Post on 23-Jan-2016
description
Vitaminy rozpustné v tucích
A D
EK
játra
máslo
sýry
ryby
rostlinné tuky
rostlinné oleje
zelenina
růžičková kapusta
hrášek
paprika
rajčata
rybí tuk
ryby
kakao
hlávkový salát
brokolice
kapusta
špenát
sluníčko
Vitamin A Pod názvem vitamin A jsou zahrnovány všechny látky živočišného původu s biologickou aktivitou vitaminu A. Většinu aktivity v těle představuje retinol a jeho dva deriváty – retinal a kyselina retinová. Provitaminem vitaminu A je β-karoten, který je tvořen dvěma molekulami retinolu spojenými na aldehydových koncích svých uhlíkových řetězců. β- karoten není dostatečně účinně metabolizován na vitamin A a má jako zdroj vitaminu A šestkrát menší účinnost než samotný retinol.
Nedostatek vitaminu A se jako první projeví ve zhoršeném nočním vidění, a to tehdy, když jsou vyčerpány zásoby jaterního vitaminu. Další pokles hladin vitaminu A vede ke keratinisaci epiteliálních tkání očí, plic, trávicího a urogenitálního traktu spojenou se sníženou sekrecí mukosy. Poškození oka může vést až k oslepnutí.
Toxicita vitaminu A –hypervitaminosa – se projeví po vyčerpání kapacity vazebných bílkovin (CRBP), kdy jsou buňky vystaveny působení nenavázaného retinolu - únava, nervozita, bolesti kostí, bolesti hlavy
Maximální denní dávka 3000 mikrogramů
Vitamin A
Vitamin A
Vitamin E se vyskytuje v přírodě v osmi různých formách: α, ß, γ, δ ‑ tocopheroly (které mají chromanolový kruh a phytylový postranní řetězec a liší se počtem a polohou methylových skupin na benzenovém jádře) a α, , γ, δ ‑ tocotrienoly (které mají nenasycené vazby ve phytylovém řetězci)
Vitamin E
Zdrojem vitaminu E – potraviny rostlinného původu (oleje, cereálie, zelenina)
v menší míře živočišný původ
Funkce v organismu
Centrální biologickou funkcí vitaminu E je jeho zachytávání volných kyslíkových radikálů (scavenger). Díky své chemické struktuře se vitamin E ukládá v membránách buněk všech tkání v těsném sousedství polynenasycených mastných kyselin membránových fosfolipidů i v sousedství membránových enzymů, např. izoenzymů cytochromu P‑450, které při detoxikaci cizorodých látek produkují tzv. volné radikály.
Při nedostatku vitaminu E se snižuje počet molekul tocopherolů uložených v membránách, takže vzniká nerovnováha mezi tvorbou volných radikálů a jejich hlavním scavengrem. Dochází k oxidačnímu stresu, který narušuje celistvost membrán a ohrožuje celou řadu fyziologických procesů závislých na funkční integritě membrán.
Doporučená denní dávka 8 mg - ženy
Vitamin E
Vitamin E
Buněčná membrána se zabudovaným vitaminem E (Andreas P, 2001)
Vitamin D
Společný název pro skupinu příbuzných 9,10-sekosteroidů.
Nejvýznamnější – D3 – cholekalciferol – živočišného původu
vzniká v organismu působením UV záření z
provitaminu D3
D2 –ergokalciferol – rostlinného původu
Obě formy mají stejnou účinnost v organismu
Vitamin D se po přeměně na aktivní formu (hydroxylaci) podílí na řízení metabolismu fosforu a vápníku, ovlivňuje ukládání vápníku do kostní trámčiny, prevence osteoporózy.
Vitamin D
• Včasná detekce poklesu hladin kalcitriolu/kalcidiolu – onemocnění ledvin (nefrologické ambulance, pacienti
v dializačním programu)– ↓ hladin:
↔ rozvoj sekundární hyperparathyreózy imunomodulační účinek
• Sledování suplementace – nutná znalost hladin v
organismu
Význam stanovení vitaminu D
Vitamin D
Vitamin D
Zdroje vitaminu:
a) živočišné - rybí tuk, ryby s vyšším obsahem tuku
b) rostlinné – výjmečně – kakao
Hypervitaminóza vede k porušení ledvin, jater a k výraznému zvýšení obsahu vápníku v krvi a jeho ukládání v různých tkáních včetně ledvin
Maximální denní dávka – 50 mikrogramů (200 IU = 5 μg)
Vitamin K
V přírodě se vyskytuje ve 2 formách:
Fylochinon - rostlinné zdroje
Menachinon – vytvářen bakteriemi trávicího traktu
+ syntetický menadion
Funkce v organismu:
1. Účast při srážení krve, který je velice složitým procesem za působení mnoha složek. Ale neproběhne bez přítomnosti vitaminu K. Proto se při jeho nedostatku , např. při porušení střeva, musí dodávat.
