Evropská integrace4. přednáška

1.12.2012Lukáš Vacík

AZ Smart

Literatura týkající se EU• Fiala, Pitrová – Evropská unie CDK 2003. • Konig, P., Lacina, L., Přenosil, J.:

Učebnice evropské integrace, Barrister and Principal 2007.

• Plechanovová, B: Evropská unie na počátku 21. st. reformní procesy a institucionální změna, Karolinum. 2006.

Internetové stránky• http://europa.eu/index_cs.htm• http://

ec.europa.eu/ceskarepublika/index_cs.htm• http://www.euroskop.cz/8/sekce/evropska-

unie/• http://www.euractiv.cz/• http://www.europeum.org/• http://www.iir.cz/

Teorie a procesy evropské integrace

• Základní klasifikace integrace• Teoretické uchopení• Identifikace integračních procesů• Skrze tzv.“PARADIGMA“

– Úhel pohledu– Určitý pohled na daný problém – Bere v úvahu konkrétní okolnosti

Integrační paradigmata

• Základní 2 přístupy:–NADNÁRODNÍ paradigma / přístup

XXX

–MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup

NADNÁRODNÍ paradigma / přístup

• Pouze nadnárodní autorita může stabilizovat a usměrnit zájmy jednotlivých členů

• Členové odevzdají ve prospěch centra část své suverenity

• Cíl: politické či federální unie

NADNÁRODNÍ paradigma / přístup

• FEDERALISMUS– Snaha o omezení nebezpečí plynoucích z

národních států – Odkaz na historii Evropy

• NEOFUNKCIONALISMUS– Ztráta suverenity musí být přijatelná– Snaha o zabránění konfliktům

MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup

• Nedotknutelnost suverénního postavení národních států a jejich vlád

• Důraz kladen na oblast zahraniční a bezpečnostní politiky

• Podobnost s realistickým přístupem v MV

MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup

• TEORIE VZÁJEMNÉ ZÁVISLOSTI– Existence a vznik nových vazeb mezi novými

státy• VÍCEÚROVŇOVÉ VLÁDNUTÍ

– Různé úrovně vládnutí – Lokální, regionální, národní, nadnárodní

Počátky evropské integrace• 1946 – W. Churchill

– Potřeba institucionální struktury v Evropě• 1948 – Marschallův plán

– Ekonomická podpora USA všem evropským státům postižených válkou

• 1949 – založení NATO– Organizace Severoalantické smlouvy– Podpis Washingtonské smlouvy– Snaha o zastavení rozpínání SSSR do Evropy– Integrace Německa – bezpečnostní rozměr

Počátky evropské integrace

• Založení RADY EVROPY– Stojí mimo institucionální strukturu evropské

organizace– Celo-evropská MO zabývající se otázkami

demokracie, rozvoje LP a kulturního dialogu– 1959 - vznik EVROPSKÉHO SOUDU PRO

LIDSKÁ PRÁVA (Štrasburk)

Počátky evropské integrace• Rozdělení NĚMECKA

– Vítězné mocnosti spravovaly území poraženého Německa – 4 zóny (VB, FR, USA, SSSR)

– 1948 – měnová reforma a vyhlášení SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO

– Blokáda BERLÍNA– 1949 vznik 2 rozdílných států:

• SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO (USA, VB, FRA)• Východní NĚMECKÁ DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA

(SSSR)

Motivy vedoucí k evropské integraci• Evropská integrace / soudržnost jako:

– Překonání evropského nacionalismu (hrůzná bilance válek)

– Obava ze SSSR / komunismu v Evropě– Integrace Německa – Vyvážení síly USA v poválečném uspořádání

světa– Hledání bezpečnosti v Západní Evropě

50. léta – 3 Společenství

• Klíčové období pro celou evropskou integraci

• Vznik 3 Společenství mající dopad na současnou podobu Evropské unie– ESUO– EUROATOM– EHS

Schumanův plán (1950)

• Francouzská iniciativa na společnou výrobu v oblastí uhlí a oceli

• Vznik společného trhu• Odmítání ze strany VB

ESUO (1951)

• Evropské společenství uhlí a oceli• 1951 - Podpis Pařížské smlouvy • 1952 – ratifikace smlouvy• Orgány ESUO:

– Vysoký úřad (nadnárodní)– Rada (mezivládní)– Poradní výbor– Soudní dvůr

Římské smlouvy (1957)

• Obsahují 2 smlouvy:– EUROATOM– EHS

EUROATOM

• Společný trh s nukleárním materiálem• Mírové využití• Nezávislý rozvoj nukleárního průmyslu

Evropské hospodářské společenství (EHS)

• 6 států: FRA, NEM, ITA, BENELUX• Hospodářský rozměr integrace• Vybudování společného trhu• Volný pohyb 4 základních svobod:

– Osob– Kapitálu – Zboží – Služeb

• Základní cíl: vytvoření celní unie• Vznik KOMISE• Rada ministrů – hlavní orgán

Evropské obranné společenství (EOS)

• Známé jako „Plevenův plán“ 1952 - 1954• Snaha Francie o evropskou integrace v oblasti

obrany a bezpečnosti• Snaha o integraci Německa do evropských

obranných struktur• Nakonec nevstoupila v platnost – paradoxně

neratifikovala Francie • Tuto iniciativu zastínilo NATO

Západoevropská unie (WEU)

• 1954 – Bruselská smlouva• Navázala na neúspěch Plevenova plánu

(EOS)• Iniciovala VB• Poválečné uspořádání Evropy• Bezpečnostní rozměr integrace• Paralelní působení vedle NATO

60. léta – krize Společenství

• Spor VB a Francie• Odmítnutí rozšíření• Roztříštěnost společenství• Politika prázdných křesel• Haagský summit

1. Rozšíření ES

• Též nazýváno „severním“• 1961 VB, Irsko a Dánsko požádaly o vstup

do ES• 1963 Byly odmítnuty Francií z

ekonomických důvodů (de Gaulle) • 1967 – znovu požádaly o vstup – opět

zamítnuto

Krize ES

• Komise se snažila o rozšíření svých pravomocí a pole působnosti (úspěch EHS)

• Komise si chtěla zajistit vlastní finanční prostředky

• Požadavek na většinové hlasování

Politika prázdných křesel

• Období 1965 – 1966• Francie nesouhlasila s většinovým hlasováním v

Radě ministrů• Stáhla své představitele• Zablokování všech jednání a hlasování v ES• Požadavek jednomyslného hlasování (Fra)• XXX odmítavý postoj Komise

Lucemburský kompromis (1966)

• Přistoupení na francouzský požadavek jednomyslného rozhodování

• Posílení pozice Rady (právo VETA)• Navrácení Francie do struktur ES

Slučovací smlouva (1967)• Sloučení 3 samostatných společenství (ESUO,

EUROATOM a EHS) do jednoho Společenství• Zavedení pouze jedněch společných institucionálních

orgánů – Komise – Rada– Shromáždění– Soudní dvůr

• Vznik EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (ES)

Haagský summit (1969)• Naplnění cílů zakládajících smluv ES• Naplnění celní unie• Heslo:

– Dokončení (vnitřního trhu) – Prohloubení (integrace) – Rozšíření (ES)

• Francouzským prezidentem se stává G.Pompidou (střídá Ch. de Gaulla) – změna francouzské politiky

70. léta – období reforem

• Wernerův plán• Davignonova zpráva• Severní rozšíření• Vznik Evropské rady• Volby do Evropského parlamentu

1. Rozšíření ES (Severní) 1973

• Po 2 předchozích neúspěšných pokusech (1963,1967) Velká Británie, Irsko a Dánsko vstupuje do ES

• Norsko nevstupuje (občané v referendu zamítli vstup do ES)

• Období výrazné ekonomické recese ve VB – „britský problém“

Wernerův plán

• Týkající se měnové spolupráce• Předpoklad do budoucna na vytvoření

měnové unie• Nebyl nakonec přijat

Davignonova zpráva

• Týkala se společné koordinace v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky

• „Evropská politická spolupráce“– Mezivládní charakter– Setkávání MZV

Vznik Evropské rady 1974

• Setkávání nejvyšších představitelů členských zemí ES (prezidenti, premiéři)

• Poprvé navrženo na summitu v Paříži 1972• Institucionalizováno na summitu v Paříži 1974• Oficiální vznik nejvyššího institucionálního

orgánu ES / EU – „EVROPSKÉ RADY“

Volby do Evropského parlamentu

• 1979 - První přímé volby do Evropského parlamentu

• Následně každých 5 let vždy v červnu (1984, 1989, 1994, 1999, 2004, 2009, 2014)

