Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Určeno pro: Anotace: Časová dotace:
Školní vzdělávací programdidaktikaorganickechemie.natur.cuni.cz/prezentace/svp/svp5.doc ·...
Transcript of Školní vzdělávací programdidaktikaorganickechemie.natur.cuni.cz/prezentace/svp/svp5.doc ·...
Školní vzdělávací program
pro gymnaziální vzdělávání
Vzdělávací program: Gymnázium
Kód vzdělávání: 79-41-K/41
Forma vzdělávání: denní a dálkové
(vypracovaný podle RVP G)
Chomutovské soukromé gymnázium, s.r.o.
Motto: Per aspera ad astra
(Po tvrdé cestě ke hvězdám)
2
3
Obsah1. Identifikační údaje:.........................................................................................................................4
4
2. Charakteristika školy.......................................................................................................................4
2.1 Velikost školy..........................................................................................................................4
2.2 Vybavení školy........................................................................................................................4
2.3 Charakteristika pedagogického sboru.....................................................................................4
2.4 Dlouhodobé projekty..............................................................................................................4
2.5 Mezinárodní spolupráce.........................................................................................................4
2.6 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty......................................................................................4
3. Charakteristika ŠVP.........................................................................................................................4
3.1 Zaměření školy........................................................................................................................4
3.2 Profil absolventa.....................................................................................................................4
3.3 Organizace přijímacího řízení.................................................................................................4
3.4 Organizace maturitní zkoušky.................................................................................................4
3.5 Výchovné a vzdělávací strategie.............................................................................................4
3.6 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami...........................................4
3.7 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných......................................................................4
3.8 Začlenění průřezových témat.................................................................................................4
3.9 Označení průřezových témat..................................................................................................4
4. Učební plán.....................................................................................................................................4
4.1 Tabulace učebního plánu – denní studium.............................................................................4
4.2 Tabulace učebního plánu – dálkové studium..........................................................................4
5. Učební osnovy pro denní a dálkové studium..................................................................................4
1.1. VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE VZDĚLÁVACÍ OBOR – ČESKÝ JAZYK A LITERATURA VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ČESKÝ JAZYK A LITERATURA................................................4
5.1.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
5.1.1.1 Obsahové vymezení........................................................................................................4
5.1.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4
5.1.1.3 Organizační vymezení.....................................................................................................4
5.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie.........................................................................................4
5.1.2.1 Kompetence k učení.......................................................................................................4
5.1.2.2 Kompetence k řešení problémů......................................................................................4
5.1.2.3 Kompetence komunikativní............................................................................................4
5.1.2.4 Kompetence sociální a personální..................................................................................4
5.1.2.5 Kompetence občanské....................................................................................................4
5.1.2.6 Kompetence pracovní.....................................................................................................4
5
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA – JAZYKOVÁ VÝCHOVA...............................................................................4
ČESKÝ JAZYK - KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA............................................................................4
ČESKÝ JAZYK - LITERÁRNÍ KOMUNIKACE.................................................................................................4
5.2 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE VZDĚLÁVACÍ OBOR – ČESKÝ JAZYK A LITERATURA VZDĚLÁVÁCÍ PŘEDMĚT – ÚVOD DO STUDIA JAZYKA..................................................4
5.2.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
5.2.1.1 Obsahové vymezení........................................................................................................4
5.2.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4
5.2.1.3 Organizační vymezení.....................................................................................................4
5.2.2 Výchovné a vzdělávací strategie.........................................................................................4
5.2.2.1 Kompetence k učení.......................................................................................................4
5.2.2.2 Kompetence k řešení problémů......................................................................................4
5.2.2.3 Kompetence komunikativní............................................................................................4
5.2.2.4 Kompetence sociální a personální..................................................................................4
5.2.2.5 Kompetence občanské....................................................................................................4
5.2.2.6 Kompetence pracovní.....................................................................................................4
ÚVOD DO STUDIA JAZYKA......................................................................................................................4
5.3 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE VZDĚLÁVACÍ OBOR – CIZÍ JAZYK 1 VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ANGLICKÝ JAZYK, NĚMECKÝ JAZYK, RUSKÝ JAZYK.......................................4
5.3.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
5.3.1.1 Obsahové vymezení........................................................................................................4
5.3.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4
5.3.1.3 Organizační vymezení.....................................................................................................4
5.3.2 Výchovné a vzdělávací strategie.........................................................................................4
5.3.2.1 Kompetence k učení.......................................................................................................4
5.3.2.2 Kompetence k řešení problémů......................................................................................4
5.3.2.3 Kompetence komunikativní............................................................................................4
5.3.2.4 Kompetence sociální a personální..................................................................................4
5.3.2.5 Kompetence občanské....................................................................................................4
5.3.2.6 Kompetence pracovní.....................................................................................................4
Anglický jazyk – cizí jazyk 1.....................................................................................................................4
NĚMECKÝ JAZYK - CIZÍ JAZYK 1...............................................................................................................4
5.4 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE VZDĚLÁVACÍ OBOR – CIZÍ JAZYK 2 VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ANGLICKÝ JAZYK, NĚMECKÝ JAZYK, RUSKÝ JAZYK.......................................4
5.4.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
6
5.4.1.1 Obsahové vymezení........................................................................................................4
5.4.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4
5.4.1.3 Organizační vymezení.....................................................................................................4
5.4.2 Výchovné a vzdělávací strategie.........................................................................................4
5.4.2.1 Kompetence k učení.......................................................................................................4
5.4.2.2 Kompetence k řešení problémů......................................................................................4
5.4.2.3 Kompetence komunikativní............................................................................................4
5.4.2.4 Kompetence sociální a personální..................................................................................4
5.4.2.5 Kompetence občanské....................................................................................................4
5.4.2.6 Kompetence pracovní.....................................................................................................4
Anglický jazyk – cizí jazyk 2.....................................................................................................................4
NĚMECKÝ JAZYK - CIZÍ JAZYK 2...............................................................................................................4
5.5 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A SPOLEČNOST VZDĚLÁVACÍ OBOR – ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD..............................4
5.5.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
5.5.1.1 Obsahové vymezení........................................................................................................4
5.5.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4
5.5.1.3 Organizační vymezení.....................................................................................................4
5.5.2 Výchovné a vzdělávací strategie.........................................................................................4
5.5.2.1 Kompetence k učení.......................................................................................................4
5.5.2.2 Kompetence k řešení problémů......................................................................................4
5.5.2.3 Kompetence komunikativní............................................................................................4
5.5.2.4 Kompetence sociální a personální..................................................................................4
5.5.2.5 Kompetence občanská....................................................................................................4
ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD..............................................................................................................4
5.6 VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – Osobnostní a sociální výchova........................................................4
5.6.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
5.6.1.1 Obsahové vymezení........................................................................................................4
5.6.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4
5.6.1.3 Organizační vymezení.....................................................................................................4
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA......................................................................................................4
5.7 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SPOLEČNOST VZDĚLÁVACÍ OBOR: DĚJEPIS VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: DĚJEPIS.............................................................................................................................4
5.7.1 Charakteristika vyučovacího předmětu:.............................................................................4
5.7.1.1 Obsahové vymezení předmětu:......................................................................................4
7
5.7.1.2 Časové vymezení předmětu:...........................................................................................4
5.7.2 Organizační vymezení předmětu:.......................................................................................4
5.7.2.1 Výchovné a vzdělávací strategie:....................................................................................4
5.7.2.2 Kompetence k učení.......................................................................................................4
5.7.2.3 Kompetence k řešení problémů......................................................................................4
5.7.2.4 Kompetence komunikativní............................................................................................4
5.7.2.5 Kompetence občanské....................................................................................................4
5.7.2.6 Kompetence sociální a personální..................................................................................4
5.7.2.7 Kompetence pracovní.....................................................................................................4
5.7.3 Témata učiva......................................................................................................................4
5.7.3.1 Úvod do studia historie...................................................................................................4
5.7.3.2 Pravěk.............................................................................................................................4
5.7.3.3 Starověk..........................................................................................................................4
5.7.3.4 Středověk........................................................................................................................4
5.7.3.5 Novověk..........................................................................................................................4
5.7.3.6 Moderní a soudobé dějiny.............................................................................................4
DĚJEPIS...................................................................................................................................................4
5.8 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR – ZEMĚPIS VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT - ZEMĚPIS...........................................................................................................................4
5.8.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
5.8.1.1 Obsahové vymezení........................................................................................................4
5.8.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4
5.8.1.3 Organizační vymezení.....................................................................................................4
5.8.2 Výchovné a vzdělávací strategie.........................................................................................4
5.8.2.1 Kompetence k učení.......................................................................................................4
5.8.2.2 Kompetence k řešení problémů......................................................................................4
5.8.2.3 Kompetence komunikativní............................................................................................4
5.8.2.4 Kompetence sociální a personální..................................................................................4
5.8.2.5 Kompetence občanské:...................................................................................................4
5.8.2.6 Kompetence pracovní:....................................................................................................4
ZEMĚPIS.................................................................................................................................................4
5.9 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR – BIOLOGIE.........................4
5.9.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
5.9.1.1 Obsahové vymezení........................................................................................................4
8
5.9.1.2 Časové vymezení............................................................................................................4
5.9.1.3 Organizační vymezení.....................................................................................................4
5.9.2 Výchovné a vzdělávací strategie.........................................................................................4
5.9.2.1 Kompetence k učení.......................................................................................................4
5.9.2.2 Kompetence k řešení problémů......................................................................................4
5.9.2.3 Kompetence komunikativní............................................................................................4
5.9.2.4 Kompetence sociální a personální..................................................................................4
5.9.2.5 Kompetence občanská....................................................................................................4
BIOLOGIE................................................................................................................................................4
5.10 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR – CHEMIE VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – CHEMIE...........................................................................................................................4
5.10.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
5.10.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu................................................4
5.10.1.2 Časové vymezení:.......................................................................................................4
5.10.1.3 Organizační vymezení:................................................................................................4
5.10.2 Výchovné a vzdělávací strategie (k naplnění a rozvoji klíčových kompetencí)....................4
5.10.2.1 Kompetence k učení...................................................................................................4
5.10.2.2 Kompetence k řešení problémů..................................................................................4
5.10.2.3 Kompetence komunikativní........................................................................................4
5.10.2.4 Kompetence sociální a personální..............................................................................4
5.10.2.5 Kompetence občanské................................................................................................4
CHEMIE...................................................................................................................................................4
5.11 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR – FYZIKA VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – FYZIKA.............................................................................................................................4
5.11.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
5.11.1.1 Obsahové vymezení....................................................................................................4
5.11.1.2 Časové vymezení.........................................................................................................4
5.11.1.3 Organizační vymezení.................................................................................................4
5.11.2 Výchovné a vzdělávací strategie.........................................................................................4
5.11.2.1 Kompetence k učení...................................................................................................4
5.11.2.2 Kompetence k řešení problémů..................................................................................4
5.11.2.3 Kompetence komunikativní........................................................................................4
5.11.2.4 Kompetence sociální a personální..............................................................................4
5.11.2.5 Kompetence občanská................................................................................................4
5.11.2.6 Kompetence k podnikavosti........................................................................................4
9
FYZIKA....................................................................................................................................................4
5.12 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE VZDĚLÁVACÍ OBOR – MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE.............................................4
5.12.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
5.12.1.1 Obsahové vymezení....................................................................................................4
5.12.1.2 Časové vymezení.........................................................................................................4
5.12.1.3 Organizační vymezení.................................................................................................4
5.12.2 Výchovné a vzdělávací strategie.........................................................................................4
5.12.2.1 Kompetence k učení...................................................................................................4
5.12.2.2 Kompetence k řešení problémů..................................................................................4
5.12.2.3 Kompetence komunikativní........................................................................................4
5.12.2.4 Kompetence sociální a personální..............................................................................4
MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE...............................................................................................................4
5.13 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – INFORMATIKA A ICT VZDĚLÁVACÍ OBOR – INFORMATIKA A ICT VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – INFORMATIKA A ICT...................................................................................4
5.13.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
5.13.1.1 Obsahové vymezení....................................................................................................4
5.13.1.2 Časové vymezení.........................................................................................................4
5.13.1.3 Organizační vymezení.................................................................................................4
5.13.2 Výchovné a vzdělávací strategie.........................................................................................4
5.13.2.1 Kompetence k učení...................................................................................................4
5.13.2.2 Kompetence k řešení problémů..................................................................................4
5.13.2.3 Kompetence komunikativní........................................................................................4
5.13.2.4 Kompetence sociální a personální..............................................................................4
5.13.2.5 Kompetence občanská................................................................................................4
5.13.2.6 Kompetence pracovní.................................................................................................4
INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE...........................................................4
5.14 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE VZDĚLÁVACÍ OBOR – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE...............................................................................4
5.14.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
5.14.1.1 Obsahové vymezení....................................................................................................4
5.14.1.2 Časové vymezení.........................................................................................................4
5.14.1.3 Organizační vymezení.................................................................................................4
5.14.2 Výchovné a vzdělávací strategie.........................................................................................4
5.14.2.1 Kompetence k učení...................................................................................................4
10
5.14.2.2 Kompetence k řešení problémů..................................................................................4
5.14.2.3 Kompetence komunikativní........................................................................................4
5.14.2.4 Kompetence sociální a personální..............................................................................4
5.14.2.5 Kompetence občanská................................................................................................4
ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE............................................................................................................................4
5.15 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR – VÝTVARNÝ OBOR VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – VÝTVARNÁ VÝCHOVA.................................................................................4
5.15.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
5.15.1.1 Obsahové vymezení....................................................................................................4
5.15.1.2 Časové vymezení.........................................................................................................4
5.15.1.3 Organizační vymezení.................................................................................................4
5.15.2 Výchovné a vzdělávací strategie.........................................................................................4
5.15.2.1 Kompetence k učení...................................................................................................4
5.15.2.2 Kompetence k řešení problémů..................................................................................4
5.15.2.3 Kompetence komunikativní........................................................................................4
5.15.2.4 Kompetence sociální a personální..............................................................................4
VÝTVARNÁ VÝCHOVA.............................................................................................................................4
5.16 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A ZDRAVÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR – TĚLESNÁ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – TĚLESNÁ VÝCHOVA....................................................................................4
5.16.1 Charakteristika předmětu...................................................................................................4
5.16.1.1 Obsahové vymezení....................................................................................................4
5.16.1.2 Časové vymezení.........................................................................................................4
5.16.1.3 Organizační vymezení.................................................................................................4
5.16.2 Výchovné a vzdělávací strategie.........................................................................................4
5.16.2.1 Kompetence k učení...................................................................................................4
5.16.2.2 Kompetence k řešení problémů..................................................................................4
5.16.2.3 Kompetence komunikativní........................................................................................4
5.16.2.4 Kompetence sociální a personální..............................................................................4
5.16.2.5 Kompetence občanská................................................................................................4
TĚLESNÁ VÝCHOVA.................................................................................................................................4
VÝCHOVA KE ZDRAVÍ..............................................................................................................................4
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy............................................................................................4
6.1 Pravidla pro hodnocení žáků..................................................................................................4
6.2 Autoevaluace školy.................................................................................................................4
6.2.1 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY...........................................................................................4
11
6.2.2 PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ.....................................................................................................4
6.2.2.1 Pedagogičtí pracovníci....................................................................................................4
6.2.2.2 Změny.............................................................................................................................4
6.2.2.3 Aprobovanost výuky:......................................................................................................4
6.2.2.4 Výchovný poradce, metodik speciál. čiností...................................................................4
6.2.2.5 Školní psycholog a speciální pedagog.............................................................................4
6.2.3 MATERIÁLNÍ ZDROJE...........................................................................................................4
6.2.3.1 Technický stav budovy....................................................................................................4
6.2.3.2 Kvalita pracovního prostředí školy..................................................................................4
6.2.3.3 Odborné učebny.............................................................................................................4
6.2.3.4 Vybavení pomůckami a didaktickou technikou...............................................................4
6.2.4 FINANČNÍ ZDROJE...............................................................................................................4
6.2.4.1 Financování školy............................................................................................................4
6.2.4.2 Efektivita využívání finančních zdrojů.............................................................................4
6.2.4.3 Rozvoj ekonomických zdrojů (sponzorské dary, projekty)..............................................4
6.2.5 PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ.........................................................................................................4
6.2.5.1 Průběh vzdělávání se zřetelem k vytváření cílových kompetencí Švp...........................4
6.2.5.2 Charakteristika................................................................................................................4
6.2.6 VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ.......................................................................................................4
6.2.7 PODPORA ŠKOLY ŽÁKŮM, SPOLUPRÁCE S RODIČI, VLIV VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ ŠKOLY, ŽÁKŮ, RODIČŮ A DALŠÍCH OSOB NA VZDĚLÁVÁNÍ.............................................................................4
6.2.7.1 Kvalita výchovného poradenství.....................................................................................4
6.2.7.2 Přístup k informacím.......................................................................................................4
6.2.7.3 Kvalita a využívání žákovské a rodičovské iniciativy........................................................4
6.2.7.4 Vzájemné vztahy mezi školou, žáky a rodiči....................................................................4
6.2.7.5 Vztahy mezi zřizovatelem a radou školy........................................................................4
6.2.7.6 Klima, kultura a étos školy..............................................................................................4
6.2.8 ŘÍZENÍ ŠKOLY, KVALITA PERSONÁLNÍ PRÁCE, KVALITA DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ.........................................................................................................4
6.2.8.1 Kvalita systémového řízení.............................................................................................4
6.2.8.2 Plánování řídících činností..............................................................................................4
6.2.8.3 Metodická podpora kvality výuky...................................................................................4
6.2.8.4 Kontrolní systém.............................................................................................................4
6.2.8.5 Prezentace školy.............................................................................................................4
6.2.8.6 Spolupráce s partnery.....................................................................................................4
12
6.2.8.7 Akce školy.......................................................................................................................4
6.2.9 ZÁVĚR.................................................................................................................................4
6.2.9.1 Oblasti , ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků....................................................4
6.2.9.2 Oblasti ve kterých je třeba úroveň zlepšit.......................................................................4
6.2.10 Pravidla a termíny vlastního hodnocení.............................................................................4
13
14
1.Identifikační údaje:
Předkladatel: Chomutovské soukromé gymnázium, s.r.o. Právní forma: Společnost s ručením omezeným
(zapsaná do OR u Krajského soudu v Ústí nad Labem oddíl C vložka 12245)
Školní 1251, 43001 Chomutov Ředitel školy: Mgr. Pavel Cibulka
Koordinátor ŠVP: Mgr. Lenka PayerováKontakty: http://www.gymnaziumcv.cz
[email protected] fax : +420 474 651 367 tel.: +420 474 651 367
+420 414 141 367+420 414 141 368IČO: 25020200IZO: 040230457REDIZO : 600010333
Zřizovatelé: Mgr. Pavel Cibulka – Čelakovského 4735, Chomutov Věra Martincová - Čelakovského 4735, ChomutovPlatnost dokumentu: od 1. 9. 2009Schváleno pedagogickou radou ze dne: 28. 8. 2009Schváleno školskou radou ze dne 28.8.2009
Podpis předsedy ŠR: Martincová Věra
Kulaté razítko Podpis ředitele školy
15
2.Charakteristika školy
2.1 Velikost školy
Chomutovské soukromé gymnázium bylo zřízeno v roce 1992.Objekt školy se nachází blízko středu města Chomutova, v historické školní budově
z roku 1911. Kapacita školy je 225 studentů.Škola má v současné době akreditovány dva obory vzdělávání: gymnázium pro denní
vzdělávání a gymnázium pro dálkové vzdělávání.
2.2 Vybavení školy
Žákům je k dispozici šest učeben, které jsou zároveň kmenovými třídami, jedna menší učebna k výuce cizích jazyků, chemicko – biologická laboratoř, učebna výtvarné výchovy, vybavená počítačová učebna, multimediální učebna a knihovna. Ve fázi přípravy je zřízení odborné učebny fyziky.
Většina tříd je nově vymalována, vybavena výškově stavitelným nábytkem a novými nástěnkami. Ve většině tříd je k dispozici televize s DVD přehrávačem a videopřehrávačem. Čtyři kmenové učebny jsou vybaveny jako multimediální učebna, je zde mimo televize, DVD přehrávače a videopřehrávače též počítač s připojením k internetu a nainstalovaný dataprojektor s vysouvacím plátnem. V multimediální učebně je nainstalována též interaktivní tabule, kamera, vizualizér, počítač, dataprojektor, DVD přehrávač, reciever, mikrofon.
Každý pedagog má k dispozici kabinet, vybavený tak, aby sloužil k odpočinku a k přípravě na výuku. Jsou zde k dispozici počítače s připojením k internetu.
Úplně nová jsou ve škole sociální zařízení, zrekonstruovaná podle platných hygienických norem a nově byly zrekonstruovány šatny a to tak, že každý student má k dispozici svoji vlastní zamykací skříňku.
Nově byla zrekonstruována také sborovna.Součástí areálu školy je školní dvůr s nově vybudovaným hřištěm na volejbal,
basketbal, fotbal…Ke sportovnímu vyžití studentů slouží též sklepní prostory školy, kde je možnost
zahrát si ping – pong a posilovna.
2.3 Charakteristika pedagogického sboru
Na škole vyučuje dlouhodobě 10 stálých pedagogů a 4 externí pedagogové. Výuka probíhá víceméně aprobovaně.
Průměrný věk pedagogů je nízký, pohybuje se okolo 45 let. Podíl mužů a žen je vyrovnaný (7 žen, 7 mužů).
16
2.4 Dlouhodobé projekty
2.5 Mezinárodní spolupráce
2.6 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty
17
3.Charakteristika ŠVP
3.1 Zaměření školy
Škola poskytuje čtyřleté všeobecné gymnaziální studium s ohledem na individuální pokročilost a volbu předmětů.
3.2 Profil absolventa
Budeme usilovat o to, aby náš absolvent byl: zdravě sebevědomý (je si vědom svých kvalit i nedostatků, komunikativní (je schopen utvářet si a prezentovat vlastní názor, tolerovat a
respektovat názory druhých, jednat asertivně v běžných životních situacích, gramotný v oblasti elektronických médií (je schopen využívat elektronickou
komunikaci v běžných životních situacích i jako nástroj poznávání) gramotný v oblasti informací (je schopen vyhledávat, třídit, vyhodnocovat,
zpracovat, a správně využívat různé zdroje a formy informací) schopen užívat dva cizí jazyky (na úrovni běžné komunikace i na vyšší komunikační
úrovni, zvládá různé jazykové dovednosti) samostatný (v rozhodování, v občanském i osobním životě, orientuje se ve
struktuře společnosti, v mezilidských vztazích, má vytvořený žebříček hodnot, je schopen sociální akceptace kulturních a etických hodnot společnosti)
schopen aplikovat získané teoretické znalosti v praxi všestranně rozvinutou osobností (po tělesné a duševní stránce) připravenou ke
studiu na vysoké škole i zvládání životních situací
3.3 Organizace přijímacího řízení
Pravidla pro přijímání žáků ke studiu na střední školu se řídí školským zákonem č. 561/2004 Sb. [konkrétně jsou to paragrafy 59, 60, 64] a podle dalších vyhlášek MŠMT ČR, které upravují a konkretizují podmínky, daná pravidla a určí práva a povinnosti ředitele školy v tomto ohledu.
Přijímání studentů do vyššího ročníku studia se řídí školským zákonem č. 561/2004 Sb., paragraf 63.
3.4 Organizace maturitní zkoušky
Od školního roku 2009/2010 by se měla maturitní zkouška konat dle školského zákona č. 561/2004 Sb., hlava II, paragraf 77 – 82.
Pokud tato maturitní zkouška („státní“) nebude rozhodnutím parlamentu odložena, její průběh se bude řídit vyhláškou č. 177/2009 ze dne 10. června 2009: „O bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou.“
Bude-li nová („státní“) forma maturitní zkoušky odložena, proběhne zkouška dle vyhlášky č. 442/1991 Sb. ve znění vyhlášky č. 672/2004 Sb., popřípadě dle možných úprav v návaznosti na vzniklou situaci.
18
3.5 Výchovné a vzdělávací strategie
Strategie vycházejí z následujících principů uplatňovaných v práci školy: široká nabídka volitelných předmětů otevřenost ve vztahu k žákům neformální klima školy kosmopolitní a multikulturní atmosféra (zahraniční studenti) široká nabídka kurzů
Ve škole uplatňujeme následující postupy:
týmová práce účast na dlouhodobých projektech individuální přístup
3.6 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Vysvětlit žákovi, v čem tkví jeho potíže Vysvětlit vhodným způsobem ostatním žákům rozdílný přístup k hodnocení žáků se
specifickými poruchami učení Zdůraznit, že žák nesmí být terčem posměchu nebo dokonce opovržení, ale že
potřebuje pomoc nás všech Posadit žáka blíže k sobě a podporovat přátelskou atmosféru Chválit žáka i za projevenou snahu a malé pokroky Hodnotit jen to, co žák stihl vypracovat, snažit se rozpoznat jeho skutečné znalosti
nezkreslené poruchou Seznámit ostatní učitele, kteří žáka učí, se specifiky jeho poruchy a metodami
hodnocení, tolerance a práce se žákem V písemných projevech volit takovou formu, aby stačila pouze krátká odpověď Preferovat ústní formu zkoušení u žáků, u kterých tento způsob doporučí PPP Nenechávat žáka psát dlouhé zápisy Nehodnotit chyby v písemném projevu, ale jen obsahovou správnost odpovědi Dávat v matematice pozor na záměny tvarově podobných nebo zrcadlově
obrácených čísel (6 – 9, 3 – 8) a na chyby vzniklé z nedodržení správné úpravy
Hodnotit v geometrii s tolerancí nižší kvalitu rýsování Konzultovat častěji pochopení textu, vyznačovat žákovi jen nejdůležitější fakta Umožnit žákovi používat kompenzační pomůcky (kalkulátor, počítač) Reagovat operativně na žákovy specifické potřeby Rozlišovat, kdy má žák tendenci ze svého problému těžit nepřiměřené úlevy a
vyhnout se splnění úkolu, případně kdy hodlá zakrýt faktickou neznalost Vytvořit konstruktivní spolupráci s rodiči Nalézt oblast, ve které je žák zdatný, poukazovat na jeho dobré výsledky Umožnit žákovi zažívat ve škole úspěch!!!
19
3.7 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných
Žáci mimořádně nadaní mohou během studia studovat podle upraveného rozvrhu. Tuto možnost studia mají i sportovní reprezentanti.
Ve výuce jazyků je možné žáky diferencovat, aby výuka byla pro každého jedince efektivní.
Při studiu je věnována individuální péče žákům s nadáním, především prostřednictvím jejich zapojení do různých soutěží a metodickou pomocí při řešení náročnějších úkolů. Všichni žáci mají volný přístup do knihovny a na počítače s připojením na internet.
V českém jazyce pomáhá učitel studentům nadaným tvůrčími schopnostmi osobními konzultacemi. Pokud talentovaní žáci projeví zájem, připravuje je na recitační, literární a jazykové soutěže a olympiády.
V cizích jazycích se jazykově nadaní žáci mohou účastnit konverzačních soutěží a jazykových olympiád odpovídající kategorie. Nadaným žákům doporučuje vyučující prázdninové jazykové kurzy v Německu, Rakousku, Velké Británii, kde je možné složit také jazykovou zkoušku.
V přírodovědných předmětech a matematice se vyučující s mimořádně talentovanými žáky může též připravovat na soutěže a olympiády (matematický klokan aj.)
3.8 Začlenění průřezových témat
Průřezová témata mají přiřazeno z disponibilních hodin 5 hodin, jejich rozvržení a formy výuky viz tabulka.
TémaRočník
Celková dotace
I. II. III. IV.1. 2. 1. 2. 1. 2. 1. 2.
1 OSV 0,5 0,5 12 VMEGS 0,5 0,5
3 MKV0,5ZSV
0,5Ze
1
4 EV0,5Ze
0,5Bi
1
5 MEV0,5Dě
0,5Čj
0,5ZSV
1,5
Vysvětlivky Ad 1. – téma je součástí výuky ZSV 1 hodina v I. ročníku, formou výuky, besedy,
projektu Ad 2. – téma je ve II. ročníku (1. pololetí 0,25 hodiny, 2. pololetí 0,25 hodiny)
připojeno k zeměpisu a cizím jazykům formou besedy, projektu, přednášky Ad 3. – téma je v 1. pololetí III. ročníku součástí zeměpisu a cizích jazyků, ve 2.
pololetí součástí ZSV, cizích jazyků a dějepisu kombinovanou formou besedy s rozborem, projektu
Ad 4. – téma je součástí výuky ve III. ročníku v 1. pololetí biologie a fyzika a ve 2. pololetí zeměpis a informatika kombinovanou formou besedy, exkurze, projektu
20
Ad 5. – téma je ve III. ročníku ve 2. pololetí součástí dějepisu (historie médií), formou exkurze, přednášky a besedy, ve IV. ročníku v 1. pololetí součástí českého jazyka (vlastní tvorba – noviny, filmová tvorba…) a ve 2. pololetí součástí ZSV (škodlivý vliv reklamy) formou projektu
3.9 Označení průřezových témat
Osobnostní a sociální výchova OSV
Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti 1
Seberegulace organizační dovednosti a efektivní řešení problémů 2
Sociální komunikace 3
Morálka všedního dne 4
Spolupráce a soutěž 5
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech VMEGS
Globalizační a rozvojové procesy 1
Globální problémy, jejich příčiny a důsledky 2
Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce 3
Žijeme v Evropě 4
Vzdělávání v Evropě a ve světě 5
Multikulturní výchova MKV
Základní problémy sociokulturních rozdílů 1
Psychosociální aspekty interkulturality 2
Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí 3
Environmentální výchova EV
Problematika vztahů organismů a prostředí 1
Člověk a životní prostředí 2
Životní prostředí regionu a České republiky 3
Mediální výchova MEV
Média a mediální produkce 1
Mediální produkty a jejich významy 2
Uživatelé 3
Účinky mediální produkce a vliv médií 4
Role médií v moderních dějinách 5
21
4.Učební plán
4.1 Tabulace učebního plánu – denní studium
Vzdělávací obory I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník
Minimálníčasovádotace
za 4 roky
∑
Úvod do studia jazyka 0,5 0,5 1 1Český jazyk a literatura 4 4 3 4 12 + 3 15Cizí jazyk 4 4 3 3 12 + 2 14Cizí jazyk 2 3 3 3 3 12 12Matematika a její aplikace
3 4 4 3 10 + 4 14
Fyzika 2 2 2 1
36 + 8 44
Chemie 2 2 2 1Biologie/Geologie 3 2 2 1Zeměpis/Geologie 2 3 2 1Základy společenských věd
1 1 2 2
Dějepis 2 2 2 2Člověk a svět práce 0,5 0,5 X 1 1Výtvarný obor 2 2 4 4Tělesná výchova 2 2 2 2 8 8Výchova ke zdraví 0,5 0,5 0,5 0,5 X 2 2ICT 1 1 1 1 4 4Volitelné předměty 2 6 8 8Průřezová témata 1 0,5 2,5 1 X 5 5Disponibilní hodiny 6 6,5 6,5 7 26 0Celková povinná časová dotace
33 33,5 33,5 32 132 132
Poznámky k učebnímu plánu Nový předmět Úvod do studia jazyka (Čj) bude vyučován v 1. pololetí I. a II. ročníku
v rozsahu 1 hodina (z disponibilních hodin) Český jazyk a literatura mají z disponibilních hodin přiřazeny 3 hodiny (I., II. a IV.
ročník) Cizí jazyk má z disponibilních hodin přiřazeny 2 hodiny v I. a ve II. ročníku Matematika má z disponibilních hodin přiřazeny 4 hodiny Oblast Člověk a příroda má z disponibilních hodin přiřazeno 8 hodin
22
Oblast Člověk a svět práce má z disponibilních hodin přiřazenu 1 hodinu, vyučuje se jako součást Základů společenských věd ve III. ročníku ve 2. pololetí a ve IV. ročníku v 1. pololetí
Obor výchova ke zdraví má z disponibilních hodin přiřazeny 2 hodiny, vyučuje se v každém ročníku jedno pololetí (I. a II. ročník 2. pololetí, III. a IV. ročník 1. pololetí)
4.2 Tabulace učebního plánu – dálkové studium
Vyučovací předmětyPočet hodin měsíčně (týdně)
I. ročník II. ročník III. ročník IV. ročník Celkem
Povinné předměty:
Český jazyk a literatura 6 (1,5) 4 (1)
4 (1)od škol. roku 2010-2011:
5 (1,25)
6 (1,5)od škol. roku 2010-2011:
5 (1,25)
20 (5)
Cizí jazyk 6 (1,5) 6 (1,5) 5 (1,25) 6 (1,5) 23 (5,75)
Základy společenských věd1
(0,25)1 (0,25)
2 (0,5)od škol. roku 2010-2011:
1 (0,25)
2 (0,5)od škol. roku 2010-2011:
1 (0,25)
4 (1)
Dějepis 2 (0,5) 2 (0,5) 2 (0,5) 2 (0,5) 8 (2)
Zeměpis1
(0,25)1 (0,25) 2 (0,5) 1 (0,25) 5 (1,25)
Matematika5
(1,25)4 (1) 4 (1) 3 (0,75) 16 (4)
Fyzika 4 (1) 2 (0,5) 2 (0,5) 1 (0,25) 9 (2,25)Chemie ---------- 3 (0,75) 2 (0,5) 2 (0,5) 7 (1,75)Biologie ---------- 3 (0,75) 2 (0,5) 2 (0,5) 7 (1,75)
Informatika a výpočetní technika
1 (0,25)
1 (0,25) 1 (0,25) 1 (0,25) 4 (1)
Měsíční počet hodin celkem: 26 (6,5) 27 (6,75)
26 (6,5)od škol. roku 2010-2011:26 (6,5)
26 (6,5)od škol. roku 2010-2011:
24 (6)
103 (25,75)
Vysvětlivky k učebnímu plánu: čísla = průměrný počet hodin daného předmětu za měsíc (konkretizace tohoto
počtu hodin je dána v Rozvržení předmětů dle měsíců školního roku, ze kterého se odvíjí rozvrh hodin; celkový počet hodin konkrétního předmětu v daném ročníku uvedený v rozvrhu hodin musí odpovídat učebnímu plánu).
čísla v závorkách = počet hodin daného předmětu za týden (jedná se pouze o orientační údaj vzhledem k tomu, že počet učebních dní v měsíci je nestejný)
III. ročník ve školním roce 2009/2010 není realizován
23
5.Učební osnovy pro denní a dálkové studium
1.1. VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACEVZDĚLÁVACÍ OBOR – ČESKÝ JAZYK A LITERATURAVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
5.1.1 Charakteristika předmětu
5.1.1.1 Obsahové vymezení
Vyučovací předmět a vzdělávací obor Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího obsahu a vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, která zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu.
Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa gymnaziálního vzdělávání. Jazykové, slohové a literární vyučování vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi, jež mu umožňují správně vnímat jazyková sdělení různé povahy, také jim porozumět, adekvátně se vyjadřovat a efektivně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání.
5.1.1.2 Časové vymezení
1. ročník - 4 hodiny týdně2. ročník - 4 hodiny týdně3. ročník - 4 hodiny týdně4. ročník - 4 hodiny týdně
5.1.1.3 Organizační vymezení
Předmět se skládá ze tří částí, a to Jazyková výchova, komunikační a slohová výchova a literární výchova. Ve vyučování se vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. V hodinové dotaci 4 hodin týdně je jazykové, komunikační a slohové výchově věnována 1 hodina (obě složky jsou probírány v tematických blocích, po ukončení jednoho tematického bloku z jazykové výchovy se přechází k bloku komunikační a slohové výuky) a literární výchově po 3 hodinách každý týden.
Výuka tohoto předmětu probíhá v kmenových třídách, popř. v multimediální učebně.
Realizace vzdělávacího obsahu předmětu probíhá různými formami výuky, které vyžadují aktivní přístup ze strany žáků. Jde o tyto formy:
24
vyučovací hodina – ústní zkoušení, písemné a kontrolní slohové práce, výklad, reprodukce textu, samostatné a skupinové práce, soutěže, písemné procvičování, testy, diskuse, projekty, video atd.
návštěva filmového (divadelního) představení
Český jazyk a literatura je předmětem, který má mnoho mezipředmětových vztahů
Dějepis (historické souvislosti a jejich vliv na literaturu) Základy společenských věd (vliv filozofie, sociologie atd. na literaturu) Zeměpis (územní diferenciace a její vliv na literaturu, tématika typická pro
určitou zemi, oblast…) Estetická výchova (stavební a umělecké slohy a památky, promítnutí
literárních směrů do výtvarného a hudebního umění a naopak)
Český jazyk a literatura zahrnuje zejména tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Mediální výchova
5.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie
5.1.2.1 Kompetence k učení
Učitel:
Rozvíjí u studentů dovednosti potřebné k osvojování učiva Předkládá studentům možnosti používání osvojených dovedností
z jazykového vzdělávání v jiných oblastech Vede studenty k systematickému vedení a ukládání informací Vede studenty k aplikaci naučených vědomostí a jejich vzájemnému
propojování Seznamuje studenty s mluvnickými a literárními termíny souvisejícími
s probíraným učivem Výběrem samostatné četby a následným rozborem textu prohlubuje
poznatky o literárních dílech a současně tříbí vyjadřování Vede studenta k samostatné organizace a plánování učební a pracovní
činnosti Vede studenta k sebehodnocení vlastního učení a myšlení Podněcuje studenta k vyhledávání a třídění informací, ke kritickému
přístupu ke zdrojům informací Vede studenta ke tvořivému zpracování informací při studiu a na základě
jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
25
5.1.2.2 Kompetence k řešení problémů
Učitel:
Vede studenty k tomu, aby samostatně nalézali pravidla Vede studenty k tomu, aby uměli nalézat chyby v textu a odůvodnit správné
řešení Cílenými úkoly a rozborem textů učí studenty zpracovávat text tak, aby jim
byl oporou v jakékoli verbální komunikaci Vede studenty k rozpoznání a objasnění problémů, na jejichž základě
vytvářejí hypotézy a zvažují metody řešení Vede studenty ke správné argumentaci a nahlížení problému z různých
perspektiv, ke kritickému myšlení a schopnosti obhájit své připomínky k textu
Vede studenty k posuzování vhodnosti spisovného a nespisovného projevu
5.1.2.3 Kompetence komunikativní
Učitel:
Vede studenty ke správné formulaci obsahu sdělení a zadáváním mluvních cvičení, ústního zkoušení a dalších samostatných vystoupení upevňuje ve studentech dovednosti verbální i neverbální komunikace
Upevňuje poznatky o spisovném projevu, upozorňuje studenty na vhodné využívání jazykových prostředků vzhledem ke komunikačnímu záměru
Nabízí dostatek příležitostí k porozumění probíraných literárních textů Pomocí literárního, gramatického učiva a sebe samého rozšiřuje slovní
zásobu žáků Vede studenty ke správné, srozumitelné stavbě větných celků, k vyprávění Podněcuje studenty k využívání moderní technologie
5.1.2.4 Kompetence sociální a personální
Učitel:
Vytváří příležitosti k tomu, aby studenti mohli diskutovat v malých skupinách i v rámci celé třídy
Vyžaduje na žácích zdvořilé a slušné chování, upozorňuje na provázanost využívání jazykových prostředků
Vede studenty k tomu, aby dokázali požádat o pomoc Požaduje na studentech schopnost sebereflexe a hodnocení práce ostatních Vyžaduje aktivní spolupráci při stanovování a dosahování společných cílů
5.1.2.5 Kompetence občanské
Učitel:
Seznamuje studenty s našimi slovesnými prameny, vysvětluje jim jejich význam a vede studenty k úctě k literárnímu dědictví předchozích generací
Podporuje ve studentech potřebu literárního projevu, recitace, četby
26
Zadáváním vybraných úkolů posiluje v žácích vědomí občanské hrdosti nad mateřským jazykem
Vybízí studenty k otevřenosti a zodpovědnosti a k respektování odlišných názorů
Vede studenty k ochraně a oceňování našich tradic a jazykového a literárního dědictví
5.1.2.6 Kompetence pracovní
Učitel:
Vede studenty k dodržování hygienických pravidel pro čtení a psaní Vede studenty k přípravě a udržování jejich učebního prostoru Důsledným přístupem a kontrolou domácích úkolů, čtenářských deníků a
průběžné práce vytváří v žácích žádoucí pracovní návyky a pocit zodpovědnosti za vykonanou práci.
