánaid sámi giellaoahpahusa várásvuođđoskuvllain ja joatkkaskuvllain.

Dieđ. Sd. 28 (2015–2016) Fága – Čiekŋude-apmi – Ipmárdus ja Stuorradikki Evttoh. 19 S(2016–2017) bidjá mihtuid ja rámmaid Máhttolok-tema oahppoplána ođasmahttimii. Máhttoloktemaoahppoplánaid ođasmahttin ja Máhttolokten Sámigalgá ovttasbargat skuvlasurggiin ja skuvlasuor-gái dehálaš oasálaččaiguin. Sámediggi mearridasámi sisdoalu nu movt lea čilgejuvvon oahpahus-lága § 6-4:s ja searvá vel dása lassi bealálažžan.

Máhttodepartemeanta lea hábmen ođđa evtto-husa vuođđooahpahusa oahppoplánaid dábálašoassái. Ođđa oahppoplána oassi galgá leat oktasašdáru vuođđooahpahussii ja sámi vuođđooahpa-hussii. Sámediggi ja Máhttodepartemeanta leatčađahan ráđđádallamiid oahppoplána evttohu-sain, ja lea olahan ovttamielalašvuođa.

Sámediggi oaččui 2016:s 42,5 milj. ruvnnodoarjaga sámi vuođđooahpahussii ja 16,6 milj.ruvnno doarjaga mánáidgárdefálaldahkii, goap-paš juolludeami Máhttodepartemeanta bušeahtabakte. Oassi Máhttodepartemeanta juolludeamisgeavahuvvui máksit Sámedikki bajásšaddan jaoahpahusossodaga hálddahuslaš goluid. Sáme-diggi juolludii 25 milj. ruvnno iešguđetgevuođđooahpahusdoaimmaide, vuosttažettiin sámioahpponeavvuid ovdánahttimii ja buvttadeapmái.Sámediggi juolludii oktiibuot 11,9 milj. ruvnnodoaibmabijuide mat dagahit ahte sámi mánáid-gárddiin lea alla kvaliteahta.

Máhttodepartementii geigejuvvui jagi 2016:sraporta «Máhttosuorgi olggobeale čalmmiiguin».Lei joavku mii árvvoštalai Máhttodepartemeantaja sin vuollásaš ásahusaid guovddáš hálddahuslašdoaimmaid organiseren. Sámediggi namuha iežasraportta gulaskuddancealkámušas sámi joatkkas-kuvllaid oamasteapmái, ahte dat berre bissut numovt dál, ja ahte sámi lohkanguovddáža stáhtusrievdá nationála guovddážii. Sámediggi doarjumaiddái SIU oažžu váldoovddasvástádusa dagahitoahpahusa riikkaidgaskasažžan. Departemeantamearridii jagi 2016:s ahte sámi joatkkaskuvllaideaiggátvuohta bissu nu movt dál. Departemeantalea maiddái evttohan ahte nationála guovddážatožžot seamma organiserema go sámi lohkan-guovddáš.

Máhttodepartemeanta lea čuovvulan Sáme-dikki oaiviliid das mii guoská friddjabunskuvlaválljemiid ja vuoruheames sámi ohppiid.Sámedikki sávaldagaid vuođul de lea sámegielladohkkehuvvon okta vuoruhaneaktun láhkaásahu-sas. Láhkaásahusa rievdadeapmi mearkkaša ahtesámi oahppit galget vuoruhuvvot ovdalii guosseo-hppiid daid skuvllaide mat fállet sámegiela oahpa-husa.

2016–2017 Dieđ. St. 42 13Sámedikki doaimma birra 2016

Ráđđehus evttohii 2016 bušeahtas heaittihitGaske-Nøørjen Samienskovle Gaska NorggaSámeskuvlla 2016 čavčča rájes. Stuorradiggimearridii reviderejuvvon stáhtabušeahta meannu-deapmi oktavuođas bisuhit skuvlla ruhtadeapmi2016–2017 skuvlajagi doaimma, dan botta go vur-det molssaevttolaš organiserema. Ráđđehus leamearridan ahte molssaevttolaš organiseren galgáčađahuvvot stáhta siskkobealde, ja dál lea álgga-huvvon proseassa man ulbmil lea ovdánahttit ása-husa vai fálaldat vel buorebut joksá ulbmiljoavkkugo maid dál dahká ja vai ohppiid rekrutterenlassána.

