Evoluce ped Darwinem Nejstar vvojov stadia evolun naukyZdenk Kratochvl, Vojtch Hladk, Radim Koandrle Katedra filosofie a djin prodnch vd PF UK

GAR 401/070516 Ran eck filosofie a prodovdaGAR P401/10/0520 Ran eck filosofie a prodovda IIZmr MSM 21620845 Teoretick vzkum komplexnch jev ve fyzice, biologii a vdch o spolenosti

Pro detailchtiv jedince:

www.fysis.cz

Zvlt:www.fysis.cz/presokratici/presokr.htm

Pirozenost vemu posta... .

(Hippokrats, De alimento 15 = Hrakleitos C 2,15; -5. stolet)

Nae ivoty jsouv nruch vln... ...

(Archilochos, fragment 213 West; -7. stolet)

Zatm jsme k tomuhle tmatu publikovali (krom starch vc):

Kratochvl, Hladk, Koandrle :Od Darwina k Empedokleovi a Anaximandrovi. Vesmr 88, 561, 2009/9, s. 544-548.

V tisku pro konec nora 2011 jsou knky:

R. Koandrle: Anaximandros, v nakladatelstv Mervart, katedrov edice Amfibios

Z. Kratochvl: Mezi moem a nebem (Odkaz archaick Inie), tamt

Chystme:

spolenou monografii o problmech evoluce v antice a renesanci, (vydn asi 2012).

Pedsokratici,sla edice Diels-Kranz(vdecky)

O em to te bude:

Evoluce podle Hsioda? (-7. stolet)Evoluce podle Anaximandra z Mltu (-6. stolet)Evoluce podle Hrakleita z Efesu (kolem -500)Evoluce podle Empedoklea (-5. stolet)Evoluce podle Lucretia Cara (-1. stolet, latinsky)S dovtkem o osudov roli nhody.

Exkurz o roli a pochopen fosli v eck antice.

Co se to stalo, e evoluci blzk mylen nadlouho vymizelo?

Dovtek o vzniku pedstavy inteligentnho designu u Skrata.S plepkem o laplich teleologie (elovosti)a kolu filosofie v dnen dob.

Evoluce podle Hsioda?

Nedje se prodnm vbrem, naopak, svt nyn postupn upad.

Za promny svta jsou odpovdn generace boh!

3 generace boh:ranos a Gaia- primordiln ustavenKronos a Rhea- zlat vkZeus a Hra- n svt

Tohle jet nen dn vda, ba ani filosofie.Ale npad s njakou periodizac tady je!

Evoluce podle Anaximandra:

Je soust promn celku svta v rmci polarit vlhkosti a tepla

Zan ve vod nebo ve vlhku, co asi souvis s pedstavou samoplozen, bnou v celm starm svt.

iv bytosti i jejich promny jsou analogick uspodn kosmu a promnm kosmu obraz rozpraskan kry.

U lid je problmem peit mlat.

Promna druhu v jin je dobe mon, ale asi nen pedstava spolenho pedka vech ivk.

Tko ct, jestli tomu u kat evoluce.

Thle vci se asi doil jet i Anaximandros,Anaximenovi bylo nco pes 30 let, kdy tohle bylo v jeho mst nov.

Ndoba na oistnou vodu z Athniny svatyn v Mltu, kolem r. -550.Altes Musem, Berlin.

Anaximandros B 1 = Simplikios, Physica 24, 13 (st Anaximandros A 9 /1)

jaksi pirozenost, kter je bezmezn, z n vznikaj vechna nebesa (oblohy, svty) a svty (uspodn) vnich; (B 1) zekterch pak je jsoucm vcem vznik, do nich nastv i znik,podle nutnosti;navzjem si toti plat trest a pokutu za [sv] bezprv,(verze pekladu: navzjem si toti udluj prvo i odplatu za [sv] bezprv)podle du asu,

takto to k slovy dosti bsnickmi.

... , (B 1) ,

,

.

