Casopis_7

35
Časopis Domova důchodců Kdyně, příspěvková organizace Červen 2007

description

Červen 2007 Časopis Domova důchodců Kdyně, příspěvková organizace Úvod Kdo chce přinést lidem radost, musí ji mít sám, kdo chce vnést do světa teplo, musí mít v sobě oheň, kdo chce lidem pomáhat, musí být plný lásky, kdo chce šířit na zemi pokoj, musí mít pokoj ve svém srdci. 2 Další významnou osobností spojenou s Chodskem a Šumavou je významná česká spisovatelka 3 Zdroj: Internet – Stránky jedné optimistky 4

Transcript of Casopis_7

Časopis Domova důchodců Kdyně, příspěvková organizace

Červen 2007

Úvod

Vážení obyvatelé!Není to tak dávno, co vyšlo minulé číslo Vašeho časopisu, a už tu

máme další, v pořadí už sedmé vydání. Je opět plné zajímavých článků, luštění a hlavně příběhů ze života, pocházejících z pera Vás, našich milých obyvatel.

Po mírné zimě a krásném jaru přichází, jak se zdá, teplé a prosluněné léto. Věříme, že nádherné počasí s hřejivými slunečními paprsky nám všem dodá mnoho energie a dobré nálady.

A kdyby se přece jen obloha občas zatáhla a přinesla pro přírodu tolik potřebný déšť, věříme, že Vaše srdce a duše zůstanou prosluněné. Celý kolektiv zaměstnanců se Vám v tom bude snažit všemožně pomáhat.

Přejeme všem krásně prožité léto a mnoho zábavy při četbě Vašeho časopisu.

Kolektiv zaměstnanců Domova

Kdo chce přinést lidem radost, musí ji mít sám,

kdo chce vnést do světa teplo, musí mít v sobě oheň,

kdo chce lidem pomáhat, musí být plný lásky,

kdo chce šířit na zemi pokoj, musí mít pokoj ve svém srdci.

2

Zdroj: Internet – Stránky jedné optimistky

Významné osobnosti z našeho okolí

Další významnou osobností spojenou s Chodskem a Šumavou je významná česká spisovatelka

Eliška Krásnohorská

Se západočeským prostředím, zvláště s Plzní, Chodskem a Šumavou, je spojena také Eliška Krásnohorská, výrazná osobnost české literatury a ženského hnutí. Pražská rodačka, vlastním jménem Alžběta Pechová, si vydobyla literární věhlas zejména svými zdařilými librety k operám Bedřicha Smetany, s nímž navázala přátelský osobní kontakt právě v době svého plzeňského pobytu (Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Viola). Její prozaickou, básnickou i novinářskou tvorbou prostupuje silný vlastenecký tón a zároveň i snaha o povznesení národní vzdělanosti. Mimořádně kultivovaná a všestranná žena vynikla i jako překladatelka z angličtiny (Byronova Child Haroldova pouť). Ceněna je i jako průkopnice českého feminismu - vydávala a redigovala časopis Ženské listy a z jejího popudu založil ženský spolek Minerva roku 1890 první dívčí gymnázium v Praze. Její plzeňský pobyt v letech 1867 - 1874 měl význam jak pro její vlastní tvorbu, tak pro rozvoj tehdejší plzeňské kultury. Přišla sem z Prahy společně s matkou, sestrou Bohdankou a bratrem Jindřichem Pechem, klavíristou a skladatelem, za druhou sestrou Julianou, provdanou za Hynka Pallu, učitele zpěvu a sbormistra plzeňského Hlaholu. Hynek Pall byl také náčelníkem plzeňského Sokola. K jejím blízkým přítelkyním patřila tehdy v Plzni i ředitelka plzeňské vyšší dívčí školy Božena Čechová, sestra básníka Svatopluka Čecha. Z Plzně se také roku 1871 Krásnohorská vypravila na Chodsko a na Šumavu. „Neodnesla jsem si z Chodska víc než dojmy, ať již z krásné přírody, nebo z rozmluvy s těmi statečnými lidmi,“ napsala přátelům. A právě z těchto dojmů vznikla básnická sbírka Ze Šumavy (1873). Jsou to patetické verše, často zaměřené proti tehdejší německé rozpínavosti a národnostnímu útlaku. Nejznámější je báseň Chodská, oslavující nezdolnost

3

českého živlu, která dosáhla největší popularity za nacistické okupace, kdy byla tajně opisována a recitována, a to zdaleka nejen na Chodsku. Krásnohorská se v Plzni zapojila i do místního hudebního života, podnítila ustavení ženského sboru a několikrát zpívala sólové altové partie na hlaholských koncertech. Pro svého švagra, skladatele Pallu, napsala i text k jeho kantátám Noc nad Vltavou a Sláva jara. Bohužel právě v Plzni se dozvěděla o své nevyléčitelné kloubní nemoci, a proto se musela vzdát i snů o manželství a mateřství. Její obětavost a úsilí o povznesení českého školství a kultury bylo posléze oceněno v roce 1922 i čestným doktorátem Univerzity Karlovy. Ani v době opětovného přesídlení do Prahy však Krásnohorská kontakt s Plzní neztratila, zvláště živě se vždy zajímala o plzeňský hudební a divadelní život.

Díla:Poezie: Z máje žití (1871), Ze Šumavy (1873), K slovanskému jihu (1880), Vlny v proudu (1885), Letorosty (1887), Šumavský Robinson (1887), Bajky velkých (1889), Na živé struně (1895), Zvěsti a báje (1916) Tvorba pro mládež: Tři pohádky (1885), Svéhlavička (1887), Svéhlavička nevěstou (1900), Svéhlavička ženuškou (1900), Pohádky zimního večera (1901), Svéhlavička babičkou (1907)

4

Libreta: Hubička (1876), Tajemství (1879), Blaník (1881), Čertova stěna (1883), Karel Škréta (1884)

Co se u nás událo

V prvních měsících roku 2007 jsme pro Vás uspořádali několik akcí. Pojďme si tedy některé z nich připomenout a trošku si

zavzpomínat!

Slovní paměťová hra 18. ledna 2007Paměť je jeden z nástrojů lidské mysli, který je třeba neustále

procvičovat. „Opakování je matka moudrosti“, řekl kdysi velice moudrý člověk. Paměť se dá procvičovat mnoha způsoby. Jedním z nich jsou i slovní hry.

A právě jednu takovou jsme pro naše obyvatele uspořádali jednoho čtvrtečního odpoledne, dne 18. ledna 2007, ve velké jídelně Domova. Sešlo se tam 10 soutěžících z řad obyvatel a 3 rozhodčí – pracovnice volnočasových aktivit. Každý soutěžící si vylosoval číslo stolečku, u kterého bude sedět a rozdaly se tabulky s nápisy: město, rostlina, známá osobnost, řemeslo, řeka a zvíře. Soutěžící postupně losovali počáteční písmena slov, která dopisovali do tabulky. V případě nějakého sporu měly rozhodčí k dispozici mapu a atlas světa. Po vyčerpání 8 písmen byla už většina soutěžících unavená usilovným přemýšlením, a tak byla hra ukončena.

Rozhodčí sečetly výsledky a bylo vyhlášení vítězů. Na 3. místě se umístila paní Vrublová, na 2. místě p. Votavová a vítězkou naší slovní hry byla paní Turková. Prvním třem nejlepším se předaly ceny, ale ani ostatní soutěžící nepřišli zkrátka. I pro ně byly připraveny sladkosti jako „cena útěchy“. Sponzorem cen byl pan Jiří Stejskal z horské chaty Koráb, kterému patří náš srdečný dík.

Posezení při hudbě 12. února 2007

5

Zpěv a hudba – pro mnohé z vás dvě neodlučitelné součásti, které dodávají elán a chuť do života. Bez této energie by takzvaný podzim života nebyl plnohodnotný.

Bylo proto domluveno, že si do Domova pozveme hudebníka, přesněji řečeno harmonikáře, pana Jarábka. Všichni se na tuto akci velice těšili, protože písničky v podání heligonky jsou velmi oblíbené.

