Evoluce před Darwinem Nejstarší vývojová stadia evoluční nauky
Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve
description
Transcript of Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve
![Page 1: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/1.jpg)
79. Je sice pravda, a dějiny to jasně dokazují, že za změněných poměrů se nyní může provést mnoho věcí jen s pomocí velkých sdružení, i když v dřívějších dobách na tytéž věci stačily i společnosti malé. Přece však v sociální filozofii stále platí důležitá zásada, která se nedá vyvrátit ani změnit: To, co mohou jednotlivci provést z vlastní iniciativy a vlastním přičiněním, to se jim nemá brát z rukou a přenášet na společnost. Stejně tak je proti spravedlnosti, když se převádí na větší a vyšší společenství to, co mohou vykonat a dobře provést společenství menší a nižší. To má totiž pak za následek těžké poškození a rozvrat sociálního řádu. Neboť každý společenský zásah svým působením a svou přirozenou povahou má přinášet pomoc údům těla společnosti, nikdy je však nemá ničit a pohlcovat.
Quadragesimo anno (1931)
Princip subsidiarityPrincip subsidiarity
![Page 2: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/2.jpg)
SUBSIDIUM = podpora
subsidiarii cohortes = rezervní kohorty
Dualismus státu a společnosti, hierarchie kompetencí
Princip subsidiarityPrincip subsidiarity
![Page 3: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/3.jpg)
Aristotelés PolitikaA přece je jasné, že stát, který bude postupovat ke stále větší jednotnosti, nakonec už nebude státem. Podle své přirozenosti je stát určitá mnohost, a bude-li postupovat k jednotnosti, bude ze státu spíše domácnost a z domácnosti jednotlivec…Domácnost je více soběstačná než jednotlivec, stát více než domácnost, a stát se stane skutečně státem teprve potom, až se společenství obyvatelů stane soběstačným. Je-li tedy více žádoucí větší soběstačnost, je více žádoucí také menší jednotnost.
Princip subsidiarityPrincip subsidiarity
![Page 4: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/4.jpg)
Dvojí aspekt
restriktivní podpůrný (svoboda, autonomie) (podpora, zajištění podmínek)
Princip subsidiarityPrincip subsidiarity
![Page 5: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/5.jpg)
„Zvláštním projevem lásky a hlavním kritériem bratrské spolupráce věřících a nevěřících je nepochybně zásada subsidiarity, výraz nezcizitelné lidské svobody“.
Caritas in veritateCaritas in veritate, čl. 75, čl. 75
![Page 6: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/6.jpg)
„Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie“.
Princip subsidiarityPrincip subsidiarityLisabonská smlouvaLisabonská smlouva
(5/3)(5/3)
![Page 7: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/7.jpg)
Václav Klaus, princip subsidiarity považuje za jeden ze záludných konceptů europeistického newspeeku a hovoří o něm jako o nikdy seriózně definované hypotéze, která „má v sobě veškeré kouzlo hegeliánské-marxistické věčné proměnlivosti a neuchopitelnosti“ a že toto „dialektické kouzlo konceptu subsidiarity je v tom, že platí vždy, ať je míra centralizace či decentralizace jakákoli, ať se navrhuje jít směrem centralizace či decentralizace, ať se obhajuje cokoli“
(KLAUS, V. Evropská integrace bez iluzí. 2011)
![Page 8: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/8.jpg)
Vojtěch Krebs: „Princip subsidiarity narušuje tuto intenzitu vazby občana a státu. Není proto divu, že není všeobecně přijímán a že se vždy nesetkává s dostatečným pochopením. Zejména zastánci silného sociálního (paternalistického) státu se s ním obtížně vyrovnávají a poukazují na to, že je překážkou pokrokového sociálního zákonodárství a že jeho uplatňováním může vést k vážným sociálním důsledkům“ (KREBS, 2007:35).
Igor Tomeš, pojem subsidiarity mezi klíčové hodnoty a obecné principy neřadí (uvádí principy rovnosti, nediskrimince, osobních práv, solidarity a participace) (TOMEŠ, 2011:17–37).
![Page 9: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/9.jpg)
26. Ze stále těsnější vzájemné závislosti, která postupně nabývá celosvětového rozsahu, plyne, že se obecné blaho – čili souhrn podmínek společenského života, které jak skupinám, tak jednotlivým členům dovolují úplnější a snazší dosažení vlastní dokonalosti - stává stále všeobecnějším; z toho vyplývají práva a povinnosti, které se týkají celého lidstva. Jakákoliv skupina musí mít na zřeteli potřeby a oprávněné nároky jiných skupin, ano, i obecné blaho celé lidské rodiny.
