Školní vzdlávací program pro základní vzdlávání...vzdělávání žáků se speciálními...
Transcript of Školní vzdlávací program pro základní vzdlávání...vzdělávání žáků se speciálními...
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
„Úspěšný krok do života“
Základní škola Vysoké Mýto, Javornického, příspěvková organizace
Verze č. 12, školní rok 2018 / 2019
(platnost od 1. 9. 2018)
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
1.1.
Název programu : Školní vzdělávací program
pro základní vzdělávání
Motivační název: „Úspěšný krok do života“
(Zpracován podle RVP ZV – verze platná od 1. 9. 2018)
Název školy: Základní škola Vysoké Mýto, Javornického,
příspěvková organizace
Adresa školy: Javornického 2
566 01 Vysoké Mýto - Litomyšlské Předměstí
Zástupce statutárního orgánu (dále jen ředitelka): Mgr. Jana Vavřinová
Kontakty: Telefon – ředitelna 465 424 310 - mobil 773 565 145
E-mail [email protected]
Web http://zsjavornickeho.cz/
Zařazení do sítě škol: IZO 049317032
REDIZO 600104281
IČO 49317032
Zřizovatel: Město Vysoké Mýto Kontakty:
B. Smetany 92 465 466 111
566 32 Vysoké Mýto
Koordinátoři tvorby ŠVP:
Mgr. Marcela Ropková Mgr. Lenka Lněničková
Kontakty: Telefon 465 424 310 (škola) 465 424 310 (škola)
E-mail [email protected] [email protected]
Platnost dokumentu od: 1. 9. 2018
Razítko školy
Podpis zástupce stat. orgánu
2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY
2.1. Úplnost a velikost školy
Královské věnné město Vysoké Mýto vypsalo v říjnu 1904 veřejnou soutěž na
vypracování návrhů pro novou budovu dívčí a chlapecké měšťanské školy. Zvítězil projekt
architektů Františka Cace a Josefa Maříka ze Smíchova s heslem „Městu ku ozdobě“. Se
stavbou se začalo 1. července 1905 a již 15. července 1906 byla provedena kolaudace. Nová
budova měšťanských škol vyhovovala všem tehdy nejmodernějším požadavkům. Školní rok
1906 – 1907 byl slavnostně zahájen 16. září 1906.
Hlavní budovu v ulici Javornického (prostorově největší) navštěvují žáci celého 2.
stupně a žáci l. stupně – třetího, čtvrtého a pátého ročníku. Je zde i ředitelství školy
s ekonomickým úsekem. V budově se nachází také výdejna obědů s jídelnou a tělocvična. U
hlavní budovy, která se nachází v parku, je hřiště s umělým povrchem, které mohou žáci
využívat nejenom při hodinách tělesné výchovy a pohybových her, ale také po vyučování
v zájmových kroužcích. Ke škole patří také školní pozemek.
Ke stávající budově byly postupně přiřazeny další dva objekty. Budova l. stupně na
náměstí O. Vaňorného (první až třetí ročník a dvě oddělení školní družiny), která je vzdálena
asi sedm minut chůze, a budova školní družiny v ulici Prokopa Velikého nacházející se za
hlavní silnicí, kde jsou tři oddělení školní družiny.
Celková kapacita školy je 850 žáků, kapacita školní družiny je stanovena na 180 dětí.
Naše škola je úplnou základní školou s 1. a 2. stupněm. Kromě žáků z Vysokého Mýta
navštěvují školu i žáci z okolních vesnic a malotřídních škol.
2.2. Charakteristika pedagogického sboru
Pedagogický sbor je smíšený, převažují v něm ženy, ale počet mužů není zanedbatelný.
V uplynulých letech prošli všichni pedagogové úrovní Z ve školení práce na počítači
v projektu SIPVZ a většina úrovní P (úvodní modul, volitelné moduly: počítačová grafika a
digitální fotografie, tvorba www stránek a publikování na webu, český jazyk, anglický jazyk).
Cílem je práce na počítači, komunikace prostřednictvím elektronické pošty a využívání
výpočetní, komunikační a prezentační techniky v práci i ve výuce.
Další vzdělávání pedagogických pracovníků bude pokračovat dle dlouhodobého plánu.
Výchovná poradkyně, metodik prevence, koordinátorky environmentální výchovy a
koordinátorky ŠVP absolvovali studium pro výkon specializovaných činností zakončené
zkouškou a obhajobou závěrečné práce.
2.3. Dlouhodobé projekty
Pedagogové spolupracují vzájemně na školních projektech. Téma projektů volí
vyučující podle věkových skupin a náplně učiva. Některé projekty jsou třídní, některé
ročníkové, jiné celoškolní.
K nejvýznamnějším projektům a každoročním akcím naší školy patří:
Projekty:
EU peníze školám
OP VVV
Školympiáda aneb drogy na stadion nepatří
Vánoční jarmark (prezentace výrobků s tematikou Vánoc)
Den Země
Náš rok s přírodou (ekologický program pro 1. stupeň)
Lyžařský výcvikový kurz (týdenní zimní pobyt na horách je součástí předmětu tělesná
výchova, cílem je naučit žáky základům sjezdového a běžeckého lyžování, u
pokročilých lyžařů rozvinout jejich dovednost, 7. ročník)
Čertování (9. ročník)
Zdravé zuby (preventivní program v péči o zuby, 1. - 5. ročník)
Ovoce do škol
Školní mléko
Celé Česko čte dětem (1. stupeň)
Základní plavecký výcvik (1. – 5. ročník)
Právo pro každého
Technohrátky
Škola v přírodě (3. ročník)
Partnerství měst Vysoké Mýto – Spišská Belá (Slovensko)
Partnerství měst Vysoké Mýto – Korbach (Německo)
Partnerství měst Vysoké Mýto – Ozorkow (Polsko)
Akce:
Den s třídním učitelem (pobyt třídních kolektivů v mimoškolním prostředí zaměřený na
týmovou spolupráci, prevenci sociálně-patologických jevů a stmelení kolektivu)
Cyklisticko-turistický kurz (8. ročník)
Vodácko-turistický kurz (9. ročník)
Dopravní výchova na dopravním hřišti (4. a 5. ročník)
Burza středních škol a učilišť (pro žáky 9. ročníku a rodiče)
Den otevřených dveří pro rodiče a veřejnost
Akademie pro rodiče
Slavnostní vyřazování žáků 9. ročníku
Vánoční besídky jednotlivých tříd
Zábavná odpoledne pro předškoláky
Sběr papíru
Zdravá pětka (zdravý životní styl)
Adaptační kurz (6. ročník) - GO program (pobyt třídního kolektivu v jiném prostředí)
Soutěž řemesel SKILL (pro 9. ročník)
Divadelní představení a taneční vystoupení
Beseda s pamětnicí holocaustu
Návštěva městské policie a hasičů
Akce města, Mikáda – střediska volného času, ...
Soutěže: Coca-cola Cup (6. - 9. ročník)
Mc Donald Cup (1. - 5. ročník)
Soutěž Hlídky mladých zdravotníků (3. - 9. ročník)
Poznávání přírodnin (2. - 9. ročník)
Konverzační soutěž v anglickém jazyce (6. - 9. ročník)
Matematická soutěž Klokan, Pangea, Brloh
Pythagoriáda
Dějepisná a výtvarná soutěž Komenský a my
Recitační soutěž
Turnaj ve vybíjené (4. a 5. ročník)
Orion florbal cup
Hledá se vítěz
Přespolní běh „Údolím J.A.Komenského“ v Brandýse nad Orlicí
Výtvarná soutěž
Exkurze: Dějepisná – Všestary
Vlastivědná – Praha, Nasavrky
Planetárium Hradec Králové
Paleta Oucmanice
Ekocentrum Pasíčka
Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně
Divadelní představení
Výstava hub
Městská knihovna a Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě
Další akce, soutěže a exkurze jsou pořádány dle aktuální situace a nabídky.