Vede studenty k tomu, aby uměli zacházet s přístroji a moderní technikou
27
28
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA – JAZYKOVÁ VÝCHOVA
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a
obecnou češtinu, seznamuje se s jazykovou normou
Obecné poučení o jazyku a řeči
Myšlení a jazyk MKV 1,3
Odlišuje různé variety národního jazyka, využívá je ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací
Při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence
Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití
Obecné výklady o jazyku
Další jazykové rodiny Spisovná a nespisovná čeština –
základní rozdělení českých a moravských nářečí, slangismy …
Čeština jako jeden ze slovanských jazyků
Vývojové tendence českého jazyka
OSV – rozvoj schopnosti poznávání MKV – kulturní diferenciace, etnický
původ
Správně artikuluje a poznatky aplikuje v praxi, např. modulace výšky, výška hlasu a tempo řeči, přízvuky a pauzy, frázování…
Zvuková stránka jazyka
Vokály a konsonanty Artikulace, způsob a tvoření hlásek Zásady spisovné výslovnosti Zvukové prostředky souvislé řeči
OSV 3
Ovládá pravidla pravopisu S oporou příruček řeší složitější
případy, účinně využívá možností
Grafická stránka jazyka
Základní a složitější principy MKV 1 OSV 3
29
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata grafického členění textu českého pravopisu a nejčastější
odchylky od nich Psaní velkých písmen ve jménech
vlastních, slova cizího původu a přejatá
Komplikovanější ortografická a gramatická pravidla
V písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, situaci, kontextu, adresátovi, vysvětlí a odůvodní význam slov v kontextu
Zvládá pravopis, lexikální, slovotvorný a morfologický
Rozpozná přenesená pojmenování, spisovně vyslovuje česká a běžně používaná cizí slova
Pochopí význam pojmenování Posoudí vhodnost užití
pojmenování v daném kontextu Odhadne význam pojmenování
v daném kontextu i mimo něj Přiřadí k pojmenování v daném
kontextu vhodná synonyma a
Slovní zásoba a sémantika
Jednotky slovní zásoby Významové vztahy mezi slovy Věcný význam slov Metafory, metonymie … Slova přejatá, jejich výslovnost a
pravopis Skloňování obecných jmen
přejatých Skloňování vlastních jmen
přejatých
OSV – sociální komunikace, kooperace a kompetence
VMEGS 4 MKV – multikulturalita
30
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata antonyma
Rozezná obrazné a neobrazné pojmenování
Samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími příručkami
Rozlišuje a příklady dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov
Provede morfémovou, slovotvornou a morfologickou analýzu slovního tvaru
Určí kořen, předpony a přípony, gramatické zakončení slovního tvaru, rozpozná a určí význam předpon/y a přípon/y
Určí základové slovo/ slovotvorný základ
Určí slovnědruhovou platnost slova
Rozliší funkčně/ nefunkčně utvořené slovo
Derivologie
Hlavní funkce slovotvorby Rozšiřování slovní zásoby Způsoby tvoření slov – odvozování,
přejímání, přechylování, skládání, zkracování
OSV 3
31
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Identifikuje v daném kontextu
morfologicky chybný tvar slova a opraví ho
Uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka
Správně třídí slovní druhy, uplatňuje spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci
V písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický
Morfologie
Slovní druhy a jejich morfologické kategorie a tvary
Ohebné slovní druhy – nepravidelnosti v deklinaci, konjugaci, komparaci …
Neohebné slovní druhy – funkce, použití, vlastnosti
Přechody mezi slovními druhy, větně členská platnost
OSV 1,3
Provede syntaktickou analýzu vět a
souvětí Ovládá větněčlenský rozbor věty a
rozbor souvětí Posoudí jazykovou a stylovou
vhodnost syntaktické výstavby textu a jeho částí
Nalezne nedostatky a chyby ve výstavbě věty/souvětí a vybere nejvhodnější opravu (vazby,
Syntax
Věta a výpověď – definice, rozdíly Věta jednoduchá a souvětí –
rozdíly mezi větami, vztahy mezi členy, tvorba věty
Větné členy – základové a nezákladové, formálně nevyjádřený větný člen, souřadně spojené větné úseky, čárka ve větě jednoduché, odchylky od větné
OSV 3
32
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata předložky, spojovací výrazy, slovosled aj.)
Rozlišuje základní významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí
V písemném projevu zvládá pravopis syntaktický ve větě jednoduché a v souvětí, rozlišuje druhy vět v souvětí a vhodně je využívá při různých komunikačních situacích, využívá svých znalostí o větě při tvorbě jazykových projevů
Dokáže vysvětlit rozdíly mezi tradiční a valenční syntaxí a používám obou v praxi
stavby, konstrukční zvláštnosti Souvětí – věta hlavní a vedlejší,
řídící a závislá, vztahy vět v souvětí, souvětí souřadné a podřadné, větný rozbor
Valenční syntax – pojmy, terminologie, rozdíly valenční a tradiční syntaxe, základová větná struktura, valence, valenční pole, obligatorní a fakultativní členy apod.
Analyzuje a posoudí výstavbu textu a identifikuje její případné nedostatky
Posoudí textovou návaznost Rozpozná útvarové a funkční
prostředky užité v textu Doplní podle smyslu vynechané
části textu, odhadne pokračování textu nebo doplní jeho předcházející část, odhadne název
Textová syntax
Základy textové syntaxe – komunikace, test a textová syntax, výstavba textu, soudržnost textu, členění souvislého textu
Téma a réma a Východisko a jádro Práce s tématy a hypertématy
OSV 3
33
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata textu
Uspořádá části textu v souladu s textovou návazností
34
ČESKÝ JAZYK - KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Zná základní lingvistickou a literárněvědní terminologii a dovede ji používat, využívá mezipředmětové vztahy
Dovede využít při práci s uměleckým a neuměleckým textem poznatků z jiných disciplín, podstatných pro porozumění danému textu
Prokáže porozumění celému textu i jeho částem
Nalezne v textu požadované informace
Vystihne hlavní sdělení/ myšlenku/y textu
Rozliší podstatné informace od nepodstatných
Postihne autorskou strategii Rozliší komunikační funkce v textu
(otázka, žádost, rada aj.) Rozezná vyjádření domněnky a
různé míry pravděpodobnosti od faktického konstatování
Analyzuje informace obsažené
Styl
Styl individuální, jazykový, literární
Stylistika
Nauka o slohu Texty umělecké a neumělecké Projevy mluvené a psané Jazykové prostředky Slohotvorní činitelé Slohové postupy (informační,
popisný, vyprávěcí, charakterizační, výkladový, úvahový) a útvary
Prostředí a účastníci komunikace, jejich role, funkce komunikátů, komunikační strategie, monolog a dialog, vztah otázka a odpověď
Funkční styly
Význam, třídění
Funkční styl prostěsdělovací
Funkce
OSV 3
OSV 1, 3
OSV 2 MEV 1, 4
35
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata v textu
Rozezná autora, vypravěče/ lyrický subjekt, postavy; postihne vztah mezi nimi a způsob, jak jsou textem vytvářeny
Porovná rozdíly v recepci textu v době jeho vzniku a v současnosti
Rozpozná v textu prvky manipulace, podbízivosti, laciného efektu apod.
Identifikuje různé možné způsoby čtení a interpretace textu, odhalí eventuální dezinterpretaci textu
Rozezná základní funkčně stylový a žánrový charakter textu
Určí funkce textu, případně rozezná funkci dominantní
Přiřadí text k funkčnímu stylu, slohovému útvaru (žánru), určí slohový postup
Analyzuje vztah mezi účastníky komunikační situace
Nalezne a pojmenuje jazykové prostředky a slohové postupy, které činí text uměleckým, publicistickým, odborným aj.
Forma Jazykové prostředky Slohové útvary – konverzace,
dopisy, telefonické rozhovory, SMS, e-mailová komunikace atd.
Funkční styl publicistický
Funkce Forma – žánry psané a mluvené
publicistiky Jazykové prostředky a stavba projevu Slohová charakteristika výrazových
prostředků – zvukových, grafických, lexikálních, morfologických, slovotvorných
Komunikační strategie, funkce komunikátů (apel, přesvědčování, argumentace, kontakt…)
Zpravodajské žánry, analytické a beletristické žánry – reklama, oznámení, zpráva, žádost, pozvánka, zpráva, oznámení, inzerát, interview, úvodník, komentář, reportáž, fejeton
Funkční styl odborný
Funkce Forma – odborné komunikáty
OSV 2 MEV 1
36
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Orientuje se v lingvistické a
literárněvědní terminologii v šíři odpovídající dovednosti pracovat s odborným textem přiměřené obtížnosti
Dovede využít informací získaných v odborném textu k práci s jinými druhy textu
Rozliší text literárněteoretický, literárněhistorický; rozliší odborné texty různého zaměření
Rozpozná v textu využití jiného textu
Identifikuje citát, aluzi, parafrázi, plagiát aj.
Rozliší předmluvu, doslov, nadpis, poznámku aj. od vlastního textu; rozezná metatext
Vytvoří text podle zadaných kritérií Orientuje se v komunikační situaci
vymezené zadáním písemné práce Zvolí formu písemného projevu
adekvátní účelu textu Využije znalostí základních znaků
funkčních stylů, slohových postupů a útvarů
mluvené i psané
Jazykové prostředky
Styl teoretických, prakticky odborných a populárně naučných textů
Práce s odborným textem Základní vlastnosti textu, principy
jeho výstavby – koherence textu (navazování, odkazování, tematické posloupnosti); členění textu a jeho signály; odstavec a další jednotky, vzájemné vztahy textů
Práce s učebním textem – výtah, výpisky
Slohové útvary odborného stylu – popis prostý, odborný, pracovní postup, návod, referát, výklad, přednáška, úvaha, esej aj.
Funkční styl administrativní
Funkce Forma
OSV 2 MEV – mediální sdělení Člověk a svět práce
OSV 1
OSV 3
37
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Respektuje slohotvorné činitele Využije informace z různých druhů
textů Dovede funkčně použít spisovný
jazyk v písemném projevu Použije jazykové prostředky
odpovídající komunikační situaci/slohovému útvaru
Využívá znalostí jazykové normy a kodifikace
Respektuje zásady jazykové kultury
Uplatňuje zásady kompoziční výstavby textu
Vytvoří myšlenkově ucelený, strukturovaný a koherentní text
Analyzuje umělecký text – postihne charakteristické znaky textu
Porovná umělecký a neumělecký text
Analyzuje neumělecký text - charakterizuje typické rysy příslušného neuměleckého textu, provede stylovou a jazykovou
Jazykové prostředky Slohové útvary administrativního
stylu – úřední písemnosti, doklady, formuláře, dotazník, životopis aj.
Funkční styl umělecký
Funkce Forma Jazykové, kompoziční a tématické
prostředky literárního díla, kompozice, motiv, téma
Žánry epické, lyrické, dramatické Slohové útvary uměleckého stylu -
charakteristika, popis, líčení, vypravování aj.
Funkční styl řečnický
Funkce Forma Řečnické prostředky Proslov, přednáška, diskuze a další
slohové útvary řečnického stylu
38
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata charakterizaci textu
Formuluje výpovědi v souladu s jazykovými normami a se zásadami jazykové kultury
39
40
ČESKÝ JAZYK - LITERÁRNÍ KOMUNIKACE
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Orientuje se v oblasti literárních
druhů a žánrů Rozliší poezii, prózu, lyrický,
lyrickoepický a dramatický text Přiřadí text k patřičnému
literárnímu druhu a žánru Specifikuje základní literární druhy
a žánry Identifikuje na základě textu
charakteristické rysy literárních druhů a žánrů
Porovná texty téhož literárního druhu/žánru
Posoudí vývojové změny v rámci literárního druhu/žánru
Analyzuje umělecký text – postihne charakteristické znaky textu a využije vědomosti získané přečtením díla, z něhož pochází umělecký text
Porovná umělecký a neumělecký text
Analyzuje neumělecký text - charakterizuje typické rysy neuměleckého textu, provede
Základy literární vědy
Vymezení pojmu literatura a literární vědy, funkce literatury a literární vědy, literární druhy, žánry, základy versologie
Struktura literárního díla - jazykové (zvukové prostředky - rytmus, rým; stylové rozvrstvení slovní zásoby, textové prostředky, řeč postav - přímá a nepřímá řeč, nevlastní přímá a polopřímá řeč, syntaktické prostředky, pojmenování přímá, nepřímá (tropy) a figury), kompoziční (chronologie, retrospektiva, vztahy dějových linií, vnitřní výstavba děje) a tematické prostředky (námět, motiv, téma)
Způsoby interpretace textu Učivo se cyklicky připomíná ve
všech ročnících při rozboru literárního textu
Jazyková komunikace
41
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata stylovou a jazykovou charakterizaci textu
Posoudí text vyprávění z hlediska naratologických kategorií
Uvědomuje si rozdíl mezi příběhem a způsobem zprostředkování příběhu
Uvědomuje si rozdíl mezi fikčním a aktuálním světem
Orientuje se v časoprostorových vztazích
Orientuje se v principech kompoziční výstavby textu
Rozliší autora, vypravěče, postavy, příp. adresáta a čtenáře; posoudí jejich funkci v textu
Specifikuje typ vypravěče/postavy Rozezná typy promluv (přímá řeč,
nepřímá řeč, polopřímá řeč, neznačená přímá řeč)
Rozezná vyprávěcí způsoby, rozliší monolog a dialog
Identifikuje v textu námět, motiv a téma
Identifikuje úhel pohledu/perspektivu, z něhož/níž
42
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata se vypráví
Rozpozná specifické prostředky básnického jazyka (poetického postupu)
Identifikuje v textu figury a tropy a postihne jejich funkci
Rozliší veršové a strofické členění, identifikuje jejich nejběžnější formy (typy)
Rozpozná specifické grafické uspořádání básně (kaligram aj.)
Rozliší vázaný (daktylský, trochejský, jambický) a volný verš
Identifikuje výskyt hláskové instrumentace v básni
Určí metrické schéma (rytmus) a typy rýmu, postihne jejich funkci
Získané dovednosti a vědomosti uplatňuje při rozboru přečtených děl různých autorů ze světové i české literatury (výběr děl je konkretizován pro každý ročník a školní rok) – nácvik začíná v 1. ročníku a prolíná se všemi ročníky
Charakterizuje literárněhistorický/ Starověká literatura, Středověká literatura,
43
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata obecně kulturní kontext uměleckého díla
Zařadí umělecké dílo do literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Vystihne podstatné znaky příslušného literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Vysvětlí odlišnosti literární tvorby starověku, středověku i novověku a dnes
Baroko, Klasicismus, Osvícenství a Preromantismus v české a světové literatuře
Periodizace literatury, vývoj světové a české literatury do počátku 19. století, významní literární představitelé
Vývoj literárních druhů a žánrů Text a intertextovost
VMEGS 4
Vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vysvětlí její postavení v kontextu světové literatury
Charakterizuje literárněhistorický/ obecně kulturní kontext uměleckého díla
Zařadí umělecké dílo do literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Vystihne podstatné znaky příslušného literárněhistorického/ obecně kulturního kontext
Národní obrození
Periodizace Pojmy – jazykověda, Rukopisy,
myšlenka slovanské vzájemnosti, počátky novodobého českého básnictví, divadlo a drama; balady, romance, austroslavismus, ústní lidová slovesnost
Dobrovský, Jungmann
Charakterizuje literárněhistorický/ Česká a světová literatura 19. století
44
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata obecně kulturní kontext uměleckého díla
Zařadí umělecké dílo do literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Vystihne podstatné znaky příslušného literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Orientuje se ve vývoji české a světové literatury
Prokáže základní přehled o vývojovém kontextu české a světové literatury
Rozpozná přínos velkých autorských osobností
Identifikuje podle charakteristických rysů základní literární směry a hnutí
Přiřadí text k příslušnému literárnímu směru
Odhadne přibližné dobové zasazení díla na základě textových reálií a stylových či strukturních rysů
Vymezení pojmů romantismus a realismus (+ naturalismus), základní charakteristika, společné znaky a rozdíly
Romantismus - Hlavní představitelé ve světové i české literatuře (Byron, Hugo, Puškin…, Mácha, Erben, Tyl…)
Realismus - hlavní představitelé ve světové i české literatuře (Balzac, Dickens, Dostojevskij…, Němcová, Borovský, Neruda…)
Tématický i výrazový přínos velkých autorských osobností
Jazykové, kompoziční a tématické pro-středky literárního díla (interpretace Máje…)
Počátky formování literární kritiky
VMEGS 4
Charakterizuje literárněhistorický/ Světová a česká literatura na přelomu století
45
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata obecně kulturní kontext uměleckého díla
Zařadí umělecké dílo do literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Vystihne podstatné znaky příslušného literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Orientuje se ve vývoji české a světové literatury
Prokáže základní přehled o vývojovém kontextu české a světové literatury
Rozpozná přínos velkých autorských osobností
Identifikuje podle charakteristických rysů základní literární směry a hnutí
Přiřadí text k příslušnému literárnímu směru
Odhadne přibližné dobové zasazení díla na základě textových reálií a stylových či strukturních rysů
Periodizace literatury, vývoj kontextu světové a české literatury počátku 20. století
Vývoj literárních druhů a žánrů Symbolismus, impresionismus,
dekadence, Prokletí básníci v literatuře světové i české
Česká moderna, Anarchističtí buřiči
Literární kritika
VMEGS 4
Charakterizuje literárněhistorický/ Poezie, próza a drama ve světové literatuře
46
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata obecně kulturní kontext uměleckého díla
Zařadí umělecké dílo do literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Vystihne podstatné znaky příslušného literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Rozpozná přínos velkých autorských osobností
Identifikuje podle charakteristických rysů základní literární směry a hnutí
Přiřadí text k příslušnému literárnímu směru
Odhadne přibližné dobové zasazení díla na základě textových reálií a stylových či strukturních rysů
do 2. sv. války
Kubismus, Futurismus, Dadaismus, Surrealismus, expresionismus
Pojmy - utopie, antiutopie, experimentální román, epické divadlo
Tématický a výrazový přínos velkých autorských osobností - Kafka, Proust, Joyce, Bulgakov, Wolfová, Steinbeck, Faulkner, Mann, Exupéry, Brecht, Shaw…
VMEGS 4
Charakterizuje literárněhistorický/ obecně kulturní kontext uměleckého díla
Zařadí umělecké dílo do literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Poezie, próza a drama v české literatuře do druhé světové války
Legionářská literatura, Proletářská poezie, Poetismus, Surrealismus, Spirituální poezie, Imaginativní
47
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Vystihne podstatné znaky
příslušného literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Rozpozná přínos velkých autorských osobností
Identifikuje podle charakteristických rysů základní literární směry a hnutí
Přiřadí text k příslušnému literárnímu směru
Odhadne přibližné dobové zasazení díla na základě textových reálií a stylových či strukturních rysů
próza, Společensko kritická próza, psychologická próza, expresionismus, ruralismus, katolická literatura, drama
Tématický a výrazový přínos velkých autorských osobností (Hašek, Čapek, Vančura, Olbracht …)
Literární věda a kritika
Charakterizuje literárněhistorický/ obecně kulturní kontext uměleckého díla
Zařadí umělecké dílo do literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Vystihne podstatné znaky příslušného literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Rozpozná přínos velkých autorských osobností
Poezie, próza a drama ve světové literatuře 2. poloviny 20. století
Tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností
Vývoj literárních druhů a žánrů Pojmy - existencialismus, beat
generation, rozhněvaní mladí muži, univerzitní román, nový proletářský román, neorealismus, nový román, postmoderna
VMEGS 4
48
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Identifikuje podle
charakteristických rysů základní literární směry a hnutí
Přiřadí text k příslušnému literárnímu směru
magický realismus, absurdní drama, sci-fi a literatura triviální a braková, recitovaná a experimentální poezie, absurdní drama
Charakterizuje literárněhistorický/ obecně kulturní kontext uměleckého díla
Zařadí umělecké dílo do literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Vystihne podstatné znaky příslušného literárněhistorického/ obecně kulturního kontextu
Rozpozná přínos velkých autorských osobností
Identifikuje podle charakteristických rysů základní literární směry a hnutí
Přiřadí text k příslušnému literárnímu směru
Poezie, próza a drama v české literatuře 2. poloviny 20. století
Básnické skupiny - skupina Ohnice, Skupina 42 a další skupiny, Poezie autorů kolem Časopisu Květen a Host do domu
Schematismus 50. let Oficiální, ineditní a samizdatová
literatura, experimentální poezie, underground, normalizace, malé divadelní scény …
Tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností (Hrabal, Páral, Škvorecký, Lustig…)
Vývoj literárních druhů a žánrů s důra-zem na moderní literaturu
49
50
5.2 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACEVZDĚLÁVACÍ OBOR – ČESKÝ JAZYK A LITERATURAVZDĚLÁVÁCÍ PŘEDMĚT – ÚVOD DO STUDIA JAZYKA
5.2.1 Charakteristika předmětu
5.2.1.1 Obsahové vymezení
Vyučovací předmět Úvod do studia jazyka vychází z obsahu vzdělávacího oboru český jazyk a literatura ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace z RVP G.
Cílem vyučovacího předmětu Úvod do studia jazyka je osvojování si jazykových prostředků a funkcí, seznámení studentů se základními jazykovědnými pojmy a teoriemi, s jednotlivými obory a jejich terminologií.
5.2.1.2 Časové vymezení
1. ročník - 0,5 hodiny týdně2. ročník - 0,5 hodiny týdně
5.2.1.3 Organizační vymezení
K výuce jsou využívány kmenové učebny a multimediální učebna včetně moderní didaktické techniky (TV, DVD přehrávače, dataprojektory, interaktivní tabule, PC, videokamera …) Ve výuce mají žáci k dispozici odbornou a výukovou literaturu, jazykové slovníky a příručky, výukový software, nástěnné obrazy a mapy, časopisy, obrazové materiály a další pomůcky.
Realizace vzdělávacího obsahu předmětu probíhá různými formami výuky, které vyžadují aktivní přístup ze strany žáků.
Do výuky jsou zařazovány různé metody včetně samostatné tvorby referátů a projektů, skupinové práce atd.
Vyučovací předmět Úvod do studia jazyka je úzce spjat s dalšími předměty:
Český jazyk a literatura (základní poznatky o jazyku a jeho fungování) Dějepis (významné historické okamžiky a osobnosti ve vztahu k jazyku) Přírodní vědy (věda a technika při zkoumání jazyka)
Český jazyk a literatura zahrnuje zejména tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Mediální výchova
51
5.2.2 Výchovné a vzdělávací strategie
5.2.2.1 Kompetence k učení
Učitel:
Při realizaci vede žáka k využívání různých informačních zdrojů dle jeho nabídky (různé učebnice, encyklopedie, časopisy a publikace, internet, příručky …)
Vede žáka k účasti na různých formách poznávání (besedy, přednášky, exkurze, konference, soutěže…)
Zadává žákům referáty, samostatné práce, zprávy, prezentace na zadaná témata
Zadává žákům testy a takové typy úloh, ve kterých mohou prokázat svoji schopnost spojovat a kombinovat získané vědomosti v předmětu s využitím poznatků z ostatních předmětů a vzdělávacích oborů
Pravidelnou kontrolou získaných znalostí a dovedností vede žáky k systematické a pravidelné přípravě na vyučování a k utvrzování probrané látky
Dává žákům prostor pro vlastní postup práce
5.2.2.2 Kompetence k řešení problémů
Učitel:
Využívá individuální schopnosti jednotlivých žáků a vede je k originálnímu řešení problémů
Vede žáky k hledání a využívání mezipředmětových vztahů Vede žáky k vlastní prezentaci svých prací Vede žáky k uplatňování osvojené slovní zásoby při odvozování neznámých
výrazů z kontextu Zadává i časově náročnější úkoly (např. projekty apod.) Vede žáky k využívání moderních didaktických pomůcek při vyučování i při
domácí přípravě
5.2.2.3 Kompetence komunikativní
Učitel:
Vede žáky k vlastní prezentaci svých prací Vede žáky k aktivní komunikaci v českém jazyce Vede žáky k užívání odborné terminologie při prezentaci vlastní práce Připravuje podmínky pro práci ve dvojicích a ve skupinách Vede žáky k aktivní komunikaci
5.2.2.4 Kompetence sociální a personální
Učitel:
52
Začleňuje žáky do dvojic či do skupin, v nichž podporuje komunikaci a kooperaci
Vede žáky k odpovědnosti za svoji práci ve skupině Vede žáky k sebereflexi a k hodnocení vlastní práce i práce ostatních Zařazuje do výuky hry, soutěže apod. Procvičuje s žáky vyjadřování stanovisek k různým problémům (např.
formou diskuse, dialogů, dramatických scének apod.)
5.2.2.5 Kompetence občanské
Učitel:
Vede žáky k návštěvám či sledování kulturních a odborných pořadů
5.2.2.6 Kompetence pracovní
Učitel:
Pomáhá žákům používat při práci vhodné didaktické pomůcky a zdroje informací
Zadáváním domácích úkolů a pravidelným opakováním probrané látky vytváří u žáků studijní a pracovní návyky
Pomáhá žákům s nalezením optimálního postupu při osvojování nové látky Vede žáky ke schopnosti nalézat originální pracovní postupy Vede žáky k dodržování stanovených pravidel a plnění povinností a závazků
53
54
ÚVOD DO STUDIA JAZYKA
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a
obecnou češtinu, seznamuje se s jazykovou normou
Odlišuje různé variety národního jazyka, využívá je ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací
Při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence
Rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití, rozlišuje jednotlivé jazykovědné disciplíny
Obecné poznatky o jazyce
Jazyk, řeč, komunikace (vznik lidské řeči, jazyk a řeč, jazykověda)
Vývoj českého jazyka a jeho útvary (zařazení českého jazyka, příbuznost jazyků – indoevropské jazyky, vývoj českého jazyka, charakteristika češtiny, národní jazyk a jeho útvary
Spisovný jazyk (spisovnost a jazyková kultura, úzus, norma a kodifikace, vývojové tendence českého jazyka)
Získávání a zpracování informací
MKV – multilingvnost, sociokulturní rozdíly, kulturní diferenciace, etnický původ
OSV – rozvoj schopnosti poznávání
Správně artikuluje a poznatky aplikuje v praxi, např. modulace výšky, výška hlasu a tempo řeči, přízvuky a pauzy, frázování…
Zvuková stránka jazyka
Fonetika a fonologie Základy fonetiky (tvoření řeči,
systém českých slabik, vyšší zvukové celky
Spisovná výslovnost
OSV 3
Ovládá pravidla pravopisu Grafická stránka jazyka MKV 1
55
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata S oporou příruček řeší složitější
případy, účinně využívá možností grafického členění textu
Mluvená a psaná forma jazyka Vlastnosti písemného projevu Písmo (vývoj a vznik písma, jeho
druhy, vývoj českého pravopisu, základní pravopisné jevy
OSV 3
V písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, situaci, kontextu, adresátovi, vysvětlí a odůvodní význam slov v kontextu
Zvládá pravopis, lexikální, slovotvorný a morfologický
Rozpozná přenesená pojmenování, spisovně vyslovuje česká a běžně používaná cizí slova
Pochopí význam pojmenování Posoudí vhodnost užití
pojmenování v daném kontextu Odhadne význam pojmenování
v daném kontextu i mimo něj Přiřadí k pojmenování v daném
kontextu vhodná synonyma a antonyma
Lexikologie
Základní pojmy lexikologie (slovo a pojmenování, vzájemné vztahy mezi pojmenováními a změny jejich významu)
Slovo jako jednotka slovní zásoby (slovo a jazykový systém, lexikální a gramatický význam slova, slovo a jeho vlastnosti, slovní zásoba, slovníky
Slovní druhy a kritéria jejich třídění
OSV – sociální komunikace, kooperace a kompetence
56
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Rozezná obrazné a neobrazné
pojmenování
Samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími příručkami
Rozlišuje a příklady dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov
Provede morfémovou, slovotvornou a morfologickou analýzu slovního tvaru
Určí kořen, předpony a přípony, gramatické zakončení slovního tvaru, rozpozná a určí význam předpon/y a přípon/y
Určí základové slovo/ slovotvorný základ
Určí slovnědruhovou platnost slova
Rozliší funkčně/ nefunkčně utvořené slovo
Identifikuje v daném kontextu morfologicky chybný tvar slova a
Derivologie
Tvoření slov v českém jazyce – tvoření slov obecně, morfém, tvarotvorný základ a tvarotvorný formant, druhy morfémů, základní slovotvorné způsoby – odvozování, skládání, zkracování
OSV 3
57
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata opraví ho
Uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka
Správně třídí slovní druhy, uplatňuje spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci
V písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický
Morfologie
Podstatná jména – rozdělení podstatných jmen, základní mluvnické kategorie
Přídavná jména – zařazení, příd. Jména jakostní a vztahová, skloňování, stupňování
Zájmena – zařazení, druhy Číslovky – zařazení, druhy Slovesa – zařazení, struktura
slovesného tvaru, slovesné tvary určité a neurčité, druhy sloves, mluvnické kategorie sloves
Neohebné slovní druhy
OSV 1, 3
Provede syntaktickou analýzu vět a souvětí
Ovládá větněčlenský rozbor věty a rozbor souvětí
Posoudí jazykovou a stylovou vhodnost syntaktické výstavby textu a jeho částí
Nalezne nedostatky a chyby ve výstavbě věty/souvětí a vybere
Syntax
Výpověď – věta a výpověď, vlastnosti výpovědi, negace
Věta – základní skladební jednotka, věty jednočlenné a dvojčlenné, formálněsyntaktické vztahy ve větě jednoduché, prostředky vyjádření skladebních
OSV 3
58
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata nejvhodnější opravu (vazby, předložky, spojovací výrazy, slovosled aj.)
Rozlišuje základní významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí
V písemném projevu zvládá pravopis syntaktický ve větě jednoduché a v souvětí, rozlišuje druhy vět v souvětí a vhodně je využívá při různých komunikačních situacích, využívá svých znalostí o větě při tvorbě jazykových projevů
Dokáže vysvětlit rozdíly mezi tradiční a valenční syntaxí a používám obou v praxi
vztahů ve větě) Struktura věty jednoduché – věta
jednočlenná a dvojčlenná, tvorba věty
Větné členy – skladební funkce, dvojice, větné členy základní a rozvíjející, formální vyjádření větných členů slovem a větou vedlejší, formálně nevyjádřená větný člen, souřadně spojené větné úseky, psaní čárky ve větě jednoduché
Druhy větných členů Souvětí – věta hlavní a vedlejší,
řídící a závislá, vztahy vět, souřadnost, podřadnost, větný rozbor
Analyzuje a posoudí výstavbu textu a identifikuje její případné nedostatky
Posoudí textovou návaznost Rozpozná útvarové a funkční
prostředky užité v textu Doplní podle smyslu vynechané
části textu, odhadne pokračování
Textová syntax, Text
Základy textové syntaxe – komunikace, text, textová syntax, výstavba textu, soudržnost, členění
OSV 3 MEV
59
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata textu nebo doplní jeho předcházející část, odhadne název textu
Uspořádá části textu v souladu s textovou návazností
60
5.3 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACEVZDĚLÁVACÍ OBOR – CIZÍ JAZYK 1VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ANGLICKÝ JAZYK, NĚMECKÝ JAZYK, RUSKÝ JAZYK
5.3.1 Charakteristika předmětu
5.3.1.1 Obsahové vymezení
Vyučovací předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou řazeny do výuky ve všech ročnících a vycházejí z obsahu vzdělávací oboru Cizí jazyk 1 ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace z RVP G.
Předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou vyučovány od úrovně A2 (s přihlédnutím ke konkrétním znalostem žáků z oblasti A1) a je žádoucí dosažení jazykových znalostí a komunikačních dovedností úrovně B2 (úrovně dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
Cílem vyučovacích předmětů je osvojování si jazykových prostředků a funkcí, rozšiřování slovní zásoby a rozvíjení schopnosti žáků dorozumět se těmito jazyky v běžných situacích. Tyto předměty si rovněž kladou za cíl prohlubovat faktografické znalosti žáků týkající se anglicky, německy a rusky mluvících zemí a upevňovat povědomí žáků o jejich strukturách a umění
Předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou povinně volitelnými maturitními předměty ve společné části maturitní zkoušky, jsou koncipovány tak, aby studenta připravily na zvládnutí maturitní zkoušky (didaktický test z jazyka, poslechový subtest, četba a ústní zkouška). Proto je výuka v jednotlivých ročnících zaměřena na trénink jednotlivých jazykových dovedností a jejich postupné rozšiřování. Při stanovení jednotlivých výstupů jsme vycházeli ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.
5.3.1.2 Časové vymezení
1. ročník - 4 hodiny týdně2. ročník - 4 hodiny týdně3. ročník - 3 hodiny týdně4. ročník - 3 hodiny týdně
5.3.1.3 Organizační vymezení
Do výuky jsou zařazovány různé metody výuky včetně samostatné tvorby referátů a projektů, skupinové práce apod. Žáci pracují v menších skupinách.
61
K výuce jsou využívány především jazykové učebny, výjimečně multimediální učebna včetně moderní didaktické techniky
K výuce mají žáci k dispozici odbornou a výukovou literaturu, slovníky překladové i výkladové, výukový software, nástěnné obrazy a mapy, časopisy, obrazové materiály a další pomůcky.
Výuka je vedena převážně v cizím jazyce.
Vyučovací předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou úzce spjaty s dalšími předměty:
Zeměpis (orientace v mapě, územní rozsah států) Český jazyk a literatura (písemné památky a jejich autoři, kulturní dění a hnutí) Estetická výchova (stavební a umělecké slohy a památky, významní umělci) Přírodní vědy (věda a technika, významní vědci, příroda a krajina) Dějepis (dějiny států a významné historické okamžiky a osobnosti)
Předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk zahrnují zejména tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Mediální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
5.3.2 Výchovné a vzdělávací strategie
5.3.2.1 Kompetence k učení
Učitel:
Při realizaci záměrů vede žáka k využívání různých informačních zdrojů dle jeho nabídky (různé učebnice, encyklopedie, cizojazyčné časopisy a publikace, internet, jazykové příručky …)
Zadává žákům referáty, samostatné práce, prezentace na zadaná témata Zadává žákům testy a takové typy úloh, ve kterých mohou prokázat svoji
schopnost spojovat a kombinovat získané vědomosti v předmětu s využitím poznatků z ostatních předmětů a vzdělávacích oborů
Dává žákům prostor pro vlastní postup práce
62
5.3.2.2 Kompetence k řešení problémů
Učitel:
Využívá individuální schopnosti jednotlivých žáků a vede je k originálnímu řešení problémů
Vede žáky k hledání a využívání mezipředmětových vztahů Vede žáky k vlastní prezentaci svých prací Vede žáky k uplatňování osvojené slovní zásoby při odvozování neznámých
výrazů z kontextu Učitel navozuje autentické situace vedoucí k řešení problémů (např. získat
určitou informaci, domluvit si schůzku, zeptat se na cestu …) Zadává i časově náročnější úkoly (např. projekty apod.) Vede žáky k využívání moderních didaktických pomůcek při vyučování i při
domácí přípravě
5.3.2.3 Kompetence komunikativní
Učitel:
Vede žáky k vlastní prezentaci svých prací Vede žáky k aktivní komunikaci v cizím jazyce Vede žáky k užívání odborné terminologie při prezentaci vlastní práce Připravuje podmínky pro práci ve dvojicích a ve skupinách V rámci možnosti vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími
5.3.2.4 Kompetence sociální a personální
Učitel:
Začleňuje žáky do dvojic či do skupin, v nichž podporuje komunikaci a kooperaci
Vede žáky k sebereflexi a k hodnocení vlastní práce i práce ostatních Procvičuje s žáky vyjadřování stanovisek k různým problémům (např. formou
diskuse, dialogů, dramatických scének apod.)