Pan Jarábek k nám dorazil v půl druhé, aby si stihl připravit aparaturu. V tu dobu však už byli nachystáni i obyvatelé, kteří již netrpělivě čekali, kdy to všechno vypukne. Začalo se hrát a zpívat o něco dříve, než se původně plánovalo. Ale proč ne! Vždyť hudby není nikdy dost! Hrálo a zpívalo se celé dvě hodiny. Mnozí si i zatančili.

Pan harmonikář přislíbil, že se zase brzy ukáže. Obyvatelé se tedy mohou těšit na další setkání!

Maškarní ples 27. února 2007Rok opět uplynul jako voda a ve velké jídelně se opět sešly všelijaké

maškary, aby společně oslavily masopust. I tentokráte předcházely maškarnímu reji velké přípravy. Ti obyvatelé, kteří neváhali a rozhodli se, že se masopustu zúčastní jako masky, se dali pilně do práce – výroby své masky a shánění důležitých propriet. Práce jim šla věru od ruky, což bylo také na maskách znát.

Maškarní ples byl určen na 27. února. I když to bylo o týden později po skutečném masopustu, veselou náladu to nikomu nezkazilo. Ba naopak!! Do sálu přitancovalo v průvodu dvacet dokonalých maškar - dvě Červené

6

Karkulky, myš, muchomůrka, Pepek námořník, zloděj, Zorro, žebrák, dvě ježibaby, mimino, kocour, dvě kočky, koťátko, žába, jeptiška, paní Zima, řezník, kněžna. Do kroku jim hrála oblíbená dvojice pan Mihál a pan Sokol, která svůj „úkol“ splnila na jedničku s hvězdičkou a ještě více podpořila hezkou atmosféru v sále.

Jaký by to byl maškarák bez vyhlášení nejlepší masky? Tentokrát o rozdělení cen rozhodovala pětičlenná porota složená ze dvou obyvatel Domova – paní Kurcová a pan Selner, ze dvou hostů – paní Baierová, paní Kaucká (z taneční sk. Hanka) a jednoho dobrovolníka z řad zaměstnanců – paní Janoušková.

Vyhlašovaly se dvě kategorie – masky obyvatel a masky ostatních zúčastněných. Z obyvatel se na 3. místě umístil pan Nový – Zorro, na 2. místě pan Presl – Pepek námořník a na 1. místě se umístila paní Hecová v podobě krásné Muchomůrky. Každý z nich byl odměněn úžasně vypadajícími dorty.Z řady ostatních zúčastněných se o první tři místa rozdělily masky Řezníka, Karkulky a Paní Zimy.

Nechybělo ani něco dobrého k zakousnutí – v kuchyni Domova upekli výborný štrůdl s tvarohem a rozinkami, po kterém se jen zaprášilo.

Během maškarního průvodu, který vyrazil na patra mezi obyvatele, kteří se nemohli zábavy zúčastnit z rozličných důvodů, vyplnily program seniorky z taneční skupiny Hanka z domažlického Sokola. Svými dvěma vystoupeními: „Pětatřicátníci“ a „Kominíček“ si získaly potlesk a uznání všech přítomných!!!

Zábava skončila po dvou hodinách masopustního veselí. Za rok se ale můžeme těšit zas!!!!

7

Den žen 8. března 2007Ani tento rok jsme nezapomněli oslavit svátek všech žen, který snad

mohou mnozí považovat za nemoderní, za přežitek předešlého režimu. My zastáváme názor, že bychom měli využít každé příležitosti poveselit se a prožít příjemný čas pospolu.A to se vskutku vydařilo! K poslechu hrál dámám, ale i pánům oblíbený harmonikář pan Jarábek, který dokázal navodit velmi příjemnou a veselou atmosféru po celou dobu oslavy.

Po úvodních slovech jedné z pracovnic volnočasových aktivit, začali muži z řad pracovníků sociální péče rozdávat sváteční kytičku – vkusně a krásně vázanou malokvětou gerberku oranžové, žluté či červené barvy, a k tomu malý dáreček v podobě obrázku se srdíčkem na zavěšení. To, že se dámy mohly těšit z tak krásné kytičky je zásluha především několika kdyňských firem, které na květiny přispěly. Jsou to: ZEOS Brnířov a.s., THERMO – KOV spol. s r.o., kdyňská pobočka CK Campanatour s.r.o., a v neposlední řadě květinové studio AJa paní Aleny Šobrové.

K občerstvení se podávaly vdolečky a obložené chlebíčky, po kterých se jen zaprášilo. V polovině oslavy pak vystoupil pěvecký soubor Kdyňáček složený z šesti dam, které zazpíváním třech písní – „Montgomery“, „Když jsem já šel tou putimskou branou“ a „Po starých zámeckých schodech – nadchly všechny přítomné a sklidily velkou pochvalu od pana harmonikáře.

Po dvou hodinách byla oslava u konce a mnohým se nechtělo ani zpět na pokoje, jak se po celou dobu cítili dobře.

8

Návštěva muzea Dr. Hostaše v Klatovech 22. března 2007

Počasí je tento rok k nám velmi vlídné a tak jsme letošní výletní sezónu zahájili více jak o měsíc dříve. Záminkou byly i blížící se Velikonoce a tak, když se v denním tisku objevila zmínka o chystané velikonoční výstavě v klatovském muzeu, ani na minutu jsme nezaváhali a výlet zorganizovali. Po počátečních rozpacích měl nakonec výlet hojnou účast obyvatel jak mobilních tak imobilních.

Samotná velikonoční výstava nebyla nijak obsáhlá, ale zato k ní obyvatelé obdrželi více než podrobný výklad o významu určitých velikonočních zvyků. Dozvěděli se také, od čeho se odvozovaly názvy jednotlivých předvelikonočních a velikonočních dnů. Velikonoční expozice byla obohacena i prodejní výstavkou velikonočních dekorací a dobrot.

Muzeum se však může pyšnit poměrně rozsáhlou stálou expozicí, do které přispívá a přispívalo mnoho klatovských občanů. Obyvatelé zde měli možnost shlédnout různé „trofeje“ a suvenýry z dalekých a cizokrajných zemí přivezených v 19. a počátkem 20. století a také se něco dozvědět o historii a vystavených artefaktech jednotlivých oblastí klatovska - od archeologických nalezišť a vykopávek až po vynálezy a předměty užívané na počátku 20. století.

Všichni výletníci si celou výstavu se zájmem prošli a stejně tak pozorně poslouchali výklad velmi sympatické a ochotné průvodkyně. Žádná výstava však není nekonečná, a tak i na této jsme došli jejího konce. S pěknými zážitky a i nově nabitými znalostmi jsme se pak vraceli k Domovu.

Jak pečovat o své zdraví

9

V této kapitole vás informujeme o různých nemocech, jejich příčinách a v neposlední řadě i o jejich léčení. Ovšem v tomto čísle

tomu bude jinak. Vždyť zdraví velice úzce souvisí s naší psychikou a pohledem na život.

Dozvíte se spoustu užitečných informací z období života, které se nazývá stáří.

Stáří, smrt a nemoc z přesvědčeníSíla, kterou mají naše myšlenky a z nich vyplývající

přesvědčení, daleko přesahuje náš citový život. Nejvíce patrný je jejich vliv na tělo. Jen si uvědomme, jaké jsou v nejrůznějších kulturách velmi rozdílné zkušenosti se stárnutím. Při výzkumu životních podmínek společností, ve kterých jsou i lidé vyššího věku fit, dokonce i století lidé se ještě koupají v chladné řece nebo jezdí na koni, bylo zjištěno, že zde mají naprosto jiný základní postoj ke stáří.

Panuje zde přesvědčení, že s přibývajícím věkem jsou lidé stále lepší, moudřejší, rozumnější a disponují většími srdečními kvalitami. S věkem roste i postavení člověka a jeho vážnost. Mladší ke starším vzhlíží a často jim i závidí. Stáří je životní období, na které se lidé těší. Starý člověk se nadále plně účastní společenského života. Přesvědčení o souvislosti mezi stářím, nemocí a úpadkem zde neexistuje. Jestliže tento způsob pohledu na stáří srovnáme s postoji, které zaujímáme ke stáří u nás, může se nás zmocnit úzkost.

JE NEBO NENÍ STÁŘÍ NEMOC?

