patří mezi cirkadiánní rytmy ? souvislost s otáčením Země kolem své osy, světlo/tma (časující p) x „vnitřní hodiny“, pacemaker - nucl. suprachiazmaticus, lidé s jeho

poškozením spí a bdí zcela nepravidelně Kromě NS ještě „jedny hodiny“ – tzv. spánkový faktor S = skupina látek, během bdění se střádá

do určité hladiny potřebné pro usnutí, ve spánku se spotřebovává Jiné humorální faktory – serotonin, melatonin (hypnogenní efekt) Cirkadiánní rytmus (cirka – zhruba, asi; die – den) – soubor vnitřních změn

organismu s 24-hodinovou periodou (i vnitřní teplota, sekrece něk. hormonů)

BDĚNÍ (VIGILITA) = stav CNS organismu, kdy tento optimálně reaguje na změny v zevním prostředí; energetické zdroje a rezervy organismu a CNS

SPÁNEK = heterogenní aktivní proces CNS se sníženou mentální i pohybovou aktivitou a reakcemi na zevní prostředí, obnova fyzických a psychických sil

BDĚNÍBDĚNÍ

Geneze - aktivita RF a limbického sy, impulzy do předního mozku

Bdění, bdělost má několik úrovní: Klidné bdění

tendence k volným asociacím, typické pro rutinní reakce a tvořivé myšlení, alfa-rytmus (20 – 40 Hz)

Aktivní bdění koncentrace a výkonnost stoupá , beta až gama-

rytmus (16 – 25 Hz)

SPÁNEKSPÁNEK 1 spánkový cyklus (90 – 120 min) = 2 fáze

non-REM (hluboký, telencephalický, delta spánek) + REM (paradoxní spánek), periodicky se střídají

4 – 5 cyklů /noc (v každém následujícím se prodlužuje REM na úkor 3. a 4. stadia NREM)

Monitorování spánku – EEG = elektroencefalogram =pomocí elektrod záznam malých el. Proudů na povrchu hlavy, aktivita korových neuronůEOG = elektrookulograf – elektrodyna spáncích+ elektrody u nosních otvorů,na bradě (dýchání), na krku (sv.tonus)

Funkční význam spánkuFunkční význam spánku

Nedostatečný spánek spánkový rebound (popř. jen rebound selektovaných fází REM, 3. a 4. NREM)

Pokusná úplná spánková deprivace smrt (jen REM, žijí 2 x déle)

1. Střádání metabolické energie (SD zvýšený příjem jídla

2. Význam pro vyšší nerv. činnost (SD snížení intelektového výkonu, fyzio. fce nenarušeny)

3. Úloha při termoregulaci – ochlazení ( t těla i mozku)4. Význam pro zrání NS a duševní zdraví (až 50% REM u

novorozenců, úloha při učení a paměti, SP REM behaviorální zhoršení)

Fáze NON-REMFáze NON-REM (SWS = (SWS = slow wave slow wave sleepsleep))

(Stadium 0 = bdělost) Stadium 1 = velmi lehký spánek, přechod bdění/spánek,

usínání; psychické uvolnění, smíšené frekvence, určitý tonus koster. Svalstva nikoli rychlé oční pohyby (platí pro celý NREM)

Stadium 2 = středně hluboký spánek, asi ½ noci u dospělých, spánková vřetena=nakupené sinusové vlny s f 10 – 14Hz, K-komplexy=vysokovoltážní bifázické vlny; lehký dotek či zvuk probuzení

Stadium 3 = hlubší než 2, theta-rytmus, delta-rytmus Stadium 4 = velmi hluboký spánek, nesnadné probuzení,

převaha delta-rytmu=pomalé vlny (0,5 – 2Hz), dech, tep, TK ( ak. symp), tělesná t, nízká aktivita neuronů, nízký metabolismus a teplota mozku, miosa (parasy)

Geneze - telenecephalon

Fáze REMFáze REM = ang. = ang. rapid eye movementsrapid eye movements

Po 1 – 4 stadiu (1 – 2 h spánku) Trvání 10 – 15 minut Sny (které si snázeji vybavujeme!), EEG aktivita podobná

záznamu bdělého stavu, beta-rytmus, hloubka spánku větší než 2, menší než delta

nepravidelný tep, TK, reakce na teplo/chlad snížená, dýchání málo odpovídá na změny konc. CO2, t a metabolismus mozku stejné či vyšší než při bdění, tonus kosterního svalstva až atonie, rychlé oční pohyby pod víčky, erekce, miosa

