1

PERIODIZACE DJIN HUDBY

Pravk 40 000 p.n.l. - 3 000 Starovk 3 000 p.n.l. - 476 n.l. a) vchodn civilizace Indie, na, Egypt b) ecko, m Stedovk 5. - 15. st. a) gregorinsk chorl b) doba romnsk 1000 - 1200 c) gotika 1150 - 1400 Novovk 15,, 16., st. - dodnes a) renesance 1400 1600 b) baroko 1580 -1750 c) klasicismus 1740 - 1820 d) romantismus 1815 - 1900 e) impresionismus konec 19. st. a zatek 20. st. f) hudba 20.st.

PRAVK - prvn projevy hudby pl, projevy emoc, napodobovn zvuk zvat, rytmus dery kamen, kost, dev - nejstar hudebn projev zpv spojen s pohybem tanenho - hudba spojen s nboenskmi a magickmi funkcemi - zpvem se snaili ovlivnit kouzeln sly, pohromy, zdar pi lovu - nejstar svdectv o hudb - kresba v jeskyni T brat (Toulouse) Sobi a lovec s lukem Hudebn nstroje - kostn paly, kamenn desky, dut kmeny strom, ulity, mule, rohy, kly zvat, luk - nejdokonalej nstroj - lura - 24 tn

STAROVK

na - nejstar hudebn kultura dnenho typu - pentatonika pti tnov stupnice - orchestry a 829 hudebnk Hudebn nstroje -loutna-chin, zvonkohra-ching, buben, gong, almaj (hoboj), p. fltna

Indie - oktva se dlila na 22 tn (tvrttny)

Egypt - pevn obrazov prameny o hudb a hud. nstrojch - vyspl hudebn kultura - hudebn soubory (fltnist, harfenist, pveck) - hudebnci mli vysok postaven Hudebn nstroje - harfy (o 4-21 strunch), lyry, loutny, almaje, trubky, fltny, chestidla, klapadla, bubnky

2

ecko - vyvrcholen starovk kultury a umn - ivot prostoupen hudbou olympijsk hry, slavnosti, vzdln, soukrom ivot - mli vysplou hudebn teorii - poznatky o soustav tn, intervalech, akordech, stupnicch - terminologii pouvme dodnes: muzika, knon, kytara, melodie - spojovali hudbu s bohy: Apoln bh hudby, Dionsos, Pan - nejdleitj pamtka Seikilova pse z nhrobku v Trallesu Charakteristika hudby - vokln hudba jednohlas - rytmus zpotku dn bsnickm metrem - zapisovali tny velkmi psmeny eck abecedy - rozliovali notaci instrumentln a vokln - zkladem teorie byly tetrachordy (drsk, frygick, lydick) skupina 4 tn - spojenm 2 tetrachord vznikla stupnice etla se shora dol

m - hudba byla slokou spoleenskho ivota obtn rituly (mla zahnt dmony), pohebn obady i ve vojsku - pijali hudbu od Etrusk a pozdji od ek - eck kultura je vstebna mem - od 2. 3. stolet po Kristu dochz k padku hudebn kultury - hymny, troparia zhudebnn vere mezi almy Hudebn nstroje - tiba eck aulos, kithara, lituucs, bucina

STEDOVK

Kesansk zpvy Zklady kesanstv - vra v jednoho boha - vra v posmrtn ivot - lska k blinmu - liturgick (bohosluebn) zpvy - almy (zhudebnn texty prosebn, oslavn ze starho zkona - 150 psn) - hymnus chvalozpv k poct svatch, nepochz z bible eho Velik - il v 6. 7. stolet - dal sebrat a utdit vechny tehdej liturgick zpvy ehov antifon (antifon obsahuje men proprium, ordinrium i zpv hodinek) - po nm se bohosluebn zpv nazv gregorinsk chorl

Gregorinsk chorl - liturgick zpv mskokatolick crkve - jednohlas bez doprovodu nstroj voln tempo,klenut, zdobn melodie - tak se nazval cantus planus - vechny tny plynuly ve stejnch rytmickch hodnotch - doprovzel vechny bohosluebn kony nap. men obad

3

Men obad 1) men proprium (promnliv st, pro kad den v roce jin) 2) men ordinrium (nemnc se st) m nkolik st - Kyrie eleison (Pane, smiluj se) - Gloria in excelsis Deo (Slva na vsostech Bohu) - Credo in unum Deum (Vm v jednoho Boha) - Sanctus (Svat) - Benedictus (Poehnan) - Agnus Dei (Bernku Bo) - obadn knihy, ve kterm jsou zapsny me - misl obsahuje sti me zpvan knzem - gradul obsahuje pouze proprium a ordinrium - responsoriln zpv lovk x sbor - antifonick zpv sbor x sbor Druhy gregorinsk melodiky - prost recitace na jednom tnu - sylabick zpv na kad tn pipad jedna slabika textu - neumatick zpv na jednu slabiku pipad skupina dvou a ty tn - melismatick zpv na jednu slabiku pipadaj dlouh etzce tn

Svtsk hudba - lidov, uml psn - prvn psn vznikly v 7. stolet - psn zpvali koovn hudebnci studenti, lechtici, sluebnci, ryti - pamtka Carmina burana sbrka latinskch bsn a zpv mravounch, milostnch, politickch, tanench, pijckch kolem roku 1230 - psn podle obsahu - chansony psn milostn - ballaty, dansy psn tanen - serendy psn veern - plankty psn smuten, pohebn - pastourelle pastsk zpvy - alba svtnka - aubade jitn zpvy - rytsk kultura se nejvce rozvjela v dob kickch vprav - rozila se hlavn ve Francii truvi a trubadi (potuln zpvci), v Nmecku minnesangi, v Anglii a Itlii

Vcehlas hudba

- ji v 7. stolet dochz ke souznn 2 nebo vce tn - bezpen doklady o vcehlasu u z druh poloviny 9. st.- melodie chorlu doprovzena dalm hlasem - hlavn hlas cantus firmus + vedlej hlas 1) prvn hlas zpv melodii a druh hlas le na jednom tnu 2) soubn pohyb obou hlas v intervalech 1, 4, 5, 8 organum 3) dvojhlas protipohybem - discantus - dochz k prolnn svtsk a duchovn, uml a lidov hudby - ve 13. stolet se zanaj pouvat i tercie a sexty - formy - organum a discantus - zdokonalily se, conductus - gymel - lidov pvod - moteto - nov hudebn forma s nboenskm textem - k hlavnmu hlasu se pipojovali dva dal, kter byly vy - kad hlas ml odlin rytmus i text (v rznch jazycch)

4

- notredamsk kola - pedstavuje rozkvt vlastnho vcehlasu (stal se samostatnm tvarem) - hlavn pedstavitel Leoninus a Perotinus - na notredamskou kolu navzalo obdob zvan ars antiqua ARS ANTIQUA - 1250 - 1320 tzv. star umn - v tto dob se dotvoila ern menzurln notace - vyvjela se forma moteta - vznikl rondellus a hoquetus - ze skladatelskch osobnost byl nejvznamj teoretik Franko Kolnsk

(prosadil ernou mensurln notaci), Petrus de Cruce

Hudebn nstroje gotiky - drnkac nstroje kithara, lyra, harfa, loutna, psaltrium cimbl, clavichord, trumeit jednostrunn kontrabas, - smycov nstroje rebec, vielle, fidule pedchdce housl - dechov nstroje pn fltna, rzn druhy trub, olifanty ze slonov kosti, trubky, pozouny, buccina tuba, cinky, serpent - bic nstroje buben, kosman, tamburna tympny, triangl, puklice - nejstar a nejsloitj nstroj jsou varhany

