1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

65
slide 1 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

description

1. MAKROEKONOMICKÁ DATA. Předmětem přednášky jsou…. … tří nejvýznamnější makroekonomické indikátory : Hrubý domácí produkt ( H DP) Index spotřebitelských cen (CPI) Míra nezaměstnanosti (u). 1.1. Hrubý domácí produkt. Hrubý domácí produkt. Definice z malýho Mankiwa: - PowerPoint PPT Presentation

Transcript of 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

Page 1: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 1

1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

Page 2: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 2

Předmětem přednášky jsou…

… tří nejvýznamnější makroekonomické indikátory:

Hrubý domácí produkt (HDP)

Index spotřebitelských cen (CPI)

Míra nezaměstnanosti (u)

Page 3: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 3

1.1. Hrubý domácí produkt

Page 4: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 4

Hrubý domácí produkt

Definice z malýho Mankiwa:

Tržní hodnota všech finálních statků a služeb vyrobených v ekonomice za dané časové období.

Page 5: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 5

Hrubý domácí produkt: výdaje a důchody

Dvě definice HDP:

Celkové výdaje na doma vyrobenou finální produkci.

Celkové důchody vydělané domácími výrobními faktory.

Výdaje se rovnají důchodům, protože každá koruna utracená nakupujícím se

stává důchodem prodávajícího.

Výdaje se rovnají důchodům, protože každá koruna utracená nakupujícím se

stává důchodem prodávajícího.

Page 6: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 6

Ekonomický koloběh

Domácnosti Firmy

Statky

Výrobní faktory

Výdaje (Kč)

Důchody (Kč)

Page 7: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 7

Přidaná hodnota

Definice:

přidaná hodnota (firmy) je hodnota jejího výstupu

mínus

hodnota meziproduktů, které firma použila k výrobě výstupu.

Page 8: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 8

Příklad:

Farmář vypěstuje obilí a prodá ho mlynáři za $1.00.

Mlynář semele obilí na mouku a prodá ho pekaři za $3.00.

Pekař použije mouku na upečení chleba, který prodá ekonomovi za $6.00.

Ekonom chleba sní.

Vypočítejte přidanou hodnotu na každém stupni produkce a porovnejte s HDP

Page 9: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 9

Finální statky, přidaná hodnota a HDP

HDP = hodnota finálního statku

= součet přidaných hodnot na každém stupni produkce

Hodnota finálních statků již zahrnuje hodnotu mezistatků, takže započítání mezistatků a finálních statků do HDP by znamenalo dvojité započtení

Page 10: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 10

Výdajová skladba HDP

spotřeba

investice

vládní nákupy

čisté exporty

Page 11: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 11

Spotřeba (C)

V US rozlišují: durable goods (statky dlouhodobé spotřeby)

např. auta, domácí spotřebiče nondurable goods (statky krátkodobé spotřeby)

např. jídlo, benzín services (služby)

např. úklid, cestování letadlem

Def: Hodnota statků a služeb nakupovaných domácnostmi

Page 12: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 12

Investice (I)

Def 1: výdaje na kapitálové statky (výrobní faktory)Def 2: výdaje na statky nakoupené pro budoucí užití

business fixed investment (tvorba hrubého fixního kapitálu)výdaje na budovy a stroje, které firmy používají na výrobu statků a služeb

residental fixed invetment (investice do bydlení) nákup nemovitostí domácnostmi

Změna zásobzměna hodnoty zásob firem

Page 13: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 13

Stav x Tok

Tok je množství měřené za určité časové období. Např: “Investice během roku 2009 činily 500 mld. €”

Tok Stav

Stav je množství měřené v určitém časovém okamžiku.

Např: “Zásoba kapitálu k 1.1. 2010 byla 3000 mld. €”

Page 14: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 14

Stav vs. tok - příklady

vládní deficitvládní dluh

počet nových absolventů VŠ tento

rok

počet lidí s vysokoškolským

vzděláním

roční úsporyosobní bohatství

tokstav

Page 15: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 15

Stav nebo tok?

