Logopedie na doma 2.díl Sluchové...
Transcript of Logopedie na doma 2.díl Sluchové...
Logopedie na doma 2.díl
Sluchové vímání
Mgr. Martina Kolmanová
1
OBSAH
Úvod 2
1. Sluchové vnímání 3
Jak můžete podporovat řečový projev dítěte? 5
Funkce sluchového vnímání 5
Vývoj sluchového vnímání 7
Co může poškodit vývoj sluchového vnímání? 8
2. Sluch a řeč 10
3. Fonematický sluch 11
4. Aktivity pro rozvoj sluchového vnímání 17
Hry na naslouchání 17
Hry na sluchové rozlišování 22
Hry na sluchovou paměť 24
Hry na rozlišení slabik a hlásek ve slově 26
Hry na vnímání rytmu 29
5. Rozvoj sluchového vnímání při nácviku
správné výslovnosti 34
Jak dítě naučit rozlišovat správnou výslovnost? 34
Jak probíhá nácvik správné výslovnosti? 36
Sluch jako důležitý komponent při nácviku 37
6. Hry pro rozvoj sluchového vnímání při
úpravě výslovnosti 39
Hry zaměřené na rozlišení hlásek 39
Jste na konci 45
7. Závěr 47
2
ÚVOD
Ebook Logopedie na doma 2. díl – sluchové
vnímání navazuje na ebook Logopedie na
doma 1. díl – výslovnost.
Lze jej použít jako doplněk nebo také jako
samostatnou knihu. V ebooku se dozvíte, jak
souvisí sluchové vnímání s vývojem řeči, jaký je
jeho přirozený vývoj a jakou má funkci.
Podrobně se také budeme věnovat
fonematickému sluchu jako klíčové dovednosti
pro správnou výslovnost. Fonematický sluch je
část sluchového vnímání. Jde o schopnost
rozlišování zvuků lidské řeči. Naučíte se, jak u
dětí podporovat a rozvíjet vývoj
fonematického sluchu pomocí her. Dozvíte se,
co by měl umět předškolák, aby hladce zvládl
čtení a psaní.
Ve druhé, praktické části ebooku je popsáno 40
aktivit, které rozvíjejí jednotlivé dovednosti
sluchového vnímání. V samostatné kapitole se
budeme věnovat přímo aktivitám, které je
třeba s dítětem provádět ve chvíli, kdy ho
učíme správně vyslovovat určitou hlásku.
Bez toho, aby dítě hlásku v řeči slyšelo,
vnímalo a rozpoznalo, se úspěšný nácvik
výslovnosti nemůže obejít. Pokud již vaše dítě
dochází na logopedii, tuto část neopomeňte a
věnujte jí co největší pozornost.
Zapojení hlásky do řeči pak bude pro dítě
snadnější, půjde mu rychleji a cvičení ho také
bude více bavit.
Věřím, že pro vás ebook bude užitečný a že z
něj vytěžíte maximum. Těším se na vaše reakce
a přeji vám, ať vám to jde s úsměvem.
Nezapomeňte, že logopedie je hra a že hra
musí být zábavná.
3
1.SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ
Sluchové vnímání umožňuje vnímat, rozlišovat a zpracovávat veškeré
sluchové podněty – zvuky.
Sluchové podněty na rozdíl od zrakových
podnětů neexistují v dosahu dítěte neustále
a mají omezenou délku trvání. Velmi často
jsou spojeny s lidskou aktivitou.
Funkční, respektive neporušené, sluchové
vnímání je jedním ze základních předpokladů
pro vývoj řeči. Pro vývoj řeči je důležité, aby se
dítě naučilo rozlišovat specifické zvuky jazyka
tzv. fonémy (hlásky). K tomu musí mít
dostatek možností od narození vnímat
kvalitní a správný řečový projev.
Když dítě slyší ve svém okolí zvuky jazyka, začne je také
napodobovat.
Nápodoba, v tomto případě vyslovení
slyšených zvuků, je výsledkem souhry několika
dovedností, mj. dokonalé motorické aktivity
mluvidel. Děti mají vrozenou schopnost
produkovat zvuky podobné hláskám jazyka,
který je obklopuje (fonémům), a to již od
čtvrtého měsíce.
4
V této době se však jedná pouze o reflexní
projev bez vědomé kontroly. Tyto zvuky si
broukají všechny děti, tedy i ty, které mají
vrozené sluchové postižení.
Teprve mezi šestým a osmým měsícem, ve fázi
tzv. napodobivého žvatlaní, se tento reflexní
projev mění na vědomou a cílenou aktivitu.
Zásadní roli zde hraje rozvoj zpětné sluchové
vazby, která se v tomto období aktivizuje.
Žvatlání postupně nabývá komunikační
funkce. Prvním pokusům o mluvní projev
předchází schopnost dítěte rozumět řeči
okolí (slovům i slabikám).
Tato schopnost se spolu s mluvním projevem
nadále vyvíjí, zdokonaluje a vylepšuje.
Rozvoj aktivní řeči je závislý na stimulaci z okolí, tedy na
možnosti slyšet v dostatečné míře správný řečový projev.
Chování maminky, ale i dalších blízkých osob
může vývoj řeči dítěte blokovat, nebo
naopak podporovat.
CO DÍTĚ NESLYŠÍ, NEMŮŽE NAPODOBIT!
5
JAK MŮŽETE PODPOROVAT ŘEČOVÝ
PROJEV DÍTĚTE?
Pro dítě a jeho řečový vývoj má velký význam, pokud
maminka žvatlání již v počáteční fázi vývoje dítěte
považuje za smysluplné.
Stejně tak je důležité považovat za smysluplné
komunikovat s dítětem od nejranějšího věku.
I přesto, že máme dojem, že nám nemůže
rozumět.
Pečující osoby mohou podněcovat řečový vývoj
dítěte zejména pozitivní zpětnou vazbou na
jeho projevy, např. úsměvem, projevem
radosti, zopakováním toho, co dítě právě řeklo,
vyjádřením snahy pochopit, co se dítě snaží
sdělit, stejně jako komentováním veškeré
činnosti, kterou s dítětem provádějí.
FUNKCE SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ
Sluch umožňuje dítěti vnímat okolní zvuky, ale také je zpracovávat a rozlišovat.
Pomocí sluchu rozlišujeme kvalitu zvuku (jeho
délku, výšku, barvu, sílu hlasu), ale také směr,
odkud přichází a jeho zdroj.
Slyšené zvuky dítě ve vývoji výrazně stimulují.
Podporují rozvoj pohybu – cíleného
pohybového aktu a ovládání jednotlivých
svalových skupin.
Sluchové podněty dítě motivují např. k otočení
hlavy za hlasem maminky, zvednutí ruček za
zvukem chrastítka, plazení se za zvukovou
hračkou, sezení a hře a později také k lezení a
chůzi za zajímavými sluchovými podněty.
6
VNÍMÁNÍ ZVUKŮ
Dítě již krátce po narození preferuje zvuky mateřského jazyka před jinými zvuky.
Zvuk upoutává pozornost dítěte jiným
způsobem než zrak. Zvukové podněty nejsou
stále přítomné, objevují se jen občas, dítě na ně
musí být připravené a umět je vnímat. Toto
vnímání lze však snadno otupit stálou
zvukovou kulisou.
Stálá zvuková kulisa je nebezpečná v tom, že si
dítě zvykne na neustálé zvuky okolo sebe, a aby
se uchránilo, přestane je vnímat. Když na něj
někdo náhle promluví, nemusí upoutat jeho
pozornost.
Dítě vnímá všechny zvuky okolo sebe, postupně si všímá i zvuků vzdálenějších, které přicházejí z různých stran.
Učí se mezi zvuky rozlišovat a hledat ty, které pro něho mají význam.
Dítě se tak učí zaměřit pozornost na určitý
zvuk. Postupem času také odděluje tzv. obecné
zvuky od zvuků lidské řeči.
7
Pomocí sluchového vnímání nejprve
zpracováváme řeč jako celek, později vnímáme
její jednotlivé části – slova, slabiky a hlásky.
VÝVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ
Vývoj sluchového vnímání probíhá spolu s vývojem zrakového vnímání, jemné a hrubé motoriky, řeči i rozumových dovedností.
Okolo třetího měsíce se dítě již otáčí za
zvukem, za zvukovou hračkou, kterou také
sleduje. Hlasité zvuky ho polekají, rozpláčou,
naopak hlas maminky ho potěší, rozesměje.