Sámi mánáide lea dehálaš ahte árrat ožžot giel-lamovttiideami vai galget seailluhit ja ovdánahttitsámi gielaideaset. Sámediggi lea Máhttodeparte-mentii čujuhan makkár mearkkašupmi lea ahtelága bakte mearridit ahte buot mánáin geat danháliidit, galgá leat vuoigatvuohta oažžut sámegi-elat mánáidgárdefálaldaga, beroškeahttá gos riik-kas sii orrot. Sámi giellalávdegoddi ovddidit iežasčielggadeapmi 2016 golggotmánu 10.beaivvi (vrd.máinnašeapmi kapihttal 2.2 Sámi gielat). Máhtto-departemeanta áigu ovttasráđiid Sámedikkiin,oahpahusdirektoráhtain ja Gielda- ja ođasmahttin-departemeanttain čuovvulit raportta.

Stuorradiggi lea bivdán ráđđehusa árvvoštallatahte galgá go leat geatnegasvuohta fállat sámegi-elat mánáidgárdefálaldaga suohkanin go unnimu-sat logi máná dan gáibidit, maiddái olggobealdesámegiela hálddašanguovllu, vrd. RievdaduvvonProp. 1 S (2013–2014) Stáhtabušeahtta 2014 (bea-raš- ja kulturlávdegoddi). Máhttodepartemeantaáigu čuovvulit ášši mánáidgárdenjuolggadusaiddárbbašlaš rievdademiid oktavuođas giellaláv-degotti evttohusaid mielde.

Ođđa rámmaplána mánáidgárddi sisdollui jadoaimmaide mearriduvvui jagi 2017 cuoŋománu24.beaivvi ja galgá čađahuvvot 2016/2017 mánáid-gárdejagis. Departemeanttas lea leamašan buorreja konstruktiivva gulahallan Sámedikkiin rámma-plána barggu oktavuođas. Ođđa rámmaplána okta-vuođas lágiduvvui ráđđádallančoahkkin 2017cuoŋománus. Ođđa rámmaplána buot golmmasámegielaide galgá lea válmmas 2017 miesse-mánus.

Máhttodepartemeanta ovddidii 2016 giđaDieđ. Sd. 19 (2015–2016) Stoahkama ja oahp-pama áigi. Ráđđehusa lea áigumuš ahte nannetsámi mánáidgárdefálaldaga, ja oaččui doarjagaStuorradikkis dasa ahte ođđa rámmaplána galgádeattuhit ja čalmmustahttit suohkaniid geatnega-svuođa láhččet mánáidgárdefálaldaga sámimánáide mas sámi giella ja kultuvra lea vuođđun.Viidáset áigu ráđđehus, ovttasráđiid Sámedikkiin,

oalgguhit iešguđetlágan doaibmabijuid vai bargusámegielaid ovdánahttimin nannejuvvo. Maiddáiáigut ovttasbargat gelbbolašvuođa- ja rekrutteren-doaimmaid oktavuođas, dákko bakte maiddái revi-derejuvvon gelbbolašvuođastrategiija mii galgáovddiduvvot 2017 čavčča. Stuorradikki lea muđuibivdán ráđđehusa hábmet mánáidgárdelága rievd-adanevttohusaid mat sihkkarastet ahte bargit alm-molaš ja priváhta mánáidgárddiin hálddašit dáro-giela, ja ahte bargit sámi mánáidgárddiin hálddašitsámegiela. Dát čuovvuluvvo go departemeantaláhkabarggus.

Ođđa láhkaásahus sámi vuođđooahpahusamasterdási rámmaplána birra mearriduvvui23.11.2016. Departemeantta lea barggadettiinláhkaásahusain, ovdal go dat dohkkehuvvui,bures ovttasbargan Sámedikkiin. Sámi allaskuvlalea dál ožžon akkrediterejuvvon sámi vuođđoskuv-laoahpahusa 1.–7. dássái ja 5.–10. dássái nu ahtesáhttá álggahuvvot 2017 čavčča. Departemeanttaslea maiddái gulahallan Sámedikkiin rekrutteremabirra sámi oahpaheaddjioahpuide.

