Evropská integrace
description
Transcript of Evropská integrace
Evropská integrace4. přednáška
1.12.2012Lukáš Vacík
AZ Smart
Literatura týkající se EU• Fiala, Pitrová – Evropská unie CDK 2003. • Konig, P., Lacina, L., Přenosil, J.:
Učebnice evropské integrace, Barrister and Principal 2007.
• Plechanovová, B: Evropská unie na počátku 21. st. reformní procesy a institucionální změna, Karolinum. 2006.
Internetové stránky• http://europa.eu/index_cs.htm• http://
ec.europa.eu/ceskarepublika/index_cs.htm• http://www.euroskop.cz/8/sekce/evropska-
unie/• http://www.euractiv.cz/• http://www.europeum.org/• http://www.iir.cz/
Teorie a procesy evropské integrace
• Základní klasifikace integrace• Teoretické uchopení• Identifikace integračních procesů• Skrze tzv.“PARADIGMA“
– Úhel pohledu– Určitý pohled na daný problém – Bere v úvahu konkrétní okolnosti
Integrační paradigmata
• Základní 2 přístupy:–NADNÁRODNÍ paradigma / přístup
XXX
–MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup
NADNÁRODNÍ paradigma / přístup
• Pouze nadnárodní autorita může stabilizovat a usměrnit zájmy jednotlivých členů
• Členové odevzdají ve prospěch centra část své suverenity
• Cíl: politické či federální unie
NADNÁRODNÍ paradigma / přístup
• FEDERALISMUS– Snaha o omezení nebezpečí plynoucích z
národních států – Odkaz na historii Evropy
• NEOFUNKCIONALISMUS– Ztráta suverenity musí být přijatelná– Snaha o zabránění konfliktům
MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup
• Nedotknutelnost suverénního postavení národních států a jejich vlád
• Důraz kladen na oblast zahraniční a bezpečnostní politiky
• Podobnost s realistickým přístupem v MV
MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup
• TEORIE VZÁJEMNÉ ZÁVISLOSTI– Existence a vznik nových vazeb mezi novými
státy• VÍCEÚROVŇOVÉ VLÁDNUTÍ
– Různé úrovně vládnutí – Lokální, regionální, národní, nadnárodní
Počátky evropské integrace• 1946 – W. Churchill
– Potřeba institucionální struktury v Evropě• 1948 – Marschallův plán
– Ekonomická podpora USA všem evropským státům postižených válkou
• 1949 – založení NATO– Organizace Severoalantické smlouvy– Podpis Washingtonské smlouvy– Snaha o zastavení rozpínání SSSR do Evropy– Integrace Německa – bezpečnostní rozměr
Počátky evropské integrace
• Založení RADY EVROPY– Stojí mimo institucionální strukturu evropské
organizace– Celo-evropská MO zabývající se otázkami
demokracie, rozvoje LP a kulturního dialogu– 1959 - vznik EVROPSKÉHO SOUDU PRO
LIDSKÁ PRÁVA (Štrasburk)
Počátky evropské integrace• Rozdělení NĚMECKA
– Vítězné mocnosti spravovaly území poraženého Německa – 4 zóny (VB, FR, USA, SSSR)
– 1948 – měnová reforma a vyhlášení SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO
– Blokáda BERLÍNA– 1949 vznik 2 rozdílných států:
• SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO (USA, VB, FRA)• Východní NĚMECKÁ DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA
(SSSR)
Motivy vedoucí k evropské integraci• Evropská integrace / soudržnost jako:
– Překonání evropského nacionalismu (hrůzná bilance válek)
– Obava ze SSSR / komunismu v Evropě– Integrace Německa – Vyvážení síly USA v poválečném uspořádání
světa– Hledání bezpečnosti v Západní Evropě
50. léta – 3 Společenství
• Klíčové období pro celou evropskou integraci
• Vznik 3 Společenství mající dopad na současnou podobu Evropské unie– ESUO– EUROATOM– EHS