Dítě začíná žvatlat, opakuje jednoduché zvuky,
většinou slabiky, ale i jednoduché hlásky. Ty
však vytváří tak, že nastavuje mluvidla jako při
příjmu potravy a tento pohyb spojí s použitím
hlasu. Nejde o vědomé mluvení.
Dítě se v tomto období už také dokáže zklidnit,
pokud slyší známý hlas maminky nebo hlasy
blízkých členů rodiny.
Okolo jednoho roku již rozumí krátkým
pokynům, které jsou v jednoduchých větách.
Tancuje, když slyší hudbu. Pozná zdroj zvuku.
Až do tří let dítě vnímá řeč jako celek. Rozumí
tedy celým větám a slovním spojením. Hodně
se v této době také orientuje pomocí intonace,
důrazu a tempa řeči.
V osmnácti měsících již dokáže rozumět
větám. Pozná zvuky zvířat i obecné zvuky a
přiřadí je k obrázkům.
Ve třech letech již dítě udrží rytmus písně,
vytleská slovo po slabikách. Rozliší více než dvě
třetiny hlásek a správně je i vyslovuje. Dokáže
napodobit jednoduchý rytmus.
8
V šesti letech, tedy v době před nástupem do
školy, mnoho dětí vytleská slova po slabikách a
určí jejich počet. Zároveň umí určit první hlásku
ve slově a těsně před nástupem do školy pozná
i z jakých písmen jsou složena krátká slova.
Např. PES – P, E, S
Sluchové vnímání se rozvíjí přirozeně, je však vhodné ho také cíleně podporovat.
Usnadníme tak dítěti nástup do školy, osvojení
si čtení a psaní, stejně jako mu zcela určitě
napomůžeme ke správnému vývoji
výslovnosti.
CO MŮŽE POŠKODIT VÝVOJ
SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ?
Umístění postýlky
Dokud miminko nedokáže samo aktivně otočit
hlavu za zvukem, je důležité, abychom
postýlku umístili tak, aby zvuky k dítěti
přicházely rovnoměrně z obou stran.
Postýlku umístíme nejlépe do prostoru, ne ke zdi.
Pokud nám to bytové podmínky neumožní a
postýlku máme podélnou stranou u zdi, dbáme
na to, abychom miminko ukládali hlavičkou
střídavě na obě strany.
Zvuky by měly k dítěti přicházet z pravé i levé strany, aby docházelo k rovnoměrné stimulaci obou uší.
9
stálá zvuková kulisa
Malé miminko, které se teprve učí vnímat
lidskou řeč a odlišovat ji od ostatních zvuků,
potřebuje spíše klidné prostředí, bez výrazných
rušivých zvukových elementů, a to zejména
televize nebo rádia.
Samozřejmě to neznamená, že si nemůžete
občas něco pustit nebo poslechnout. Nicméně
celodenní zvuková kulisa je nevhodná.
Výzkumy potvrzují, že stálý zvuk v okolí dítěte vede k „vypnutí uší“.
náhlý hlasitý zvuk
Na hlasité zvuky dítě v prvním roce života
reaguje tzv. úlekovým reflexem (škubnutím
těla, pláčem). Dbáme tedy na to, abychom se
náhlým prudkým zvukům v bezprostřední
blízkosti dítěte vyhnuli.
Náhlý a velmi silný zvuk navíc může sluch dítěte trvale poškodit.
Může se jednat o náhlý zvuk petardy, ale i
raketoplánu nebo o rockový koncert. Takovým
prostředím se s malým kojencem doporučuji
vyhýbat.
10
2. SLUCH A ŘEČ
Pro nácvik správné výslovnosti potřebuje dítě dvě hlavní schopnosti. Dobré sluchové rozlišování a dobrou pohyblivost mluvidel.
Pokud jedna z nich schází nebo je nedokonalá,
nácvik výslovnosti je obtížný, někdy i nemožný.
Dále je zapotřebí také dostatečná sluchová
paměť, pozornost i motivace.
Se vztahem řeči a sluchu je to tak, že se jedno
bez druhého neobejde. Bez toho, že si dítě
uvědomuje existenci různých zvuků a umí je
rozlišit, se řeč nemůže rozvinout.
Pokud je sluchové vnímání narušeno, na řeči je
to hned znát. V ebooku se nebudeme zabývat
tím, zda dítě slyší, ale tím, zda zvuky mezi
sebou rozlišuje, což je velký rozdíl. Nicméně
pro obě varianty platí totéž.
Ať už má dítě poruchu sluchu (tedy neslyší),
nebo jen sluchového rozlišování (tedy
nerozliší zvuky od sebe), poznáme to vždy i
na jeho výslovnosti.
11
3. FONEMATICKÝ SLUCH
Fonematický sluch je schopnost rozlišit jednotlivé zvuky od sebe.
Fonematický sluch zahrnuje několik dílčích
dovedností.
Sluchové rozlišování
Sluchovou analýzu
Sluchovou syntézu
Sluchovou paměť
Sluchovou pozornost
Vnímání a reprodukci
rytmu
SLUCHOVÉ ROZLIŠOVÁNÍ
Jedná se o schopnost rozlišit dva zvuky řeči od
sebe, ať už jde o slabiky, nebo o hlásky. Tato
dovednost se vyvíjí postupně. A dítě postupně
sluchem rozliší nejprve slabiky a poté hlásky.
Naučí se, že je rozdíl např. mezi H a CH, stejně
jako mezi C a Č.
Sluchové rozlišování se vyvíjí postupně a
kompletně dozrává v pěti letech. To
znamená, že pětileté dítě pozná bezpečně
rozdíl mezi všemi hláskami českého jazyka.
Pokud tomu tak není, jedná se o opožděný
vývoj sluchového rozlišování.
K posouzení vývoje fonematického sluchu –
rozlišování používáme v logopedii
standardizovaný test / Test fonematického
uvědomování podle Škodové (viz obrázek).
12
Tento test velmi dobře určí vývoj sluchového
rozlišování u pětiletých dětí. V případě, že má
vaše dítě vadu výslovnosti a v pěti letech
vyslovuje chybně více než pět hlásek, je vhodné
nechat je tímto testem vyšetřit.
Test je dostupný pouze u klinických logopedů,
kteří jsou vyškoleni s ním pracovat.
Na pozadí chybné výslovnosti se může skrývat
těžší vada řeči – tzv. vývojová dysfázie, kterou
je důležité včas odhalit. Může být ve škole
příčinou selhání dítěte při nácviku čtení a psaní.
V rámci sluchového rozlišování se dítě učí
vnímat několik zvukových rysů, které hlásky
mají. Nejobtížnější pro ně bývá odlišit hlásky
lišící se rysem tzv. znělosti (zapojením
hrdelního hlasu, nebo jeho vynecháním, např. T
× D, F × V, S × Z, H × CH apod.). Stejně tak
obtížné bývá rozlišení délky samohlásek (A × Á,
E × É, U × Ú apod.). V těchto dvou rysech děti
nejvíce chybují.
Existují také další rysy, které se děti musí naučit
rozlišit, nicméně u nich chybovost není již tak
častá.
Pokud však vaše dítě chybuje mezi čtvrtým a
pátým rokem ve výslovnosti více než deseti
hlásek, je velmi pravděpodobné, že vývoj
sluchového vnímání je výrazněji opožděn.
Doporučuji s návštěvou logopedie neotálet.
SLUCHOVÁ ANALÝZA
Je schopnost rozdělit zvuk na části, ať už se jedná o rozklad věty na slova, slova na slabiky, nebo slabiky na hlásky.
Rozklad slova na slabiky nebo hlásky
vyžaduje uvědomění si existence těchto
malých částí. Rozdělování slov na slabiky
13
zvládne již dítě kolem třetího roku. Jak to
poznáme?
Dítě umí vytleskat rytmus básničky, písničky,
slov a vět. Předškolák také pomocí vyzrálých
matematických dovedností dokáže určit počet
tlesknutí. Děti většinou určí maximálně čtyři
slabiky.
Dělení slov na slabiky předchází rozkladu
slova na hlásky. Pokud tedy dítě neumí
rozložit slovo na slabiky, nemůžeme s ním
trénovat rozklad slov na hlásky.
Rozklad krátkých slov na jednotlivé hlásky
zvládne šikovný předškolák. Většina dětí si však
tuto dovednost procvičí až po nástupu do školy.
Nicméně většina pětiletých dětí umí určit první
nebo poslední hlásky ve slově.