Jagi 2016 suoidnemánu 1.beaivvi rájes lea háld-dašanlágas gildojuvvon mánáid geavahit dulkan,vrd. Prop. 65 L (2015–2016) Rievdadusat háld-dašanlágas (gielddus mánáid geavaheames dul-kan). Gielddus vuolgá hálddašanlága § 11 e. Gield-dus guoská dasa go mánát geavahuvvojit dulkan,dahje eará dieđuid gaskkusteami oktavuođas, gas-kal hálddahusa ja daid olbmuid geain ii leat doar-vái giellagálga go sii njuolga galget gulahallanhálddahusain. Gielddus guoská buot vuolil 18jahkásaččaide. Gielddus guoská gaskkusteapmáigaskal dárogiela, sámegiela ja eará gielaid, jamaiddái seavagiela dulkomii. Gildosis sáhttá spie-hkastit jus lea čuožžilan heaggaváralaš dahje dear-vvašvuhtii duođalaš dilli, dahje dárbbašuvvo earáheahtedilis. Spiehkastat sáhttá dohkkehuvvot jusmáná dahje dili ektui adnojuvvo dohkálažžanmánáid geavahit dulkan.

Ráđđehus lea álggahan barggu lágain miiguoská dulkomii almmolaš hálddašeamis. Bárgulea NAČ 2014: 8 Dulkon almmolaš suorggis – gažal-dat mii guoská riektesihkarvuhtii ja dásseárvuičuovvoleapmin.

Sámedikki ja Justiisa- ja gearggusvuođadepar-temeantta bargogohččuma mielde lea Nationálamáhttoguovddáš veahkaválddálašvuođa ja trau-máhtalaš streassa (NKVTS) čađahii dutkosa masleat dutkan veahkaválddálašvuođaid lagas gaska-vuođain sámi servodagas. Máhttu maid háhketdutkosis galgá galgá dagahit buoret politihka háb-mema dán suorggis. Sámediggi ja Justiisa- jagearggusvuođadepartemeanta leat ovttas ruhta-dan prošeavtta oktiibuot 1,15 milj. ruvnnuin.

14 Dieđ. St. 42 2016–2017Sámedikki doaimma birra 2016

Rihkusfuolahusa doaibmaplána buori ja dás-seárvosaš ráŋggáštusa sámi fáŋggaide ja dubme-hallan olbmuide, lea Sámediggi ja rihkusfuolahus-direktoráhtta (KDI), Davvi rihkusfuolahus háb-men jagi 2014:s. Doaibmaplána lea vuođđun KDIčuovvoleamis.

Jagi 2016:s čađahii Justiisa- ja gearggusvuođa-departemeanta ráđđádallama Sámedikkiin dasmovt vuhtiiváldit sámi giellagelbbolašvuođa 110-guovddážiin ja seamma báikái sajáiduhttit heahte-dieđáhusbálvalusa Finnmárkkus.

2.6 Ráđđádallamat

Bargovuogit ráđđádallamiidda gaskal stáhtalašeiseválddiid ja Sámedikki lea okta daindeháleamos rámmavuogádagain mat bakte sihk-karastit sápmelaččaid álbmotrievttálaš vuoi-gatvuođa searvat áššiide mat sidjiide gusket.

Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta lea ovtta-mielalaš Sámedikkiin das ahte ráđđádallamiid bar-govuogit leat nannet ovttasdoaimma ja ovttas-barggu gaskal stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki.

2.6.1 Ráđđádallanbargovugiid geavaheapmi

Šiehtadus bargovuogi ráđđádallamiidda gaskalstáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki ihtoduvvui2015 miessemánus. Ráđđádallamat galget leatduođalačča ja čađahuvvot dainna mihttomeriinahte galget soahpat. Váldooaidnu lea ahte ráđđá-dallamat dađistaga čađahuvvojit bures. SihkeSámediggái ja eiseválddiide lea ávkkálaš ahte siiovttas geahččalit olahit ovttaoaivilvuođa daidáššiin mat gusket sámiid beroštumiide. Ráđđehusoaidná ahte ráđđádallansoahpamuš lea dagahanbuoret ipmárdusa sámi servodaga dillái ja dárb-buide.