Ne všechny akce jsou uskutečňovány v každém školním roce.
Během školního roku probíhá Ochrana člověka za mimořádných událostí (opuštění budovy
školy formou cvičného poplachu, poskytování první pomoci,....).
Školní parlament (viz. Příloha č. 10)
2.4. Spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery
Vedení školy a učitelé mají zájem na udržování a rozvíjení dobré spolupráce se
zákonnými zástupci a jinými subjekty.
Zákonní zástupci jsou průběžně informováni o výsledcích vzdělávání a akcích školy
prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách, v konzultačních hodinách,
popřípadě telefonicky nebo osobně, dále využívají www stránky školy a e-mail. Škola zve
zákonné zástupce, rodinné příslušníky a veřejnost na různé akce školy (besídky, akademie,
burza středních škol a učilišť, vánoční jarmark, atd.).
Při škole působí Školská rada složená ze dvou členů pedagogického sboru, dvou
zákonných zástupců a dvou zastupitelů města. Schází se 3x ročně.
Zákonní zástupci žáků jednotlivých tříd tvoří radu třídních důvěrníků SRPŠ, která se schází 2x
ročně s vedením školy a předává náměty a připomínky z řad zákonných zástupců.
Při výchově a vzdělávání integrovaných žáků úzce spolupracujeme s PPP v Ústí nad
Orlicí. V oblasti environmentální výchovy připravujeme projekty s odborem životního
prostředí (sběr hliníku, papíru, použitých elektrospotřebičů, sázení stromů, Den Země, atd.) a
Technickými službami Vysoké Mýto. Dále spolupracujeme s městskou knihovnou (besedy se
spisovateli, slavnostní přijímání začínajících čtenářů), DDM Mikádo, okresním muzeem,
městskou galerií, M-klubem, základní uměleckou školou, Plaveckou školou AAA, plaveckou
školou Aquasport a Autoklubem Vysoké Mýto (dopravní výchova na autodromu).
O dění ve škole dáváme pravidelně vědět uveřejňováním zpráv a informací v měsíčníku
Vysokomýtský zpravodaj, máme také svoje www stránky.
3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO
PROGRAMU
3.1. Zaměření školy
ŠVP naší školy vychází z principů, pojetí, cílů, klíčových kompetencí a vzdělávacího
obsahu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Byl zpracován na základě
zhodnocení možností a podmínek školy se zřetelem na potřebu změn ve vzdělávání.
Sleduje utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků, znalostí a dovedností uplatnitelných
v životě a při profesní orientaci. Chceme do výuky zavádět skupinové a projektové vyučování,
využívat výpočetní techniku ve všech předmětech. Dále chceme vést žáky k dodržování
stanovených pravidel, respektování ostatních, k samostatnému myšlení, tvůrčí práci,
odpovědnosti v rozhodování, odpovědnosti k sobě i k ostatním, k chápání vztahů v přírodě i ve
společnosti. Chceme, aby žáci měli zdravé sebevědomí a byli schopni sebehodnocení a
kritického myšlení.
Hlavními prioritami jsou
- všestranný rozvoj osobnosti žáka
- otevřenost školy dětem, rodičům a veřejnosti
- znalost cizích jazyků
- čtenářská gramotnost – rozvíjení čtenářských dovedností
- matematická gramotnost – využití matematického vzdělání v praktickém životě
- přírodovědná gramotnost – porozumění výsledkům přírodních věd a jejich efektivní
využívání v každodenním životě
- finanční gramotnost – schopnost zodpovědně spravovat rodinný rozpočet
- ICT gramotnost - používání informační a komunikační technologie
- zdravý životní styl
Ve výuce chceme věnovat stejnou péči a podmínky všem žákům. Ve třídách jsou
zastoupeni žáci s různými vlohami, nadáním a vlastnostmi.
Rozšiřující učivo v jednotlivých předmětech není hodnoceno. Má pouze informativní a
doplňující charakter.
V souvislosti s novelou školského zákona č. 82/2015 Sb. a vyhláškou č. 27/2016 Sb. O
vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných dochází k úpravám
této kapitoly (Charakteristika ŠVP část 3) Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami a zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných (viz příloha)
3.2. Výchovné a vzdělávací strategie
Výchovné a vzdělávací strategie vychází z cílů základního vzdělávání:
1) Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení
2) Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů
3) Vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci
4) Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní
i druhých
5) Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a
zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti
6) Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání
životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i
k přírodě
7) Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví a být za
ně odpovědný
8) Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním
hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi
9) Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými
možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při
rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.
V celkovém pojetí vzdělávání na naší škole jsou uplatňovány takové formy a metody
práce s žáky, aby docházelo k rozvoji osobnosti žáka a k získání všech klíčových kompetencí.
Kompetence k učení
• Učíme žáky vyhledávat a třídit informace a využívat je v procesu učení
• Klademe důraz na čtení s porozuměním a práci s textem
• Propojujeme získané poznatky se znalostmi ostatních vzdělávacích oblastí
• Připravujeme žáky tak, aby své poznatky využívali pro své další učení
• Podporujeme při výuce používání výpočetní techniky
Kompetence k řešení problémů
• Necháváme žáky samostatně pozorovat a experimentovat, výsledky porovnávat,
posuzovat a vyvozovat závěry
• Chceme, aby žáci hledali různá řešení
• Zadáváme problémové úlohy
• Volíme při výuce takové postupy, metody a formy, které podněcují žáky k aktivnímu
tvořivému myšlení, k logickému a racionálnímu uvažování, k samostatnému řešení
problémů
Kompetence komunikativní
• Podněcujeme žáky k využívání informační a komunikační technologie
• Učíme žáky formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v písemném i ústním
projevu
• Usilujeme o to, aby žáci dokázali naslouchat jiným, snažili se jim porozumět, obhájili
svůj názor vhodnou a kultivovanou argumentací
• Učíme žáky vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními lidmi
Kompetence sociální a personální
• Zadáváme práci ve skupině, aby si žáci zvykli spolupracovat a podílet se na vytváření
pravidel v týmu
• Zařazujeme práci ve dvojicích a projektové způsoby práce
• Učíme žáky diskutovat
• Odmítáme vše, co narušuje dobré vztahy v kolektivu
Kompetence občanské
• Umožňujeme žákům sebehodnocení
• Společně stanovujeme pravidla chování, snažíme se respektovat odlišnosti a rozdíly
• Učíme žáky dodržování pravidel slušného společenského chování, zdravého životního
stylu, odpovědnosti za své zdraví, vytváření hodnotových žebříčků
a životních priorit
• Prezentujeme fakta a argumenty pro utváření postojů a hodnot, které respektují
rovnoprávnost všech lidí
Kompetence pracovní
• Navozujeme u žáků pozitivním vztah k práci a k ochraně svého zdraví i zdraví ostatních
• Učíme žáky dodržovat bezpečnostní a hygienická pravidla při práci
• Dáváme žákům možnost, aby si sami rozvrhli a organizovali práci, navrhli postup,
posloupnost a časový harmonogram činností
• Seznamujeme žáky různými formami ( exkurze, besedy, film, video ) s profesními
oblastmi a výrobními odvětvími.