Sluchovou analýzu dítě používá zejména při
nácviku psaní.
Když má napsat např. slovo KOZA, musí ho
umět rozdělit na jednotlivé hlásky a ty pak
postupně napsat. Tato dovednost také
vyžaduje vyzrálou sluchovou paměť.
SLUCHOVÁ SYNTÉZA
Je schopnost spojit zvuky dohromady, ať už se jedná o spojení slov do věty, slabik nebo hlásek ve slova.
Spojení slabik ve slovo zvládne dítě okolo
pátého roku. Pokud např. vyslovíme postupně
po slabikách slovo KO-LO a zeptáme se ho: „Co
je to?“, mělo by odpovědět: „Kolo“.
Některé děti tuto dovednost ovládají již před
pátým rokem.
14
Hlásková syntéza je těžší. Dětem před
nástupem do školy se daří zvláště u slov se
třemi hláskami.
Například, když dítěti řekneme postupně po
hláskách slovo
P-E-S,
mělo by hlásky spojit a
rozpoznat, že se jedná o
slovo PES.
Sluchovou syntézu dítě využívá ve škole při
nácviku čtení.
Některým dětem činí sluchová syntéza potíže a
nácvik čtení je pak pro ně velmi náročný,
obzvlášť pokud mají také oslabenou paměť.
Pak si např. ve chvíli, kdy přečtou poslední
slabiku TA, už nepamatují, že první slabika byla
LO, a ze slova LOPATA vznikne PATA.
V pochopení významu věty jsou úplně
ztracené. Slovo jim ve větě nedává smysl.
SLUCHOVÁ PAMĚŤ
Je schopnost zapamatovat si zvuky a znovu si je vybavit.
Sluchová paměť je důležitá komponenta nejen
při osvojování správné výslovnosti, ale také při
nácviku čtení a psaní. Pokud si předškolák
nepamatuje pět zvuků jdoucích za sebou, bude
pro něj nácvik čtení velmi obtížný. Chybí mu
totiž základní stavební kámen, na kterém by
měl dovednost čtení vybudovat.
15
SLUCHOVÁ POZORNOST
Je schopnost vnímat zvukové podněty a soustředit se na ně.
Tato dovednost je podstatná pro nácvik čtení a
psaní. Děti, které mají oslabenou sluchovou
pozornost a hůře se na sluchové podněty
soustředí, špatně čtou a přečtený text si také
hůře pamatují.
Sluchová pozornost se dá velmi snadno otupit
právě tím, že je v domácím prostředí stálá
zvuková kulisa, o které jsme již mluvili v
kapitole Jak je možné poškodit sluch.
VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU
Vnímání rytmu řeči usnadňuje dítěti porozumění slabikám a hláskám, pomáhá mu při
osvojování řeči, stejně jako v nácviku čtení.
Rytmus nás provází již od prenatálního vývoje.
Miminko v bříšku vnímá rytmus chůze
maminky. Slyší její řeč. Výzkumy ukázaly, že
dítě pozná mateřskou řeč podle jejího rytmu.
Rytmus dítě v prvním roce uklidňuje, dodává
mu jistotu, klid a bezpečí. Zpívání písniček,
čtení říkadel spojených s pohybovým
doprovodem dítěti přirozeně ukazuje prvky
jazyka, přináší mu libé pocity a upevňuje vztah
s rodiči.
Učí ho slovní zásobě, gramatickému
uvědomování, stejně jako rozlišování zvuků
řeči, slabik a hlásek.
Každé slovo má svůj rytmus. Každá promluva
má svůj rytmus. Pokud např. větu řekneme
16
pomaleji, než je zvykem, stává se hůře
srozumitelná.
Tento rytmus dítě přirozeně vnímá, což mu
usnadňuje osvojení řeči. Rozvíjení rytmických
dovedností je pro děti velmi zábavné a přináší
jim mnoho užitku.
Rytmus si dítě nejlépe trénuje na písničkách
nebo při hudebním doprovodu k různým
stylům hudby.
Dopřejte tedy dítěti pár jednoduchých
hudebních nástrojů a poslech různých stylů
hudby a ukažte mu, jak může na tyto nástroje
hudbu doprovázet.
ZÁVĚR
Všechny složky sluchového rozlišování jsou
důležité komponenty, které významně
ovlivňují rozvoj správné výslovnosti, ale také
hladký nácvik čtení a psaní.
Proto se v další části ebooku budeme věnovat
jejich rozvoji, tedy aktivitám, které přímo
podporují jejich vývoj.
Tyto činnosti jsou řazeny tematicky, tedy podle
funkce, kterou rozvíjejí. Zároveň je u nich
uveden také věk dítěte, pro který je činnost
vhodná.
Soví nápověda
U činností, kde můžete využít bonusovou
přílohu z pracovního sešitu, je ikona sovičky.
17
4. AKTIVITY PRO ROZVOJ SLUCHOVÉHO
VNÍMÁNÍ
HRY NA NASLOUCHÁNÍ
1. URČI, O JAKÝ PŘEDMĚT SE JEDNÁ
VĚK: 3–5 LET
Cíl: Cílem této aktivity je rozvoj sluchového
vnímání.
Postup:
Dětem ukazujeme různé předměty a
zároveň jim předvádíme zvuky, které
vydávají. Děti se dívají a pozorně
poslouchají, poté se otočí a my předvedeme
jeden zvuk. Děti mají za úkol správně určit, o
který předmět se jednalo.
Zvukové předměty: zvuk zvonečku, šustění
papírů, cinkání klíčů, chrastění sirek, ťukání
kladívkem, pískání na flétnu, bubnování na
bubínek, tikání budíku.
2. URČI, O JAKÉ ZVÍŘE SE JEDNÁ
VĚK: 4–5 LET
Cíl: Rozvoj sluchového rozlišování –
zvuky zvířat
Pracovní sešit: list č. 1 – zvířata
Postup:
Tato aktivita je obdobou předchozí, jen bude
dítě hádat zvuky zvířat. K této aktivitě
využijte list zvířata. Dítěti předvedeme zvuk,
který zvíře dělá. Poté se dítě otočí, my znovu
předvedeme zvuk a dítě má za úkol poznat,
které zvířátko to bylo.
18
3. LOKALIZACE ZVUKU
VĚK: 4–6 LET
Cíl: Aktivita je zaměřena na rozvoj
sluchového vnímání, na vnímání směru
zvuku.
Postup:
Dítě hádá se zavřenýma očima a ukazuje
nám směr, odkud zvuk přichází. Nejlépe se
toto cvičení provádí ve skupině tak, že
každému dítěti dáme např. papír, se kterým
bude šustit. Uděláme kruh a sledované dítě
necháme posadit dovnitř.
Určíme jedince z kruhu, který zašustí
papírem, a dítě se snaží uhodnout, ze
kterého směru zvuk přichází.
Zvuk: V domácím prostředí můžeme použít
např. minutku na vaření, budík, metronom
apod., případně jakoukoli jinou zvukovou
hračku. Děti pak sedí na zemi a my se
postavíme kousek od nich a začneme pípat,
dítě se má natočit nebo ukázat správným
směrem. Může za námi také vyběhnout.
4. NAJDI PŘEDMĚT
VĚK: 4–6 LET
Cíl: Aktivita je zaměřena na rozvoj
sluchového vnímání.
Postup: Umístíme minutku někam do
místnosti a dítě má za úkol ji najít jen podle
zvuku.
U mladších dětí uložíme předmět do
vzdálenosti pár metrů, u starších
předškoláků klidně i do jiného pokoje.
19
4. NASLOUCHÁNÍ PŘÍBĚHU
VĚK: 3–6 LET
Cíl: Rozvoj koncentrace, porozumění a
sluchové paměti
Postup:
Čteme nebo vypravujeme krátký příběh
nebo pohádku a sledujeme, zda dítě dokáže
naslouchat.
Pokud ne, je třeba příběh doplnit buď gesty
nebo obrázky, případně předměty. Tím
upoutáme pozornost dítěte a usnadníme
mu zapamatování příběhu.
Předměty/obrázky/fotky položíme před
dítě. Časem se však snažíme zrakový podnět
odebrat a naučit dítě „jen“ poslouchat a
postupně prodlužovat délku soustředění,
tedy jeho zaujetí.
U dětí okolo čtvrtého roku vyprávíme krátký
příběh v délce deseti minut. Nejlepší je,
pokud navážeme na prožitou zkušenost,
zážitek, o který se dítě při poslouchání může
opřít.