5.3.2.5 Kompetence občanské
Učitel:
Zadává žákům úkoly, které vedou k poznání odlišností ve způsobu života, zvyků, kultury u nás i v anglicky, německy a rusky mluvících zemích a vede je k zaujímání stanovisek k těmto odlišnostem
63
5.3.2.6 Kompetence pracovní
Učitel:
Pomáhá žákům používat při práci vhodné didaktické pomůcky a zdroje informací
Pomáhá žákům s nalezením optimálního postupu při osvojování nové látky Vede žáky ke schopnosti nalézat originální pracovní postupy
64
65
Anglický jazyk – cizí jazyk 1Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Receptivní řečové dovednosti
Poslech
Student dovede:
pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor/postoj
mluvčích postihnout hlavní body postihnout podrobné/detailní
informace porozumět podrobným
orientačním pokynům
Čtení
Student dovede:
pochopit hlavní myšlenku/základní smysl textu
pochopit záměr a názor autora/vypravěče/postav
porozumět pocitům autora/vypravěče/postavy
Jazykové prostředky a funkce
Fonetika a pravopis
Typické zvukové rysy anglického jazyka (přízvuk, tempo řeči, rytmus, odlišná výslovnost některých samohlásek a souhlásek, redukce hlásek, odlišná intonace, intonace souvětí, pauzy, grafický systém jazyka
Gramatika
Podstatná jména – vlastní i obecná podstatná jména, kategorie podstatných jmen (číslo – jednotné, množné; počitatelnost – počitatelná, nepočitatelná; určenost – určitý člen, neurčitý člen, nulový člen; rod – přirozený: mužský, ženský, střední; pád –
OSV 1, 3, 5
VMEG 4, 5
EV 2
MKV 1
MEV 2
66
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata porozumět postoji
autora/vypravěče/postavy rozpoznat hlavní body porozumět výstavbě
textu/postihnout sled hlavních myšlenek
vyhledat specifické informace vyhledat důležité podrobnosti shromáždit specifické
informace z různých částí textu shromáždit specifické
informace z více krátkých textů porozumět podrobnostem
v návodech odhadnout význam neznámých
výrazů rozpoznat, zda text obsahuje
relevantní informaci/-e
Produktivní řečové dovednosti a strategie
Písemný projev
Student dovede:
popsat podrobně osobu, místo, věc, skutečné nebo smyšlené
tzv. obecný a přivlastňovací), tvoření složenin a vyjadřování záporu
Přídavná jména - stupňování přídavných jmen, složeniny přídavných jmen, přítomné a minulé participium jako přídavné jméno, pořadí přídavných jmen, vazby: přídavná jména + předložka
Zájmena – zájmena osobní, přivlastňovací, zvratná a zdůrazňovací, reciproční, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá
Číslovky – číslovky základní, řadové, násobné, zlomky a desetinná čísla, početní výrazy, přesný čas a datum, označení míry a množství, výrazy – „some, any, no“, distributiva
Slovesa – pravidelná a nepravidelná, slovesa významová (lexikální), pomocná, způsobová
67
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataudálosti, zážitky apod.
popsat podrobně pracovní postup
sdělit podrobné informace a zprávy a reagovat na ně
zformulovat dotazy a reagovat na ně
uvést potřebné detaily vyjádřit myšlenky a vztahy mezi
nimi zformulovat žádost, nabídku,
stížnost, reklamaci apod. vyjádřit své názory a reagovat
na názory jiných uvést důvody pro a proti
určitému názorovému stanovisku
vysvětlit/porovnat výhody a nevýhody různých možností, přístupů apod.
vysvětlit běžné problémy a/nebo navrhnout řešení problému
zhodnotit různé návrhy řešení problému
zdůraznit důležité myšlenky
(modální), frázová slovesa; tvary sloves – kladné, záporné a tázací; slovesné časy – přítomné, minulé, budoucí, předpřítomné, předminulé a předbudoucí, prosté a průběhové; rod – činný a trpný
Příslovce – druhy příslovců podle významu – např. způsobu, místa, času, frekvence, míry, důrazu, postoje atd., dále stupňování příslovcí
Předložky – jednoslovné, víceslovné, předložky časové, místní, způsobové, příčinné atd., ustálené předložkové vazby
Spojky – členíme podle tvaru – jednoslovné a víceslovné; nebo podle významu – souřadící a podřadící
Větná skladba – slovosled oznamovací věty: přímý slovosled, obrácený slovosled…; tvoření záporu,
68
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata zdůraznit důležitost událostí a
zážitků z osobního hlediska vyjádřit míru pocitu rozvinout hlavní kompoziční
složky a doložit je relevantními podrobnostmi/příklady
shrnout a skloubit informace a argumenty (i z více zdrojů)
rozvinout systematicky argumentaci
posoudit kriticky film, knihu, divadelní hru apod.
Ústní projev
Student dovede:
popsat podrobně osobu, místo, věc, skutečné nebo smyšlené události, zážitky apod.
poskytnout podrobné informace
shrnout a skloubit informace a argumenty z více zdrojů
porovnat různé alternativy vyjádřit vztahy mezi věcmi,
osobami, myšlenkami, událostmi apod.
tvoření otázek, krátké odpovědi, tázací dovětky, krátké reakce – otázky, souhla, nesouhlas, rozkazovací věty, trpný rod, nepřímé vyjadřování, infinitiv, gerundium a přítomné participium, infinitiv či gerundium?
Souvětí – podmínkové věty, nepřímá řeč, nepřímé otázky, vedlejší věty vztažné, přací věty, vedlejší věty příslovečné,
Slovotvorba – předpony, přípony
Lexikologie
Slovní zásoba k probíraným tématickým okruhům včetně ustálených slovních spojení a frazeologie, schopnost rozeznat a utvoit synonyma, homonyma, antonyma apod., schopnost odozovat význam neznámých slov z kontextu, znát a používat slovní zásobu
69
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata vyjádřit myšlenky, názory,
přesvědčení, různou míru emocí apod.
rozvést své myšlenky/názory a podpořit je argumenty a/nebo příklady
zdůvodnit svůj názor/přesvědčení apod. pomocí vhodných argumentů
vyjádřit a zdůvodnit souhlas či nesouhlas s určitým názorem, jednáním apod.
vystavět a systematicky rozvinout jasnou argumentaci
uvést potřebné podrobnosti vyjádřit, v čem jsou pro něj
věci, místa,události, zážitky apod. důležité
rozvinout hlavní body/doložit je relevantními podrobnostmi a příklady
zdůraznit hlavní body a/nebo hlavní myšlenky
vysvětlit problém zvážit možné příčiny nebo
následky problému
v konkrétních situacích
Komunikativní funkce jazyka a typy textů
Postoj, názor, stanovisko – schopnost vyjádření souhlasu/nesouhlasu, svolení, prosby, odmítnutí, zákazu, příkazu, možnosti/nemožnosti, nutnosti, potřeby
Emoce – schopnost vyjádření libosti/nelibosti, zájem/nezájem, radost a zklamání, překvapení, údiv, obava, vděčnost, sympatie, lhostejnost, strach,...
Morální postoje – schopnost vyjádřit omluvu, pochvalu, pokárání, lítost, ...
Kratší písemný projev – schopnost napsat vzkaz, blahopřání, pozvání, odpověď, krátký osobní dopis, jednoduchý formální dopis, žádost, jednoduchý inzerát či odpověď
Delší písemný projev –
70
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata zhodnotit různé návrhy řešení
problému zformulovat hypotézy požádat o ujištění, že výraz,
který užil, je správný
Interaktivní řečové dovednosti a strategie
Ústní interakce
Student dovede:
zjistit, předat, ověřit si a potvrdit informace
vyměňovat si informace a rady zahájit, udržovat a ukončit
rozhovor efektivně se střídat s
partnerem v komunikaci diskutovat o problému a
napomáhat vývoji diskuse shrnout, kam diskuse dospěla vyvíjet iniciativu účinně, pohotově klást otázky a
reagovat na ně klást doplňující otázky komentovat a dále rozvíjet
sdělení a závěry partnera
schopnost napsat vlastní životopis, dopis, zpracovat referát či prezentaci, napsat příběh...
Čtený či slyšený text – schopnost číst a poslouchat s porozuměním jazykově nekoplikované (tzn. upravené) texty, texty informační, umělecké nebo popisné, telefonní rozhovor, rozhlasovou nahrávku, zpravodajství v televizi apod.
Samostatný ústní projev – schopnost s přípravou či bez přípravy vytvořit vyprávění, popis, charakteristiku, srovnání, prezentaci na zadané téma;formulovat svoje názory a postoje, interpretovat kratší text informační či umělecký
Interakce – schopnost vést formální i neformální rozhovor na zadané téma, vést diskusi, strukturovaný pohovor, reagovat na různé řečové
71
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématav komunikaci
komentovat a posoudit názor zhodnotit alternativní návrhy reagovat na
argumentaci/názor/hypotézu reagovat na vyjádřené
pocity/projevit účast reagovat na vzniklý problém
nebo situaci a podat k nim vysvětlení
uvést důvody ke stížnosti stanovit, jaké ústupky musí on
a/nebo partner v komunikaci učinit
získat objasnění formulací, kterými si není jist
Jazyková kompetence
Student zná a dovede:
používat lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie
používat jazykové funkce používat gramatické prostředky používat pravidla o stavbě slov,
vět a nadvětných celků
situace či vést korespondenci různého druhu
Informace z médií – schopnost získávat informace z různých druhů tištěných i elektronických médií (noviny a časopisy, teleize, videonahrávky, audionahrávky, rozhlas, internet, film, …)
Tématické okruhy a komunikační situace
Oblast veřejná – město, obchod a nakupování, veřejná doprava, divadlo, kino, restaurace, hotel, zdravotní služby
Oblast pracovní – zaměstnání, profese, pracoviště, obchodní administrativa, nákup a prodej, popis práce, recept
Oblast vzdělávací – škola, učebna, učitelé, vybavení školy a třídy, vyučovací předměty, školní pomůcky, vzdělávací proces
Oblast osobní – rodina, přátelé,
72
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata používat zvukové prostředky komunikovat mj. o tématech
reálií
příbuzní, domácnost, domov, navštěva u přátel, život na venkově a ve městě, dovolená, rodinné svátky a oslavy, osobní korespondence
Oblast osobnostní – koníčky, zájmy, charakteristika osobnosti, názory a postoje
Oblast společenská – příroda, životní prostředí, kultura, náboženska a státní svátky, sport, zdraví, média
Oblast reálií – Geografie anglicky mluvících
zemí: geografické zařazení, práce s mapou a její popis (hranice, řeky, hory, nížiny, moře, jezera, klima...)
Historie a významné osobnosti: významné mezníky z historie USA a Velké Británie, významné osobnosti z oblasti vědy, historie, politiky…
Životní styl a tradice ve srovnání s ČR: tradiční svátky a zvyky, suvenýry, kuchyně,
73
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématanáboženství, folklór…
Kultura, umění a sport a známé osobnosti: představitelé britské a americké kultury, umění, sportu v minulosti i současnosti, jejich díla a úspěchy
Britská a americká literatura: významné epochy vývoje britské a americké literatury, typičtí významní představitelé těchto epoch a jejich díla
74
NĚMECKÝ JAZYK - CIZÍ JAZYK 1
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
JAZYKOVÁ KOMPETENCE
Jazyková kompetence jde napříč všemi řečovými dovednostmi
Student
Používá lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie
Používá jazykové funkce Používá gramatické prostředky Používá pravidla o stavbě slov,
vět a nadvětných celků Používá zvukové prostředky Používá grafickou stránku jazyka Dovede komunikovat mj. o
tématech reálií
Jazykové prostředky a funkce
Fonetika a pravopis
Typické zvukové rysy německého jazyka (přízvuk, tempo, rytmus, odlišná výslovnost, redukovaná výslovnost, intonace, intonace souvětí, slovní a větný přízvuk
Grafická stránka německého jazyka, zákonitosti vyplývající z psané podoby jazyka pro frázování a intonaci
Gramatika
podstatná jména – skloňování, množné číslo, tvoření složenin (jako nejproduktivnější prostředek slovotvorby v německém jazyce) a vyjadřování záporu
přídavná jména – skloňování, stupňování, predikativ, příčestí
OSV 1, 3, 5VMEGS 4, 5EV 2MKV 1MEV 2
75
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata (Partizip I. a II.)
zájmena – skloňování; osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná
číslovky – základní, řadové a násobné a označení míry a množství
slovesa – slovesa slabá, silná, s odlučitelnou předponou, neodlučitelnou předponou, slovesa zvratná, slovesa způsobová a pomocná, jejich časování; časy minulé (plusquamperfektum, préteritum, perfektum), čas přítomný (prézens) a budoucí (futurum I.); konjunktivy trpného rodu, podmiňovací způsob, „würde-Form“; rozkazovací způsob; slovesné vazby a infinitiv s zu, vyjadřování záporu
příslovce – stupňování, časové údaje, zájmenná příslovce a příslovečné určení
předložky – se 3. pádem, se 4.
76
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata pádem, se 3. i se 4. pádem
spojky – souřadicí a podřadicí slovosled – přímý a nepřímý skladba – věta jednoduchá,
souvětí, valence
Lexikologie z tématických oblastí –
slovní zásoba k probíraným tematickým okruhům včetně ustálených slovních spojení a frazeologie, schopnost rozeznat a utvořit synonyma, antonyma apod., schopnost odvozovat význam neznámých slov z kontextu, znát a používat slovní zásobu v konkrétních situacích
člověk, bydlení, škola, práce, zdraví, rodinný a společenský život, výživa, nákupy a služby, cestování a turistika, kultura, sport, příroda a životní prostředí, věda a technika, společnost a politika
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Komunikační funkce jazyka a typy textů –OSV 1, 3, 5
77
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Poslech Student Pochopí hlavní myšlenku Pochopí záměr/názor/postoj
mluvčích Postihne hlavní body Postihne podrobní detailní
informace Porozumí podrobným
orientačním pokynům Čtení Student Pochopí hlavní
myšlenku/základní smysl textu Pochopí záměr a názor autora/
vypravěče/ postav Porozumí pocitům
autora/vypravěče/ postav Rozpozná hlavní body Porozumí výstavbě textu/
postihne sled hlavních myšlenek Vyhledá specifické informace Vyhledá důležité podrobnosti Shromáždí specifické informace
z různých částí textu Shromáždí specifické informace
postoj, názor, stanovisko – schopnost vyjádření souhlasu, nesouhlasu, svolení, prosby, odmítnutí, možnosti, nemožnosti, nutnosti, potřeby, zákazu, příkazu
emoce – schopnost vyjádření libosti/nelibosti, zájmu/nezájmu, radosti/zklamání, překvapení, údivu, obavy, vděčnosti, sympatie, lhostejnosti, strachu
morální postoje a funkce – schopnost vyjádřit omluvu, odpuštění, pochvalu, pokárání, lítost, přiznání, odsouzení
kratší písemný projev – schopnost napsat pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání, pozvání, odpověď, osobní dopis, úřední dopis, žádost, inzerát, strukturovaný životopis
delší písemný projev – schopnost napsat podrobný životopis, vypravování, úvahu, esej, podrobný popis, odborný
MKV 1MEV 2
78
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata z více krátkých textů
Porozumí podrobnostem v návodech
Odhadne význam neznámých výrazů
Rozpozná, zda text obsahuje relevantní informaci/e
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ
DOVEDNOSTI A STRATEGIE Písemný projev Student Popíše podrobně osobu, místo,
věc, skutečné nebo smyšlené události, zážitky apod.
Popíše podrobně pracovní postup
Sdělí podrobné informace a zprávy a restuje na ně
Uvede potřebné detaily Vyjádří myšlenky a vztahy mezi
nimi Zformuluje dotazy a reaguje na
ně Zformuluje žádost, nabídku,
stížnost, reklamaci apod. Vyjádří své názory a reaguje na
popis čtený či slyšený text –
schopnost číst a poslouchat s porozuměním jazykově nekomplikované a logicky strukturované texty, texty informační, popisné, faktografické, dokumentární, imaginativní i umělecké
samostatný ústní projev – schopnost s přípravou či bez přípravy vytvořit popis, charakteristiku shrnutí, srovnání, vyprávění, oznámení, prezentaci na zadané téma; formulovat své názory a postoj, interpretovat kratší text informační či umělecký
interakce – schopnost vést formální i neformální rozhovor na zadané téma, vést diskusi, strukturovaný pohovor, reagovat na různé řečové situace či vést korespondenci různého druhu
informace z médií – schopnost získávat informace z různých
79
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata názory jiných
Uvede důvody pro a proti určitému názorovému stanovisku
Vysvětlí a porovná výhody a nevýhody různých možností, přístupů apod.
Vysvětlí běžné problémy a/nebo navrhne řešení problému
Zhodnotí různé návrhy řešení problému
Zdůrazní důležité myšlenky Zdůrazní důležitost událostí a
zážitků z osobního hlediska Vyjádří míru pocitu Rozvine hlavní kompoziční
složky a doloží je relevantními podrobnostmi/ příklady
Shrne a skloubí informace a argumenty (i z více zdrojů)
Rozvine systematicky argumentaci
Posoudí kriticky film, knihu, divadelní hru apod.
Ústní projev Student
druhů tištěných i elektronických médií (noviny a časopisy, rozhlas, televize, internet, film, audionahrávky, videonahrávky, veřejná hlášení, telefon…)
80
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Popíše podrobně osobu, místo,
věc, skutečné nebo smyšlené události, zážitky apod.
Poskytne podrobné informace Shrne a skloubí informace a
argumenty z více zdrojů Porovná různé alternativy Vyjádří vztahy mezi věcmi,
osobami, myšlenkami, událostmi apod.
Vyjádří myšlenky/ názory/ přesvědčení/ různou míru emocí apod.
Rozvede své myšlenky/ názory a podpoří je argumenty a/nebo příklady
Zdůvodní svůj názor/přesvědčení apod. pomocí vhodných argumentů
Vyjádří a zdůvodní souhlas či nesouhlas s určitým názorem, jednáním apod.
Vystaví a systematicky rozvine jasnou argumentaci
Uvede potřebné podrobnosti Vyjádří, v čem jsou pro něj věci,
místa, události, zážitky apod.
81
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata důležité
Rozvine hlavní body, doloží je relevantními podrobnostmi a příklady
Zdůrazní hlavní body a/nebo myšlenky
Vysvětlí problém Zváží možné příčiny nebo
následky problému Zhodnotí různé návrhy řešení
problému Zformuluje hypotézy Požádá o ujištění, že výraz, který
užil, je správný
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI A STRATEGIE
Ústní interakce Student Zjistí, předá, ověří si a potvrdí
informace Si vyměňuje informace a rady Zahájí, udržuje a ukončuje
rozhovor Se efektivně střídá s partnerem
v komu-nikaci
82
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Diskutuje o problému a
napomáhá vývoji diskuze Shrne, kam diskuze dospěla Vyvíjí iniciativu Účinně, pohotově klade otázky a
reaguje na ně Klade doplňující otázky Komentuje a dále rozvíjí sdělení
a závěry partnera v komunikaci Komentuje a posoudí názor Zhodnotí alternativní návrhy Reaguje na argumentaci/ názor/
hypotézu Reaguje na vyjádřené pocity,
projevuje účast Reaguje na vzniklý problém
nebo situaci a podává k nim vysvětlení
Uvede důvody ke stížnosti Stanoví, jaké ústupky musí on
a/nebo jeho partner v komunikaci učinit
Získá objasnění formulací, kterými si není jist
Oblast osobní, kde student vstupuje do komunikačních
Tématické okruhy a komunikační situaceOSV 1, 3, 5
83
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata situací jako soukromá osoba s vazbami zejména na přátele a rodinné prostředí. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině osobní korespondence nebo interakce po telefonu, diskuse v rámci rodinné oslavy, přátelského rozhovoru s rodilým mluvčím apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pobytu v hostitelské rodině, setkání s přáteli nebo osobami ze/v zahraničí, sportovní nebo kulturní události, koníčků.
Oblast osobnostní, která se týká vlastní osoby studenta (identita, koníčky, zájmy, názory a postoje k blízkému okolí apod.).
Oblast veřejná, kde student vystupuje jako součást širší veřejnosti a vstupuje do komunikačních situací jako účastník společenského/veřejného života. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence,
Oblast osobní – rodina, přátelé, příbuzní, domácnost, domov, návštěva u přátel, život na venkově a ve městě, dovolená, rodinné svátky a oslavy, osobní korespondence
Oblast osobnostní – charakteristika osobnosti, koníčky, zájmy, názory, postoje
Oblast veřejná – město, obchod, nakupování, veřejná doprava, divadlo, kino, restaurace, hotel, zdravotní služby, komunikace s úřady, formální korespondence
Oblast vzdělávací – škola, učebna, učitelé, vybavení školy a třídy, vyučovací předměty, školní pomůcky, vzdělávací proces
Oblast pracovní – zaměstnání, profese, pracoviště, obchod, nákup, prodej
Oblast společenská – příroda, životní prostředí, globální problémy, kultura, tradice, náboženské a státní svátky,
VMEGS 4, 5EV 2MKV 1MEV 2
84
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata interakce po telefonu, společenské nebo administrativní interakce apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. realizace ubytování nebo koupě, jednání na úřadě, využívání zdravotních služeb, využívání veřejné dopravy.
Oblast vzdělávací, kde student vystupuje jako součást organizovaného vzdělávacího procesu a vstupuje do komunikačních situací jako účastník tohoto procesu. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce s vyučujícím nebo zástupcem vzdělávací instituce, debaty nebo diskuse během vyučování, pohovoru s uchazečem o studium apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. výuky v jazykovém kurzu, prezentace ve třídě, pohovoru.
Oblast pracovní, kde student vystupuje jako součást pracovní
sport, zdraví, věda, technika, pokrok, média
REÁLIE NĚMECKY MLUVÍCÍCH ZEMÍ
Geografie Německa, Rakouska, Švýcarska, Lichtenštejnska a Lucemburska – geografické zařazení, práce s mapou (hranice, řeky, hory, nížiny, moře, jezera, klima…)
Historie a významné osobnosti – významné mezníky z historie, významné osobnosti z oblasti vědy, techniky, historie, literatury, politiky…
Životní styl a tradice ve srovnání s Českou republikou – kuchyně, tradiční svátky a zvyky, folklór, suvenýry
Vztahy s Českou republikou Kultura, umění, sport a známé
osobnosti Literatura německy mluvících
zemí – významné epochy, typičtí představitelé a jejich díla
85
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata sféry a vstupuje do komunikačních situací jako účastník pracovního procesu (např. žák je na praxi nebo na brigádě). Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce po telefonu, interakce se zaměstnavatelem nebo budoucím zaměstnavatelem apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pohovoru uchazeče o zaměstnání, brigády nebo sezónní práce.
Oblast společenská, kde student vystupuje jako součást vnějšího prostředí (příroda, životní prostředí, globální problémy, věda a technika, pokrok, média apod.)
86
87
5.4 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACEVZDĚLÁVACÍ OBOR – CIZÍ JAZYK 2VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ANGLICKÝ JAZYK, NĚMECKÝ JAZYK, RUSKÝ JAZYK
5.4.1 Charakteristika předmětu
5.4.1.1 Obsahové vymezení
Vyučovací předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou řazeny do výuky ve všech ročnících a vycházejí z obsahu vzdělávací oboru Cizí jazyk 2 ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace z RVP G.
Předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou vyučovány od úrovně A1 a je žádoucí dosažení jazykových znalostí a komunikačních dovedností úrovně B1 (úrovně dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky).
Cílem vyučovacích předmětů je osvojování si jazykových prostředků a funkcí, rozšiřování slovní zásoby a rozvíjení schopnosti žáků dorozumět se těmito jazyky v běžných situacích. Tyto předměty si rovněž kladou za cíl prohlubovat faktografické znalosti žáků týkající se anglicky, německy a rusky mluvících zemí a upevňovat povědomí žáků o jejich strukturách a umění.
Předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou volitelnými maturitními předměty v profilové části maturitní zkoušky, jsou koncipovány tak, aby studenta připravily na zvládnutí maturitní zkoušky (didaktický test z jazyka, poslechový subtest, četba a ústní zkouška). Proto je výuka v jednotlivých ročnících zaměřena na trénink jednotlivých jazykových dovedností a jejich postupné rozšiřování. Při stanovení jednotlivých výstupů jsme vycházeli ze Společného evropského referenčního rámce pro cizí jazyky.
5.4.1.2 Časové vymezení
1. ročník - 3 hodiny týdně2. ročník - 3 hodiny týdně3. ročník - 3 hodiny týdně4. ročník - 3 hodiny týdně
Ve všech ročnících jsou Anglickému jazyku, Německému jazyku a Ruskému jazyku věnovány 3 hodiny týdně.
5.4.1.3 Organizační vymezení
Do výuky jsou zařazovány různé metody výuky včetně samostatné tvorby referátů a projektů, skupinové práce apod. Žáci pracují v menších skupinách.
88
K výuce jsou využívány jazykové učebny a multimediální učebna včetně moderní didaktické techniky (TV, DVD přehrávač, dataprojektory, interaktivní tabule, PC, videokamera…)
K výuce mají žáci k dispozici odbornou a výukovou literaturu, slovníky překladové i výkladové, výukový software, nástěnné obrazy a mapy, časopisy, obrazové materiály a další pomůcky.
Výuka je vedena částečně v cizím jazyce.
Vyučovací předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk jsou úzce spjaty s dalšími předměty:
Zeměpis (orientace v mapě, územní rozsah států) Český jazyk a literatura (písemné památky a jejich autoři, kulturní dění a
hnutí) Estetická výchova (stavební a umělecké slohy a památky, významní umělci) Přírodní vědy (věda a technika, významní vědci, příroda a krajina) Dějepis (dějiny států a významné historické okamžiky a osobnosti)
Předměty Anglický jazyk, Německý jazyk a Ruský jazyk zahrnují zejména tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Mediální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
5.4.2 Výchovné a vzdělávací strategie
5.4.2.1 Kompetence k učení
Učitel:
Při realizaci záměrů vede žáka k využívání různých informačních zdrojů dle jeho nabídky (různé učebnice, encyklopedie, cizojazyčné časopisy a publikace, internet, jazykové příručky …)
Vede žáka k účasti na různých formách poznávání (besedy, přednášky, exkurze, konference, soutěže…)
Zadává žákům referáty, samostatné práce, prezentace na zadaná témata Zadává žákům testy a takové typy úloh, ve kterých mohou prokázat svoji
schopnost spojovat a kombinovat získané vědomosti v předmětu s využitím poznatků z ostatních předmětů a vzdělávacích oborů
Pravidelnou kontrolou získaných znalostí a dovedností vede žáky k systematické a pravidelné přípravě na vyučování a k utvrzování probrané látky
Dává žákům prostor pro vlastní postup práce
89
5.4.2.2 Kompetence k řešení problémů
Učitel:
Využívá individuální schopnosti jednotlivých žáků a vede je k originálnímu řešení problémů
Vede žáky k hledání a využívání mezipředmětových vztahů Vede žáky k vlastní prezentaci svých prací Vede žáky k uplatňování osvojené slovní zásoby při odvozování neznámých
výrazů z kontextu Učitel navozuje autentické situace vedoucí k řešení problémů (např. získat
určitou informaci, domluvit si schůzku, zeptat se na cestu …) Zadává i časově náročnější úkoly (např. projekty apod.) Vede žáky k využívání moderních didaktických pomůcek při vyučování i při
domácí přípravě
5.4.2.3 Kompetence komunikativní
Učitel:
Vede žáky k vlastní prezentaci svých prací Vede žáky k aktivní komunikaci v cizím jazyce Vede žáky k užívání odborné terminologie při prezentaci vlastní práce Připravuje podmínky pro práci ve dvojicích a ve skupinách Vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími (diskuse s hosty,
výukové či poznávací a jazykové pobyty, besedy…)
5.4.2.4 Kompetence sociální a personální
Učitel:
Začleňuje žáky do dvojic či do skupin, v nichž podporuje komunikaci a kooperaci
Vede žáky k odpovědnosti za svojí práci ve skupině Vede žáky k sebereflexi a k hodnocení vlastní práce i práce ostatních Zařazuje do výuky hry, soutěže apod. Procvičuje s žáky vyjadřování stanovisek k různým problémům (např.
formou diskuse, dialogů, dramatických scének apod.)
5.4.2.5 Kompetence občanské
Učitel:
Vede žáky k návštěvám či sledování kulturních a odborných pořadů Zadává žákům úkoly, které vedou k poznání odlišností ve způsobu života,
zvyků, kultury u nás i v anglicky, německy a rusky mluvících zemích a vede je k zaujímání stanovisek k těmto odlišnostem
Učitel konfrontuje žáky s odlišným způsobem života v anglicky, německy a rusky mluvících zemích prostřednictvím besed, jazykových a poznávacích pobytů, prostřednictvím filmů či literatury apod.
90
5.4.2.6 Kompetence pracovní
Učitel:
Pomáhá žákům používat při práci vhodné didaktické pomůcky a zdroje informací
Zadáváním domácích úkolů a pravidelným opakováním probrané látky vytváří u žáků studijní a pracovní návyky
Pomáhá žákům s nalezením optimálního postupu při osvojování nové látky Vede žáky ke schopnosti nalézat originální pracovní postupy Vede žáky k dodržování stanovených pravidel a plnění povinností a závazků
91
Anglický jazyk – cizí jazyk 2Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Receptivní řečové dovednosti
Poslech
Student dovede:
rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor
mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické
informace porozumět orientačním
pokynům porozumět jednoduchým
technickým informacím k předmětům každodenní potřeby
Čtení
Student dovede:
Jazykové prostředky a funkce
Fonetika a pravopis
Typické zvukové rysy anglického jazyka (přízvuk, tempo řeči, rytmus, odlišná výslovnost některých samohlásek a souhlásek, redukce hlásek, odlišná intonace, intonace souvětí, pauzy, grafický systém jazyka
Gramatika
Podstatná jména – vlastní i obecná podstatná jména, kategorie podstatných jmen (číslo – jednotné, množné; počitatelnost – počitatelná, nepočitatelná; určenost – určitý člen, neurčitý člen, nulový člen; rod – přirozený: mužský, ženský,
OSV 1, 3, 5VMEG 4, 5EV 2MKV 1MEV 2
92
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata pochopit hlavní
myšlenku/rozpoznat hlavní závěry textu
pochopit záměr a/nebo názor autora/vypravěče/postav
porozumět přáním a/nebo pocitům autora/vypravěče/postav
rozpoznat hlavní body porozumět popisu událostí porozumět výstavbě textu vyhledat specifické informace shromáždit specifické
informace z různých částí textu shromáždit specifické
informace z více krátkých textů porozumět jednoduchým
návodům, předpisům, značením, nápisům, pokynům apod.
odhadnout význam neznámých výrazů
rozpoznat, zda text obsahuje relevantní informaci/-e
Produktivní řečové dovednosti
střední; pád – tzv. obecný a přivlastňovací), tvoření složenin a vyjadřování záporu
Přídavná jména - stupňování přídavných jmen, složeniny přídavných jmen, přítomné a minulé participium jako přídavné jméno, pořadí přídavných jmen, vazby: přídavná jména + předložka
Zájmena – zájmena osobní, přivlastňovací, zvratná a zdůrazňovací, reciproční, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá
Číslovky – číslovky základní, řadové, násobné, zlomky a desetinná čísla, početní výrazy, přesný čas a datum, označení míry a množství, výrazy – „some, any, no“, distributiva
Slovesa – pravidelná a nepravidelná, slovesa významová (lexikální), pomocná, způsobová (modální), frázová
93
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataa strategie
Písemný projev
Student dovede:
popsat místo, cestu, věc, osobu, zážitek, událost, zkušenost, děj apod.
popsat a/nebo představit sebe i druhé
popsat pocity a reakce, např. libost/nelibost, souhlas/nesouhlas, překvapení, obavu
vyjádřit názor/postoj a morální stanovisko, např. omluvu, lítost
vyjádřit vlastní myšlenky vyjádřit úmysl, přání, žádost,
prosbu, nabídku, pozvání, doporučení apod.
zdůvodnit určité činnosti a/nebo skutečnosti
vysvětlit problém a/nebo navrhnout řešení problému
vysvětlit a/nebo zdůraznit, co považuje za důležité
slovesa; tvary sloves – kladné, záporné a tázací; slovesné časy – přítomné, minulé, budoucí, předpřítomné, předminulé a předbudoucí, prosté a průběhové; rod – činný a trpný
Příslovce – druhy příslovců podle významu – např. způsobu, místa, času, frekvence, míry, důrazu, postoje atd., dále stupňování příslovcí
Předložky – jednoslovné, víceslovné, předložky časové, místní, způsobové, příčinné atd., ustálené předložkové vazby
Spojky – členíme podle tvaru – jednoslovné a víceslovné; nebo podle významu – souřadící a podřadící
Větná skladba – slovosled oznamovací věty: přímý slovosled, obrácený slovosled…; tvoření záporu, tvoření otázek, krátké odpovědi, tázací dovětky, krátké reakce – otázky, souhla,
94
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata sdělit/ověřit si specifické
informace a zprávy požádat o specifické informace shrnout a/nebo využít
předložené faktografické informace
zeptat se na názor, postoj, pocity, problém apod.
zodpovědět jednoduché dotazy
Ústní projev
Student dovede:
popsat místo, cestu, věc, osobu, činnost, událost, zkušenost apod.
popsat a/nebo představit sebe i druhé
poskytnout nekomplikované informace a s omezenou přesností složitější informace
uvést podrobnosti porovnat různé alternativy shrnout informace
nesouhlas, rozkazovací věty, trpný rod, nepřímé vyjadřování, infinitiv, gerundium a přítomné participium, infinitiv či gerundium?
Souvětí – podmínkové věty, nepřímá řeč, nepřímé otázky, vedlejší věty vztažné, přací věty, vedlejší věty příslovečné,
Slovotvorba – předpony, přípony
Lexikologie
Slovní zásoba k probíraným tématickým okruhům včetně ustálených slovních spojení a frazeologie, schopnost rozeznat a utvoit synonyma, homonyma, antonyma apod., schopnost odozovat význam neznámých slov z kontextu, znát a používat slovní zásobu v konkrétních situacích
Komunikativní funkce jazyka a typy textů
Postoj, názor, stanovisko –
95
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata rozvinout argumentaci vyjádřit myšlenky, přesvědčení,
pocity, sny, naděje apod. vyjádřit názor např. na pořad,
událost postihnout dostatečně přesně
podstatu myšlenky nebo problému
vyjádřit souhlas/nesouhlas s jednáním apod.
vysvětlit své názory, reakce, plány a jednání a stručně je zdůvodnit
vysvětlit a/nebo zdůraznit, co považuje za důležité
vysvětlit, proč něco představuje problém
požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný
Interaktivní řečové dovednosti a strategie
Ústní interakce
schopnost vyjádření souhlasu/nesouhlasu, svolení, prosby, odmítnutí, zákazu, příkazu, možnosti/nemožnosti, nutnosti, potřeby
Emoce – schopnost vyjádření libosti/nelibosti, zájem/nezájem, radost a zklamání, překvapení, údiv, obava, vděčnost, sympatie, lhostejnost, strach,...
Morální postoje – schopnost vyjádřit omluvu, pochvalu, pokárání, lítost,...
Kratší písemný projev – schopnost napsat vzkaz, blahopřání, pozvání, odpověď, krátký osobní dopis, jednoduchý formální dopis, žádost, jednoduchý inzerát či odpověď
Delší písemný projev – schopnost napsat vlastní životopis, dopis, zpracovat referát či prezentaci, napsat příběh...
Čtený či slyšený text – schopnost
96
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataStudent dovede:
zjistit, předat, ověřit si a potvrdit nekomplikované informace
udílet podrobné orientační pokyny a požádat o ně
zahájit, udržovat a ukončit jednoduchý rozhovor a do určité míry se chopit v rozhovoru iniciativy
vyzvat partnera v komunikaci, aby vyjádřil svůj názor
stručně komentovat a posoudit názor
reagovat na vyjádřené pocity diskutovat o problému (např.
vysvětlit problém, navrhnout řešení problému)
rozvinout argumentaci shrnout, kam diskuse dospěla srovnat, posoudit a diskutovat
alternativní řešení problému (např. kam se má jít/co se má dělat)
číst a poslouchat s porozuměním jazykově nekoplikované (tzn. upravené) texty, texty informační, umělecké nebo popisné, telefonní rozhovor, rozhlasovou nahrávku, zpravodajství v televizi apod.
Samostatný ústní projev – schopnost s přípravou či bez přípravy vytvořit vyprávění, popis, charakteristiku, srovnání, prezentaci na zadané téma;formulovat svoje názory a postoje, interpretovat kratší text informační či umělecký
Interakce – schopnost vést formální i neformální rozhovor na zadané téma, vést diskusi, strukturovaný pohovor, reagovat na různé řečové situace či vést korespondenci různého druhu
Informace z médií – schopnost získávat informace z různých druhů tištěných i elektronických médií (noviny a časopisy, teleize,
97
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata zodpovědět běžné dotazy zodpovědět otázky týkající se
podrobností zopakovat část toho, co
partner v komunikaci řekl, aby se ujistil, že si vzájemně rozumí
požádat o zopakování, objasnění nebo rozvedení toho, co bylo právě řečeno
požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný
Jazyková kompetence
Student zná a dovede:
používat lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie
používat jazykové funkce používat gramatické
prostředky používat základní pravidla o
stavbě slov, vět a nadvětných celků (souvětí, odstavců atd.)
používat zvukové prostředky komunikovat mj. o tématech
reálií
videonahrávky, audionahrávky, rozhlas, internet, film, …)
Tématické okruhy a komunikační situace
Oblast veřejná – město, obchod a nakupování, veřejná doprava, divadlo, kino, restaurace, hotel, zdravotní služby
Oblast pracovní – zaměstnání, profese, pracoviště, obchodní administrativa, nákup a prodej, popis práce, recept
Oblast vzdělávací – škola, učebna, učitelé, vybavení školy a třídy, vyučovací předměty, školní pomůcky, vzdělávací proces
Oblast osobní – rodina, přátelé, příbuzní, domácnost, domov, navštěva u přátel, život na venkově a ve městě, dovolená, rodinné svátky a oslavy, osobní korespondence
Oblast osobnostní – koníčky, zájmy, charakteristika osobnosti,
98
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématanázory a postoje
Oblast společenská – příroda, životní prostředí, kultura, náboženska a státní svátky, sport, zdraví, média
Oblast reálií –
Geografie anglicky mluvících zemí: geografické zařazení, práce s mapou a její popis (hranice, řeky, hory, nížiny, moře, jezera, klima...)