Gaudium et Spes (1965)
Princip společného dobraPrincip společného dobra
![Page 10: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/10.jpg)
58. Každému ať se tedy přidělí jeho podíl na statcích; a musí se usilovat o to, aby se rozdělení pozemských statků provedlo a upravilo podle zásad obecného blaha neboli sociální spravedlnosti. Dnes je však veliký protiklad mezi malým počtem velkých boháčů a nesmírným množstvím chudáků a v rozdělení majetku je tedy velmi velmi vážný nesoulad, jak vidí každý, kdo nepostrádá cit.
Quadragesimo anno (1931)
V dnešní době se soudí, že obecné blaho záleží především v tom, aby se zachovávala lidská práva a povinnosti. Proto je třeba, aby úloha veřejné moci spočívala především v tom, aby se na jedné straně tato práva uznávala, dbalo se jich, navzájem byla slaďována, chráněna a podporována, a na druhé straně aby mohl každý snáze plnit své povinnosti. "Chránit nedotknutelná lidská práva a starat se, aby každý mohl snáze plnit své povinnosti – to je hlavní úkol každé veřejné moci.
Pacem in terris (1963)
Spravedlnost v SUCSpravedlnost v SUC
![Page 11: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/11.jpg)
Na prvním místě předpokládá respektování osoby jako takové. Ve jménu obecného dobra je veřejná moc zavázána respektovat základní a nezadatelná práva lidské osoby. Společnost je povinna dovolit každému svému členu uskutečnit své vlastní povolání. Obecné dobro spočívá zvláště v podmínkách pro uplatňování přirozených svobod, které jsou nezbytné pro plný rozvoj lidského povolání: tedy v právu „na jednání podle správných příkazů svého svědomí, na ochranu soukromého života a na spravedlivou svobodu i ve věcech náboženských“.
Na druhém místě obecné dobro vyžaduje společenský blahobyt a rozvoj skupiny samé. Rozvoj je souhrnem všech sociálních povinností. Jistě, vládní moc musí rozhodovat ve jménu obecného blaha mezi různými jednotlivými zájmy. Musí však každému zpřístupnit to, co tento jedinec potřebuje, aby mohl vést opravdu lidský život: potravu, oblečení, zdraví, práci, výchovu a kulturu, pravdivou informaci, právo založit si rodinu atd.
Obecné dobro zahrnuje konečně mír; to znamená stálost a bezpečnost spravedlivého řádu. Předpokládá tedy, že veřejná moc zaručuje čestnými prostředky bezpečnost společnosti i jejích členů. To je základem práva na oprávněnou osobní i kolektivní obranu.
Katechismus katolické církve, 1991§§ 1907–9
![Page 12: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/12.jpg)
![Page 13: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/13.jpg)
DemokracieDemokracieaa
impulsy sociálního učení církveimpulsy sociálního učení církve
![Page 14: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/14.jpg)
Politické režimy ve světěPolitické režimy ve světě
• západní demokracie
• nové demokracie
• východoasijské režimy
• islámské režimy
• vojenské režimy
• zvláštní socialistické režimy
![Page 15: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/15.jpg)
40. Poland
…
45. Slovakia
…
Index demokracie (2014)Index demokracie (2014)
1. Norway
2. Sweden
3. Iceland
4. New Zealand
5. Denmark
6. Switzerlan
7. Canada
8. Finland
9. Australia
10. Netherlands
11. Luxembourg
12. Ireland
13. Germany
14. Austria
15. Malta
16. United Kingdom17. Uruguay, Mauritius19. USA 20. Japan21. South Korea22. SpainCosta Rica23. France24. Costa Rica25. Czech Republic26. Belgium27. India...29. Italy…33. Portugal…37. Slovinsko
Jsme první ve skupině„Flawed democracies“
![Page 16: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/16.jpg)
Full democracies: 9-10 8-8.9
Flawed democracies: 7-7.9 6-6.9
Hybrid regimes: 5-5.9 4-4.9
Authoritarian regimes 3-3.9 2-2.9 0-1.9
![Page 17: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/17.jpg)
Politické režimy ve světěPolitické režimy ve světě
Typ režimu Počet zemí Procento zemí % světové populace
Plné demokracie 25 15 11,3
Nefunkční demokracie
53 31,7 37,1
Hybridní režimy 36 21,6 13,6
Autoritářské režimy 53 31,7 38
![Page 18: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/18.jpg)
Lincoln říká, že demokracie je vláda lidu, lidem a pro lid.
„Demokracie je tou nejhorší formou vládnutí, nepočítáme-li všechny ostatní, které se čas od času zkoušely“.
Winston Churchill, Projev v Dolní sněmovně (1947)
Všeobecná deklarace LPVšeobecná deklarace LPčlánek 21(1)článek 21(1)Každý má právo, aby se účastnil Každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených prostřednictvím svobodně volených zástupců.zástupců.