• Před r. 1979 – zastávali funkci euro-poslanců poslanci národních parlamentů – dualita funkcí

80. léta – směrem k unii• Spinelliho iniciativa• 2. rozšíření ES• Britský problém• Dohoda z Fontainebleau• Delorsova Komise• Bílá kniha o vnitřním trhu• Schengenská dohoda• Jednotný evropský akt• 3. rozšíření ES• Delorsova zpráva

Spinelliho iniciativa

• Iniciativa z Evropského parlamentu• Snaha o vytvoření federalistické evropské

vlády – Komise• Návrh Evropské unie – politická unie na

federalistickém modelu

2. rozšíření ES

• 1981• „jižní“ rozšíření• Rozšíření ES o Řecko• Ekonomická slabost • Nutnost politické stability (do 60. let

diktatura)• Konflikt s Tureckem

Britský problém

• Neadekvátní příspěvky VB do evropského společného rozpočtu

• Problém s přijité podmínek společné zemědělské politiky

• M.Thatcherová – nesouhlas a bojkot těchto požadavků

Dohoda z Fontainebleau (1984)

• Revize britských požadavků v otázce platební bilance do rozpočtu VB

• Zvýšení příjmové části ES rozpočtu → vrácení části VB příspěvku zpět

Delorsova Komise

• Posílení nadnárodního rozměru ES• Další integrace – Hospodářská a

měnová unie (HMU)– Naplnění 4 základních ES svobod– Posílení pozice Komise v institucionálních

procesech

Bílá kniha o vnitřním trhu (1985)

• Hlavní cíl: vybodování vnitřního trhu• Seznam omezeních a překážek k volnému

pohybu 4 základních svobod • Stanovení termínu k dokončení vnitřního

trhu: 1993

Schengenská dohoda

• Mezivládní dohoda Německa, Francie, BENELUXu ke zjednodušení hraničních kontrol – později k úplnému odstranění

• Naopak posílení kontrol na vnějších hranicích ES

Jednotný evropský akt (JEA)

• Podepsán 1985 – platí 1986• Potřeba institucionálních reforem• Snaha o omezení národních zájmů

členských států a posílení Komise

3. rozšíření ES (1987)

• Rozšíření ES o Španělsko a Portugalsko• Opět „jižní“ rozšíření• Ekonomická i politická stabilizace regionů • Důraz kladen na zemědělství v daných

státech – potřeba restrukturalizace společné zemědělské politiky

Delorsova zpráva

• Téma Hospodářské měnové unie• Postupné zavedení společné měny• 3 stádia

90. léta – vznik EU

• Maastrichtská smlouva• 4. rozšíření EU • Amsterodamská smlouva• Příprava 5. rozšíření EU• Kodaňská kritéria

Maastrichtská smlouva (1993)

• Podepsána 1992 – ratifikována 1993• „Smlouva o EU“• Vychází z mezivládní konference 1990

– Dokončení společného trhu– Politická jednota ES

• Použití pojmu „EU“• Lucemburský návrh – model chrámu (nadnárodní

charakter EU)– 1.pilíř – všechna ES, HMU a společný trh (nadnárodní)– 2.pilíř – SZBP (mezivládní)– 3.pilíř – vnitro + justice (mezivládní)

Maastrichtská smlouva (1993)• Občanství EU

– Federalistický model– Doplňuje národní občanství (nenahrazuje ho)

• Nově nástroje 2. a 3. pilíře• Institucionální reforma

– Princip subsidiaritysubsidiarity – přenesení EU pravomocí na co nejnižší úroveň rozhodování

– Princip spolurozhodování pro EP v rámci legislativního procesu

4. rozšíření EU (1995)

• Označeno za „severské“• Rozšíření EU o Švédsko, Finsko,

Rakousko• Norsko v referendu odmítlo• Bezproblémové a rychlé rozšíření • Ekonomicky i politicky vyspělé regiony

Amsterodamská smlouva (1999)

• Podepsána 1997 – ratifikována 1999• Revize předchozích smluvních textů• Část 3. pilíře přenesena do 1. pilíře• Více-rychlostní integrace• Mechanismus konstruktivní absence v Radě