Hippolytos, Refutatio I,6,6 Marcovich (Anaximandros A 11,6)iv bytosti vznikaj [z vlhka] vypaovanho psobenm Slunce.lovk pak vzniklpvodn podobn jinmu ivoichovi, toti ryb.

[ ] . , , .

Pvod ivota v oht vod nebo bahnku.Pvodn formy ivota jsou mosk.Oboj souvis s koncepc moe jako zbytku prvotn vlhkosti, ze kter Slunce destiluje pitnou vodu a pohn jej kolobh.

Pseudo-Pltarchos, Stromata 2 in: Eusebios, Paeparatio evangelica I,7,16(Anaximandros A 10, st)k pak, e to, co plod, se pi vzniku tohoto svta odlouilo z vnho tepla a chladu, a znj vyrostla kolem vzduchu, kter je okolo zem, jaksi planouc sfra, jako kra kolem stromu. Kdy se tato sfra odlmala a uzavela do jakchsi kruh, ustavilo se Slunce, Msc a hvzdy.Krom toho k, e lovk se pvodn zrodil zivoich jinho druhu, protoe ostatn ivoichov se brzy sami iv, pouze lovk potebuje bt velmi dlouho kojen. Proto by se neudrel pi ivot, kdyby takov byl u od potku. , , , . .

Rozlmn sfry, pirovnan k rozpraskn kry stromu, bude mt analogii u ivk.Dvod nepvodnosti lovka je v nesobstanosti mlat a patrn i v celkov neschopnosti.

etios V,19,4; Dox. 430 (Anaximandros A 30/1)Anaximandros [k], e prvn ivoichov se zrodili ve vlhku a e je obklopovala ostnat kra.V dalch generacch [Spibvajcm vkem jejich nebo svta?] vystupovali na su msta, a kdy se kra rozlamovala, po krtk as pevali. [Verze pekladu: ili po krtk as jinm zpsobem.] , .

Kadho ivka obklopuje postupn praskajc kra, podobn jako sfry nebe.Svt se postupn vysuuje, ivci tak. Je to synchronn jev nebo adaptace?Pevn nebo ivot jinm zpsobem (metabinai) je zhadn termn pro njak vztah prosted, vvojov zmny a peit.

Censorinus 4,7 (Anaximandros A 30/2)Anaximandrosz Mltu si pedstavoval, e zoht vody a zem vznikly bu ryby, nebo ivoichov velmi podobn rybm. Vnich se lid zformovali a [jejich] zrodky byly zadrovny uvnit a do puberty. Teprve tehdy praskli a vystoupili znich mui a eny, kte u byli schopni se sami ivit.

Anaximander Milesius videri sibi ex aqua terraque calefactis exortos esse sive pisces seu piscibus simillima animalia in his homines concrevisse fetusque ad pubertatem intus retentos tunc demum ruptis illis viros mulieresque qui iam se alere possent processisse.

ivorodost dosplch potomk.Kvli jejich peit.

Pltarchos, Quaestiones convivales VIII,8,4; p. 730e (Anaximandros A 30/3)Anaximandros toti netvrd, e lid a ryby pochzej ze stejnch rodi, ale e se lid pvodn zrodili vrybch a byli a vyrstali vnich, jako je tomu u ralok, a teprve kdy se dokzali se o sebe sami postarat, tehdy znich vystoupili a uchytili se na zemi...

, , , .Viz Pltarchos, De sollertia animalium 33; p. 982a (a jinde).

Analogie se znmou ivorodost nkterch ralok.Sobstanost.Vystoupen na pevnou zemi.

Evoluce podle Hrakleita :

Je soust promn celku svta, ale svt nen uspodan hierarchicky, je st vztah.

Principem vznikn a promn je zpas (polemos, boj) tak ustavuje d v prod i spolenosti.

Motorem promn zpas a setkn je nhoda (zvan tak osud, logos). Je tak zdrojem krsy, meho (zdnliv) uspodanho.

Tendence ivch bytost jsou ureny stavem jejich okol a charakterem doby.