3.3. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých
vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s
ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského
zákona. Podpůrná opatření realizuje škola.
Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do
pěti stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola i bez doporučení školského
poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření
druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení.
Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016
Sb.
Účelem podpory vzdělávání těchto žáků je plné zapojení a maximální využití
vzdělávacího potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti a schopnosti.
Pedagog tomu přizpůsobuje své vzdělávací strategie na základě stanovených podpůrných
opatření.
Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního stupně je ŠVP podkladem pro
zpracování PLPP a pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně
podkladem pro tvorbu Individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Na úrovni IVP je možné na
doporučení školského poradenského zařízení v případech stanovených Přílohou č. 1 vyhlášky
č. 27/2016 Sb. v rámci podpůrných opatření upravit očekávané výstupy stanovené ŠVP,
případně upravit vzdělávací obsah tak, aby byl zajištěn soulad mezi vzdělávacími požadavky a
skutečnými možnostmi žáků a aby vzdělávání směřovalo k dosažení jejich osobního maxima.
K úpravám očekávaných výstupů stanovených v ŠVP se využívá podpůrné opatření
IVP, které umožňuje u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně podpory
upravovat očekávané výstupy vzdělávání, případně je možné přizpůsobit i výběr učiva. K
úpravám vzdělávacích obsahů stanovených v ŠVP dochází v IVP žáků s přiznanými
podpůrnými opatřeními od druhého stupně. Části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích
oborů lze nahradit jinými vzdělávacími obsahy nebo celý vzdělávací obsah některého
vzdělávacího oboru lze nahradit obsahem jiného vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje jejich
vzdělávacím možnostem. V IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího stupně a
čtvrtého stupně lze v souvislosti s náhradou části nebo celého vzdělávacího obsahu
vzdělávacích oborů změnit minimální časové dotace vzdělávacích oblastí. Minimální
doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření je uvedena
v RVP ZV.
Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích
obsahů může být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována
pedagogická intervence nebo asistent pedagoga. Časová dotace na předměty speciálně
pedagogické péče je poskytována z disponibilní časové dotace.
Plán pedagogické podpory (PLPP)
Plán pedagogické podpory zpracovává škola pro žáka od prvního stupně podpůrných
opatření a to na základě potřeb úprav ve vzdělávání nebo zapojení do kolektivu. S PLPP je
seznámen žák, zákonný zástupce žáka a všichni vyučující.
PLPP obsahuje charakteristiku žáka a popis jeho obtíží, stanovení cílů rozvoje žáka,
podpůrná opatření ve škole (metody a organizace výuky, hodnocení žáka, pomůcky k naplnění
cílů, požadavky na organizaci práce učitelů), podpůrná opatření v rámci domácí přípravy,
vyhodnocení účinnosti PLPP. Škola vyhodnocuje naplňování cílů PLPP nejpozději po 3
měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření.
PLPP sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu za pomoci
výchovného poradce. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním budou probíhat
rozhovory s jednotlivými vyučujícími s cílem stanovení podpůrných opatření. Výchovný
poradce stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy,
vedením školy i žákem samotným.“
Individuální vzdělávací plán (IVP)
Individuální vzdělávací plán zpracovává škola pro žáka od druhého stupně podpůrných
opatření, anebo pro žáka nadaného, a to na základě doporučení školského poradenského
zařízení. IVP vychází ze školního vzdělávacího programu.
IVP obsahuje priority rozvoje a dalšího rozvoje žáka (cíle IVP), předměty, jejichž výuka
je realizována podle IVP, podpůrná opatření (specifikace stupňů) ve škole - metody výuky,
úpravy obsahu vzdělávání, úprava očekávaných výstupů, organizace výuky, způsob zadávání a
plnění úkolů, způsob ověřování vědomostí a dovedností, hodnocení žáka, pomůcky a učební
materiály, podpůrná opatření jiného druhu, personální zajištění úprav průběhu vzdělávání, další
subjekty, které se podílejí na vzdělávání žáka, spolupráce se zákonnými zástupci, podrobný
popis pro jednotlivé vyučovací předměty je-li potřeba dále specifikovat.
V případě podpůrného opatření spočívajícího v úpravě očekávaných výstupů pro žáky s
LMP od třetího stupně podpory, bude pro tvorbu IVP využívána minimální doporučená úroveň
pro úpravy očekávaných výstupů. Minimální doporučená úroveň, která je stanovena v RVP ZV
pro 3., 5. a 9. ročník, bude na základě doporučení školského poradenského zařízení
rozpracována pro konkrétní ročník v IVP žáka s přiznaným podpůrným opatřením. Postup
tvorby, realizace a vyhodnocování IVP je stejný jako v případě IVP ostatních žáků. IVP může
být během roku upravován podle potřeb žáka. Při tvorbě IVP bude využíváno metodické
podpory školního poradenského pracoviště.
Naplňování IVP vyhodnocuje školské poradenské zařízení na základě podkladů
vyučujících ve spolupráci se školou nejméně jednou ročně.
Zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných
Nadaným žákem je žák, který vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v
jedné či více oblastech rozumových schopností, intelektových činností nebo v pohybových,
manuálních, uměleckých či sociálních dovednostech.
Mimořádně nadaným žákem je žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné
úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech
rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních
dovednostech.
Škola vytváří podmínky k co největšímu využití potenciálu každého žáka s ohledem na
jeho individuální možnosti. To platí v plné míře i pro vzdělávání žáků nadaných a mimořádně
nadaných. Výuka žáků probíhá podle IVP tak, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu
včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i
uplatnit a dále rozvíjet.
Škola využívá pro podporu nadání a mimořádného nadání podpůrných opatření podle
individuálních vzdělávacích potřeb žáků v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory. Při
vyhledávání nadaných a mimořádně nadaných žáků je třeba věnovat pozornost i žákům se
speciálními vzdělávacími potřebami.
Plán pedagogické podpory nadaného a mimořádně nadaného žáka
Plán pedagogické podpory zpracovává škola pro žáka nadaného a mimořádně nadaného
na základě potřeb úprav ve vzdělávání. S PLPP je seznámen žák, zákonný zástupce žáka a
všichni vyučující.
PLPP obsahuje charakteristiku žáka a popis jeho nadání, stanovení cílů rozvoje žáka,
podpůrná opatření ve škole (metody a organizace výuky, hodnocení žáka, pomůcky k naplnění
cílů, požadavky na organizaci práce učitelů), podpůrná opatření v rámci domácí přípravy,
vyhodnocení účinnosti PLPP. Škola vyhodnocuje naplňování cílů PLPP nejpozději po 3
měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření.
PLPP sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu za pomoci
výchovného poradce. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním budou probíhat
rozhovory s jednotlivými vyučujícími s cílem stanovení podpůrných opatření. Výchovný
poradce stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy,
vedením školy i žákem samotným.“
Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka
obsahuje:
- závěry doporučení školského poradenského zařízení
- závěry psychologického a speciálně pedagogického vyšetření a pedagogické
diagnostiky, které blíže popisují oblast, typ a rozsah nadání a vzdělávací potřeby
mimořádně nadaného žáka
- údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické, speciálně pedagogické nebo
psychologické péče mimořádně nadanému žákovi
- vzdělávací model pro mimořádně nadaného žáka, údaje o potřebě úprav v obsahu
vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů,
způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu zkoušek
- seznam doporučených učebních pomůcek, učebnic a materiálů
- určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude
škola spolupracovat při zajišťování péče o mimořádně nadaného žáka
- personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka
- určení pedagogického pracovníka školy pro sledování průběhu vzdělávání mimořádně
nadaného žáka a pro zajištění spolupráce se školským poradenským zařízením.
Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka sestavuje třídní učitel ve
spolupráci s učiteli vyučovacích předmětů, ve kterých se projevuje mimořádné nadání žáka, s
výchovným poradcem a školským poradenským zařízením. IVP mimořádně nadaného žáka má
písemnou podobu a při jeho sestavování spolupracuje třídní učitel s rodiči mimořádně nadaného
žáka. Poskytování vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu lze pouze na základě
písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce žáka (zajistí výchovný poradce).
Práce na sestavení IVP jsou zahájeny okamžitě po obdržení doporučení školského
poradenského zařízení. IVP je sestaven nejpozději do jednoho měsíce od obdržení doporučení
školského poradenského zařízení. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a
upravován v průběhu školního roku
Škola seznámí s individuálním vzdělávacím plánem všechny vyučující žáka a současně
žáka a zákonného zástupce žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem. Školské
poradenské zařízení ve spolupráci se školou sleduje a nejméně jednou ročně vyhodnocuje
naplňování individuálního vzdělávacího plánu a poskytuje žákovi, zákonnému zástupci žáka a
škole poradenskou podporu. V případě nedodržování opatření uvedených v individuálním
vzdělávacím plánu informuje o této skutečnosti ředitele školy
3. 4. Začlenění průřezových témat
Průřezová témata reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají
se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem
základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich
vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot.
Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a
umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání
žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Žáci
dostávají možnost utvářet si integrovaný pohled na danou problematiku a uplatňovat širší
spektrum dovedností.
Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem
konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i
mimo školu.
V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata:
• Osobnostní a sociální výchova
• Výchova demokratického občana
• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
• Multikulturní výchova
• Environmentální výchova
• Mediální výchova
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
Charakteristika průřezového tématu
Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání se orientuje na
praktické a každodenní využití v běžném životě. Respektuje osobnost žáka, jeho individuální
potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní
dovednosti. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní
spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu.
Vztah osobnostní a sociální výchovy ke vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková
komunikace je založen na samotném faktu komunikační podstaty jazyka s tím, že se zaměřuje
na každodenní verbální komunikaci jako klíčový nástroj jednání v různých životních situacích.
Prohlubuje vztah mezi verbální a neverbální složkou komunikace a rozšiřuje specifické
aplikace jazyka o sociální dovednosti. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět a Člověk a
společnost, a to k Výchově k občanství lze naplňovat prostřednictvím témat směřujících k
sebepoznání, zdravému sebepojetí, seberegulaci a k udržení psychického zdraví –
psychohygieně, komunikaci, mezilidským vztahům.
Vazba na vzdělávací oblast Umění a kultura se týká především společného zaměření
na rozvoj smyslového vnímání, kreativity, vnímání a utváření mimouměleckého estetična –
jako např. estetiky chování a mezilidských vztahů a chápání umění jako prostředku komunikace
a osvojování si světa. Propojení se vzdělávací oblastí Člověk a zdraví je vhodné v tématech
reflektujících fyzickou stránku člověka, sociální vztahy, komunikaci a rozhodování v běžných
i vypjatých situacích. Osobnostní a sociální výchova tak může napomoci k získání dovedností
vztahujících se k zdravému duševnímu a sociálnímu životu. Rovněž přispívá k realizaci
vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, zejména zdokonalováním dovedností týkajících se
spolupráce a komunikace v týmu a v různých pracovních situacích.
Některé tematické okruhy jsou realizovány prostřednictvím celoškolních projektů
(Vánoční jarmark a Školympiáda).
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
• vede k porozumění sobě samému a druhým
• napomáhá k zvládání vlastního chování
• přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni
• rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti
• utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci
• umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např.
konfliktů)
• formuje studijní dovednosti
• podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
• pomáhá k utváření pozitivního postoje k sobě samému a k druhým
• vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci
• vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení
problémů
• přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování
• napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů
chování
Tematické okruhy průřezového tématu
Tematické okruhy osobnostní a sociální výchovy jsou členěny do tří částí, které jsou zaměřeny
na osobnostní, sociální a morální rozvoj.
1) Osobnostní rozvoj
o Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a
soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro
učení a studium
o Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj
informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co
o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně
samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané
sebepojetí
o Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace
vlastního jednání i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a
studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení
o Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě
samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích;
dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové
zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání
pomoci při potížích
o Kreativita – cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů,
originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady
do reality), tvořivost v mezilidských vztazích
2) Sociální rozvoj
o Poznávání lidí – vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči
odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí
o Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy,
empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská
práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou
dynamikou dané třídy jako sociální skupiny)
o Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného
člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního
naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz
řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti
(monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho
pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (informování,
odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů,
vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní
komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci,
otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání v komunikaci
o Kooperace a kompetice – rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci
(seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od
vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich
myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci
(jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a
organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro
etické zvládání situací soutěže, konkurence
3) Morální rozvoj
o Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů a
rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí problémy v
mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku
předmětů, problémy v seberegulaci
o Hodnoty, postoje, praktická etika – analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot
a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu
odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a
prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v
eticky problematických situacích všedního dne
VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA
Charakteristika průřezového tématu
Průřezové téma Výchova demokratického občana představuje syntézu hodnot, a to
spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak především rozvoj kritického
myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání
společnosti a demokratickým způsobům řešení konfliktů a problémů.
Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské
gramotnosti. Ta vyjadřuje způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech
otevřené, demokratické a pluralitní společnosti. Její získání má umožnit žákovi konstruktivně
řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem
celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné
komunikace a demokratických způsobů řešení.
Průřezové téma v základním vzdělávání využívá ke své realizaci nejen tematických
okruhů, ale i zkušeností a prožitků žáků. Zároveň si sami na sobě mohou ověřit nejen význam
dodržování pravidel, eventuálně v zájmu spravedlnosti se podílet na vytváření pravidel nových,
ale i to, jak je důležité se o udržování demokracie starat, protože překročení hranice k anarchii
či naopak k despotismu je neustále přítomným nebezpečím. Tato zkušenost pak rozvíjí
schopnost kritického myšlení.
Průřezové téma Výchova demokratického občana má blízkou vazbu především na
vzdělávací oblast Člověk a společnost, v níž jsou tematizovány principy demokracie a
demokratického rozhodování a řízení, lidská a občanská práva, ve kterých se klade důraz na
participaci jednotlivců – občanů na společenském a politickém životě demokratické
společnosti. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se uplatňuje v tématech zaměřených na
vztah k domovu a vlasti.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
• vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod
• vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti
• umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti
za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků
• rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a
prezentační schopnosti a dovednosti
• prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého
posuzování
• vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
• vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě
• vychovává k úctě k zákonu
• rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku
• učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti
• přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance
a odpovědnost
• rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů
• motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším
• umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy
z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze)
• vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností
• vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu
Tematické okruhy průřezového tématu
Tematické okruhy průřezového tématu jsou zaměřeny na utváření a rozvíjení demokratických
vědomostí, dovedností a postojů potřebných pro aktivní účast žáků – budoucích dospělých
občanů – v životě demokratické společnosti.