Porozumění příběhu si ověříme tak, že dítěti
klademe otázky, které se týkají obsahu
textu.
Osvědčilo se mně vyprávět dětem okolo
třetího až čtvrtého roku o světě okolo nás.
Ukázat jim například, že na střeše jsou
komíny, a vysvětlit jim, proč tam jsou a co by
se stalo, kdyby komín chyběl. Nebo
vyprávět o tom, proč jsou na sloupech
elektrické dráty a kam vedou. A co by se
stalo, kdyby tam nebyly.
K těmto krátkým příběhům mě dovedl můj
nejstarší syn, který je hodně zvídavý. Všimla
jsem si, že tyto příběhy pak ochotně
poslouchaly i další děti v tomto věku.
20
U starších předškoláků již pracujeme
s textem v knize. Vybíráme kvalitní knihy
plné pěkných příběhů, které děti obohatí a
nevyděsí. Mnoho takových knih nabízí třeba
nakladatelství BAOBAB. Inspiraci najdete
zde.
5. HRA NA TICHOU POŠTU
VĚK: 4–6 LET
Cíl: Tato hra rozvíjí nejen sluchové vnímání a
pozornost, ale i paměť.
Postup:
Dítě vymyslí slovo a pošeptá ho dalšímu a
ten pak slovo pošeptá dalšímu v řadě.
Poslední dítě vysloví slovo nahlas. Tuto hru
můžeme hrát také se slabikami a větami.
U čtyřletých dětí volíme pouze slova, u
pětiletých přidáme věty. Stejně tak můžeme
zkusit řadu slabik a zároveň procvičovat
paměť. Např. LA, LU, LI, LE.
6. POSLOUCHEJ A ZAPAMATUJ SI
VĚK: 3–6 LET
Cíl: Tato hra rozvíjí nejen sluchové vnímání a
pozornost, ale i paměť.
Postup:
Je dobré hrát tuto hru v místě, kde je více
zvuků, např. venku v parku nebo v lese.
Dítěti vysvětlíme, že budeme poslouchat
zvuky okolo nás, a když nějaký uslyší, zkusí
určit, co to je.
Ač se to nezdá, tato hra se mi osvědčila i
těsně před usnutím dítěte. Dítě se zklidní,
poslouchá zvuky okolo sebe a přitom
obvykle velmi rychle usne.
Věk 5 – 6 let: Hru můžeme spojit také
s kresbou. Např. v lese povíme dítěti:
„Poslouchej, co slyšíš, a zkus to namalovat.“
21
Můžeme tak postupovat i doma. Stačí
otevřít okno. Dítě pravděpodobně
zaslechne projíždějící auto, mluvení nějaké
osoby, štěkání psa, možná i letadlo, ptáčka,
vítr, troubení auta.
6. POJĎ ZA MNOU
VĚK: 3–6 LET
Cíl: Tato hra rozvíjí nejen sluchové vnímání a
pozornost, ale také směrové slyšení.
Postup:
Dítěti zavážeme oči a necháme ho, aby šlo
za určitým zvukem nebo hlasem. Můžeme
využít cinkání zvonečku, chrastění
chrastítka nebo na dítě pouze mluvit. Tuto
hru je dobré hrát v bezpečném prostoru,
ideálně venku na louce.
7. POSLOUCHEJ A POČÍTEJ
VĚK: 5–6 LET
Cíl: Tato hra rozvíjí nejen sluchové vnímání a
pozornost, ale i paměť a matematické
dovednosti.
Postup:
Vezmeme si bubínek, dítěti dáme druhý a
zavážeme mu oči nebo ho požádáme, aby se
otočilo. Poté např. 3× zabubnujeme.
Vyzveme dítě, aby zvuk napodobilo.
Můžeme využít i jiné hudební nástroje, ale
také můžeme např. házet mince do
skleničky, ťukat kladívkem do dřeva, plácat
rukama do stehen apod. Použijte cokoli, co
vás napadne.
Starších předškoláků se můžeme zeptat,
kolikrát jsme zvuk zahráli.
22
HRY NA SLUCHOVÉ ROZLIŠOVÁNÍ
1. PEXESO PRO UŠI
VĚK: 4–6 LET
Cíl: Rozvoj schopnosti sluchem rozlišit
dva podobné zvuky.
Postup:
Pexeso pro uši se prodává, ale je velmi drahé.
Velmi snadno si ho však můžete vyrobit doma.
Já jsem k tomu využila staré obaly na filmy, ale
vhodné jsou i obaly od kinder vajíček (žluté
vnitřní části) nebo si můžete koupit jakékoli
plastové nebo dřevěné neprůhledné krabičky.
Do dvou krabiček dáme vždy stejné předměty
– mohou to být knoflíky, kostičky, korálky,
rýže, hrách, fazole, čočka, kamínek, písek. Je
důležité si ověřit, že každá dvojice krabiček zní
trochu jinak. Pro menší děti volíme
samozřejmě větší zvukový rozdíl, pro starší děti
menší rozdíl.
Dítě pak má za úkol hledat dvě stejné krabičky.
A to tak, že si s každou zarachotí u ucha.
Inspiraci k výrobě najdete zde:
zvukové pexeso – inspirace
2. NAJDEŠ SPRÁVNÝ OBRÁZEK?
VĚK: 4–6 LET
Cíl: Rozvoj schopnosti sluchem odlišit dva
podobné zvuky.
Pracovní sešit: list č. 2 – dvojice slov
lišících se jednou hláskou
Postup:
Předložíme dítěti karty s obrázky, jejichž názvy
obsahují podobně znějící slova vždy ve
dvojicích vedle sebe (KOZA – KOSA, PES – LES,
23
KRÁVA – TRÁVA, POSTEL – KOSTEL…). Poté
vyslovíme jedno slovo z určité dvojice a
vyzveme dítě, aby nám ukázalo, o jaké slovo se
jedná.
Druhá možnost je, že vyslovujeme dvojice
slov a dítě nám pokaždé řekne, zda jsou slova
rozdílná, nebo stejná. Mezi dvojicemi jsou
záměrně uvedeny i shodné dvojice slov, aby
dítě automaticky nepovažovalo všechna slova
za rozdílná.
Další rozvoj: U starších dětí, ve věku kolem
pátého roku můžeme zkusit tuto obměnu: „Jak
by slovo znělo, kdyby místo H bylo P?“ Např.
HŮL × PŮL.
3. ROZLIŠENÍ BEZVÝZNAMOVÉ
SLABIKY
VĚK: 5–6 LET
Cíl: Rozvoj sluchového rozlišování slabik
Pracovní sešit: List č. 3 – slabiky
Postup:
Postupujeme podobně jako v předchozí hře.
Dítěti řekneme vždy dvě slabiky, které se liší
samohláskou (např. PA × PE) a zeptáme se, zda
jsou stejné.
Pokud dítě v úkolu chybuje, vezmeme si na
pomoc napsané slabiky. Dítěti ukážeme, že se
jinak píší, a zároveň mu na našich mluvidlech
ukážeme, že se také jinak vyslovují.
Zaměříme se na to, zda dítě rozliší všechny
slabiky. Pokud v některých chybuje,
soustředíme se pak na nácvik chybných dvojic.
Cíleně se soustředíme na dvojice hlásek, které
se nejvíce zaměňují, viz tabulka. Zároveň dítě
může také dané slabiky opakovat po nás.
24
Abychom procvičovali opravdu rozlišování
souhlásek, musí mít obě slabiky stejnou samohlásku,
tedy např. PA × BA.
P × B T × D K × G
H × CH S × Z Š × Ž
M × N P × B F × V
L × R Ď × Ť R × Ř
C × S Č × Š C × Č
S × Š Z × Ž
HRY NA SLUCHOVOU PAMĚŤ
1. LETADLO LETÍ A VEZE…
VĚK: 4–6 LET
Cíl: Tato hra rozvíjí paměť.
Pracovní sešit: list č. 4 – letadlo letí,
slovník k abecedě
Postup:
Řekneme větu: „Letadlo letí a veze...“ a
doplníme nějaké slovo, např. KOLO. Poté
pokračuje dítě, zopakuje větu a doplní další
slovo. Pro děti ve věku čtyř let volíme čtyři
slova, pro pětileté děti pět slov a šestileté děti
šest slov.
Hru zjednodušíme tím, že před dítě pokládáme
obrázky do letadla, které je součástí
pracovního sešitu. Dítě pak využívá také
zrakovou paměť. Ve chvíli, kdy se jeho paměť
25
zlepšuje, již obrázky nepoužíváme a pokusíme
se hrát tuto hru jenom se slovy.