Proces stárnutí je samozřejmě neodvratitelný (a nepostihuje výhradně člověka) a tudíž přirozený, čili fyziologický. Měli bychom se tudíž divit, že současná gerontologie (věda o stárnutí) stárnutí (nebo přesněji řečeno – stáří) považuje za nemoc! Tento paradox vynikne jedním přirovnáním: pokud tomu tak je, pak je nutné za nemoc prohlásit stejně přirozený fyziologický jev, kterým je – těhotenství. Podle mého názoru stáří není žádná nemoc, protože to je přirozený proces, o jehož příčinách existují desítky teorií. Nebudu je probírat, myslím, že postačí, když konstatuji, že stárnutí je přirozeným projevem působení přírodních zákonů. Vždyť stárne opravdu všechno!

Konstatování tvrdé reality nezvratného procesu stárnutí vede většinu z nás k rezignaci. Mnozí dokonce reagují stylem „žít a užít dokud to jde“. Málokdo uvažuje o tom, že v současnosti již je celá řada možností, jak proces stárnutí zpomalit a nebo přinejmenším úspěšně bojovat proti jeho důsledkům. Teď ovšem nemám na mysli metody obrany, které ještě desítky let budou patřit do oblasti sci-fi a kterými jsou rutinní transplantace jakéhokoliv orgánu nebo dokonce transplantace orgánů, získaných

10

pěstováním kultur kmenových buněk, genetické inženýrství s jeho genovou manipulací, možná dokonce molekulární biologie a klonování. Je to tak - jsme teprve na začátku cesty k dlouhověkosti, protože dosud máme relativně málo bez problémů použitelných metod a prostředků. Pravděpodobně jste se dosud nesetkali s optimistickými úvahami v souvislosti s použitím konkrétních látek, odborníky nazvaných „pravá geriatrika“. Jedná se o léky proti stárnutí. Jsou jimi především látky, vyživující nervové buňky (odborně mozkové nutrienty) a nebo dokonce poskytující mozku důležité komunikační prostředky, kterými jsou chemické substance, zvané neuromediátory (přenašeče nervových vzruchů). Vědci se nespokojují jen s vývojem léků, ale začali objevovat dokonce různé látky přírodního původu, které při testování vykazují účinky využitelné v boji proti opotřebení tkání nebo podporující jejich výživu a tudíž i regeneraci. Až dosud jsou volně prodejné, protože patří do kategorie látek, nazývaných „doplňky stravy“.

NA SCÉNĚ JE OPĚT MEDICÍNA PROTI STÁRNUTÍ

Tento lékařský obor je svým způsobem v moderní medicíně výjimečný. Je totiž oborem „interdisciplinárním“ (spojuje řadu specifických oborů) a přitom se nebrání ani využití přírodních postupů a prostředků (přírodní medicína, zvaná odborně naturopatie, je již také oficiální lékařský obor). Medicína proti stárnutí je natolik nová, natolik „revoluční“ svým přístupem k člověku, že se někdy stává terčem obviňování ze strany ostatních lékařských oborů v tom smyslu, že „neléčí“, protože zneužívá podvědomých obav lidí z chorob a ze stárnutí a stáří. To je zásadní nedorozumění. Moderní preventivní medicína totiž využívá zcela vědeckých postupů včasné diagnostiky – měří kvalitu fyziologických funkcí, určuje existenci a stanovuje koncentraci specifických látek, považovaných za „markery“ (značky) stárnutí či poškození tkání. Důležitý není pouze výsledek testování, ale především strategie preventivních i léčebných postupů.

CHRONICKÉ CIVILIZAČNÍ NEMOCI A STÁRNUTÍ

Lidstvo, respektive jeho část, žijící v technicky a ekonomicky rozvinutých zemích, trpí řadou nemocí, označovaných jako „chronická civilizační – degenerativní onemocnění“. Na ta se sice většinou přímo neumírá, přesto však člověku zhoršují kvalitu života a vynucují si dlouhodobé podávání léků, které následně mají různé nepříznivé vedlejší účinky. Málokdo si uvědomuje, že svým způsobem jsou lékaři, mnohdy se marně snažící léčit osteoporózu, artritidu, senilní diabetes, menopauzu, sklerózu a oběhová onemocnění, odborníky, kteří také praktikují medicínu proti stárnutí, nikoliv však preventivně, nýbrž kurativně (léčebně). Přesto již nyní lze použít preventivní postupy, jimiž jsou především ty, které řeší problémy stáří, spjaté s menopauzou či andropauzou a předčasnou senilitou. Nejde výhradně o použití syntetických hormonů, ale o použití právě oněch již zmíněných přírodních prostředků, stejně jako různých fyzikálních a psychologických prostředků.

11

PSYCHIKA – KLÍČ K ŘEŠENÍ

Stres, to je to, co nás ničí nejvíce. Proto je odolnost proti stresu tím nejdůležitějším. To ovšem neznamená, že jediným. Vždyť vysokého věku se dožívají dokonce lidé, trpící demencí či Alzheimerovou chorobou – a ti si svoji existenci pravděpodobně příliš neuvědomují. Neurologové a gerontologové konstatují, že lidský mozek prodělává v procesu stárnutí jakési změny, o nichž je obtížné s jistotou tvrdit, že působí směrem k horšímu. Překvapením bylo například zjištění, že některé z nich jsou odvratitelné a jiné dokonce vratné, což znamená, že použitím některých postupů (zatím pohříchu farmakologických) by se mohlo podařit rychlost procesu devastace zastavit a možná také částečně obnovit původní funkce.

POHYB A ZDRAVÁ STRAVA – PROSTŘEDKY PREVENCE PŘEDČASNÉHO STÁRNUTÍ

Co dokáže sport (cvičení)? 1. Zpomalit pokles schopnosti využití kyslíku.2. Snížit rychlost progresivně probíhající ztráty svalové hmoty.3. Zvýšit tvorbu „ochranného“ HDL cholesterolu a tím omezit proces sklerotizace cév. 4. Vyvolat tvorbu endogenních opiátů - látek tlumících bolest a vyvolávajících dobrou náladu. Snížit intenzitu stresu.

Samozřejmě je nutné typ cvičení a jeho objem a intenzitu přizpůsobit věku a aktuálnímu zdravotnímu stavu. Individuální program cvičení musí respektovat jak zdravotní stav, tak věk a aktuální výkonnost. Objektivně hodnoceno, výsledky analýzy vlivu cvičení a sportu ve vztahu k prodloužení života nejsou až tak pozitivní a zcela jednoznačné. Nepřiměřená chronická fyzická zátěž totiž zdraví poškozuje, na druhé straně však přerušení aktivity zvýší rychlost devastace opěrného ústrojí, případně vede k vývoji nadváhy, což všechno dohromady zhorší situaci. Pravidelná fyzická aktivita může přispět k dosažení únosného deficitu příjmu energie, což je některými odborníky považováno za jeden z příznivě působících faktorů, zvyšujících šanci dožít se nadprůměrného věku. Jedna z teorií totiž hovoří o tom, že dlouhodobý nadměrný příjem energie urychluje proces stárnutí! Faktem je, že zvýšený výdej energie a souběžná adaptace na sportovní výkon zlepšuje toleranci k příjmu jednoduchých cukrů. Tím se zpomaluje proces „glykosylace“ (spojená s devastací a následnou nefunkčností) bílkovin. Současně se snižuje riziko vzniku cukrovky. To je například důvod doporučení pravidelného cvičení pro diabetiky. Cvičení je prevencí ukládání tuků do tkání včetně cév stejně jako je prevencí vzniku zácpy. Snížený příjem energie omezuje intenzitu tvorby volných

12

radikálů, což jsou látky, poškozující jakékoliv tkáně a podle jedné z dalších teorií způsobující urychlení procesu stárnutí. S ohledem na současnou tendenci civilizovaného lidstva k systematickému přejídání a naopak neschopnosti sebeovládání v tomto směru může být pravidelná fyzická aktivita jednou z mála možností prevence obezity.

