Post on 10-Apr-2015
patří mezi cirkadiánní rytmy ? souvislost s otáčením Země kolem své osy, světlo/tma (časující p) x „vnitřní hodiny“, pacemaker - nucl. suprachiazmaticus, lidé s jeho
poškozením spí a bdí zcela nepravidelně Kromě NS ještě „jedny hodiny“ – tzv. spánkový faktor S = skupina látek, během bdění se střádá
do určité hladiny potřebné pro usnutí, ve spánku se spotřebovává Jiné humorální faktory – serotonin, melatonin (hypnogenní efekt) Cirkadiánní rytmus (cirka – zhruba, asi; die – den) – soubor vnitřních změn
organismu s 24-hodinovou periodou (i vnitřní teplota, sekrece něk. hormonů)
BDĚNÍ (VIGILITA) = stav CNS organismu, kdy tento optimálně reaguje na změny v zevním prostředí; energetické zdroje a rezervy organismu a CNS
SPÁNEK = heterogenní aktivní proces CNS se sníženou mentální i pohybovou aktivitou a reakcemi na zevní prostředí, obnova fyzických a psychických sil
BDĚNÍBDĚNÍ
Geneze - aktivita RF a limbického sy, impulzy do předního mozku
Bdění, bdělost má několik úrovní: Klidné bdění
tendence k volným asociacím, typické pro rutinní reakce a tvořivé myšlení, alfa-rytmus (20 – 40 Hz)
Aktivní bdění koncentrace a výkonnost stoupá , beta až gama-
rytmus (16 – 25 Hz)
SPÁNEKSPÁNEK 1 spánkový cyklus (90 – 120 min) = 2 fáze
non-REM (hluboký, telencephalický, delta spánek) + REM (paradoxní spánek), periodicky se střídají
4 – 5 cyklů /noc (v každém následujícím se prodlužuje REM na úkor 3. a 4. stadia NREM)
Monitorování spánku – EEG = elektroencefalogram =pomocí elektrod záznam malých el. Proudů na povrchu hlavy, aktivita korových neuronůEOG = elektrookulograf – elektrodyna spáncích+ elektrody u nosních otvorů,na bradě (dýchání), na krku (sv.tonus)
Funkční význam spánkuFunkční význam spánku
Nedostatečný spánek spánkový rebound (popř. jen rebound selektovaných fází REM, 3. a 4. NREM)
Pokusná úplná spánková deprivace smrt (jen REM, žijí 2 x déle)
1. Střádání metabolické energie (SD zvýšený příjem jídla
2. Význam pro vyšší nerv. činnost (SD snížení intelektového výkonu, fyzio. fce nenarušeny)
3. Úloha při termoregulaci – ochlazení ( t těla i mozku)4. Význam pro zrání NS a duševní zdraví (až 50% REM u
novorozenců, úloha při učení a paměti, SP REM behaviorální zhoršení)
Fáze NON-REMFáze NON-REM (SWS = (SWS = slow wave slow wave sleepsleep))
(Stadium 0 = bdělost) Stadium 1 = velmi lehký spánek, přechod bdění/spánek,
usínání; psychické uvolnění, smíšené frekvence, určitý tonus koster. Svalstva nikoli rychlé oční pohyby (platí pro celý NREM)
Stadium 2 = středně hluboký spánek, asi ½ noci u dospělých, spánková vřetena=nakupené sinusové vlny s f 10 – 14Hz, K-komplexy=vysokovoltážní bifázické vlny; lehký dotek či zvuk probuzení
Stadium 3 = hlubší než 2, theta-rytmus, delta-rytmus Stadium 4 = velmi hluboký spánek, nesnadné probuzení,
převaha delta-rytmu=pomalé vlny (0,5 – 2Hz), dech, tep, TK ( ak. symp), tělesná t, nízká aktivita neuronů, nízký metabolismus a teplota mozku, miosa (parasy)
Geneze - telenecephalon
Fáze REMFáze REM = ang. = ang. rapid eye movementsrapid eye movements
Po 1 – 4 stadiu (1 – 2 h spánku) Trvání 10 – 15 minut Sny (které si snázeji vybavujeme!), EEG aktivita podobná
záznamu bdělého stavu, beta-rytmus, hloubka spánku větší než 2, menší než delta