2. MÁME DOMA…
VĚK: 4–6 LET
Cíl: Rozvoj sluchové paměti
Pracovní sešit: list č. 5 – máme doma,
slovník předměty
Postup:
Toto je obdoba předchozí hry. Děti jen doplní
věci, které máme doma.
Stejně jako v předchozím úkolu, můžeme i u
této hry využít pro mladší děti obrázky v
pracovním sešitu.
3. DĚTI BYLY V ZOO A VIDĚLY TAM…
VĚK: 4–6 LET
Cíl: Tato hra rozvíjí paměť.
Pracovní sešit: list č.6 – zvířata ze zoo,
slovník zvířata
Postup:
Opakujeme větu: „Děti byly v zoo a viděly
tam...“ a doplňujeme postupně různá zvířata.
Stejně tak můžeme využít přílohu v pracovním
sešitě.
4. OPAKUJ SLOVA (SLABIKY)
VĚK: 4–6 LET
Cíl: Hra rozvíjí sluchovou paměť a schopnost
rozlišovat slabiky.
Postup:
Tuto hru můžeme hrát buď tak, že slova
šeptáme dítěti do ucha, nebo je vyslovíme
nahlas. Pro lepší zapamatování můžeme opět
26
použít karty s čísly nebo puntíky, aby dítě
vědělo, kolik slov má říci.
Dítěti pak řekneme tři až pět slov – podle jeho
dovedností – a ono je zopakuje. Cílem je, aby si
zapamatovalo nejen slova, ale předškoláci také
jejich pořadí. Např. KOZA, KOLO, MASO,
MRAK, SŮL.
Tuto hru můžeme hrát s předškolákem také se
slabikami. Je to složitější, protože slabiky
dětem nedávají žádný smysl a hůře se jim
pamatují. Např. LA, KU, ME, PI, HE.
Při této hře dítěti obrázky záměrně
neukážeme, protože chceme posílit jen
sluchovou paměť. Pokud se dítěti nedaří
obrázky zapamatovat, vybereme slova z
jednoho tematického souboru, např. zvířata.
Je to jednodušší než slova z různých souborů.
Zároveň začneme jen dvojicí slov a postupně
počet navyšujeme, až se dostaneme na pět
slov. Např. KOČKA, PES, SLEPICE, PRASE,
KOZA.
HRY NA ROZLIŠOVÁNÍ SLABIK A HLÁSEK
VE SLOVĚ
1. KTERÉ SLOVO ZAČÍNÁ NA TUTO
SLABIKU?
VĚK: 4–6 LET
Cíl: Rozvoj sluchového rozlišování první slabiky
ve slově
Pracovní sešit: list č. 3 – slabiky (karty
rozstříháme)
Postup:
Předložíme dítěti sadu obrázků, na nichž jsou
namalovaná slova, která obsahují slabiky
začínající na tutéž hlásku. Např. MA, ME, MI,
MO, MU – MASO, MELOUN, MIMINKO,
MOTÝL, MUCHOMŮRKA.
27
Vybereme jednu kartičku s napsanou slabikou
a řekneme dítěti, že na tuto slabiku začíná
některé ze slov, které před ním leží. Necháme
dítě správný obrázek (slovo) vybrat. S malými
dětmi cvičíme např. dvě až tři slabiky, později
přidáváme další.
2. KTERÉ SLOVO ZAČÍNÁ NA TUTO
HLÁSKU?
VĚK: 5–6 LET
Cíl: Nácvik rozlišení první hlásky ve slově
Pracovní sešit: list č.6 - abeceda, list č. 8
– symboly pozice hlásek, slovník
Postup:
Předložíme dítěti karty s obrázky. Poté
vybereme jedno písmeno. Pojmenujeme ho a
chceme, aby dítě našlo obrázek, který na toto
písmeno začíná. Tento úkol cvičíme od pěti
let.
Zjednodušení: Aby dítě hlásku ve slově lépe
poznalo, můžeme ji ve výslovnosti zdůraznit
nebo ji zopakovat. Např. SSSSSOVA,
MMMMASO.
3. KTERÉ SLOVO KONČÍ NA TUTO
HLÁSKU?
VĚK: 5–6 LET
Cíl: Nácvik rozpoznání poslední hlásky
ve slově
Pracovní sešit: list č. 6 – abeceda, list
č. 9 – symboly pozice hlásek, slovník
Postup:
Předložíme dítěti karty s obrázky, které končí
na danou hlásku a dáme na stůl také dva až tři
jiné.
28
Použijeme karty se symboly poslední hlásky ve
slově a můžeme také přidat písmeno.
Pracujeme stejně jako v předchozím úkolu s
pracovním sešitem.
4. KTERÉ SLOVO MÁ POŽADOVANOU
HLÁSKU UPROSTŘED?
VĚK: 5–6 LET
Cíl: Nácvik rozpoznání hlásky uprostřed slova
Pracovní sešit: list č. 6 - abeceda, list č.
10 – symboly pozice hlásek, slovník
Postup:
Předložíme dítěti karty s obrázky, které mají
určenou hlásku uprostřed a dáme na stůl také
dva až tři jiné.
Použijeme kartu se symbolem hlásky
uprostřed ve slově a můžeme také přidat
písmeno. Pracujeme stejně jako v předchozím
úkolu s pracovním sešitem.
5. SLOVNÍ FOTBAL – SLABIKY
VĚK: 5–6 LET
Cíl: Nácvik rozlišení první a poslední slabiky ve
slově
Pracovní sešit: list č. 11 – slovní fotbal,
slovník fotbal
Postup:
Předložíme dítěti karty s obrázky z bonusu.
Vysvětlíme dítěti, že budeme vybírat slova tak,
aby nové slovo začínalo slabikou, na kterou
končí to předchozí. Obrázky dětem pomohou
lépe najít vhodná slova.
Tuto aktivitu zvládnou děti, které již poznají
první a poslední slabiku ve slově (viz předchozí
29
úkoly). Teprve poté můžeme hrát slovní fotbal
na hlásky.
6. SLOVNÍ FOTBAL – HLÁSKY
VĚK: 5–6 LET
Cíl: Rozpoznání první a poslední hlásky ve slově
Pracovní sešit: list č. 11 – slovní fotbal,
slovník fotbal
Postup:
Předložíme dítěti karty s obrázky z bonusu.
Vysvětlíme dítěti, že budeme vybírat slova tak,
aby nové slovo začínalo hláskou, na kterou
končí to předchozí. Obrázky dětem pomohou
lépe najít vhodná slova.
Tuto aktivitu zvládnou děti, které již poznají
první a poslední hlásku ve slově (viz předchozí
úkol).
7. POZNEJ POZICI HLÁSKY VE SLOVĚ
VĚK: 5–6 LET
Cíl: Rozpoznání pozice hlásky ve slově
Pracovní sešit: list č. 14 – pozice hlásky,
abeceda, kolíček/fazolka
Postup:
Předložíme dítěti obrázek a písmeno, které
hledáme. Dítě musí najít pořadí hlásky ve slově
a označit správné políčko kolíčkem nebo
fazolkou.
HRY NA VNÍMÁNÍ RYTMU
1. JAM SESSION
VĚK: 3–6 LET
Cíl: Vnímání rytmu hudby
30
Postup:
Jam session je velmi populární a děti ji milují. K
tomuto účelu používejte různé typy hudby,
např. vážnou, rockovou, pop, hip hop. K tomu
dejte dítěti do ruky nějaký hudební nástroj a
nechte ho na něj rytmizovat.
Rytmicky s ním pohupujte, aby se naučilo
rytmus cítit a vnímat vlastním tělem. Děti,
které dobře vnímají rytmus hudby, snáz rozliší
také rytmus řeči. Jsou obvykle dobří čtenáři.
Můžete využít hru na tělo, kdy si dítě např.
plácá rukama do nohou, tleská, třepe ručkama
apod. Dítě tak postupně začne vnímat rytmus
písně a učí se ji také samo doprovázet.
2. JAM SESSION S PAUZOU
VĚK: 3–6 LET
Cíl: Vnímání rytmu slova
Postup:
Jam session s pauzou přidává k rytmickému
vnímání také trénink pozornosti. Poté, co dítě
chvíli hraje a doprovází hudbu, musí
zaznamenat pauzu a přestat hrát.