Zůstatek na bankovním účtu

Čas strávený učením se makroekonomie

HDP

Míra inflace

Míra nezaměstnanosti

Page 16: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 16

Vládní výdaje (G)

G zahrnuje všechny vládní výdaje na statky a služby

G nezahrnuje transferové platby(např. výplata dávek v nezaměstnanosti), protože ty nepředstavují výdaj na statek nebo službu (žádná protihodnota)

Page 17: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 17

Čisté exporty: NX = EX – IM

def: hodnota exportů (EX) mínus hodnota importů (IM).

1950 1960 1970 1980 1990 2000-800

-600

-400

-200

0

200

-8%

-6%

-4%

-2%

0%

2%U.S. Net Exports, 1950-2007

NX ($ billions) NX (% of GDP)

billi

ons

of d

olla

rs

perc

en

t of

GD

P

Page 18: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 18

Makroekonomická identita

Y = C + I + G + NX

Agregátní výdajeCelkový produkt

Page 19: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 19

Otázka…

Předpokládejme, že firma

vyrobí produkci v hodnotě 10 miliónů Kč,

ale prodá produkci pouze za 9 miliónů Kč

Představuje tato situace porušení identity „produkt = výdaje“?

Page 20: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 20

Proč „výstup = výdaje“?

Neprodaný výstup se dostane do zásob a je započítán jako „investice do zásob“, přičemž nezáleží na tom, zda toto zvýšení zásob bylo úmyslné či nikoliv.

De-facto tak předpokládáme, že si firmy samy nakupují svoji neprodanou produkci.

Page 21: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 21

HDP: pružný indikátor

Hrubý domácí produkt vyjadřuje současně:

celkový důchod

celkový výstup

celkové výdaje

součet veškeré přidané hodnoty ve všech fázích výroby finální produkce

Page 22: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 22

ČR: HDP 2012 3 846 mld. CZK běžné ceny

5,5 %

21,2 %

23,3 %

49,8 %

215

816

898

1.916

Čisté exporty

Vládní nákupy

Investice

Spotřeba

% of HDPMld. CZK

Zdroj: ČSÚ

Page 23: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 23

ČR: HDP 1995-2012, mil CZK, běžné ceny

Zdroj: ČSÚ

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

-500,000

0

500,000

1,000,000

1,500,000

2,000,000

2,500,000

CGINX

Page 24: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 24

ČR: HDP 1995-2011, podíly složek, běžné ceny

Zdroj: ČSÚ

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

-0.10

0.00

0.10

0.20

0.30

0.40

0.50

0.60

C/YG/YI/YNX/Y

Page 25: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 25

ČR: EX a IM 1995-2012, podíl na HDP, běžné ceny)

Zdroj: ČSÚ

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

-0.10

0.00

0.10

0.20

0.30

0.40

0.50

0.60

0.70

0.80

0.90

EX/YIM/YNX/Y

Page 26: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 26

HNP vs. HDP

Hrubý národní produkt (HNP): Celkový důchod vydělaný národními výrobními faktory, bez ohledu na jejich lokalizaci.

Hrubý domácí produkt (HDP):Celkový důchod vydělaný domácími výrobními faktory bez ohledu na jejich národnost.

(HNP – HDP) = (příjmy z VF ze zahraničí) - (platby za VF do zahraničí)

Page 27: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 27

(HNP – HDP) jako % HDP vybrané země, 2005

Phillippines 9.2%

Bangladesh 5.1

U.K. 2.2

U.S.A. 0.3

Mexico -1.8

Russia -2.5

El Salvador -3.4

Argentina -5.4

Indonesia -6.5

Panama -7.3

zdroje:World Development

Indicators, World BankMakroekonomická predikce

MFČR

HNP mld. Kč 3.521

HDP mld. Kč 3.775

Rozdíl % HDP -6.7

ČR: 2010

Page 28: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 28

Reálný x nominální HDP

HDP je hodnota veškeré finální vyrobené produkce.

nominální HDP měří tuto hodnotu pomocí běžných cen.

reálný HDP měří tuto hodnotu pomocí cen základního období.

