Prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc.,Institut pro výzkum dětí, mládeže a rodiny
FSS MU, Brno
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ PŘEDPOKLADY PŘEDPOKLADY
ETICKÉ KULTURY OSOBNOSTIETICKÉ KULTURY OSOBNOSTI Jak je využívat v etické výchověJak je využívat v etické výchově
Etická kultura osobnosti 2
Motto:Rozhodl jsem se, že se přestanu zabývat
studiem neživé přírody a pokusím se pochopit,
jak je to možné, že člověk sice ví, co je dobré,
ale dělá to, co je zlé.Sokratés
Etická kultura osobnosti 3
Osnova
1. Co je etická kultura osobnosti2. Sociální podmínky etické kultury3. Osobnostní podmínky etické kultury4. Aktuální geneze mravního činu5. Jak realizovat etickou výchovu
Etická kultura osobnosti 4
1. Co je etická kultura osobnostiZlaté pravidlo mravnosti jako směrnice
prožívání a jednání Uplatňování empatie ve vztazích k druhým
lidem Prosociální orientaceZaujímání sociální perspektivyRespekt k oprávněným zájmům druhých
Etická kultura osobnosti 5
2.Sociokulturní podmínky etické kultury osobnosti
širší podmínky života („duch doby“)rodinná situace
pozice dítěte v rodině
Etická kultura osobnosti 6
Jeden z největších světových historiků Edward Gibbon (1737-1794)
uvádí následujících pět hlavních příčin rozkladu a pádu římské civilizace:
1. Zhroucení rodinné struktury, 2. Oslabení smyslu pro osobní zodpovědnost, 3. Nadměrné daně, striktní řízení a vládní intervence, 4. Vyhledávání takových zábav, které se stávaly stále
více hedonistickými, násilnými a nemorálními, 5. Úpadek náboženství.
Etická kultura osobnosti 7
M. Gándhí pranýřoval sedm moderních sociálních hříchů
(1) politiku bez principů, (2) podnikání bez morálky, (3) bohatství bez práce, (4) výchovu bez charakteru, (5) vědu bez lidskosti, (6) požitek bez svědomí, (7) náboženství bez sebekáznění.
Etická kultura osobnosti 8
Sdružené prostředí Už Antifonés konstatoval, že „Prostředí, kde se člověk
zdržuje většinu dne, určuje jeho charakter.“ Ve školní výchově se málo bere v úvahu úloha citové
vazby (attachement) Pozice dítěte v rodině, workoholismus rodičů, partnerské
krize Chudoba, sociální zanedbanost vedou k morálním
dilematům - zakomplexovanosti, sklonu krást, závidět, šikanovat, ale i k apatii a sociální necitlivosti
Etická kultura osobnosti 9
Srovnání nejčastějších přestupků dětí a dospívajících ve veřejných školách USA
na konci třicátých a na konci osmdesátých let 20. stol.1940
Mluvení bez přihlášeníŽvýkání žvýkačkyHlučeníPobíhání po chodbáchPředbíháníNedodržování předepsaného
oblečeníZnečišťování prostor
1990 - 2009Používání mobilu k hraní herUžívání drog, pití alkoholuTěhotenství nezletilých dívekSebevraždyZnásilněníKrádežeTěžké ublížení na zdravíTerorismus, agrese a násilí
Etická kultura osobnosti 10
3.Osobnostní podmínky etické kultury osobnosti
Funkce konstituce a temperamentuFunkce zaměřenosti
Funkce stylů zvládáníFunkce intelektu
Funkce sebepojetí
Etická kultura osobnosti 11
Styly morálky podle D. Wrighta
maximum odpovědnosti a ohleduplnosti
Převaha vlivu dospělých
MRAVNĚ ZRALÝ STYL PROSOCIÁLNÍMRAVNĚ ZRALÝ STYL PROSOCIÁLNÍ
Převaha vlivu
vrstevníků
UVĚDOMĚLÝ UVĚDOMĚLÝ ODPOVĚDNÝ STYLODPOVĚDNÝ STYL
ŽIVELNĚ PROSOCIÁLNÍ ŽIVELNĚ PROSOCIÁLNÍ STYLSTYL
KALKULATIVNÍ TYPKALKULATIVNÍ TYP KONFORMNÍ STYLKONFORMNÍ STYL
OVLIVNITELNÝ STYLOVLIVNITELNÝ STYLSTYL OVLÁDANÝSTYL OVLÁDANÝ
IMPULZYIMPULZY
AMORÁLNÍ EGOCENTRICKÝ STYLAMORÁLNÍ EGOCENTRICKÝ STYL
minimum odpovědnosti a ohleduplnosti
Etická kultura osobnosti 12
Morální instance jako překlápění vývojového v inteindividuální
Vývojová typologie J. Loevingerové Jiný přístup k určení vývojových stupňů vypracovala J. Loevingerová
(1969). Zabývá se otázkou, jak se během vývoje utváří v osobnosti kontrolní instance, rostoucí způsobilost kontrolovat své impulsy a podřizovat nižší vyššímu. Tento růst seberegulace se dá také charakterizovat jako vývoj jáství, svědomí, morálky, resp. jako vývoj k odpovědnosti za své činy a k ohleduplnosti (uvážlivosti) ve vztahu k druhým a ke světu vůbec.
V uvažování o osobnosti jako celku budeme na tyto vývojové typy pohlížet jako na struktury, které se mohou v kterémkoliv vývojovém období zafixovat a přetrvávat; znamená to, že osobnostní vývoj se zastavil, přestože fyzicky se osobnost vyvíjí dále. Toto překlápění vývojového v interindividuální je stále častějším důsledkem nerovnoměrnosti v utváření osobnosti.