V následné sérii se musí rytmu opět chytit. Tato
činnost je již mírně obtížnější, nicméně stejně
populární. Vy pouze obsluhujete hudbu a občas
nahrávku stopnete.
Nahrávky, které mám ráda a které můžete
využít, najdete na těchto odkazech:
Gypsy Kings – Volare
Beatles – We can work it out
Beatles – Get back
31
3. VYTLESKEJ SLOVA
VĚK: 3–6 LET
Cíl: Vnímání rytmu slova
Pracovní sešit: list č. 11 – slabikování,
symboly čísel
Postup:
Vytleskávání slov učí děti vnímat nejen rytmus
samotných slov, ale také výrazně přispívá k
vnímání samotné struktury slova. Pokud slova
dělíme na slabiky, děti se tak učí lépe slyšet více
hlásek ve slově.
Vybereme si soubor slov, která budeme cvičit.
Můžeme vytleskávat slova ze slovníku nebo
vymýšlet slova z určité významové skupiny –
dopravní prostředky, zvířata, nábytek apod.
4. ZAPIŠ RYTMUS SLABIK
VĚK: 5–6 LET
Cíl: Vnímání struktury a rytmu slabik. Rozlišení
krátkých a dlouhých samohlásek jako průprava
pro nácvik psaní ve škole
Pracovní sešit: list č. 12 – rytmické
symboly, tečka a čárka
Postup:
Vyslovujeme slabiky a dítě zapisuje jejich
rytmus. Kreslí kolečka, nebo čárky, podle toho,
zda je samohláska ve slabice krátká, nebo
dlouhá, např. MA × MÁ. Tuto aktivitu
procvičujeme předtím, než dítěti necháme
zapisovat rytmus delších (dvojslabičných a
víceslabičných) slov.
Rozpoznávání délky samohlásek ještě
v předškolním věku dětem výrazně usnadní
nácvik psaní i čtení. Nebudou zapomínat číst a
32
psát čárky a budou cítit rozdíl mezi slovy jako
např. DAL X DÁL.
Ke zvýraznění rytmu můžeme využít také
hudební nástroje. Dlouhou slabiku např.
pískneme na flétnu, krátkou ťukneme na
bubínek. Děti si tak ještě více uvědomí rozdíl.
Zároveň můžeme také vyjádřit délku
pohybem. Na krátkou slabiku se dítě skrčí,
schoulí do klubíčka a na dlouhou se zvedne a
vytáhne ruce vzhůru.
5. VYTLESKEJ SLOVA A URČI JEJICH
RYTMUS
VĚK: 5–6 LET
CÍL: Vnímání struktury a rytmu slov, rozlišení
krátkých a dlouhých samohlásek jako průprava
pro nácvik psaní ve škole
Pracovní sešit: list č.12 – rytmické
symboly, slovník
Postup:
Vytleskávání slov už děti umí. Nyní je budeme
učit vnímat délku samohlásek a hledat správný
rytmus slova.
Využít můžete pracovní list ze souboru.
Nejprve pracujeme s dvouslabičnými slovy,
později přidáme tříslabičná slova.
Dítě může slovo vytleskat a následně napsat
pomocí symbolů nebo napodobit jeho rytmus
pomocí slabik TU × TŮ nebo HU × HŮ.
Symboly:
Tečka jako symbol krátké slabiky KO
Čárka jako symbol dlouhé slabiky HŮ.
33
6. NAJDI SLOVA PODLE RYTMU
VĚK: 5–6 LET
Cíl: Vnímání rytmu slova, struktury a délky
slabik, nácvik sluchové paměti, rozlišení
krátkých a dlouhých samohlásek jako průprava
pro nácvik psaní ve škole
Pracovní sešit: list č. 13 – rytmické symboly
Postup:
Když děti umí slova dobře vytleskat a umí také
jejich rytmus zapsat, můžeme postoupit k další
činnosti. Hledat slova na daný rytmus.
Využijeme k tomu sadu kartiček se symboly
rytmů a také sadu obrázků. Starší děti mohou
pracovat bez obrázků a slova si na daný rytmus
vymýšlet. Děti poté přiřazují obrázek ke
správnému rytmu.
Pokud dítě pracuje bez obrázků, pouze se
slovy, je činnost obtížnější.
7. VYTLESKEJ BÁSNIČKU NEBO
PÍSNIČKU
VĚK: 3–6 LET
Cíl: Vnímání rytmu slova, nácvik sluchové
paměti
Postup:
Zpíváme písničku nebo říkáme známé říkadlo,
básničku a přitom vytleskáváme rytmus slov po
slabikách.
34
5. ROZVOJ SLUCHOVÉHO
VNÍMÁNÍ PŘI NÁCVIKU
VÝSLOVNOSTI HLÁSKY
PRINCIPY SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ PŘI
NÁCVIKU SPRÁVNÉ VÝSLOVNOSTI
Když se dítě učí správně vyslovovat danou
hlásku, musí kromě toho, že ji slyší v řeči, také
poznat, zda hlásku říká správně, nebo špatně.
Správnou výslovnost, resp. chybu, děti
většinou poznají na druhém člověku a teprve
poté také na sobě.
Často je až komické, když se dítě směje tomu,
jak terapeut chybně vyslovuje hlásku, a přitom
tutéž chybu u sebe neslyší.
Proto je před započetím nácviku třeba naučit
dítě rozlišovat chybnou a správnou výslovnost.
Je to důležité i z hlediska motivace. Děti často
nevědí, proč hlásku cvičí, neuvědomují si, že ji
říkají špatně. Mnohdy terapie začne, aniž by se
dítěti vysvětlilo, jaká je realita a jaký je cíl.
JAK DÍTĚ NAUČIT ROZLIŠIT SPRÁVNOU
VÝSLOVNOST OD CHYBNÉ?
Jak jinak než hrou?
1. POZNEJ CHYBU
VĚK: 4–6 LET
Cíl: Rozlišení zvuku hlásky
Postup:
Nejprve dítěti vysvětlíme, že budeme
poslouchat např. hlásku R (vybereme tu, kterou
se dítě učí). Poté mu povíme, že se dá vyslovit
35
různě, ale ne vždy je to správně. A ukážeme
mu, jakými způsoby můžeme hlásku vyslovit
(ráčkujeme, tvoříme ji vibrací rtů a pak ji
vyslovíme správně česky pomocí rychlého
kmitání jazyka).
Pak dítěti ukážeme, která varianta je
správná. Upozorníme ho na to, jak přitom
vypadají mluvidla, kde hlásku vyslovujeme,
jakou částí mluvidel přitom pohybujeme. Pak
se dítě při určení správné a špatné výslovnosti
může také opřít o zrakové vnímání. Je to pro ně
zpočátku pomůcka. Cílem však je, aby se
naučilo rozlišovat chybnou a správnou
výslovnost pouze sluchem.
A pak hrajeme hru „zvedni ruku, když to
povím správně“.
Střídáme různé způsoby tvorby hlásky a občas
ji vyslovíme dobře. Dítě má za úkol zvednout
v tu chvíli ruku nebo říci „teď“.
Pokud to dítě zvládne, postupujeme dál.
Říkáme se správnou nebo špatnou výslovností
slabiky na danou hlásku, tedy RA, RE, RY, RO,
RU.
Pokud už dítě umí odlišit správnou a chybnou
výslovnost a učí se hlásku správně vyslovit,
směřujeme ho při nácviku také k tomu, aby
správnou a chybnou výslovnost odlišilo u sebe.
Děti si musí být vědomy, kdy se jim pokus
vydařil, a kdy ne. Musí přesně vědět, co se od
nich očekává a jaký je cíl terapie.
Někdy je terapie neúspěšná, protože děti
jednoduše neznají cíl, ke kterému míří.
Pokud se dítě naučí chybu u sebe slyšet a umí
hlásku poznat ve slově, tedy ví, kdy ji má
vyslovit, může se pak opravovat samo.
Nácvik správné výslovnosti bude potom
rychlejší a pro dítě zábavnější. Upřímně řečeno,
36
málokdo má rád, když ho druhý člověk
upozorňuje na jeho chyby.
JAK PROBÍHÁ NÁCVIK SPRÁVNÉ
VÝSLOVNOSTI?
Nácvik výslovnosti hlásek má několik
důležitých fází, které se nesmí vynechávat.
Pokud se nám někdy stane, že dítě posuneme
k obtížnější fázi nácviku dříve, než je toho
schopné, stane se zřejmě toto:
Nové úkoly půjdou dítěti obtížně, nebude schopno si hlásky dobře zapamatovat a zapojit je do řeči bez vědomé kontroly.