Historie a významné osobnosti: významné mezníky z historie USA a Velké Británie, významné osobnosti z oblasti vědy, historie, politiky…
Životní styl a tradice ve srovnání s ČR: tradiční svátky a zvyky, suvenýry, kuchyně, náboženství, folklór…
Kultura, umění a sport a známé osobnosti: představitelé britské a americké kultury, umění, sportu v minulosti i současnosti,
99
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématajejich díla a úspěchy
Britská a americká literatura: významné epochy vývoje britské a americké literatury, typičtí významní představitelé těchto epoch a jejich díla
100
NĚMECKÝ JAZYK - CIZÍ JAZYK 2
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataJAZYKOVÁ KOMPETENCE
Jazyková kompetence jde napříč všemi řečovými dovednostmi
Student
používá lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie
používá jazykové funkce používá gramatické prostředky používá pravidla o stavbě slov, vět
a nadvětných celků (souvětí, odstavců atd.)
používá zvukové prostředky
Jazykové prostředky a funkce
Fonetika a pravopis
Typické zvukové rysy německého jazyka, výslovnostní odlišnosti, intonace, slovní a větný přízvuk
Gramatika
podstatná jména – skloňování, množné číslo, tvoření složenin a vyjadřování záporu
přídavná jména – skloňování, stupňování, predikativ, příčestí (Partizip I. a II.)
zájmena – skloňování; osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná
číslovky – základní, řadové a násobné a označení míry a množství
slovesa – slovesa slabá, silná, s odlučitelnou předponou, neodlučitelnou předponou,
OSV 1, 3, 5
VMEGS 4, 5
EV 2
MKV 1
MEV 2
101
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataslovesa zvratná, slovesa způsobová a pomocná, jejich časování; časy minulé (préteritum a perfektum), čas přítomný a budoucí (futur I.), trpný rod přítomný, podmiňovací způsob u vybraných sloves, rozkazovací způsob; slovesné vazby a infinitiv s zu, vyjadřování záporu
příslovce – stupňování, časové údaje, zájmenná příslovce a příslovečné určení
předložky – se 3. pádem, se 4. pádem, se 3. i se 4. pádem
spojky – souřadicí a podřadicí slovosled – přímý a nepřímý skladba – věta jednoduchá, souvětí
Lexikologie z tématických oblastí –
slovní zásoba k probíraným tematickým okruhům včetně jednoduchých ustálených slovních spojení a frazeologie, schopnost rozeznat a utvořit synonyma, antonyma apod., schopnost
102
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataodvozovat význam neznámých slov z kontextu, znát a používat slovní zásobu v konkrétních situacích
člověk, bydlení, škola, práce, zdraví, rodinný a společenský život, výživa, nákupy a služby, cestování a turistika, kultura, sport, příroda a životní prostředí, věda a technika, společnost a politika
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Poslech
Student
rozpozná téma pochopí hlavní myšlenku pochopí záměr/názor mluvčího postihne hlavní body postihne specifické informace porozumí orientačním pokynům porozumí jednoduchým
technickým informacím
Komunikační funkce jazyka a typy textů –
postoj, názor, stanovisko – schopnost vyjádření souhlasu, nesouhlasu, svolení, prosby, odmítnutí, možnosti, nemožnosti, nutnosti, potřeby, zákazu, příkazu
emoce – schopnost vyjádření libosti/nelibosti, zájmu/nezájmu, radosti/zklamání, překvapení, údivu, obavy, vděčnosti, sympatie, lhostejnosti, strachu
morální postoje a funkce – schopnost vyjádřit omluvu,
OSV 1, 3, 5MKV 1 MEV 2
103
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématak předmětům každodenní potřeby
Čtení
Student
pochopí hlavní myšlenku/rozpozná hlavní závěry textu
pochopí záměr a/nebo názor autora/ vypravěče/ postav
porozumí přáním a/nebo pocitům autora/vypravěče/ postav
rozpozná hlavní body porozumí popisu událostí porozumí výstavbě textu vyhledá specifické informace shromáždí specifické informace
z různých částí textu shromáždí specifické informace
z více krátkých textů porozumí jednoduchým návodům,
předpisům, značením, nápisům, pokynům apod.
odhadne význam neznámých výrazů
rozpozná, zda text obsahuje
odpuštění, pochvalu, pokárání, lítost, přiznání
kratší písemný projev – schopnost napsat pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání, pozvání, odpověď, osobní dopis, jednoduchý formální dopis, žádost, jednoduchý inzerát
delší písemný projev – schopnost napsat stručný životopis, příběh, stručný popis
čtený či slyšený text – schopnost číst a poslouchat s porozuměním jazykově nekomplikované a logicky strukturované texty, texty informační, popisné i umělecké
samostatný ústní projev – schopnost s přípravou či bez přípravy vytvořit popis, srovnání, vyprávění, krátké oznámení, jednoduše formulovanou prezentaci na zadané téma; reprodukovat kratší text
interakce – schopnost vést formální i neformální rozhovor na zadané téma, vést diskusi, korespondenci, strukturovaný
104
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématarelevantní informaci/e
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI A STRATEGIE
Písemný projev
Student
popíše místo, cestu, věc, osobu, zážitek, událost, zkušenost, děj apod.
popíše a/nebo představí sebe i druhé
popíše pocity a reakce, např. libost/ nelibost, souhlas/ nesouhlas, překvapení, obavu
vyjádří názor/ postoj a morální stanovisko, např. omluvu, lítost
vyjádří vlastní myšlenky vyjádří úmysl, přání, žádost,
prosbu, nabídku, pozvání, doporučení apod.
zdůvodní určité činnosti a/nebo skutečnosti
vysvětlí problém a/nebo navrhne
pohovor informace z médií – schopnost
získávat základní informace z různých druhů tištěných i elektronických médií (noviny a časopisy, rozhlas, televize, internet, film, audionahrávky, videonahrávky, veřejná prohlášení, telefon…)
105
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématařešení problému
vysvětlí a/nebo zdůrazní, co považuje za důležité
sdělí/ ověří si specifické informace a zprávy
požádá o specifické informace shrne a/nebo využije předložené
faktografické informace se zeptá na názor, postoj, pocity,
problém apod. zodpoví jednoduché otázky
Ústní projev
Student
popíše místo, cestu, věc, osobu, činnost, událost, zkušenost apod.
popíše a/nebo představí sebe i druhé
poskytne nekomplikované informace a s omezenou přesností složitější informace
uvede podrobnosti porovná různé alternativy shrne informace
106
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata rozvine argumentaci vyjádří myšlenky, přesvědčení,
pocity, sny, naděje apod. vyjádří názor, např. na pořad,
událost postihne dostatečně přesně
podstatu myšlenky nebo problému vyjádří souhlas/nesouhlas s
názorem, jednáním apod. vysvětlí své názory, reakce, plány a
jednání a stručně je zdůvodní vysvětlí a/nebo zdůrazní, co
považuje za důležité vysvětlí, proč něco představuje
problém požádá o ujištění, že výraz, který
užil, je správný
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI A STRATEGIE
Ústní interakce
Student
zjistí, předá, ověří si a potvrdí
107
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématanekomplikované informace
udílí podrobné orientační pokyny a požádá o ně
zahájí, udržuje a ukončuje jednoduchý rozhovor a do určité míry se chopí v rozhovoru iniciativy
vyzve partnera v komunikaci, aby vyjádřil svůj názor
reaguje na vyjádřené pocity diskutuje o problému (např.
vysvětlí problém, navrhne řešení problému)
rozvine argumentaci shrne, kam diskuse dospěla srovná, posoudí a diskutuje
alternativní řešení problému (např. kam se má jít/ co se má dělat)
zodpoví běžné dotazy zodpoví otázky týkající se
podrobností zopakuje část toho, co partner
v komunikaci řekl, aby se ujistil, že si vzájemně rozumí
požádá o zopakování, objasnění nebo rozvedení toho, co bylo
108
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataprávě řečeno
požádá o ujištění, že výraz, který použil, je správný
Oblast osobní, kde student vstupuje do komunikačních situací jako soukromá osoba s vazbami zejména na přátele a rodinné prostředí. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině osobní korespondence nebo interakce po telefonu, diskuse v rámci rodinné oslavy, přátelského rozhovoru s rodilým mluvčím apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pobytu v hostitelské rodině, setkání s přáteli nebo osobami ze/v zahraničí, sportovní nebo kulturní události.
Oblast osobnostní, která se týká vlastní osoby studenta (identita, koníčky, zájmy, názory a postoje k blízkému okolí apod.).
Oblast veřejná, kde student vystupuje jako součást širší veřejnosti a vstupuje do
Tematické okruhy a komunikační situace
Oblast veřejná – služby, obchody, nákupní střediska, trhy, zboží, nálepky a obaly, veřejná doprava, jízdní řády, lístky, pokuty, divadlo, kino, programy, zábavní podniky, restaurace, jídelníčky, hotely, formuláře, běžné události, zdravotní služby, oznámení, letáky
oblast pracovní – zaměstnání, běžné profese, běžné podniky, běžné vybavení pracoviště, obchodní administrativa, obchodní dopis, nákup a prodej, jednoduchý návod a popis práce, orientační značení, jednoduché recepty
oblast vzdělávací – škola, učebny, školní prostory, učitelé, pomocný personál, vybavení školy, méně běžné školní pomůcky, významné školní dny a události, výuka,
OSV 1, 3, 5
MKV 1 MEV 2
109
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématakomunikačních situací jako účastník společenského/veřejného života. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence, interakce po telefonu, společenské nebo administrativní interakce apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. realizace ubytování nebo koupě, jednání na úřadě, využívání zdravotních služeb, využívání veřejné dopravy.
Oblast vzdělávací, kde student vystupuje jako součást organizovaného vzdělávacího procesu a vstupuje do komunikačních situací jako účastník tohoto procesu. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce s vyučujícím nebo zástupcem vzdělávací instituce, debaty nebo diskuse během vyučování, pohovoru s uchazečem o studium apod. Konkrétní situace se mohou
domácí úkoly, diskuse, video-texty, texty na obrazovce počítače, slovníky, příručky
oblast osobní – rodina a její společenské vztahy, přátelé, příbuzní, vybavení domácnosti; život mimo domov: kolej, hotel, domov přátel, okolní krajina; jednoduché vybavení pro sport a zábavu, život na venkově a ve městě, dovolená, svátky, osobní dopisy
oblast osobnostní – koníčky, zájmy, názory a postoje k blízkému okolí
oblast společenská – příroda, životní prostředí, kultura, tradice, sport, média
REÁLIE NĚMECKY MLUVÍCÍCH ZEMÍ
geografické zařazení a stručný popis
významné události z historie, významné osobnosti
životní styl a tradice v porovnání s
110
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématatýkat např. výuky nebo přestávky na jazykovém kurzu, prezentace ve třídě, akce pořádané školou.
Oblast pracovní, kde student vystupuje jako součást pracovní sféry a vstupuje do komunikačních situací jako účastník pracovního procesu (např. student je na praxi nebo na brigádě). Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce po telefonu, interakce se zaměstnavatelem nebo budoucím zaměstnavatelem apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pohovoru uchazeče o zaměstnání, brigády nebo sezónní práce.
Oblast společenská, kde student vystupuje jako součást vnějšího prostředí (příroda, životní prostředí, kultura, sport, média apod.)
Českou republikou kultura, umění a sport, některé
známé osobnosti a jejich úspěchy ukázky významných literárních děl
111
112
5.5 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A SPOLEČNOSTVZDĚLÁVACÍ OBOR – ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚDVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD
5.5.1 Charakteristika předmětu
5.5.1.1 Obsahové vymezení
Vyučovací předmět Občanský a společenskovědní základ vychází z obsahu vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ z RVP G.
Částečně integruje jednotlivé tematické okruhy ze všech průřezových témat a souvislosti s oborem Výchova ke zdraví.
Smyslem předmětu je přiblížit současnou společnost a připravit na samostatný a odpovědný občanský život s aktivní akceptací svého sociálního prostředí
Studentům přináší základní informace z mnoha humanitních oborů s cílem propojovat znalosti v hlubších mezioborových souvislostech.
5.5.1.2 Časové vymezení
1. ročník - 1 hodina týdně2. ročník - 1 hodina týdně3. ročník - 2 hodiny týdně4. ročník - 2 hodiny týdně
5.5.1.3 Organizační vymezení
K výuce jsou využívány kmenové učebny a multimediální učebna včetně moderní didaktické techniky.
Výuka je zaměřena na frontální vyučování, doplněné projektovým vyučováním, skupinovou prací, exkurzemi, návštěvami institucí či besedami s osobnostmi z různých oblastí kulturního života společnosti
Základy společenských věd zahrnují zejména tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova Mediální výchova Multikulturní výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
5.5.2 Výchovné a vzdělávací strategie
5.5.2.1 Kompetence k učení
Učitel:
113
Motivuje studenty vytvářením modelových situací, při nichž mohou aplikovat své znalosti a občanské dovednosti
Vede žáky ke sběru informací samostatnou či skupinovou prací, učí je správně interpretovat a porovnávat a vhodnému způsobu jejich zpracování
Motivuje žáky k samovzdělávání, sledování aktuální politické a společenské situace
5.5.2.2 Kompetence k řešení problémů
Učitel:
Pomáhá interpretovat různé společenské jevy a problémy Předkládá studentům samostatnou práci vztahující se k problematickému
učivu Uvádí žákům možnosti využití znalostí z jiných předmětů v mezioborových
souvislostech Podporuje různé přístupy žáků k uchopení a řešení problému a doporučuje
vhodné způsoby řešení práce
5.5.2.3 Kompetence komunikativní
Učitel:
Vede studenty ke správné prezentaci a argumentaci názorů na společenskovědní témata při samostatných pracích
Zařazuje do hodin ústní referáty a projekty s prezentací práce žáků Vytváří prostor pro diskusi a konfrontaci názorů v modelových situacích Hodnotí samostatné či skupinové vystupování žáků Doporučuje možnosti uplatnit své znalosti a práci (prezentace práce širší
veřejnosti prostřednictvím masmedií)
5.5.2.4 Kompetence sociální a personální
Učitel:
Vytváří příležitosti skupinové práce a podporuje přínos jednotlivých žáků v týmové spolupráci
Vytváří řízené diskuse s názorovou pestrostí a možností názorové argumentace studentů
Využívá vzájemného hodnocení a sebehodnocení studentů a jejich práce Doporučuje další vhodnou literaturu a aktivitu ve školním i mimoškolním
životě studentů svým individuálním přístupem Seznamuje studenty s alternativními způsoby sebepoznávání (etika jiných
národů, hodnoty v lidském životě, testy osobnosti) v souvislosti s morálními pravidly jiných kultur a jejich toleranční akceptaci
5.5.2.5 Kompetence občanská
Učitel:
114
Vytváří modelové situace pro osvojování sociálních rolí pro budoucí život studentů
Motivuje studenty ke sledování aktuální politické a kulturní situace v ČR a ve světě a jejich interpretaci v diskusích
Volí vhodná témata pro samostatnou práci studentů se zaměřením na pochopení a správnou orientaci v mezilidských vztazích
Dbá na zhodnocení prací zadaných studentům Pomáhá studentům pochopit důležitost a význam morálních lidských kvalit
a jejich přínos pro život člověka, občana a celou společnost
115
ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Objasní pojmy psychologie, prožívání, chování, emoce a jejich vliv na lidskou psychiku
Objasní, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka
Vysvětlí význam a přínos psychologie pro člověka
Orientuje se v psychologických směrech a dokáže je charakterizovat z hlediska jejich přínosu ve vývoji psychologie (vědy)
Dokáže rozlišit psychologické discipliny a zařadit je podle oblastí dělení
Psychologie
Fáze vývoje Pojem psychologie Podstata lidské psychiky – vědomí,
chování, prožívání, motivace, emoce
Dějiny psychologie - vybrané psychologické směry, psychologické discipliny
OSV 1
Dokáže popsat základní typologie člověka
Vymezí základní etapy vývoje jedince s charakteristickým vzorcem chování a myšlení
Osobnost člověka
Typologie Vývoj jedince v etapách lidského
života (celoživotní učení,
116
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
sebepoznávání, sebevýchova)
Objasní pojem osobnost Rozliší a zařadí jednotlivé
vlastnosti, procesy a stavy ve struktuře osobnosti
Dokáže vysvětlit jednotlivé psychické jevy
Struktura osobnosti
Psychické jevy osobnosti (procesy, stavy, vlastnosti)
Temperament Inteligence Myšlení Emoce
Rozliší sociální konflikt, deprivaci, stres, frustraci
Dokáže vyhodnotit způsoby vyrovnání se zátěžovými situacemi
Orientuje se v možnostech poradenské pomoci v kraji
Psychické poruchy
Stres Frustrace Deprese Zátěžové životní situace Duševní hygiena - zdravý životní
styl, sociální dovednosti
OSV 1, 2
Dokáže rozlišit city z hlediska stálosti a intenzity
Přístupy k partnerskému životu a odpovědnosti v mezilidských vztazích
Psychologie každodenního života
Partnerský a sexuální život, jeho aspekty (odpovědnost, tolerance, úcta)
Rodičovství
OSV 3, 4, 5
117
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Manželství Poradenské služby
Objasní význam začlenění jedince do společnosti
Respektuje kulturní odlišnosti, různorodost sociálních skupin
Objasní pojem kultura a její specifičnost v hodnotách, postojích a názorech různých kultur
Posoudí význam komunikace v mezilidských vztazích ve společnosti
Rozliší jednotlivé druhy komunikace a možnosti jejich vhodného využití
Konfrontuje své názory s názory ostatních lidí
Využívá masmédia na základě svých zkušeností a znalostí
Rozčlení společnost podle sociální struktury
Rozliší sociální skupiny podle znaků a posoudí význam procesu
Sociologie
Společenská podstata člověka Proces socializace Kultura a její specifika Typy společnosti Mezilidská komunikace Masmédia Sociální struktura společnosti Sociální útvary a skupiny Sociální role a status Sociální nerovnost, sociální
mobilita (profesní růst a mobilita) Sociální a patologické jevy ve
společnosti (nezaměstnanost, Gender, kriminalita, extremismus, sexuálně motivovaná kriminalita)
OSV 1, 2, 3, 4, 5MKV 1, 2, 3
118
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
začleňování jedince do společenských skupin
Posoudí úlohu sociálních roíi a pozicí na základě změn v osobním a společenském vývoji
Rozliší konstruktivní a destruktivní změny
Zhodnotí míru výskytu některých sociálních problémů a tendencí ve společnosti
Posoudí možné způsoby řešení těchto problémů a jejich negativní či pozitivní dopad pro společnost a jedince
Objasní pojem ekonomie a mikroekonomika, makroekonomika
Vysvětlí podstatu fungování trhu a objasní význam konkurence, poptávky a nabídky
Rozliší ekonomické subjekty a vysvětlí principy ekonomických institucí (banky, obchodní společnosti)
Ekonomie
Ekonomie jako vědní disciplina Tržní systém (nabídka, poptávka) Konkurence Ekonomické instituce a subjekty
(banky, ČNB, obchodní společnosti)
Peníze a jejich funkce (inflace, devalvace)
OSV 5VMEGS 1, 4MEV 1, 3
119
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Objasní funkci ČNB Vysvětlí pojmy inflace a devalvace Posoudí význam peněz v lidském
životě Objasní rozdíl mezi hrubou a čistou
mzdou Vysvětlí možné důvody
nezaměstnanosti Objasní pojem hospodářská
politika a orientuje se v propojenosti ekonomiky a politiky
Vysvětlí pojem zahraniční politika a státní rozpočet
Objasní daně přímé a nepřímé Orientuje se ve formách spoření a
pojištění v ČR
Nezaměstnanost, pracovní síla Hospodářská politika Nástroje hospodářské politiky Zahraniční obchod Státní rozpočet, veřejné finance,
daně, spoření Pojištění v ČR
Objasní pojem právní systém a vyjmenuje prameny právního systému ČR
Rozliší právní předpisy z hlediska právní síly
Rozliší právní a morální normu Rozliší právo veřejné a soukromé
podle právních oblastí
Právo
Právní systém ČR Právní normy, právní síla Právní řád – právo subjektivní Právo soukromé – právo
objektivní, právo veřejné Právní instituce
OSV 2, 3, 4VMEGS 4MKV 3
120
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Popíše soustavu soudů v ČR a úlohu státního zastupitelství, advokacie a notářství v právním systému ČR
Rozliší právo procesní a hmotné a rozdíl mezi trestním a civilním soudem
Rozliší fyzickou a právnickou osobu Je schopen vysvětlit pojem práva
občanského, pracovního a rodinného z hlediska vlastnictví, uzavření pracovní smlouvy, vzniku a zániku manželství, nabytí dědictví a forem náhradní péče
Orientuje se v trestním právu a dokáže rozlišit stupeň postihu při přestupku a trestným činem a odpovědností
Právo procesní Soudní systém ČR, státní
zastupitelství, notářství Občanské právo Trestní právo Pracovní právo Rodinné právo Dědické právo Právo a spravedlnost, přestupek,
trestný čin
Vysvětlí pojem politologie a objasní formy účasti na politickém životě občana ve státě (politická participace)
Rozliší formy demokracie přímé a zastupitelské
Občan ve státě, politologie
Politické strany, politická participace, politická socializace, politika
Formy účasti občanů na společenském životě, obci, státě a
OSV 1, 2, 4, 5VMEGS 1, 2, 3, 4, 5MKV 3MEV 2
121
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Dokáže vyjmenovat znaky demokratického a totalitního systému
Orientuje se v politických stranách ČR
Dokáže porovnat programy politických stran z hlediska přínosu pro společnost
Vyjmenuje dokumenty ratifikující lidská práva a jejich význam pro demokratický systém
Objasní a vymezí historický vývoj ideologií
Vysvětlí funkci ideologií a dokáže je charakterizovat z hlediska politického zaměření a ideologických představ
Uvede příklady konkrétních ideologií ve společnosti
Vyjmenuje teorie vzniku státu Klasifikuje formy státu podle
způsobu vlády Rozliší typy státu podle územně
správního členění a uvede příklady Vysvětlí význam ústavy z hlediska
v EU Volební systém ČR Demokracie - přímá a zastupitelská
demokracie, totalitní státy, mezinárodní dokumenty o lidských právech
Historie politických ideologií - současné ideologie, funkce ideologií
Stát - teorie vzniku státu, formy státu, typy státu
Ústava - ústavnost a ústava ČR, ústava a samospráva, správa a samospráva a její orgány, legislativní proces, parlament ČR
Mezinárodní organizace - členství ČR v mezinárodních organizacích, EU, proces globalizace v oblastech kultury, hospodářství a politiky
122
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
právního řádu státu Popíše strukturu ústavy a oblasti,
jichž se dotýká Pojmenuje ústavní orgány Rozliší složky státní moci Popíše činnost parlamentu a vlády Vysvětlí legislativní proces a
nezávislost soudů Rozliší činnost státní správy a
samosprávy Vyjmenuje mezinárodní organizace
s členstvím ČR Popíše základní orgány EU a jejich
úlohu Zhodnotí výhody a nevýhody
členství v EU Posoudí pojem globalizace v
kulturním a ekonomickém rozměru a uvede příklady světové globalizace
Posoudí konzumní způsob života a jeho podíl na globálních problémech a ve světě
Chápe propojenost evropského celku v oblastech kulturních a
123
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
politických
Vysvětlí pojem filosofie a její prostředky při poznávání světa, pojem věda a náboženství
Uvede filosofické discipliny z hlediska tematického (předmětového)
Rozliší přístupy filosofie západní a východní a uvede příklady základních filosofických otázek
Objasní základní filosofické pojmy Rozliší hlavní filosofické směry a
jejich představitele Dokáže charakterizovat filosofická
myšlení historických epoch Objasní pojem etika a mrav,
morálka, dobro a zlo, mravní kodex společnosti
Zhodnotí etické přístupy člověka z hlediska současné společnosti
Dokáže rozlišovat etické a neetické Je schopen argumentovat
v konfrontaci s názory druhých a respektovat pestrost filosofických
Filosofie a religionistika
Filosofie - podstata filosofie, filosofické discipliny, filosofie západní a východní, filosofické otázky, mýtus, náboženství, umění a věda
Filosofie v dějinách – klíčové etapy a směry filosofického myšlení, antická, středověká, novověká filosofie, filosofie 19. a 20. století, filosofické discipliny a terminologie
Etika – morálka, mravní norma, etika v dějinách filosofického myšlení, subjektivní a praktická etika v každodenním životě
Religionistika – náboženství, víra, mýtus, světové náboženské systémy (evropská a východní náboženství), sekty
MKV 1, 3VMEGS 4, 5OSV 1, 2, 4, 5
124
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
a etických představ jednotlivce, odlišných kultur
Objasní pojem a význam víry, náboženství pro člověka a společnost
Porovná náboženské představy a odlišnosti jiných kultur
Charakterizuje náboženské systémy podle typu
Objasní rozdíl mezi náboženstvím a sektářstvím či náboženským extremismem a manipulací
125
5.6 VZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – Osobnostní a sociální výchova
5.6.1 Charakteristika předmětu
5.6.1.1 Obsahové vymezení
Průřezové téma osobnostní a sociální výchova bylo zařazeno v rámci Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia jako samostatný výukový předmět.
Osobnostní a sociální výchova souvisí prakticky se všemi vzdělávacími oblastmi a jejím zásadním cílem je na základě svých schopností, vědomostí a zkušeností nalézat souvislosti mezi teorií a praktickou realitou každodennosti, vést zdravý a zodpovědný život jako jednotlivci i k ostatním členům společnosti, přemýšlet o svém vývoji, orientovat se v mezilidských vztazích a etických hodnotách lidské společnosti, nalézat zdravou sebeúctu a sebedůvěru, schopnost přebírat zodpovědnost za své myšlení, jednání ve vlastním životě a rozvíjet své sociální a komunikační dovednosti ve prospěch svůj i ostatních jedinců společnosti
Výuka Osobnostní a sociální výchovy je založena především na samotném prožívání a sebepoznávání prostřednictvím emoční inteligence, myšlení a hodnotách sociální komunikace, alternativních řešeních životních situací, respektování přirozenosti a rozmanitosti života, člověka a společnosti
Pro první ročník našeho gymnázia je již v počátku září organizován adaptační kurz Hold Up, na jehož realizaci se kromě pedagogů podílí vybraní studenti z vyšších ročníků, kteří pomáhají svým mladším spolužákům s plynulým začleněním do života gymnázia, společenství školy
Hlavními cíli kurzu jsou:
nastartování rozvoje pozitivních sociálních vazeb mezi studenty, rozvoj sociálních a komunikačních dovedností, prevence psychopatologických jevů ve třídě, hledání místa ve třídním kolektivu, plynulý přechod do vzdělávacího procesu.
5.6.1.2 Časové vymezení
1. ročník - 1 hodina týdně2. ročník -3. ročník -4. ročník -
126
5.6.1.3 Organizační vymezení
Výuková témata jsou propojena především s předmětem Základy společenských věd, ve kterém se náplň Osobnostní a sociální výchovy promítá nejvíce, a to formou rozšiřování a prohlubování učiva alternativními formami vyučování postavených především na samotné komunikaci se studenty (diskuzní hodiny, besedy s osobnostmi ze socio-kulturních oblastí společnosti, využití multimediální techniky, projektového vyučování, exkurze …).
127
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata žák si uvědomuje sám sebe, svoji
jedinečnost, potenciál emoční a krystalické inteligence, svou sociální roli a pozici ve společnosti (skupině)
je si vědom vlivu psychiky na kvalitu prožívání a chování, důležitosti sebemotivace, zdravého životního stylu
chápe život v jeho rozmanitosti dokáže posoudit význam učení a
myšlení v procesu získávání vlastních zkušeností a jejich přínos pro osobní rozvoj
Poznávání a rozvoj vlasní osobnosti
osobnost člověka prožívání, chování, emoce,
inteligence psychika sebepoznávání psychohygiena - zdravý životní styl osobnostní růst, lidský potenciál učení jako celoživotní proces
Zsv (psychologie)VMEGSMKV
žák si uvědomuje možnosti asertivní komunikace v každodenním životě
posoudí význam tolerance, odpovědnosti a úcty v partnerských a mezilidských vztazích
dokáže popsat zátěžové situace a jejich příčiny
dokáže popsat možnosti, jak jim
Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů
systém poradenských služeb realizace a organizace času v
osobním životě (práce, povinnosti, relaxace)
Zsv (psychologie, sociologie)EVMEV
128
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématapředcházet
orientuje se v možnostech poskytování poradenských služeb
posoudí důležitost práce i relaxace, roli organizace času v osobním životě
žák rozumí pojmu etika, mrav, morálka, mravnost, dobro a zlo
orientuje se v hodnotovém žebříčku svém a v sociálních normách společnosti
je si vědom důležitosti budování pozitivních mezilidských vztahů (partnerských, sociálně interakčních)
dokáže rozlišit pozitivní a negativní jevy ve společnosti
posoudí možnosti svého přínosu pro společnost (sociální skupinu
Morálka všedního dne
etika - hodnotové žebříčky člověka a společnosti
psychopatologické jevy ve společnosti
morálně praktické jednání v každodenním životě
rasismus, netolerance, fanatismus, terorismus, konzumní společnost, ekologické tendence ve společnosti
empatie, altruismus, práva a povinnosti, zodpovědnost, pomoc a spolupráce v demokratické občanské společnosti
sociální role a pozice člověka v
základy společenských věd (sociologie, filozofie, stát a právo)
VMEGSMKVEV
129
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématasociální struktuře
žák rozliší jednotlivé druhy komunikace a možnosti jejich vhodného využití
dokáže konfrontovat své názory s názory ostatních lidí
uvědomuje si možnosti tvořivé komunikace
posoudí účelné způsoby komunikace v životních situacích, komunikační význam masmédií v životě člověka a společnosti
Sociální komunikace
verbální a neverbální komunikace (asertivita, pozitivní a negativní komunikace)
respektující komunikace (partnerská komunikace, aktivní naslouchání)
tvořivá komunikace (bohatost, výrazovost, plynulost, účelnost komunikace)
masmédia, účelová komunikace (otevřenost, komunikace při spolupráci, komunikační taktika)
základy společenských věd (sociologie)MEV
žák objasní svůj vztah ke spolupráci a soutěži
orientuje se v možnostech komunikační taktiky
uvědomuje si význam a možnosti svých sociálně-komunikačních dovedností ve spolupráci s ostatními lidmi
je schopen nalézt adekvátní způsob při řešení sporů, vhodně
Spolupráce a soutěž
kreativita, konkurence, spolupráce, konfrontace, inovace
komunikační strategie sociálně-komunikační dovednosti
(jasná komunikace, argumentace, řešení sporů, kompromis, originalita, sociální přizpůsobivost)
základy společenských věd (sociologie, psychologie)
MKVEVVMEGS
130
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataargumentovat, podílet se prostřednictvím komunikace na obecně prospěšných aktivitách v intersociálních vztazích
131
5.7 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SPOLEČNOSTVZDĚLÁVACÍ OBOR: DĚJEPIS VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: DĚJEPIS
5.7.1 Charakteristika vyučovacího předmětu:
Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.
George Santayana
5.7.1.1 Obsahové vymezení předmětu:
Vyučovací předmět Dějepis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Dějepis ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost z RVP G. Do předmětu jsou začleněny tematické okruhy průřezových témat – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova a Multikulturní výchova.
Soustředí se na klíčová období světových dějin, v jejich kontextu je věnována pozornost národním dějinám. Žákům je ilustrován vznik dějinného procesu, jeho příčiny a důsledky. Pozornost je věnována i dějinám regionu, a to ve smyslu dopadu konkrétních dějinných událostí.
Cílem vyučovacího předmětu je vytvářet historické vědomí žáků. Historické vědomí je jednou z forem historického myšlení, v němž historické informace tvoří strukturovaný
celek umožňující člověku orientaci ve světě, který jej obklopuje. Uvnitř historického vědomí lze vymezit několik základních kategorií, které ve svém celku vytvářejí jeho charakter:
vědomí časové (diachronní a synchronní souvislosti), vědomí prostorově geografické (lokalizace historické skutečnosti, chápání
historického prostoru v jeho časové proměnlivosti a vlivu geografických podmínek na historické jevy, události a procesy),
vědomí reálnosti (rozlišení reálných historických jevů a dějů od imaginárních a fiktivních),
vědomí historicity (chápání historické podmíněnosti současných společenských jevů a dějů a zároveň závislosti hodnocení historie na společenské situaci),
vědomí identity (pochopení rozdílů mezi kulturně-civilizačními, etnickými, náboženskými a jinými skupinami a ztotožnění se s nimi),
vědomí politické (chápání politických jevů, událostí a procesů, úlohy elit a významných osobností v dějinách, postavení jednotlivců a celých společenských skupin v politických systémech…),
vědomí ekonomicko-sociální (chápání proměn výroby a obchodování v historii, vlivu zásahů lidí do přírodního prostředí, sociální skladby společnosti a sociálních problémů, jako je nerovnost lidí, bohatství a chudoba v historii…),
132
vědomí morální (chápání toho, co je morální/správné – amorální/špatné z hlediska obecně uznávaných etických zásad včetně jejich historických proměn a specifik v jednotlivých civilizacích a náboženstvích).
Kurikulum středních škol ve své dějepisné části obsahuje komplex vzdělávacích cílů a obsahů vymezujících žákovy vědomosti, dovednosti a žádoucí postoje, z nichž společná část maturitní zkoušky bude ověřovat především vědomosti a dovednosti z obecných a českých dějin. Českými dějinami se rozumí nejen dějiny českého etnika žijícího v českých zemích, ale i jednotlivých etnických, náboženských a jiných skupin obyvatel, které spoluvytvářely podobu historické skutečnosti na území našeho státu v jeho historických hranicích.
Kurikulum dějepisu je založeno na historickém modelu, jehož podoba se opírá o poznatky vědy, svobodné diskuse o dějinách, respektuje multikulturalitu společnosti, s jejíž historií se žák ve škole seznamuje, a multiperspektivitu jejího chápání.
Dějepis má v kurikulu středních škol řadu významných funkcí:
prostřednictvím historického vědomí se jedinec začleňuje do společnosti (funkce socializační);
rozvíjí porozumění lidskému světu jako sociální skutečnosti vyvíjející se v čase a prostoru, tj. jako světu majícímu historickou povahu;
přispívá velmi podstatně k výchově k demokratickému a aktivnímu občanství;
plní funkci identifikační a sebeidentifikační, podílí se na eliminaci stereotypů a autostereotypů, učí žáky rozumět „jinakosti“ lidí a přemýšlet o rozdílných hodnotách, které lidé preferují; umožňuje porozumět kulturním základům jednotlivých civilizací, uvědomovat si jejich odlišnosti, a tím přispívat k dialogu mezi nimi;
integruje znalosti a dovednosti z různých vyučovacích předmětů, především humanitních, ale také přírodovědných a jiných, protože obsahuje i základní poznatky z dějin vědy, umění a techniky;
spoluvytváří hodnotový systém žáků a umožňuje jim tak sociální, politickou, mravní a estetickou orientaci, učí je chápat a oceňovat obecně uznávané lidské hodnoty, především ty, jež mají rozhodující význam v moderním světě, tj. demokracie, svoboda, spravedlnost, tolerance a solidarita;
podílí se na environmentální výchově žáků, učí je uznávat hodnoty živé i neživé přírody a ochraňovat ji stejně tak jako kulturní a historické památky;
významně posiluje dovednost získávat informace z různých zdrojů – z historických textů verbálních a ikonických (tzn. z obrazového materiálu) i z textů kombinovaných – kriticky tyto informace hodnotit a sestavovat je do logických celků s porozuměním pro jejich dobovou podmíněnost;
rozvíjí abstraktní a logické myšlení žáků, a to na základě osvojování a užívání pojmů ze společenskovědní a širší humanitní oblasti, užíváním intelektových dovedností při řešení problémů a různých úkolů;
formuje kritické postoje k historickým skutečnostem;
133
rozvíjí komunikační dovednosti, kultivuje vyjadřovací schopnosti žáků v ústním i písemném projevu, vytváří dovednosti vést dialog, obhajovat a vysvětlovat vlastní stanovisko pomocí argumentovaných úsudků;
spoluvytváří schopnost porozumět jinému stanovisku, nalézat jeho východiska a chápat jeho dobové a jiné souvislosti;
vytváří systémově vybraný soubor základních, tj. sociálně potřebných faktografických znalostí ze všech oblastí života společnosti a sociálních, politických, ekonomických a kulturních pojmů, protože bez znalosti základní historické faktografie a terminologie nelze aplikovat jednotlivé dovednosti a zaujímat postoje.
Předmět dějepis je volitelným maturitním předmětem, je koncipován tak, aby žák nabyl zejména znalostí:
sociálně funkčních faktů, terminologických a pojmových, interpretačních a kritických postupů odpovídajících historickému poznávání.
Na základě těchto znalostí je schopen uplatnit zejména následující dovednosti:
vyložit, popř. objasnit chronologické a synchronní vazby mezi historickými událostmi, jevy a procesy a objasnit historickou asynchronii;
charakterizovat celky a strukturu historických (politických, ekonomických, kulturních) jevů a procesů (antická demokracie, středověká agrární revoluce, modernizace, globalizace);
sestavovat získané poznatky do nových celků, schopných odhalovat nové souvislosti, a to při využití „kontroly“ oprávněnosti, tj. historické relevantnosti takového postupu učitelem;
uplatňovat školním dějepisem dosažitelná pravidla historické kritiky (analýza verbálního textu, obrazového či audiovizuálního zobrazení dějin;
kategorizovat historická fakta různých úrovní podle dobově odpovídajících kritérií i dnešních interpretačních schémat, popřípadě je generalizovat;
zaujímat zdůvodněná kritická stanoviska k obsahu historických informací.
Žák dále dovede:
vyhledávat samostatně zdroje historických informací; analyzovat a interpretovat verbální a ikonické nebo kombinované zdroje
historických informací; rozlišovat pravdivostní hodnotu historických informací; časově a prostorově lokalizovat historická fakta, jevy a procesy; porozumět vlivu geografických a klimatických podmínek na vývoj lidských
společností v různých historických epochách; rozpoznávat hlavní znaky, jimiž se liší jednotlivé typy lidských společností a
jejich politické a sociální uspořádání;
134
posoudit význam důležitých historických událostí, jevů, dokumentů a osobností.
Vyučovací předmět dějepis je úzce spjat s dalšími předměty: Zeměpis – orientace v mapě, územní rozsah států; Základy společenských věd – právní vztahy a jejich vývoj, stát a člověk, filozofické a náboženské systémy, etické hodnoty; Český jazyk a literatura a ostatní jazyky – písemné památky, kulturní dění a hnutí; Estetická výchova – vývoj stavebních a uměleckých slohů, významní umělci; Přírodní vědy – vývoj vědy a techniky
5.7.1.2 Časové vymezení předmětu:
Týdenní časová dotace: 1. ročník – 2 hodiny, 2. ročník – 2 hodiny, 3. ročník – 2 hodiny, 4. ročník – 2 hodiny
5.7.2 Organizační vymezení předmětu:
Do výuky jsou zařazovány různé metody výuky včetně samostatné tvorby referátů a projektů, skupinové práce, apod. Ve vyšších ročnících je připravena nabídka volitelného předmětu Seminář z dějepisu.
5.7.2.1 Výchovné a vzdělávací strategie:
Učitelé realizují následující výchovné a vzdělávací strategie k naplnění klíčových kompetencí žáků:
5.7.2.2 Kompetence k učení
při realizaci záměrů vede učitel žáka k využívání různých informačních zdrojů dle jeho nabídky (různé učebnice, encyklopedie, odborné časopisy a publikace, internet, muzeum, …)
učitel vede žáka k účasti na různých formách poznávání (besedy, přednášky, návštěvy odborných pořadů, exkurze, konference, soutěže, …)
učitel zadává žákům referáty na zadaná témata učitel vede žáky ke sledování nových výzkumů a současných trendů
5.7.2.3 Kompetence k řešení problémů
učitel využívá individuální schopností jednotlivých žáků a vede je k originálnímu řešení problémů
učitel vede žáky k hledání a využívání mezipředmětových vztahů učitel vede žáky k vlastní prezentaci svých prací
135
učitel vede žáky k vytváření vlastních závěrů např. ve formě seminárních prací
5.7.2.4 Kompetence komunikativní
učitel vede žáky k vlastní prezentaci svých prací učitel vede žáky k užívání odborné terminologie při prezentaci vlastní práce učitel připravuje podmínky pro práci ve skupinách
5.7.2.5 Kompetence občanské
učitel vytváří podmínky pro veřejné prezentace učitel vede žáky k návštěvám či sledování kulturních a odborných pořadů
5.7.2.6 Kompetence sociální a personální
učitel začleňuje žáky do skupin, v nichž podporuje komunikaci a kooperaci učitel vede žáky k odpovědnosti za svoji práci ve skupině učitel vede žáky k hodnocení vlastní práce i práce ostatních
5.7.2.7 Kompetence pracovní
učitel pomáhá žákům používat při práci vhodné didaktické pomůcky a zdroje informací
učitel zadáváním domácích úkolů a pravidelným opakováním probrané látky vytváří u žáků studijní a pracovní návyky
učitel pomáhá žákům s nalezením optimálního postupu při osvojování nové látky
učitel vede žáky ke schopnosti nalézat originální pracovní postupy učitel vede žáky k dodržování stanovených pravidel a plnění povinností a
závazků
5.7.3 Témata učiva
5.7.3.1 Úvod do studia historie
Význam historického poznání pro současnost. Historické metody. Prameny a jejich zkoumání. Pomocné vědy historické. Periodizace dějin.
5.7.3.2 Pravěk
Doba kamenná. Neolitická revoluce. Doba bronzová. Doba železná. Doba germánská (římská). Doba slovanská.