Vvoj notace Notace 1) psmenn psmena eck abecedy 2) znakov pouvn zvltnch znak a) neumov b) chorln c) menzurln Neumov notace - vznik kolem 9. stolet - ukazovala pouze piblin pohyb melodie, ozdoby, poet tn v melismatu - nemla ani intonan, ani rytmickou pesnost - systm rek a teek nad textem Chorln notace - 10. 12. stolet - intonan pesn, ale rytmicky jet neurit, nemla noiky u not - znaky mly tyhrann tvar, aby mohly bt pesn vyznaeny v osnov, - Quido z Arezza - zavedl notovou osnovu se 4 linkami - zavedl solmizaci ut re mi fa sol la Menzurln notace - ern - kolorovan - vznikla asi ve 13. stolet - mla ji znaky pro rzn dlouh noty, pomlky i pro vku not - zleelo na barv tnu ( modr, erven) - bl - vznikla asi v 15. stolet - zaalo se uvat znak blch, nevyplnnch - noty ji mla noiky, praporky - v 16. stolet - autoi zaali zdobit zatky skladeb ozdobnm psmem - psalo se blou menzurln notac - tabulatury - znzorovali hmaty na nstroj - kombinace sel, psmen, not a symbol - v 17. stolet byla definitivn zavedena taktov ra

5

ARS NOVA - 1320 1420 tzv. nov umn - vyvinula se ve Francii

- Philippe de Vitry - autor spisku Ars nova - spisek rytmu a notace

- Guillaume de Machaut - skladatel, bsnk, sekret u Jana Lucemburskho

- napsal 23 duchovnch motet (Messe de Notre-Dame) - v tto dob vznik kontrapunkt - nota proti not - jedna nebo vce samostatnch melodi stoj proti hlavnmu hlasu (cantus firmus) - nov hlasy zskali rytmickou i melodickou samostatnost - staly se rovnoprvnmi hlasy k hlasu hlavnmu - jednotliv hlasy se tvoily a vrstvily na sebe postupn (asto v rznou dobu od rznch autor) - hlasy byly kontrastn, asto se kily polohou - harmonicky logick veden hlas

Nejstar stedovk esk pamtky - konec 10. - 11.stolet 1.pse - Hospodine, pomiluj ny vrouc prosba k Bohu pro rodu a pokoj na Zemi - Svat Vclave latinsk liturgie - 13. - 14. stolet - Devo s listem odiev - Andlku rozkochan svtsk skladby - Mastik velikonon hra 40. lta 14. stolet - Buoh vemohc - Jezu Kriste, edr kne duchovn psn - husitstv - psn tborsk (vrazov tvrd, stroh) a prask (melodicky bohat) - jednohlas chorl Jistebnick kancionl - sbrka husitskch psn a skladeb z r. 1420 - Povsta, povsta, velik Msto prask - Kto js bo bojovnci - svolanie konstansk - o uplen Jana Husa - asov pse komentovala politick ivot atd.

NOVOVK

RENESANCE - renesance = znovuzrozen - vznik v Itlii, kolbka ve Florencii - podmnky pro vznik - 1450 vynlez knihtisku - zmosk objevy - 1492 objeven Ameriky - 1521-1523 obeplut svta - reformace crkve - John Wycliff, Jan Hus, Martin Luther - obdiv k znovuobjevenmu umn eck a msk antiky - rozvoj vd astronomie, historie - lovk m vlastn rozum, nzor, mylen, je schopn rozhodovn - zdrazuje pravdu, snaha o odstrann utrpen v lidskm ivot - architektura - vrac se k antickmu a romnskmu umn - fasdy jsou zdoben sgrafity (psankov vzor) - Donato Bramate zapoal stavbu chrmu sv. Petra v m - palc Louvre v Pai - sochastv - tematika nboensk, biblick - asto zobrazuj lidsk tlo - Donatello

6

- malstv - proda, perspektiva, nabylo oblivnno antikou - zachycovaly i psychiku - stavy due, emoc - Botticelli - Zrozen Venue, Leonardo da Vinci - Posledn veee Charakteristika hudby - mla vyjadovat city lovka, smyslnost, novou zvukovost - vokln polyfonie byla nejastji tyhlas, zvtil se rozsah part - nejvce se skldali sborov skladby - hlasy byly rovnocenn - instrumentln hudba se zaala osamostatovat - crkevn tniny nahradilo dur-mollov ctn - vysok hlasy v Sixtinsk kapli zpvali falzetist, od 16. stolet kastrti (ne eny) Hudebn nstroje - hlavn zpv - roketle, pumorty, cinky, trubky, pozouny, dulcin (fagot), serpenty, lesn rohy - strunn nstroje loutna, harfa, lyra da braccio - pedchdce housl, viola da gamba - violoncello, viola da braccio viola - klavrn nstroje cembalo, spinet, klavichord, varhany, clavicembalo Instrumentln formy - toccata, preludium, chaconna, passacaglia skladby pro varhany, loutnu - saltarello, pavana, galliarde, allemanda hudba k tanci Vokln formy - almy, hymny, me, lamentace, ofertoria, madrigaly, motety Notace - autoi zaali zdobit zatky skladeb ozdobnm psmem - psalo se blou menzurln notac - tabulatury - znzorovali hmaty na nstroj - kombinace sel, psmen, not a symbol

esk renesance

- dky husitskm vlkm kulturn zdren - po husitstv se znovu zaal vytvet vcehlas - vznikaj kancionly - titn sbrky s duchovnmi psnmi - nejstar eskobratrsk kancionl Lukv 1501 - znm lechtick kapely rombersk v eskm Krumlov, na hrad Pecka - vlastnil ji Kratof Harant Jan Blahoslav - pedstavitel jednoty bratrsk

- autor amotulskho kancionlu a Ivanickho kancionlu - napsal 1. eskou hudebn nauku Muzika

Jan Amos Komensk - prkopnk modernho pojet koln hudebn vchovy - skldal psn Spi m mal poup - 1505 - Franusv kancionl krlovhradeck - Krlovhradeck specilnk zpvnky jednoty bratrsk Jan Campanus Vodansk - rektor Karlovy univerzity

- psal latinsky, zhudeboval almov peklady Krytof Harant z Polic - lechtic, skladatel, diplomat, dvoan a vlenk

- 1621 byl popraven na Staromstskm nmst - psobil na Ferdinandov dvoe

7

- dlo - Qui confidunt in Domino - estihlas motet - Maria Kron ptihlas motet - Missa quinis vocibus me na cantus firmus madrigalu Dolorosi martyr

Jakob Handl Gallus - skladatel slovinskho pvodu - jeho nejlepm dlem Opus musicum soubor motet Jan Trajn Trutnovsk

Ji Rychnovsk

Ondej Jevisk

Svtov renesance

NIZOZEMSK KOLA Orlando di Lasso - Holanan

- hodn cestoval - 1557 v Mnichov byl Albertem V. ustanoven tenoristou - od 1562 kapelnk - napsal asi 2000 skladeb rznch forem - madrigaly, motety, me - texty psal italsky, francouzsky, latinsky, nmecky - nejoblbenj mu jsou svtsk skladby Echo, Mattona mia cara Magnus opus musicum - soubor 1200 motet

Guillaume Duffay

Gilles Bimchors

Jean Ockegham 36-ti hlas me Jacquin des Prs

Jakob Obrecht

MSK KOLA Giovanni Pierluigi da Palestrina (1525-1594)

- pape Julius III. ho jmenoval kapelnkem a pijal ho do Sixtinsk kapely - dlo je ztlesnn idelu hudby a capella - zpvnost vech hlas - vyrovnanost, klidn melodie - pouv jet crkevn tniny - napsal - 105 m - Missa papae Marcelli me papee Marcella - 330 motet - Cantica canticorum (Pse psn) - Stabat mater - 29 motet - almy, hymny, ofertoria, lamentace Jacob Arcadelt zakladatel msk koly