nepravidelný tep, TK, reakce na teplo/chlad snížená, dýchání málo odpovídá na změny konc. CO2, t a metabolismus mozku stejné či vyšší než při bdění, tonus kosterního svalstva až atonie, rychlé oční pohyby pod víčky, erekce, miosa
Následuje stadium 2, 3, 4 Převládá v pozdější spánkových cyklech, k ránu (Non-
REM dominuje na počátku spánku) Geneze – kmenové struktury, ncl. reticularis pontis
snysny NREM – méně živé, huře vybavitelné REM – delší, emociálnější Náhodná mozková aktivita Freud – neakceptovatelná přání vytěsněná do
nevědomí; skutečný význam neznámý Vyloučena stará představa trvání snů v řádu
vteřin Zážitky před a podněty během spánku
neovlivňují nezbytně obsah snů Rozlišit sen/realita až po probuzení (x lucidní
sny)
Běžně něk. probuzení (většinou z REM), nepamatujeme si
S přibývajícím věkem častější probouzení, REM kratší
U osob nad 80 se 4.s NREM téměř nevyskytuje
Průměrná doba spánku 6 – 8 h (dospělého) 2% méně než 5 h 2% více než 9 h Novorozenci až 22 h
Probuzení v REM (=závěr sp.cyklu) ~ odpočatost probuzení v NREM ~ ranní pocit nevyspalosti
U mladých dospělých osob 1.stadium NREM asi 5% 2. stadium NREM 50–60 %3. a 4. stadium 20 % fáze REM 20–25 % z celkového množství spánku
Kvalita a trvání 3 + 4 stadia NREM má rozhodující vliv na pocit odpočatosti a svěžesti po probuzení
Zvláštní spánkové jevyZvláštní spánkové jevy Hypnagogické záškuby
náhlé, spontánní, rychlé záškuby svalstva končetin, trupu či hlavy během usínání
neškodné 60 – 70 % populace
Hypnagogické pseudohalucinace nepravé halucinace (zrakové,sluchové) při přechodu z
bdění do spánku uvolnění snového automatismu člověk se vidí v jiné situaci, než je, vidí v místnosti cizí
osoby nebo předměty, slyší je mluvit, zároveň si uvědomuje, že je ve své posteli
Zvláštní spánkové jevy - pokračováníZvláštní spánkové jevy - pokračování
Ronchopatie (chrápání) Běžné a častější s postupujícím věkem (nad
60 let přes 60 % mužů a 45 % žen) Nepravidelné příznakem např. sy spánkové
apnoe (krátká zástava dechu)
Bruxismus (skřípání zubů) Rytmické stahy žvýkacích svalů Obtěžující okolí, spícího vzbudí málokdy Hrozí poškození chrupu, konzultace se
zubním lékařem
ZSJ - pokračováníZSJ - pokračování
Somnilogie (mluvení ze spání) Častěji u dětí, běžně i u dospělých Slova či útržky vět, nelogický či nesrozumitelný
projev
Somnambulismus (lid. Náměsíčnost) Výskyt komplexního motorického chování ve spánku Epizody nejčastěji během non – REM spánku Somnambul má otevřené oči, provádí složité
pohyby, chodí, výhýbá se překážkám, somnologie, po různé dlouhé době se vrácí do postele či se uloží tam, kde je a spí dále
ZSJ - pokračováníZSJ - pokračování
Spánková opilost Stav nedokonalého probuzení, dezorientace,
zpomalená reaktivita, mluvení z cesty Při probuzení z hlubokého spánku (stadia non-
REM 3 a 4)
Spánková obrna Úplné probuzení x něk. desítek sekund svalová
atonie (úplné uvolnění, typické pro REM), nemožnost se pohnout, promluvit, pocity intenzivního strachu
Neškodný stav, zkušenost 40 – 50 % populace
Jat-lag syndrom– Při přeletu více časových pásem, směnném
provozu– Lety ze Z na V horší pro adaptaci = proti
směru „vnitřních hodin“ (ubývá hodin)- „resetování“ nucl. suprachiasmaticus
Zdroje:Zdroje:
Práško,J.;Espa-Červená,K.: Nespavost, Portál, Praha 2004
www. tigis.cz/PSYCHIAT/PSYCH202/08.htm