136
5.7.3.3 Starověk
Staroorientální despocie (Mezopotámie, Egypt, Palestina, Chetície, Indie, Čína) – jejich kultura, náboženství, technika, společnost, dějinné okamžiky.
Antické Řecko – dějinné etapy vývoje, kultura a náboženství, politika, vojenství, helénismus
Antický Řím – dějinné etapy vývoje (od polis k impériu), kultura, náboženství, politika, vojenství
5.7.3.4 Středověk
Zrození nové Evropy – stěhování národů, romanizace a christianizace barbarských kmenů. Raně středověká společnost a proces utváření prvních feudálních států (Anglie, Francká říše, Kyjevská Rus, Svatá říše římská, státy ve střední Evropě včetně Sámovy říše, Velkomoravské říše a českého knížectví). Středověká města, řemesla a zemědělství. Náboženské a kulturní poměry raného středověku. Arabská říše. Mongolská a turecká expanze.
Rytířská kultura vrcholného středověku, křížové výpravy. Kolonizace území. Města, cechy. Křesťanství a židovství. Proměny ve vývoji Anglie, Francie, Svaté říši římské, v Rusku a ve střední Evropě. Český stát za Přemyslovců a Lucemburků. Husitská revoluce. Vzdělanost, kultura a umění.
Renesanční obraz světa. Zámořské plavby a počátky kolonialismu. Spory o konfesi (reformace, náboženské poměry). České země za vlády Jiřího z Poděbrad a za Jagellonců a za prvních Habsburků, české stavovské povstání. Absolutismus a stavovství. Barokní svět.
5.7.3.5 Novověk
Osvícenství. Velké revoluce (nizozemská, anglická, francouzská, americká, revoluční rok 1848 v Evropě). Evropa za napoleonských válek a po Vídeňském kongresu. Průmyslová revoluce (objevy a vynálezy, proměna zemědělské společnosti na průmyslovou, změny sociálního rozvrstvení obyvatelstva, boj za sociálně spravedlivou společnost). Utváření novodobých národů a národních společností (české, slovenské, německé, italské, ruské, japonské). Imperiální politika evropských velmocí (kolonialismus). Střetávání velmocí v předvečer 1. světové války. Vzdělanost a umění na přelomu 19. a 20. století.
5.7.3.6 Moderní a soudobé dějiny
První světová válka a Češi a Slováci v letech války (odboj). Revoluce v Rusku a bolševizmus. Uspořádání Evropy po 1. světové válce (versailleský systém). Vznik Československa a jeho vývoj v meziválečném období. Evropa a svět ve 30. letech 20. století (hospodářská krize, vnitřní vývoj v USA a v Sovětském svazu, vznik fašismu a nacismu, vzrůst mezinárodního napětí). Mnichovská krize a její následky pro Československo a pro svět. Kultura 1. poloviny 20. století (vznik moderního umění). Druhá světová válka (průběh války, holocaust, odboj).
Evropa a svět po skončení 2. světové války (vznik OSN, rozdělení světa na dva politické protichůdné bloky). Charakteristika Východu a Západu. Válečné konflikty (Korea, Blízký východ, Vietnam, Afganistan, …). Dekolonizace a její
137
problémy a důsledky. Charakteristika třetího světa a jeho problémů. Pád komunistických režimů a jeho důsledky. Globální problémy ve světě napřelos 20. a 21. století. Kultura a umění v období 2. poloviny 20. století.
138
DĚJEPISPředpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Porozumí významu a smyslu historického poznání a procesu jeho utváření
Porozumí různým metodám zkoumání historického procesu a významu pramenů
Pochopí různé druhy periodizace dějin
Porozumí procesu vytváření lidského světa i jeho vztahu k přírodnímu prostředí v pravěku
Charakterizuje způsob života v pravěku a změny, k nimž došlo v jeho průběhu
Rozezná charakteristické rysy materiální a duchovní kultury civilizací v Mezopotámii, Egyptě, na Předním Východě, v Indii a Číně
Úvod do studia historie I.
Význam historického poznání pro sou- časnost
Historické metody Prameny a jejich zkoumání Periodizace dějin
Pravěk
Člověk a základy jeho antropogeneze
Doba kamenná – paleolit, mezolit, neolit a eneolit
Doba bronzová a železná
Starověk I.
Mezopotámie Egypt Přední východ Indie Čína
VMEGS 4
MKV 1
MKV 3
VMEGS 5
EV 1
MKV 2
OSV 4
OSV 5
VMEGS 4
MVEGS 5
139
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Charakterizuje jednotlivá období vývoje řecké civilizace Objasní vznik státu a jeho různé
formy Posoudí význam řecké kultury
proformování kultury evropské Charakterizuje jednotlivá období
vývoje římské civilizace Vysvětlí příčiny a následky změn
politického systému římské říše Objasní vznik křesťanství a jeho
další vývoj ve starověku Posoudí význam římské kultury pro
formování kultury evropské
Starověk II.
Antické Řecko Antický Řím
Porozumí jednotlivým pomocným vědám historickým a vztahům
Úvod do studia historie II.
Pomocné vědy historické
VMEGS 5
MKV 1
140
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata mezi nimi
Orientuje se v procesu vzniku středověké Evropy
Identifikuje charakteristické rysy byzantské, franské a arabské civilizace
objasní okolnosti vzniku Sámovy a Velkomoravské říše
Porozumí vzniku států v různých částech Evropy
Chrakterizuje typické rysy raně středověkého českého státu
popíše vzdělanost, kulturu a umění v období románském a roli víry, náboženství a církve v životě středověké společnosti
Popíše změny na venkově, ve městech a celkově ve společnosti ve vrcholném středověku
Charakterizuje vývojové tendence vybraných států a říší a zhodnotí význam střetu křesťanského a islámského světa
Zhodnotí politické, společenské a kulturní dění na našem území za posledních Přemyslovců
Středověk
Evropa na počátku středověku Franská, Byzantská a Arabská říše Naše země v období Sámovy a
Velkomoravské říše Počátky Anglie, Francie a Svaté říše
římské Vikingové Státy východních a jižních Slovanů Naše země v 10. - 12. století
Polský a uherský stát
Vzdělanost, kultura a umění v období románském
Změny na venkově na zač. vrcholného středověku
Města ve vrcholném středověku Společnost vrcholného středověku Křížové výpravy Francie,Anglie a Svatá říše římská
ve vrcholném středověku Mongolská říše
MKV 1
VMEGS 4
VMEGS 2
MKV 3
Základy společenských věd, Český jazyk a literatura, Zeměpis
141
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Popíše vzdělanost, kulturu a umění
v období gotickém Zhodnotí politické, společenské a
kulturní dění na našem území za vlády Jana Lucemburského a Karla IV.
Naše země za posledních Přemyslovců
Vzdělanost, kultura a umění v období
gotickém Společensko-hospodářská krize v pozdním středověku Stoletá válka
Naše země v období Jana Lucemburského a Karla IV.
Objasní příčiny, průběh, projevy a výsledky husitské reformace a revoluce včetně jejich přesahu do současnosti
zhodnotí politické, společenské a kulturní dění na našem území za Jagellonců
vysvětlí pojmy renesance a humanismus a uvede jejich projevy
popíše politiku a společnost osmanské říše a důsledky jejího
Naše země v období husitském a pohusitském
Naše země za vlády Jagellonců
Střední a východní Evropa v pozdním středověku
Novověk
Renesance a humanismus
142
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata pronikání do Evropy
identifikuje příčiny, podmínky, průběh, rozsah a důsledky pronikání Evropanů do mimoevrop. oblastí
rozpozná základní znaky reformace a katolické reformy, pochopí jejich důsledky pro další vývoj Evropy
charakterizuje vývojové tendence vybraných států
zhodnotí politické, společenské a kulturní dění na našem území v období 1526-1617
orientuje se v politických a vojenských událostech třicetileté války
pochopí příčiny anglické revoluce a zhodnotí její výsledky
popíše typické rysy vybraných států v období 1648-1740
orientuje se ve vývoji habsburské monarchie v období 1648-1740 a v politických, hospodářských, sociálních a kulturních poměrech našich zemí v témže období
Osmanská říše
Zámořské objevy
Reformace a katolická reforma
Západní Evropa v 16. století
Střední a východní Evropa v raném novověku
Naše země v období 1526-1617
Třicetiletá válka
Anglická revoluce
Evropa v období 1648-1740 (Anglie, Francie, Prusko, Rusko)
Habsburská monarchie v období 1648-1740
Vzdělanost,kultura a umění v období barokním
143
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata popíše různé projevy barokní
kultury
popíše typické rysy vybraných států v období 1740-1789
rozliší charakteristické znaky a projevy osvícenství, vymezí jeho pronikání do Evropy
charakterizuje znaky absolutismu porozumí procesu vzniku USA vymezí příčiny a průběh Velké
francouzské revoluce a charakterizuje jednotlivé etapy
orientuje se v politických a vojenských událostech napoleonských válek
popíše vývoj habsburské monarchie v období 1740-1815 se zřetelem k dění v našich zemích
charakterizuje okolnosti, průběh a projevy českého národního obrození
posoudí význam industrializace a vědecko-technických inovací i postup sociálních změn
Evropa v období 1740-1789 (Velká Británie,Prusko,Rusko)
Osvícenství a absolutismus
Vznik USA
Velká francouzská revoluce
Napoleonské války
Habsburská monarchie v období 1740-1815
České národní obrození
Průmyslová revoluce a zrod kapitalistické společnosti
MKV 1
MVEGS 4
MVEGS 5
OSV 4
144
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
popíše typické rysy vybraných států v období 1815-1847
popíše vývoj habsburské monarchie v období 1815-1847 se zřetelem k dění v našich zemích
porovná příčiny, průběh a výsledky revoluce 1848/1849 ve vybraných
zemích popíše typické rysy vybraných
států v období 1849-1914 popíše vývoj habsburské
monarchie v období 1849-1914 porozumí procesu konstituování
novodobého českého národa a vývoji české politiky
pochopí mezinárodní vztahy v předvečer první světové války a dokáže popsat charakteristické rysy života evropské společnosti před válkou
orientuje se v politických a vojenských událostech první světové války
charakterizuje první československý odboj a jeho
Evropa v období 1815-1847 (Velká Británie, Francie, Rusko, Řecko, Polsko)
Habsburská monarchie v období 1815-1847
Revoluce 1848/1849 (Francie, Itálie, německé státy a habsburská monarchie)
Evropa a svět v období 1849-1914 (Velká Británie a kolonie, USA, Rusko, Francie, Itálie, Německo, Čína a Japonsko)
Habsburská monarchie v období 1849-1914
Naše země v období 1849-1914
Politika, společnost, věda, technika a kultura před první světovou válkou
Moderní dějiny
První světová válka
145
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata význam pro vznik samostatného státu
zhodnotí význam ruských revolucí
Naše země za první světové války
Ruské revoluce
Popíše poválečné uspořádání a typické rysy vybraných států v období 1918-1929
Posoudí vnitřní i zahraniční politiku, národnostní, hospodářské a sociální poměry našich zemí v období 1918-1929
Pochopí příčiny a důsledky velké hospodářské krize, charakterizuje německý fašismus a ruský komunismus
Posoudí vnitřní i zahraniční politiku, národnostní, hospodářské a sociální poměry našich zemí v období 1929-1939
Dokáže popsat charakteristické rysy života euro-americké společnosti před válkou
Orientuje se v politických a vojenských událostech druhé světové války
Evropa a svět v období 1918-1929
Naše země v období 1918-1929
Evropa a svět v období 1929-1939
Naše země v období 1929-1939
Společnost, věda, technika a kultura v meziválečném období
Druhá světová válka
Naše země za druhé světové války
MVEGS 4
MKV 1
MEV 4
MKV 2
MKV 3
OSV 4
EV 1
EV 2
MEV 3
MEV 5
146
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Charakterizuje poměry v našich
zemích za války a roli domácího a zahraničního odboje
Posoudí důsledky války a poválečné uspořádání, charakterizuje studenou válku a vymezí mocenské bloky
Orientuje se ve vývoji SSSR a USA v druhé polovině XX. století
Vymezí základní problémy východního bloku a popíše situaci v ohniscích napětí ve světě
popíše rozpad koloniální soustavy a problémy třetího světa
Posoudí vnitřní i zahraniční politiku, národnostní, hospodářské a sociální poměry našich zemí v období 1945-1990
Charakterizuje komunistický režim v našich zemích a proměny, jimiž procházel
Orientuje se ve vývoji našich zemí a světa v období 1990-2009
Evropa a svět v období 1945-1948
Naše země v období 1945-1948 Evropa a svět v padesátých letech Naše země v období 1948-1960 Evropa a svět v šedesátých letech Naše země v období 1960-1969 Evropa a svět v sedmdesátých a osmdesátých letech Naše země v období 1970-1989 Evropa, svět a naše země v období
1990-2009
147
5.8 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODAVZDĚLÁVACÍ OBOR – ZEMĚPISVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT - ZEMĚPIS
5.8.1 Charakteristika předmětu
5.8.1.1 Obsahové vymezení
Vyučovací předmět Zeměpis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a společnost z RVP GV.
Zahrnuje obsah vzdělávacího oboru Geografie a integruje část obsahu vzdělávacího oboru Geologie
Obor má celou řadu mezipředmětových vztahů s dalšími vzdělávacími obory RVP GV (dějepis, základy společenských věd, biologie, chemie, fyzika, matematika, informatika).
5.8.1.2 Časové vymezení
1. ročník - 2 hodiny týdně2. ročník - 3 hodiny týdně3. ročník - 2 hodiny týdně4. ročník - 1 hodina týdně
5.8.1.3 Organizační vymezení
Výuka zeměpisu probíhá jednotně v kmenových třídách, multimediální učebně, počítačové učebně či v terénu.
Zároveň jsou do výuky řazena terénní cvičení, zeměpisné exkurze, přednášky a různé výukové pořady.
Ve třetím a čtvrtém ročníku je budoucím maturantům ze zeměpisu připravena nabídka výběrového semináře s časovou dotací 2 hodiny týdně.
Zeměpis zahrnuje zejména tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova
5.8.2 Výchovné a vzdělávací strategie
5.8.2.1 Kompetence k učení
Učitel:
148
Vybízí žáky k využívání geografických učebních pomůcek (atlas, mapa, globus) pro získávání a ověřování geografických informací
Zadává studentům referáty na zadaná geografická témata, při tvorbě studenti vyhledávají, zpracovávají a hodnotí informace z různých zdrojů dat (statistické prameny, mapy, tabulky, grafy, obrázky a schémata, internet, učebnice, encyklopedie, odborný tisk aj.)
Využívá terénního cvičení a zeměpisných vycházek k demonstraci přírodních a společenských jevů
Vede studenty k účasti na různých formách poznávání (přednášky, besedy, exkurze)
5.8.2.2 Kompetence k řešení problémů
Učitel:
Vede studenty k formulaci vlastních závěrů Na zeměpisných vycházkách předkládá studentům úkoly a otázky, které
propojují teoretické poznatky s praxí
5.8.2.3 Kompetence komunikativní
Učitel:
Vytváří prostor pro práci ve skupinkách a diskusi, formou diskuse na dané téma vede studenty k formulování vlastních názorů a schopnosti umět vyslechnout názory svých spolužáků
Vede studenty k ústní prezentaci svých vytvořených prací Vede studenty k užívání odborné terminologie Zařazuje do výuky práci s moderními informačními technologiemi
5.8.2.4 Kompetence sociální a personální
Učitel:
Zadává úlohy, kterými se studenti učí samostatnosti a spolupráci s ostatními spolužáky
Vede studenty k ohodnocení své práce a výkonů
5.8.2.5 Kompetence občanské:
Učitel:
Plánuje geografické vycházky, exkurze, besedy, přednášky Se snaží zapojovat studenty do ekologických soutěží či aktivit, které
podporují uvědomění si environmentálních problémů v lokálním i globálním měřítku
Předkládá informace z oblasti aktuálního dění ve světě
149
5.8.2.6 Kompetence pracovní:
Učitel:
Vytváří u studentů studijní a pracovní návyky zadáváním domácích úkolů Vede studenty k dodržování daných pravidel a plnění svých povinností
150
ZEMĚPISPředpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Vymezí obsah předmětu geografie a zhodnotí jeho význam pro společnost
Úvod do předmětu
Popíše vznik Vesmíru a Sluneční soustavy
Rozliší hlavní kategorie těles Sluneční soustavy
Porovná planety vnitřní a vnější Porovná postavení Země ve
vesmíru Popíše tvar a velikost Země Popíše pohyby Země a jejich
důsledky Objasní střídání ročních období,
střídání dne a noci, zatmění Slunce a Měsíce, slapové jevy, časová pásma
PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ
Země jako vesmírné těleso Vesmír a Sluneční soustava – vznik,
vesmírná tělesa Tvar a velikost Země Pohyby Země a jejich důsledky Čas a časová pásma, kalendáře
Rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a
Fyzickogeografická sféra
Vzájemné vztahy a souvislosti s jednotlivými složkami
GEOLOGIE (INT)Složení , struktura a vývoj Země – chemické, mineralogické a petrochemické složení Země, změny polohy kontinentů
151
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata rozpozná vztahy mezi nimi
Porovná složení a strukturu jednotlivých zemských sfér
Odvodí příčiny a důsledky pohybu litosférických desek
Vysvětlí vznik pevnin a oceánů Popíše působení endogenních a
exogenních činitelů na reliéf Analyzuje různé druhy poruch
v litosféře Rozpozná následky lidské činnosti
na krajinný ráz
Litosféra a georeliéf
Stavba a složení zemského tělesa – zemské sféry
Litosférické desky – princip deskové tektoniky
Vznik pevnin a oceánů Endogenní a exogenní činitelé
působící na reliéf, geomorfologické tvary, vulkanismus, zemětřesení, horotvorná činnost
Geologické procesy v litosféře –deformace litosféry, vývoj stavby pevnin a oceánů, mechanismus deskové tektoniky, zemětřesení, vulkanismus, tvary zemského povrchuČlověk a anorganická příroda
EV 2, 3
Vysvětlí význam vody na Zemi a oběh vody na Zemi
Rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich funkci v krajině
Objasní význam oceánu a jejich využití
Zhodnotí vliv člověka na hydrosféru
Zhodnotí využitelnost různých druhů vod a posoudí možné
Hydrosféra
Rozložení vody na Zemi Hydrologický cyklus Složky hydrosféry a jejich
charakteristiky (vodstvo pevnin, vodstvo oceánů)
Vliv člověka na hydrosféru
Geologie (INT)- vodaPovrchové vody – jejich rozložení na Zemi, chemické složení,pH, hydrologický cyklus, geologické působení vodyPodzemní vody – propustnost hornin, chemické složení, ochrana podzemních vodEV 2, 3
Exkurze – ČOV
152
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata způsoby efektivního hospodaření s vodou v příslušném regionu
Popíše stavbu a složení atmosféry Vysvětlí rozdíl mezi počasím a
podnebím Objasní mechanismus vzniku větrů
a globální cirkulaci atmosféry a její důsledky pro vytváření podnebných pásů
Charakterizuje působení člověka na kvalitu a složení atmosféry
Atmosféra
Složení a stavba atmosféry Globální cirkulace atmosféry Počasí, podnebí, podnebné pásy Globální problémy atmosféry
EV 2, 3VMGES 2
Objasní význam půd pro člověka a jejich vznik
Rozliší základní druhy a typy půd Zdůvodní rozšíření půdních typů
v určité podnebné oblasti Určí základní vlastnosti půdního
profilu a navrhne využitelnost a způsob efektivního hospodaření s půdou v daném regionu?
Zhodnotí působení člověka na
Pedosféra
Význam a vznik půdy, složky půdy Půdní druhy, půdní typy a jejich
rozmístění Vliv člověka na pedosféru
GEOLOGIE (INT)Člověk a anorganická příroda – vznik a vývoj půdEV 2, 3VMGES 2
153
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata kvalitu půd
Objasní význam biosféry pro člověka
Rozliší a na mapě lokalizuje hlavní biomy světa
Biosféra
Vegetační (šířková)pásma – biomy Vegetační (výškové) stupně Organismy na Zemi a jejich
rozmístění Vliv člověka na biosféru
EV 2, 3VMEGS 2
Analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a společenské složky a prvky krajiny
Zhodnotí některá rizika působení přírodních a společenských faktorů na životní prostředí, objasní přírodní a civilizační rizika současného světa
Uvede příklady pozitivných i negativních vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystémů
Posoudí příčiny a hodnotí následky globálního narušení životního prostředí
Vysvětlí nutnost a typy ochrany
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Krajina – vývoj, složky, typy krajin Environmentalistika Interakce mezi přírodou a
společností – negativní vlivy člověka, globální a regionální environmentální problémy lidstva
Nástroje ochrany přírody a životního prostředí, rekultivace a revitalizace krajiny
Limity přírodního prostředí, trvale udržitelný rozvoj
GEOLOGIE (INT)Člověk a anorganická příroda – dopady těžby na ŽP, odpady, rekultivace a revitalizace krajiny, přístupy environmentální geologieEV 1, 2, 3VMGES 2Exkurze do lokalit spojených s těžbou
154
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata životního prostředí
Objasní hlavní zásady koncepce trvale udržitelného rozvoje
Vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin v daném regionu
Posoudí význam i ekologickou únosnost těžby v daném regionu
Objasní pojmy rekultivace a revitalizace krajiny, uvede příklady v daném regionu
Vyvaruje se nešetrného přístupu k životnímu prostředí
Určí zeměpisnou polohu libovolného místa na mapě
Rozliší mapy podle měřítek a dokáže s nimi pracovat, převádí vzdálenosti podle měřítka
Určí základní kartografická zobrazení
Používá atlasy, topografické mapy
GEOGRAFICKÉ INFORMACE A TERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ
Geografická kartografie a topografie
Mapa, globus, zeměpisné souřadnice
Měřítko mapy, obsah mapy Kartografická zobrazení Praktické aplikace
s kartografickými produkty-práce
MEV 1 (využití médií pro získávání informací)OSV 2 (tvorba kartogramů)
155
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata a mapy s tematickým obsahem
Vyčte informace z leteckých a družicových snímků?
Orientuje se v krajině s pomocí map a buzoly
Používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii
Čte, interpretuje a sestavuje jednoduché mapy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje
Používá různé geografické zdroje dat (statistická data, tabulky, grafy, odbornou literaturu, internet atd.)
s různými mapami, buzolou
Geografický a kartografický vyjadřovací jazyk
Obecně používané pojmy, kartografické znaky, vysvětlivky, statistická data, ostatní informační, komunikační a dokumentační zdroje dat pro geografii
Geografické informační a navigační systémy
Praktické využití GIS, DPZ a satelitních navigačních přístrojů GPS
Terénní geografická výuka, praxe a aplikace
Geografická exkurze a terénní cvičení, praktická topografie, orientace v terénu, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu
Vysvětlí základní demografické charakteristiky a porovná jejich hodnoty v různých regionech světa
SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ
Obyvatelstvo
Základní demografické
MKV 1 (multikulturalita, rasismus, xenofobie, příčiny migrace)VMGES 2EV 2
156
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Zhodnotí vývoj lidské populace
globálně i v různých částech světa Rozliší fáze a vysvětlí příčiny
demografické revoluce Objasní rozmístění obyvatelstva,
zdůvodní příčiny a důsledky nerovnoměrného rozmístění obyvatelstva
Zdůvodní příčiny a důsledky územního pohybu obyvatelstva
Analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková a kulturní specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v regionech světa
charakteristiky Struktura obyvatelstva – rasová,
etnická, jazyková, náboženská, kulturní specifika
Vývoj světové populace Rozmístění a pohyb obyvatelstva
Charakterizuje vznik a vývoj sídel Identifikuje obecné základní znaky
a funkce sídel Rozliší venkovské a městské
osídlení Objsní aktuální tendence
v osídlení, objasní proces
Sídla a osídlení Sídelní struktura a její vývoj, venkovské a
městské osídlení a jejich funkce Trendy v osídlení – urbanizace,
suburbanizace
157
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata urbanizace a suurbanizace
Určí základní předpoklady rozvoje světového hospodářství
Na základěekonomických údajů (HDP, zaměstnanost) vysvětlí rozdíly ve struktuře hospodářství v různých částech světa a zhodnotí jejich stupeň hospodářského rozvoje, vysvětlí vývojové změny
Rozliší sektorovou a odvětvovou strukturu hospodářství
Rozliší typy zemědělské výroby a lokalizuje hlavní produkční oblasti významných plodin a hospodářských zvířat
Lokalizuje na mapě největší světová loviště ryb a nejvýznamnější lesní oblasti
Charakterizuje lokalizační faktory rozmístění zemědělské a průmyslové výroby
Popíše a zhodnotí strukturu průmyslových odvětví podle
Světové hospodářství
Ukazatelé hospodářské úrovně (HDP, HNP,zaměstnanost)
Sektorová a odvětvová struktura (primér, sekundér, terciér, kvartér a jejich členění na odvětví
Lokalizační předpoklady a faktory jednotlivých sektorů
Primér – zemědělství (typy zemědělské výroby, vliv zemědělství na životní prostředí, rybolov)
Sekundér – průmysl (nerostné suroviny, energetika, průmyslová odvětví a jejich lokalizace, vliv průmyslu na životní prostředí)
Terciér – služby, doprava (význam a typy dopravy), cestovní ruch (typy a hlavní světové oblasti cestovního ruchu)
Zahraniční obchod, mezinárodní
EV 2VMEGS 2, 3
158
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata stupně rozvoje společnosti
Ukáže na mapě nejvýznamnější průmyslové oblasti světa a oblasti těžby nerostných surovin
Zhodnotí bilanci světových a surovinových zdrojů, uvede příklady alternativních zdrojů elektrické energie
Uvede základní znaky a význam jednotlivých druhů dopravy
Určí základní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a na mapách lokalizuje hlavní světové oblasti cestovního ruchu a porovná jejich a potenciál
Vyjmenuje hlavní světové hospodářské organizace a určí jejich funkce
hospodářské organizace
Získá přehled o nerovnoměrném rozložení bohatství, vysvětlí závislost států chudého „jihu“ na bohatém „severu“
Vymezí hlavní jádrové a periférní
Sociálněgeografické systémy
Geografické aspekty bohatství a chudoby
Globalizace Jádro, zázemí, periférie, rozvinutá
země, rozvojová země, bohatý
VMEGS 1 (geografické vnímání globalizace),2 (ekonomický rozvoj a globalizace), 3
159
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata oblasti světa
Posoudí pozitivní a negativní dopady globalizace
„Sever“, chudý „Jih“
Rozliší formy státní moci, unitární a federativní státy
Lokalizuje hlavní ohniska problémů a napětí ve světe a identifikuje hlavní příčiny jejich vzniku s přihlédnutím k historickému vývoji
Uvede základní mezinárodní integrační organizace
Politická geografie
Hlavní světová ohniska napětí státní zřízení, typy moci ve státu Mezinárodní politické organizace
VMGES 2, 3, 4MKV 1
Rozlišuje na konkrétních územícních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi
Zhodnotí polohu, přírodní a socioekonomické poměry ČR
Stručně popíše geologický vývoj, rozmanitost reliéfu, charakter podnebí, hydrologické poměry, půdní pokryv, vegetaci a přírodní
REGIONY
ČESKÁ REPUBLIKA
Poloha, rozloha Přírodní poměry (geologický vývoj,
geomorfologické členění, podnebí vodstvo, půdy, biota, přírodní zdroje, životní prostředí)
Obyvatelstvo, sídla Hospodářství, ekonomické
MEV 1(příprava vlastních materiálů, referátů, seminárních prácí, využití médií pro získávání informací)VMGES 4MKV 1EV 3
160
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata zdroje ČR
Objasní vývoj a stav životního prostředí ČR a na mapě ukáže velkoplošná chráněná území ČR
Popíše a zdůvodní rozmístění obyvatelstva, pohyb, strukturu a jeho demokratický vývoj
Lokalizuje na mapě hlavní jádrové a periférní oblasti a rozliší jejich specifika
Stručně popíše strukturu hospodářství ČR a vymezuje nejdůležitější aspekty současného vývoje ČR ve sféře ekonomiky i politiky
Porovná postavení ČR s jinými státy Evropy a světa
Popíše administrativně-správní členění ČR
Vymezí místní region na mapě, zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměryy mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům
tendence Hospodářské a politické postavení
ČR v Evropě a ve světě Administrativní uspořádání, kraje,
euroregiony Charakteristika místního regionu –
strategické a územní plánování
161
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Lokalizuje na mapách makroregiony světa a vymezí jejich hranice
Zhodnotí postavení jednotlivých makroregionů ve světě
Zhodnotí jejich přírodní, hospodářské a kulturní poměry
Lokalizuje základní místopisné pojmy
Charakterizuje přírodní poměry a jednotlivých makroregionů
Zhodnotí předpoklady pro hospodářství, hospodářskou vyspělost a hospodářskou specializaci jednotlivých makroregionů
Charakterizuje obyvatelstvo jednotlivých regionů
Specifikuje a objasní problémy a konflikty jednotlivých regionů
Sleduje aktulní události v jednotlivých regionech
Zhodnotí význam polárních oblastí a světových oceánů pro život
MAKROREGIONY SVĚTA
Přírodní a socioekonomické poměry jednotlivých regionů
EVROPA
Postavení Evropy ve světě, EU Západní Evropa Severní Evropa Střední Evropa Jižní Evropa Jihovýchodní Evropa Východní Evropa (rozpad SSSR a
vznik SNS)
ASIE
Střední Asie, státy Zakavkazka Východní Asie Jihovýchodní Asie Jižní Asie Jihozápadní Asie
AFRIKA
Severní Afika
VMEGS 2, 3 ,4MKV 1EV 2
162
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata člověka Subsaharská Afrika
AMERIKA
Severní Amerika Latinská (Střední a Jižní) Amerika
AUSTRÁLIE a OCEÁNIE
ANTARKTIDA a ARKTIDA
SVĚTOVÝ OCEÁN
163
164
5.9 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODAVZDĚLÁVACÍ OBOR – BIOLOGIE
5.9.1 Charakteristika předmětu
5.9.1.1 Obsahové vymezení
Vyučovací předmět Biologie vychází ze vzdělávacího oboru Biologie ve vzdělávací oblasti RVP G Člověk a příroda
Předmět integruje některé výstupy ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví a integruje část obsahu vzdělávacího oboru Geologie
Předmět má celou řadu mezipředmětových vztahů s dalšími vzdělávacími obory RVP G (chemie, geografie, fyzika)
5.9.1.2 Časové vymezení
1.ročník - 3 hodiny týdně2. ročník - 2 hodiny týdně3. ročník - 2 hodiny týdně4. ročník - 1 hodina týdně
5.9.1.3 Organizační vymezení
Výuka je realizována frontálně, jsou zařazena laboratorní cvičení, skupinové práce, samostatné práce (referáty, prezentace vytvořené studenty)
Výuka předmětu probíhá jednotlivě v kmenových třídách, multimediální učebně, počítačové učebně, v laboratoři
Výuka je kombinována s terénními cvičeními a exkurzemi, které napomáhají k lepšímu osvojení učiva, ke konkrétnímu poznávání, určování a zařazování jednotlivých rostlinných a živočišných druhů
Ve vyšších ročnících (3. 4.) je také pro studenty připravena nabídka volitelného předmětu Seminář z biologie
Biologie zahrnuje zejména tato průřezová témata:
Environmentální výchova Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
5.9.2 Výchovné a vzdělávací strategie
5.9.2.1 Kompetence k učení
Učitel:
165
Zadává samostatné práce (zpracování referátu, prezentace), kterými rozvíjí jejich samostatnost, aktivitu a pracovitost
Osobním přístupem motivuje studenty k učení Na základě výkladu požaduje od studentů uvádění vlastních příkladů
5.9.2.2 Kompetence k řešení problémů
Učitel:
Zadává studentům problémové úlohy a dohlíží na jejich řešení Umožňuje studentům hledat nové přístupy a řešení
5.9.2.3 Kompetence komunikativní
Učitel:
Vyžaduje od studentů, aby se vyjadřovali srozumitelně, gramaticky správně Zadává úlohy, při nichž jsou studenti nuceni využívat různé komunikační
technologie (tisk, internet, odborná literatura, televize)
5.9.2.4 Kompetence sociální a personální
Učitel:
Využívá skupinovou práci při řešení úloh v hodinách i při laboratorních pracích
5.9.2.5 Kompetence občanská
Učitel:
Zdůrazňuje význam sepětí člověka s přírodou a sám je svým vztahem k přírodě pro studenty příkladem
166
167
BIOLOGIEPředpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Popíše rozdíl mezi nerostem a horninou
S pomocí klíče a atlasů určí nejznámější zástupce nerostů
Uvede charakteristiku magmatu, jeho složení a postup krystalizace
Podle charakteristických znaků rozliší běžné zástupce vyvřelých hornin (výlevných a hlubinných)
Vysvětlí vznik usazených hornin Rozpozná základní usazené
horniny Uvede faktory působící na vznik
metamorfovaných hornin Rozpozná základní
metamorfované horniny S pomocí atlasů a klíčů určí naše
nejběžnější horniny Pomocí významných geologických
dějů, změn fauny a flóry charakterizuje jednotlivé geologické éry
GEOLOGIE
Minerály – jejich vznik a ložiska, krystaly a jejich vnitřní stavba, fyzikální a chemické vlastnosti minerálů
Vyvřelé (magmatické) horniny – magmatický proces, vznik magmatu a jeho tuhnutí, krystalizace minerálů z magmatu
Usazené (sedimentované) horniny Zvětrávací a sedimentační procesy Přeměněné (metamorfované)
horniny Metamorfní procesy
Geologická historie Země
Geologická období vývoje Země Evoluce bioty a prostředí Geobiocykly
GEOLOGIE (INT)praktická cvičení – určování a zařazování minerálů a horninpráce v terénu a geologická exkurzeEV 2, 3
168
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Orientuje se v předmětech
zkoumání základních biologických věd
Popíše významné teorie o vzniku a evoluci života na Zemi
Odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností
Odvodí hierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluci
Popíše stavbu a funkci buněčných struktur prokaryotní a eukaryotní buňky
Porovná buňku bakterií, rostlin, živočichů a hub
Vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy
Popíše buněčný cyklus a vysvětlí princip dělení buněk
OBECNÁ BIOLOGIE
Biologie jako vědní obor Charakteristika života Vznik a vývoj živých soustav,
evoluce Buňka – stavba, funkce organel,
dělení
Porovná základní vlastnosti virů a buněčných organismů
BIOLOGIE VIRŮ A BAKTERIÍ
Stavba a funkce virů, virová VMEGS 2, 3
169
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Popíše stavbu viru Popíše stavbu bakterií a sinic Vysvětlí pozitivní a negativní
význam virů a bakterií v přírodě a pro člověka
Charakterizuje bakterie z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska
Uvede příklady virového a bakteriálního onemocnění a navrhne základní preventivní opatření vůči těmto nemocem a způsoby jejich léčby
onemocnění Stavba a funkce bakterií,
bakteriální onemocnění, sinice
Uvede základní typy rostlinných pletiv a jejich význam
Popíše stavbu rostlinného těla Popíše stavbu a funkci
vegetativních a generativních rostlinných orgánů, jejich přeměnu
Vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických pochodů
Vysvětlí princip fotosyntézy a její význam pro biosféru a člověka
BIOLOGIE ROSTLIN
Morfologie a anatomie rostlin – základní typy rostlinných pletiv, vegetativní a reprodukční orgány (kořen, stonek, list, květ), opylení a oplození, význam semen a plodů
Fyziologie rostlin – fotosyntéza, dýchání, výživa, vodní režim, ontogenetický vývoj, pohyby, rozmnožování
Systém a evoluce rostlin – řasy,
EV 1, 3
170
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Vysvětlí význam dýchání pro
organismus Objasní způsoby příjmu a výdeje
látek rostlinou Popíše růst a individuální vývoj
rostlin Objasní princip životních cyklů Charakterizuje pohyby rostlin Objasní princip pohlavního a
nepohlavního rozmnožování a vysvětlí jejich rozdíly
Vysvětlí průběh opylení a oplození u rostlin a vznik semene a plodu
Porovná znaky základních systematických skupin rostlin a určí jejich významné zástupce pomocí určovací literatury (klíčů a atlasů)
Charakterizuje znaky řas, významné skupiny, jejich využití
Porovná vlastnosti „nižších“ a „vyšších“ rostlin
Porovná společné a rozdílné vlastnosti stélkatých a cévnatých rostlin
výtrusné (mechorosty, plavuně, přesličky, kapradiny) a semenné rostliny (nahosemenné, krytosemenné)
Rostliny a prostředí
171
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Popíše stavbu těla, rozmnožování
a významné druhy výtrusných a semenných rostlin
Vysvětlí roli rostlin v ekosystému a pro člověka
Uvede základní ekologické nároky rostlin
Zhodnotí vliv ekologických faktorů a člověka na výskyt rostlin
Posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla
Vysvětlí důvody ochrany ohrožených rostlinných druhů a její formy
Uvede některé ohrožené druhy naší přírody
Popíše stavbu těla hub a lišejníků Zhodnotí význam hub a lišejníků
v přírodě a pro člověka Rozpozná významné zástupce hub
a lišejníků Uvede příznaky otravy houbami a
prokáže znalost první pomoci při otravě houbami
BIOLOGIE HUB A LIŠEJNÍKŮ
Stavba a funkce hub a lišejníků Významní zástupci hub a lišejníků Význam hub a lišejníků
EV 1, 2, 3
172
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Charakterizuje protista z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska
BIOLOGIE PROTIST
Stavba a funkce protist
Charakterizuje prvoky a jejich jednobuněčné tělo
Pozná organely a vysvětlí jejich funkce
Popíše typy rozmnožování Charakterizuje významné skupiny,
pozná jejich zástupce, posoudí jejich význam
Popíše nemoci člověka způsobené prvoky a uvede způsoby ochrany proti těmto nemocem
BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ
Prvoci
Stavba a zástupci Význam
Popíše hierarchické uspořádání těla mnohobuněčných živočichů
Popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánů a orgánových soustav a jejich vývoj
Mnohobuněční živočichové
Orgány a orgánové soustavy (morfologie a anatomie)
Fyziologie, rozmnožování Systém a evoluce Živočichové a prostředí
173
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Objasní principy pohlavního a
nepohlavního rozmnožování, vnitřní a vnější oplození a vývoj přímý a nepřímý
Objasní zárodečný vývoj jedince Charakterizuje hlavní taxonomické
jednotky a jejich významné zástupce
Pozná a pojmenuje významné druhy a uvede jejich ekologické nároky
Posoudí význam živočichů v přírodě a pro člověka
Charakterizuje pozitivní a negativní vlivy živočichů na lidskou populaci
Charakterizuje základní typy chování
Zhodnotí problematiku ohrožených druhů a možnosti jejich ochrany
Vysvětlí základní ekologické pojmy, základní ekologické vztahy a uvede příklady potravních řetězců v ekosystémech
Etologie Biologie bezobratlých – houby,
žahavci, ploštěnci, hlísti, kroužkovci, měkkýši, členovci, polostrunatci, ostnokožci
Biologie strunatců – pláštěnci, bezlebeční, obratlovci
174
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Zařadí člověka do systému Posoudí příbuznost s ostatními
primáty Vyjmenuje podstatné lidské znaky Rozliší hominizaci a sapientaci ve
vývoji člověka
BIOLOGIE ČLOVĚKA
Fylogenetický vývoj člověka Lidské znaky Hominizace Sapientace Postavení poddruhu Homo sapiens
v živočišné říši
Charakterizuje jednotlivé typy tkání podle stavby a funkce
Zhodnotí význam kostry a kostí pro lidské tělo
Popíše vnitřní a vnější stavbu kosti a tvarové typy kostí
Popíše růst a vývoj kostí Rozliší typy spojení kostí Pojmenuje jednotlivé části kostry Popíše stavbu kosterního svalu a
porovná s ostatními typy svalové tkáně
Objasní mechanismus stažitelnosti svalu
Pomocí obrázku pojmenuje
Opěrná a pohybová soustava
Typy tkání v lidském těle - rozdělení, funkce
Stavba kostí - vnitřní, vnější Typy kostí Spojení kostí Popis kostry Růst a vývoj kostí Stavba kosterního svalu Svalový stah Přehled kosterních svalů Onemocnění kostí a svalů
175
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata kosterní svaly
Poskytne první pomoc při úrazech na kostech a při svalové křeči
Vyjmenuje základní tělní tekutiny Vysvětlí jejich vznik a vzájemný
vztah Složení krve Zhodnotí funkci krve a význam
jednotlivých složek krve Objasní pojmy imunita,
sedimentace, očkování Rozlišuje krevní skupiny, princip
darování krve Popíše části oběhové soustavy a
činnost srdce Rozlišuje druhy cév, objasní jejich
úlohu v oběhové soustavě Popíše velký a malý krevní oběh Dokáže měřit tep Uvede onemocnění oběhové
soustavy Zdůvodní vliv nesprávné
životosprávy na srdeční a cévní
Oběhová soustava a imunitní systém
Tělní tekutiny - krev, tkáňový mok, lymfa
Krev - funkce, složení, funkce jednotlivých složek
Krevní skupiny Srdce - stavba, činnost Krevní oběh - malý, velký Krevní cévy - tepny, žíly,
vlásečnice Krevní tlak, skupiny Lymfatický systém, slezina Specifická a nespecifická imunita,
očkování Onemocnění První pomoc
176
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata choroby
Porovná systém krevních a mízních cév
Popíše stavbu sleziny Poskytne účinnou první pomoc při
zástavě srdeční činnosti a při zástavě krvácení
Vysvětlí podstatu příjmu O2 a odstraňování CO2 z organismu
Popíše pomocí vyobrazení stavbu dýchacích cest a plic
Popíše mechanismus dýchání Vyjádří frekvenci dýchání,
respirační objemy plynů při vdechu a výdechu
Uvede onemocnění dýchacích cest
Dýchací soustava
Stavba a popis dýchacích cest Stavba plic Tvorba hlasu Mechanika dýchání Dýchání vnitřní a vnější Transport O2 a CO2
Onemocnění
Vysvětlí funkci jednotlivých částí trávicí soustavy
Trávicí soustava a metabolismus
Stavba a funkce částí trávicí
177
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Popíše pomocí vyobrazení
jednotlivé části trávicí trubice Zhodnotí význam chrupu a dutiny
ústní pro správnou funkci TS a při tvorbě hlasu
Objasní princip trávení a vstřebávání živin při průchodu trávicí trubicí
Zhodnotí význam jater pro lidské tělo
Sestaví podle odborných podkladů příklad zdravého jídelníčku
soustavy Trávicí žlázy Trávení sacharidů, tuků a bílkovin Onemocnění
Objasní, kde v organismu vznikají
odpadní látky a které orgány je odstraňují
Popíše stavbu a funkci vylučovací soustavy
Popíše stavbu nefronu objasní děje probíhající v nefronu
Objasní, jak se vylučovací soustava podílí na udržení homeostázy
Popíše stavbu a funkci kůže a kožních derivátů
Vylučovací soustava, homeostáza, kůže
Stavba a funkce částí vylučovací soustavy
Stavba nefronu Děje probíhající v ledvinách Onemocnění vylučovací soustavy Homeostáza Kůže - stavba a funkce Typy kožních derivátů Poranění a onemocnění kůže
178
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Prokáže znalost první pomoci při
poranění kůže, omrzlinách a popáleninách
Uvede rozdíly ve stavbě a funkci rozmnožovací soustavy muže a ženy
Popíše menstruační cyklus Charakterizuje proces oplození
vajíčka Objasní průběh těhotenství a fáze
porodu Uvede základní typy
antikoncepčních metod, zhodnotí jejich klady a zápory
Charakterizuje pohlavně přenosná onemocnění a možnosti prevence
Popíše jednotlivá období prenatálního a postnatálního vývoje
Rozmnožovací soustava a vývoj člověka
Pohlavní soustava muže - funkce, stavba, hormony
Pohlavní soustava ženy - funkce, stavba, hormony, menstruační cyklus, oplození, těhotenství, porod, antikoncepce
Onemocnění, prevence AIDS Prenatální a postnatální vývoj
člověka Období života
Vysvětlí význam základních pojmů genetiky
Využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení
GENETIKA
Obecné pojmy genetiky
179
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata rozmanitostí organismů
Popíše složení, strukturu a funkci nukleových kyselin
Vysvětlí rozdíly mezi DNA a RNA Objasní podstatu genetického
kódu Popíše průběh replikace,
transkripce a translace Uvede příklady využití genového
inženýrství a jejich přínos pro člověka
Molekulární základy dědičnosti
Složení, struktura a funkce nukleových kyselin DNA a RNA
Genetický kód Replikace, transkripce, translace Genové inženýrství
Porovná uložení genetické informace v prokaryotní a eukaryotní buňce
Charakterizuje fáze mitózy a meiózy
Vysvětlí podstatu crossing – overu Uvede rozdíly v genetice
prokaryotní a eukaryotní buňky
Buněčné základy dědičnosti
Uložení genetické informace v buňce
Mitóza, meióza, crossing – over Genetika prokaryotní a eukaryotní
buňky
Vysvětlí Mendelovy zákony
Genetika mnohobuněčného organismu
Mendelovy zákony
180
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Objasní genové interakce Vysvětlí princip a důsledky vazby
genů Vysvětlí Morganovy zákony Popíše typy chromozomového
určení pohlaví Objasní podstatu klonování
Genové interakce Vazba genů Morganovy zákony Chromozomové určení pohlaví Klonování
Uvede druhy mutací Rozdělí mutageny a uvede jejich
příklady v prostředí
Genetická proměnlivost
Mutace Mutageny
Objasní genetické zákonitosti Vysvětlí podstatu genetické
rovnováhy Charakterizuje faktory narušující
genetickou rovnováhu Vysvětlí nebezpečnost
příbuzenského křížení
Genetika populací
Uvede základy metody výzkumu genetiky člověka
Genetika člověka
Metody výzkumu
181
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Uvede příklady dědičných chorob
člověka Vysvětlí význam lékařské genetiky Sestaví a graficky znázorní
jednoduchý rodokmen Posoudí na základě rodokmenu
ohrožení potomků v případě výskytu genetické choroby v rodině
Řeší jednoduché úlohy, při kterých pomocí rodokmenu určí typ dědičnosti sledovaného znaku
Dědičné choroby člověka Lékařská genetika Rodokmen
Používá správně základní ekologické pojmy
Objasňuje základní ekologické vztahy mezi populacemi
EKOLOGIE
Základní ekologické pojmy – jedinec, populace, druh, nika, biotop, biocenoza, ekosystém, vztahy mezi populacemi
Vyjmenuje abiotické a biotické faktory prostředí a jejich vliv na
Podmínky života
182
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata organismy
Uvede příklady pozitivních a negativních vlivů člověka na biosféru
Vysvětlí nutnost a základní formy a principy ochrany životního prostředí
Objasní principy trvale udržitelného rozvoje
Biosféra a její členění
Ekologické problémy EV 1, 2, 3VMGES 2
183
184
5.10 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODAVZDĚLÁVACÍ OBOR – CHEMIEVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – CHEMIE
5.10.1 Charakteristika předmětu
5.10.1.1 Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět chemie vychází ze vzdělávacího oboru Chemie ve vzdělávací oblasti RVP G Člověk a příroda. Do předmětu jsou začleněny tematické okruhy průřezových témat – Environmentální výchova, Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.