BENTSK KOLA - vyla z odkazu Adriana Willaerta kapelnk v chrmu sv. Marka

- mla ji barokn charakter Andrea Gabrielli

Giovanni Gabrielli Salvator Noster (N spasitel) 15-ti hlasn motet pro 3 sbory

8

BAROKO - barocco portugalsky perla nepravidelnho tvaru baroque fransouzsky nepravideln - pevld citov strnka nad rozumovou - objevuje se mysticismus a duchovnost, zjem o zzraky, touha po poznn - pevldaj nboensk tmata - monumentalita, obl linie, tvary, snaha po soumrnosti - historie - doba ticetilet vlky (katolci x protestanti), stavovsk povstn, vestflsk mr - architektura - pevldaj crkevn stavby, pouit ovlu nebo elipsy, bohat vnitn vzdoba, pouit zlat barvy - Christopher Wren, Lorenzo Bernini - sochastv - sochy vyjadovaly bouliv pohyb, dynamismus, duevn stavy - Jan Brokof, Maty Bernard Braun - malstv - technika erosvitu, nboensk tmata - Petr Brandl, Petr Paul Rubens - literatura - Bohuslav Balbn, John Milton Charakteristika hudby - sloit vstavba dla - ohromujc rozmry, velkolepost, zdobnost a peplcanost - prosadily se tniny dur a moll - polyfonie se rozvjela a je na vrcholu stejn jako hudba instrumentln - oddlen vokln a instrumentln hudby instr. pouv vt intervaly, je rychlej - nstroje pouvaj temperovan ladn oktva rozdlena na 12 pltn (dal druhy ladn - pythagorejsk, didymick) - monodie doprovzen v generl basu - generl bas - nejdleitj z doprovodnch hlas - zpsob notace pro klvesov nstroje (cembalo, varhany) - melodie doplnna sly a posuvkami, kter slou k improvizovanmu vytven harmonick vpln ve stedn poloze Hudebn nstroje - smycov viola da gamba, housle, viola. violoncello, kontrabas - dechov hoboj, fagot, zobcov fltna, trubka, lesn roh, klarina, kornet (cink) - klvesov cembalo, klavichord, varhany, klavr Instrumentln formy sonta - m 4 sti pomal, rychl (fugovan), pomal, rychl (tanen) - pro jeden nstroj a basso continuo (cembalo, viola da gamba, nkdy loutna) - triov sonta - m 4 sti - pro 2 slov nstroje a basso continuo suita - sdruen nkolika tanc v jeden celek Allemande tydob, pomal, nmeck tanec Courante tdob, rychl, francouzsk tanec Sarabanda tdob, pomal, panlsk tanec Gigue tdob, estidob, rychl, skotsk nebo irsk - dal tance nap. menuet, air koncert - concerto grosso - stdaj se slov nstroje a orchestr - 3-4 vty - slov koncert - vznikl z concerta grossa - pro jeden nstroj a orchestr - fuga - vcehlas skladba zaloen na imitaci (opakovn) jednoho nebo vce tmat, kter prochz vemi hlasy - m 3 sti: expozice nastupuje hlavn tma comes - vedlej tma v dominantn tnin proveden nejsloitj st fugy, modulace do jin tniny zvr tmata se vrac do pvodn tniny

9

Vokln-instrumentln formy opera - zpvan divadeln hra s instrumentlnm doprovodem - skld se z ri (rozshlej skladba pro slov zpv a doprovod) a recitativ kantta - rozshl cyklick skladba pro slov zpv s doprovodem (orchestr) - pozdji se pidal i sbor - astji na svtsk tma oratorium - cyklick skladba pro sbor, slisty, orchestr a vyprave - asto na crkevn tma, biblick nmty - doprovodn pse, knon, me, moteta, madrigaly

esk baroko

- objevilo se asi po roce 1620 bitva na Bl hoe - hudba hlavn pro poteby crkve - dokonal instrumentln kapely: Krom, esk Krumlov (Schwarzenbergov), Kuks (hrab pork) Adam Vclav Michna z Otradovic (1600 1676) - narodil se v Jindichov Hradci - bsnk, skladatel, varhank, uitel hudby a zpvu - ml v oblib lidovou hudbu Sbrky psn - esk marinsk muzika pse Chtc, aby spal Svatoron muzika - skladby se sloitj formou Loutna esk - soubor duchovnch skladeb pro 2 soprny s doprovodem 2-3 viol s generl basem - Andlsk ptelstv Sacra et litanie obsahuje 5 m, requiem - nejsloitj dlo - Svatovclavsk me 6 slovch hlas, estihlas sbor, dvoje housle, tyi violy, dv clariny a generl bas Magnificat kompozin vysplej ne Svatovclavsk me

Pavel Josef Vejvanovsk (1640 1745) - truba, kapelnk u olomouckho biskupa Kromi - psal duchovn skladby pro poteby chrmu v Kromi me, ofertoria, nepory, litanie, Te Deum a requiem - Serenda in C

Jan Dismas Zelenka (1679 1745) - narodil se v Louovicch po Blankem - na dvoe saskho kurfita v Dranech zastval msto kontrabasisty - napsal 23 m, 64 alm a hymn, 3 latinsk kantty, lamentace, responsoria, litanie, oratoria - instrumentlnch skladeb moc nesloil 6 triovch sont, koncerty - napsal celoveern operu pro korunovaci Karla VI. Pod olivou mru a palmou statenosti - melodrama o sv. Vclavu

10

Bohuslav Matj ernohorsk (1684 1742)

- otec esk hudby, esk Bach - vborn varhank, pedagog - 1739 se stal editelem kru sv. Jakuba v Praze - podnikl studijn cesty do Itlie Padova a Assisi - psal varhann skladby fugy, toccaty, preludia - Laudetur Jesus Christus - vokln-instrumentln cyklus 3 fug - (Pochvlen bu Je Kristus)

Frantiek Vclav Ma (1694-1744)

- kapelnk, zpvk, hudebn organiztor, komornk na Questenberskm panstv v Jaromicch - autor 1. esk opery O pvodu Jaromic na Morav poprv zaznla 1723 pi korunovaci Karla VI. imon Brixi (1732-1771)

- otec Frantika Xavera Brixiho Vnon ofertorium - Narodil se Kristus pn - Tkrlov ofertorium - Magnificat kompozin vynikajc, nejlep z jeho skladeb

Vclav Jan Kopiva

Ji Ignc Linek

Tom Norbert Koutnk

Baroko v Itlii Florentsk camerata - skupina vzdlanch lid, schzela se v domech bohatch lechtic - nesneli polyfonn hudbu, zavedli melodii + doprovodn nstroj - odpor ke kontrapunktu (zpsoboval nesrozumitelnost textu) - na prvnm mst by mlo bt slovo, pak rytmus a pak tn to vedlo k tzv. doprovzen monodii - hl. pedstavitel Jacopo Peri - napsal 1.operu Dafn nedochovala se Claudio Monteverdi (1567 1643)

- zpvk, houslista, kapelnk a skladatel na dvoe Vincenza z Gozagy - po smrti Vincenzy odchz do Bentek a stv se kapelnkem dmu sv. Marka - byl 1.reformtor opery - zdraznil krajn hlasy (soprn i bas) - obohatil operu o uzaven formy (rie, recitace) - zrovnoprvnil hudbu a text opery - Orfeo - napsal ji Vincenzu z Gozagy - prvn velk opera zaloen na hudebn - dramatickm umn Korunovace Poppeina - opern epilog Nvrat Oddysev Ariadna madrigaly - napsal 9 knih madrigal - Madrigaly vlen a milostn - kniha osm chrmov hudba me Marinsk me