Následuje stadium 2, 3, 4 Převládá v pozdější spánkových cyklech, k ránu (Non-

REM dominuje na počátku spánku) Geneze – kmenové struktury, ncl. reticularis pontis

snysny NREM – méně živé, huře vybavitelné REM – delší, emociálnější Náhodná mozková aktivita Freud – neakceptovatelná přání vytěsněná do

nevědomí; skutečný význam neznámý Vyloučena stará představa trvání snů v řádu

vteřin Zážitky před a podněty během spánku

neovlivňují nezbytně obsah snů Rozlišit sen/realita až po probuzení (x lucidní

sny)

Běžně něk. probuzení (většinou z REM), nepamatujeme si

S přibývajícím věkem častější probouzení, REM kratší

U osob nad 80 se 4.s NREM téměř nevyskytuje

Průměrná doba spánku 6 – 8 h (dospělého) 2% méně než 5 h 2% více než 9 h Novorozenci až 22 h

Probuzení v REM (=závěr sp.cyklu) ~ odpočatost probuzení v NREM ~ ranní pocit nevyspalosti

U mladých dospělých osob 1.stadium NREM asi 5% 2. stadium NREM 50–60 %3. a 4. stadium 20 % fáze REM 20–25 % z celkového množství spánku

Kvalita a trvání 3 + 4 stadia NREM má rozhodující vliv na pocit odpočatosti a svěžesti po probuzení

Zvláštní spánkové jevyZvláštní spánkové jevy Hypnagogické záškuby

náhlé, spontánní, rychlé záškuby svalstva končetin, trupu či hlavy během usínání

neškodné 60 – 70 % populace

Hypnagogické pseudohalucinace nepravé halucinace (zrakové,sluchové) při přechodu z

bdění do spánku uvolnění snového automatismu člověk se vidí v jiné situaci, než je, vidí v místnosti cizí

osoby nebo předměty, slyší je mluvit, zároveň si uvědomuje, že je ve své posteli

Zvláštní spánkové jevy - pokračováníZvláštní spánkové jevy - pokračování

Ronchopatie (chrápání) Běžné a častější s postupujícím věkem (nad

60 let přes 60 % mužů a 45 % žen) Nepravidelné příznakem např. sy spánkové

apnoe (krátká zástava dechu)

Bruxismus (skřípání zubů) Rytmické stahy žvýkacích svalů Obtěžující okolí, spícího vzbudí málokdy Hrozí poškození chrupu, konzultace se

zubním lékařem

ZSJ - pokračováníZSJ - pokračování

Somnilogie (mluvení ze spání) Častěji u dětí, běžně i u dospělých Slova či útržky vět, nelogický či nesrozumitelný

projev

Somnambulismus (lid. Náměsíčnost) Výskyt komplexního motorického chování ve spánku Epizody nejčastěji během non – REM spánku Somnambul má otevřené oči, provádí složité

pohyby, chodí, výhýbá se překážkám, somnologie, po různé dlouhé době se vrácí do postele či se uloží tam, kde je a spí dále

ZSJ - pokračováníZSJ - pokračování

Spánková opilost Stav nedokonalého probuzení, dezorientace,

zpomalená reaktivita, mluvení z cesty Při probuzení z hlubokého spánku (stadia non-

REM 3 a 4)

Spánková obrna Úplné probuzení x něk. desítek sekund svalová

atonie (úplné uvolnění, typické pro REM), nemožnost se pohnout, promluvit, pocity intenzivního strachu

Neškodný stav, zkušenost 40 – 50 % populace

Jat-lag syndrom– Při přeletu více časových pásem, směnném

provozu– Lety ze Z na V horší pro adaptaci = proti

směru „vnitřních hodin“ (ubývá hodin)- „resetování“ nucl. suprachiasmaticus

Zdroje:Zdroje:

Práško,J.;Espa-Červená,K.: Nespavost, Portál, Praha 2004

www. tigis.cz/PSYCHIAT/PSYCH202/08.htm