Jinými slovy, půjde to pomalu a ztuha.
Totéž se děje i ve chvíli, kdy dítěti ke zvládnutí správné
výslovnosti chybí nějaký důležitý komponent.
Pokud je nácvik nové dovednosti (správné
výslovnosti) pro dítě dřina, je třeba přemýšlet
nad tím, proč tomu tak je, a hledat hlavní
příčinu.
Ta může spočívat jak v nedostatečném
sluchovém vnímání, nerozvinuté motorice
mluvidel, chabé paměti, snížené pozornosti,
tak v nedostatku motivace ke spolupráci, v
neznalosti cíle a důvodu, proč se dítě správnou
výslovnost učí. Někdy je obtížné příčinu
vypátrat, nicméně se to vždy vyplatí. Pak
nebudeme stát dlouhou dobu na místě, ale
budeme plynule směřovat k cíli.
Hry k nácviku správné výslovnosti jsou
součástí ebooku Logopedie na doma 1. díl –
výslovnost.
37
SLUCH JAKO DŮLEŽITÝ KOMPONENT PŘI
ÚPRAVĚ VÝSLOVNOSTI
Dítě musí hlásku, kterou se učí vyslovovat, nejprve slyšet
a umět ji rozlišit mezi ostatními hláskami.
Poté je schopno ji také vyslovit a zapojit do slov.
Co se děje, když dítě hlásku neslyší?
Neví, kde ji má v řeči použít.
Je závislé na kontrole druhé osoby.
Dlouho setrvává v období zapojení
hlásky do slov a nemůže se posunout
k větám (Je to proto, že dítě si nacvičená
slova už pamatuje a ví, kde má hlásku
vyslovit, i podle paměti. Věty si však
pamatovat nemůže, tam to už musí
slyšet.).
Při použití hlásky ve větách dítě často
chybuje.
Vyslovuje hlásku na špatném místě.
Není schopné autokorekce chybné
výslovnosti.
Pozná chybu jen na druhém, ale ne u
sebe.
Proto je naprosto zásadní, abyste se předtím,
než začnete s dítětem hlásku zapojovat do řeči,
ujistili, že dítě slyší, kde ve slově hláska je.
Pomocí následujících her se ke správnému
rozlišování hlásek ve slově rychle dopracujete.
U těchto her postupujte přesně podle návodu
v ebooku. Vyzkoušejte je, a pokud zjistíte, že
dítě hru zvládá, pak pokračujte s další, dokud
nedojdete na konec.
38
Teprve pak si můžete být jisti, že dítě hlásku
opravdu dobře slyší a je schopné ji také
zapojovat do řeči.
39
6. HRY PRO ROZVOJ
SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ PŘI
ÚPRAVĚ SPRÁVNÉ
VÝSLOVNOSTI
HRY ZAMĚŘENÉ NA ROZLIŠOVÁNÍ
HLÁSEK
2. POZNEJ HLÁSKU PODLE ZVUKU
VĚK: 4–6 LET
Cíl: Nácvik schopnosti rozlišovat hlásky
Pracovní sešit: list č. 7 - abeceda, slovník
Postup:
Děti často nevědí, co se vlastně na logopedii učí
a proč se to učí. Je potřeba jim vysvětlit, že
každá hláska se dá napsat a každá vypadá
jinak. Že se z těchto hlásek tvoří slova a ty
potom můžeme číst. Proto musíme umět
hlásku dobře vyslovit.
Pokud se učíme např. R, dítě musí vědět, že
nějaký zvuk, který my označujeme jako R,
existuje a že ho nazýváme R.
K odlišení využijeme písmena. Děti
v předškolním věku vnímají písmena jako
obrázky a poznají, že se dvě písmena vizuálně
liší.
Jak dítě naučit, že existuje hláska R?
Vysvětlíme dítěti, že se bude učit zvuk, který
zní takto: a vyslovíme R.
Zároveň dítěti povíme, že tento zvuk také
můžeme napsat. Napíšeme písmeno R. Dítě
prozatím hlásku neumí, takže ho učíme ji
pouze poslouchat, ne vyslovovat.
40
Znovu zopakujeme zvuk R a zeptáme se: „Jaké
je to písmeno?“ Chceme, aby dítě ukázalo na
písmeno R.
To zkusíme ještě několikrát, abychom si byli
jisti, že dítě již umí přiřadit zvuk k písmenu.
Budeme to potřebovat pro další úkol.
3. POZNEJ HLÁSKU MEZI OSTATNÍMI
VĚK: 4–6 LET
Cíl: Rozpoznání hlásky mezi ostatními
Pracovní sešit: list č. 7 - abeceda,
slovník
Postup:
Nyní už dítě ví, že existuje R. Teď ho musí
rozeznat od ostatních zvuků. Dáme dítěti
kartičku s písmenem R (viz příloha) a
vyslovujeme všechny možné hlásky, které nás
napadnou, a občas řekneme R. Ve chvíli, kdy
zazní R, má dítě zvednout kartičku.
Např. O, U, R, T, S, R, K, M, Ř, L, R, F, S, R
Tímto způsobem poslech hlásky R chvíli
trénujeme. Když vidíme, že dítě nedělá chyby,
můžeme přejít k dalšímu cvičení.
4. NÁCVIK ROZLIŠOVÁNÍ PODOBNĚ
ZNĚJÍCÍCH HLÁSEK
VĚK: 4–6 LET
Cíl: Rozlišování dvou a více podobně
znějících hlásek
Pracovní sešit: list č. 6 - abeceda
Ve chvíli, kdy dítě ví, že existuje zvuk R, a umí
ho rozeznat od ostatních hlásek, je připravené
poznat ho také mezi hláskami, které jsou mu
nejpodobnější.
41
Každá hláska má totiž hlásku zvukově velmi
podobnou. Pro nás dospělé je již jednoduché
odlišit např. T × K, ale pro děti je to v určitém
věku tentýž zvuk. Proto se nyní budeme učit
podobné hlásky od sebe odlišit.
Uvádím zde přehled hlásek, které jsou si
podobné. Je třeba dítě naučit, že se ve
skutečnosti liší.
Jinak se píší, jinak vypadají a jinak se
vyslovují.
Děti obvykle chybují v rozlišování souhlásek,
nicméně některým dětem schází dovednost
správně rozlišovat i samohlásky.
Postup:
Vezmeme si kartičku hlásky, kterou
procvičujeme, a dáme ji dítěti. Princip je
podobný jako u předchozího cvičení: jakmile
díte uslyší správný zvuk, ukáže ho, tedy zvedne
kartičku.
Poté vyslovujeme pouze hlásky, které jsou
uvedeny v tabulce u procvičované hlásky, tedy
ty, které jsou jí nejvíce podobné. Volíme
nejprve vždy jen dvě.
Pokud dítě nechybuje, můžeme přidat další
hlásku a cvičíme rozlišení mezi třemi a více
hláskami. Dítě tedy cíleně poslouchá zvuky,
které jsou dané hlásce podobné. Tento úkol je
již těžší než úkol předchozí.
Pokud zjistíme, že dítě více chybuje v nějaké
kombinaci (např. cvičíme R a dítě ukazuje
kartičku s R i tehdy, když vyslovíme Ř), je
třeba se na tuto dvojici zaměřit a cvičit
správné rozlišování.
Vezmeme si tedy kartičku s R i Ř a dítěti
vysvětlíme a ukážeme, jak se vyslovují obě
hlásky, a zvýrazníme rozdíly.
42
Např. můžeme výslovnost hlásky prodloužit
nebo ji vyslovit opakovaně (RRRRR nebo
ŘŘŘŘŘ). Dítě má pak lepší šanci vnímat rozdíl.
Také je upozorníme na jinou polohu mluvidel
při vyslovování obou hlásek. Dítě se potom při
nácviku rozlišování hlásek může opřít i o
zrakové vnímání.
Tabulka podobných hlásek:
Velké písmeno je to, které se dítě učí, a
v závorce jsou uvedeny hlásky, za které je může
sluchem nejsnáze zaměnit.
