�
Geografické rozhledy 2/07–08
V zorném poli geografů
Seizmicita v Itálii
Sledování zemětřesení v ItáliiNejstarší písemné doklady a zmínky
o zemětřeseních na Apeninském poloostro-vě pocházejí z dob před naším letopočtem. Nejznámější událostí je nepochybně země-třesení spojené s erupcí Vesuvu roku 79 n. l. a zničením Pompejí. Přehled o doložených zemětřeseních v minulosti podávají tři hlav-ní katalogy:1. PFG (1985), zahrnuje více než 40 000 popsaných zemětřesení v letech 1000– –1980
2. NT 4.1 (1996), který se věnuje cca 4 000 registrovaným zemětřesným událostem o intenzitě V–VI MCS stupnice v letech 1000–1980
3. CFT (1995), který popisnou formou cha-rakterizuje cca 400 zemětřesných událostí v období 461 př. n. l.–1997 n. l.Celé území Itálie je v současnosti rozčle-
něno do čtyř kategorií podle stupně země-třesného ohrožení. Jednotlivé oblasti byly zařazovány mezi potenciálně ohrožené vždy po zemětřesné události již od zemětřesení na Sicílii v roce 1908. Postupně přibyla téměř celá oblast Apenin. Po zemětřesení ve Friu-li 6. 5. 1976 (M 6,6) bylo celé území Itálie překlasifikováno. Došlo ke zvýšení počtu okrsků z původních 1600 na 2960. Klasifi-kace má tři kategorie a navíc jednu mimo stupnici. 1. stupeň označuje nejohroženější oblasti. Od roku 2003 se používá klasifi-kace, která vychází z předchozí zmíněné. Změnou je rozšíření počtu kategorií na čty-ři, 1. stupeň opět představuje nejohroženější oblasti. Záznam o více než 45 000 případech
zemětřesení v letech 1981–2002 lze najít na internetových stránkách INGV
(http://www.ingv.it/CSI/), kde je zpřístupněn katalog CSI (Catalogo della sismicità italia-na 1981–2002). Záznam o nedávných země-třeseních je dostupný na odkazu http://www.ingv.it/terremoti/terremoti.html, který obsa-huje mapku s lokalizací epicentra, datum, čas a informaci o síle zemětřesení.
Seizmické staniceMonitoringem a správou Národní sítě
pro sledování seizmicity v Itálii se zabý-vá Národní geofyzikální a vulkanologický institut (L’istituto Nazionale di Geofisica e Vulcanologia, INGV) s centrálou v Římě. Tato síť funguje nepřetržitě od poloviny 70. let 20. století. K jejímu výraznému rozšíření došlo po roce 1980 v souvislosti se silným zemětřesením v Irpině (magnitudo 6,9). Do roku 2001 bylo na území Itálie rozmístě-no na 90 seizmických stanic starého typu. Poté ve spolupráci INGV s Úřadem civilní ochrany bylo instalováno cca 100 nových digitálních stanic, které provádějí nepřetrži-tá měření. Avšak stále se pracuje na rozši-řování tohoto systému, který by měl mít na konci roku 2007 na 200 stanic (v listopadu 2006 bylo v provozu již 195 stanic, obr. 1). Důležitá je rovněž spolupráce s lokálními či regionálními sítěmi (např. region Marche; stanice A. Bina v Perugii – region Umbrie)
a stanicemi ve vulkanicky činných oblas-tech Vesuvu a Etny.