Lid se podstatn neli od ostatnch ivk.

Bosk hlediska nejsou pomiteln lidskmi.

Hrakleitos je o vem:Jan Zrzav, David Storch, Stanislav Mihulka: Jak se dl evoluce. Praha, Paseka 2004.Hrakleitovy vroky uvdj kapitoly evolun knky.

Zdenk Kratochvl: Dlsk Potp k Hrakleitov ei. Praha, Herrmann a synov 2006.Tenhle tlustospis je pln o vem, a to z hlediska pirozenosti.

Hrakleitos navazuje na Anaximandra, na nho zase navazuje Hippokrats.

Hrakleitos B 80 = Kelsos u rigena, Contra Celsum VI,42Je teba vdt, e zpas je spolen,a prvo je sporem,a vechno vznik sporema nutnost. , , .

Zpas je spolen obma jeho stranm, podobn jako se prvo dje soudnm sporem.Konflikt je prostedm vznikn.Nutnost je zpas.

Hrakleitos B 126b = Epicharmos v: Anonym In Platonem Theaet. 71,12 (ad p. 152e)Vdy roste jedno tak, jin (jindy ?) jinak,vzhledem k tomu, eho je (m ?) zrovna nedostatek.[Jestlie tedy nic neustv, kdy se podoba rozplv a mn,rod se jindy jin bytosti pro nepetritou nhradu.] .

[ , .]

Zmna je puzena nenasycenost okol.To, co chyb, pro co je pleitost, se me uplatnit.

Hrakleitos B 65 = Filn z Alexandrie, Legum allegoriarum libri III,7[Pvrenec Hrakleitovy nauky, kter zavd vrazy:]

Nasycen a nedostatek,ve jako jedno (jedno vekerenstvo) a vechno vpromn.[ ,]

[.]

Napt nasycen a nedostatku je ekvivalentem vztahu jednoho a mnohosti, tedy klem k chpn promn.

Hrakleitos B 41 = Diogens Laertios, Vitae philosophorum IX,1 To jedno moudr:vdt, e dmysl ... d vechno skrze ve.

.

Dmysl (gnm, dvtip, zmr) nen hierarchickou pinou ani clem, ale vzjemnm psobenm veho.Jenota je propletenost pbh a psoben nap mnohost.

Hrakleitos B 100 ve verzi Pltarchos, Platonicae quaestiones 8,4; p. 1007dVechno, co doby pinej a zem iv.

.

Fze cyklu svta (a vzjemnost pbh) pinej monosti, zem je iv nebo plod.

Hrakleitos B 124 = Theofrastos, Metaphysica 15; p. 7a14 UsenerJako hromada ledabyle nasypanch vc je nejkrsnj svt. [ ], [] .

Uspodanost svta vznik nhodn!

Pitom se vechno dje Osudem (B 137), ale ve svt, kde Osud je jmno pro vtznou Nhodu, podobn jako jet v Sofoklovu Oidipovi, kde je pro Osud i Nhodu dokonce stejn slovo (Tych).

Hrakleitos B 126 = Tzetzs, Scholia ad exeg. in Iliad., p. 126 Herman Chladn se zahv, hork se ochlazuje,vlhk se vysuuje, seschl se zvlhuje.

, , , .

Nenhodn proces!

V prod b cyklicky, ve stylu a napr a uschne.

V emkoli konenm (ohranienm, definovanm) ovem vede ke konci, jako termodynamika.

Hrakleitos B 102 = Porfyrios, Quaest. Homer. ad Il.; IV, 4 (I,69,6 Schr. = Erbse, p. 445)Bohu je ve krsn, dobr a dn;lid vak pokldaj nco za nedn, nco za dn.

, .

Zpas, nhoda a osud nemohou bt pomovny naimi hledisky. Tmi mme pomovat svoje iny.Naopak zase bosk iny ani bh svta nejsou vdy nvodem pro iny lidsk.