Schumanův plán (1950)
• Francouzská iniciativa na společnou výrobu v oblastí uhlí a oceli
• Vznik společného trhu• Odmítání ze strany VB
ESUO (1951)
• Evropské společenství uhlí a oceli• 1951 - Podpis Pařížské smlouvy • 1952 – ratifikace smlouvy• Orgány ESUO:
– Vysoký úřad (nadnárodní)– Rada (mezivládní)– Poradní výbor– Soudní dvůr
Římské smlouvy (1957)
• Obsahují 2 smlouvy:– EUROATOM– EHS
EUROATOM
• Společný trh s nukleárním materiálem• Mírové využití• Nezávislý rozvoj nukleárního průmyslu
Evropské hospodářské společenství (EHS)
• 6 států: FRA, NEM, ITA, BENELUX• Hospodářský rozměr integrace• Vybudování společného trhu• Volný pohyb 4 základních svobod:
– Osob– Kapitálu – Zboží – Služeb
• Základní cíl: vytvoření celní unie• Vznik KOMISE• Rada ministrů – hlavní orgán
Evropské obranné společenství (EOS)
• Známé jako „Plevenův plán“ 1952 - 1954• Snaha Francie o evropskou integrace v oblasti
obrany a bezpečnosti• Snaha o integraci Německa do evropských
obranných struktur• Nakonec nevstoupila v platnost – paradoxně
neratifikovala Francie • Tuto iniciativu zastínilo NATO
Západoevropská unie (WEU)
• 1954 – Bruselská smlouva• Navázala na neúspěch Plevenova plánu
(EOS)• Iniciovala VB• Poválečné uspořádání Evropy• Bezpečnostní rozměr integrace• Paralelní působení vedle NATO
60. léta – krize Společenství
• Spor VB a Francie• Odmítnutí rozšíření• Roztříštěnost společenství• Politika prázdných křesel• Haagský summit
1. Rozšíření ES
• Též nazýváno „severním“• 1961 VB, Irsko a Dánsko požádaly o vstup
do ES• 1963 Byly odmítnuty Francií z
ekonomických důvodů (de Gaulle) • 1967 – znovu požádaly o vstup – opět
zamítnuto
Krize ES
• Komise se snažila o rozšíření svých pravomocí a pole působnosti (úspěch EHS)
• Komise si chtěla zajistit vlastní finanční prostředky
• Požadavek na většinové hlasování
Politika prázdných křesel
• Období 1965 – 1966• Francie nesouhlasila s většinovým hlasováním v
Radě ministrů• Stáhla své představitele• Zablokování všech jednání a hlasování v ES• Požadavek jednomyslného hlasování (Fra)• XXX odmítavý postoj Komise
Lucemburský kompromis (1966)
• Přistoupení na francouzský požadavek jednomyslného rozhodování
• Posílení pozice Rady (právo VETA)• Navrácení Francie do struktur ES
Slučovací smlouva (1967)• Sloučení 3 samostatných společenství (ESUO,
EUROATOM a EHS) do jednoho Společenství• Zavedení pouze jedněch společných institucionálních
orgánů – Komise – Rada– Shromáždění– Soudní dvůr
• Vznik EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (ES)
Haagský summit (1969)• Naplnění cílů zakládajících smluv ES• Naplnění celní unie• Heslo:
– Dokončení (vnitřního trhu) – Prohloubení (integrace) – Rozšíření (ES)
• Francouzským prezidentem se stává G.Pompidou (střídá Ch. de Gaulla) – změna francouzské politiky
70. léta – období reforem
• Wernerův plán• Davignonova zpráva• Severní rozšíření• Vznik Evropské rady• Volby do Evropského parlamentu
1. Rozšíření ES (Severní) 1973
• Po 2 předchozích neúspěšných pokusech (1963,1967) Velká Británie, Irsko a Dánsko vstupuje do ES
• Norsko nevstupuje (občané v referendu zamítli vstup do ES)
• Období výrazné ekonomické recese ve VB – „britský problém“
Wernerův plán
• Týkající se měnové spolupráce• Předpoklad do budoucna na vytvoření
měnové unie• Nebyl nakonec přijat
Davignonova zpráva
• Týkala se společné koordinace v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky
• „Evropská politická spolupráce“– Mezivládní charakter– Setkávání MZV
Vznik Evropské rady 1974
• Setkávání nejvyšších představitelů členských zemí ES (prezidenti, premiéři)
• Poprvé navrženo na summitu v Paříži 1972• Institucionalizováno na summitu v Paříži 1974• Oficiální vznik nejvyššího institucionálního
orgánu ES / EU – „EVROPSKÉ RADY“
Volby do Evropského parlamentu
• 1979 - První přímé volby do Evropského parlamentu
• Následně každých 5 let vždy v červnu (1984, 1989, 1994, 1999, 2004, 2009, 2014)
• Před r. 1979 – zastávali funkci euro-poslanců poslanci národních parlamentů – dualita funkcí
80. léta – směrem k unii• Spinelliho iniciativa• 2. rozšíření ES• Britský problém• Dohoda z Fontainebleau• Delorsova Komise• Bílá kniha o vnitřním trhu• Schengenská dohoda• Jednotný evropský akt• 3. rozšíření ES• Delorsova zpráva
Spinelliho iniciativa
• Iniciativa z Evropského parlamentu• Snaha o vytvoření federalistické evropské
vlády – Komise• Návrh Evropské unie – politická unie na
federalistickém modelu
2. rozšíření ES
• 1981• „jižní“ rozšíření• Rozšíření ES o Řecko• Ekonomická slabost • Nutnost politické stability (do 60. let
diktatura)• Konflikt s Tureckem
Britský problém
• Neadekvátní příspěvky VB do evropského společného rozpočtu
• Problém s přijité podmínek společné zemědělské politiky
• M.Thatcherová – nesouhlas a bojkot těchto požadavků
Dohoda z Fontainebleau (1984)
• Revize britských požadavků v otázce platební bilance do rozpočtu VB
• Zvýšení příjmové části ES rozpočtu → vrácení části VB příspěvku zpět
Delorsova Komise
• Posílení nadnárodního rozměru ES• Další integrace – Hospodářská a
měnová unie (HMU)– Naplnění 4 základních ES svobod– Posílení pozice Komise v institucionálních
procesech
Bílá kniha o vnitřním trhu (1985)
• Hlavní cíl: vybodování vnitřního trhu• Seznam omezeních a překážek k volnému
pohybu 4 základních svobod • Stanovení termínu k dokončení vnitřního
trhu: 1993
Schengenská dohoda
• Mezivládní dohoda Německa, Francie, BENELUXu ke zjednodušení hraničních kontrol – později k úplnému odstranění
• Naopak posílení kontrol na vnějších hranicích ES
Jednotný evropský akt (JEA)
• Podepsán 1985 – platí 1986• Potřeba institucionálních reforem• Snaha o omezení národních zájmů
členských států a posílení Komise
3. rozšíření ES (1987)
• Rozšíření ES o Španělsko a Portugalsko• Opět „jižní“ rozšíření• Ekonomická i politická stabilizace regionů • Důraz kladen na zemědělství v daných
státech – potřeba restrukturalizace společné zemědělské politiky
Delorsova zpráva
• Téma Hospodářské měnové unie• Postupné zavedení společné měny• 3 stádia
90. léta – vznik EU
• Maastrichtská smlouva• 4. rozšíření EU • Amsterodamská smlouva• Příprava 5. rozšíření EU• Kodaňská kritéria
Maastrichtská smlouva (1993)
• Podepsána 1992 – ratifikována 1993• „Smlouva o EU“• Vychází z mezivládní konference 1990
– Dokončení společného trhu– Politická jednota ES
• Použití pojmu „EU“• Lucemburský návrh – model chrámu (nadnárodní
charakter EU)– 1.pilíř – všechna ES, HMU a společný trh (nadnárodní)– 2.pilíř – SZBP (mezivládní)– 3.pilíř – vnitro + justice (mezivládní)
Maastrichtská smlouva (1993)• Občanství EU
– Federalistický model– Doplňuje národní občanství (nenahrazuje ho)
• Nově nástroje 2. a 3. pilíře• Institucionální reforma
– Princip subsidiaritysubsidiarity – přenesení EU pravomocí na co nejnižší úroveň rozhodování