![Page 19: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/19.jpg)
• antická demokracie (Řekové, Vikingové)
(přímá, v malém)
• moderní demokracie (J. Bentham, J. Mill, J. S. Mill)
(nepřímá, ve státě)
Základem demokracie je princip politické rovnosti
Dějiny demokracie
![Page 20: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/20.jpg)
Platon rozlišoval 5 forem zřízení, od nejlepšího po nejhorší:
- Aristokracie (podle něj nejlepší forma, nikoli rodová aristokracie, ale vláda filozofů, od vlády mnohých až po monarchii)
- Timokracie (vláda ctižádostivých, riziko touhy po bohatství, hrozí proměna v oligarchii)
- Oligarchie (vláda bohatých, vyvolává závist a odpor chudých a vede k demokracii)
- Demokracie (vláda lůzy, bezbřehá svoboda a chaos, který skončí voláním po vládě pevné ruky - tyranií)
- Tyrannida (vláda neomezeného a nespravedlivého vládce, který vše potlačuje a vykořisťuje obec)
PlatonPlaton
![Page 21: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/21.jpg)
Aristoteles klasifikuje 6 forem vládního zřízení - kdo vládne ? (jedinec, několik, mnozí) - k do z toho má prospěch? (vládci, všichni) tři režimy jsou pokleslé, ve prospěch vládnoucích, tři dobré, ve prospěch celé obce
Kdo vládne ?
Jeden Několik Mnozí Vládci Kdo má prospěch ? Všichni
Tyranie Oligarchie Demokracie
Monarchie
Aristokracie
Politeia
AristotelesAristoteles
![Page 22: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/22.jpg)
Moderní demokracieModerní demokracie
monarchie – konstituční monarchie (Británie)1776 – USA první demokracie moderního typu (ústava 1789)1789 – Francouzská revoluce (neúspěch)
19. Století – konstitucionalizace, národní státy, rozšiřování volebního 19. Století – konstitucionalizace, národní státy, rozšiřování volebního práva, rozdělení mocípráva, rozdělení mocíaliance liberálních a demokratických idejíaliance liberálních a demokratických idejí
20. století 1. polovina úpadek mnohých demokracií, poválečný rozkvět20. století 1. polovina úpadek mnohých demokracií, poválečný rozkvětPo roce 1989 – Po roce 1989 – Konec dějin?Konec dějin? (Fukuyama) (Fukuyama)
![Page 23: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/23.jpg)
Moderní demokracieModerní demokracie
Výsledek druhé demokratické transformace, je jedním z nejpodivuhodnějších lidských výtvorů, jde o demokracii, která se již neváže na malé městské státyKlíčové posuny jsou:
princip zastoupení a reprezentacesmíšená vláda (společenský a organizační
pluralismus)ústavní liberalismus (velký rozsah základních a
politických práv)nezávisí tolik na velikosti území a jeho homogenitě
![Page 24: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/24.jpg)
1. Norway
2. Sweden
3. Iceland
4. Denmark
5. New Zealand
6. Australia
7. Switzerland
8. Canada
9. Finland
10. Netherlands
Idea smíšené vlády – musí být zastoupeny všechny prvky společnosti Idea smíšené vlády – musí být zastoupeny všechny prvky společnosti a tyto se vyvažovat: monarchie, aristokracie, demokracie (Polybios - a tyto se vyvažovat: monarchie, aristokracie, demokracie (Polybios - konzulové, senátoři, tribuni lidu)konzulové, senátoři, tribuni lidu)
„Demokracie závisí na morálních idejích dokonce víc než nedemokratické společnosti, protože závisí na svobodných rozhodnutích svých občanů. K jejich přežití musí formovat obyčejné lidi k výjimečným morálním výkonům“.
M. NOVAK (On Cultivating Liberty. Reflections on Moral Ecology)
![Page 25: Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve](https://reader035.fdocument.pub/reader035/viewer/2022062321/568139fc550346895da1c16b/html5/thumbnails/25.jpg)
S. P. Huntington - „vlny demokratizace“
1. vlna (1828-1926)Revoluce ve Francii a USA, postupné uplatňování demokratických institucí, rozšiřování volebního práva, první zemí byly USA v r. 1828 (poprvé nad 50 % dospělých bílých mužů)
1. protivlna – 1922-1942Návrat k tradičním autoritářským režimům nebo k novým formám totalitarismu
2. vlna (1943-1962)Po 2. světové válce, dekolonizace, vznik nových států, budování demokracie
2. protivlna (1958-1975)Krok zpět, nezakořeněné a vratké instituce demokracie, nástup autoritářských režimů v rozvojových zemích, ale i ty rozvinuté.Změny v Latinské Americe, pád vratkých demokracií v Asii a Africe
3. vlna (1974–1990)1974 revoluce v Portugalsku proti Salazaarovu režimu, země Latinské Ameriky, sametová revoluce 1989 ve Východní Evropě