MOŽNOSTI VYUŽITÍ VHODNĚ UPRAVENÉ VÝŽIVY

Výzkum samozřejmě není uzavřen, takže probíhá diskuse na téma „optimální výživy“. Na jedné straně řešíme problém nedostatku potravin, abychom souběžně řešili obezitu. Kvalita potravin paradoxně neroste, naopak pod tlakem prodejců klesá. Navzdory moderní době, přinášející špičkové technologie, jsou běžně zjišťovány značné nedostatky v příjmu ochranných látek (vitamínů, minerálů, vlákniny apod.). Medicína proti stárnutí, která kromě jiných postupů využívá také individuálně formulovaný výživový styl včetně podávání doplňků stravy, je tím oborem, který má před sebou velkou budoucnost..

K OPTIMALIZACI STAVU VÝŽIVY MOHOM VÝZNAMNĚ PŘISPĚT FUNKČNÍ POTRAVINY A DOPLŇKY STRAVY

Funkční potraviny jsou v zásadě standardní potraviny „obohacené“ o fyziologicky účinné látky. Tak vznikají cílené výrobky k „dietní léčbě“ různých onemocnění. Oněmi účinnými látkami jsou například minerální látky (např.vápník, hořčík, draslík, selen, jód, zinek, železo), vitaminy a směsi antioxidantů (např. pyknogenoly a anthokyany z hroznových a grapefruitových semínek a středomořské borovice), vláknina (např. pektin a oligofruktóza), směsi symbiotických (střevních) bakterií, speciálně upravené bílkoviny, ale také bylinné extrakty (např. z listů olivovníku se extrahuje látka zvaná oleuropein, která má antivirové a antibakteriální účinky). Velmi oblíbené jsou látky, podporující využití tuků při tvorbě energie (karnitin), protinádorově působící isoflavony (např. ze sóji), a celá řada dalších. Přes někdy oprávněnou nedůvěru k efektu doplňků stravy nemůže moderní medicína ignorovat prokazatelné úspěchy jejich použití v celé řadě situací. Mám radost, že se na stránkách odborného lékařského tisku setkávám se zprávami o výsledcích výzkumu působení doplňků, které často lze zcela bez nadsázky označit za léčebné. Je to například kyselina elagová (z malinového listí) v léčbě některých nádorových onemocnění a v jejich prevenci, mastné kyseliny řady omega-3-EPA působící protizánětlivě, koenzym Q10 jako prostředek „normalizace“ činnosti buněk včetně srdečního svalu, jater a mozku či enzymy v rámci tzv. „enzymoterapie“. Mnoho látek přírodního původu lze úspěšně využít také v boji proti stárnutí – například chondroitinsulfát, glukosaminsulfát, metylsulfonylmetan (MSM) či cetylmyristoleát (CMO) jsou úspěšnými léčebnými prostředky proti artróze a artritidě. Další látka, zvaná „prohormon“ a odborně označovaná jako dehydroepiandrosteron (DHEA) je prospěšná v řadě situací souvisejících se

13

stárnutím podobně jako dimetylaminoetanol (DMAE), huperzin a vinpocetin (tyto dvě látky jsou izolovány z přírodních zdrojů). Mimořádně úspěšné je použití hormonu, zvaného melatonin. Běžně se používají extrakty z některých adaptogenních bylin (žen-šen, leuzea či gotu kola a ginkgo biloba), jejichž příznivý efekt na mozkovou činnost je dokonce zaznamenán již po uplynutí jedné hodiny od podání. Není divu, že někteří světově proslulí odborníci považují tyto a další látky doslova za „zlatý grál“ moderní vědy, bojující proti chorobám stejně jako proti předčasnému stárnutí.

RNDr. Petr Fořt, Csc. exkluzivně pro AbecedaZdraví.cz

Stárnutí je fenomén, s nímž se mnozí z nás obtížně vyrovnávají. Tento fakt je motivem nekončícího hledání elixíru mládí stejně jako trvajícího výzkumu, který by měl odhalit

příčiny stárnutí – samozřejmě proto, abychom mohli zvolit účinnou obranu. Studujeme a analyzujeme faktory, ovlivňující délku života a pátráme po příčinách dlouhověkosti některých lidí, přestože ti tvoří jen promile světové populace. Vyprávíme si legendy o nesmrtelných osobnostech a neuvěřitelně dlouhém věku biblických postav. A co hlavně – stále intenzivněji se snažíme různými prostředky stárnutí ovlivnit, případně zmírnit jen jeho vnější projevy. Je to prostě tak - nikdo nechce být starý. Zajímavé na tom je, že stárnutí není pouhým předmětem výzkumu, nýbrž také lékařskou specializací. Ano, mám na mysli geriatrii. Jenomže – ta se zabývá řešením zdravotních problémů starých lidí! My však především nechceme zestárnout a naopak – chceme být zdraví. Protože však stárnutí přináší stále se zvyšující riziko vzniku různých chorob, musíme se včas začít „starat“. Naneštěstí je prevence, čili ona „starost o zdraví“ přesně tím, co všichni podceňujeme – přinejmenším do té doby, než nás to „sekne“, je to tak? Někteří kolegové „na západě“ se – vedeni popsanými problémy – začali zajímat o možnosti využití moderních medicínských stejně jako psychologických a přírodních postupů a prostředků v prevenci stárnutí. A tak světlo světa spatřilo další odvětví moderní medicíny, nazvané výstižně „anti-ageing medicine“, čili česky - medicína proti stárnutí. Jejím cílem není řešit důsledky (nebo alespoň ne její prioritou), nýbrž zjistit stav vašeho organismu (tak zvaný skutečný – biologický – věk) a včas formulovat vhodné „obranné“ postupy. Mám nesmírnou radost z toho, že se také v naší republice založila asociace medicíny proti stárnutí a že s ní mohu spolupracovat.

Deepak Chopra kdysi popsal experiment, který byl proveden v polovině osmdesátých let na univerzitě ve Stanfordu (USA). Skupina sedmdesátiletých lidí strávila několik týdnů v prostředí, které bylo zařízeno jako v padesátých letech. Všichni členové se měli chovat tak jako před lety. Všechny časopisy a noviny, které mohli číst, byly z té doby. Diskutovalo se o Chruščovovi, promítaly se filmy z tohoto období, nosily se šaty podle tehdejší módy, poslouchala se stará hudba a tak dále. Na začátku a na konci experimentu se účastníkům měřila výška těla, hustota svalů, síla hmatu, délka prstů, krevní tlak a vůbec bylo provedeno mnoho jiných tělesných testů. Podivuhodné bylo, že se již za několik týdnů proces stárnutí zastavil.

14

Délka prstů, tělesná výška, síla hmatu, hustota svalů se zvýšily, krevní tlak se stabilizoval. Lidé, kteří předtím byli stěží schopni se sami obléci nebo se sami najíst, náhle odmítali jakoukoliv pomoc a pohybovali se bez námahy. Mnozí se cítili tak nabiti energií, že chtěli jít tancovat. Vesele se bavili dlouho do noci a byli stále čilejší. A to vše jen proto, že věřili, že jsou opravdu o třicet let mladší.

RNDr.Petr Fořt,CSc. expert ve výživě.

Čerpáno z www. abecedazdravi.cz

Citáty o stáří

Minulost je pohlcována přítomností, a přítomnost žije jen tím, že rodí budoucnost.

Joyce James

Važ si starce i tehdy, kdyby ze stařecké slabosti pozapomněl svých vědomostí.

Talmud

Nejkrásnější je mladost ducha ve chvíli, kdy už nejsme mladí. Tolstoj

Mládí není období života, ale duševní stav.Goethe

Stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který opravdu zaměstnaný člověk nemá čas.

Maurois

Stárnutí je otrava, ale je to jediný způsob, jak se dožít vysokého věku.Shaw Georgie Bernard

15

Vážení obyvatelé,

rádi bychom Vám poskytly rady, jak celkem jednoduchým a dostupným způsobem lze zmírnit potíže provázející stáří, zlepšit tělesnou a duševní pohodu a tím radostněji prožívat vyšší věk. Neříkat si, že jsme staří a nic už nám nepomůže, považovat stáří jako nedílnou součást života a neshledávat toto období jako období, které má jen nevýhody.

Chceme vám dát prostou a užitečnou radu – cvičte – nelekejte se.

Cvičení vás osvěží, udrží v dobré kondici tělesné i duševní, nahradí Vám přirozený pohyb venku a ochrání vás škod na zdraví, které vznikají z nedostatku pohybu. Jde především o ztuhlost a bolestivost kloubů, bolesti páteře, úbytek svalové síly, sníženou činnost srdce a mozku, záněty žil, i možnost zápalu plic.