Zemětřesné události uplynulého stoletíV uplynulém století byla Itálie postižena
několika silnými zemětřeseními s katastro-fickými následky. Podle italského úřadu civilní ochrany zasáhlo Itálii za posledních 25 let 20 zemětřesení s intenzitou IX a vyš-ší, která si vyžádala téměř 120 000 lidských obětí a materiální škody a následné rekon-strukce přesáhly 75 miliard eur. K nejsilněj-šímu a zároveň nejničivějšímu zemětřesení na evropském kontinentě došlo v Messině a Reggiu Calabria 28. 12. 1908. Brzy ráno v 5.21, kdy naprostá většina obyvatel spa-la, postihlo tuto oblast zemětřesení o síle 7,1 stupně Richterovy stupnice. Během pouhých 37 sekund byla obě města téměř srovnána se zemí. V Messině se zřítilo na 90 % budov, zahynulo 85 926 obyvatel ze 130 000, v Reggiu Calabria 15 000 obyva-tel ze 45 000. Většina obětí však nepřišla o život při řícení budov, ale pravděpodob-ně až při následné vlně tsunami. Ve stra-chu před padajícími budovami obyvatelé utekli na volná prostranství, kde nehrozilo takové nebezpečí, tedy do ulic, na náměstí a na mořské pobřeží. Všechna tato místa
Apeninský poloostrov je společně s Balkánským poloostrovem seizmicky nejaktivnější oblastí Evropy a je jediným místem evropské pevniny, kde se nacházejí aktivní vulkány. Seizmická aktivita je spojena s polohou na kolizním rozhraní africké a eurasijské litosfé-rické desky.
Každoročně zaznamená italská Národní síť pro sledování seizmicity (La Rete Sismica Nazionale Centralizzata, RSNC) více než 2000 případů zemětřesení. K nejsilnějším otřesům dochází v apeninské oblasti od regionu Abruzzo až po Kalábrii na jihu, dále na Sicílii a také ve východní části Alp. Velká seizmická aktivita je spojená se čtvrtohorními aktivními vulkány (např. Etna, Vesuv, Campi Flegrei a Colli Albani). Méně silné otřesy jsou zaznamenávány ještě ve výběžku Gargana, zatímco oblasti Puglie a Sardinie se jeví jako relativně aseizmické.
Messina po katastrofálním zemětřesení 28. 12. 1908. Zdroj: Terremoto Sicilia Calabria
DatumIntenzita(měřítko MCS)
Magnitudo Region Poznámka
8. 9. 1905 X 6,8 Kalábrie557 obětí, asi 300 000 lidí bez domova
28. 12. 1908 XI 7,1 Kalábrie–Messina cca 80 000 obětí
13. 1. 1915 XI 6,9 Avezzano cca 33 000 obětí
26. 4. 1917 IX–X 6,0 Val Tiberina cca 20 obětí
29. 6. 1919 IX 6,0 Mugello 100 obětí, 400 raněných
7. 9. 1920 X 6,4 Garfagnana 171 obětí, 650 raněných
23. 7. 1930 X 6,7 Irpina1 404 obětí, cca 100 000 lidí bez domova
21. 8. 1962 IX 6,2 Irpina 17 obětí
15. 1. 1968 X 6,4 Belice 231 obětí, 623 raněných
6. 5. 1976 X 6,6 Friuli 965 obětí, 2 400 raněných
19. 9. 1979 VIII–IX 5,9 Valnerina 5 obětí
23. 11. 1980 X 6,8 Irpina–Basilicatacca 3 000 obětí, 10 000 raněných
7. 5. 1984 VIII 5,9 Valcomino61 raněných, cca 7 800 lidí bez domova
13. 12. 1990 VII 5,5 Carlentini 12 obětí, 300 raněných
26. 9. 1997 VIII–IX 5,8 Umbria–Marche 12 obětí, 133 raněných
Tabulka č. 1: Přehled nejsilnějších zemětřesení v Itálii od roku 1900. Zdroj INGV
7
Geografické rozhledy 2/07–08
V zorném poli geografů
byla pak zasažena vlnou tsunami, která podle dobových zpráv dosahovala výšky až 10 m. V následujících dnech se otřesy o menší síle opakovaly, a to až do kon-ce března 1909. První pomoci se oblasti dostalo z moře díky lodi ruské carské flo-tily a následně anglické lodi. Odstraňování škod bylo velmi zdlouhavé. V následují-cích letech muselo být mnoho budov kvůli narušené statice strženo. Při nové výstavbě pak vešla v platnost řada bezpečnostních opatření. Uplynulo jen sedm let a Itálii postihlo dal-
ší katastrofální zemětřesení v centru Apenin. 13. 1. 1915 zasáhlo město Avezzano a jeho okolí v regionu Abruzzo zemětřesení o síle 6,9 stupně Richterovy stupnice. Celkem zemřelo na 33 000 obyvatel, v Avezzanu přišlo o život cca 90 % obyvatel. V první polovině 20. století došlo ještě
APlIkACe Do výuky:
1. Ve článku se píše především o zemětřeseních, které byly pozorovány během minulého století. Znáte v oblasti Středomoří, některé další pro-jevy seizmické nebo vulkanické činnosti v dávnější historii? Jak tyto události ovlivnily dějiny starověkých civilizací?