2. Součást enzymových reakcí při přeměně bílkovin, aminokyselin se specifickými účinky, např. přestavba kostí a novotvoření kostí
Vitamin K
Zdroje vitaminu K
hlávkový salát, brokolice, kapusta, špenát
Potřeba vitaminu K – 50 mikrogramů za den
Denní dávka doporučená 60-80 mikrogramů na den – dospělí
30-50 mikrogramů na den – děti
Vitamin K
Vitaminy rozpustné ve vodě
;
B1 thiamin
B2 riboflavin
B6 pyridoxin
B12 kobalamin
biotin niacin
kyselina listová
vitamin C
kys. pantothenová
Vitamin B1-Thiamin
Metabolismus
ovlivňuje nervovou činnost, svalovou činnost včetně srdce, žlázy s vnitřní sekrecí
Zdrojem vitaminu – živočišné zdroje- játra, ledviny, vepřové
maso,zvěřina
rostlinné zdroje – luštěniny, soja, obiloviny
Průměrná denní dávka- 1 mg
Vitamin B1-Thiamin
Vitamin B2- Riboflavin
Velice významný vitamin – součástí 200 druhů enzymů, látková výměna – metabolismus bílkovin, AK, lipidů, sacharidů
Oxidoredukční procesy
Zdroje – mléko a mléčné výrobky, játra, špenát, luštěniny, kvasnice, těstoviny
Denní dávka – 1,2 – 1,5 mg
Vitamin B2- Riboflavin
Riboflavin
Riboflavin fosfát
Flavin adenin dinukleotid
Vitamin B6 - Pyridoxin
Metabolismus bílkovin, sacharidů, PUFA, fosfolipidů
Imunitní odpověď
Funkce steroidních hormomů
Tvorba kolagenu
Zdroje: 40 % maso a masné výrobky - ryby, drůbež, vepřové
maso,
kvasnice
22 % zelenina – brambory, banány
Doporučená denní dávka 1,8 –1,9 mg
Vitamin B6 - Pyridoxin
Různé formy vitaminu:
Pyridoxin, pyridoxal, pyridoxamin a 5´fosfáty
+ metabolity –4-pyridoxic acid, 5- pyridoxic acid a jejich laktony
Celá řada metod pro stanovení jednotlivých látek
Vitamin B12 - kobalamin
Zajišťuje tvorbu červených krvinek, aktivitu nervových buněk a vláken, tvorba bílkovin a nukleových kyselin
Vstřebávání je vázáno na přítomnost vazebné látky v žaludeční sliznici – tzv. vnitřním faktorem
Vyskytuje se pouze ve vzorcích živočišného původu
Játra, mléko, mléčné výrobky
Denní dávka je 3- 5 mikrogramů za den
Stanovení- HPLC s UV detekcí
Niacin
Niacin je společný název pro kyselinu nikotinovou
a její amid – nikotin amid
Důležité postavení v látkové přeměně – úloha enzymů – NAD a NADP, které zajišťují řadu energetických a oxidoredukčních reakcí.
Hypervitaminóza – poškození jater
Hypovitaminóza – poruchy CNS, ztráta paměti, senzitivita kůže na světlo
Denní dávka – 16- 20 mg
Zdroje: maso, drůbež, ryby, hrášek
Biotin
Také vitamin H nebo S
Metabolismus glukózy, mastných kyselin, látková výměna
Růst a obměna buněk, tkání
Hypovitaminóza – poškození pokožky
Zdroje: kvasnice, játra, vaječný žloutek, soja, ořechy, květák, špenát
v malé míře produkován i mikroflórou trávicího traktu
Denní dávka 50 mikrogramů
Kyselina pantothenová –Vitamin B5
Biosyntéza koenzymu A, který vstupuje do citrátového cyklu
Výskyt ve fortifikovaných potravinách :
Pantothenan vápenatý
Panthenol
Zdroje: prakticky ve všech potravinách rostlinného a živočišného původu v relativně malém množství
Hypovitaminóza – změny metabolismu cukrů, změny reprodukce, poruchy imunitní odpovědi organismu, gastrointertinální potíže
Hypervitaminóza – méně častá, průjem
Denní dávka – 3 – 10 mg
Kyselina listová – Folát
Kyselina pteroyl –glutamová , folic acid
Metabolismus bílkovin, nukleových kyselin, růst buněk, dělení a mezibuněčné informace
Metabolismus homocysteinu
Hypovitaminóza – vyšší hladina homocysteinu – ateroskleroza, vyšší
hladiny cholesterolu
V těhotenství – špatný vývoj plodu, vznik vrozených vývojových vad
Chudokrevnost – snížení tvorby erytrocytů
Nádory
Denní dávka – 200 mikrogramů, těhotenství –300 mikrogramů
Hypervitaminóza neexistuje – denní dávka do 15 mg nevyvolává toxické účinky
Kyselina listová – Folát
Zdroje: potraviny rostlinného původu, listová a košťálová zelenina,
špenát, květák, zelí, brokolice
živočišné zdroje – játra
Obohacování potravin kys. listovou
Stanovení:
Méně časté – v současné době nabývá na významu
HPLC metoda – s UV detekcí
Vitamin C – kyselina askorbová
Velmi významný vitamin – funkce není ještě plně vyjasněna
Antioxidační působení společně s vitamin E – ochrana organismu proti půsbení volných radikálů
- snížení rizika rakoviny, zvýšení imunity, vstřebávání železa
Zdroje: rostlinný původ – citrusové ovoce, jablka, černý rybiz, jahody
zelenina – zelí, paprika, křen, brambory
Hypovitaminóza – kurděje
Hypervitaminóza – neexistuje –přebytečné množství se vyloučí močí