Page 29: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 29

Příklad

Vypočítejte nominální HDP v každém roce.

Vypočítejte reálné HDP v každém roce s využitím roku 2006 jako základního období.

2006 2007 2008

P Q P Q P Q

statek A $30 900 $31 1,000 $36 1,050

statek B $100 192 $102 200 $100 205

Page 30: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 30

Řešení

nominální HDP vynásob P & Q ve stejném roce

2006: $46,200 = $30 900 + $100 192

2007: $51,400

2008: $58,300

reálné HDP vynásob Q cenami P roku 2006

2006: $46,200

2007: $50,000

2008: $52,000 = $30 1050 + $100 205

Page 31: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 31

Reálný HDP je očištěný o inflaci

Změny v nominálním HDP mohou být způsobeny:

změnami v cenách změnami v množství vyrobené produkce

Změny v reálném HDP mohou být způsobeny pouze změnami v množství, protože reálný HDP je ohodnocen stálými cenami základního období.

Page 32: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 32

USA: Nominální a reálný HDP, 1950–2007

1950 1960 1970 1980 1990 20000

2,000

4,000

6,000

8,000

10,000

12,000

14,000

16,000

(bil

lio

ns

)

Nominální HDP

Reálný HDP(v stálých cenách roku 2000)

Page 33: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 33

ČR: Růst reálného HDP v % (meziroční změna)

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

-6.00

-4.00

-2.00

0.00

2.00

4.00

6.00

8.00

Page 34: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 34

Deflátor HDP

Míra inflace je procentní zvýšení agregátní cenové hladiny.

Jedním z indikátorů cenové hladiny je deflátor HDP, který je definován jako:

HDP Reálný

HDP Nominální 100 HDPDeflátor

Page 35: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 35

Příklad

Využijte předchozí odpovědi k výpočtu deflátoru HDP pro každý rok

Použijte deflátor k výpočtu míry inflace mezi lety 2006 až 2007, a 2007 až 2008.

Nom. HDP Real HDPHDP

deflátorMíra inflace

2006 $46,200 $46,200 n.a.

2007 51,400 50,000

2008 58,300 52,000

Page 36: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 36

Řešení

Nom. HDP Real HDPHDP

deflátorMíra inflace

2006 $46,200 $46,200 100.0 n.a.

2007 51,400 50,000 102.8 2.8%

2008 58,300 52,000 112.1 9.1%

Page 37: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 37

HDP deflátor - podrobněji

Příklad se 3 statky

Statky i = 1, 2, 3

Pit = tržní cena statku i v roce t

Qit = množství statku i vyrobeného v roce t

NGDPt = Nominální HDP v roce t

RGDPt = Reálný HDP v roce t

Page 38: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 38

HDP deflátor - podrobněji

tt

t

NGDPGDP deflator

RGDP

1t 1t 2t 2t 3t 3t

t

P Q P Q P Q

RGDP

1t 2t 3t1t 2t 3t

t t t

Q Q QP P P

RGDP RGDP RGDP

Deflátor HDP je vážený průměr cen. Váha každé ceny odráží relativní význam dotyčného statku v

HDP. Tyto váhy se v průběhu času mění.

(Paascheho index)

Page 39: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 39

Zřetězený HDP (chain-weighted)

V průběhu času se mění relativní ceny, a proto by výchozí rok měl být průběžně aktualizován.

Zřetězený reálný HDP aktualizuje stálé ceny každý rok, a proto je více přesný než reálný HDP s fixními stálými cenami.

V rámci kurzu budeme používat převážně reálný HDP s fixními stálými cenami, protože: oba indikátory jsou silně korelovány reálný HDP s fixními stálými cenami se

jednodušeji počítá

Page 40: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 40

1.2. Index spotřebitelských cen

Page 41: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 41

Index spotřebitelských cen (CPI)

Měřítko agregátní cenové hladiny

Měřen Českým statistickým úřadem (ČSÚ)

Využití: zaznamenává změny v životních nákladech

typické domácnosti

pomocí CPI se indexuje mnoho smluv oproti inflaci

umožňuje srovnání korunových částek v průběhu času

Page 42: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 42

Jak ČSÚ vypočítá CPI?