Cvičení a pohyb dobře ovlivňují náladu, a tak předcházejí poruchám duševním. Máte-li potíže s chůzí, při sedání a vstávání, při obstarávání denní hygieny apod., máte pocit nejistoty při těchto úkonech, uvědomte si, že nečinnost Vám nepomůže! Sezení na židli, v křesle nebo dokonce jen ležení působí nepříznivě na organismus jak po stránce duševní tak i tělesné.

První a zároveň nejdůležitější krok k odstranění potíží je uvědomit si, že se musíte aktivně podílet na zlepšení vašeho zdravotního stavu. Proto neváhejte a účastněte se rehabilitačních procedur.

Rehabilitační pracovnice

16

RozhovorV této rubrice vám pomocí rozhovoru představujeme jednotlivé

zaměstnance –- ať už z řad vedení či těch, kteří se o vás dennodenně starají.

Sami si můžete určit, kdo by to měl být příště a můžete na něj směřovat svoje dotazy.

Pro šesté číslo vašeho časopisu jsme vyzpovídali instruktorku volnočasových aktivit,

paní Lenku Schauerovou.

Otázka: Kde jste se narodila?Odpověď: Narodila jsem v Domažlicích a celé dětství prožila ve Kdyni.

Otázka: Jaké máte vzdělání?Odpověď: Mám Střední ekonomickou školu v Klatovech a absolvovala jsem mnoho kurzů o psychologii a sociální práci. V rámci celoživotního vzdělávání jsem studovala obor Psychosociální studia na UK v Praze. Krom toho mám certifikát z německého jazyka, který při své práci moc nevyužiji.

Otázka: Chodila jste ráda do školy a jaké byly Vaše oblíbené předměty?Odpověď: Ze školy jsem měla nejradši prázdniny, jako asi každé dítě. Ale musím-li volit, bavila mě matematika, český jazyk, přírodopis, výtvarná výchova a nebavil mě dějepis, ruština a tělocvik.

Otázka: Kolik máte dětí a kolik je jim let? Jaké jsou jejich zájmy?Odpověď: Mám 2 děti. Synovi Philippovi je 13 let. Největším jeho koníčkem je počítač, ale má rád i přírodu, hlavně chodí se svými kamarády na hrad Rýzmberk. Rád jezdí na výlety a přitahují ho staré hrady a historie. Dříve se

17

věnoval i rybaření, čehož k mé lítosti nechal, protože neznám větší pochoutku než rybu vlastnoručně chycenou. Také hrával na flétnu.Dcera Terezka chodí do první třídy a je jí 7 let. Má mnoho zájmů a ráda by stihla úplně všechno, co se pro děti tohoto věku nabízí. Zatím chodí zpívat do dětského „Sborečku“ při ZUŠ ve Kdyni a učí se country tance v taneční skupině Jestřábci. Na příští rok chce ještě přibrat výtvarnou výchovu, taneční skupinu p. Hruškové v Domažlicích a flétnu. Ale obávám se, že to všechno nemůžeme stíhat, tak něco budeme muset vypustit.

Otázka: Jaké máte představy o budoucnosti svých dětí?Odpověď: Přála bych si jen, aby byly šťastné, ať už budou v dospělosti kdekoliv a budou dělat cokoliv. Já vidím svou úlohu matky v tom, abych je podporovala a vytvářela jim hezké a podnětné prostředí, ve kterém můžou v klidu růst a rozvíjet se.

Otázka: Daří se Vám dělat vše podle vašich představ? (rodina, práce atd.)Odpověď: Vcelku ano.

Otázka: Pokud si stanovíte nějaké životní zásady, daří se Vám je plnit?Odpověď: Pro jistotu nežiji podle nějakých zásad. Řídím se tím, jak to v ten moment cítím a zbytečně si nic nevyčítám.

Otázka: Měnila byste něco na svém způsobu života?Odpověď: Asi ne.

Otázka: Jaké je Vaše životní krédo?Odpověď: Snažím se na každém dni najít něco pěkného, radovat se z maličkostí, učím se odpouštět a poučit se z vlastních chyb. Myslím, že život je příliš krátký na to, aby ho člověk trávil zlobou, závistí nebo pomluvami.

Otázka: Máte nějaký osobní vzor?Odpověď: Každý člověk je originál a nemá smysl vzhlížet k někomu a snažit se mu podobat. Obecně jsou mým vzorem lidé, kteří se dokáží po jakékoli životní tragédii zvednout, nezahořknout a užít každého dne.

Otázka: Jaké jsou Vaše záliby? Věnujete se nějakému sportu?Odpověď: Ráda čtu, jezdím na kole s dětmi, plavu, lyžuji, cestuji, poznávám nové lidi, ráda tančím, maluji a mám ráda smysluplné rozhovory se zajímavými lidmi, kteří mohou můj život něčím obohatit.

18

Otázka: Byla jste někde v zahraničí a kde se Vám nejvíce líbilo?Odpověď: Dříve jsem hodně cestovala. Nejvíce na mě zapůsobila Paříž svojí elegancí, pak krajina a architektura ve Skotsku a muži v károvaných sukních. V Turecku byla kouzelná vápencová jezírka v Pamukale. Několikrát jsem byla v Itálii, Chorvatsku, ve Španělsku a v Portugalsku. Po pobytu v zahraničí mi ale při příjezdu vždycky připadají kopce u nás na Šumavě nejkrásnější.

Otázka: Líbí se Vám žít ve Kdyni? Lákalo by Vás bydlet v jiném českém městě?Odpověď: Ve Kdyni se mi líbí, a i když jsem hned po maturitě odešla pracovat do Plzně a pak nějaký čas žila s manželem v Německu, zase jsem se vrátila a jsem tady ráda.

Otázka: Jaká je Vaše oblíbená píseň, květina, barva, hudba, kniha, zvíře, osobnost?Odpověď: Oblíbená píseň: „Malování“ od Divokého Billa

Květina: kopretina Barva: modrá

Kniha: těch je mnoho Zvíře: kočka

Oblíbená osobnost: Jack Nicolson, Tom Hanks, Jiří Macháček

Příběhy ze životaOpět máte možnost přečíst si literární příspěvky a životní

vzpomínky některých z našich obyvatel. A jak jinak, všechny jsou opět velmi čtivé, poutavé a dojímavé.

Moc děkujeme!

Poděkování všem maminkám za bezpočet pro své děti a pro celý národ

Každou druhou květnovou neděli chodívaly děti v tatínkově doprovodu k mamince s kytičkou, aby jí poděkovaly za její lásku a obětavost, kterou jim nepřetržitě prokazovala, a tak vytvářela jedinečné a nezapomenutelné kouzlo domova. Maminky tyto projevy vděčnosti přijímaly s dojetím a někdy i se slzami v očích.

Až přišla padesátá léta, doba výbojné komunistické nenávisti vůči všem, kteří jejím činům netleskali a nenechali se zapřáhnout do káry spoluzodpovědnosti za páchané bezpráví a zločiny. Za to na ně dopadla tvrdá pěst privilegované třídy. Rudé právo a přisluhující tisk se až zajíkaly v požadavcích co nejpřísnějšího potrestání všech obviněných, kteří se opovážili jakkoliv se dotknout vymožeností a ,,jistot“ lidově demokratického státu. A tak se skutečně stalo, že...

19

... uvěznili jejího manžela, otce tří malých dětí. Byla nemocná a zcela bez prostředků. Sklízely se třešně. Odvážila se několika kilometrové cesty za sadařem s prosbou, že by si potřebovala vydělat na živobytí. Vyslechl její jméno a okamžitě ji odmítl. Se smutnou se vrátila domů. Zemřela dříve než se její manžel vrátil.

...uvěznili jí manžela a zůstala se čtyřmi dětmi sama. Byla vězněna nacisty, a proto manžela plně chápala. Do práce nemohla a menší úspory brzy vyčerpala. Dobří příbuzní, místní kněz a další stateční známí doposud soukromě hospodařící rolníci jí u místného pekaře nechávali část své mouky na chléb. Bochník platila jen jednu korunu za upečení, ale i tu někdy dávala těžko dohromady. Nezatrpkla. Dál, pevná víry, vzorná a statečná, obětavá a láskyplná, snášela po dobu šesti let příkoří s pohrdáním – a čekala. Dočkala se! Lze se jí někdy dostatečně odvděčit?