5.10.1.2 Časové vymezení:
1. ročník – 2 hodiny týdně2. ročník – 2 hodiny týdně3. ročník – 2 hodiny týdně4. ročník – 1 hodina týdně
5.10.1.3 Organizační vymezení:
Do výuky jsou zařazovány různé metody. Je realizována frontálně, zařazeny jsou demonstrační pokusy, žákovské pokusy, laboratorní cvičení, skupinové práce, referáty, prezentace vytvořené studenty. Ve vyšších ročnících (3. , 4. r.) je připravena nabídka volitelného předmětu Seminář z chemie. Předmět má k dispozici odbornou učebnu – laboratoř, multimediální učebnu.
5.10.2 Výchovné a vzdělávací strategie (k naplnění a rozvoji
klíčových kompetencí)
5.10.2.1 Kompetence k učení
Učitel motivuje žáky praktickými ukázkami z oboru chemie (videa, pokusy) Učitel vede studenty k poznávání využití chemie v běžném životě (exkurze
elektrárna - odsíření,čistička odpadních vod)
5.10.2.2 Kompetence k řešení problémů
Učitel vede žáky k formulaci vlastních závěrů
185
5.10.2.3 Kompetence komunikativní
Učitel zařazuje do výuky diskusi, během které žáci prezentují své názory Učitel zadává studentům témata ke zpracování ve formě prezentace před
ostatními studenty Učitel důsledně vyžaduje dodržování správné chemické terminologie
5.10.2.4 Kompetence sociální a personální
Učitel využívá skupinovou práci při řešení úloh v hodinách i při laboratorních cvičeních
5.10.2.5 Kompetence občanské
Učitel objasňuje důsledky zneužívání některých návykových látek (alkohol, nikotin, drogy)
Učitel diskutuje se studenty o kladech a záporech chemických látek ve vztahu ke zdraví člověka a k životnímu prostředí
186
187
CHEMIE
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Používá značky s, p, d a f prvků Rozlišuje druhy vzorců Určuje oxidační čísla prvků
v molekule nebo iontu Pojmenuje sloučeninu podle
vzorce Podle názvu sloučeniny zapíše její
vzorec Využívá odbornou terminologii při
popisu látek a vysvětlování chemických dějů
Názvosloví anorganických sloučenin
Názvy a značky prvků Druhy vzorců Oxidační číslo Názvosloví oxidů, sulfidů,
halogenidů, hydridů, hydroxidů, bezkyslíkatých kyselin a jejich solí, kyslíkatých kyselin a jejich solí, koordinačních sloučenin
Popíše soustavy látek Vysvětlí rozdíly mezi chemicky
čistou látkou a směsí Rozliší druhy směsí Vymezí pojmy chemický prvek a
chemická sloučenina, atom, molekula, ion
OBECNÁ CHEMIE
Látky a soustavy látek
Soustavy látek Směs, chem. čistá látka Druhy směsí (homogenní,
heterogenní), druhy heterogenních směsí, homogenní směsi = roztoky
Pojmy - chemický prvek, chemická
188
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématasloučenina, atom, molekula, ion
Zapíše symboly fyzikálních veličin a jejich jednotky
Vysvětlí pojem látkové množství Definuje jednotku mol Užívá definiční rovnice
jednotlivých veličin a jejich pomocí řeší jednoduché příklady
Vyhledává hodnoty chemických veličin v tabulkách, odečítá je z grafu nebo schémat
Provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení praktických problémů
Důležité veličiny a základní výpočty v chemii
Symboly základních fyzikálních veličin v soustavě SI
Jednotky veličin Látkové množství, mol Molární hmotnost a molární
objem Hmotnostní a objemový zlomek Avogadrova konstanta Molární koncentrace Hodnoty základních chemických
veličin, chemické tabulky Příklady
Popíše složení atomu Vymezí rozdíly mezi pojmy nuklid,
izotop, izobar Rozliší protonové, nukleonové a
neutronové číslo
Stavba atomu
Stavba atomu - jádro, obal Pojmy - nuklid, izotop, izobar Protonové, nukleonové,
neutronové číslo Radioaktivita - přirozená, umělá
189
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Vysvětlí pojem radioaktivita a
rozdíl mezi přirozenou a umělou radioaktivitou
Charakterizuje typy radioaktivního záření
Zapisuje a doplňuje rovnice jaderných reakcí
Popíše různé modely atomů Vymezí pojem orbital, rozliší jejich
druhy a tvary Vymezí význam a hodnoty
hlavního, vedlejšího, magnetického a spinového kvantového čísla
Zapíše elektronovou konfiguraci prvků a iontů podle platných pravidel, pomocí symbolů a rámečků
Využívá znalosti o částicové struktuře látek a chemických vazbách k předvídání fyzikálně – chemických vlastností látek a jejich chování v chemických reakcích
Typy radioaktivního záření Rovnice jaderných reakcí Modely atomů Orbitaly - druhy, tvary Kvantová čísla - hlavní, vedlejší,
magnetické, spinové Elektronová konfigurace prvků,
iontů - pravidla o zaplňování orbitalů elektrony
190
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Vysvětlí pojmy perioda a skupina v PSP
Formuluje periodický zákon Klasifikuje prvky na s, p, d a f, nepřechodné, přechodné, vnitřně
přechodné, kovy, nekovy a polokovy
Předvídá vlastnosti prvků a jejich chování v chemických procesech na základě poznatků o periodické soustavě prvků
Periodická soustava prvků
Periodická soustava prvků - uspořádání, periodický zákon, klasifikace prvků
Vymezí podmínky vzniku chemické vazby
Rozliší druhy chemických vazeb - kovalentní, koordinačně kovalentní, iontová, kovová
Vysvětlí pojmy délka vazby, vazebná a disociační energie
Pomocí elektronegativity vysvětlí polaritu chemické vazby
Určí vaznost jednotlivých atomů Zapíše základní a excitovaný stav
Chemická vazba a vlastnosti látek Vznik, typy, délka, vazebná a
disociační energie, vazba sigma a pí
Polarita chemické vazby Slabší vazebné interakce Vaznost atomů Základní a excitovaný stav atomu Krystaly - atomové, molekulové,
iontové a kovové Fyzikální vlastnosti látek - Tt, Tv,
vedení elektrického proudu,
191
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataatomu
Vymezí rozdíly mezi jednotlivými typy krystalů
Vysvětlí fyzikální vlastnosti látek pomocí jejich struktury
rozpustnost
Definuje pojmy chemická reakce, rovnice, reaktanty, produkty
Zapíše chemickou reakci a určí její typ
Vypočítá hmotnosti látek a objemy plynů z chemické reakce
Objasní podstatu reakce redoxní, protolytické, komplexotvorné a srážecí
Vyčíslí redoxní reakci s použitím pravidla o zachování druhů atomů a
pravidel pro vyčíslování
Chemický děj a jeho zákonitosti
Chemické reakce, rovnice Reaktanty, produkty Rozdělení reakcí v anorganické
chemii Výpočty z chemických rovnic Redoxní reakce, vyčíslování
chemických rovnic Protolytické reakce Komplexotvorné reakce Srážecí reakce
Vysvětlí pojem reakční teplo Klasifikuje chemické reakce na
exotermické a endotermické
Tepelné změny při chemických reakcích
Termochemie Reakční teplo Endotermické a exotermické
192
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Aplikuje termochemické zákony při
výpočtu reakčního tepla z termochemických rovnic
reakce Termochemické zákony Výpočty
Uvede faktory ovlivňující rychlost reakce (koncentrace látek, teplota, tlak, katalyzátor - pozitivní, negativní)
Zapíše kinetickou rovnici chemické reakce
Vysvětlí působení katalyzátorů a katalyzátorových jedů
Vymezí pojmy homogenní a heterogenní katalýza
Vysvětlí pojem chemická rovnováha v soustavě
Zapíše vztah pro chemickou rovnováhu dané reakce
Vypočítá hodnotu rovnovážné konstanta Kc
Vysvětlí pojem akce a reakce v
Rychlost chemických reakcí a chemická rovnováha
Reakční kinetika - rychlost chemických reakcí a faktory, které ji ovlivňují
Aktivační energie, aktivovaný komplex
Kinetická rovnice chemické reakce Katalyzátory, katalyzátorové jedy,
katalýza homogenní, heterogenní Rovnovážná konstanta Princip akce a reakce Faktory ovlivňující rovnovážné
složení směsi Elektrolýza Teorie kyselin a zásad Disociační konstanta, síla kyselin a
193
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématachemické rovnováze
Posoudí vliv faktorů na chemickou rovnováhu (koncentrace látek, teplota, tlak)
Vymezí pojem elektrolytická disociace, slabý a silný elektrolyt
Vysvětlí teorii kyselin a zásad podla Arrhenia a Bronsteda
Definuje disociační konstantu kyseliny KA a zásady KB
Porovná sílu kyselin a zásad podle hodnot disociačních konstant
Vysvětlí průběh protolytického děje
Vyznačí konjugované páry Vymezí pojmy amfoterní látka,
amfion, autoprotolýza Zapíše rovnici autoprotolýzy vody Definuje iontový součin vody Kv a
pH Klasifikuje roztoky podle hodnoty
pH Vypočítá pH roztoků z koncentrace
H3O+ a OH-
Vysvětlí podstatu hydrolýzy solí
zásad Protolytický děj, konjugované páry Amfoterní látka, amfion,
autoprotolýza, iontový součin vody pH - roztoky kyselé, neutrální,
zásadité, výpočet pH Hydrolýza solí Oxidace, redukce, oxidační a
redukční činidlo Becketovova elektrochemická řada
napětí
194
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Definuje pojmy oxidace a redukce,
oxidační a redukční činidlo Porovná podle Becketovovy řady
schopnost prvků tvořit kationty
Využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin
Předvídá průběh typických reakcí anorganických sloučenin
Vysvětlí stavbu atomů obou prvků Vymezí výskyt prvků v přírodě Určí fyzikální a chemické vlastnosti
obou prvků Zapíše rovnice přípravy a výroby
prvků Rozdělí oxidy podle jejich
charakteru Rozdělí druhy vod, vysvětlí
strukturu molekuly vody Charakterizuje tvrdost vody Rozdělí hydridy do skupin Vysvětlí vlastnosti peroxidu vodíku Popíše vznik ozonu, význam
ANORGANICKÁ CHEMIE
Vodík, kyslík a jejich sloučeniny
Stavba atomu Výskyt Fyzikální a chemické vlastnosti Příprava, výroba, použití Oxidy – rozdělení Voda – druhy, struktura, vlastnosti,
tvrdost Hydridy Peroxid vodíku Ozon – výskyt, vznik, vlastnosti
195
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataozonové vrstvy
Zapíše značkami vzácné plyny, jejich elektronovou konfiguraci
Vysvětlí jejich stabilitu Určí složení vzduchu, výrobu
vzácných plynů
p6- prvky, vzácné plyny, 18. skupina
Výskyt Výroba Vlastnosti Použití
Zapíše značkami, jejich elektronovou konfiguraci
Vysvětlí jejich velkou reaktivitu Zapíše reakcemi výrobu a přípravu Zapíše vzorci sloučeniny Popíše vlastnosti významných
sloučenin
p5 – prvky, halogeny, 17. skupina
Výskyt Vlastnosti Příprava, výroba, použití Sloučeniny – halogenovodíky,
halogenidy, oxidy, kyslíkaté kyseliny a jejich soli
Zapíše chalkogeny značkami, jejich elektronovou konfiguraci, vysvětlí reaktivitu
Zapíše vzorci příkladu výskytu síry
p4 – prvky, chalkogeny, 16. skupina
Síra – výskyt, vlastnosti, výroba, použití
Sloučeniny síry – sulfan, sulfidy,
196
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématave sloučeninách
Popíše způsob získávání a využití síry
Zapíše vzorci sloučeniny síry Určí vlastnosti sloučenin síry Popíše způsob přípravy sulfanu Popíše výrobu kyseliny sírové Zapíše a vyčíslí chemické reakce
chalkogenů Vysvětlí vliv oxidu siřičitého na
životní prostředí
kyseliny, soli kyselin, kamence
Zapíše prvky chemickými značkami a jejich elektronovou konfiguraci
Uvede výskyt v přírodě Určí fyzikální a chemické vlastnosti Vymezí způsob získávání prvků a
jejich využití Zapíše vzorci sloučeniny Popíše výrobu amoniaku a kyseliny
dusičné Zapíše a vyčíslí rovnice reakcí Vysvětlí vliv oxidů dusíku na životní
p3 - prvky, 15. skupina
Dusík – výskyt, vlastnosti, příprava, výroba, použití
Sloučeniny dusíku – výroba, vlastnosti
Fosfor – výskyt, vlastnosti Sloučeniny fosforu
197
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témataprostředí
Vymezí rozdílné vlastnosti kovů, polokovů a nekovů
Zapíše prvky chemickými značkami, jejich elektronovou konfiguraci
Vysvětlí alotropii uhlíku a cínu Zapíše vzorce sloučenin Vysvětlí postup výroby skla,
porcelánu, keramiky Rozliší druhy skel podle složení Zapíše a vyčíslí rovnice reakcí
p2 – prvky, 14. skupina
Vlastnosti nekovů (uhlík), polokovů (křemík) a kovů (cín, olovo) Uhlík – výskyt, alotropie,
vlastnosti, použití, sloučeniny Křemík – výskyt, příprava, výroba,
vlastnosti, sloučeniny Výroba skla, druhy, porcelán,
keramika Cín – výskyt, vlastnosti,
alotropie,výroba, použití Olovo – výskyt, vlastnosti, výroba,
použití, sloučeniny
Zapíše prvky chemickými značkami, jejich elektronovou konfiguraci
Vymezí pojem aluminotermie, její využití v praxi
Zapíše vzorce sloučenin Zapíše a vyčíslí rovnice reakcí
p1 – prvky, 13. skupina
Bor – výskyt, vlastnosti, použití, sloučeniny
Hliník – výskyt, vlastnosti, výroba, aluminotermie, sloučeniny
198
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Zapíše prvky chemickými značkami, elektronovou konfiguraci
Vysvětlí velkou reaktivitu prvků Určí iontovou vazbu ve
sloučeninách na základě rozdílné elektronegativity
Vysvětlí princip elektrolýzy Zapíše vzorce sloučenin Zapíše a vyčíslí rovnice reakcí
s1 – prvky, 1. skupina
Sodík, draslík – výskyt, vlastnosti, sloučeniny
Iontová vazba Elektrolýza
Zapíše prvky chemickými značkami, jejich elektronovou konfiguraci
Zapíše vzorce sloučenin Zapíše a vyčíslí rovnice reakcí Vysvětlí význam některých
sloučenin pro tvrdost vody Rozliší přechodnou trvalou tvrdost
vody, jejich odstranění Vysvětlí krasové jevy Zapíše vznik páleného a hašeného
s2 – prvky, 2. skupina
Hořčík, vápník – výskyt, vlastnosti, sloučeniny
Tvrdost vody Krasové jevy Využití sloučenin vápníku ve
stavebnictví
199
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématavápna
Vysvětlí princip tvrdnutí malty, betonu, sádry
Zapíše chemickými značkami nebo vzorci a pojmenuje d – prvky, jejich sloučeniny a některé vybrané koordinační sloučeniny
Uvede významné rudy Uvede příklady využití sloučenin Zapíše a vyčíslí chemické rovnice
d- prvky, 3. – 12. skupina, přechodné prvky
Výskyt, vlastnosti, použití a důležité sloučeniny d – prvků (triáda Fe, skupina Cu, skupina Zn, Mn, skupina Cr
Koordinační sloučeniny Beketovova elektrochemická řada
napětí Výroba železa
Uvede významné vlastnosti a použití některých prvků
f - prvky, vnitřně přechodné prvky
Lanthanoidy Aktinoidy Vlastnosti, použití
Zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin
Aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při
ORGANICKÁ CHEMIE
Obecné vlastnosti uhlíku v organických sloučeninách
Základní principy organického názvosloví
200
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématapopisu sloučenin s možností využití triviálních názvů
Charakterizuje základní skupiny organických sloučenin
Aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkladech
Zapíše vzorci a pojmenuje významné zástupce organických sloučenin
Zhodnotí surovinové zdroje organických sloučenin
Popíše způsoby zpracování uhlí, ropy a zemního plynu
Zhodnotí využití organických sloučenin v praxi
Charakterizuje vliv organických sloučenin na životní prostředí
Uhlovodíky a jejich klasifikace
Alkany – fyzikální a chemické vlastnosti, příprava, přehled, použití
Cykloalkany – vlastnosti, přehled Alkeny – fyzikální a chemické
vlastnosti, důkaz, příprava, přehled, použití
Alkadieny – přehled, použití Alkyny – fyzikální a chemické
vlastnosti, příprava, přehled, použití
Areny – fyzikální a chemické vlastnosti, získávání, přehled, použití areny s více kondenzovanými jádry
Surovinové zdroje – zpracování uhlí, ropy a zemního plynu
Aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů
Deriváty uhlovodíků a jejich klasifikace
Přehled charakteristických skupin Halogenderiváty – výskyt,
vlastnosti, přehled, použití, vliv na životní prostředí (DDT, freony, PCB
201
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Charakterizuje základní skupiny derivátů uhlovodíků a jejich
významné zástupce Zhodnotí jejich využití v praxi a
případný vliv na životní prostředí Aplikuje znalosti o průběhu
organických reakcí na konkrétních příkladech
= polychlorované bifenyly)
Dusíkaté deriváty :
nitro,nitroso – názvosloví, příprava, vlastnosti, přehled, použití
aminoderiváty – názvosloví, vlastnosti, přehled
Kyslíkaté deriváty :
hydroxyderiváty – alkoholy, fenoly, názvosloví, vlastnosti, příprava, výroba, přehled, použití
ethery – názvosloví, vlastnosti, příprava, přehled
karbonylové sloučeniny – aldehydy, ketony, chinony, názvosloví, vlastnosti, přehled použití
karboxylové kyseliny – názvosloví, vlastnosti, přehled, použití
funkční deriváty KK – rozdělení, přehled zástupců, význam
substituční deriváty KK – rozdělení,
202
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématapřehled zástupců, význam
organické deriváty kyseliny uhličité
Klasifikuje heterocykly podle velikosti kruhu
Popíše strukturu a vlastnosti Popíše praktické použití
heterocyklických sloučenin
Heterocyklické sloučeniny
Rozdělení, výskyt, význam
Prezentuje příklady výrobků z plastů a syntetických vláken
Popíše jejich klady a zápory Vysvětlí vliv na životní prostředí
Syntetické makromolekulární látky
Rozdělení polymerů, vlastnosti, přehled, využití
Rozdělí běžně používaná léčiva do skupin podle účinku a uvede zástupce každé skupiny
Popíše konkrétní příklady pesticidů (DDT, HCH,…) a vysvětlí jejich negativní působení na životní prostředí
Popíše tenzidy a vysvětlí vliv
Léčiva, pesticidy, barviva a detergenty
Léčiva – rozdělení, popis běžně používaných léčiv
Pesticidy – příklady pesticidů (DDT, HCH…)
Barviva – příklady barviv, používaných v průmyslu
Detergenty – složení, účinky
203
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématastruktury na prací a čistící účinky tenzidů
Vysvětlí vliv tenzidů na životní prostředí
Objasní strukturu a funkce lipidů nezbytné pro důležité chemické procesy probíhající v organismech
Charakterizuje základní typy Používá vzorce a názvy Vysvětlí způsob a podstatu
zpracování tuků a olejů Popíše výrobu mýdla
BIOCHEMIE
Lipidy
Význam, rozdělení, vlastnosti, vzorce
Glyceridy - rozdělení, výskyt, vlastnosti
Ztužování tuků Vysychání olejů Výroba mýdla Mastné kyseliny Vosky – rozdělení, použití Složené lipidy – rozdělení, význam Ztužování tuků Vysychání olejů Výroba mýdla Mastné kyseliny
Objasní strukturu a funkce
Sacharidy
Význam, vlastnosti
204
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématasacharidů nezbytné pro důležité chemické procesy probíhající v organismech
Vyjadřuje strukturu pomocí Fischerových, Tollensových a Haworthových vzorců
Vysvětlí optickou izomerii Rozliší monosacharidy,
oligosacharidy a polysacharidy a uvede významné zástupce
Rozdělení, druhy vzorců
Objasní strukturu a funkce proteinů nezbytné pro důležité chemické procesy probíhající v organismech
Používá vzorce vybraných aminokyselin
Charakterizuje esenciální a neesenciální aminokyseliny
Popíše peptidickou vazbu Klasifikuje bílkoviny a uvede
významné zástupce
Proteiny
Funkce v organismu, rozdělení Přehled aminokyselin Vlastnosti Přehled bílkovin
Metabolismus
205
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Charakterizuje základní
metabolické procesy a jejich význam
Rozliší děj anabolický a katabolický
Lipidy Sacharidy Proteiny
Popíše a rozliší strukturu nukleových kyselin
Objasní význam DNA a RNA v organismu
Vysvětlí fáze proteosyntézy – replikace, transkripce, translace
Nukleové kyseliny
Struktura Význam DNA a RNA v organismu Proteosyntéza
Objasní strukturu a funkce nezbytné pro důležité chemické procesy probíhající v organismech
Uvědomuje si toxicitu a negativní účinky návykových látek
Enzymy, vitamíny, hormony a alkaloidy
Enzymy – přehled, funkce Vitamíny – přehled, fukce Hormony – přehled, funkce Alkaloidy – přehled, výskyt, účinky
206
207
5.11 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODAVZDĚLÁVACÍ OBOR – FYZIKAVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – FYZIKA
5.11.1 Charakteristika předmětu
5.11.1.1 Obsahové vymezení
Vyučovací předmět fyzika vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Fyzika z RVP G. Ve všech ročnících pak rozvíjí průřezové téma „Osobnostní a sociální výchova“ z RVP G.
5.11.1.2 Časové vymezení
1. ročník - 2 hodiny týdně2. ročník - 2 hodiny týdně3. ročník - 2 hodiny týdně4. ročník - 1 hodina týdně
5.11.1.3 Organizační vymezení
Učivo je realizováno částečně frontální výukou, částečně aktivními moderními metodami výuky (pokusy, skupinová práce, vyhledávání na internetu, …)
Hodnocení žáků a zjišťování jejich znalostí se provádí formou ústního zkoušení, krátkých písemných prací na konci tematického celku a formou testů. Během studia žáci rovněž vypracovávají seminární práce na dané téma.
Nedílnou součástí výuky jsou i exkurze a návštěvy akcí s poznávací tematikou (elektrárny, planetárium, muzea,…).
Fyzika zahrnuje zejména tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova
5.11.2 Výchovné a vzdělávací strategie
Výchovné a vzdělávací postupy směřují k utváření klíčových kompetencí vycházejících ze strategií popsaných na úrovni školy. Z nich jsou pak ve fyzice nejčastěji využívány tyto:
208
5.11.2.1 Kompetence k učení
Učitel:
Vede studenty k samostatnosti, nechá studenty samostatné práce promýšlet a případně i zrealizovat
Zařazuje do výuky práci s chybou, vede studenty k odhalování záměrných chyb ve výkladu či v řešení příkladu
Vede studenty k odhalování chyb ve využívání daných poznatků v praxi (nechá studenty srovnávat výsledek jejich měření či výpočtu s ověřenou fyzikální skutečností).