Evoluce podle Empedoklea:

Svt se promuje psobenm ivl. Ty jsou nejprve oddlen, pak se sluuj psobenm Lsky a vznikaj tak iv bytosti, a se ustav dokonal Sfairos, nae nastoup zase psoben Svru. ivky formuj Lska i Svr, co jsou slep sly. Fze:Jednotliv dy, toti sti ivch bytost jako krev, rzn druhy masa, kosti, oi, pae i hlavy. Komplexnj tla ivch organism. Ne vechny kombinace pvodn samostatnch d se ukzaly bt ivotaschopn. Vedle rznch tvor odsouzench kokamitmu zniku vznikali i tvorov pipomnajc nestvry zeckch mt, jakoby sloen z nkolika zvat.V dob nejvtho vzept Lsky, ve zlatm vku, ij i androgyni. A doposud se iv bytosti rodily psobenm Lsky samovoln ze zem.Po rozpadu Sfairu psobenm Svru se zsadn zmnili i iv tvorov. Zatmco pedtm ob pohlav existovala vjednot jako androgynov, nyn se diferencovala na samostatn musk a ensk, kter svd zbytky Lsky opt dohromady. iv bytosti u nerostou jako rostliny ze zem, nbr se rod ze sebe navzjem.U tohoto nboenskho myslitele tedy mme vznik druh i prodn vbr, bez teleologie, i kdy hylozoisticky.

Chimry

Androgyn podle Platnova Symposia

Charles Darwin, O vzniku druh prodnm vbrem. Praha 2007, s. 17A donedvna se velk vtina prodovdc domnvala, e druhy jsou nemnn vtvory... Nkolik mlo prodovdc naopak vilo, e se druhy uzpsobuj a e dnen formy ivota jsou bn zplozenmi potomky dve existujcch forem. Pejdeme-li zmnky u klasik, je prvnm autorem, kter se tmto tmatem vmodern dob vdecky zabval, Buffon.Aristotels ve sv prci Fyzika (II,8,2) pe, e nepr proto, aby rostlo obil, stejn jako nepr proto, aby sedlkovo obil shnilo, kdy se venku mlt. Stejn argumentuje tak vppad ivch organism a dodv (jak peloil pan Clair Grece, kter m tak jako prvn na tuto pas upozornil).

Take zmnky u klasik a pak Buffon.

Z klasik piel na adu Aristotels, Darwin ho zatm jenom referuje.Zatm sprvn referuje Aristotelovu distanci od naivnch podob teleologie.

U Darwina nsleduje pm citt Aristotelovy Fyziky.

Charles Darwin, citt Aristotela: Fyzika, 198b31-32, pekl. A. K (= Empedokls B 61):Co tedy brn tomu, aby rzn sti tla vykazovaly tento pouze nhodn vztah? Napklad zuby, kter nutn vyrstaj vpedu ostr, uzpsoben pro ezn, a stoliky ploch, vhodn pro vkn jdla, nebyly utvoeny za tmito ely, ale jde o vsledek nhody. Podobn je tomu i s jinmi stmi tla, kter se nm zdaj bt uzpsobeny za njakm konkrtnm elem. Kdekoliv se tedy vechny sti dohromady (tedy vechny sti jednoho celku) zdaj bt ureny knjakmu elu, byly zachovny proto, e byly vnitn spontaneitou vhodn uspodny. Kdekoli naopak vechny sti takto uspodny nebyly i nejsou, zanikly a stle miz.Nen nkomu divn, jak je zde Aerisotels (aspo podle Darwina) tak oteven psoben nhody?

