Dějiny každodennosti
description
Transcript of Dějiny každodennosti
Dějiny každodennosti, 1. ročník12. 10. 2011Mgr. Ondřej Kunc
dějiny každodennosti = dějiny mentalit vznik dějin mentalit dějiny mentalit a historická demografie koncepce mentality historik a mentality proměny obyvatelstva českých zemí v
průběhu 19. století struktura společnosti
výraz mentalita z latiny angličtina – konec 17. století francouzština – polovina 19. století němčina – počátek 20. století
mentalita = charakteristický soubor vlastností věk, geografické prostředí, sociální
prostředí aj.
neexistence jednotné mentality mentalita = celkový způsob myšlení
určité sociální skupiny závislost na výchově, tradici, politických a
sociálních podmínkách projevy mentalit – hodnotový
žebříček vznešené nevznešené
ne až na konci 20. století škola Annales – nové pojetí historie
historikové a sociologové termín mentalita při studiu primitivních
společností oblast vědomých a nevědomých aktivit název sociální dějiny (social history)
totalismus v historii
tradiční historie x sociální historie hospodářské dějiny ekonomické dějiny sociální dějiny kulturní dějiny
??? hospodářské dějiny → dějiny mentalit ??? exaktní věda matematika, statistiky neprivilegované vrstvy ceny, mzdy, daně, trhy, drahota, chudoba,
zbohatnutí, hladomory, epidemie, mortalita reakce a postoje zúčastněných souvislé řady dat
termín mentalita nejprve kategorie, poté samostatný obor do podvědomí všech získání širokého publika přitažlivější než tradiční historie
základ – regionální bádání výzkumy populačních hnutí statistická a dokumentační
základna
pojem dlouhé trvání zkoumání dlouhých časových úseků neviditelné modely chování
nová zkoumání dříve data nedostupná nyní nové antropologické výstupy obrození sociálních dějin v 60.
letech 20. století invaze historických prací do dosud
neznámých oblastí
nová témata: dítě a dětství smrt sexualita kriminalita a delikvence sociabilita (společenské sdružování) věkové skupiny lidové slavnosti lidová zbožnost
dovršitel Philippe Ariès Dítě a rodinný život za starého režimu Dějiny smrti I, II
mentality – badatelské téma 3. generace školy Annales George Duby Jacques Le Goff
překročení původních hranic návrat k tématům považovaných za
zpracované opětovné čtení dokumentů počáteční témata:
práce rodina věk výchova sexualita smrt
přelom 18. a 19. století změny ve struktuře obyvatelstva původní stavovské uspořádání →
občanská společnost příprava změn v 1. polovině 19. století dokončeno po revolucích 1848-1849 změny završeny před 1. světovou
válkou
podnikatelská vrstva rozhodující síla společnosti různý původ
ekonomický faktor jako prostředek sociálního vzestupu
horní vrstvy
střední vrstvy
dolní vrstvy
politická či ekonomická moc řízení společnosti sociálně nejmocnější a nejprestižnější
složka společnosti splývání horních vrstev s elitami
horní vrstva x elita: horní vrstva = vrchol obecného
sociálního žebříčku elita = v každé sociální skupině
19. století – 0,5 – 1% populace r. 1800 – 23-45 tisíc osob r. 1900 – 50-100 tisíc osob
složení horních vrstev: šlechta patriciát důstojníci vysoká státní byrokracie církev
šlechtický titul stále svou váhu
poslední desetiletí 18. století – nobilitovaní jednotlivci bohatí průmyslníci podnikatelé obchodníci
nové šlechtické tituly důstojníci státní úředníci významní umělci, vědci, univerzitní
profesoři, politici průmyslníci, velkoobchodníci
Škodové Ringhofferové Liebigové Bartoňové
stará x nová šlechta
snaha o přejímání aristokratického životního stylu: skupování statků opravy zámků
stará šlechta možnost získat postavení u dvora mocenská dědictví rodů historie rodů aristokracie z celé Evropy kompaktní, relativná uzavřená
sociální skupina
hrabata větší část historické šlechty 54 rodů
svobodní páni – baroni 83 rodů průmyslníci, úředníci, vojáci x rodiny se středověkým rodokmenem
počet – 1/10% obyvatelstva
ignorance nové šlechty sňatky pouze mezi sebou prohlubování propasti stará šlechta x
ostatní
působení staré šlechty: rakouské vlády diplomacie armáda nejvyšší církevní hierarchie říšská rada a na zemské sněmy později podnikatelé pozemková držba
otevírání horních vrstev středním vrstvám
svobodná povolání: lékaři advokáti notáři
buržoazie – až od občanské společnosti
velkoobchodníci, finančníci podnikatelé, velkostatkáři, špičky
správy, ministři mnoho židů
vznik moderních podnikatelů
povyšování podle služebních let, nikoli podle schopností a výkonů
podíl v politickém rozhodování šlechta až do poloviny 19. století
nový systém od 2. polovin 19. století → uplatnění měšťanů → zrod moderní politiky
udržení svého postavení ve společnosti
vliv na široké vrstvy obyvatelstva
orientace na víru x praktické záležitosti problematika školství polnohospodářství zdravotní péče