Vhodně motivuje studenty k učení praktickými ukázkami daného učiva (pokusy, filmy, exkurze …)
5.11.2.2 Kompetence k řešení problémů
Učitel:
Vede studenty k využívání učiva z jiných předmětů a uplatnění probírané látky v jiných předmětech (přetransformování problému do matematické podoby)
Vede studenty k volbě správného postupu řešení a k vyrovnání se s prvotním neúspěchem
Vede studenty k používání jednoduchých a jednoznačných výrazových prostředků, které slouží ke zjednodušení řešeného problému
Vede studenty k tvořivosti a samostatnému řešení určitých problémů Využívá samostatné práce k tomu, aby si studenti nacvičili rozebírání
problému a stanovení cíle práce
5.11.2.3 Kompetence komunikativní
Učitel:
Vyžaduje používání správné a přesné terminologie Vyžaduje přesnost verbální i psanou, včetně symbolických a grafických
vyjádření informací různého typu Vyžaduje při řešení úloh a problémů vysvětlení pomocí fyzikálních zákonů
5.11.2.4 Kompetence sociální a personální
Učitel:
Využívá práci ve dvojicích či ve skupině Vyžaduje dodržování stanovených pravidel při práci i při provozu učebny
5.11.2.5 Kompetence občanská
Učitel:
Vede studenty k zodpovědnosti a ochotě pomoci ostatním
209
Vede studenty k tomu, aby sledovali události, jevy, děje a vnímali novinky vědy a techniky
5.11.2.6 Kompetence k podnikavosti
Učitel:
Vede studenty k cílevědomé a zodpovědné volbě profesního zaměření Vede studenty k tvořivosti a samostatnému řešení určitých problémů
210
FYZIKA
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Vyjmenuje druhy jednotek, správně je rozlišuje, označuje a převádí
Dokáže znázorňovat vektorové veličiny a graficky určit jejich výslednici. V jednotlivých případech dokáže určit i její velikost
Fyzikální veličiny a jejich měření
Soustava SI Druhy fyzikálních veličin Absolutní a relativní odchylka
měření
Dokáže určit druh pohybu a správně ho matematicky popsat
Používá správných vztahů pro základní typy pohybů
Zapíše funkční závislosti pro dráhu, rychlost a zrychlení
Kinematika pohybu
Vztažná soustava, poloha, změna polohy tělesa
Hmotný bod - dráha, čas, rychlost, zrychlení
Pohyb rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a zpomalený, volný pád
Pohyb rovnoměrně kruhový
Graficky určí výslednici sil (v jednotlivých případech i výpočtem)
Rozkládá tíhu na nakloněné rovině
Dynamika pohybu
Hmotnost, síla, tlak, tlaková a třecí síla
Inerciální a neinerciální vztažná
211
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Vymezí důsledky zákona síly Definuje co je hybnost tělesa a
impuls síly Definuje co je homogenní pole Vysvětlí rozdíl mezi gravitační a
tíhovou silou (zrychlením) Zapíše zákon zachování hybnosti a
dokáže ho aplikovat Orientuje se v pojmech práce,
výkon, energie, účinnost Definuje zákon zachování energie,
dokáže řešit jednoduché úlohy z praxe
Skládá a rozkládá síly a tuto znalost užívá k řešení rovnováhy na páce
Rozlišuje mezi tlakem a tlakovou silou, aplikuje na hydraulický lis
Využívá Archimédův zákon Řeší jednoduché úlohy na ustálená
proudění kapalin
soustava Hybnost tělesa, změna hybnosti Newtonovy pohybové zákony Energie hmotných bodů - práce,
výkon, energie, účinnost, zákony zachování (hmotnosti, hybnosti, energie)
Gravitační pole - gravitační a tíhová síla, veličiny charakterizující gravitační pole (intenzita, potenciál), pohyby těles v gravitačním poli
Mechanika tuhého tělesa - moment síly a dvojice sil, těžiště, rovnovážná poloha
Mechanika kapalin - hydrostatika - tlak, tlaková síla, Pascalův zákon, vztlaková síla, Archimédův zákon, plování těles
Mechanika kapalin - hydrodynamika - proudění tekutin, rovnice kontinuity, rovnice Bernoulliova, přetlak, podtlak
Molekulová fyzika a termika
212
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Popíše experimentální důkazy
částicové stavby látek Rozlišuje Celsiovu a
termodynamickou teplotní stupnici
Převádí jednotky teploty Používá I. termodynamickou větu
Kinetická teorie stavby látek – charakter pohybu a vzájemných interakcí částic v látkách různých skupenství
Termodynamická a Celsiova teplotní stupnice
Vnitřní energie a její změna, přenos energie
Práce, teplo, měrná tepelná kapacita
I. a II. věta termodynamická Molární veličiny
Používá různá vyjádření stavové rovnice
Vyjmenuje stavové veličiny (molární veličiny)
Aplikuje poznatky při objasnění chodu základních typů motorů
Struktura a vlastnosti plynů
Stavová rovnice, molární veličiny Děje v plynech Kruhový děj
Kvalitativně rozebere druhy
Struktura a vlastnosti pevných látek
213
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata deformace a křivku deformace
Využívá Hookův zákon Normálové napětí
Hookův zákon Teplotní délková a objemová
roztažnost
Dokáže popsat povrchové a kapilární jevy v kapalině
Vypočítá kapilární tlak Pracuje se vztahy pro teplotní
roztažnost
Struktura a vlastnosti kapalin
Povrchové napětí Povrchová energie Kapilární jevy Teplotní roztažnost
Kvalitativně i kvantitativně rozebere změny skupenství látek
Změny skupenství látek
Skupenské a měrné skupenské teplo
OSV 2
Dokáže popsat vlastnosti
elektrického náboje Používá Coulombův zákon,
správně pracuje s charakteristikami elektrického pole
Vypočítá kapacitu kondenzátoru
Elektrostatika
Elektrický náboj, elektrické pole a jeho zachování
Coulombův zákon Veličiny charakterizující elektrické
pole (intenzita, potenciál, napětí, kondenzátor, kapacita)
214
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Objasní podmínky vzniku proudu, objasní pojem proud i proud jako fyzikální veličinu
Vypočítá celkový elektrický odpor části obvodu, energii a výkon stejnosměrného proudu
Objasní funkci přechodu PN a princip činnosti polovodičové diody
Rozlišuje svorkové a elektromotorické napětí,
Správně aplikuje Ohmův zákon pro část obvodu a uzavřený obvod
Elektrický proud v látkách a v kovech
Elektrický proud Elektrický odpor Napětí Zapojování rezistorů
(kondenzátorů) Energie a výkon elektrického
proudu Ohmův zákon (v elektrolytech, v
polovodičích, v plynech a ve vakuu, polovodičová dioda)
Vedení elektrického proudu
Pracuje s Ampérovým a Flemingovým pravidlem
Zakreslí průběh pole magnetů a vodičů s proudem
Řeší úlohy pomocí Faradayova a Lenzova zákona
Magnetické pole
Magnetická síla, magnetická indukce
Pole magnetů a vodičů s proudem Indukované napětí Faradayův a Lenzův zákon
elektromagnetické indukce Indukčnost cívky
215
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Objasní podstatu a výrobu střídavého proudu
Vysvětlí činnost elektromotoru a transformátoru
Střídavý proud
Harmonické střídavé napětí a proud, frekvence
Veličiny charakterizující střídavý proud a napětí
Výkon střídavého proudu Generátor, elektromotor,
transformátor
Popíše harmonický kmitavý pohyb Pracuje s rovnicí okamžité výchylky Objasní vznik postupné a stojaté
vlny Definuje základní charakteristiky
zvuku Vysvětlí jevy ozvěna a dozvuk
Mechanické kmitání a vlnění
Kmitání mechanického oscilátoru, perioda, frekvence
Síla pružnosti Těleso zavěšené na pružině Matematické kyvadlo Mechanické vlnění - postupné
podélné a příčné Stojaté vlnění - vlnová délka,
frekvence, rychlost Zvuk - hlasitost, intenzita
Vysvětlí děje v oscilačním obvodu Popíše vznik elektromagnetického
Elektromagnetické kmitání a vlnění
Elektromagnetický oscilátor - přeměny energie
216
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata vlnění Thomsonův vztah, vlastní a nucené
kmity, rezonance Vznik elektromagnetického vlnění Elektromagnetická vlna
Definuje současný názor na podstatu světla
Popíše základní vlnové vlastnosti světla
S využitím indexu lomu řeší příklady na odraz a lom světla
Popíše difrakci světla a ví, kdy nastává lom ke kolmici a od kolmice
Popíše interferenci světla na planparalelní vrstvě
Řeší graficky i výpočtem příklady na zobrazení odrazem i lomem
Využívá znaménkovou konvenci Popíše oko z fyzikálního hlediska Charakterizuje vady oka a umí řešit
základní příklady na jejich odstranění
Optika
Vlnové vlastnosti světla - světlo a jeho vlnově - částicový charakter, šíření a rychlost světla v různých prostředích, optické spektrum, odraz a lom světla, index lomu, interference a disperze světla
Optické zobrazování - zobrazení odrazem a lomem, zrcadla (rovinná, kulová), čočky (spojky, rozptylky), zobrazovací rovnice, optická mohutnost, příčné zvětšení, oko jako optická soustava - vady oka a jejich odstranění, zorný úhel, lupa
217
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Umí vysvětlit princip zvětšení
zorného úhlu
Vyjmenuje základní vlastnosti elektromagnetického záření
Elektromagnetické záření
Elektromagnetické spektrum Infračervené a ultrafialové záření Rentgenové záření Fotometrické veličiny
Vysvětlí vlnově-částicový charakter světla, vypočítá energii fotonu
Popíše model atomu vodíku Popíše princip činnosti laseru, zná
princip Rutherfordova pokusu Posoudí stabilitu jader pomocí
vazební energie Provede energetickou bilanci
jaderné reakce Popíše syntézu a štěpnou reakci a
zná jejich využití Vypočítá stáří vzorku a jeho
poločas rozpadu Uvede přehled druhů
radioaktivního záření a zná jejich
Fyzika mikrosvěta
Kvanta a vlny - foton a jeho energie, korpuskulárně-vlnová povaha záření a mikročástic, vnější fotoelektrický jev - Einsteinova rovnice fotoefektu
Atomy - fyzika atomového obalu (kvantování energie a elektronů v atomu, spontánní a stimulovaná emise, laser)
Atomy - fyzika atomového jádra (objev atomového jádra, jaderné síly, vazební energie jádra, hmotnostní schodek, jaderná energie, syntéza a štěpení jader, řetězová reakce, jaderný reaktor,
218
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata vlastnosti přirozená a umělá radioaktivita,
radioaktivní záření, zákon radioaktivní přeměny)
Vysvětlí základní pojmy speciální teorie relativity
Definuje Einsteinův vztah mezi energií a hmotností tělesa
Speciální teorie relativity
Relativnost pohybu Einsteinův princip relativity a stálé
rychlosti světla ve vakuu Relativnost současnosti, kontrakce
délky, synchronizace hodin a dilatace času
Základní pojmy relativistické dynamiky
219
220
5.12 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACEVZDĚLÁVACÍ OBOR – MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACEVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
5.12.1 Charakteristika předmětu
5.12.1.1 Obsahové vymezení
Předmět vzniká ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace z RVP G V hodinách je kladen důraz na soustavné procvičování probíraného učiva Studenti jsou při tom nuceni vysvětlovat svůj postup při řešení úlohy či
problému Učitelé vedou studenty k systematičnosti a vytrvalosti při hledání správného
a úplného řešení Důležitou složkou výuky musí být objasňování procesu matematizace,
abstrakce a generalizace vztahu a funkce deduktivního a induktivního myšlení
Vhodně volené historické poznámky o vzniku a vývoji matematiky
5.12.1.2 Časové vymezení
1. ročník - 3 hodiny týdně2. ročník - 4 hodiny týdně3. ročník - 4 hodiny týdně4. ročník - 3 hodiny týdně
5.12.1.3 Organizační vymezení
V hodinách se využívají různé formy vyučování a různé způsoby ověřování znalostí (skupinové vyučování, soutěže)
V každém pololetí se konají dvě písemné zkoušky na konci každého čtvrtletí Ve 4. ročníku se píše jedna dvouhodinová písemná práce Učitel ukládá podle potřeby krátké kontrolní práce (většinou na konci
tematického celku) Pozornost je věnována zapojování studentů do matematických soutěží
(matematický klokan, matematická olympiáda)
Matematika zahrnuje zejména tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova
221
5.12.2 Výchovné a vzdělávací strategie
5.12.2.1 Kompetence k učení
Učitel:
Prokládá výklad názornými příklady Zařazuje do vyučování práci s chybou Vede studenty k odhalování záměrných chyb ve výkladu či v řešení úlohy Vhodně zadává domácí úkoly a pomocí nich umožňuje studentům kontrolu
připravenosti a vlastní úspěšnosti Zařazuje do výuky vhodné slovní úlohy a posiluje tím vazbu probíraného
učiva s reálným světem a reálnou skutečností
5.12.2.2 Kompetence k řešení problémů
Učitel:
Volí v hodinách úlohy, které lze algoritmizovat Vytváří ve spolupráci se studenty algoritmy řešení, které pak slouží jako
vzor pro řešení úloh odborných Upozorňuje studenty na chyby a chybné postupy, kterých se mohou při
řešení dopustit, ukazuje jim možné metody odstranění, zdůrazňuje studentům nutnost systematičnosti práce a účelnost či nutnost zkoušky
Odvozuje se studenty vzorce a podporuje jejich odvozování během řešení úloh
Zařazuje do hodin práci s tabulkami, přehledy vzorců Pomocí vodných úloh ukazuje a společně se studenty hledá různé metody
řešení související s různými oblastmi matematiky (algebraické a geometrické řešení,…)
Vede studenty k využívání matematických modelů, náčrtků při řešení úloh Nutí studenty hledat všechna možná řešení, dbá na úplnost odpovědi
5.12.2.3 Kompetence komunikativní
Učitel:
Nutí studenty komentovat a odůvodňovat postup při řešení úloh v lavici, u tabule
Vede studenty, aby vysvětlili svou strukturu řešení a aby jasně formulovali závěr
Vede studenty k využívání tabulek a grafů při řešení problémů nebo při vyjádření svých myšlenek
5.12.2.4 Kompetence sociální a personální
Učitel:
222
Vede diskuzi při řešení úlohy, dbá přitom na respektování i nesprávných názorů
Volí přiměřeně náročné úlohy pro různé skupiny studentů Oceňuje studenty, kteří se dovedou konkrétně zeptat na nejasnost či
problém Podporuje vhodnou vzájemnou pomoc studentů při řešení úloh
223
MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Dokáže správně vytvořit výrok Užívá správně logické spojky Určí pravdivostní hodnotu
složeného výroku pomocí pravdivostní tabulky
Užívá správně kvantifikátory
Výroková logika
Výrok Konjunkce, disjunkce, implikace,
ekvivalence, negace výroků Pravdivostní tabulka Kvantifikátory
Operuje s množinami Operuje s intervaly jako s příklady
množin
Teorie množin
Množiny Průnik, sjednocení, inkluze,
rovnost, rozdíl množin Číselné množiny Intervaly
Rozliší správný a nesprávný úsudek Rozliší definici a větu, rozliší
předpoklad a závěr věty
Důkazy v matematice
Definice, věta, úsudek Důkaz přímý, nepřímý Důkaz sporem Důkaz matematickou indukcí
Dokáže určit prvky číselných
Číselné obory
Obor čísel přirozených, celých,
224
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata množin
Aplikuje znaky dělitelnosti Určí prvočíselný rozklad Určí největší společný dělitel a
nejmenší společný násobek
racionálních a reálných Znaky dělitelnosti Prvočísla, čísla složená Největší společný dělitel, nejmenší
společný násobek Mocniny a odmocniny
Sečte, odečte, vynásobí a vydělí polynomy
Rozloží mnohočlen vytýkáním nebo pomocí vzorce
Určí společného dělitele a společný násobek mnohočlenů
Vyjádří neznámou ze vzorce Efektivně pracuje s lomenými
výrazy, určuje definiční obor výrazu
Algebraické výrazy
Mnohočleny a operace s nimi Vzorce Úpravy výrazů Úpravy a zjednodušování
lomených výrazů
Algebraicky i graficky řeší lineární rovnice a nerovnice a jejich soustavy
Řeší lineární rovnice a nerovnice s absolutními hodnotami
Rovnice a nerovnice
Lineární rovnice a nerovnice a jejich soustavy
Lineární rovnice a nerovnice s absolutními hodnotami (definice absolutní hodnoty reálného čísla a
225
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Řeší rovnice a nerovnice v
součinovém a podílovém tvaru Využívá ekvivalentních úprav a
chápe nutnost anulování při řešení nerovnic
Řeší kvadratické rovnice rozkladem, diskutuje řešitelnost, řeší kvadratické nerovnice
Řeší rovnice s neznámou pod odmocninou, chápe nutnost zkoušky
Řeší jednoduché slovní úlohy sestavením rovnice nebo pomocí soustavy lineárních rovnic
její geometrický význam) Rovnice a nerovnice v součinovém
a podílovém tvaru Rovnice a nerovnice s neznámou
ve jmenovateli Kvadratická rovnice a nerovnice Iracionální rovnice - důsledkové
úpravy rovnic Slovní úlohy
Využívá vlastnosti trojúhelníků a čtyřúhelníků
Využívá goniometrických funkcí ostrého úhlu v pravoúhlém trojúhelníku
Planimetrie
Rovinné útvary - obvody a obsahy Shodnost trojúhelníků Podobnost trojúhelníků Euklidovy a Pythagorova věta Goniometrické funkce v
226
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Využívá vlastností úhlů v kružnici Konstruuje trojúhelník či
čtyřúhelník s různě zadanými prvky
pravoúhlém trojúhelníku Množiny bodů dané vlastnosti Úhly v kružnici, obvodový a
středový úhel, Thaletova věta Konstrukční úlohy
Chápe pojmy uspořádaná dvojice, kartézský součin, relace, zobrazení, funkce
Určí definiční obor funkce Dokáže z grafu funkce základní
vlastnosti funkce Z grafu pozná, zda se jedná o
funkci sudou či lichou
Obecné poznatky o funkcích
Pojem funkce, definiční obor a obor hodnot funkce
Základní vlastnosti funkcí (funkce rostoucí a klesající, sudá a lichá, omezená v množině, maximum, minimum funkce, funkce periodická)
Načrtne graf lineární funkce a určí její vlastnosti
Načrtne jednoduché funkce a absolutními hodnotami
Načrtne graf kvadratické funkce a určí její vlastnosti
Načrtne graf lineární lomené funkce a určí její vlastnosti
Funkce I
Funkce lineární, přímá a nepřímá úměrnost
Funkce s absolutními hodnotami - grafy
Funkce kvadratická a její vlastnosti Funkce lineární lomená Funkce mocninné Mocniny s celočíselným a
227
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Načrtne graf mocninné funkce a
určí její vlastnosti Efektivně upravuje výrazy s
racionálními exponenty Upravuje s porozuměním výrazy s
odmocninami Načrtne graf exponenciální funkce
a určí její vlastnosti Odvodí průběh a načrtne graf
logaritmické funkce jako funkce inverzní k exponenciální
Načrtne graf dané logaritmické funkce a určí její vlastnosti
Upravuje výrazy s logaritmy, umí logaritmovat a odlogaritmovat
racionálním exponentem Odmocniny a operace s nimi Funkce exponenciální Inverzní funkce Funkce logaritmická, logaritmus,
věty o logaritmování, logaritmus dekadický a přirozený
Používá vhodné metody při řešení exponenciálních rovnic
Používá vhodné metody při řešení logaritmických rovnic
Rovnice a nerovnice I
Exponenciální rovnice Logaritmické rovnice
Funkce II
228
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Převádí z míry stupňové do
obloukové a naopak Určí základní velikost úhlu ve
stupních i radiánech Odvodí základní hodnoty
goniometrických funkcí pomocí jednotkové kružnice
Načrtne průběh goniometrické funkce a určí její vlastnosti
Efektivně upravuje jednoduché goniometrické výrazy
Velikost úhlu v míře obloukové a v míře stupňové
Orientovaný úhel, zobrazení množiny R do jednotkové kružnice
Goniometrické funkce a jejich vlastnosti
Složená funkce Základní vztahy mezi hodnotami
goniometrických funkcí, součtové vzorce, goniometrické funkce dvojnásobného a polovičního úhlu
Součet a rozdíl hodnot goniometrických funkcí
Řeší goniometrické rovnice, chápe periodicitu a umí převod úhlu z jednoho kvadrantu do druhého
Rovnice a nerovnice II
Goniometrické rovnice
Při řešení trigonometrických úloh využívá Pythagorovy věty, Euklidovy věty, goniometrické funkce jako funkce poměru stran v
Trigonometrie
Sinová věta a její užití Kosinová věta a její užití
229
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata pravoúhlém trojúhelníku
Využívá sinovou a kosinovou větu a řeší pomocí trigonometrie jednoduché planimetrické úlohy
Řeší konstrukční úlohy pomocí shodných zobrazení, pomocí stejnolehlosti
Planimetrie
Shodná zobrazení - osová souměrnost, středová souměrnost, posunutí, rotace
Podobná zobrazení - stejnolehlost Konstrukční úlohy na užití
shodných a podobných zobrazení
Zobrazí rovinný řez hranolu a jehlanu
Zobrazí ve volném rovnoběžném promítání projekci hranolu a jehlanu
Využívá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v prostoru, na základě vlastností třídí útvary
Řeší úlohy na objem a povrch
Stereometrie
Volné rovnoběžné promítání Vzájemné polohy útvarů kolmost přímek a rovin řezy těles metrické vlastnosti útvarů -
vzdálenosti, odchylky Tělesa - objemy a povrchy těles
230
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata hranolu, jehlanu, válce a kužele
Formuluje a zdůvodňuje vlastnosti posloupností
Řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o posloupnostech
Interpretuje složené úrokování, aplikuje geometrickou posloupnost (a exponenciální funkci) ve finanční matematice
Posloupnosti a řady
Posloupnost, určení posloupnosti Vlastnosti posloupností -
monotónnost, omezenost Aritmetická posloupnost a její užití Geometrická posloupnost a její
užití Finanční matematika Limita posloupnosti Věty o limitách, posloupnost
konvergentní a divergentní Nekonečná geometrická řada, její
součet
Člověk a svět práce
Řeší jednoduché kombinatorické úlohy
Při řešení kombinatorických úloh motivovaných praxí charakterizuje možné případy, vytváří model pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet
Upravuje efektivně výrazy s
Kombinatorika
Elementární kombinační úlohy Variace, permutace, kombinace Faktoriál, kombinační čísla a jejich
vlastnosti Pascalův trojúhelník Binomická věta Permutace a variace s opakováním
231
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata faktoriály a s kombinačními čísly
Řeší úlohy na variace a kombinace s opakováním
Řeší příklady pomocí binomické věty
Matematická indukce
Najde obraz komplexního čísla v Gaussově rovině
Zapíše komplexní číslo v algebraickém tvaru
Převede komplexní číslo v algebraickém tvaru do goniometrického a obráceně, umí určit absolutní hodnotu komplexního čísla
Efektivně provádí operace s komplexními čísly, včetně umocňování a odmocňování
Řeší efektivně lineární rovnice v oboru C
Řeší efektivně kvadratické rovnice v oboru C
Řeší jednoduché binomické rovnice
Komplexní čísla
Množina komplexních čísel C Gaussova rovina Algebraický tvar komplexního čísla Operace s komplexními čísly Číslo komplexně sdružené,
absolutní hodnota komplexního čísla
Goniometrický tvar komplexního čísla
Moievrova věta Řešení lineárních rovnic v C Řešení kvadratických rovnic v C Binomická rovnice
232
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti
Při řešení úloh efektivně využívá pravděpodobnost průniku a sjednocení jevů
Při řešení úloh vhodně využívá pravděpodobnosti jevu opačného
Pravděpodobnost
Náhodný jev a jeho pravděpodobnost
Pravděpodobnost sjednocení jevů Pravděpodobnost průniku jevů Pravděpodobnost jevu opačného Nezávislost jevů
Diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sdělení
Volí a užívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat
Při řešení úloh využívá výpočetní techniku
Statistika
Analýza a zpracování dat Statistický soubor (vážený
aritmetický průměr, medián, modus, percentil, kvartil, směrodatná odchylka, mezikvartilová odchylka)
Užívá vektorů a souřadnic bodů v rovině a v prostoru
Užívá různé způsoby analytického vyjádření přímky v rovině a zná geometrický význam koeficientů
Analytická geometrie v rovině (prostoru)
Vektory a operace s nimi Vektorový součin Parametrické vyjádření přímky,
obecná rovnice a směrnicový tvar přímky
233
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Určí vzájemnou polohu přímek Určí odchylku přímek Určí vzdálenost bodů, bodů od
přímky Řeší metrické úlohy motivované
praxí
Parametrické vyjádření roviny, obecná rovnice roviny
Vzájemná poloha přímek, přímky a roviny, rovin
Odchylka přímek, rovin Vzdálenosti Metrické úlohy
Užívá charakteristické vlastnosti kuželoseček k určení analytického vyjádření
Z analytického vyjádření umí charakterizovat danou kuželosečku
Při řešení analytických úloh na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky aplikuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav
Analytická geometrie kuželoseček
Kružnice, elipsa Hyperbola Parabola Rovnice tečny Vzájemná poloha přímky a
kuželosečky
234
5.13 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – INFORMATIKA A ICTVZDĚLÁVACÍ OBOR – INFORMATIKA A ICTVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – INFORMATIKA A ICT
5.13.1 Charakteristika předmětu
5.13.1.1 Obsahové vymezení
Plně odpovídá charakteristice celé vzdělávací oblasti, neboť je jejím jediným vyučovacím předmětem
Základem předmětu je osvojování charakteristických pojmů, další terminologie a logických algoritmů
Student je veden k samostatnému řešení problému s využitím dostupné techniky
Cílem předmětu informatika a výpočetní technika je získat dovednost při používání ICT technologií a nástrojů a jejich úspěšné používání v osobním životě
5.13.1.2 Časové vymezení
1. ročník - 1 hodina týdně2. ročník - 1 hodina týdně3. ročník - 1 hodina týdně4. ročník - 1 hodina týdně
5.13.1.3 Organizační vymezení
k výuce je využívána učebna výpočetní techniky výuka probíhá částečně frontálním způsobem, k procvičení učiva je
zadávána samostatná práce s možností vyhledávání údajů na internetu a v jiných zdrojích dat
testy probíhají formou písemných testů a praktických testů na PC
Obor Informatika a ICT zahrnuje zejména tato průřezová témata:
Mediální výchova
5.13.2 Výchovné a vzdělávací strategie
5.13.2.1 Kompetence k učení
Učitel:
Předkládá studentům nejrůznější problémové situace, studenti promyslí způsob řešení s využitím vlastního úsudku a zkušeností
235
Podněcujeme studenty k vyhledávání a třídění informací a poznatků, vhodnému k řešení předloženého problému, využití získaných vědomostí a dovedností k dosažení konečného řešení problému
Vede studenty k hodnocení vlastních výsledků a pozitivnímu vztahu k učení Podporuje rozvíjení individuálních dovedností Nabízíme další prostředky a materiály k individuální výuce
5.13.2.2 Kompetence k řešení problémů
Učitel:
Motivuje studenty k rozpoznání problému a vybrání vhodné metody k jeho řešení
Navozuje situace, kdy student řeší problémy samostatně nebo ve skupině Učí studenty obhajovat svoje rozhodnutí Učí studenty rozdělit problém na dílčí části
5.13.2.3 Kompetence komunikativní
Učitel:
Učí studenty naslouchat a respektovat názory druhých Vede studenty k logickému vyjadřování svých myšlenek a názorů a ke
kultivovanému projevu Učí studenty používat prostředky pro komunikaci s okolním světem
5.13.2.4 Kompetence sociální a personální
Učitel:
Učí studenty účinně pracovat ve skupině a pomáhat vytvořit příjemnou atmosféru v týmu
Vede studenty k otevřeným diskuzím ve třídě
5.13.2.5 Kompetence občanská
Učitel:
Vede studenty k ohleduplnosti a umění respektovat názory jiných Pomáhá studentům uvědomovat si svá práva a povinnosti Učí studenty chovat se v zájmu podpory a ochrany zdraví Trvá na respektování zákonů a společenských pravidel
5.13.2.6 Kompetence pracovní
Učitel:
Vyžaduje důsledné plnění předložených úkolů Vede studenty k bezpečnému zacházení s nástroji informačních a
komunikačních technologií, student má přehled o podstatě jejich funkčnosti
236
Seznamuje studenty s pravidly pracovních postupů Vede studenty k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
237
238
INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIEPředpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Popíše oblasti, kterými se zabývá teoretická a aplikovaná informatika, popíše rozdíly mezi nimi
Orientuje se v pojmu informační proces
Informatika
Teoretická informatika Aplikovaná informatika Informační procesy
Orientuje se v základním hardwarovém vybavení počítače
Popíše princip fungování základních příslušenství PC
Počítač a jeho části
Základní schéma počítače Procesor Paměti Princip záznamu na pevný disk Princip záznamu na CD, DVD Princip skeneru Tiskárny Monitory
Operační systémy
239
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Vyjmenuje používané operační
systémy a uvede rozdíly mezi nimi Provádí běžné úkony při práci s OS
MS Windows
Úloha operačního systému v PC Nejpoužívanější OS Základy ovládání MS Windows -
kopírování a přesun souborů, vytváření složek, zástupci, úprava tlačítka START, nastavení plochy, data a času
Vyjmenuje výhody a nevýhody počítačových sítí
Vyjmenuje důvody zabezpečení počítače v síti
Pracuje s poštovním klientem Je seznámen se zásadami
bezpečnosti a slušnosti v rámci sítě internet
Počítačové sítě
Důvody spojování počítačů do sítě Topologie sítí Kabely, konektory Softwarové zajištění sítě -
ovladače, protokoly Počítačová síť Internet,
multikulturní a jazykové aspekty Komunikace v síti - elektronická
pošta, zasílání zpráv (ICQ, Windows Messenger…)
Zabezpečení počítače v síti
Pracuje s dokumentem a jeho částmi
Používá styly při psaní rozsáhlejší
Práce v textovém editoru MS Word
Základní úpravy textu, zásady pro úpravu dokumentu
240
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata práce a využívá je při vytváření obsahu
Definuje pojem hromadná korespondence a využívá ji v praxi
Tabulky Sloupce Obrázky Číslování a odrážky Styly a jejich užití, tvorba obsahu,
využití při číslování Hromadná korespondence
Pomocí Excelu přehledně prezentuje data
Pomocí Excelu řeší jednoduché problémy
Orientuje se v databázi, třídí data, zjišťuje konkrétní údaje
Práce v tabulkovém programu MS Excel
Formátování buněk Kopírování a přesun buněk Tvorba grafů Vzorce Hledání řešení a řešitel Kontingenční tabulka a graf Databáze v Excelu
Vytváří vlastní prezentace Vkládá do prezentací textová pole,
obrázky, interaktivní prvky Používá animace a přechodové
efekty
Práce v programu MS PowerPoint
Základní struktura prezentace Vkládání objektů do prezentace Grafika snímku, styly Přechodové efekty, animace Zásady při tvorbě grafiky
241
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Má přehled o zásadách při tvorbě
prezentaceprezentace
Orientuje se v pojmu databáze Dokáže navrhnout jednoduchou
databázi a vytvořit ji pomocí průvodců v MS Access
Používá základní příkazy jazyka SQL
Databáze
Druhy databází Návrh databáze (E-R schéma, typy
vztahů) Tvorba tabulek v programu MS
Access Dotazy pomocí průvodce Dotazy pomocí jazyku SQL Sestavy
Pracuje se základními značkami jazyka HTML
Vkládá tabulky do dokumentu a využívá jich pro formátování stránky
Používá na svých stránkách obrázky
Využívá odkazy na jiné dokumenty Orientuje se v kaskádních stylech
HTML
Základní struktura dokumentu HTML
Formátování textu (odstavce, nadpisy, tučné písmo, kurzíva, změna písma)
Barvy Tabulky a jejich užití Vkládání obrázků Vkládání odkazů Kaskádní styly - CSS
242
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Má přehled o algoritmech a zapisuje je do vývojových diagramů
Používá základní ovládací prvky oken
Vytváří reakci na událost Definuje základní programové
konstrukce (cykly, podmíněný příkaz)
Pracuje se třídami pro konverzi a pro kreslení
Pracuje se seznamy
Programování
Algoritmus Vývojový diagram Ovládací prvky oken Proměnná, typy proměnných Události a reakce na ně Podmíněný příkaz Cykly Třídy Seznamy
Rozlišuje mezi vektorovou a bitmapovou grafikou
Zvládá práci s křivkami, kombinuje je s obrázky
Popíše princip animace ve formátu GIF
Multimédia
Práce s obrázky - Malování, Gimp Grafický program Zoner Calisto Animace pomocí aplikace Zoner
Calisto
243
5.14 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCEVZDĚLÁVACÍ OBOR – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCEVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE
5.14.1 Charakteristika předmětu
5.14.1.1 Obsahové vymezení
Předmět Člověk a svět práce zahrnuje celý vzdělávací obsah oboru Člověk a svět práce z RVP G.
5.14.1.2 Časové vymezení
3. ročník - 0,5 hodiny týdně4. ročník - 0, 5 hodiny týdně
5.14.1.3 Organizační vymezení
Výuka probíhá v multimediální učebně a v učebnách s využitím internetu, či v klasických učebnách
Součástí výuky jsou samostatná vystoupení žáků, doplněná besedami odborníků, exkurzemi, které jsou zaměřeny na poznávání činnosti úřadu práce, bank a institucí státní správy
Snahou vyučujícího je rozšíření znalostí v oblasti pracovního práva a předávání kromě teoretických vědomostí také některé praktické dovednosti s využitím moderních metod poznávání
Člověk a svět práce zahrnuje zejména tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Environmentální výchova
5.14.2 Výchovné a vzdělávací strategie
5.14.2.1 Kompetence k učení
Na základě získaných informací vytvoří žáci počítačovou prezentaci o chronických subjektech státní správy a samosprávy
S využitím internetu získají informace nutné k posouzení životní úrovně v ČR a jiných zemích a posoudí životní úroveň v globálním kontextu a věrohodnost a kvalitu informací v diskusi
244
Pod vedením učitele zařazují poznatky z výuky do vlastních zkušeností z oblasti fungování ekonomiky a odposlechnutých informací o vztahu zaměstnanec a zaměstnavatel
5.14.2.2 Kompetence k řešení problémů
Na modelových příkladech vztahů mezi přírodou a lidskou civilizací hledají studenti možnosti řešení v jejich střetech a posuzují možnosti vhodného řešení
Na předložených tvrzeních o ekonomii a právu z různých informačních zdrojů se studenti pokusí obhájit, kritizovat či posoudit jejich kvalitu a pravdivost
5.14.2.3 Kompetence komunikativní
Formou ústních či CD prezentací procvičují studenti komunikační dovednosti na základě témat daných či dle vlastního výběru
5.14.2.4 Kompetence sociální a personální
Studenti se vyjadřují k otázkám zdravého životního stylu, soužití člověk s přírodou, multikulturní toleranci, životním prioritám a hodnotovém žebříčku člověka a společnosti
5.14.2.5 Kompetence občanská
Studenti rozpoznávají možné ohrožení lidských práv a na modelových situacích jsou schopni adekvátně pomoci ohroženým osobám
Orientují se a jsou schopni zaujmout stanoviska ke konkrétním ekologickým a environmentálním problémům současnosti, hodnotí přístupy a postoje různých zájmových skupin k eko-situaci na Zemi
245
246
ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Dokáže kriticky posoudit své zdravotní, osobnostní a kvalifikační předpoklady pro volbu dalšího studia a profesní orientace
Orientuje se v profesní a vzdělávací nabídce ve vztahu k vlastní profesní volbě a kariéře
Posoudí profesní poptávku na českém a evropském trhu práce a dokáže reagovat na možnost dalšího vzdělávání
Profesní volba
Práce jako seberealizace Hodnocení vlastních schopností a
dovedností Přijímací pohovor Pracovní úspěšnost a pracovní růst
(kvalifikace, vzdělání)
Je schopen vytvořit potřebnou dokumentaci pro přijímací řízení k dalšímu studiu či zvolené profesi
Zvládá vhodným způsobem prezentovat vlastní osobu a práci, vystupovat při přijímacím pohovoru či konkurzu
Reflektuje význam práce pro psychické zdraví člověka, dokáže rozlišovat a posoudit vyváženost
Mezinárodní trh práce
Nabídka a poptávka po pracovních místech
Informační a poradenské služby Pracovní trh v EU (globalizace
pracovního trhu) Rekvalifikace, profesní mobilita
247
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata pracovní rozvrh s ohledem na své osobní vztahy
Dokáže vhodně prezentovat vlastní osobu a práci a posoudit svůj osobnostní a kvalifikační potenciál
Chápe vyváženost pracovních a osobních vztahů
Osobní management
Plánování osobní práce, management, zaměstnání a mezilidské vztahy
Zaměstnání a rodina, workoholismus
Je schopen uzavřít pracovní smlouvu a podat výpověď
Je si vědom svých pracovních práv Respektuje své pracovní
povinnosti a vyžaduje respekt svých pracovních práv u druhých optimálním způsobem
Objasní funkci odborů
Pracovní právo
Právní podmínky vzniku, změna a zánik pracovního poměru (pracovní smlouva)
Orientuje se v možných rizikivých situacích
Je schopen volit adekvátní
Bezpečnost práce
Bezpečnost práce a její zásady
248
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata pracovní postupy a pomůcky šetrné k životnímu prostředí
Chová se poučeně a adekvátně v případě pracovního úrazu
Dokáže vysvětlit mechanismy fungování trhu a typy ekonomik
Objasní základní ekonomické pojmy (nabídka, poptávka, konkurence, DPH)
Základní ekonomické pojmy
Typy ekonomik Ekonomický cyklus Tržní mechanismus Globální ekonomické otázky
Orientuje se v základních ekonomických subjektech a dokáže posoudit výhody i rizika podnikání či zaměstnání
Rozlišuje živnostenské a neživnostenské podnikání
Uvede právní normy a právní formy podnikání
Ekonomické subjekty
Právní formy podnikání Právní normy týkající se podnikání
Dokáže posoudit skrytý obsah a význam reklamy při marketingu
Marketing
Marketing a public relations
249
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Reklama, reklamní agentury
Objasní základní principy fungování systému příjmů a výdajů státu
Rozlišuje základní typy daní (daň z příjmu)
Je si vědom zdaňovací povinnosti v konkrétních oblastech činnosti a role sociálního a zdravotního pojištění v daňové soustavě
Fiskální politika
Státní rozpočet Daňová soustava
Dokáže vysvětlit pojmy inflace, deflace, HDP a jejich vliv na životní úroveň občanů
Monetární politika ČNB
Inflace Kurs měny Zahraniční platební bilance HDP
Uvede postup jak zažádat o sociální dávku či podporu v nezaměstnanosti
Je si vědom funkce úřadů podporujících občany
Sociální politika
Důchodový systém Systém sociálních dávek Životní minimum Nezaměstnanost
250
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata v nezaměstnanosti
Vyhledá informace o zaměstnání a rekvalifikacích prostřednictvím různých typů médií
Dokáže sestavit rozpočet domácnosti na základě nepravidelných a pravidelných příjmů, jak naložit s přebytkem v rozpočtu
Dokáže uplatňovat svá práva jako spotřebitel
Státní politika zaměstnanosti
Je schopen používat nejběžnější platební nástroje
Objasní funkci peněz Orientuje se v možnostech investic
do cenných papírů (akcie) Orientuje se v možnostech využití
volných finančních prostředků
Peníze
Funkce peněz Formy platebního styku Akcie Burza
Posoudí a vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohledem na své potřeby a úrokové sazby
Bankovní soustava
Bankovní soustava ČNB a komerční banky
251
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Objasní funkci ČNB a činnost a
služby komerčních bank Uvede možnosti moderních
iformačních a telekomunikačních technologií při jejich zajišťování (bezhotovostní platební styk)
Speciální finanční instituce
Vysvětlí a orientuje se v možnostech finančního plánování (vklady, úvěry, pojištění)
Vybere nejvýhodnější pojistný produkt z hlediska svých potřeb
Finanční produkty
Leasing Pojištění Investice a spoření Bankovní produkty
252
5.15 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – UMĚNÍ A KULTURAVZDĚLÁVACÍ OBOR – VÝTVARNÝ OBORVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – VÝTVARNÁ VÝCHOVA
5.15.1 Charakteristika předmětu
5.15.1.1 Obsahové vymezení
Výtvarný obor je koncipován na základě RVP G. Obor je zaměřený na tvůrčí činnost studenta, subjektivní prožitek,
schopnost objevovat komunikační možnosti výtvarných prostředků a jejich využití ve vlastní práci
Vytváří podmínky pro sebepoznání, svobodné a tvůrčí realizaci, smysl pro harmonii a krásu (estetiku), rozvíjí zájem o umění (zejména výtvarné) a prohlubuje kulturní rozhled na základě všeobecných znalostí žáka
Výchovně vzdělávacím cílem je chápání umění jako všudypřítomného světonázoru, estetického a kulturního projevu člověka a lidské společnosti v dějinách lidstva a akceptaci jeho specifičnosti v multikulturní společnosti
5.15.1.2 Časové vymezení
1. ročník - 2 hodiny týdně2. ročník - 2 hodiny týdně
5.15.1.3 Organizační vymezení
Výuka probíhá v učebně výtvarné výchovy, multimediální učebně a v exteriérech
Důležitou součástí výuky jsou návštěvy stálých i aktuálních expozic umění, exkurze a návštěvy kulturních akcí, realizace vlastních projektů
Výtvarná výchova zahrnuje zejména tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Mediální výchova
5.15.2 Výchovné a vzdělávací strategie
5.15.2.1 Kompetence k učení
Učitel:
253
Vede studenty k využívání dostupných informačních zdrojů Motivuje studenty ukázkami výtvarných prací Seznamuje studenty se současnými výtvarnými trendy a kulturním děním Doporučuje aktivní přístup k aktuálním kulturním tématům
5.15.2.2 Kompetence k řešení problémů
Učitel:
Vede studenty k rozvíjení vlastních schopností a při řešení výtvarné tvorby a využití alternativních přístupů při jejich řešení s praktickým využitím učiva
5.15.2.3 Kompetence komunikativní
Učitel:
Vede studenty ke schopnosti zdravé sebekritiky Vede studenty k akceptaci práce druhých, prezentaci subjektivního prožitku
z výtvarného díla
5.15.2.4 Kompetence sociální a personální
Učitel:
Vede a podporuje studenty ve vzájemné komunikaci a spolupráci Vede studenty k využití svých schopností a zkušeností, respektování
různorodosti výtvarného a kulturního projevu jednotlivce, skupiny, společnosti
Podporuje studenty v tvořivých aktivitách a využívání výtvarných prostředků jako způsobů komunikace
254
255
VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Porovnává různé znakové systémy Nalézá a volí adekvátní výtvarné
prostředky pro realizaci výtvarných prací a projektů
Využívá současných multimediálních komunikačních možností
Uvědomuje si rozdíl mezi kýčem a estetickým prožitkem, vkusem, uměleckým dílem
Obrazové znakové systémy
Vizuálně obrazné znakové systémy z hlediska poznání a komunikace - hudba, dramatické umění
Interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce, interpreta - emotivní a rozumové hodnocení díla
Uplatnění vizuálně obrazného vyjádření v úrovni smyslové, subjektivní a komunikační
OSV 1, 3
Rozlišuje umělecké směry od prvotní umělecké tvorby do 18. století
Je schopen jednotlivé směry charakterizovat z hlediska oblastí (malířství, sochařství, architektura) v historických souvislostech a výtvarných prostředků uměleckého vyjádření
Výtvarné epochy v dějinách
Významné epochy umění od pravěku do 18. století našeho letopočtu
Využití dostupných informačních zdrojů
Sledování výtvarných prostředků uměleckého vyjádření v různorodosti uměleckých stylů (světonázorové, náboženské, filosofické a
256
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata vědeckotechnické zázemí historických slohů evropské kultury)
Rozlišuje umělecké směry 19. a 20. Století z hlediska proměnlivosti uměleckých forem, historických souvislostí a specifičnost nových způsobů výtvarného vyjádření jednotlivých směrů jako prostředek komunikace umělce se společností
Vysvětlí, jak vizuálně obrazná vyjádření působí v rovině smyslové, subjektivní a sociální
Je schopen objasnit roli autora, příjemce a interpreta při percepci uměleckého díla
V konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření identifikuje charakteristické výrazové prostředky umělecké tvorby
Uvědomuje si vztah mezi subjektivním obsahem a formou ve vzájemné komunikaci, ve vlastní
Výtvarné umění 19. a 20. století
Moderní umění – umělecké směry 19. a 20. století (impresionismus, expresionismus, kubismus, secese)
Vztahy předmětů a tvarů v prostoru (Cézanne)
Celistvost a rozklad tvaru (Picaso)
Geometrie a abstrakce ve výtvarném umění (Kandinskij, Malevič)
Figurální tvorba ve výtvarném umění 20. století
Role člověka jako námětu ve výtvarném umění
Moderní umění, umělecké směry 20. století
Tvůrčí potenciál podvědomí – surrealismus
Sebeuvědomování diváka – akční
OSV 1, 3
257
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata i umělecké tvorbě a je schopen jeho interpretace
tvorba
Performance, postmoderna, land – art
Zrušení hranice umění a neumění (dadaismus, futurismus)
Multimediální tvorba a její prostředky (umění nových médií)
Syntéza v umění a experimentální tvorba
Hledání cesty propojení výtvarných prostředků s prostředky jiných lidských činností
Postavení umění ve společnosti
Umění jako názor a způsob komunikace
Využívá při vlastní tvorbě tradičních ale i alternativních prostředků současných multimediálních technologií
Mediální umění, umění nových médií
Využití soudobých prostředků ve vlastní tvorbě (PC, video, digitální fotografie)
Výstavy - praktická konfrontace se současným výtvarným uměním a
OSV 1, 3
MEV 1, 2, 3, 4
258
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Uplatňuje vlastní prožitek,
zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich přínos pro tvorbu vlastní a uměleckou
uměním v dějinných epochách (výstavy, exkurze, besedy, ....)