Alessandro Scarlatti (1660 1725) - stkal se s Corellim a Hndelem - dvorn kapelnk v Neapoli - autorem vce ne 100 oper, 200 m, asi 700 kantt, oratoria, almy, motety, hudba orchestrln, komorn, koncerty, varhann skladby

11

Giovanni Battista Pergolesi (1710 1736)

- tvrcem opery buffa - komick opery - jen pro krtkou chvli divka pi pestvkch mezi djstvmi - Sluka pan - Stabat Mater pro soprn, alt a smycov orchestr Arcangelo Corelli (1653-1713)

- houslista - napsal jen 72 skladeb, ale vynikajc umleck rovn - 42 triovch sont, 12 slovch - vytvoil vzor pro concerto grosso

Antonio Vivaldi

- * 1678 v Bentkch 1741 ve Vdni - skladatel a houslov virtuz - byl vysvcen na knze, ale kvli zdravotnm potm zbaven knskch povinnost - editel kru v charitativnm stavu pro sirotky a nalezen dti zaloil dv orchestr, se kterm doshl mnoha spch a stal se znm po cel Evrop - melodika zpvn, nesla zrodky rodcho se klasicismu, formln vstavba koncert - polyfonie - uvolnila se, Vivaldiho fugy nemly pesn pravidla - koncert se ustlil do t vt (rychl-pomal-rychl) koncerty - slov pro violoncello, pikolu, fltnu, hoboj, fagot, kytaru - nejvce vak pro housle asi 221 tvero ronch obdob - concerto grosso, uval tnomalby sbrky: Harmonick vnuknut, Zkouky harmonie a skladby duchovn skladby Magnificat Stabat Mater 23 symfoni, 46 concerti grossi, 42 sont, 44 oper

Baroko ve Francii - za krle Ludvka XIII. nejoblbenj dvorsk balet a opera Jean Baptiste de Lully (1632-1687)

- narodil se ve Florencii, od 14 let ije ve Francii - stal se krlovskm oblbencem - byl jmenovn inspektorem krlovsk instrumentln hudby - dil krlovsk orchestr- smrteln zrann pi dirigovn - napsal 42 balet - 1.skladatelsk spch s pastorln hrou Slavnosti Amorovy a Bakchovy (hra se zpvy, o Vnocch) - napsal 14 oper Armida, Roland

Jean Philippe Rameau (1683-1764)

- varhank, clavicembalista, teoretik, skladatel - opera Castor a Polux

12

Baroko v Anglii

Henry Purcell (1659-1695)

- choralista v krlovsk kapli, dvorn skladatel - psal anthemy hymny pro angliknskou crkev - psal hudbu do Shakespearovch dramat - Richard III. Sen noci svatojnsk Boue opera Dido a Aeneas dy da na den sv. Ceclie

Baroko v Nmecku Georg Philipp Telemann (1681 1767)

- varhank, skladatel, studoval prva v Lipsku - od 1721 chrmov hudebn editel v Hamburku - dobe hrateln a zpvan hudba - zaloil tzv. Collegium musicum studentk orchestr hudebn spolenost - 40 oper Trpliv Sokrates - paije, kantty, oratoria - asi 600 instrumentlnch skladeb suity, serendy, koncerty

Georg Friedrich Hndel

- * 23. nora 1685 v Halle - 1759 v Londn - hra na varhany, housle, cembalo - od mld thl k hudb, ale otec ho v tom nepodporoval chtl z nj mt prvnka - zanechal studii prv a stal se cembalistou v Hambursk opee - 1705 napsal 1. operu Almira - 1706 odjel do Itlie - Bentky - spch s operou Agrippina - zdokonalil se v opee, psal slov kantty - na pozvn hannoverskho kurfita odjel do Hannoveru dvorn kapelnk - 1710 odjel do Londna spch s operou Rinaldo - 1712 se definitivn usadil v Anglii - 1714 jmenovn dvornm skladatelem - 1719 zaloil Krlovskou hudebn akademii - komponoval oratoria v anglitin Mesi premira 1742 - operu povaoval za osudov nr opera seria vn opery - Rinaldo Giulio Cesare Tamerlano Rodelinda Xerxes oratoria Saul Israel v Egypt Juda Makabejsk Samson Jephta Mesi koncerty Vodn hudba Hudba k ohostroji 100 slovch kantt, 22 komornch duet, concerti grossi (hobojov koncerty), 3 varhann koncerty, koncert pro harfu, slov sonty, triov sonty

13

Johann Sebastian Bach

- * 21. bezna 1685 Eisenach - 28. ervence 1750 Lipsko - klavr, housle, varhany - sopranista kolnho sboru - Arnstadt pijal msto houslisty v kapele vmarskho vvody - byl ustanoven chrmovm varhankem - Mhlhausen, Vmar vrchol varhann virtuozity - vce ne 25 let kantor v kostele sv. Tome v Lipsku - na konci ivota oslepl, nebyl ve sv dob znm - jeho dlo oblevil a Felix Mandelssohn Bertholdy Varhann skladby: toccaty a fugy Toccata a fuga d moll koncerty pepracovan houslov skladby Vivaldiho preludia a fugy fantazie a fugy chorln pedehry variace est varhannch trojhlasch sont Klavrn skladby: Temperovan klavr (2x 24 preludi a fug, 2. dl napsn po 22 letech) Chromatick fantazie a fuga d moll Italsk koncert 6 nmeckch suit 6 francouzskch suit 6 anglickch suit Komorn tvorba sonty pro housle a klavr sonty a partity pro housle sonty pro fltnu a cembalo suity pro slov violoncello orchestrln suity = ouvertury 16 koncert pro klavr 3 koncerty pro 3 klavry 2 koncerty pro 4 klavry 3 koncerty pro housle Braniborsk koncerty (6) forma concerta grossa Vokln-instrumentln skladby duchovn kantty svtsk kantty Svatebn kantta Selsk kantta Loveck kantta Herkules na rozcest paije liturgick zpvy, zhudebnn vyprvn o utrpen Jee Krista Matouovy paije Janovy paije oratoria neliturgick charakter Vnon oratorium me Velk me h moll moteta

14

3 vrcholn skladby: Goldbergovy variace - passacaglia s obmnami (tanec) - pro klavr Hudebn obtina - 8 knon, 3 fugy, voln fantazie, triov sonta Umn fugy - 15 fug, 4 knony - zvren fuga, zhudebujc Bachv kryptogram b-a-c-h zstala nedokonen