1. Průzkum domácností za účelem zjištění skladby typického spotřebního koše průměrné domácnosti.

2. Každý měsíc se pak zjistí data o cenách všech položek ve spotřebitelském koši; následně se pak vypočte hodnota spotřebitelského koše.

3. CPI se v libovolném měsíci vypočte jako:

období základním vkoše Cena

období aktuálním vkoše Cena 100

Page 43: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 43

Příklad: výpočet CPI

Koš obsahuje 20 pizz a 10 cedéček

ceny:

pizza CDs

2002 $10 $15

2003 $11 $15

2004 $12 $16

2005 $13 $15

Pro každý rok vypočítejte: Výdaje na koš

CPI (použijte 2002 jako základní rok)

Míru inflace oproti předchozímu roku

Page 44: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 44

výdaje Mírana koš CPI inflace

2002 $350 100.0n.a.

2003 370 105.75.7%

2004 400 114.3 8.1%

2005 410 117.1 2.5%

Řešení:

Page 45: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 45

ČR: Složení spotřebitelského koše

16.3%

8.2%

5.2%

24.8%

5.8%

11.4%

2.4%9.9%

16.0%

Potraviny

Alkohol, tabák

Odívání obuv

Bydlení

Bytové vybavení

Doprava

Zdraví; vzdělání

Kultura

Ostatní

Page 46: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 46

ČR: Míra inflace 1995-2013(Procentní změna průměrného CPI za 12 měsíců daného roku oproti průměru 12-ti předchozích měsíců.)

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20130.00

2.00

4.00

6.00

8.00

10.00

12.00

inflace CPI

Page 47: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 47

CPI - podrobněPříklad se 3 statky

Pro statky i = 1, 2, 3

Ci = množství statku i ve spotřebitelském koši

Pit = cena statku i v měsíci t

Et = výdaje na spotřebitelský koš v měsíci t

Eb = výdaje na spotřebitelský koš v základním

období

Page 48: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 48

CPI podrobně

t

b

ECPI in month

Et 1t 1 2t 2 3t 3

b

P C + P C + P C

E

31 21t 2t 3t

b b b

CC CP P P

E E E

CPI je vážený průměr cen. Váha každé ceny odráží relativní význam tohoto zboží ve spotřebitelském

koši. Váhy zůstávají v čase fixní.

(Laspeyresův index)

Page 49: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 49

Důvody, proč CPI může nadhodnocovat inflaci.

Substituční efekt: CPI používá fixní váhy, proto nemůže zachytit schopnost spotřebitelů substituovat dražší statky levnějšími.

Nové zboží na trhu: Nové zboží na trhu je pro spotřebitele přínosem a zvyšuje reálnou kupní sílu koruny. Ovšem nesníží CPI, protože CPI používá fixní váhy.

Neměřitelné změny kvality: Zlepšení kvality zvyšují hodnotu koše, ale nejsou často plně promítnuty do CPI.

Page 50: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 50

Velikost odchylky CPI

V 1995, skupina expertů (v US) odhadla, že CPI nadhodnocuje inflaci asi o 1.1% za rok.

Navrženy úpravy ke snížení odchylky.

Nyní je odchylka CPI pravděpodobně pod 1% za rok.