o Občanská společnost a škola – škola jako model otevřeného partnerství a
demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy
ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v
každodenním životě školy
o Občan, občanská společnost a stát – občan jako odpovědný člen společnosti
(jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost
za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku); Listina
základních práv a svobod, práva a povinnosti občana; úloha občana v
demokratické společnosti; základní principy a hodnoty demokratického
politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost); principy
soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace
a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů)
o Formy participace občanů v politickém životě – volební systémy a demokratické
volby a politika (parlamentní, krajské a komunální volby); obec jako základní
jednotka samosprávy státu; společenské organizace a hnutí
o Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – demokracie
jako protiváha diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie
fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka);
význam Ústavy jako základního zákona země; demokratické způsoby řešení
konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti
VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
Charakteristika průřezového tématu
Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech podporuje
globální myšlení a mezinárodní porozumění a jako princip prostupuje celým základním
vzděláváním. Podstatnou součástí je výchova budoucích evropských občanů jako
zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské
a pracovní sféře i v osobním životě. Rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity
národní. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a
mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech prolíná všemi
vzdělávacími oblastmi, integruje a prohlubuje poznatky a umožňuje uplatnit dovednosti, které
si žáci osvojili v jednotlivých vzdělávacích oborech. Podporuje ve vědomí a jednání žáků
tradiční evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka,
uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením
a tvořivostí.
Příležitosti k realizaci tématu poskytuje na prvním stupni vzdělávací oblast Člověk a
jeho svět. Ve vzdělávání se využívají zkušenosti a poznatky žáků z běžného života i
mimořádných událostí v rodině, v obci a nejbližším okolí. Na druhém stupni se vztahuje
průřezové téma zejména ke vzdělávacím oborům cizí jazyk, zeměpis a dějepis.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
* rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním
odlišnostem mezi národy
* prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a
řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech
* prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a
nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti
humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv
* rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet
společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech
* rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci
a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru
* prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity
evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu
* vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje s
dopadem jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného
ovlivňování a využívání
* vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o
osobnostní vzory
* rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích
motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
* pomáhá překonávat stereotypy a předsudky
* obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených
o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi
* kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života
* utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti
* podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám
* upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost
Tematické okruhy průřezového tématu
Tematické okruhy průřezového tématu podněcují zájem žáků o Evropu a svět a
zprostředkovávají jim poznání Evropy a světa jako uspořádaného prostředí, měnícího se v čase,
v němž se lidé setkávají, společně řeší problémy a utvářejí svůj život. Prostřednictvím
tematických okruhů si žáci zpřesňují obraz Evropy, uvědomují si souvislosti řešení běžných
situací občana s globálními problémy a možnosti utváření své vlastní životní perspektivy v
evropském a globálním prostoru.
* Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa,
události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život
dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy
* Objevujeme Evropu a svět – naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět;
mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v
evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů
* Jsme Evropané – kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie;
Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na
život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k
řešení problémů dětí a mládeže
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA
Charakteristika průřezového tématu
Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům
seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Na pozadí této
rozmanitosti si pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a
hodnoty.
Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění
odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a
respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti.
Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a
žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají
žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se
budou všichni cítit rovnoprávně. Tím přispívá k vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství
a předsudků vůči „nepoznanému“.
Multikulturní výchova prolíná všemi vzdělávacími oblastmi. Blízkou vazbu má zejména na
vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost,
Člověk a příroda, kde se dotýká především vzdělávacího oboru Zeměpis. Vazba na tyto oblasti
je dána především tématy, která se zabývají vzájemným vztahem mezi příslušníky různých
národů a etnických skupin.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
* poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v
české a evropské společnosti
* rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních kontaktů k
obohacení sebe i druhých
* učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin,
uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i
schopnosti druhých
* učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické
skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné
* rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických,
náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních
skupin
* rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku
xenofobie
* učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a
připravenosti nést odpovědnost za své jednání,
* poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum,
identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj.
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
* pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným
sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních skupin a
uznávat je
* napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní
zázemí
* stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako
příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu
* pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života
v demokratické společnosti
* vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu
* učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti
k minoritním skupinám
Tematické okruhy průřezového tématu
Tematické okruhy Multikulturní výchovy vycházejí z aktuální situace ve škole, reflektují
aktuální dění v místě školy, současnou situaci ve společnosti.
* Kulturní diference – jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti; člověk jako
nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika; poznávání vlastního
kulturního zakotvení; respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků
etnik žijících v místě školy); základní problémy sociokulturních rozdílů v České republice a v
Evropě
* Lidské vztahy – právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat tolerantní
vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženské,
zájmové nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých
kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); předsudky a vžité stereotypy (příčiny a
důsledky diskriminace); důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních
vztazích; uplatňování principu slušného chování (základní morální normy); význam kvality
mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, umět se vžít do role
druhého; lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do
kolektivu třídy
* Etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich
vzájemná rovnost; postavení národnostních menšin; základní informace o různých etnických a
kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti; různé způsoby života, odlišné
myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávání a důvody vzniku
* Multikulturalita – multikulturalita současného světa a předpokládaný vývoj v budoucnosti;
multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; specifické rysy jazyků a jejich
rovnocennost; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních
skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění
a celoživotního vzdělávání
* Princip sociálního smíru a solidarity – odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění
diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám; nekonfliktní život v multikulturní
společnosti; aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti, zohlednění
potřeb minoritních skupin; otázka lidských práv, základní dokumenty.
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA
Charakteristika průřezového tématu
Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů
člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému
rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého
jedince. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu
udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků.
Na realizaci průřezového tématu se podílí některé vzdělávací oblasti a projekty. Ve vzdělávací
oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezové téma ucelený elementární pohled na okolní
přírodu i prostředí. Učí pozorovat, citlivě vnímat a hodnotit důsledky jednání lidí, přispívá k
osvojování si základních dovedností a návyků aktivního odpovědného přístupu k prostředí v
každodenním životě. V maximální míře využívá přímých kontaktů žáků s okolním prostředím
a propojuje rozvíjení myšlení s výrazným ovlivňováním emocionální stránky osobnosti jedince.
Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda zdůrazňuje pochopení objektivní platnosti základních
podmínek života. K realizaci jednotlivých tematických okruhů využíváme pracovních aktivit
v projektech: Škola v přírodě, Náš rok s přírodou, Den Země, Lyžařský výcvikový kurz.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
* rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům
lidských činností na prostředí
* vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování
* přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí
v různých oblastech světa
* umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní
odpovědností ve vztazích k prostředí
* poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání
občana vůči prostředí
* ukazuje modelové příklady jednání z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje
žádoucích i nežádoucích
* napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i
mezinárodní úrovni
* seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti.
* učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů
* učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a
zdůvodňovat své názory a stanoviska
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
* přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty
* vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů
* vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy
dalšího vývoje lidské společnosti
* podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí
* přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí
* vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí
* vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví
Tematické okruhy průřezového tématu
Environmentální výchova je členěna do tematických okruhů, které umožňují celistvé
pochopení problematiky vztahů člověka k životnímu prostředí, k uvědomění si základních
podmínek života a odpovědnosti současné generace za život v budoucnosti.