– Princip spolurozhodování pro EP v rámci legislativního procesu
4. rozšíření EU (1995)
• Označeno za „severské“• Rozšíření EU o Švédsko, Finsko,
Rakousko• Norsko v referendu odmítlo• Bezproblémové a rychlé rozšíření • Ekonomicky i politicky vyspělé regiony
Amsterodamská smlouva (1999)
• Podepsána 1997 – ratifikována 1999• Revize předchozích smluvních textů• Část 3. pilíře přenesena do 1. pilíře• Více-rychlostní integrace• Mechanismus konstruktivní absence v Radě
(2.pilíř)• Reforma evropského občanství – všechny
úřední jazyky EU
Příprava 5. rozšíření EU
• Založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD)
• Zřízení finančního nástroje Pomoc při hospodářské obnově Polska a Maďarska (PHARE)
• Podpis asociačních dohod• Summit v Madridu (1995)
– Strategie rozšíření EU o země SVE
Kodaňská kritéria (1993)
• Dokument „Směrem k užší spolupráci se zeměmi SVE“
• Přístupová kritéria do EU:– Demokratická – politická rovina– Fungující tržní hospodářství– Plnění cílů hospodářské, politické a měnové
unie
Agenda 2000 (1997)
• Zpráva Komise o připravenosti zemí SVE na integraci do EU
• Doporučení otevření vstupních rozhovorů s ČR, Maďarskem, Polskem, Slovinskem a Estonskem
• Vznik Lucemburské a Helsinské přístupové skupiny
Smlouva z Nice (2001)
• Podepsána 2001 – ratifikována 2003• Reviduje Maastrichskou smlouvu a
smlouvy a ES• Zaniká ESUO• Příprava EU na 5. rozšíření o 10 nových
států
5. Rozšíření EU (2004)
• „východní“ rozšíření• Největší rozšíření• Rozšíření EU o 10 zemí ze SVE:
– ČR, Polsko, Slovensko Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Kypr, Malta
Smlouva o ústavě pro Evropu (2005)
• „Ústavní smlouva“• Podepsána 2004• NERATIFIKOVÁNA (odmítla Francie a
Nizozemí)• Nikdy nevstoupila v platnost• Snaha o vytvoření nového základního
dokumentu EU• Nahrazení složitých smluvních struktur jedním
dokumentem
6. rozšíření EU
• 2007• Rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko• Nesplnily kodaňská kritéria pro rozšíření
2004
Lisabonská smlouva (2009)
• Podepsána 2007 – ratifikována 2009• Vychází z Ústavní smlouvy• Neruší základní smlouvy EU – pouze je
novelizuje• Obsahuje:
– Smlouvu o Evropské unii– Smlouvu o fungování Evropské unie
• EU nahrazuje ES a je jejich nástupkyní
7. Rozšíření EU
• Budoucí rozšíření• 1.7. 2013• Chorvatsko vstoupí do EU• Dnes kandidátský status
Evropský hospodářský a sociální výbor
• Má 344 členů• Členy navrhují vlády jednotlivých členských států - jmenuje je Rada Evropské unie • Funkční období 5 let (možnost znovu-jmenování)• Členové ECOSOCu nejsou za svou činnost placeni• Členové se dělí do 3 skupin:
– zaměstnavatelé – zaměstnanci – různé zájmové skupiny (zemědělci, spotřebitelé atd.)
• Počet členů reprezentujících jednotlivé státy závisí na počtu jejich obyvatel:– Francie, Itálie, Německo, Spojené království Velké Británie a Severního Irska –
24 členů – Polsko, Španělsko – 21 členů – Rumunsko – 15 členů – Belgie, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko,
Rakousko, Řecko, Švédsko – 12 členů – Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Slovensko – 9 členů – Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko – 7 členů – Kypr, Lucembursko – 6 členů – Malta – 5 členů
Evropský hospodářský a sociální výbor
• Úkoly a funkce ECOSOCu:– zřízen jako fórum - projednávání záležitosti týkající se
jednotného trhu– umožňuje evropským zájmovým skupinám (např.
