Anatomie II a morfologie rostlin s využitím následujících literárních zdrojů:
-
Upload
regan-randolph -
Category
Documents
-
view
74 -
download
8
description
Transcript of Anatomie II a morfologie rostlin s využitím následujících literárních zdrojů:
Anatomie II a morfologie rostlin
s využitím následujících literárních zdrojů: Votrubová O. (1997): Anatomie rostlin. Karolinum, Praha. Kincl L. et al. (1997): Biologie rostlin. Fortuna, Praha.Další doporučená literatura:Kubát a kol. (2003): Botanika. Scientia, Praha
Rostlinná pletiva
Strukturní a funkční specializace jednotlivých částí rostlinného těla.
Podle složení:A) Jednoduchá pletiva (jeden typ buněk)B) Složená pletiva (více typů buněk)
Podle schopnosti se dělit:A) Dělivá (schopnost se dělit)B) Trvalá (bez schopnosti se dělit)
Jednoduchá pletivaParenchym – nejmenší úroveň specializace, základní pletivo - zvláštním typem je aerenchym
Kolenchym - mechanická funkce, tvořen živými buňkami s nerovnoměrně
ztloustlou buněčnou stěnou (přesto charakter primární buněčné stěny)
Sklerenchym - mechanická funkce, rovnoměrně ztlustlá buněčná stěna, vyvinuta
sekundární buněčná stěna, buněčná stěna může lignifikovat, protoplast často odumírá
- sklerenchymatická vlákna, skleroidy
Složená pletiva1) Meristémy- dělivá pletiva, zajišťují vznik nových buněk a tím
i růst rostliny- růst rostlin omezen na ohraničené oblasti
nedochází u nich k difusnímu růstu - růst je neomezený
2) Vodivá pletiva
3) Krycí pletiva
Meristémya) Apikální (vrcholový)- na vrcholu kořene či prýtub) Laterální meristémy sekundárního růstu, neboli druhotného tloustnutí kambium – sekundární vodivá pletiva, činné po celý život felogen – sekundární krycí pletiva, u některých skupin
zastavuje po čase činnost a zakládá se znovu hloubějic) Interkalární (vmezeřené) – jsou mezi trvalými pletivyd) Bazální – na bázi orgánu, při růstu listue) Marginální – na jeho okraji, při růstu listu
Vodivá pletiva specializovaná na dálkový transport
dvě části: floém a xylém Xylém
dřevní část vodivých pletivrozvod minerálních látek a vody(na jaře i organických látek z rezervních pletiv)
vzestupný proudvodivé dráhy = cévní elementy
a) tracheidy (zachovány příčné přehrádky) – vývojově původnější (nahosemenné, většina kapraďorostů)
b) tracheje (příčné přehrádky zcela nebo částečně rozpuštěny) – vývojově odvozené (krytosemenné rostliny)
Vodivá pletiva Xylém 1) tracheje i tracheidy - odumřelé buňky, lignifikované, nerovnoměrně ztlustlé 2) sklerenchymatická vlákna, parenchym Floém - přenos asimilátů (organických látek) z listů do
nefotosyntetizujících částí rostlin a do zásobních pletiv - vodivé elementy = sítkové elementy - propojení mezi elementy tvoří sítka s plazmodesmami krytosemenné – sítkovice
Vodivá pletiva Floém 1) sítkové elementy 2) parenchym, sklerenchym, Vodivá pletiva tvoří pruhy = cévní svazkyPodle uspořádání floému a xylému cévní svazky: a) kolaterální (většina semenných rostlin v nadzemní části) b) bikolaterální (Cucurbitaceae, Solanaceae) c) radiální (kořen) d) koncentrické (hadrocentrické (kapradiny), leptocentrické
(oddenky jednoděložných rostlin)
Vodivá pletiva
Krycí pletiva
- tvoří povrch těla, ohraničují jej vůči vnějšímu prostředí- primárním krycím pletivem rostliny je pokožka
(epidermis – kutin, vosky, ztlustlé buňky; rhizodermis)
- nad epidermis ještě kutikula (vosky, kutin)
- chlupy čili trichomy (vznikají z pokožkových buněk, pokud se na jejich vzniku podílí i podpokožkové buňky = emergence)
Trichomy
A) krycí
B) žlaznaté (sekreční struktury)
C) žahavé
D) absorpční (absorbují vodu event. minerální látky)
Průduchy
Organologie
Kořen
- hlavní a postraní (laterální) – odvozeny z radikuly embrya, postraní kořeny vznikají činností pericyklu
- adventivní čili náhradní – nejčastěji z jiných částí než je kořen (převážně ze stonku), pokud z kořene, tak se na jejich vzniku nepodílí pericykl
Stonek List Květ
Kořen
Stonek
List
Květ
Semeno
vzniká po oplození vajíčka, obsahuje zárodek rostliny (embryo), živné pletivo a osemení
Plod
vzniká přeměnou pestíku po oplození pokud se na jeho vzniku podílejí i jiné části květu
= plody nepravé plod uzavírá jedno nebo více semen, ty se buď
uvolňují (pukavé plody) nebo se šíří v obalu (nepukavé plody)
Plod Pravé plody A) Suché 1) pukavé – měchýřek, lusk, šešule, šešulka, tobolka (otvírá se
zuby – prvosenka, děrami – mák, víčkem – jitrocel, nepravidelným rozpadem)
2) nepukavé a) jednosemenné – oříšek (líska, lípa, habr), nažka, obilka
(Poaceae) b) vícesemenné (poltivé)– poltí se v jednosemenné plůdky
– dvojnažky (javor, svízel, slézovité, kakostovité), tvrdky (hluchavkovité, brutnákovité)
Plod
B) Dužnaté
- bobule (větší počet semen), peckovice (jednosemenná)
Nepravé plody
- malvice
Plod
Souplodí versus plodenství
Souplodí – soubor plodů, který vznikl z jednoho květu s apokarpním gyneceem
(složen např. z měchýřků, nažek, peckovic – blatouch, jahoda, šípek, malina)
Plodenství – soubor plodů vzniklých na společném stonku z květenství