Tematické okruhy:
* Ekosystémy – les (les v našem prostředí, produkční a mimoprodukční významy lesa); pole
(význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich, pole a jejich
okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost pro krajinnou
ekologii); moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru, mořské řasy a kyslík, cyklus oxidu
uhličitého) a tropický deštný les (porovnání, druhová rozmanitost, ohrožování, globální význam
a význam pro nás); lidské sídlo – město – vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k
okolí, aplikace na místní podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění přírody
v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)
* Základní podmínky života – voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské
aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení); ovzduší (význam pro
život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, propojenost světa, čistota ovzduší u
nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v
okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v krajině; ochrana
biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů); ekosystémy –
biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování a ochrana ve
světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj,
využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje
surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření s
přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí)
* Lidské aktivity a problémy životního prostředí – zemědělství a životní prostředí, ekologické
zemědělství; doprava a životní prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její
vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace); průmysl a životní
prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj, vlivy průmyslu na prostředí,
zpracovávané materiály a jejich působení, vliv právních a ekonomických nástrojů na vztahy
průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a udržitelný rozvoj společnosti); odpady a
hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné
suroviny); ochrana přírody a kulturních památek, změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv
lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy)
* Vztah člověka k prostředí – naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a
řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany
životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé); náš životní styl (spotřeba věcí,
energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologický problém
(příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení,
vlastní názor, jeho zdůvodňování a prezentace); prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí
na zdraví, možnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné
podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování
rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás)
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
Charakteristika průřezového tématu
Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí elementární poznatky
a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují
velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro
uplatnění jednotlivce ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty,
které přicházejí z okolního světa, což vyžaduje stále větší schopnost zpracovat, vyhodnotit a
využít podněty přicházející z médií. Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají
výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života
vůbec. Přitom sdělení, jež jsou médii nabízena, mají nestejnorodý charakter, vyznačují se
svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny s různými (namnoze
nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry. Správné vyhodnocení těchto
sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z
hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová
platnost) vyžaduje značnou průpravu.
Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak
osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o
jejich historii, struktuře fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní
a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost
analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační
záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci a schopnost volby
odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb – od získávání
informací přes vzdělávání až po naplnění volného času.
Mediální výchova má blízkou vazbu na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, zejména tím, že
média, jako sociální instituce, se podílejí na utváření podob a hodnot moderní doby, umožňují
hledat paralely mezi minulými a současnými událostmi a porovnávat jevy a procesy v
evropském i celosvětovém měřítku. Mediální výchova je zaměřena na systematické vytváření
kritického odstupu od mediovaných sdělení a na schopnost interpretovat mediální sdělení z
hlediska jeho informační kvality (zpravodajství z hlediska významu a věrohodnosti zprávy a
události, reklamu z hlediska účelnosti nabízených informací apod.).
Propojení se vzdělávací oblastí Jazyk a jazyková komunikace se týká zejména vnímání
mluveného i psaného projevu, jeho stavby, nejrůznějších typů obsahů a uplatňování
odpovídající škály výrazových prostředků. Osvojení základních pravidel veřejné komunikace,
dialogu a argumentace. V rámci vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie se
pak jedná o využívání tištěných i digitálních dokumentů jako zdroje informací. Pozornost se
obrací k věcné správnosti a přesnosti sdělení, a to jak kritickou analýzou existujících textů, tak
vlastní produkcí a utváření návyku ověřovat si co nejdůkladněji veškeré údaje. Žáci se učí práci
v realizačním týmu prostřednictvím projektu Čertování.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
* přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace
* umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického
odstupu od nich
* učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času
* umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů
* vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl.
zpravodajských)
* umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické
společnosti vůbec (včetně právního kontextu)
* vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)
* vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci
* rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a
mluveného textu
* přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu
* přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
* rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení
* vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za
jeho naplnění
* rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o
menšinách) i jednotlivci
* napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti
za způsob jeho formulování a prezentace
Tematické okruhy průřezového tématu
Mediální výchova na úrovni základního vzdělávání obsahuje základní poznatky a
dovednosti týkající se médií a mediální komunikace. Tematické okruhy mediální výchovy se
člení na tematické okruhy receptivních činností a tematické okruhy produktivních činností.
Tematické okruhy receptivních činností:
* kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství
a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a
společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu
mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení,
objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu
* interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich
funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy
reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace
reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících
předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého
postoje); identifikace společensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o
kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakované užívání
prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě)
* stavba mediálních sdělení – příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení,
zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií);
principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a
užitečnost), příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a
dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající)
* vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném
sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro
záměrnou manipulaci; výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a
hodnotového významu
* fungování a vliv médií ve společnosti – organizace a postavení médií ve společnosti; faktory
ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií
a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska
současné i historické perspektivy; role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na
uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém
životě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v
životě jednotlivce, rodiny, společnosti) ; role médií v politických změnách
Tematické okruhy produktivních činností:
* tvorba mediálního sdělení – uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro
tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba
mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické
možnosti a jejich omezení
* práce v realizačním týmu – utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro
obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu
a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu.
Průřezové téma: OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA (OSV)
1. stupeň
Tematický okruh
1. 2. 3. 4. 5.
Ročník ročník Ročník ročník ročník
OSOBNOSTNÍ
ROZVOJ
Rozvoj schopností INTEGRACE
poznávání do všech předmětů a do všech ročníků
Sebepoznání
a sebepojetí
Seberegulace INTEGRACE a
sebeorganizace do všech předmětů a do všech ročníků
Psychohygiena
Kreativita INTEGRACE do všech předmětů a do všech ročníků
SOCIÁLNÍ
ROZVOJ
Poznávání lidí INT / Prv INT / Prv INT / Prv
Mezilidské vztahy INT / Prv INT / Prv INT / Prv
Komunikace INT / Čj, Prv INT / Čj, Prv
Kooperace INTEGRACE
a kompetice do všech předmětů a do všech ročníků
MORÁLNÍ
ROZVOJ
Řešení problémů a INTEGRACE
rozhodovací dovednosti do všech předmětů a do všech ročníků
Hodnoty, postoje,
praktická etika
Průřezové téma: OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ
VÝCHOVA (OSV)
2. stupeň
Tematický okruh
6. 7. 8. 9.
ročník ročník ročník ročník
OSOBNOSTNÍ
ROZVOJ
Rozvoj schopností poznávání
INT / F
Sebepoznání
INT / Vko
a sebepojetí
Seberegulace
INT / Vko
a sebeorganizace
Psychohygiena
INT / Vko
Kreativita INT / Vv
SOCIÁLNÍ
ROZVOJ
Poznávání lidí
Mezilidské vztahy
Komunikace
INT / Čj
Kooperace a kompetice
PRO / Vánoční jarmark
MORÁLNÍ
ROZVOJ
Řešení problémů a
rozhodovací dovednosti
INT / Pč (Volba povolání)
Hodnoty, postoje, praktická etika
PRO / Školympiáda
Průřezové téma: VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA (VDO)
1. stupeň
Tematický okruh
1. 2. 3. 4. 5.
ročník ročník ročník ročník ročník
Občanská
společnost a škola
Občan,
občanská INT / Prv
společnost a stát
Formy participace
občanů v politickém
životě
Principy demokracie
jako formy vlády
a způsobu
rozhodování
Průřezové téma: VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO
OBČANA (VDO)
2. stupeň
Tematický okruh
6. 7. 8. 9.
ročník ročník ročník ročník
Občanská INT / Vko
společnost a škola
Občan,
občanská INT / Vko,
D
společnost a stát
Formy participace
občanů v politickém INT / Vko
životě
Principy demokracie
jako formy vlády INT / D
a způsobu
rozhodování
Průřezové téma: VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
(VMEGS)
1. stupeň
Tematický okruh
1. 2. 3. 4. 5.