Charles Darwin, citt Aristotela: Fyzika, 198b31-32, pekl. A. K (= Empedokls B 61):Co tedy brn tomu, aby rzn sti tla vykazovaly tento pouze nhodn vztah? Napklad zuby, kter nutn vyrstaj vpedu ostr, uzpsoben pro ezn, a stoliky ploch, vhodn pro vkn jdla, nebyly utvoeny za tmito ely, ale jde o vsledek nhody. Podobn je tomu i s jinmi stmi tla, kter se nm zdaj bt uzpsobeny za njakm konkrtnm elem. Kdekoliv se tedy vechny sti dohromady (tedy vechny sti jednoho celku) zdaj bt ureny knjakmu elu, byly zachovny proto, e byly vnitn spontaneitou vhodn uspodny. Kdekoli naopak vechny sti takto uspodny nebyly i nejsou, zanikly a stle miz.Citt je u Darwina dobr a na to, e vynechv zvr. Posledn vta m znt:Kdekoli naopak vechny sti takto uspodny nebyly i nejsou, zanikly a stle miz, jako podle Empedoklea u tvor s volskm tlem a lidskou tv.

Celkov kontext je u Aristotela opan ne Darwin mysl.Aristotels Empedoklea kritizuje.Pedevm vak kritizuje monost pouze nhodnho vztahu.Pro Aristotela je problmem u jenom znik druhu.

Evoluce podle Tita Lucretia Cara:

Jednotliv svty vznikaj vprzdnu, maj svou vlastn dynamiku, rod se setknm atom, rostou, vnitn se diferencuj a nakonec zanikaj. Z prvotnho shluku atom se ustavily tyi ivly, ze zem se zrodily rostliny, pak zn doslova vyrostli ivoichov, na prvnm mst ptci. Zem toti byla jet mlad a jej schopnost rodit rzn organismy byla siln. Zem vak schopnost samovoln rodit vt ivoichy postupn ztratila, nebo n svt se vprbhu asu zmnil a peel do rozkladn fze svho vvoje. Pvodn spontnn vznik ivoich dal ovem vzniknout i ad podivnch tvor, nap. androgynovi i rznm defektnm bytostem. Ze ivoich vyrostlch ze zem vak mohli pet jen ti nejzdatnj, tedy ty iv bytosti, kter znme dnes, pokud dan ivoin druh ml vlastnost, kter mu umonila lep a snaz peit slu, inteligenci i rychlost. Nkter zvata peila kvli tomu, e se pidala klovku, co pedstavuje pozoruhodnou teorii domestikace. Pokud jde o lovka, ten il nejprve zpsobem podobnm divokm zvatm a teprve pozdji objevil civilizan a technick vymoenosti.

Vliv Lucretia:Davide Hume (1711-1776): Dialogy o pirozenm nboenstv VIII

Je zbyten se podivovat nad tm, e sti lid a zvat jsou tak dobe pizpsobeny (adjusted). Kdyby tomu tak nebylo, prost by nepeili, nebo pevaj jen ivoichov, jejich sti jsou dobe pizpsoben. Krom toho maj jednotliv druhy podle Humea spoustu nhodnch prvk.

(D. Hume, Dialogues Concerning Natural Religion. The Natural History of Religion, ed. J.Ch.A. Gaskin, Oxford 1993, s. 87.)

A mme tu princip prodnho vbru.A tak een empedokleovskho problmu, na kter naraz Darwin.

Dovtek o osudov roli nhody:

Evolun mylen pedpokld uznn tvr role nhody a jedinenost

Nhoda souvis s individulnm pbhem, s individuln histori.

Nhoda naruuje hierarchickou pedstavu etzc pin i teleologii.

Role a pochopen fosli v eck antice:

Mnoho nlez fosli v ecku.

V antice chovny v chrmech, potvrzeno archeologickmi nlezy.

Fosilie na vzov malb z archaick doby!

Mon vklad bjnch zvat: draci, gryafov, chimry

Tendence k sestavovn antropoidnch obr z nezvyklch fosli, a u velkch zvat, nebo zase malch ostrovnch slon, jejich prohlube v lebce mon mohla bt vykldna jako kyklpsk oko. Posleno vskytem zbytk velkch staveb z doby bronzov, pisuzovanch kyklopm, viz termn kyklopsk zdivo.

Zjem o fosilie je u v refertech o Xenofanovi (-6. stolet).