Eiseválddit leat geatnegahttojuvvon ráđđádal-lat Sámedikkiin go árvvoštallet lágaid dahje háld-dahuslaš doaimmaid main njuolgut sáhttá leatváikkuhus sámiid beroštumiide. Čielggadeames

man muddui ja movt doaimmat váikkuhit dahječuhcet sámiid beroštumiide, de lea dehálaš ahtelea buorre gulahallan guoskevaš eiseválddi jaSámedikki gaskkas. Eiseválddit bures deattuhitSámedikki árvvoštallamiid das man ládje ja movtáššit sáhttet čuohcat sápmelaččaide ja sámiberoštumiide njuolgut, nu ahte čuožžila ráđđádal-langeatnegasvuohta.

Lea dehálaš ahte lea buorre ráđđádallan Sáme-dikkiin maiddái dakkár áššiin maidda ii leatbiddjon ráđđádallangeatnegasvuohta. Máŋgadepartemeanta leat ásahan deaivvadansajiidSámedikkiin. Dákkár bistevaš deaivvadeamitdagaha sihke Sámediggái ja departemeanttaideávkkálaš oaivillonohallama ja nanne ovttasbarggugaskal departemeanttaid ja Sámedikki.

Sámi vuoigatvuođalávdegoddi lea NAČ 2007:13 Ođđa sámeriekti evttohan ođđa ráđđádallann-juolggadusaid. Ráđđehus lea ráđđádallamiinSámedikkiin buori muddui olahan ovttamiel-alašvuođa árvaluvvon ráđđádallamiid láhkanjuolg-gadusaide, ja movt árvalus sáhttá ovddiduvvotStuorradiggái. (nu movt namuhuvvon čuoggás2.1, bajábealde). Sámediggi lea dattege eaktudanahte sii eai sáhte dohkkehit láhkamearrádusaovdal go ráđđehus ja Sámediggi maiddái leat soa-hpan Sámedikki bušeahttamodealla ja maiddáiproseassa mii lea čadnon dasa ahte mearriditbušeahttarámmaid Sámediggái ja sámi doaim-maide.

Sámedikki 2016 jahkedieđáhusas, lea Sáme-diggi hábmen iežas oppalašgova 2016 čađahuvvonráđđádallamiin. Gielda- ja ođasmahttindeparte-meanta ii oainne lunddolažžan kommenteretSámedikki dieđuid dán dieđáhusas.

Gielda- ja ođasmahttindepartemeanta

r á v a :

Ráva Gielda- ja ođasmahttindepartemeanttasgeassemánu 21. b. 2017. Sámedikki doaimmabirra 2016:s sáddejuvvo Stuorradiggái.

Bestilling av publikasjoner Offentlige institusjoner:Departementenes sikkerhets- og serviceorganisasjonInternett: www.publikasjoner.dep.no E-post: publikasjonsbestilling@dss.dep.no Telefon: 22 24 00 00 Privat sektor:Internett: www.fagbokforlaget.no/offpub E-post: offpub@fagbokforlaget.no Telefon: 55 38 66 00 Publikasjonene er også tilgjengelige påwww.regjeringen.no

Departementet presenterer et verk av en nordnorsk eller samisk kunstner på forsiden av den årlige stortingsmeldingen om Sametingets virksomhet.

Årets kunstner er Marja HelanderBildets tittel: Mount Palopää

Trykk: 07 Aurskog AS – 06/2017

Diŋgomis publikašuvnna

Almmolaš ásahusat: Departemeanttaid sihkkarvuođa- ja bálvalusorganisašuvdna Interneahtta: www.publikasjoner.dep.no E-poasta: publikasjonsbestilling@dss.dep.no Telefovdna: 22 24 00 00

Priváhta suorgi: Interneahtta: www.fagbokforlaget.no/offpub E-poasta: offpub@fagbokforlaget.no Telefovdna: 55 38 66 00

Publikašuvnnat leat maiddái gávdnamis www.regjeringen.no

Departemeanta ovdanbuktá davvinorgalaš dahje sámi dáiddára dáiddabarggu ovdasiiddus mii lea jahkásaš stuoradiggedieđáhusas Sámedikki doaimma birra.

Dán jagi dáiddár lea Marja HelanderGova namma lea: Mount Palopää

Deaddileapmi: 07 Aurskog AS – 06/2017

07 PRINTMEDIA – 2041 03

79

MIL

JØ

MERKET TRYKKERI

07 P

RINTMEDIA – 2041 0379

MILJØMERKET TRYKKE

RI