...uvěznili jí manžela, krátce po svatbě. Vybídnutí StB k rozvodu rázně odmítla. Byl významným účastníkem II. odboje Vysočany. Pohrdavě nad ním mávali rukou a do očí mu řekli, Němci tě nedostali, ale my ano. Budeš viset.!! Dali mu ale jen dvanáct let. Manželku měl velmi rád. Rozvažoval, co teď? S bolestným srdcem se jí odhodlal napsat, že je ještě mladá a že od ní nemůže žádat, aby na něj tolik roků čekala, že jí dává volnou ruku. Odpovědi se nemohl dočkat:!“Ne zůstanu ti věrná a budu na tebe čekat, dokud se nevrátíš.“ Radostí se rozplakal, ona slibu dostála. Po šesti letech ho pustili domů, ale on zakrátko na to zemřel sklácen uranem.

...uvěznili jí manžela na dlouhou řadu let. Měli čtyři děti. Jezdívala za ním na dvacetiminutové návštěvy až ze Slovenska. Pracovala v JRD. Příbuzné neměla a brzy se dostala do nouze. Toho využil jeden z funkcionářů a jejich manželství rozvrátil. On na táboře prožíval muka. Nechala se s ním rozvést a přestala mu psát. Za čas porodila synka. Rozvedli se, účel byl splněn. Ale co teď? V bezvýchodné situaci mu napsala do věznice dopis, lítostiplný, ve kterém mu všechno vylíčila a prosila ho za odpuštění. Nešťastný zvažoval, jak se rozhodnout. Svěřil se bohoslovci. Ten mu doporučil, aby jí odpustil, protože litovala a aby ji přijal zpět. Uposlechl a ke svým čtyřem dětem si nechal připsat toho nevlastního. Po dvou letech přijela zase na návštěvu a celou tam proplakala. On se na amnestii v šedesátých letech vrátil domů.

...uvěznili jí manžela. Měli početnou rodinu. Byl Moravák. Trpěl nedostatkem červených krvinek, ale přesto musel fárat na uranu. Pracovali jsme spolu. Jednou dostal lístek z domova a dal mi ho přečíst. Je psán krasopisně dětskou ručkou. ,,Milý tatínku, neměj nám za zlé, že jsme Ti neposlali včas lístek k svátku. Maminka neměla na známku.“ Vrátil-li se, nevím.

...uvěznili jí manžela na šest let za rozvracení JZD – sabotáž! I s dvěma malými dětmi ji vystěhovali. Nastali jim kruté časy. Fáral, ale onemocněl. Přeřadili ho na povrchovou práci. Stihla ho další zlá nemoc. Místo, aby ho poslali do nemocnice, nařídili mu práci na nejnebezpečnějším místě v blízkosti ostřelovacího pásma. Tam se stalo, že uniformovaný strážce socialismu do něj poslal dávku ze samopalu. Byl na místě mrtev. K zamaskování tohoto zločinu si vystavili protokol, ve kterém je napsáno: ,, Ještě na nosítkách prohlásil do protokolu, že se chtěl dostat domů!“ Svědkové jsou uvedeni dva estébáci, ( kteří na místě ale nebyli) ovšem bez křestních jmen a čísel, která nám neoddělitelně patřila. Tak drze a podle si

20

dovolili lhát a klamat. Jenže byl jsem to já, který byl bachaři vybrán, abych mrtvého kamaráda odnesl na ošetřovnu. Pochopitelně nikdy nepočítali, že se tyto dokumenty dostanou do nepovolaných rukou. I když se podalo trestní oznámení a jako hlavní viník se uvedl občan z naší vesnice, soud rozhodl šalamounsky, pro nedostatek přímých důkazů se soudní řízení zastavuje. Lidově řečeno – ti dva estébáci, kteří tam nebyli, ale jejich jména byla v protokolu sesmolena, ti se počítají za přímý důkaz!!! Já, který jsem mrtvého odnášel na ošetřovnu, to není přímý důkaz anebo alespoň nedostačující důkaz. Jak je ta spravedlnost slepá. Na manželčiny útraty ho zpopelnily, ale odmítli jí vydat jak urnu, tak svršky. A dalo by se ještě moc pokračovat....

O to více děkujeme všem ženám a maminkám za bezpočet obětí pro nás a celý národ. Do budoucna jim přejeme plnost všeho dobra a ke kytičce vzpomínek pak další rostlou a těm, které nedožily alespoň, alespoň květinku na jejich rov.

Miloslav Brychcín

VzpomínkaVěra Turková

Za starou stodolouna oblíbenou procházkuzadními vrátky odcházímÚvozem ocitám se voňavou mezí mateří doušky,

kopretinek černuchy, pýru, slziček

Pany Marie i jahůdek

ochutnám, šípkový keřík zraky

pohladím Lehký vánek čechrá

21

dozrávající obilí I sukénku zvedne Necuda! V pšence rudé máky a modré chrpy prosvítajíNa své lůžko slunéčkov červáncích odcházíUsínající přírodous duší ztichlou vracímse podvečerním krajem.

Črty vzpomínekSotva s mou sestrou dětským střevíčkům odrostlé učil nás tatínek

poznávat a milovat naši rodnou zemičku. Prvními výlety začalo poznávání třineckého okolí, následovaly beskydské hory. Jako odrostlejším vyhrazen byl týden prázdnin turistice po Slovensku. Slézali jsme hory, doly, nocovali v chatách a noclehárnách. Někdy též soukromě. Poznávali zvyky a písně jejich obyvatel.

Prahu od dětských let znala jsem častými pobyty u své babičky. Další části naší republiky bylo poznávání prostřednictvím třídenních jarních zájezdů ( podnikových ), které jsem vedla jako průvodce. Také pobyty v lázních a dovolené.

Co vlastně zamýšlím? Zavést Vás v mysli nezvyklou formou do jednoho tak trochu pohádkového kraje. Tělesná schránka naše cestování velké nezmůže, ale proč neusednout, uvolnit se a zaposlouchat do mého vzpomínání a v duchu prožít vše se mnou.

Tedy slyšte, slyšte kudy Vás povedu:

To dozvíte se hnedky,do ticha pískovcových skalprotáhnout kostru a chytat lelky,do Prachovských skal. Cestou zastávka v Sobotcea procházkou na Humprechtprovětrat naše plíce.A tu před námi Jičínměstská to památková rezervace.

22

Než dojedeme prvého dne koncena Kometě zastavímepoblíž Kbelnice,kde vychytraléšvícko známé Rumcajsševcovský svůj krámek opustiloa v lese Řáholci se usídlilo.

Však smutno bylo mu tam samotnému,

kyprou Manku sobě přizval k loži společnému.

Již konec dne prvéhopřed námi hotel Skalní město,kde noclehovat budeme.

Slunečním ránem uvítáni poznat toužíme skalní město. Tam z Všetečkovy a Pechovy vyhlídky se rozhlédneme, nad Fortnou štěrbina a tam- poklad Babinského – chyba, již nenalezneme.

Pak Trosky a údolíčko s rybníky Vidlák, Krčák a Větrák projdeme, naposled ještě Hrubou skálu uzříme a tábor Sedmihorky Drábské světničky navštívíme a z vrchu Mužský naposled pahorky skal shlédneme.

Tak a jsme zase doma v klidu a bez unavených nohou. A mně z poznávání mé vlasti, kterou mám velmi ráda, zůstávají krásné vzpomínky na zajímavá místa.

Vřelý dík za ně!

Věra Turková

Citáty

„Dej každému dni šanci, aby se stal nejkrásnějším dnem tvého života!"

23

„Smát se každému slovu nebo činu je vlastností lidí pošetilých, vůbec ničemu se nesmát je znakem lidí hloupých."

„Jestliže má tvůj nepřítel hlad, nasyť ho, a má-li žízeň, dej mu pít, tím ho zahanbíš a přivedeš k lítosti."