odborovým svazům, zaměstnavatelům nebo zemědělcům) vyjadřovat se oficiálně k legislativním návrhům EU
– Ročně vydá v průměru 170 poradních dokumentů a stanovisek
– Všechna stanoviska jsou předávána rozhodovacím orgánům EU - poté zveřejňována v Úředním věstníku EU
Výbor regionů
• Výbor regionů je poradním orgánem• reprezentuje regionální a místní
samosprávné celky v Evropské unii
Výbor regionů• Sídlo – Brusel• 344 členů
– stejný počet náhradníků• Členy a náhradníky jmenuje Rada na návrhy států EU • Funkční období 5 let• Státy vybírají své zástupce dle vlastního uvážení
– Delegace jednotlivých států však musejí odrážet politické, zeměpisné a regionální/místní rozložení v daném státě
• Členové mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku nebo jsou ve svém regionu významnými činiteli
Výbor regionů• Struktura:
– pořádá 5 plenárních zasedání ročně - přijímána stanoviska.– Výbor je rozdělen do 6 komisí:
• územní soudržnost • hospodářská a sociální politika • vzdělávání, mládež, kultura a výzkum • životní prostředí, změna klimatu a energetika • občanství, správa, institucionální a vnější věci • přírodní zdroje
• Výbor také přijímá usnesení k nejdůležitějším politickým otázkám• Ve Výboru regionů jsou zastoupena 4 politická uskupení
odpovídající hlavním politickým směrům v EP:• Evropská lidová strana • Strana evropských socialistů• Aliance liberálů a demokratů pro Evropu • Unie pro Evropu národů – Evropská aliance
• Lisabonská smlouva posiluje úlohu Výboru regionů
Evropská centrální banka (ECB)
• Spravuje euro (jednotnou měnu EU)• Udržuje cenovou stabilitu v EU• odpovídá za utváření a realizaci
hospodářské a měnové politiky EU
Evropská centrální banka
• Sídlí ve Frankfurtu na Mohanem • Je jedním z orgánů Evropské unie• ECB pracuje s centrálními bankami všech 27
členských států EU• Společně tvoří tzv. „Evropský systém
centrálních bank (ESCB)“• Rovněž rozvíjí úzkou spolupráci mezi
centrálními bankami států tzv. eurozóny– 17 členských států EU, jež přijaly euro.– Spolupráce této menší a těsnější skupiny bank je
označována termínem Eurosystém
Evropská centrální banka• Evropská centrální banka (ECB) je jedním z orgánů Evropské unie• Obecným účelem ECB je:
– pečovat o cenovou stabilitu (tj. udržovat inflaci na nízké úrovni), zejména v zemích, které používají euro
– udržovat stabilitu finančního systému – zajišťovat řádný dohled nad finančními trhy a institucemi
• Mezi hlavní úkoly ECB patří:• stanovovat hlavní úrokové sazby platné v eurozóně a kontrolovat
množství peněz v oběhu • spravovat devizové rezervy eurozóny a nakupovat nebo prodávat
měny, pokud je to nutné pro udržení stability směnných kurzů • pomáhat náležitému dohledu orgánů členským států nad finančními
trhy a institucemi a pomáhat bezproblémovému fungování platebního styku
• povolovat centrálním bankám v zemích eurozóny vydávat eurobankovky
• sledovat vývoj cen a hodnotit jeho možná rizika pro cenovou stabilitu
Evropská centrální banka
• ECB je zcela nezávislým orgánem• Ani ECB ani národní centrální banky
Eurosystému ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nemůže žádat ani přijímat pokyny od žádného jiného orgánu
• Tuto zásadu jsou povinny dodržovat všechny orgány EU a vlády členských států
Evropská investiční banka (EIB)
• EIB vlastní všech 27 členských států EU• Banka si půjčuje peníze na kapitálových
trzích a poskytuje nízkoúročené úvěry na projekty, jejichž cílem je zvýšit kvalitu infrastruktury, energetických dodávek nebo životního prostředí nejen v EU, ale i v sousedních a rozvojových zemích
Evropská investiční banka• EIB podporuje projekty v zemích EU• investuje v budoucích členských státech a
partnerských zemích• Peníze si spíše půjčuje na kapitálových trzích,
než aby čerpala z rozpočtu EU• finanční prostředky jsou pak půjčovány za
výhodných podmínek na projekty sledující politické cíle EU.
• EIB je nezisková banka a úvěry poskytuje za téměř nulovou úrokovou sazbu
Agentury EUAgentury a decentralizované organizace EU lze rozdělit do
několika kategorií:• Decentralizované agentury a organizace
– Více než 30 agentur– Hrají důležitou roli při realizaci politik EU– Zejména úkoly technické, vědecké, provozní či regulační povahy – Např. FRONTEX, EDA
• EURATOM – agentury a ostatní orgány– Vytvořeny pro pomoc plnit cíle stanovené Smlouvou o založení
Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM)– Např. EURATOM
• Výkonné agentury – Jsou pověřené některými úkoly při správě jednoho nebo více
programů Unie– Zřizují se na dobu určitou a nacházejí se v Bruselu nebo
Lucemburku, kde sídlí i Komise– Např. TEN-T