KLASICISMUS - rokoko - pechod mezi barokem a klasicismem - rozhodujc vrstva spolenosti jsou man, hudba nen jen vsadou lechty - rozumov bdn zskalo pevahu nad iracionalitou - uvolnn z crkevnho seven, zesvttn lidskho ivota - nvrat k antice - osvcenstv - vk rozumu - poznvn vdeckho chpn svta - Voltaire, Denis Diderot, Jean Jacques Rousseau - osvcensk absolutismus - politick smr - provd pokrokov reformy - snaha o centralizovan e - objeveny Pompeje Johann Joachim Winckelmann - historie - Amerian vyhlauj nezvislost, Velk francouzsk revoluce - 1789 - architektura - podobn eckm a mskm chrmm, Panteon ve Francii - sochastv - vzor v blch antickch mramorech - malstv - Antonn Mnes - literatura - Molire Charakteristika hudby - dirigent se stal samostatnou dic funkc - snaha o dokonal propojen formy i obsahu melodie - jednoduch, zpvn, lehce zapamatovateln, pravideln lenn - vrazn motiv, kter se pravideln opakuje - kontrast mezi tmaty, vtami harmonie - vyuv hlavnch akord, ale i na 2. a 6. stupni - je homofonn vrchn hlas je melodick, ostatn doprovzej v akordech polyfonie - udrela se v crkevnch skladbch - postupn dynamika Hudebn nstroje - housle, zdokonalila se pn fltna - klavr se stal samostatnm slovm hudebnm nstrojem Instrumentln formy sonta - cyklick skladba o 3-4 vtch 1. vta - rychl (allegro) - m 3 sti - expozice - pedveden tmat - proveden - zpracovv vechny tmata rznmi zpsoby - reprza - pvodn tmata s malmi zmnami CODA 2. vta - pomal (largo, andante, adagio) 3. vta - tanen (menuet, scherzo = ert) 4. vta - rychl (presto) symfonie - rozshl orchestrln skladba o 3-4 vtch (rychl, pomal, rychl, rychl) koncert - skladba pro 1-3 slov nstroje s doprovodem orchestru - m 3 vty (rychl, pomal, rychl) - vyvinul se z concerta grossa smycov kvartet - vyvinul se z triov sonty, zaslouil se o to Josef Haydn - vtinou tyvt

15

serenda - skladba pro men orchestr - mn rozshl - veern pse, hlavn pro smyce divertimento kasace Vokln-instrumentln formy opera - komick - buffo, vn - seria singspiel - opera s obasnm mluvenm slovem kantta oratorium me requiem magnifikt

esk klasicismus

- doba poblohorsk - et skladatel odchzej do zahrani - penze, nboenstv

Nmecko - Mannheim Jan Vclav Stamic (1717-1757)

- kapelnk, dirigent, houslista - v ele Mannheimsk koly - odklon od techniky generlbasu - zavedl 2. a 3. vtu v instrumentlnch formch - zavedl v expozici kontrastn tma - zavedl do orchestru klarinet - zaal pouvat postupnou dynamiku - Mannheimsk vzdechy - melodick ozdoby na principu sekundovch prtah

Karel Stamic - violista

Anton Stamic - houslista Frantiek Xaver Richter

Antonn Fils

Berln Ji Antonn Benda (1722-1795)

- houslista, cembalista - skladatel singspiel a melodram = recitace s hudbou melodram Ariadna na Naxu Mdea opera Romeo a Julie Vesnick trh

Frantiek Benda - houslista, skladatel

Hamburg - Londn Jan Ladislav Dusk zavedl brilantn klavrn styl

Bonn - Pa Antonn Rejcha (1770-1836)

- seznmil se s Beethovenem - vystudoval a uil na Pask konzervatoi - pal hudebn-teoretick spisy uilo se z nich

16

Itlie - Neapol Josef Mysliveek (1737-1781)

- mlynsk chasnk - ptel s Mozartem opera Bellerofont Tamerln

Vde Frantiek Xaver Duek (1731-1799)

- seznmil se s Mozartem - varhank, studoval v HK, Praha, Vde - podporoval ho hrab pork z Kuksu

Jan Ktitel Vahal (1739-1813)

Leopold Koeluh

Jan Vclav Hugo Voek

echy Frantiek Xaver Brixi (1732-1771

- psal koncerty pro varhany, cembalo opera Byl jest jeden kantor dobr Jan Jakub Ryba (1765-1815)

- multiinstrumentalista - obdivoval Mozarta Pastorln me D dur esk me vnon Hej miste

Jakub Blaej Kopiva

Svtov klasicismus

Christopher Willibald Gluck (1714-1787) - nmeck skladatel - psal recitativy - neml rd sopranistky - primadony, vystupoval proti kastrtm - provedl zmny v opee - dramatick pravdivost - shoda hudby s obsahem slova - odstranil nadbyten pveck ozdoby - rozdlil lohy slist a sboru - vyzdvihl funkci orchestru opery Orfeus a Eurydika Alcesta Paris a Helena Ifigenie v Aulid Ifigenie na Taurid

1. vdesk kola

Joseph Haydn - * 1732 v Rohrau - 1809 ve Vdni - pochzel z chud rodiny - nhodou se dostal do sboru ve Vdni - hrl na varhany, housle, ale hlavn zpval - navtvil Anglii a zskal doktort z hudby - zavedl smycov kvartet

17

smycov kvartet Slunen kvartety (6) Rusk kvartety (6) - Skivan, Csask (nmt je dnen nmeck hymna) symfonie (104) Lukavick S venm kotl Na rozlouenou Rno, Poledne, Veer Hodiny est paskch dvanct londnskch oratorium tvero ronch obdob Stvoen opery Lkrnk Svt na Msci

Wolfgang Amadeus Mozart

- * 1719 Augsburg - 1787 Salcburk - rakousk skladatel - 3 roky - zaal se zajmat o hudbu - 5 let - komponoval - 6 let - vynikajc klavrista, houslista, varhank, improviztor - 8 let - napsal 1. symfonii - 12 let - psal ji me a opery - 13 let - jmenovn koncertnm mistrem od salcburskho arcibiskupa - Mozart byl duevn nevyzrl, cel ivot ml finann i existenn problmy - odsthoval se do Vdn, tam se oenil s Konstancii Weberovou - hodn cestoval - Drany, Lipsko, Berln, Frankfurt, Praha Bertramka (Dukovi) - il jen z honor za skladby, vuku a koncertn vystoupen - zemel ve 36 letech nejsp na selhn ledvin, ml velk deprese - tematick katalog uspodal Ludwig Kchel (znaka KV) obsahuje 626 opus Charakteristika hudby - bohat melodie, zpvnost - przran ist harmonie - dokonal vstavba dl - orchestrln barevnost - rd pouval basetov rohy Instrumentln skladby symfonie (46) Prask Pask Jupitersk Lineck Haffnerova serendy Mal non hudby sonty klavrn A dur - obsahuje Tureck pochod houslov divertimenta kasace instrumentln koncerty: klavrn, pro dechov nstroje, smycov, harfa Vokln-instrumentln skladby motet Ave verum corpus

18

koncertn rie Bella mia fiamma, addio = Sbohem mj krsn plameni - vnovan Josefin Dukov opery nos ze Serailu Figarova svatba Don Giovanni - 29. jna1787 premira v Praze ve Stavovskm divadle Cosi van tutte = Takov jsou vechny - opera buffa Kouzeln fltna - singspiel me Korunovan me Requiem nedokonil

Ludwig van Beethoven - * (15. 18.) prosince 1770 - Bonn - 26. 3. 1827 Vde - dovritel klasicismu - asto oznaovn za nejdokonalejho skladatele instrumentln hudby - tk dtstv - otec alkoholik, bil ho a nutil do stlho cvien - chtl tit z jeho hran - v 17 letech odcestoval do Vdn, kde se setkal s W. A . Mozartem - ve 22 letech se zde usadil natrvalo - studoval u J. Haydna a Antonia Salieriho - ve 31 letech zan patn slyet - umr sm, pravdpodobn na selhn jater (loutenka) - jeho pohbu se zastnilo asi 20 000 lid - mistr variac - nejvt pnos ml v oblasti hudebnch forem - rozil a prohloubil sontovou formu - menuet zmnil na rychl scherzo, vyzdvihl vznam introdukce, mezivt, cody - definitivn zaveden velk klasick orchestr Charakteristika hudby - melodie zpvn, sloitj ne u Mozarta, mohutn, vrazn - skladby ovlivnny hudbou Francouzsk revoluce, vychzely z kvintakordu - pouval vraznou rytmiku - synkopy - dynamick kontrasty - harmonie voln, rozmanitj, disonantn sledy Instrumentln skladby symfonie (9) Symfonie . 3 Es dur Eroica (napsal ji Napoleonovi, kdy se ale nechal r. 1804 korunovat csaem, povaoval to B. za zpronevru a pipsal pouze pamtce velkho lovka) Symfonie . 5 c moll Osudov Symfonie . 6 F dur Pastorln Symfonie . 9 d moll S dou na radost text Friedrich Shiller - dest symfonie zstala nedokonen ouvertury - koncertn pedehry (11) Egmont Stvoen Prometheovo koncerty Houslov koncert D dur Trojkoncert pro klavr, housle a violoncello 5 klavrnch koncert sonty 32 klavrnch sont Sonta msnho svitu Patetick Appossionta (Vniv) Valdtejnsk Pro kladvkov klavr technicky nejnronj dlo 10 sont pro housle a klavr - Jarn - Kreutzerova