(2.pilíř)• Reforma evropského občanství – všechny

úřední jazyky EU

Příprava 5. rozšíření EU

• Založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD)

• Zřízení finančního nástroje Pomoc při hospodářské obnově Polska a Maďarska (PHARE)

• Podpis asociačních dohod• Summit v Madridu (1995)

– Strategie rozšíření EU o země SVE

Kodaňská kritéria (1993)

• Dokument „Směrem k užší spolupráci se zeměmi SVE“

• Přístupová kritéria do EU:– Demokratická – politická rovina– Fungující tržní hospodářství– Plnění cílů hospodářské, politické a měnové

unie

Agenda 2000 (1997)

• Zpráva Komise o připravenosti zemí SVE na integraci do EU

• Doporučení otevření vstupních rozhovorů s ČR, Maďarskem, Polskem, Slovinskem a Estonskem

• Vznik Lucemburské a Helsinské přístupové skupiny

Smlouva z Nice (2001)

• Podepsána 2001 – ratifikována 2003• Reviduje Maastrichskou smlouvu a

smlouvy a ES• Zaniká ESUO• Příprava EU na 5. rozšíření o 10 nových

států

5. Rozšíření EU (2004)

• „východní“ rozšíření• Největší rozšíření• Rozšíření EU o 10 zemí ze SVE:

– ČR, Polsko, Slovensko Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Kypr, Malta

Smlouva o ústavě pro Evropu (2005)

• „Ústavní smlouva“• Podepsána 2004• NERATIFIKOVÁNA (odmítla Francie a

Nizozemí)• Nikdy nevstoupila v platnost• Snaha o vytvoření nového základního

dokumentu EU• Nahrazení složitých smluvních struktur jedním

dokumentem

6. rozšíření EU

• 2007• Rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko• Nesplnily kodaňská kritéria pro rozšíření

2004

Lisabonská smlouva (2009)

• Podepsána 2007 – ratifikována 2009• Vychází z Ústavní smlouvy• Neruší základní smlouvy EU – pouze je

novelizuje• Obsahuje:

– Smlouvu o Evropské unii– Smlouvu o fungování Evropské unie

• EU nahrazuje ES a je jejich nástupkyní

7. Rozšíření EU

• Budoucí rozšíření• 1.7. 2013• Chorvatsko vstoupí do EU• Dnes kandidátský status

Evropský hospodářský a sociální výbor

• Má 344 členů• Členy navrhují vlády jednotlivých členských států - jmenuje je Rada Evropské unie • Funkční období 5 let (možnost znovu-jmenování)• Členové ECOSOCu nejsou za svou činnost placeni• Členové se dělí do 3 skupin:

– zaměstnavatelé – zaměstnanci – různé zájmové skupiny (zemědělci, spotřebitelé atd.)

• Počet členů reprezentujících jednotlivé státy závisí na počtu jejich obyvatel:– Francie, Itálie, Německo, Spojené království Velké Británie a Severního Irska –

24 členů – Polsko, Španělsko – 21 členů – Rumunsko – 15 členů – Belgie, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko,

Rakousko, Řecko, Švédsko – 12 členů – Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Slovensko – 9 členů – Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko – 7 členů – Kypr, Lucembursko – 6 členů – Malta – 5 členů

Evropský hospodářský a sociální výbor

• Úkoly a funkce ECOSOCu:– zřízen jako fórum - projednávání záležitosti týkající se

jednotného trhu– umožňuje evropským zájmovým skupinám (např.

odborovým svazům, zaměstnavatelům nebo zemědělcům) vyjadřovat se oficiálně k legislativním návrhům EU

– Ročně vydá v průměru 170 poradních dokumentů a stanovisek

– Všechna stanoviska jsou předávána rozhodovacím orgánům EU - poté zveřejňována v Úředním věstníku EU

Výbor regionů

• Výbor regionů je poradním orgánem• reprezentuje regionální a místní

samosprávné celky v Evropské unii

Výbor regionů• Sídlo – Brusel• 344 členů

– stejný počet náhradníků• Členy a náhradníky jmenuje Rada na návrhy států EU • Funkční období 5 let• Státy vybírají své zástupce dle vlastního uvážení

– Delegace jednotlivých států však musejí odrážet politické, zeměpisné a regionální/místní rozložení v daném státě

• Členové mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku nebo jsou ve svém regionu významnými činiteli

