11.11.2013
1
Základy biologie a
etologie ryb
Ryba - morfologie Končetiny
Ploutve – párové a nepárové.
Různé modifikace nebo i absence (úhoř, hlavačka).
Ploutevní paprsky jsou dermálního (kožního) původu.
Postavení ploutví MODIFIKACE
Kde ryby žijí?
Vysokohorské potoky (např. v Tibetu),
Hluboké oceány (v hloubce kolem 9 000 m – 11 000 m).
Důležitá podmínka pro výskyt ryb –
teplota prostředí: dolní hranice: 0 až -2 stupně C,
horní hranice: cca 52 stupňů C.
Výskyt ryb v různých biotopech
Některé druhy se přizpůsobily i extrémním podmínkám
Např. v některých teplých pramenech žijí ryby rodů Poecilia a Lucania (teplota vody 52 °C). U druhu Dallia pectoralis se udává, že pravidelně zamrzá v kalužích tundry Čukotského poloostrova a Aljašky. Po rozmrznutí vody zase ožívá.
11.11.2013
2
Ryby podzemních vod (kavernikolní) mají redukované zrakové orgány nebo jsou zcela bez očí, dochází u nich k redukci pigmentace. Silný je vývoj hmatových orgánů. Hlubinné ryby – mívají bizarní tvar (velká hlava, vystouplé velké oči, často světélkující orgány). Vedou zvláštní způsob života. Faktory ovlivňující prostředí ryb
Teplota vody obsah kyslíku Hustota Tlak hloubka a světlo koncentrace rozpuštěných solí (konduktivita).
Kožní soustava
Povrch těla
pokožka (epidermis), pod ní trojvrstevná škára (cutis). Hojnost
kožních žláz uvolňujících sliz – glykoprotein mucin.
Na rozhraní pokožky a škáry pigmentové buňky (chromatofory).
Ty jsou spojeny s nervovou soustavou.
Z kožních žláz je třeba zmínit i jedové žlázy u některých ryb (u
nás např. sumeček americký).
TYPY ŠUPIN Cosmoidní – bahnící, vymřelé druhy
Ganoidní – bichiři, veslonosi
Plakoidní
paryby
Cykloidní – cypriniformes Ktenoidní - perciformes
Kostra
kostra většinou osifikovaná. Dělí se na kostru hlavy, trupu a přívěsné kostry končetin. Obratle jsou amphicoelní (dvojvyduté)
11.11.2013
3
Svalová soustava Nervová soustava –
ryby mají 10 párů nervů Přední mozek – čichové
laloky,
Střední mozek – je největší zrak, pohyb, udržování rovnováhy a regulace svalového napětí,
Mozeček (střední mozek)– rovnováha, napětí svalstva. Pod ním hypofýza,
Mezimozek – registrace fotoperiody, vnímání tlaku,
Prodloužená mícha – mozkové nervy, napětí, dýchání, sluchově rovnovážné ústrojí, regulace chromatoforů.
PIJÍ RYBY VODU??
PIJÍ RYBY VODU??
Rozdělení ryb podle obsahu soli (ekologické skupiny podle Nikolského)
Mořské ryby – prodělávají celý svůj životní cyklus v moři. Např. tuňák, makrela, sleď, sardinka, šprot aj.
Sladkovodní – Nesnášejí slanou ani poloslanou vodu. Celý život žijí jen ve sladkých vodách. Např. kapr, lín, cejn, lipan, pstruh obecný forma potoční.
Tažné – během svého životního cyklu vystřídají sladké vody i moře. Většinou žijí a dospívají v moři. V řekách se pouze rozmnožují. Např. losos, pstruh duhový, placka pomořanská.
Ryby brakických vod – žijí a rozmnožují se v poloslané vodě některých vnitrozemských jezer a nebo u ústí velkých řek. jeseteři – některé druhy (jeseter velký, vyza velká, jeseter hvězdnatý).
Smyslová ústrojí
proudový orgán (postranní čára)
zrak,
sluch,
ústrojí rovnováhy,
čich, chuť, tepločivné a kožní
receptory,
11.11.2013
4
Postranní čára Zrak
Ústrojí rovnováhy
Sluch – vnitřní ucho
orgán sluchu a rovnováhy = 2 váčky,
3 polokruhové chodby.