2. Jakým způsobem se podle vás dá předcházet následkům zemětřese-ní? Proč se neustále zvyšují škody při nich vzniklé, když četnost seiz-mických událostí zůstává víceméně stálá?
Zdroje dat:
Disastri, eruzioni, terremoti ...in Italia. Dostupné z: http://cronologia.leonardo.it cit. [30.11.2006]L’istituto Nazionale di Geofisica e Vulcanologia. Dostupné z: http://www.ingv.it cit. [27.11.2006]Protezione civile. Dostupné z: http://www.protezionecivile.it cit [30.11.2006]Terremoto Sicilia Calabria 1908. Dostupné z: http://diamante.uniroma3.it/hipparcos/TerremotoSiciliaCalabria1908.htm cit [30.11.2006]
k dalším pěti výrazným zemětřesením, která přesahovala magnitudo 6 (tabulka 1).V relativně nedávné době, před deví-
ti lety, se událo zatím poslední výraznější zemětřesení, a to 26. 9. 1997 na rozhraní regionů Umbrie a Marche. Záběry televizní kamery, která zachytila zřícení části klenby kostela sv. Františka v Assisi, tehdy oběhly celý svět. Hlavním zemětřesným událostem předcházely záchvěvy s malým magnitudem (maximálně do 3. stupně Richterovy škály) koncem srpna a počátkem září. 26. září pak došlo ke dvěma silnějším otřesům. Nejprve v nočních hodinách (2.33) s magnitudem 5,6 a později v 11.40 následoval druhý otřes o síle 5,8 s epicentrem mezi náhorní ploši-nou Colfiorita a městem Cesi. Naštěstí se jedná o horskou oblast s řídkým osídlením, nedošlo proto k velkým ztrátám na životech. Značná část budov v postižených horských
vesnicích se zřítila. Ještě v současné době žijí některé rodiny v provizorně vystavě-ných dřevěných domcích, které připomínají spíše kemp či letní tábor.S rozvojem monitorování zemětřesných
událostí se také formovala struktura Úřadu civilní ochrany (Protezione civile, www.protezionecivile.it), sekce seizmického ohrožení, neboť včasná a organizovaná pomoc je v případě přírodní katastrofy nejdůležitější. V současné době se na celém území Itálie pořádají cvičení civilní ochrany, do kterých jsou zapojeni všichni obyvatelé. Naučí se v nich, co v případě zemětřesení dělat a kam jít. Trénují se záchranné akce hasičů, první pomoci a samozřejmě také vzájemná komu-nikace a koordinace prací.
Jana Borská, studentka PřF UK v Praze, [email protected]
Obr. č. 2: Přehled zaznamenaných zemětřesní v Itálii za období 15. 7. 2006-15. 7. 2007. Velikost kroužku znázorňuje magnitudo zemětřesení a barevnou škálou je vyjádřena jeho hloubka. Zdroj: INGV
Obr. č. 1: Rozmístění stanic sledujících seizmicitu. Zeleně jsou označeny stanice, které fungují v rámci Národní sítě pro sledování seizmicity. Žlutě pak italské a neitalské stanice, které nejsou napojené na Národní síť, ale jsou součástí sítě sledující vulkanickou činnost – př. oblast Etny a Vesuvu. Červeně jsou označe-né stanice mimo provoz. Celkem se na italském území nachází 536 stanic (údaj z října 2007). Zdroj: INGV
Top Related