Page 51: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 51

CPI x Deflátor HDP

Ceny kapitálových statků zahrnuty v deflátoru HDP (pokud jsou produkovány

doma) vyloučeny z CPI

Ceny importovaného spotřebního zboží zahrnuty v CPI vyloučeny z deflátoru HDP

Koš zboží CPI: fixní váhy Deflátor HDP: mění se každý rok

Page 52: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 52

USA: Deflátor HDP a Index CPI 1950-2007

1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005-3%

0%

3%

6%

9%

12%

15%

GDP deflator CPI

Pro

cen

tuá

lní z

měn

a o

pro

ti h

odn

otě

pře

d 1

2 m

ěsí

ci

Page 53: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 53

1.3. Míra nezaměstnanosti

Page 54: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 54

Skladba populace

zaměstnanípracující v placeném zaměstnání

nezaměstnaní ne-zaměstnaní, ale hledající práci

pracovní síla množství práce k dispozici pro produkci zboží a služeb; všichni zaměstnaní plus nezaměstnaní

neaktivní ne-zaměstnaní, nehledající práci

Page 55: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 55

Tři významné indikátory trhu práce

míra nezaměstnanosti = (nezaměstnaní/pracovní síla)

míra ekonomické aktivity= (pracovní síla/populace)

míra zaměstnanosti = (zaměstnaní/populace)

Page 56: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 56

Příklad: vypočítejte statistiky trhu práce

Dospělá populace v US, červen 2007Počet zaměstnaných = 146.1

milionů

Počet nezaměstnaných = 6.9 milionů

Dospělá populace = 231.7 milionůPoužijte výše uvedená data k výpočtu Pracovní síly

Počtu lidí mimo pracovní sílu Míru ekonomické aktivity

Míru nezaměstnanosti

Page 57: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 57

Řešení:

Data: E = 146.1, U = 6.9, POP = 231.7

Pracovní síla (L)

L = E +U = 146.1 + 6.9 = 153.0

Mimo pracovní sílu (NILF)

NILF = POP – L = 231.7 – 153 = 78.7

Míra nezaměstnanosti U/L x 100% = (6.9/153) x 100% = 4.5%

Míra ekonomické aktivityL/POP x 100% = (153/231.7) x 100% = 66.0%

Page 58: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 58

Dvě míry nezaměstnanosti

Registrovaná - podle počtů přihlášených na úřadech práce (MPSV)

VŠPS – výběrové šetření pracovních sil; standardizovaný dotazník ohledně chování na trhu práce

Page 59: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 59

ČR: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti

Page 60: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 60

Dvě míry nezaměstnanosti ČR čtvrtletní průměry,v tis. osob, v % (pravá osa)

Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR

Page 61: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 61

Míra ekonomické aktivity ČR

Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR

Page 62: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 62

ČR+USA: Míry zaměstnanosti (%)

2000 2010

ČR (věk 15-64) 65,2 65,0

ČR (věk 15-24) 38,3 25,2

ČR (věk 25-54) 81,6 82,2

ČR (věk 55-64) 36,3 41,5

USA (věk 15-64) 74,1 66,7

USA (věk 15-24) 59,7 45,0

USA (věk 25-54) 81,5 75,1

USA (věk 55-64) 57,8 60,3

Zdroj: OECD Factbook

Page 63: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

Shrnutí

1. Hrubý domácí produkt (HDP) měří současně jak celkový důchod, tak celkové výdaje na finální produkci zboží a služeb.

2. Nominální HDP oceňuje výstup v běžných cenách; reálný HDP oceňuje výstup ve stálých cenách. Změny ve výstupu ovlivňují oba ukazatele, ale změny v cenách ovlivňují pouze nominální HDP.

3. HDP je součet spotřeby, investic, vládních nákupů a čistých exportů.

slide 63

Page 64: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

Shrnutí

4. Agregátní cenová hladina může být měřena buď indexem spotřebitelských cen (CPI), cenou

fixního spotřebitelského koše nakupovaného typickým spotřebitelem nebo

deflátorem HDP, poměrem nominálního a reálného HDP

5. Míra nezaměstnanosti je podíl pracovní síly, která není zaměstnána.

slide 64

Page 65: 1. MAKROEKONOMICKÁ DATA

slide 65

Literatura

Mankiw (2010): Chapter 2: The Data of Macroeconomics

Holman (2010): Kapitola 2: Národohospodářské agregáty a národohospodářská identita

Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich)

slide 65