Spodní (kulatý) váček = sacculus.
Horní (vejčitý) = utriculus
Z kulatého váčku lagena.
Ve váčcích statolity – šíp, hvězdička, kamének.
U kaprovitých spojení s Weberovým aparátem.
Typy plynových měchýřů Pohyb ryb ve vodním sloupci
11.11.2013
5
Čich Krevní a oběhová soustava
Žábry a srdce ryb Dýchací soustava
Trávicí soustava
dutina ústí a hltan
jícen a žaludek
relativně krátké střevo zakončené řitním otvorem
11.11.2013
6
Ryby – přijímání a trávení
potravy
Prvním potravou je zooplankton nebo zoobentos. Po dosažení určité
velikosti – přechod na specifickou potravu.
Toto je ovlivněno:
Úpravou tlamy a jejím postavením (např. žaberní tyčinky – jejich počet, ryby dravé, nedravé – planktonofágní, býložravé apod.)
Vliv smyslů – u dravců např. zrak a postranní čára, čich, chuť – u kapra, úhoře, hmat u sumce (vousky), apod.
Vnější faktory – teplota vody, světlo, obsah kyslíku ve vodě, pH, zdravotní stav
Např. doba pasáže potravy u K při 10 0 C je 17 hodin, při 26 0 C jen 4 hodiny
Příjem potravy během 24 hodin – difázický rytmus aktivity.
Např. Š, K, L mají dva vrcholy v příjmu potravy. Existuje ale možnost nácviku na určitou dobu, např. po zvukovém znamení.
Maximum aktivity (v ročním cyklu) je v květnu a červnu. V zimě je aktivita nízká až nulová (zimní spánek). Mimořádně dochází též k tzv. „letnímu spánku“ např. vlivem nedostatku kyslíku.
Požerákové zuby
Vliv délky střeva na efektivitu
trávení
Příklady:
lín, cejn mají poměr délky střeva k CDT
1 : 1.
Kapr podle stáří má poměr 1:1 až 1:3,5-
5.
Hlavní místa tvorby trávících
enzymů
Žaludek - pepsinogen (+ HCl).
Střevo – enterokináza, lipázy, α-amyláza, α-glukosidáza, β-galaktosidáza.
Pankreas – trypsinogen, chymotrypsinogen, lipázy, α-amylázy,
Enzymy se dále vytvářejí v játrech, slezině a ledvinách.
Standartní metabolismus (bazální)
minimální spotřeba kyslíku,
výdej energie jen k udržení základních funkcí.
Aktivní metabolismus
Největší stálá hladina aktivity ( v tekoucí vodě je 5 – 10 krát větší než basální. Ptáci a hmyz až 200 x větší.
Pozn. - Únavnost ryb (kyselina mléčná – její odbourávání) se dostavuje pomaleji než u vyšších obratlovců.
Vylučovací soustava - vyústění Chování
= projevy na podněty vnějšího prostředí
U sladkovodních ryb málo prozkoumáno.
Rozlišujeme především podněty
vrozené:
Taxe
Reflexy a instinkty doplněné o učení
(složka získaná).
11.11.2013
7
Chování ryb
Reotaxe – podnět vyvolaný prouděním vodního prostředí (Pavlov, 1979),
Fotoreakce – reakce na světlo zvláště po vylíhnutí (př. Su – ochrana před nepřáteli, výběr místa s nejvýhodnějšími podmínkami),
Negativní fotokinetická reakce – př. litofilní a ostrakofilní ryby a zárodky mníka, Su a koljušky.
Chování ryb
Světlo ovlivňuje i příjem potravy
Planktonofágní ryby – zrakem,
Ichtyofágní ryby – většinou soumrační či noční dravci. Hlavní funkcí je čich, chuť a postranní čára.
Získané chování je výsledkem učení (hejnové ryby),
Migrace -
dělení podle různých hledisek
pravidelné a hromadné stěhování
živočišných druhů.
Dělení:
Podle biologického účelu,
Podle aktivity migrujících ryb,
Podle hlavních typů životního prostředí
Podle rozsahu migrací.