19

smycov kvartet jsou vrcholem komorn tvorby est Lobkowiczkch kvartet komorn skladby - pro dechov nstroje, smycov, klavrn kvartety, violoncello a klavr, lesn roh a klavr Vokln-instrumentln skladby opery Fidelio (Leonora) me (2) Missa solemnis - vznikla pro Rudolfa Habsburskho - k nastolen na arcibiskupsk stolec - vrchol Beethovenovy tvorby oratoruim Kristus na hoe Olivetsk

ROMANTISMUS

- spolenost zklaman Velkou francouzskou revoluc - proti racionalismu stavl cit, ve, fantazii, vli - vyzdvihoval hodnoty stedovku - zdrazoval jedince a tvr svobodu umlce - zvyoval se zjem o lidskou psychiku - individualismus, subjektivismus, modernismus - historie - obdob mezi VFR a revoluc v Evrop r. 1848 - obdob nadj na nov spoleensk uspodn nenaplnn nadn m za nsledek nespokojenost a buistv, kter vede k vln revoluc - architektura - vytven rozshlch romantickch zahrad - sochastv - rozvj se pomnkov tvorba - inspirace prodou, svtem pohdek, idealizovanm vnmnm orientu - malstv - ast jsou nmty ze stedovkch djin i ze souasnosti - brati Mnesov - literatura - objevil se nov typ - romantick hrdina - nejen v literatue - asto spoleensk vyddnec loupenk vrah, kat, tulk, ebrk - tou po lsce, ale asto miluje vysnn idel - vnmav, citliv, melancholick - uchyluje se k prod, minulosti fantazii - asto se ocit v neeitelnm konfliktu se svtem - nmt: v lidskch citech, bjch, povstech, pohdkch, erotice, historii vlastnho nroda (vznikaj nrodn koly) p. Victor Hugo, Nikolaj Vasilijevi Gogol, Edgar Allan Poe Charakteristika hudby - impresario - zajioval styky hudebnk a posluchae - vznikaj nrodn hudebn koly - hudba mla vyjadovat dj, obsah asto erp z literrnho dla - orchestr je roziovn o nov nstroje - nov zdokonalen nstroje - anglick roh, harfa, basov klarinet, ventilov pozoun, tuby - klavr se stal nejpopulrnjm nstrojem a zkladem hudebnho vzdln - dleitj byl vraz ne forma melodie - zpvn, rozevlt, iroce klenut - asto erp z lidovch tanc a psn harmonie - uvolnn, sloitj kompozice - nov znjc souzvuky pouvaj se vechny druhy septakord, nnov akordy - ast modulace do jinch tnin - pouvaj se crkevn mody drsk, jnsk polyfonie - pouv se jako ozvltnn v crkevnch skladbch a symfonich

20

Instrumentln formy symfonick bse - nov hudebn forma romantismu - vyvj se z programn pedehry a z programn symfonie - vyjaduje mimo hudebn nm - je jednovt programn symfonie - sna se zhudebnit nehudebn tma - cyklick skladba idee fixe - vrazn hudebn motiv - slou jako symbol, kter se objevuje v prbhu cel skladby orchestrln suita - cyklick skladba - soust tanec, opera inohra - krat vty ne symfonick bse symfonie, serenda, sonta , koncert, smycov kvartet, preludium, fantazie, nokturno, rapsodie, balada, romance, humoreska, polky, valky, polonzy, mazurky Vokln-instrumentln formy romantick opera - vytvoil ji Richard Wagner, udlal z opery hudebn drama - stejn dleit zpv, hudba, tanec, hereck projev pse - spojen hudby a literartury, doprovzen nstrojem singspiel - hudebn-divadeln nr - forma komick opery s dialogy v mluven prze opereta melodram - inohra s hudbou - hl. pedstavitel Ji Benda - koncertn a scnick

Ran romantismus

Franz Schubert (1797-1828) - krl psn - jeho uitelem byla Salieri - il jako svobodn umlec a vedl bohmsk ivot - chtl se zbavit zvislosti na alkoholu, zaal pt vodu a zemel na tifus Instrumentln skladby komorn tvorba - smycov kvartet Smrt a dvka - klavrn kvintet Pstruh - klavrn tria - sonty symfonie (9) Symfonie . 4 Tragick Symfonie . 8 - Nedokonen Symfonie . 7 se nikdy nenala me (3) Me G dur Me As dur singspiel Rozamunda Vokln-instrumentln skladby psn (pes 600) Spanil mlynka Zimn cesta Labut zpv Ave Maria

21

Carl Maria von Weber (1786-1826) - skladatel, zakladatel romantick opery v Nmecku - editel nov oteven opery v Dranech, editel opery v Praze opery arostelec 1. romantick opera Euryanthe Oberon klavrn skladby Vyznn k tanci Koncertn kus

Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809-1847) - zaloil konzervato v Lipsku - zavedl hostovn slist - udlal koncert z Bachovch Matouovch paij Instrumentln skladby symfonie Italsk Skotsk Reforman koncerty - houslov klavrn skladby Psn beze slov koncertn pedehry Sen noci Svatojnsk (obsahuje Svatebn pochod) Klid moe a astn plavba Pohdka o krsn meluzn Hebridy Vokln-instrumentln skladby oratorium Paulus Eli moteta doprovzen varhanami Ti moteta pro ensk sbor a varhany svtsk sbory

Robert Schumann (1810-1856) - studoval prva - uitelem klavru byl Wieck - chtl doshnout na klavr stejn brilantnosti jako Paganini na housle - kvli vt roztanosti prst si peezal lachy, zblznil se - oenil se s Clarou Wieckovou (dcera) - zaloil hudebn asopis, psal do nj kritiky Instrumentln skladby symfonie (4) Symfonie . 1, B dur Jarn Symfonie . 3 Rnsk koncert Klavrn koncert a moll klavrn programn skladby Motli Karneval Lesn scny Symfonick etudy

22

Vokln-instrumentln skladby psov cykly Lska a ivot eny Lska bsnkova Myrty oratoria Rj a Peri

Frdric Chopin (1810-1849) - polsk skladatel a klavrista - objevil nov vrazov a zvukov monosti klavru - hudba melodick, francouzsk a polsk folklorn prvky, inspiruje se mazurkou a polonzou - bsnk klavru koncerty Koncert pro klavr a orchestr . 1 Koncert pro klavr a orchestr . 2 sonty (3) Revolun etudy (27) preludia (24) mazurky (56) polonzy (13) scherza balady

Vrcholn romantismus

Anton Bruckner (1824-1896) - rakousk skladatel a varhank - ovlivnn chrmovou, varhann a symfonickou tvorbou - pe rozshl a hudebn barevn symfonie - ovlivnn Wagnerem symfonie (9) . 4 Romantick . 6 Fantastick crkevn skladby Te Deum Requiem alm 150