"Popel vše srovná; nerovni se rodíme, rovni umíráme." Seneca

„Ztrácíme jisté, když nejisté chceme." Plautus

„Čekání na šťastné dny bývá mnohdy krásnější než šťastné dny samotné."

K. G. Paustovskij

"Se štěstím je to jako s brýlemi. Často je marně hledáme a ony nám sedí na nose."

Německé přísloví

Adopce na dálkuPřed rokem a čtvrt jste se někteří z vás rozhodli finančně podporovat

osmiletého indického chlapce Miltona v projektu Adopce na dálku pod záštitou Diecézní katolické charity Hradec Králové.

Měsíční splátka pro každého z vás činí 8,- Kč, tzn. že za čtvrtletí je to celkem 24,- Kč. Celková částka je pak vámi splácena taktéž ve čtvrtletních splátkách, které jsou prostřednictvím pracovnic úseku volnočasových aktivit posílány poštovním poukazem na konto Charity.

24

Zatím poslední splátka se uskutečnila v pátek 18. května 2007, při které bylo vybráno 1289,- Kč. 22. května pak byly vybrané prostředky odeslány na chlapcovo konto. Za celý rok jste společně přispěli 5032,- Kč.

V tomto roce jsme vstoupili do druhého roku sponzorování tohoto chlapce. Druhá letošní splátka se tentokráte uskuteční v pondělí 20. srpna 2007.

Připomínáme, že tyto vybrané finanční prostředky jsou výhradně použity na uhrazení školného, školních pomůcek, školní brašny a uniformy, cestovních výdajů, stravy a zdravotní péče.

Všechny další informace jsou uvedeny v třetím čísle časopisu Pod Korábem či ve vitrínce v hale Domova nebo se můžete obrátit na pracovnice volnočasových aktivit.

Pozor důležité!Máme pro vás potěšující zprávu! Začátkem dubna vám přišel dopis od

Miltona. Byl psaný jako přání k Vánocům. Bohužel se někde vloudila chybička a dopis se zatoulal k špatnému adresátovi, proto přišel s téměř půlročním zpožděním. Za to se vám Diecézní katolická charita Hradec Králové upřímně omlouvá.

Na následující stránce uvidíte Miltonem vlastnoručně napsaný dopis v jeho rodné řeči. Nad ním pak jeho český překlad. Na zadní stranu dopisu nakreslil chlapec dva obrázky, které též otiskujeme. Doufáme, že vám jeho dopis udělá radost.

Moje drahé tetičky a strýčkové!

Nejupřímnější pozdravy od vašeho milujícího Miltona.Jak se vám daří? Mně se daří dobře, stejně tak i dobře studuji. Děkuji

vám za vaši pomoc pro tento školní rok. Naše sestry (míněno řádové sestry) přišly do naší školy a rozdaly peníze na úhradu školného, oblečení a dalších věcí jako vázanka, opasek a boty. Moji rodiče jsou vám také velmi vděční za vaši pomoc kvůli mně. Pololetní zkoušky jsou za námi a měli jsme prázdniny. V naší vesnici bylo mnoho lidí postiženo mimořádně vzácnou

25

virovou horečkou (v ang. chikkoon gunya). Nyní už je to o trochu lepší. Všichni byli schváceni horečkou způsobenou štípnutím od moskytů.

Měli jsme prázdniny zvané Dasara trvající 10 dní. Během těchto prázdnin přišly sestry z Bangalore, aby pro nás zařídily tábor, kde se učíme jiným potřebným věcem v životě. Na závěr tábora rozdaly ceny za skupinové aktivity. Já jsem dostal cenu za hraní v parodických scénkách (v ang. skit), na kterých jsem se podílel. Plánujeme vánoční oslavu.

Naši učitelé nám dali program dětské oslavy 14. listopadu. V naší škole budeme tvořit jesličky pro Vánoční slavnost. Modlím se, aby vám Bůh dal nezbytnou sílu potřebnou v životě. Přeji vám tedy velmi veselé Vánoce a šťastný nový rok. Prosím vzpomeňte si na mě o Vánocích. Ještě jednou mockrát děkuji.

Přeji vám veselé Vánoce a šťastný nový rok 2007.

S velkou láskou a mnoho sladkých pusinek, Milton.

Pojďme se zasmát

Smíchu není nikdy dost a je tedy třeba využít každé příležitosti srdečně se zasmát, uvolnit si bránici a zahnat všechny chmurné

myšlenky. Snad vás tyto vtípky pobaví. Za poslední tři anekdoty děkujeme panu Jiřímu Preslovi.

26

V kolik hodin si přejete vzbudit?" ptá se krásná, mladá pokojská hotelového hosta. "

V půl sedmé, polibkem." poroučí host. "Dobře, vyřídím to vrátnému."

Jaký je rozdíl mezi chytrým a hloupým? Oba ví všechno.

Paní učitelka mluví k dětem: "Kdo si myslí, že je hloupý, tak ať vstane." Pepíček si stoupne. Paní učitelka se diví: "Ty Pepíčku, si myslíš, že jsi hloupý?" "No, já jen abyste tam nestála tak sama.

Potkají se přátelé: "Tak jsem slyšel, že ses oženil." "No jo, už mě nebavilo vysedávat po hospodách." "No a co teď?" "Ted už mě to zase baví."

Jde pán k doktorovi a říká: "Pane doktore, já pořád jím a nemůžu ztloustnout. Stále hubnu a hubnu. Doktor poradí: „Ráno a večer snězte pět housek a celou čokoládu." Za týden pacient přijde ještě hubenější. Doktor už si neví rady a ptá se: "Dodržoval jste ten cyklus pravidelně?" "Jistě!" "Tak mi to račte tedy ukázat, prosím." "Pán snědl pět housek a po chvilce vylítne tasemnice a říká: „a čokoládička nebude?"

Manželka se ptá svého muže: "Proč piješ tu slivovici? Víš přece, že Ti alkohol doktor zakázal." "No, ale taky říkal, že ovoce je zdravé."

„Pane doktore, když zdvihnu levou ruku a současně koušu do alobalu, cítím v zádech mravenčení. Čím to může být?" "Nejspíš tím, že máte moc volného času."

StřípkyDo šumavského městečka přijel cirkus. Na večerní představení se hrnou první návštěvníci. Představení začalo. Pan ředitel uvádí umělce a když se v kopuli stanu houpá artista na hrazdě, vletí do šapitó klaun Ferdinand:

27

„Pane řediteli stalo se veliké neštěstí! Zmizela vaše manželka!“ Ředitel se otočí a povídá: “Koně, slon i medvěd jsou na místě?“ „Ano, ale….“ „Tak to Ferdinande není žádné neštěstí.“ Klaun zatahá ředitele za šos a říká: „Ale s vaší ženou zmizela i vaše pokladna!“ Ředitel se chytne za hlavu: „Tak Ferdinande, to už je opravdu neštěstí.“

Vzpomínka„Jedete do Hamburku? To vám mohu doporučit dobrý hotel. Hotel…no,

hrome, jak se jen jmenuje? Marto, podívej se na ručníky, jak se ten hotel v Hamburku jmenoval?“

Jistota,,Nestydíš se sedět malíři modelem? Kdyby tě tak manžel na obraze poznal.“ ,,Neboj se, už jsem tam byla třikrát, ale k malování jsme se ještě nedostali.“

Co vás zajímá

28

Mnozí z vás využívají možnosti úterních odvozů do města za účelem nákupů či vyřízení různých úředních či neúředních záležitostí.

Jsou však mezi vámi i ti, kteří se za nákupy nemohou osobně vydat, a proto vám nabízíme možnost zakoupení vámi potřebných a požadovaných věcí.

Stačí se obrátit na pracovnice volnočasových aktivit nebo své přání říci ošetřujícímu personálu, který nám váš vzkaz předá.

Těšíme se na Vaše objednávky!

K zamyšleníJelikož druhou květnovou neděli slavilo mnoho žen Den matek, našli

jsme k tomuto svátku jedno milé zamyšlení.Určitě mu mnozí dáte za pravdu.