MIGRACE
Migrace podle biologického účelu
Rozmnožovací
Potravní
Migrace spojené se zimováním
Migrace podle aktivity
Aktivní
Pasivní
Kombinované
Migrace podle hlavních typů
životního prostředí
Tortonese, 1949
Monodromní – buď jen moře nebo jen
sladká voda,
Diadromní –
Anadromní – z moře do sladkých vod,
Katadromní – ze sledkých vod do moře,
Amfidromní – migrace ryb vytírajících se v
obou prostředích.
Rozmnožování
11.11.2013
8
Rozmnožování ryb Ekologické skupiny ryb
(podle výtěrového substrátu)
A) druhy neochraňující potomstvo,
B) druhy ukrývající jikry,
C) druhy ochraňující jikry a potomstvo.
Druhy neochraňující potomstvo
1. Litofilní – jikry na kamenité či štěrkovité dno tekoucích vod (ostroretka, tloušť, parma),
2. indiferentní – jikry na ponořené rostliny, předměty, kameny apod. (plotice,jesen, proudník, cejn velký, ouklej, okoun, ježdíci),
3. fytofilní – jikry na ponořené rostliny (Š, perlín, cejnek, sekavec,L,Ka,K, pískoř),
4. Pelagofilní – jikry malé, oligolecitální, často elipsoidního tvaru, výtěr do vodního sloupce (ostrucha, amur, tolstolobik),
5. Polopelagofilní – přechodová skupina, lepkavé jikry na kameny, po kratší době jsou snášeny proudem do nižších míst (jeseterovití, mník, někdy síhové),
6. Psamofilní – obaly jiker lepkavé, ulpívají na ponořených předmětech, výtěr na písek (hrouzek, mřenka),
Druhy ukrývající jikry
1. Litofilní – lososovití (jikry nelepkavé,
velké)
2. Ostrakofilní - hořavka
Druhy ochraňující jikry i
potomstvo
1. Fytofilní – slunka, sumec (samci jikry
hlídají a ovívají je)
2. Druhy stavějící hnízdo – Ca, vranky,
okounek pstruhový, slunečnice,
koljuška, sumeček americký
Introdukce a aklimatizace
(hospodářsky významné druhy) Pstruh duhový (Oncorhynchus mikkis) – 1883
Siven americký (Salvelinus fontinalis) – 1885
Síh severní – maréna (Coregonus lavaretus) - 1882
Síh peleď (Coregonus peled) – 1951
Amur bílý (Ctenopharyngodon idella) – 1961
Amur černý (Mylopharyngodon piceus) - 1961
Tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis) – 1964
Tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix) – 1965
Jeseter sibiřský (Acipenser baerii) - 1982
Okounek pstruhový (Micropterus salmoides) – 1889
Okounovec nilský (tilapie) (Oreochromis niloticus) – 1985
Karas stříbřitý (Carassius auratus) – 1961
Sumeček americký (Ictalurus nebulosus) – 1890
Střevlička východní (Pseudorazbora parva) - 1974
11.11.2013
9
Ohrožené a chráněné druhy ryb
Lusk, 1992:
Kriticky ohrožené druhy (endangered):
Mihule potoční, karpatská, ukrajinská, drobná,
Jeseter malý,
Blatňák tmavý,
Hrouzek dlouhovousý, Kesslerův,
Ostrucha křivočará,
Sekavčík horský,
Drsek větší, menší.
Ohrožené druhy ryb
(vulnerable) Kapr obecný – divoká forma
(Cyprinus carpio)
Sekavec podunajský
(Cobitis elongatoides)
Ježdík žlutý
(Gymnocephalus
schraetster)
Vzácné druhy ryb
(rare) Plotice lesklá (Rutilus pigus)
Plotice jezerní (Rutilus frisii)
Ježdík dunajský
(Gymnocephalus baloni)
Ryby vyžadující zvláštní
pozornost Střevle potoční (Phoxinus
phoxinus)
Ouklejka pruhovaná
(Alburnoides bipunctatus)
Cejn perleťový (Abramis
sapa)
Ryby vyžadující další pozornost
Podoustev říční (Vimba
vimba)
Mník jednovousý (Lota
lota)
Parma středomořská
(Barbus meridionalis)
Candát východní
(Sander volgensis)
Top Related