Na konkrétních příkladech vysvětlí, jak vizuálně obrazná vyjádření působí, jejich vliv na utváření postojů a hodnot
Dokáže vystihnout nejpodstatnější rysy dnešních proměn ve výtvarném vyjádření a uvést jejich vliv na proměnu komunikace v uměleckém procesu a vliv ve společ. kontextech
Uplatňuje své zkušenosti a prožitky
Experimentuje s výtvarnými prostředky (technikami)
Je schopen si uvědomit individualitu vlastní tvorby a chápe ji jako součást rozvoje své osobnosti
Vlastní tvorba Prostředky výtvarného vyjádření Výtvarné techniky, experimenty
s materiály, multimediální technologie Plošná a prostorová tvorba Fantazijní práce, inspirace uměleckými
díly Kresba, malba Sebeuvědomování a reflexe umění
jako komunikačního prostředku v historii lidské společnosti Alternativní přístupy k řešení
výtvarných postupů a uměleckého vyjádření
Hledání barvy a tvaru, komunikativní a psychologický účinek díla
OSV 1, 3, 5
259
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Dokáže posoudit proces umělecké
tvorby a její význam v životě člověka
260
5.16 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A ZDRAVÍVZDĚLÁVACÍ OBOR – TĚLESNÁ VÝCHOVAVZDĚLÁVACÍ PŘEDMĚT – TĚLESNÁ VÝCHOVA
5.16.1 Charakteristika předmětu
5.16.1.1 Obsahové vymezení
Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a vzdělávacího oboru Tělesná výchova z RVP GV, do kterého je začleněn tematický okruh vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví (obsah: Ochrana člověka za mimořádných událostí, poučení v prvním ročníku na lyžařském výcviku)
Vyučovací předmět spolu s tématy z Výchovy ke zdraví vede žáky k vytvoření a
upevňování hygienických a zdravotně preventivních zásad, jež vedou k předcházením úrazům a vytvoření dovednosti odmítání škodlivých látek.
TV se v převážné míře snaží o rozvoj tělesné a duševní stránky člověka ve jménu Kalokaghatie.
TV se snaží rozvíjet morálně volní vlastnosti a smysl pro fair-play. V převážné části vychází z iniciativy studentů a jejich individuálních
předpokladů. Cílem je osvojovat a vytvářet si pohybové dovednosti na základě radosti z
pohybu, uvědomit si význam zdraví pro člověka a vytvořit si pozitivní vztah k pohybovým činnostem.
5.16.1.2 Časové vymezení
1. ročník - 2 hodiny týdně2. ročník - 2 hodiny týdně3. ročník - 2 hodiny týdně4. ročník - 2 hodiny týdně
5.16.1.3 Organizační vymezení
Výuka probíhá společně jak pro dívky, tak pro hochy Formy a realizace předmětu jsou vyučovací hodina, projekt, beseda,
diskuze, závod, soutěž, turnaj, kurz, soutěže, turnaje, testování, mimoškolní aktivity, utkání, týmová práce, výměnné pobyty a sportovní klání
Místa realizace: Sportovní hala Chomutov, atletický stadion, Městské lázně, přírodní prostředí
261
5.16.2 Výchovné a vzdělávací strategie
5.16.2.1 Kompetence k učení
Učitel:
Podporuje a vede studenty k samostatnému získávání poznatků o tělesnou fyziologii na základě ověřování účinnosti kondičních programů
Pozitivně motivuje studenty úspěchy ve sportovních disciplínách Poukazuje na výhody zdravého životního stylu Umožňuje studentům organizovat a řídit vlastní pohybové dovednosti Zapojuje a vede studenty k vlastní iniciativě, co se týče organizování
sportovních akcí Hodnotí studenty podle individuálních zlepšení Podporuje studenty v jejich vlastních sportovních aktivitách (reprezentace) Povzbuzuje studenty ke sledování sportovních přenosů a hodnocení jejich
průběhu Informuje a upozorňuje na různé zdroje informací Naučí studenty kladně reagovat na rady a kritiku Předkládá studentům zpětné vazby a uděluje pozitivní slovní ohodnocení
5.16.2.2 Kompetence k řešení problémů
Učitel:
Pomáhá studentům pochopit souvislosti mezi jednotlivými obory (tělesnou výchovou, výchovou ke zdraví, biologií, ekologií, fyzikou, fyziologií člověka)
Hledá a nachází příčiny problémů a jejich řešení Zapojuje studenty do různých soutěží, turnajů, prezentací, organizací
sportovních akcí klání Podněcuje studenty k vyhledávání informací o sportovní výzbroji a výstroji Vytváří představu o správném složení vyučovací hodiny, pro využití
pohybové činnosti ve volném čase a poskytuje možnost sestavení a vedení části hodiny
Rozvíjí schopnosti odhalovat vlastní chyby a napravovat je Vede studenty k používání odborného názvosloví, gest a signálů užívaných
ve sportovní terminologii Povzbuzuje k zavádění alternativních řešení výběru sportovního náčiní,
zahájení a ukončování sestav, délky hrací doby a úpravy pravidel podle aktuálních podmínek
5.16.2.3 Kompetence komunikativní
Učitel:
Podporuje a řídí studenty v prezentaci a sdílení informací získaných při sledování sportovních zápasů a vyhodnocování jejich výsledků
262
Upozorňuje studenty na dostupné zdroje informací k vyhledávání nových sportovních odvětví
Vede studenty k používání stručné a jasné terminologie pro rychlejší a přesnější řešení problémů, jež nastávají v herních situacích
Komunikuje s učiteli a studenty z jiných škol Řeší otázky týkající se nevhodného chování při hodinách tělesné výchovy a
mimoškolních aktivitách
5.16.2.4 Kompetence sociální a personální
Učitel:
Vede studenty k chování v duchu fair-play, tolerance a empatie k ostatním Informuje studenty o negativních stránkách sportu (podvádění, dopink,
korupce) Informuje a zdůrazňuje studentům výhody zdravého životního stylu Poukazuje na výhody spolupráce členů týmu pro plnění společných cílů Pomáhá studentům nacházet a vytvářet si své místo v kolektivu Uděluje studentům důležité role při sportu pro uvědomění si zodpovědnosti
vlastního chování v kolektivu Vyzvedává přednosti každého studenta
5.16.2.5 Kompetence občanská
Učitel:
Vede studenty k stanovení krátkodobých a dlouhodobých cílů v rámci získávání pohybových dovedností a rozvíjení pohybových schopností jak v hodinách tělesné výchovy, tak i ve volném čase
Učí a rozvíjí dovednosti studentů, jak poskytnout první pomoc, a jak se zodpovědně chovat při mimořádných událostech
263
TĚLESNÁ VÝCHOVA
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Podle svých možností rozvíjí pohybové dovednosti
Ověří své dovednosti jednotlivými testy
Orientuje se v testech a jejich hodnotách
Vede záznamy o svých testech Připraví organismus na
pohybovou činnost se zaměřením na následný převažující pohyb za pomoci svého učitele
Radí se o svém pohybovém režimu
Užívá hygienické a bezpečnostní zásady pohybových činností
Měření a rozvoj obecné zdatnosti
Pohybové schopnosti a jejich rozvíjení
Testy zaměřené na schopnost vytrvalosti (Cooperův běh na 12 minut, 800 m, 1000 m)
Testy zaměřené na schopnost rychlosti (100 m, 200 m)
Testy zaměřené na schopnost silové vytrvalosti (sedy - lehy na 2 minuty, výdrž ve shybu na hrazdě, opakované shyby na hrazdě)
Zásady přípravy organismu na pohybovou činnost a zásady ukončení činnosti
Úvodní rozcvičení, strečink, uvolňovací cvičení
Hygiena a bezpečnost pohybových cvičení
Lyžařský kurz
Respektuje věkové a výkonnostní rozdíly mezi jednotlivými studenty
Pohybové dovednosti, výkon, odlišnosti a handicapy
Pohybové dovednosti a pohybový výkon
264
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Pohybové odlišnosti a
handicapy věkových kategorií a pohlaví
Vysvětlí a uvede důsledky porušování zákona související s výrobou, přechováváním, distribucí drog a činnosti pod jejich vlivem
Uvědomuje si nutnost vybudování si zdravého životního stylu
Rizika ohrožující zdraví
Výroba, držení a zprostředkování návykových látek
Podpůrné látky Zdravý životní styl
Podle ročního období a dle svých schopností vybírá pohybové činnosti
Vybírá za pomoci učitele vhodná cvičení pro různá prostředí
Zaměřuje se na pohybová cvičení a uvědomuje si jejich význam
Průpravná, kondiční, koordinační, tvořivá, estetická a jiná cvičení
Denní cykly pohybové činnosti Různé druhy zatěžování a jejich
pozitivní, či negativní účinky Zásobník cvičení na rozvoj
pohybových dovedností (vytrvalostní, silové, rychlostní, silově-vytrvalostní)
Cvičení na posilovacích strojích Správná provedení cviků a
soustředění se na jednotlivé
265
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématapohybové fáze
Význam cvičení pro zdravý životní styl
Podle svých fyzických předpokladů zlepšuje výkony, techniku, taktiku v různých disciplínách (běhy, hody, skoky, vrhy)
Atletika
Sprint - 60 m, 100 m, vytrvalostní běh na 800 m, 1500 m, štafetový běh, běhy v terénu
Skoky - rozběhy, do dálky, do výšky
Hod granátem Vrhy koulí
Zvládá základní HČJ Rozumí pravidlům Pomáhá vyučujícímu s
organizací zápasů Aktivně spolupracuje s
ostatními členy týmu Zvládá roli hráče i diváka Ovládá gesta a signály Sleduje a hodnotí výkony ve
hře za pomoci učitele Uvědomuje si osobní rozvoj
Sportovní hry
Házená - utkání, HČJ - uvolňování hráče bez míče a s míčem, přihrávka vrchní jednoruč z místa, v pohybu, sebrání míče z místa, v pohybu, obsazování hráče bez a s míčem, trestný hod, HK - útočná kombinace založená na přihrávce, obranná kombinace založená na zajišťování, HS -
HČJ = herní činnost jedinceHK = herní kombinaceHS = herní systém
266
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématapohybových dovedností pro svůj vývoj
Zvládá taktiku v soutěži, turnaji, utkání
postupný útok, územní obrana Fotbal - HČJ - výběr místa -
uvolňování, nabíhání, obsazování prostoru, stahování a tlumení míče nohou, vedení míče, přihrávka, utkání
Basketbal - HČJ - uvolňování bez míče a s míčem, dvojtakt, střelba na koš, HK - útočná kombinace založená na akci hoď a běž, utkání
Volejbal - HČJ - odbití obouruč vrchem a spodem, podání, smeč, HK - kombinace s nahrávačem, HS - u sítě s nahrávačem, utkání
Podle osobních předpokladů zvládá osvojené činnosti
Předvede naučenou sestavu z vybraného zásobníku cviků
Dokáže pomoci ostatním při předvádění cviků
Popíše a vysvětlí terminologii jednotlivých prvků
Gymnastika
Test obratnosti Prostná - stoj na rukou, kotoul
vpřed, kotoul vzad, obrat s čelními kruhy, přemet stranou, přemet vzad, Přeskok - roznožka přes švédskou bednu
Šplh - na tyči, na laně
267
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Vyšplhá na tyči nebo na laně Přeručkuje hrazdu
Hrazda - přešvihy, seskok se zášvihem, výmyk s odrazem jednonož, výmyk tahem, spád s přednožením, toč vpřed, toč vzad, toč jízdmo, shyby
Zacvičí na hudbu se švihadlem Cvičí ve skupinkách po pěti
Rytmická gymnastika
Zdravotní aspekty kondičního cvičení
Tvorba základních rytmických sestav za doprovodu hudby
OSV 2
Orientuje se v moderní výzbroji a výstroji
Připraví (namaže) lyže Zvládá pohyb na sjezdových a
běžeckých lyžích Řídí se bezpečnostními
zásadami lyžování, respektuje a dbá pokynů HS
Zabezpečí místo kolize a ošetří raněné
Vyjmenuje pravidla lyžařských disciplin
Zvládá obraty přednožením a zanožením
Lyžování
Lyžařská výzbroj, výstroj, údržba lyží
Základní techniky sjezdového a běžeckého lyžování
Zásady bezpečnosti při pohybu na sjezdovce a mimo ni
Ošetření poraněných v improvizovaných podmínkách
Obraty na prudším svahu Běžecký výcvik - chůze,
prodloužený skluz, bruslení v terénu, zastavení smykem, běh soupažný jednodobý,
268
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Dokáže ujet 7 km na běžeckých
lyžích Dodržuje pravidla sjezdového
lyžování Dokáže poskytnout první
pomoc při úrazu na sjezdovce
dvoudobý, jízda ve stopě Sjezdový výcvik - jízda v pluhu,
vlnovka, regulace rychlosti jízdy, brzdění smykem, jízda v oblouku, carving, snowboarding, jízda na vleku
Chápe význam sportovních her jako nástroj k navazování a upevňování mezilidských vztahů
Jedná ve smyslu fair – play
Netradiční pohybové sporty
Stolní tenis Florbal Ringo Nohejbal Softball
Užívá gesta a signály na úrovni cvičence
Komunikace
Vzájemná komunikace a spolupráce při pohybových činnostech
OSV 3
Volí za pomoci učitele vhodnou výzbroj a výstroj pro pohybové
Sportovní výzbroj a výstroj
Sportovní výzbroj a výstroj, její
269
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová tématačinnosti použití a ošetření
podílí se za pomoci učitele na přípravě a organizaci sportovní akce
Organizace sportovní akce
Příprava a organizace sportovních akcí
Předvede obranu proti útočníkovi
Ukáže pádové techniky
Úpoly
Boj o únik z držení Obrana proti přímému úderu
Orientuje se ve významných sportovních událostech
Zná významné sportovce
Historie a současnost sportu
Sport pro každého Fair - play Významné mezníky ve sportu
Uvědomuje si zdravotní a rozvojový význam plavání
Zvládá základní plavecké způsoby
Změří a zaznamenává své plavecké výkony
Zvládá záchranu tonoucího Vyjmenuje hygienická pravidla
Plavání
Význam plavání pro zdraví Splývání, potápění, tažení,
dýchání do vody Šlapání vody, splývání, startovní
skoky z bloků, základní plavecké způsoby, plavání úseků 50 m, záchrana tonoucího
Plavání pod hladinou 20 m
270
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Specifika hygieny
271
VÝCHOVA KE ZDRAVÍPředpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata
Usiluje o pozitivní změny ve svém životě související s vlastním zdravím a zdravím druhých
Zařazuje do denního režimu osvojené způsoby relaxace, v zátěžových situacích uplatňuje osvojené způsoby regenerace
Uplatňuje zásady zdravé výživy a zdravého životního stylu
Dodržuje zásady hygieny Podle konkrétní situace
zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech
Zdravý způsob života a péče o zdraví
Vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví v rodině, škole, obci
Zdravá výživa Hygiena pohlavního styku a
v těhotenství První pomoc při úrazech Psychohygiena
Biologie, Zsv
Řeší problémy založené na mezilidských vztazích
Posoudí hodnoty, které usnadňují vstup do samostatného života, partnerských vztahů,
Vztahy mezi lidmi a formy soužití
Vztahy v rodině, mezigenerační soužití
Pomoc nemocným a handicapovaným lidem
Partnerské vztahy, manželství,
Biologie, Zsv
272
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata manželství a rodičovství
Projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte, nemocným a handicapovaným lidem
rodičovství, neúplná rodina, náhradní rodinná péče a její formy, ústavní péče
Rizika spojená s volbou životního partnera, krizové situace v rodině
Rozvoj sociálních dovedností pro život s druhými lidmi
Modely sociálního chování v intimních vztazích
Orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách
Uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných následků
Orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství
Zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce
Změny v životě člověka a jejich reflexe
Změny v období adolescence Způsoby sebereflexe a kontroly
emocí Péče o reprodukční zdraví Metody asistované reprodukce
a její biologické aspekty Etické, psychosociální a právní
aspekty asistované reprodukce Modely vzájemného chování
související s etickými a psychosociálními aspekty partnerského a sexuálního života
Biologie, Zsv
Projevuje odolnost vůči výzvám Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence
273
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu
Zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování
Orientuje se problematice civilizačních chorob, uvědomuje si nebezpečí poruch příjmu potravy a pohlavně přenosných chorob
Popíše druhy sexuálně motivované kriminality
Uvede důsledky porušování paragrafu trestního zákona souvisejících s výrobou a držením návykových látek a s činností pod jejich vlivem, sexuálně motivovanou kriminalitou, skrytými formami individuálního násilí a vyvozuje z nich osobní odpovědnost
Rozhoduje podle osvojených modelů chování a konkrétní situace o způsobu jednání v situacích vlastního nebo cizího ohrožení
Civilizační choroby, poruchy příjmu potravy, pohlavně přenosné choroby
Zátěžové situace, stres a způsoby jeho zvládání, důsledky stresu
Rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví – promiskuita, předčasné ukončení těhotenství
Sexuálně motivovaná kriminalita
Skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání
Autodestruktivní závislosti a kriminalita související s těmito jevy
Výroba, držení a zprostředkování nelegálních návykových látek
Sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v nečekaných, složitých a krizových situacích
Biologie, Zsv
274
Předpokládané výstupy Osnovy předmětu Průřezová témata Rozhodne, jak se odpovědně
chovat při konkrétní mimořádné události
Prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti související s přípravou na mimořádné události a aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného zasažení obyvatel
Ochrana člověka za mimořádných událostí
Vyhlášení hrozby a vzniku mimořádné události
Živelné pohromy Únik nebezpečných látek do
životního prostředí Jiné mimořádné události První pomoc při hromadném
zasažení obyvatel Sociální dovednosti potřebné
při řešení mimořádných událostí
Tělesná výchova, chemie
275
276
6.Hodnocení žáků a autoevaluace školy
6.1 Pravidla pro hodnocení žáků
Pro hodnocení na konci klasifikačního obdobím používají známky (pětistupňová škála). V průběhu klasifikačního období je možné využívat i jiné formy hodnocení (procentuální, slovní apod.), ke konci pololetí je pak převedeno na známky (elektronická žákovská knížka).
Žáci se mohou omluvit (na začátku hodiny) z ústního zkoušení (zjišťování znalostí ústním přezkoušením), že nejsou připraveni, bez uvedení důvodů a to maximálně jedenkrát za dané klasifikační období (čtvrtletí), s vyučujícím si ale ihned domluví náhradní termín zkoušky. Pokud se v tomto termínu ke zkoušce bez omluvy nedostaví, jsou z dané zkoušky hodnoceni nedostatečně.
Písemné práce souhrnné, projekty, seminární práce a podobně musí být rovnoměrně rozloženy v jednotlivých klasifikačních obdobích i v jednotlivých ročnících.
Větší (souhrnné) písemné práce (kompozice atd.) delší 30 minut zapisují vyučující s předstihem tužkou do třídní knihy a seznámí s termínem také žáky. Na jeden den je možné naplánovat nejvýše jednu takovou práci. Kontrolních prací kratšího časového rozsahu se to netýká. Za koordinaci písemných prací zodpovídá třídní učitel (zavést formulář k zapisování, přehled pro třídní, domluva mezi učiteli).
Žák má právo být za dané zkušební období (pololetí)ústně zkoušen alespoň 2x.Při celkovém hodnocení učitel se v podstatě drží výsledku hodnocení zadávané
elektronickou žákovskou knížkou. V jeho nedílné kompetenci je uplatnit své pedagogické zkušenosti a známku upravit (doporučuje se nedržet se pouze průměrů), a to například: v kompetenci učitele by měla být možnost uplatnit své pedagogické zkušenosti při průběhu a celkovém hodnocení přihlížet k:
přihlédnutí k věkovým a individuálním zvláštnostem žáka k tomu, že žák mohl zakolísat v průběhu klasifikačního období pro určitou indispozici k dalším okolnostem, které mohly ovlivnit výkony v klasifikačním období i v průběhu
celého roku (výsledné hodnocení by se ale nemělo od průběžného příliš výrazně odlišovat)
Jedním ze základů efektivního hodnocení je „zpětná vazba“, ta se dá charakterizovat jako ústní či písemná informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku, dává informaci jak žákovi tak i učiteli!
Při hodnocení musí být kladen důraz na vhodnou a přesnou formulaci. Na prvním místě by mělo být pozitivní vyjádření a pak teprve jasná formulace konkrétních nedostatků. Chválit i pilné žáky, nejen ty co se jednou naučí a hned jsou za to chváleni = motivace. Hodnocení by vždy mělo mít hlavně motivující účinek
Žák má právo vědět jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen a proč je tak hodnocen (každý učitel sepíše kriteria pro hodnocení a dodržuje je).
277
Součástí hodnocení musí být i sebe hodnocení žáka, jeho schopnost kriticky ohodnotit výsledky jak své práce, tak i přístupu ke svému učení (může se podílet i třída = učitel získá přehled o tom, jak sledují ústní zkoušení, opakují si).
Při hodnocení je nutné posuzovat individuální pokrok každého jedince, při respektování jeho předpokladů bez srovnávání se spolužáky.
Učitel si podrobně definuje klíčové kompetence v daném předmětu, co od žáka očekává, jaké bude požadovat výstupy. Na základě toho je pak možné stanovit, na jaké úrovni žák tyto činnosti ovládá.
Každé hodnocení by v sobě mělo mít: jednoznačnost (tj. pravdivé, objektivní, nezpochybnitelné) srozumitelnost (každý hodnocení rozumí, žák, spolužáci, rodiče apod.) srovnatelnost (hodnotí se „co bylo předem domluveno“, stanovené cíle, výstupy, atd.) věcnost (používají se jen doložitelná a prokazatelná fakta) všestrannost (je zaměřeno na různé žákovy kompetence, podporuje nápaditost,
tvořivost atd.) efektivnost (nepřetěžuje a neobtěžuje žáka, ale ani učitele)
6.2 Autoevaluace školy
6.2.1 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY
Obor vzdělávání 79-41-K/401 Gymnázium všeobecné denní forma vzdělávání Obor vzdělávání 79-41-K/401 Gymnázium všeobecné dálková forma vzdělávání Od 1. 9. 2009 – obor vzdělávání 79-41-K/41 Gymnázium denní forma vzdělávání Od 1. 9. 2009 – obor vzdělávání 79-41-K/41 Gymná zium dálková forma vzdělávání Školní vzdělávací program byl vytvořen v souladu s RVP.
6.2.2 PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ
6.2.2.1 Pedagogičtí pracovníci
Přehled pedagogických pracovníků 2008/2009:
Titul,jméno,příjmení aprobace úvazek praxe na škole je Interní učitelé Mgr.Pavel Cibulka M,TV 10 h. 35 let od 1992Mgr.Pavel K.Markvart D,Rj,Čj 22h.+ DS 14 let od 2002Mgr.Miloslav Novák Fy,M 26h.+DS 32 let od 2005Mgr.Lenka Payerová Ch,Bi 22h+5 Švp+DS 14 let od 2001Mgr.Miloslav Šedý Inf,M 20h+3Švp+DS 13 let od 1995Jana Veselá Nj 22h+DS 8 let od 2001Mgr.Miroslav Rovenský Vv,Zsv 25h+DS 8 let od 2001Mgr.Anna Kolínská Čj,Nj 26h+DS 4 roky od 2005Mgr.Lucie Kalauzová Z,Bi 24h+DS 1 rok od 2007
278
Mgr.Milan Šafařík Bi,Tv,Aj 27h 1 rok od 2008Bc.Petra Průchová Aj 25h 2 roky od 2008
Externí učitelé
Mgr.Vladimír Šmíd Čj,D 6 hod.+DS 14 let od 2005Mgr.Jelena Baranniková Rj 6hod./mě.DS 18let od 2007Mgr.Jaroslav Kaidl Ze, Tv 4hod./měDS 27let od 2003Monika Mihaliková,Dis Čj 6/hod.měDS 3 roky od 2006Renata Vaňková Aj 12/hod.měDS 14 let od 1995
Přehled pedagogických pracovníků ve školním roce 2009/2010
Interní učitelé Mgr. Pavel Cibulka M,Tv 4h. 36 let od 1992Mgr. Miloslav Novák F,M 25hod.+DS 33 let od 2005Mgr. Lenka Payerová Ch,Bi 21 hod.+ DS.zást. 15 let od 2001Mgr. Miloslav Šedý Inf,M 19 hod.+ Ds 14 let od 1995Jana Veselá Nj 28 hod.+DS 9 let od 2001Mgr. Miroslav Rovenský Vv,Zsv 24 hod. +DS 9 let od 2001Bc.Petra Průchová Aj 28 hod. 3 roky od 2008Mgr. Vladimír Šmíd Čj,D 16 hod. 15 let od 2005Mgr. Lucie Kalauzová Bi,Z 20 hod.+DS 2 roky od 2007
Externí učitelé
PaedDr. Stanislav Netolický Čj 16 hod.+ DS 32 let od 2009Mgr. Pavel K.Markvart Čj,D,Rj 16 hod./měDS 15 let od 2002Mgr. Jelena Baranniková Rj 6 hod./ mě DS 19 let od 2007Monika Mihaliková,Dis Čj 6 hod./mě DS 4 roky od 2006Mgr. Jaroslav Kaidl Z 1 hod./mě DS 28 let od 2003Renata Vaňková Aj 12 hod./mě DS 15 let od 1995
6.2.2.2 Změny
Odešli: M. Šafařík (změna zaměstnání), A. Kolínská (mateř. dovolená), P. K. Markvart (změna zaměstnání)
Nastoupili: PaeDr. S. Netolický, Mgr. M. Demková (exter.)
6.2.2.3 Aprobovanost výuky:
Školní rok 2008/2009: většina předmětů vyučována aprobovaně, jediný problém je u jazyků
angl. jazyk – neaprobovaně (P. Průchová – studuje ZČU Plzeň) německý jazyk – částečně neaprobovaně (J. Veselá i R. Vaňková – studují UJEP
Ústí nad Labem) -český jazyk (DS) –(M.Mihaliková studuje UJEP Ústí nad Labem)
279
Školní rok 2009/2010: situace se s odchodem učitelů částečně zhoršila, u jazyků zůstává stejná, neaprobovaně učen částečně TV (L.Kalauzová, M. Rovenský) celkově 6 h., důvod:na jaře se má vrátit aprob. učitelka po mateř. dovolené
6.2.2.4 Výchovný poradce, metodik speciál. čiností
Výchovný poradce a metodik speciálních činností ze školy odešli (mateřská dovolená, ukončení pracovního poměru).
Od 1. 9. 2009 jmenována na obě tyto funkce Mgr. Lucie Kalauzová, bude muset v nejbližší době zahájit odpovídající studium.
6.2.2.5 Školní psycholog a speciální pedagog
Škola nemá vlastního psychologa ani speciálního pedagoga. Velmi úzce ale spolupracuje s PPP a se zařízením Speciálně pedagogického poradenství a diagnostiky (p. Mgr. Pojmanová) v Chomutově.
6.2.3 MATERIÁLNÍ ZDROJE
6.2.3.1 Technický stav budovy
Odpovídá potřebám školy. Vnitřní prostory školy prošly poměrně rozsáhlou rekonstrukcí. Byla rekonstruována všechna sociální zařízení ve škole (dle hygienické vyhlášky), šatny, které jsme vybavili šatními uzamykatelnými skříňkami i osvětlení.
6.2.3.2 Kvalita pracovního prostředí školy
Pracovní prostředí školy se velmi zlepšilo, všechny učebny ve škole (kromě VV) byli vybaveny novým výškově stavitelným nábytkem a skříňkami. Nově také byla vybudována a vybavena sborovna pro učitele s kuchyňským koutem.
Přehled učeben, kabinetů a ostatních prostor školy
4 velké učebny (nad 20 žáků) vybaveny: televize, DVD, dataprojektor, PC, proj. plátno
3 malé učebny (do 18 žáků) - vybaveny: televize, DVD
6.2.3.3 Odborné učebny
Laboratoř Bi a Ch, učebna informatiky, učebna výt.výchovy, učebna fyziky se buduje (dokončení do 1 měsíce).
Multifunkční učebna pro 30 žáků, vybavena: PC, dataprojektor, interaktivní tabulí, vizualizérem, ozvučení, DVD.
7 odborných kabinetů, sborovna, ředitelna, kancelář školy, skladová místnost, místnost pro školníka a uklizečku knihovna a studovna, venkovní hřiště na volejbal.
280
6.2.3.4 Vybavení pomůckami a didaktickou technikou
Škola je velmi dobře vybavena učebními pomůckami, které jsou pravidelně doplňovány.
Každá kmenová třída je kvalitně vybavena didaktickou technikou (viz. výše)
Učebna informatiky: 12 PC, k dispozici žákům i mimo vyučování Učitelé mají v kabinetech PC, dále v knihovně a sborovně K dispozici 2 NTB, digital. kamera, digital. fotoaparát, zpětný projektor, Laboratoř Bio, CH je vybavena plynovými kahany, dostatek mikroskopů (i
s kamerou)
Ve školním roce 2009/2010 bylo zahájeno vybudování odborné učebny fyziky, která bude vybavena novým nábytkem, elektrorozvody, PC, dataprojektorem , DVD a ozvučením.
Pro TV jsou využívány pronajaté prostory Městské sportovní haly, venkovní atletické hřiště a další sportovní zařízení.
6.2.4 FINANČNÍ ZDROJE
6.2.4.1 Financování školy
Škola je soukromá a je financována dle zákona 306/1999 Sb. Hlavní zdroje:
dotace ze státního rozpočtu (90% normativu na žáka) školné (denní 10200,-Kč, dálkové 8000,- Kč) sponzorské dary a peníze na projekt
6.2.4.2 Efektivita využívání finančních zdrojů
Z hlediska provozního škola čerpá rozpočet efektivně. Jednotlivé nákladové i výnosové účty (účelnost) jsou každý rok kontrolovány auditorem (dle zákona 306/1999Sb) a vždy nám byl vydán výrok bez výhrad.
6.2.4.3 Rozvoj ekonomických zdrojů (sponzorské dary, projekty)
Škola posílá pravidelně žádosti o sponzorské dary a pracuje na projektech. Podařilo se nám uskutečnit projekt Multimedializace školy za více jak 600000,-
Kč ( podporován KÚÚK- fond hejtmana , ČEZ,SD,Actherm), a každý rok pravidelně podáváme žádosti na akce pro studenty ( dlouhodobý projekt Významná města Evropy, Hold Up – pro I.ročníky apod. ) .
Poslední velký projekt, který uskutečňujeme je učebna fyziky za více jak 300000,-Kč
(podporován KÚÚK – fond hejtmanky , ČEZ,SD) .
281
6.2.5 PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ
6.2.5.1 Průběh vzdělávání se zřetelem k vytváření cílových kompetencí Švp
Cílové kompetence jsou u jednotlivých oblastí zakomponovány do Švp. Učitelé si stanovili dílčí cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu.
Je ale otázkou času jak bude postupně Švp uveden do praxe a jak se vize a cíle školy budou naplňovat a vzájemně prolínat.
6.2.5.2 Charakteristika
Škola má vypracovaný Švp , stanovené cíle jsou přiměřené k možnostem žáků. Zde bude nutné prověření a zpětná vazba.
Švp počítá s individuálními plány a opatřeními ve výuce pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i pro žáky nadané a talentované.
Nabídka povinně volitelných předmětů je dostačující a plně respektuje potřeby a přání studentů.
6.2.6 VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ
Počet žáků studujících s vyznamenáním je dlouhodobě poměrně nízkých (5-7%), převládají spíše studenti průměrní.Na druhou stranu jsou studenti schopni se dobře připravit na maturitní zkoušku a odmaturovat s vyznamenáním či velmi dobře (poslední úspěšnost u maturitní zkoušky : 24% s vyznamenáním, 74% prospělo, 2% neprospělo ) .
6.2.7 PODPORA ŠKOLY ŽÁKŮM, SPOLUPRÁCE S RODIČI, VLIV
VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ ŠKOLY, ŽÁKŮ, RODIČŮ A DALŠÍCH OSOB NA
VZDĚLÁVÁNÍ
6.2.7.1 Kvalita výchovného poradenství
Výchovný poradce spolupracuje se studenty po celou dobu studia a především pak ve IV.ročníku , když se rozhodují pro další studium.Je jim zde nápomocen nejen při výběru školy , ale i vyplněním přihlášek k dalšímu studiu na VŠ a VOŠ . Máme poměrně velkou úspěšnost při přijetí na VŠ a VOŠ (okolo 80%) .
282
6.2.7.2 Přístup k informacím
Všichni žáci a rodiče mají přístup k informacím na www stránkách školy a prostřednictvím stránek na elektronickou žákovskou. Učitelé mají volný přístup k internetu v kabinetech a ve sborovně. Knihovna nabízí dostatek odborné literatury. Škola odebírá velké množství periodik pro potřeby učitelů .
6.2.7.3 Kvalita a využívání žákovské a rodičovské iniciativy
Protože jsme malá škola není zde zřízena žádná žákovská samospráva , ale studenti se mohou do dění školy zapojit . Komunikace mezi vedením školy , učiteli a žáky je velmi dobrá . Některé připomínky a podněty studentů jsou zajímavé . Škola je studentů otevřena a zpřístupněna již od 7.00 hod. až do večera 18.00 hod. Rodiče studentů se zúčastňují společných akcí např. Akademie, Majáles ,výstav divadel apod.
6.2.7.4 Vzájemné vztahy mezi školou, žáky a rodiči
Žáci se řídí pravidly slušného chování a školním řádem. Jsme malá škola spíše rodinného charakteru a je zde ke každému žákovi přistupováno individuálně , je respektován jako osobnost a v tomto smyslu je s ním jednáno . Máme menší počet žáků ve třídách a tím je velmi individuálně řešena komunikace mezi třídním učitelem a rodičem . Dále jsou ve škole minimálně 3 x za rok třídní schůzky a samozřejmostí jsou návštěvy rodičů po domluvě kdykoliv . Jednání probíhají v klidné atmosféře , spíše s pozitivním výsledkem .
6.2.7.5 Vztahy mezi zřizovatelem a radou školy
Zřizovatelé školy jsou fyzické osoby, které současně pracují ve vedení školy . Spolupráce vedení a školské rady je dobrá, školská rada plní program, který
vyplývá z její náplně.
6.2.7.6 Klima, kultura a étos školy
Pro klima školy je rozhodující, jak se v ní žáci cítí a jak se v ní identifikují.Jsme přesvědčeni, že každý student může v něčem vynikat, proto se snažíme
dát každému šanci. Příjemná atmosféra ve škole, kde se všichni znají a kde neznáme šikanu, je dobrým a bezpečným prostředím pro výuku i zábavu.
Kulturou školy rozumíme podnětnost prostředí, úroveň mezilidských vztahů i to, jak je kultura školy prezentována na veřejnosti.
283
U zaměstnanců i studentů je pozitivně hodnocena změna v kultivaci a proměny prostředí školy.
Naším největším přáním je, aby naše škola nebyla jen místem k učení, ale také prostorem , kde se mohou setkávat lidé podobnými názory a zájmy a společně se učit i bavit . Věříme , že v tomto směru jdeme správnou cestou .
6.2.8 ŘÍZENÍ ŠKOLY, KVALITA PERSONÁLNÍ PRÁCE, KVALITA DALŠÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ
6.2.8.1 Kvalita systémového řízení
Ředitel školyjednatel
Zástupce ředitele pro dálkové
studium
Výchovný poradce
Pedago gický sbor ško ly
Ekonom školyjednate l
Pedagogický sbor dálkové studium Dělnické profese
Systém řízení je dáno výše uvedeným schématem společnosti . Jsou dány kompetence řízení a pravomoce .
6.2.8.2 Plánování řídících činností
Řídící činnost je dána plánem na školní rok . Pravidelně se schází vedení školy a konají se provozní porady zaměstnanců .
6.2.8.3 Metodická podpora kvality výuky
Ve škole fungují předmětové komise . Zkušenější kolegové předávají své zkušenosti začínajícím učitelům . Podpora DVPP za účelem seznámení s novými netradičními metodami práce .
6.2.8.4 Kontrolní systém
Kontrolní systém vychází z hospitačního plánu školy , zhodnocení hospitace pohovorem , zobecnění závěrů na provozních poradách .
284
6.2.8.5 Prezentace školy
Škola se prezentuje na webových stránkách školy , které pravidelně aktualizuje . Každoročně se účastní přehlídky středních školy a v regionálním tisku .
6.2.8.6 Spolupráce s partnery
Škola spolupracuje s PPP v Chomutově , Magistrátem města Chomutov , AŠSK atd . Tyto aktivity jsou v souladu s koncepcí školy .
6.2.8.7 Akce školy
Škola pořádá pro veřejnost několik akcí . Jednou z nich je 1.května Majáles , na který si studenti připravili bohatý program . Další je ve spolupráci se statutárním městem Chomutov Mandala pro Tibet , kde naši studenti na náměstí vysypávají pískem mandalu pro Tibet .
Maturitní plesy , vánoční akademie , výstavy výtvarných prací našich studentů .
6.2.9 ZÁVĚR
6.2.9.1 Oblasti , ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků
Podmínky pro vzdělávání Vztahy mezi učiteli a žáky Klima školy Vybavenost školy Bohatá nabídka vzdělávacích aktivit mimo školu ( v ČR i zahraničí )
6.2.9.2 Oblasti ve kterých je třeba úroveň zlepšit
Více se zaměřit na rozvoj komunikačních dovedností v mluveném i psaném projevu
Dokončení studia u učitelů jazyků – zvýšení aprobovanosti Zahájení studia výchovného poradce
6.2.10 Pravidla a termíny vlastního hodnocení
1) Vlastní hodnocení školy bude škola zpracovávat ve tříletém cyklu ( na základě vyhlášky MŚMT, kterou se snížila periodicita ze dvou na tři roky ) .
2) Ve školním roce 2007/2008 jsme uskutečnili dotazníkové šetření pro žáky , učitele i rodiče . Výsledky tohoto šetření tvořily jeden ze základů pro tvorbu
285
Švp , také posloužily pro další aktivity v práci školy . V současné době již výsledky šetření v mnohém neodpovídají skutečnosti ( došlo ke zlepšení – vybavenost, zázemí školy, komunikace s rodiči apod. ) . Počínaje 1.9.2009 se zahájením výuky dle Švp , se škola rozhodla připravit nová pravidla vlastního hodnocení .
Pro 1.ročník zpracovat dotazníkové šetření, které bude obsahovat všechny aspekty týkající se vzdělávacího procesu
Dotazníkové šetření bude připraveno také pro rodiče a učitele (termín zadání
únor-březen)
Dotazník zpracuje a připraví : koordinátor Švp,výchovný poradce ,ICT pracovník .
Opakování šetření pak proběhne po tříletém období ve 4.ročníku
Pro posuzování výsledků vzdělávání budou sledovány prospěchové výsledky žáků v hlavních předmětech ( Čj, profil.cizí jazyk,matematika )
Jako podklad budou sloužit výsledky v jednotlivých klasifikačních obdobích . Součástí hodnocení školy budou také vlastní hodnocení učitelů , které učitelé
budou zpracovávat vždy ke konci každého školního roku . Zde zhodnotí vlstní práci dle následujících kritérií :
o podmínky ke vzdělávání ( didakt.a audiovizuální pomůcky, prostředí,vybavenost,učebnice apod.)
o průběh vzdělávání (co se mi podařilo nebo naopak, co změnit apod.)o spolupráce s rodiči, kolektiv třídy, třídní klima o výsledky v daném předmětu (pololetí a závěr roku, porovnat průměr známek) o řízení školy, kvalita práce ,ekonomické zabezpečení o podmínky pro další vlastní vzdělávání o výsledky maturitních zkoušek v mých předmětech , odůvodnění úspěchu či
neúspěch o postavení školy v regionu , návrhy na zlepšení o mimo školní úspěch žáků (soutěžě, olympiády , sportovní akce apod.) o vlastní připomínky návrhy a podněty
286