ročník ročník ročník ročník ročník
Evropa a svět INT / Vl
nás zajímá
Objevujeme INT / Vl
Evropu a svět
Jsme Evropané
Průřezové téma: VÝCHOVA K MYŠLENÍ V
EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH (VMEGS)
2. stupeň
Tematický okruh
6. 7. 8. 9.
ročník ročník ročník ročník
Evropa a svět INT / Cj
nás zajímá
Objevujeme
Evropu a svět INT / Z
Jsme Evropané
INT / D
Průřezové téma: MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (MKV)
1. stupeň
Tematický okruh
1. 2. 3. 4. 5.
ročník ročník ročník ročník ročník
Kulturní diference
Lidské vztahy INT / Prv INT / Prv INT / Prv
Etnický původ
Multikulturalita
INT / Cj INT / Cj INT / Cj
Princip sociálního
smíru a solidarity
Průřezové téma: MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (MKV)
2. stupeň
Tematický okruh
6. 7. 8. 9.
ročník ročník ročník ročník
Kulturní diference
INT / Vko
Lidské vztahy
Etnický původ
INT / Z
Multikulturalita
INT / Cj
Princip sociálního INT / Vko
smíru a solidarity
Průřezové téma: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (EV)
1. stupeň
Tematický okruh
1. 2. 3. 4. 5.
ročník ročník ročník ročník ročník
Ekosystémy INT / Prv P / ŠvP INT / Př
Základní
INT / Prv INT / Prv INT / Př
podmínky života
Lidské aktivity
a problémy INT / Prv INT / Prv
životního prostředí
Vztah člověka PRO / Náš rok s přírodou
k prostředí
Průřezové téma: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (EV)
2. stupeň
Tematický okruh
6. 7. 8. 9.
ročník ročník ročník ročník
Ekosystémy
PRO / Den Země
Základní INT / Př
podmínky života
Lidské aktivity
INT / Př
a problémy
životního prostředí
Vztah člověka
k prostředí
PRO /
Lyžařský výcvikový
kurz
Průřezové téma: MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MV)
1. stupeň
Tematický okruh
1. 2. 3. 4.
ročník ročník ročník ročník
RECEPTIVNÍ
ČINNOSTI
Kritické čtení
a vnímání
mediálních sdělení
Interpretace vztahu
mediálních sdělení
a reality
Stavba
mediálních sdělení
Vnímání autora
mediálních sdělení
Fungování a vliv INT / Prv INT / Prv
médií ve společnosti
PRODUKTIVNÍ
ČINNOSTI
Tvorba
mediálního sdělení
Práce v
realizačním týmu
Průřezové téma: MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MV)
2. stupeň
Tematický okruh
6. 7. 8. 9.
ročník ročník ročník ročník
RECEPTIVNÍ
ČINNOSTI
Kritické čtení
a vnímání INT / Čj
mediálních sdělení
Interpretace vztahu
mediálních sdělení INT / Čj
a reality
Stavba INT / Čj
mediálních sdělení
Vnímání autora INT / Čj
mediálních sdělení
Fungování a vliv INT / Čj médií ve společnosti
PRODUKTIVNÍ
ČINNOSTI
Tvorba INT / Inf
mediálního sdělení
Práce v
PRO / Čertování
realizačním týmu
4. UČEBNÍ PLÁN
4.1. Tabulace učebního plánu
VZDĚLÁVACÍ OBLASTI VZDĚLÁVACÍ OBORY
Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura
Anglický jazyk
Německý, Ruský, Španělský jazyk
Matematika a její aplikace Matematika
Informační a komunikační technologie Informatika
Člověk a jeho svět (1.st.) Prvouka
Vlastivěda
Přírodověda
Člověk a společnost (2.st.) Dějepis
Výchova k občanství
Člověk a příroda (2.st.) Fyzika
Chemie
Přírodopis
Zeměpis
Umění a kultura Hudební výchova
Výtvarná výchova
Člověk a zdraví Výchova ke zdraví
Tělesná výchova
Člověk a svět práce 1. st. Pracovní činnosti
(Práce s drobným materiálem
Konstrukční činnosti
Pěstitelské práce
Příprava pokrmů)
2. st. Pracovní činnosti
(Práce s technickými materiály
Pěstitelské práce a chovatelství
Příprava pokrmů
Svět práce)
Volitelné předměty: Technické činnosti Školní časopis
Praktika z přírodopisu Cvičení z českého jazyka
Praktika z dějepisu Literární seminář
Základy administrativy Praktika ze zeměpisu
Konverzace v anglickém jazyce Pohybové hry
Domácnost Mediální a filmová výchova
Informatika Fyzikální praktika
Cvičení z matematiky
Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova
Výchova demokratického občana
Výchova k myšlení v evropských a globálních
souvislostech
Multikulturní výchova
Environmentální výchova
Mediální výchova
UČEBNÍ PLÁN (1. - 5. ročník)
(školní rok 2018/2019)
Vzdělávací obor Ročník Počet hodin
1. 2. 3. 4. 5. 1. - 5. ročník
Český jazyk a literatura 6+2 6+2 7+1 7+1 7 33+6
Anglický jazyk 0 +2 0 +2 3 3 3 9 + 4
Matematika 4 4 +1 4+1 4+1 4 20 + 3
Informatika 0 0 0 0 1 1
Prvouka 2 2 2 +1 0 0
12 + 2 Vlastivěda 0 0 0 1 1+1
Přírodověda 0 0 0 2 2
Hudební výchova 1 1 1 1 1 12
Výtvarná výchova 1 1 1 2 2
Tělesná výchova 2 2 2 2 2 10
Pracovní činnosti 1 1 1 1 1+1 5 + 1
Průřezová témata P P P P P
Disponibilní časová
dotace 4 5 3 2 2 16
Týdenní průměrná
časová dotace 21 22 24 25 26 118
UČEBNÍ PLÁN (6. - 9. ročník)
(školní rok 2018/ 2019)
Vzdělávací obor Ročník Počet hodin
6. 7. 8. 9. 6. - 9. ročník
Český jazyk a literatura 4+1 3 +1 4 + 1 4 + 1 15 + 4
Anglický jazyk 3 3 3 3 12
Německý, Ruský, Španělský jazyk 0 2 2 2 6
Matematika 4 3 +1 4 +1 4 + 1 15 + 3
Informatika 1 0 0 0 +1 1 + 1
Dějepis 2 1 +1 2 2 11 + 1
Výchova k občanství 1 1 1 1
Fyzika 2 1 +1 1 2
21 + 4 Chemie 0 0 1 +1 2
Přírodopis 2 1 +1 2 1
Zeměpis 2 1 +1 2 1
Hudební výchova 1 1 1 1 10
Výtvarná výchova 2 2 1 1
Výchova ke zdraví 1 1 0 0 10
Tělesná výchova 2 2 2 2
Pracovní činnosti 1 1 0 +1 1 3 + 1
Volitelné předměty 0 +1 0 +1 0 +1 0 +1 0 + 4
Průřezová témata P P P P
Disponibilní časová dotace
2 7 5 4 18
Týdenní průměrná časová dotace
30 30 31 31 122
Ve školním roce 2018/2019 se ve druhém ročníku z důvodu vyššího počtu žáků ve třídách
dělí Český jazyk a Matematika (1h/týden).
4.2. Poznámky k učebnímu plánu
Český jazyk a literatura
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura na 1. stupni integruje vzdělávací obsah
vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a doplňujícího vzdělávacího oboru Dramatická
výchova. V 1. a 2. ročníku má předmět komplexní charakter. Od 3. ročníku je členěn na
Komunikační a slohovou výchovu, Jazykovou výchovu a Literární výchovu.