Proč ženy pláčí aneb nejen o tom, kde hledat jejich krásu

Malý chlapec se zeptal mámy: „Proč pláčeš???“„Protože jsem žena,“ odpověděla mu.„Nerozumím,“ řekl.Máma ho jen objala a povídá: „A nikdy ani neporozumíš.“Potom se chlapec zeptal svého otce: „Proč se mi zdá, že máma pláče bez důvodu?“„Všechny ženy pláčí bez důvodu,“ bylo všechno, co mohl otec odpovědět.Malý chlapec vyrostl a stal se mužem, ale stále nerozuměl, proč ženy pláčí.Nakonec se zeptal Boha: „Bože, proč se ženy rozpláčí tak lehce?“Bůh odpověděl: „Když jsem stvořil ženu, musela být výjimečná. Stvořil jsem její hruď dost silnou na to, aby unesla váhu světa, ale natolik jemnou, aby poskytovala pohodlí. Dal jsem jí vnitřní sílu, aby vydržela porod dítěte a odmítnutí, kterých tolik jednou okusí od svých dětí. Dal jsem jí tvrdost, která jí pomůže stále pokračovat, když se všichni ostatní vzdávají a starat se o svoji rodinu navzdory chorobám a únavě bez stěžování si. Dal jsem jí cit milovat svoje děti za všech okolností, dokonce i tehdy, když ji její dítě velmi hluboko ranilo. Dal jsem jí sílu přijmout svého manžela navzdory jeho chybám a zformoval jsem ji z jeho žebra, aby chránila jeho srdce. Dal jsem jí moudrost, aby věděla, že dobrý manžel nikdy neraní svoji ženu, ale někdy zkouší její sílu a její rozhodnost stát vedle něho bez výhrad. A nakonec jsem jí dal slzu, kterou vyroní, která je výlučně její, aby ji použila kdykoliv je zapotřebí. Vidíš. Krása ženy není v šatech, které nosí, v postavě, kterou má, ani ve způsobu, jakým si češe vlasy. Krása ženy musí být vidět v jejích očích, protože ty jsou branou k jejímu srdci, místu, kde sídlí láska.

Výročí

29

Chceme Vás informovat o možnosti pořádání soukromých rodinných oslav ku příležitosti Vašeho významného životního jubilea.

K tomu postačí se včas domluvit s pracovnicemi volnočasových aktivit a dohodnout se na přesném dni a čase.

Pak už nic nebrání tomu, abyste si svoji „párty“ uspořádali za ochotné pomoci a asistence určeného zaměstnance

v malých jídelnách na patrech.

Červen 2007

Jmeniny 4.6. - pí. Marie Hubáčková13.6. - p. Antonín Wiesner18.6. - p. Milan Tyle23.6. - pí. Zdeňka Kohnová, pí. Zdeňka Havlátová24.6. - p. Jan Konopík27.6. - p. Ladislav Brych, p. Ladislav Svoboda

Narozeniny

1.6. - pí. Marie Šídlová 5.6. - pí. Anna Hrbáčková11.6. - p. Ladislav Brych15.6. - pí. Olga Kurcová16.6. - p. Jiří Novák, pí. Barbora

Paroubková22.6. - pí. Jaruška Týnová29.6. - pí. Anna Pejsarová

Červenec 2007

Jmeniny

11.7. - pí. Olga Kurcová13.7. - pí. Markéta Mayerová, pí. Markéta Němcová15.7. - p. Jindřich Šafařík18.7. - pí. Drahomíra Kadlecová24.7. - pí. Kristina Polomisová26.7. - pí. Anna Bastyánová, pí. Anna Beranová, pí. Anna Havlíčková,

pí. Anna Hrbáčková, pí. Anna Chmelová, pí. Anna Kaslová, pí. Anna Kokaislová, pí. Anna Pejsarová, pí. Anna Rojtová, pí. Anna Rokosová, pí. Anna Šimánková, pí. Anna Živná

Narozeniny

30

3.7. - pí. Anna Bastyánová- pí. Jarmila Valečková

4.7. - p. Václav Hulík11.7. - pí. Marie Uzlová14.7. - p. Jindřich Šafařík15.7. - pí. Anna Kokaislová16.7. - pí. Marie Votavová17.7. - p. Josef Beránek24.7. - pí. Marie Hecová

Srpen 2007

Jmeniny

6.8. - pí. Oldřiška Pašková 31.8. - pí. Pavlína Kučerová

Narozeniny

2.8. - p. František Nový 5.8. - pí. Pavlína Kučerová 8.8. - pí. Markéta Mayerová

- pí. Marie Timurová 14.8. - pí. Ludmila Dornová 18.8. - pí. Marie Vavruňková 27.8. - pí. Anna Chmelová

- p. Vladimír Leider 28.8. - pí. Milana Braunová 31.8.

- pí. Markéta Němcová

Máme tu pro vás novinku!Kdokoliv z vás bude chtít projevit osobní blahopřání k narozeninám či svátku

jinému obyvateli Domova prostřednictvím rozhlasu, máte nyní možnost.Můžete to udělat dvěma způsoby:

buď napíšete svoji gratulaci a pracovnice volnočasových aktivit ji pak vyhlásí vaším jménem, nebo gratulaci můžete pronést rozhlasovým

vysíláním vy sami!!Jediné, co je potřeba udělat, je uvědomit o tomto úmyslu pracovnice

volnočasových aktivit minimálně den předem!Těšíme se na vás!!!!

Plánované akce pro léto 2007

31

Léto s teplými a prosluněnými dny se pomalinku přibližuje. Téměř klepe na dveře.

Je tedy dobré být na to připraveni, mít nějaký plán či nabídku, jak dlouhé letní dny prožít. A je opravdu na co se těšit!

Předkládáme jen předběžný a tudíž nepříliš přesný seznam plánovaných akcích

- nemusí vždy souhlasit datum a může dojít i k některým změnám v programu!

O změnách budete včas informováni pomocí plakátků a rozhlasem Domova.

Je také možné, že výčet akcí není úplný. O každé nové akci vás taktéž včas informujeme stejným způsobem.

Červen12. 6. Celodenní výlet – Zelená Hora, Nepomuk, Žinkovy nebo Kašperské

Hory26. 6. ve 14:30 Besídka ZUŠ Domažlice27. 6. v 9:30 Setkání s panem ředitelem28. 6. ve 13:30 Turnaj v karetní hře Prší

Návštěva Muzea příhraničí ve Kdyni

ČervenecTurnaj ve hře Petanque

Celodenní výlet – Kašparské HoryPůldenní výlet – muzeum Keramiky v Kolovči

Malé dopolední výlety (Koráb, Hájovna…) a vycházky do Kdyně (pro vozíčkáře)

SrpenTáborák

Celodenní výlet do plzeňské ZOO

32

Malé dopolední výlety (Koráb, Hájovna…) a vycházky do Kdyně (pro vozíčkáře)

Křížovka o ceny

Milí příznivci všech druhů křížovek! Ani v letním čase vám neupřeme možnost vyhrát lákavé ceny v naší tradiční křížovce , kterou opět sponzoruje „Restaurace a penzion Černý orel“

poukazem na občerstvení v hodnotě 100,- Kč.Vyluštěnou tajenku vhoďte nejpozději do 22. června 2007

do schránky přání a stížností v hale v přízemí nebo odevzdejte pracovnicím volnočasových aktivit.

Slosování proběhne ve čtvrtek 28. června 2007 ve velké jídelně během turnaje v karetní hře „Prší“.

33

Žně Věra Turková

Pamatuješ sedláčekdy dozrávající obilí

pod slunéčka žárem

34

čeká až kosou nabroušenou

utneš stébla jeho?

Pamatuješ žnečko

až snop roubem svážeša v panáka postavíš?To dávno je pohádkouLány obilí jen stroje brázdí!

Léto budiž pochváleno!

Pod Korábem ◙ časopis Domova důchodců Kdyně ◙ Vychází čtvrtletně ◙ Datum vydání15. 6. 2007 ◙ Redaktorka: Petra Grősslová, Lenka Schauerová, Petra Szőkőlová ◙

Obrázek na titulní straně: pí. Turková Věra ◙ mail: [email protected] ◙ www.dd.dokdyne.czTelefon: 379 410 620 ◙ Adresa: Pod Korábem 669, 345 06 Kdyně ◙

Účet: 1013038280/5500 ◙ IČ: 750 07 746

35