Johannes Brahms (1833-1897) - nmeck skladatel - sbormistr Pveck akademie ve Vdni - v jeho tvorb se nevyskytuje programn hudba ani opera - snail se o syntzu starch kompozinch forem klasicismu s romantickou hudbou - ptel Schumannovch, ije s Clarou po Schumannov smrti symfonie (4) Beethovenova klavrn skladby Variace na Haydnovo tma Variace na Handlovo tma Variace na Paganiniho tma Variace na Schumannovo tma Variace na vlastn tma

koncert Dvojkoncert pro housle a violoncello pedegry Akademick Tragick

23

crkevn skladby Nmeck rekviem psn, dueta, sbory, kantty

Edvard Grieg (1843-1907) - norsk skladatel - spojil prvky norskho folkloru s vrazovmi prostedky nmeckho romantismu - klavr studuje na konzervatoi v Lipsku - zskal stipendium v m - spoluzakladatel norsk hudebn akademie klavrn skladby Lyrick kusy Klavrn koncert a moll orchestrln suita Peer Gynt hudba k Ibsenovu dramatu

Pozdn romantismus - vznik na pelomu 19. 20. st. - v tomto obdob tak smry secese, imresionismu a verismu - stupovali vrazov prostedky, pidvali poet nstroj do orchestru hlavn est - zdrazovali barevnost - prbojn harmonizace

Richard Strauss (1864-1949) - nmeck skladatel - dirigent v Krlovsk opee v Berln - vedl sttn opery Vde symfonick bsn Enpglova ibalstv Don Juan Tak pravil Zarathustra Don Quijote Mackbeth programn symfonie Sinfonia domestica Alpsk symfonie opery Salome Elektra Rov kavalr psn (150) na texty Goetha

Gustav Mahler (1860-1911) - rakousk skladatel a dirogent - editel vdesk Dvorn opery, dirigent Metropolotn opery v New Yourku - propojil rzn nrov prvky lidov a uitkov hudby s velkou symfonickou formou symfonie (10) . 1 Titnsk . 2 Vzken . 6 Tragick . 8 Tisc . 10 zstala nedokonen

24

psov cykly Dagmar Peckov Psn o mrtvch dtech Psn potulnho tovarye kantta pro sla a orchestr Pse o zemi

Rusk romantismus

Michail Ivanovi Glinka (1804-1857) - zakladatel rusk nrodn koly - pedchdce Mocn hrstky - uil se na housle, klavr, zpv - inspirace ruskm folklorem opery Ivan Susanin (ivot za cara) 1. rusk nrodn opera Ruslan a Ludmila

orchestrln tvorba Vzpomnka na letn noc v Madrid

Komarnsk

Petr Ilji ajkovskij (1840-1893) - skladatel, kritik, dirigent - ptel A. Dvoka - profesor na Moskevsk konzervatoi - propojil prvky rusk lidov hudby s modernmi pstupy - zskal estn doktort na univerzit v Cambridge symfonie (6) . 6, h moll - Patetick koncerty klavrn . 1 b moll Koncert pro housle D dur variace na rokokov tma pro violoncello a orchestr pedehry Hamlet Romeo a Julie Boue opery Even Ongin Pikov dma arodjka Mazeppa balety Labut jezero pkov renka Louskek

MOCN HRSTKA - usilovala o vlasteneckou, realistickou hudbu, chtli ji pozvednout

Milij Alexejevi Balakirev (1836-1910) - klavrista, pedagog a dirigent klavrn fantazie Islamej

symfonick bsn V echch Tamara

25

Alexandr Porfyrjevi Borodin (1833-1887) - lka a profesor chemie symfonie Bohatrsk opera Kne Igor z n pochz baletn scna pro sbor a orchestr Poloveck tance symfonick obraz Ve stepch stedn Asie - vnovan Lisztovi

Modest Petrovi Musorgskij (1838-1881) - nejvznamnjs z mocn hrstky - hudba nezvisl na vzorech, nov realistick pojet opery Boris Godunov

Chovantina Soroinsk jarmark

psov cykly Dtsk svtnika Bez slunce

Psn a tanec smrti Blecha

symfonick obraz Noc na Lys hoe

klavrn cyklus Obrzky z vstavy - orchestrln verze Maurice Ravel

Nikolaj Andrejevi Rimskij-Korsakov (1844-1908) - pvodn nmon dstojnk - profesor konzervatoe v Petrohrad - jeho ci byli Prokofjev, Stravinskij - napsal knihy Zklady instrumentace a Praktick nauka o harmonii - inspirovaly ho pohdky a orient opery - pohdkov Snhurka Pohdka o caru Saltnovi Sadko Zlat kohoutek symfonick suita eherezda orchestrln fantazie panlsk capriccio symfonie (3)

Cesar Antonovi Kjuj (1835-1918) - hudebn kritik - odlouil se od Mocn hrstky a navzal na ajkovskho opery (13) Kavkazsk zajatec

26

Opera v romantismu - hlavn ve Francii, Itlii a Nmecku - vystupovali zde slisti, sbory i balet - byla finann nkladn - usilovala o efekt u poslucha

FRANCOUZSK OPERA

Daniel Aeber - autor revolun opery Nm z Portici

Giacomo Meyerbeer - pedstavitel velk francouzsk opery - nevedn tmata opera Robert bel Hugenoti Afrianka

Charles Gounot - autor tzv. lyrickho dramatu - melodinost, lyrika opery Faust a Marktka - Goethe

Romeo a Julie - Shakespeare

Jacques Offenbach - autor operet operety Orfeus v podsvt Krsn Helena Modrovous Bandit opera Hoffmanovy povdky

Goerges Bizet

- pedstavitel realistick opery odmt romantick snn - vnuje se relnmu ivotu - po opee Carmen na nj hzeli rajata opera Carmen Lovci perel Damile orchestrln suity Carmen

Arlsanka

27

ITALSK OPERA

Gioacchino Rossini - nejvznamnj autor oper po Verdim - jeho kompozin domnou byla opera buffa - zavedl oznaen bel canto = krsn zpv

- zpvn projev zaloen na sprvnm dchn - vyrovnan hlas ve vech polohch - vyuit resonannch prostor - pokud nezpvaj bel canto, ni si hlas

opery komick Lazebnk Sevillsk Italka v Alru Turek v Itlii Popelka Straka zlodjka Hedvbn ebk opery vn Othello Semiramis Moj Vilm Tell Armida oratoria Stabat Mater Mal slavnostn me

Vincenzo Bellini opery Norma

Nmsn

Gaetano Donizetti opery (70) Npoj lsky Don Pasqual Lucia z Lammermooru Dcera z pluku

Guiseppe Verdi (1813-1901) - nejvznamnj zstupce italsk opery - pouval hodn zpvnou melodii, rie i recitativy - jednoduchost, pirozenost - vyuv sboru - vystupuj vniv hrdinov - byl symbolem nrodnho vzken opera (27) Nabucco Rigoletto Trubadr Ernani La Traviata Sicilsk nepory Makarn ples Sla osudu Don Carlos Aida napsna k slavnostnmu oteven Suezskho prplavu Othello Falstaff komick opera

28

requiem Me za zemel crkevn skladby Ave Maria Stabat Mater Laudi Te Deum

Giacomo Puccini (1858-1924) - komponoval opery s melodikou ovlivnnou impresionismem - pedstavitel verismu hudebn naturalismus, sna se o reln ztvrnn skutenosti opery Manon Lascaut Bohma Tosca Madamme Butterfly Turandot rie Vincero