Časová dotace je posílena v 1. a 2. ročníku o 2 hodiny, ve 3. a 4. ročníku o 1 hodinu a
v 6. - 9. ročníku 2. stupně z důvodu zvýšení čtenářské gramotnosti žáků o 1 hodinu
z disponibilní časové dotace. Výuka většinou probíhá v kmenových třídách, případně literární
učebně.
V 1. - 5. a v 9. ročníku se v rámci předmětu realizují průřezová témata Osobnostní a
sociální výchova, v 6. a 9. ročníku Mediální výchova.
Anglický jazyk
V 1. - 2. ročníku je předmět posílen o 2 hodiny z disponibilní časové dotace. Výuka
probíhá v jazykových učebnách, v multimediální učebně nebo v kmenové třídě.
V rámci předmětu se realizují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (1. - 5.
ročník), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (2. a 8. ročník) a
Multikulturní výchova (1. - 5. a 6. ročník).
Skupiny anglického jazyka se naplňují do počtu 24 včetně, při větším počtu se dělí.
Německý, Ruský, Španělský jazyk
Celková časová dotace pro 2. stupeň – 6 vyučovacích hodin, v 7. až 9. ročníku po 2
vyučovacích hodinách. Výuka probíhá v jazykových učebnách, v multimediální učebně nebo
v kmenové třídě.
Skupiny jazyků se naplňují do počtu 24 včetně, při větším počtu se dělí.
Žáci si druhý cizí jazyk vybírají dle aktuální nabídky.
Matematika
Ve 2. - 4. ročníku, 7. - 9. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové
dotace. Výuka většinou probíhá v kmenových třídách.
V rámci předmětu se realizuje průřezové téma Osobnostní a sociální výchova (1. -5.
ročník).
Informatika
V 9. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá
v počítačových učebnách nebo multimediální učebně.
V rámci předmětu se realizují tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova
(5.ročník), Mediální výchova (5. a 6. ročník).
Předmět Informatika je ještě realizován ve 4. ročníku formou nepovinného předmětu (1
hodina týdně).
Prvouka
Ve 3. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Výuka
probíhá v kmenových třídách, v okolí školy, v počítačové učebně.
V rámci předmětu se realizují tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (1.,
2. a 3. ročník), Mediální výchova (1., 2. a 3. ročník), Environmentální výchova
(3. ročník, Škola v přírodě), Multikulturní výchova (1., 2. a 3. ročník), Výchova
demokratického občana (3. ročník).
Vlastivěda
V 5. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá
v kmenových třídách, v okolí školy, v počítačové učebně. Součástí výuky jsou exkurze.
V rámci předmětu se realizují tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (4.
a 5. ročník), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (5. ročník).
Přírodověda
Výuka probíhá v kmenových třídách, v okolí školy, v počítačové učebně. Součástí
výuky jsou exkurze.
V rámci předmětu se realizují tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (4.
a 5. ročník), Environmentální výchova (4. a 5. ročník).
Dějepis
V 7. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá
v kmenových třídách, v počítačové učebně. Součástí výuky jsou exkurze.
V rámci předmětu se realizují průřezová témata Výchova demokratického občana (6. a
9. ročník), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (8. ročník).
Výchova k občanství
Výuka probíhá většinou v kmenových třídách, dále pak v okolí školy nebo v počítačové
učebně.
Realizují se průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (7. a 8. ročník),
Multikulturní výchova (9. ročník), Výchova demokratického občana (6., 7. a 9. ročník).
Fyzika
V 7. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá
v odborné učebně nebo v kmenové třídě.
V rámci předmětu se realizují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova (9.
ročník).
Chemie
V 8. ročníku je využita 1 hodina z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá v odborné
učebně nebo kmenové třídě.
Přírodopis
V 7. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá
v odborné učebně nebo kmenové třídě.
V rámci předmětu se realizuje průřezové téma Environmentální výchova (6. ročník).
Zeměpis
V 7. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá
v kmenové třídě nebo počítačové učebně.
V rámci předmětu se realizují průřezová témata Multikulturní výchova (9. ročník),
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (8. ročník).
Hudební výchova
Výuka probíhá v kmenové třídě nebo v hudebně.
V 1. - 5. ročníku se realizuje průřezové téma Osobnostní a sociální výchova.
Výtvarná výchova
Výuka probíhá v kmenové třídě nebo blízkém okolí školy.
V 1. – 6. ročníku se realizuje průřezové téma Osobnostní a sociální výchova.
Výchova ke zdraví
Výuka probíhá kmenové třídě nebo počítačové učebně.
Tělesná výchova
Výuka tělesné výchovy se probíhá v tělocvičně školy, v tělocvičně gymnázia, na
školním hřišti, ve sportovních zařízeních města (Sokolovna, Sportovní hala, školní tělocvična
a tělocvična při Správě školských zařízení), základní plavecký výcvik probíhá v městském
krytém bazénu, bruslení se uskutečňuje pouze za příznivého počasí v areálu „Rybníčky“.
V 1. – 5. ročníku se realizuje průřezové téma Osobnostní a sociální výchova.
Pracovní činnosti
V 5. a 8. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Výuka
probíhá v kmenových třídách, ve cvičné kuchyňce a na školním pozemku.
Realizuje se průřezové téma Osobnostní a sociální výchova (1. – 5. ročník, 9. ročník).
Volitelné předměty
Volitelné předměty jsou dotovány z disponibilní časové dotace. Žáci si mohou zvolit
jeden z těchto nabízených předmětů. 6. ročník: Praktika z dějepisu, Praktika z přírodopisu,
Domácnost, Cvičení z českého jazyka, Konverzace v anglickém jazyce. 7. ročník: Domácnost,
Technické činnosti, Praktika ze zeměpisu, Praktika z dějepisu, Literární seminář, Fyzikální
praktika. 8. ročník: Školní časopis, Technické činnosti, Domácnost, Praktika z dějepisu,
Konverzace v Aj., Základy administrativy. 9. ročník: Konverzace v anglickém jazyce,
Pohybové hry, Technické činnosti, Mediální a filmová výchova, Cvičení z matematiky, Cvičení
z českého jazyka.
Letos si žáci zvolili tyto volitelné předměty: 6. ročník – Praktika z přírodopisu,
Domácnost, Konverzace v anglickém jazyce. 7. ročník – Technické činnosti, Domácnost,
Praktika ze zeměpisu, Fyzikální praktika. 8. ročník – Domácnost, Technické činnosti, Základy
administrativy, Praktika z dějepisu. 9. ročník – Cvičení z matematiky, Cvičení z českého
jazyka, Mediální a filmová výchova.
Nepovinné předměty
Všechny nepovinné předměty jsou vyučovány 1 hodinu týdně. Jedná se o Informatiku
(4. ročník), Hudební teorii a flétnu (1. – 2. ročník), Konverzaci v anglickém jazyce (8. ročník)
a Náboženství.
Některé tematické okruhy průřezových témat jsou realizovány prostřednictvím projektů:
Osobnostní a sociální výchova (Kooperace a kompetice) – Vánoční jarmark
Osobnostní a sociální výchova (Hodnoty, postoje, praktická etika) – Školympiáda
Environmentální výchova (Ekosystémy) – Den Země, Škola v přírodě – 3. ročník
Environmentální výchova (Vztah člověka a prostředí) – Lyžařský výcvikový kurz 7. ročník
Mediální výchova (Práce v realizačním týmu) – Čertování - 9. ročník