3. úkol - design výzkumu

3
Výzkumný projekt: Design výzkumu Kurz: SOC 106 – Metodologie sociálních věd Vypracoval: Michal Majnuš, učo: 397650 Tématem výzkumu bude segregace Romů. Hlavní otázkou, na kterou budu hledat odpověď, je jakým způsobem „bílí“ vnímají a pohlížejí na romskou segregaci. K jejímu zodpovězení a k pochopení celé problematiky je však zapotřebí odpovědět na sekundární otázky typu jaký názor mají „bílí“ občané na romskou kulturu bydlení či výchovu, jak vnímají soužití s Romy apod. Budu vycházet z hypotézy, že „bílí“ romskou segregaci nevnímají jako celospolečenský problém a svým způsobem ji podporují. Důvodem k tomuto tvrzení je fakt, že v místech, ze kterých byli Romové vystěhováni často na periferii, se sociální napětí zdánlivě uvolnilo. Například ve Vsetíně žili Romové v samém centru města v blízkosti polikliniky, problémy a konflikty byly na denním pořádku. Ale ve chvíli, kdy byli „dobrovolně“ odsunuti na okraj Vsetína, se situace jevila o poznání klidnější. Deduktivní postupy tedy bezesporu využít můžu, i když bych dle mého názoru mohl stejně dobře použít postupy induktivní. Ovšem pro potřebu mého výzkumu se jeví vhodnější vycházet ze zmíněné hypotézy, kterou se následně pokusím potvrdit, nebo naopak vyvrátit sběrem primárních dat, a to z toho důvodu, že žádný podobně zaměřený výzkum, jehož data bych mohl kvalitně využít, na území Vsetína neproběhl. Většina projektů, které se tomuto tématu věnovaly, se orientovala pro mé potřeby příliš obecně.

Transcript of 3. úkol - design výzkumu

Page 1: 3. úkol - design výzkumu

Výzkumný projekt: Design výzkumu

Kurz: SOC 106 – Metodologie sociálních věd

Vypracoval: Michal Majnuš, učo: 397650

Tématem výzkumu bude segregace Romů. Hlavní otázkou, na kterou budu hledat

odpověď, je jakým způsobem „bílí“ vnímají a pohlížejí na romskou segregaci. K jejímu

zodpovězení a k pochopení celé problematiky je však zapotřebí odpovědět na sekundární

otázky typu jaký názor mají „bílí“ občané na romskou kulturu bydlení či výchovu, jak vnímají

soužití s Romy apod.

Budu vycházet z hypotézy, že „bílí“ romskou segregaci nevnímají jako celospolečenský

problém a svým způsobem ji podporují. Důvodem k tomuto tvrzení je fakt, že v místech, ze

kterých byli Romové vystěhováni často na periferii, se sociální napětí zdánlivě uvolnilo.

Například ve Vsetíně žili Romové v samém centru města v blízkosti polikliniky, problémy

a konflikty byly na denním pořádku. Ale ve chvíli, kdy byli „dobrovolně“ odsunuti na okraj

Vsetína, se situace jevila o poznání klidnější.

Deduktivní postupy tedy bezesporu využít můžu, i když bych dle mého názoru mohl

stejně dobře použít postupy induktivní. Ovšem pro potřebu mého výzkumu se jeví vhodnější

vycházet ze zmíněné hypotézy, kterou se následně pokusím potvrdit, nebo naopak vyvrátit

sběrem primárních dat, a to z toho důvodu, že žádný podobně zaměřený výzkum, jehož data

bych mohl kvalitně využít, na území Vsetína neproběhl. Většina projektů, které se tomuto

tématu věnovaly, se orientovala pro mé potřeby příliš obecně.

Existuje však celá řada sekundárních dat, které využiju k zodpovězení některých

vedlejších výzkumných otázek, a to hlavně v celorepublikovém měřítku. Taková data

nalezneme například v článku Koho Češi nechtějí? (2000) Ladislava Rabušice, který se

zabývá sociální exkluzí v české společnosti. Rabušic získal data díky mezinárodnímu

komparativnímu výzkumu European Values Study, který probíhal v letech 1990 – 1991

a 1999 – 2000 ve většině zemí Evropy. Při jejich interpretaci však na rozdíl ode mě využíval

induktivních postupů. Do jisté míry mohu taktéž využít data přístupná na webových stránkách

Českého statistického úřadu.

Jednotkou analýzy projektu budou lidé z města Vsetín a jeho nebližšího okolí (cca 5 –

10 km), respektive jejich názory na segregaci místních Romů, jejich výchovu či bydlení.

Dalším podstatným kritériem pro výběr respondentů bude věk (18+) a rasa (bílá), jak vyplývá

z hlavní výzkumné otázky. Rozhodně nepůjde o longitudinální výzkum, ale o jednorázovou

Page 2: 3. úkol - design výzkumu

akci, neboť nás nezajímá jak se postoje „bílých“ vyvíjí v čase, ale pouze současný názor

a pohled na tuto problematiku. Vzhledem k tomu, že výsledky výzkumu musí být zpracovány

v relativně krátkém časovém úseku, se mi zřejmě nepodaří získat data od všech respondentů,

kteří by vyhovovali potřebám projektu. Doufám však, že se mi podaří shromáždit vzorek

natolik reprezentativní, aby jeho výsledky byly relevantní součástí sociologického vědění.

Zdroje

1) RABUŠIC, Ladislav. Koho Češi nechtějí?: O symbolické exkluzi v české společnosti.

Sociální studia. 2000, č. 5, 67 - 85. ISSN 1212-365X.

2) Český statistický úřad [online]. 2012, 10. 4. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z:

http://www.czso.cz/