Novoromantismus

- 30. lta 19. stolet konec 19. stolet - sna se o realistick, skuten zobrazen svta - v hudb se vce projevuje literatura- hlavn v instrumentln symfonick bse, programn symfonie - zvyuje se poet hr v orchestru (a 100)

Hector Berlioz (1803-1869) - francouzsk kytarista a fltnista, dirigent, instrumenttor - povaovn za nejvznamnjho skladatele novoromantismu ve Francii - zakladatel programn hudby - byl kem Antonna Rejchy - ml vliv na Bedicha Smetanu - 1830 vyhrl mskou cenu se symfoni Fantastick - napsal knihu Velk uebnice o instrumentaci modernho orchestru programn symfonie Fantastick - inspirace z Fausta - pouil v n idee fixe - pedznamenala prci s leitmotivem (v opee) 5 vt 1) Sny a vn 2) Na plese 3) Na venkov 4) Cesta na popravit 5) Sabat arodjnic Harold v Itlii Romeo a Julie Symfonie smuten a triumfln programn pedehry msk karneval Krl Lear Wawerly Korsr vokln-instrumentln symfonie Faustovo proklet opera Trjan oratorium Rekviem Te Deum

29

Franz Liszt (1811-1886) - dirigent, nejlep klavrista 19. stolet - prvn autor symfonick bsn - studoval u Xaviera, Carla Czerneho, Antonna Rejchy - zavedl klavrn recitly - jeho dcera si vzala R. Wagnera - lama enskch srdc symfonick bsn Preludia Idely Mazeppa Co slyme na horch Hungaria Hamlet symfonie Faustovsk Dantovsk oratorium Leganda o sv. Albt Ostihomsk me Uhersk korunovan me klavrn skladby Etudy nejvy obtnosti Paganiniovsk etudy Mefistovsk valk Sonta h moll Uhersk rapsodie

Richard Wagner (1813-1883) - dvorn kapelnk v Dranech - skladatel, dramatik, teoretik, dirigent, hudebn spisovatel - reformtor romantick opery - spojil hudbu s djem (orchestr soust opery) - pouval leitmotiv = pznan motiv - vrazn hudebn tma symbolizujc osobu, vztah - chtl mt z opery souborn umleck dlo Gesamtkunstwerk - vechny sloky v rovnovze - zruil rie e recitativy - prokomponoval operu jako na sebe navazujc dlo - zavedl hlubok esov nstroje a propadlit - chromatick a enharmonick veden hlas - ze sbrek svch obdivovatel postavil v Barethu Opern dm - psal si sm hudbu, libreta, navrhoval kulisy, kostmi vn opery Rienzi Bludn holanan Tannhuser Lohengrin Tristan a Izolda Parsifal tetralogie Prsten Nibelung 1) Zlato Rna 2) Valkra 3) Siegfried 4) Soumrak boh komick opera Misti pvci Norimbert

30

ask nrodn kola

Bedich Smetana * 2. 3. 1824 Litomyl 12. 5. 1884 Praha - esk novoromantik - zakladatel esk nrodn hudby a opery - zdokonalil symfonickou bse - hrl na klavr a housle koncerty v 6 letech - studoval gymnzium v Plzni a Jihlav - Praha - hraje ve smycovm kavrtetu - poznv operu - psal polky pro sv studentsk lsky - ovlivnil ho Berlioz a Liszt - 1848 aktivn se astnil revoluce Pochod nrodn gardy Pse svobody - 1849 se svm kolegou otevel klavrn stav na Staromstskm nmst - oenil se s Kateinou Kolovou umr mu dcera Bedika - 1856 - 60 pobv v Gteborgu en se s Bettinou Ferdinandiovou - 1861 zstv v Praze - otevel hudebn stav v Luanskm palci - byl jeden ze zakladatel umleck besedy = spolek muzikant, mal, vdc, lka - 1863 65 sbormistr muskho sboru Hlahol - ast v souti o pvodn eskou operu vyhrl ji s Braniboi v echch - 1866 f a dirigent orchestru Prozatimnho divadla A. Dvok tam hrl na violu - 1868 stl u slavnostnho poloen kamene Nrodnho divadla oteveno operou Libue - 1874 nervov onemocnn ohluchl - ml sifilis, umr v stavu v Kateinkch, pohben na Vyehrad - dovedl eskou hudbu na svtovou rove, pedevm ve tvorb symfonick bsn a opery pamtky: Prask jaro 1. ronk 12. 5. 1946 - zan symfonickou bsn M vlast - kon S dou na rodost Smetanovsk klavrn sout Smetanova Litomyl Mlad Smetanova Litomyl Muzeum v Litomyli a v Praze

opery Braniboi v echch - libreto Karel Sabina

Prodan nevsta - libreto Karel Sabina Dalibor Libue Dv vdovy Hubika Tajemstv ertova stna Viola nmt Veer tkrlov symfonie Triumfln E dur symfonick bse Richard III. Valdtnv tbor Hakon Jarl cyklus M vlast 6 st lich historie nroda sud krsa vlasti Vyehrad proroctv Libue Vltava rka ze Starch povst eskch Z eskch luh a hj Tbor Blank

31

duo pro housle a klavr Z domoviny

trio g moll

smycov kvarteto . 1 c moll - Z mho ivota . 2 d moll klavrn tvorba

polky Lousina polka Jiinkov polka Ze studentskho ivota Vzpomnka na Plze

koncertn etudy Na behu moskm

cyklus esk tance cyklus 14 tanc

ensk sbory cyklus Ti ensk sbory M hvzda Piletly vlatoviky Zpad slunce musk sbory Vno Ti jezdci Rolnick Pse na moi Odrodilec smen sbory esk pse kantta

Antonn Dvok * 8. 9. 1841 Nelahozeves 1. 5. 1904 Praha - zakladatel esk symfonie - se Smetanou a Fibichem generace Nrodnho divadla - proslavil eskou hudbu po Evrop a Americe - tatnek byl eznk, i Dvok se uila na eznka - nechal ho chodit na housle - Praha - varhanick kola - violista v Komzkov kapele - uil v manskch rodinch - 1866 se setkv se Smetanou v Komzkov kapele - J. Brahms doporuil nakladateli Simrockovi vydn Moravsk dvojzpvy - oenil se s akou Annou ermkovou - zemely mu 3 dti - byl pozvn do Anglie dirigoval tam Stabat Mater - 1884 zskal doktort hudby v Cambridge - 1891 zskal doktort na Univerzit Karlov len esk akademie vd a umn - Prask konzervato profesor skladby, pozdji editel - Amerika . 1892 94 editel nrodn konzervatoe v New Yorku - uitel Josefa Suka, Vtzslava Novka, Oskara Nedbala - muzeum v Praze a Nelahozevsi, pveck soute Antonna Dvoka v Karlovch Varech symfonie (9) . 1 c moll Zlonick zvony . 8 G dur Anglick . 9 e moll Z novho svta

koncerty pro housle, pro klavr, pro violoncello

tance Slovansk tance

orchestrln pedehry Mj domov Husitsk symfonick bsn Vodnk Polednice Zlat kolovrat Holoubek

32

serendy a suity Serenda E dur pro smyce esk suita komorn skladby Klavrn kvintet A dur - smycov kvartet - Slovansk Americk F dur - klavrn trio Dumky skladby pro housle a jin instrumenty Malikosti cyklus Humoresky seit pro klavr Poetick nlady zpvy Moravsk dvojzpvy Kdyby byla kosa nabren Cignsk melodie cyklus psn Biblick psn Psn milostn V prod opery Rusalka Armida ert a Ka Jakobn Vanda Tvrd palice elma sedlk Dimitrij oratorium, kantta Stabat Mater Svatebn koile Kantta Sv. Ludmila Requiem Me D dur Te Deum Ddicov bl hory