SOUHLÁSKY:
K (t, g, ch)
P (b, m) Ď (j, ť, č, ň)
C (t, s, z, č, ť)
Č (ť, š, ž, c)
G (d, k, h)
B (p, m) Ť (j, č, ď, ň)
S (c, z, t, š)
Š (ž, č, ť, s)
T (d, k, c)
M (b, p, n)
Ň (j, ď, ť)
Z (c, s, ž)
Ž (č, š, z)
D (t, n, g, r)
F (ch, v) J (l, ť, ď, ň)
R (d, l, t, ř)
N (d, m)
V (f) L /d, r, j)
Ř (d, r, l)
SAMOHLÁSKY:
A (e, o, u)
I (e, u) E (o, u, a)
U (o, e) O (u, e, a)
5. ROZLIŠENÍ HLÁSKY VE SLABICE
VĚK: 5–6 LET
Cíl: Rozlišení hlásky ve slabice
Pracovní sešit: list č. 3 – slabiky
Postup:
Nyní umí dítě zvuk rozpoznat sám o sobě.
V řeči se však zvuk samostatně nikdy
43
nevyskytuje. Vždy je ve spojení s dalšími zvuky,
tedy tvoří slabiku a slovo. Je třeba nacvičit
rozlišení hlásky nejprve v menších celcích, ve
slabikách a později ve slovech.
Postupujeme stejně jako v úkolu číslo dva.
Dáme dítěti do ruky např. kartu se slabikou RA,
kterou procvičujeme, a povíme mu, že ji má
zvednout ve chvíli, kdy slabiku uslyší. Poté
vyslovujeme sérii různých slabik a vždy občas
řekneme tu, kterou procvičujeme.
Např. KO, RA, TU, RA, HE, MO, RA, SE, SI, RA
6. JE HLÁSKA… V TOMTO SLOVĚ?
VĚK: 5–6 LET
Cíl: Rozpoznání hlásky ve slovech
Pracovní sešit: obrázkový slovník,
abeceda
Postup:
Nyní již dítě umí rozlišit hlásku samostatně a ve
slabikách. Dříve, než se pustíme do určování
pozice hlásky ve slově, budeme se dítěte jen
ptát. Např: „Je ve slově KOLO hláska L?“ Zatím
nám nejde o to, aby ji dítě slyšelo na určitém
místě, ale abychom mu ukázali, že ve slovech
hlásku najde.
Pokud dítě odpoví, že ve slově KOLO není L,
máme dvě možnosti, jak mu ukázat, že tam
tato hláska je. Postupujeme následovně:
Zvýrazníme hlásku – řekneme slovo
takto: KOLLLLLO (L vícekrát
zopakujeme).
Hláskujeme slovo: K-O-L-O.
Tímto způsobem hlásku dobře vyčleníme a dítě
si jí může všimnout. Pokud ani to nepomůže,
vezmeme si na pomoc písmeno.
Znovu stejným způsobem zvýrazníme hlásku
ve slově a ukážeme dítěti v tutéž chvíli písmeno
44
L a upozorníme ho: „Přesně tady je hláska L,
kterou hledáme.“ Někdy to dětem chvíli trvá,
ale tímto postupem se naučí, co mají hledat, a
my jim to zvýrazněním můžeme usnadnit.
7. ROZLIŠENÍ HLÁSKY VE SLOVECH
VĚK: 5–6 LET
Cíl: Rozpoznání hlásky ve slovech
Pracovní sešit: list č. 7, 8, 9 symboly
pozice hlásky, list č. 6 – abeceda
Postup:
Nyní již dítě umí rozpoznat hlásku mezi
ostatními hláskami, ale také ve slabikách. Je
čas přejít k nácviku rozlišování hlásky ve slově.
Pro dítě je nejsnazší poznat hlásku na začátku
slova. O něco obtížněji rozpoznává hlásku na
konci slova a nejtěžší je poznat ji uprostřed
slova. Snáze děti poznají souhlásky než
samohlásky.
Zde je postup rozlišení hlásek ve slově tak, jak
je to z hlediska vývoje nejjednodušší.
A: na začátku slova (RUKA)
B: na konci slova (TÁBOR)
C: uprostřed slova (KOBRA)
K tomuto úkolu můžeme použít slovník
z abecedy v pracovním sešitu. Vybereme slovo
a ptáme se dítěte, co je na začátku slova a na
jeho konci.
Stejně tak můžete použít několik pracovních
listů z bonusů, které jsou určeny na procvičení
určení první hlásky ve slově.
K tomu, aby dítě hlásku dobře slyšelo, můžeme
využít také symboly, které mu naznačí, na
jakém místě má hlásku hledat. Viz pracovní
sešit – list pozice hlásky, symboly.
45
JSTE NA KONCI…
Pokud jste úspěšně došli až sem, můžete si být
jisti, že dítě již bezpečně pozná, kde ve slově
hláska je, a bude ji tam schopné vyslovit. Je to
nejlepší způsob, jak zvládnout autokorekci
výslovnosti, tedy samostatné opravování.
Co dělat, když dítě hlásku dobře
slyší, ale přesto ji není schopné
samostatně zapojovat do řeči?
Prošli jste všechny hry, dítě má dobře rozvinuté
sluchové vnímání, ale i přesto se mu nedaří
moc rychle hlásku zapojit do řeči? Musíte ho
neustále opravovat?
Někdy se stává, že dítě hlásku dobře
rozpoznává a umí ji také vyslovit, ale není
schopné zapojit ji dostatečně rychle do řeči.
Uvedu zde několik možných příčin selhání ve
výslovnosti.
Dítě může mít oslabenou paměť a
koncentraci.
Dítě může mít oslabenou jemnou
koordinaci mluvidel.
Dítě může mít špatně zafixovanou
výslovnost, a to již na úrovni samotné
hlásky nebo na úrovni slabik. Proto se mu
nedaří správně vyslovovat delší úseky
řeči. Jednoduše nemá hlásku dobře
vyvozenou.
Dítě nemá dostatečně silná mluvidla,
aby zvládlo hlásku vyslovit v toku řeči
(malý čelistní úhel, oslabené svaly
mluvidel).
46
Posouzení a odstranění těchto nedostatků
patří do rukou odborníka. Proto se v případě,
že máte pochybnosti, obraťte na klinického
logopeda v místě vašeho bydliště.
Pokud na logopedii docházíte a terapie
nepostupuje dopředu, zkuste najít pro srovnání
nějakého dalšího logopeda. Je možné, že jiné
oko uvidí jiné věci a snáze odhalí důvod, proč
vaše dítě „stojí na místě“.
Každý logoped má trochu jiný přístup a
zejména naprosto odlišné zkušenosti, stejně
jako odborné vzdělání. Co jedno oko
přehlédne, může druhé vidět. Proto se nebojte
požádat o konzultaci na jiném pracovišti.
Můžete také využít mé online diagnostiky. Více
najdete zde: http://www.martinakolmanova.cz
odkaz péče.
Někdy však může být vše v pořádku a vaše dítě
bude prostě jen potřebovat delší čas, než začne
správně mluvit. Buďte tedy trpěliví. Každý
úspěšný pokus oceňte. Povězte dítěti: „Víš, že
jsi to teď řekl(a) správně?“
Veďte vaše dítě k uvědomění, že ono samo si je
nejlepším učitelem a rádcem, a to nejen
v logopedii. Ať se vám daří.
47
7. ZÁVĚR
Rozvíjení sluchového vnímání je velmi důležité
nejen pro rozvoj správné výslovnosti, ale také
pro hladký nácvik čtení a psaní.
Hry obsažené v ebooku připraví vaše dítě také
pro pohodový start ve škole. A to je asi největší
bonus tohoto ebooku. Pokud vaše dítě umí
poznat, kde je hláska ve slově, můžete si být
jisti, že jeho nástup do školy nic nezkomplikuje.
Z mého pohledu jde o nejdůležitější
dovednost, kterou by měl předškolák ovládat.
Pokud ji nemá, je lepší nástup do školy odložit.
Děkuji vám ještě jednou za zakoupení tohoto
ebooku a přeji vám, ať vám to jde s úsměvem.
Martina Kolmanová
klinická logopedka
:
www.martinakolmanova.cz
email: [email protected]
Sledujte mé aktivity na Facebooku, na stránce
zde: logopedie s úsměvem
A ještě pár slov, nebo spíš formalit, na závěr
Prosím o respektování autorských práv. Jakékoli
šíření, kopírování či prodej bez souhlasu autorky
je zakázán. V případě, že jste byli s ebookem
spokojeni a rádi byste ho doporučili ostatním,
odkažte je prosím přímo na zdroj.
PRODEJ EBOOKU PŘINESE RADOST DALŠÍM DĚTEM.
10 % Z CENY KAŽDÉHO EBOOKU VĚNUJI
NADACI POMOZTE DĚTEM.