Hrakls a Hsion bojuj smytickou perou.Malba na pozdn korintskm kratru, kolem -550.Museum of Fine Arts, Boston. Helen and Alice Colburn Fund, 63.420.

Kyklp

Kyklopsk zdi v Myknch a Tryntu

Xenofans A 33 = Hippolytos, Refutatio I,14,5-6 (Dox. 565, W. 17)(5) Xenofans se domnv, e se zem ms smoem a asem se vlhkem rozpout. k, e pro to m takovto dkazy: Ve vnitrozem se i vhorch nachzej mule, vsyrakskch lomech byl nalezen otisk ryby a tule, na Paru hluboko vzemi otisk vavnu (sardele?) a na Malt ploch otisky moskch tvor.(6) A tvrd, e se to stalo tehdy, kdy bylo vdvn dob vechno rozbahnno, a e otisk zaschnul vhln. Vichni lid vak zahynou, a se zem snesen do moe stane bahnem. Pak znovu pon vznikn, takov je promna ve vech svtech.

(5) , , , , , .(6) , , . , , , .

Mu s meem (?) a antilopa (Oryx Gazella). Malba na larnaku (terakotov rakvi) z Tanagry. Pozdn doba bronzov. Archeologick muzeum v Thbch.Zve je to subsaharsk! Scna mon obtn.

Co se to stalo, e evoluci blzk mylen nadlouho vymizelo?

Z jinho soudku je: Eleatsk metafyzika Platnova a Aristotelova teleologie (mon u Skratova) Aristotelovo pojet vdy odvozen z princip prvn filosofie

Pro adu vd byl aristotelismus zatkem jejich racionln fze,zatmco oputn Aristotela bylo zatkem jejich novodob fze: Astronomie byla aristotelsk nejkrat dobu a ne cel Ostatn fyzika od Aristotela do renesance V biologii bylo oputn aristotelismus nejt, protoe pro ni ve sv zakladatelsk fzi nejvc udlal.

Inteligentn design u Skrata:

Xenofn: Vzpomnky na Skrata I,4

(Praha, Antick knihovna 1972, s. 43-46)

Bohov se staraj o svt a o lidi.Udlali lidi eln, co je vidt na uspodn tlai na schopnostech mylen;Nadazenost lid nad zvaty je patrn na mylen i na celoron schopnosti sexu.

Nhoda je vyazen ze hry, el zan vldnout, kryt zbonost!

Inteligentn design v ecku? Kde pak, bronzask dlna!Attika, cca r. -480 (nejranj klasika), Mal odlvn eleza.

O laplich teleologie (elovosti)

Jeden by si myslel, e vize elnho ivota a svta je tn, doslova smyslupln. Ve by mlo el, smysl. Pro tuto tchu jsme nkdy ochotn obtovat nco z nrok rozumu.

Le ouha! Nadvlda elu zru hru prody zrovna tak, jako ji zru determinismus. Na rozdl od determinismu navc zru i rozumn vklad.

Najdeme popis, kter by nemusel bt ani teleologick, ani deteriministick? Kter by nepodazoval hru prody pod apriorn vymyleniny? Snad by nm takovm mohla bt metafora nehierarchick st, jak ji znme od Hrakleita i od kybernetik. Jej nkter podmnoiny pitom umouj hierarchick popis, tedy hledn dvod a mechanism, ovem s vdomm, e jde o sti a o sten hlediska.

Jeden z kol filosofie v souasn dob: Spolenost je lovkostedn. Radji vid zprvy o stavu veejnho mnn o tom i onom ne zprvy o t vci rovnou. Je ostatn snaz zkoumat veejn mnn teba o lednch medvdech nebo o GMO, ne zkoumat tyto vci samotn. Filosofie me ukazovat, e prodn vdy jsou nejrozvinutjm poznvacm nstrojem souasn spolenosti, ba e mohou mt roli jaksi vzvy k nvratu k hodnotm pirozenosti; k tomu, co nen nam pouhm vmyslem a blhovou domnnkou.

*************************