Výbor regionů• Struktura:

– pořádá 5 plenárních zasedání ročně - přijímána stanoviska.– Výbor je rozdělen do 6 komisí:

• územní soudržnost • hospodářská a sociální politika • vzdělávání, mládež, kultura a výzkum • životní prostředí, změna klimatu a energetika • občanství, správa, institucionální a vnější věci • přírodní zdroje

• Výbor také přijímá usnesení k nejdůležitějším politickým otázkám• Ve Výboru regionů jsou zastoupena 4 politická uskupení

odpovídající hlavním politickým směrům v EP:• Evropská lidová strana • Strana evropských socialistů• Aliance liberálů a demokratů pro Evropu • Unie pro Evropu národů – Evropská aliance

• Lisabonská smlouva posiluje úlohu Výboru regionů

Evropská centrální banka (ECB)

• Spravuje euro (jednotnou měnu EU)• Udržuje cenovou stabilitu v EU• odpovídá za utváření a realizaci

hospodářské a měnové politiky EU

Evropská centrální banka

• Sídlí ve Frankfurtu na Mohanem • Je jedním z orgánů Evropské unie• ECB pracuje s centrálními bankami všech 27

členských států EU• Společně tvoří tzv. „Evropský systém

centrálních bank (ESCB)“• Rovněž rozvíjí úzkou spolupráci mezi

centrálními bankami států tzv. eurozóny– 17 členských států EU, jež přijaly euro.– Spolupráce této menší a těsnější skupiny bank je

označována termínem Eurosystém

Evropská centrální banka• Evropská centrální banka (ECB) je jedním z orgánů Evropské unie• Obecným účelem ECB je:

– pečovat o cenovou stabilitu (tj. udržovat inflaci na nízké úrovni), zejména v zemích, které používají euro

– udržovat stabilitu finančního systému – zajišťovat řádný dohled nad finančními trhy a institucemi

• Mezi hlavní úkoly ECB patří:• stanovovat hlavní úrokové sazby platné v eurozóně a kontrolovat

množství peněz v oběhu • spravovat devizové rezervy eurozóny a nakupovat nebo prodávat

měny, pokud je to nutné pro udržení stability směnných kurzů • pomáhat náležitému dohledu orgánů členským států nad finančními

trhy a institucemi a pomáhat bezproblémovému fungování platebního styku

• povolovat centrálním bankám v zemích eurozóny vydávat eurobankovky

• sledovat vývoj cen a hodnotit jeho možná rizika pro cenovou stabilitu

Evropská centrální banka

• ECB je zcela nezávislým orgánem• Ani ECB ani národní centrální banky

Eurosystému ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nemůže žádat ani přijímat pokyny od žádného jiného orgánu

• Tuto zásadu jsou povinny dodržovat všechny orgány EU a vlády členských států

Evropská investiční banka (EIB)

• EIB vlastní všech 27 členských států EU• Banka si půjčuje peníze na kapitálových

trzích a poskytuje nízkoúročené úvěry na projekty, jejichž cílem je zvýšit kvalitu infrastruktury, energetických dodávek nebo životního prostředí nejen v EU, ale i v sousedních a rozvojových zemích

Evropská investiční banka• EIB podporuje projekty v zemích EU• investuje v budoucích členských státech a

partnerských zemích• Peníze si spíše půjčuje na kapitálových trzích,

než aby čerpala z rozpočtu EU• finanční prostředky jsou pak půjčovány za

výhodných podmínek na projekty sledující politické cíle EU.

• EIB je nezisková banka a úvěry poskytuje za téměř nulovou úrokovou sazbu

Agentury EUAgentury a decentralizované organizace EU lze rozdělit do

několika kategorií:• Decentralizované agentury a organizace

– Více než 30 agentur– Hrají důležitou roli při realizaci politik EU– Zejména úkoly technické, vědecké, provozní či regulační povahy – Např. FRONTEX, EDA

• EURATOM – agentury a ostatní orgány– Vytvořeny pro pomoc plnit cíle stanovené Smlouvou o založení

Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM)– Např. EURATOM

• Výkonné agentury – Jsou pověřené některými úkoly při správě jednoho nebo více

programů Unie– Zřizují se na dobu určitou a nacházejí se v Bruselu nebo

Lucemburku, kde sídlí i Komise– Např. TEN-T