Etická kultura osobnosti 13
Prvnímu roku života odpovídá stadium autistické, předsociální.
Pro druhý a třetí rok života je normální být ovládán impulsy (stadium impulsivní).
Pro čtvrtý až osmý či desátý rok života je přirozené být oportunistický.
Osmý či desátý až čtrnáctý či šestnáctý rok věku je období konformní.
Po šestnáctém roce se někteří dospívající dostávají na úroveň uvědomělou, jednají v souladu s normou, protože ji schvalují jako svou povinnost.
Šesté stadium předpokládá dospělost a je označováno jako seberealizující. Jednání podle morálních norem.
Etická kultura osobnosti 14
Vztah životních orientací a úrovně zralosti osobnosti
DESTRU-KTIVNÍ
KONZU-MENT TVŮRCE
Na ideje Cynik Snob Myslitel
Na lidi Jago Nezávazný Rádce
Na věci Vandal Sběratel Vynálezce
Etická kultura osobnosti 15
Zdroje rozdílů mezi lidmi Psychologie individuálních rozdílů mezi lidmi konstatuje,
že rozhodující zdroj povahových odlišností tkví v socializaci (v tradici a zvycích, které jsou přenášeny a udržovány memy, nikoliv však geny), ve výchově a v individuaci .
Genetické vysvětlování psychických rozdílů mezi lidmi končí dříve nebo později v resignaci na možnost změny osobnosti. Osobnost se tvoří spíše memy.
Etická kultura osobnosti 16
4.Aktuální geneze mravního činu
Procesuální přístup k analýze psychologických podmínek
etické kultury osobnosti
Etická kultura osobnosti 17
Kohlbergův model morálního vývoje První úroveň – Prekonvenční usuzování – je nejnižší úroveň
morálního vývoje. Aktivity dětí na této úrovni nevykazují žádnou internalizaci morálních hodnot; morální usuzování je určováno vnějšími odměnami a tresty.
Druhá úroveň – Konvenční usuzování – zahrnuje jedince, kteří internalizovali určité standardy, ale jde o standardy druhých (rodičů, sociálních norem atd.).
V rámci třetí úrovně morálního vývoje – má Postkonvenční usuzování jednotlivců komplexně internalizovaný morální standardy, a již žádný důvod založený na standardech druhých (Kohlberg, 1978). Např. člověk, který je na šestém stádiu konfrontován s konfliktem mezi zákonem a etickou vědomou vůlí, bude respektovat etické vědomí, i když tím riskuje svou osobní pohodu (Santrock, 1997).
Etická kultura osobnosti 18
Komentář Kohlbergův model stojí na třech hierarchických úrovních, z nichž
každá má dvě stádia. Na každém stádiu se důvody, které jedinec uvádí na obhajobu jednotlivých odpovědí na morální dilemata, stávají složitějšími.
Kohlberg ujišťuje, že morální myšlení se může vyvíjet na základě výchovy, díky sociální interakci, kognitivním konfliktům, pozitivní morální atmosféře a demokratické participaci (Kohlberg, 1969).
Hájí na spravedlnosti založený komunitní přístup k výchově, která staví na rovnosti účastníků, na „vlastnictví“ rozhodování každého člena skupiny a na učiteli, který hájí zralé morální usuzování, ale nepředkládá mravní principy autoritativním způsobem. (Harding&Snyder, 1991).
Etická kultura osobnosti 19
Selmanův model Svým výzkumem R. L. Selman vytvořil stádia přejímání sociálních
rolí (social role taking stages), které je možno chápat jako spojení mezi Piagetovými stádii logického usuzování a Kohlbergovými stádii morálního usuzování.
Jeho model sestává ze čtyř vzájemně interagujících komponent: logického usuzování, mravního usuzování, přejímání sociálních rolí a informací (Lozzi, 1990) Seman klade důraz na úlohu zkušenosti a učení, takže pokrok v zaujímání sociální perspektivy závisí hlavně na zkušenostech člověka s druhými, včetně vhodné sociální stimulace a výchovy. Postup na vyšší úrovně zaujímání sociální perspektivy závisí hlavně na správných sociálních zkušenostech (Atwood, 1992).
Etická kultura osobnosti 20
Pět stádií morálního vývoje podle Selmana:Stádium 0 (3 – 6 let). Děti nedovedou jasně rozlišovat mezi jejich vlastní interpretací situací a
hlediskem druhého.Stádium 1 (5 – 9 let). Ačkoliv si děti uvědomují, že druzí mohou mít odlišné názory (hlediska) než oni,
nejsou s to chápat tyto názory (hlediska).Stádium 2 ((7 – 12 let). Starší děti a preadolescenti jsou s to nahlížet na své myšlenky a city z hlediska
druhých, ale nejsou s to podržet obě perspektivy současně.Stádium 3 ((10 – 15 let). Adolescenti se dokáží vymanit ze svých způsobů nahlížení i z hledisek druhých, a
dokáží zaujmout neutrální perspektivu třetí osoby.Stádium 4 (adolescence – dospělost). Lidé na této úrovni zralosti jsou s to chápat své myšlenky a jednání na více
abstraktní úrovni, která zahrnuje generalizovanou societální perspektivu (Seman, 1980).
Etická kultura osobnosti 21
Restův model Na rozdíl od Piageta a Kohlberga, kteří pojednávají o
logickém a morálním usuzování, James Rest poskytuje rámec pro porozumění morálnímu chování. Jeho čtyřkomponentový model obsahuje morální citlivost, morální úsudek, morální rozhodování a morální čin.
Rest uzavírá, že jeho návrh by měl být využit jako východisko pro formulování cílů programu etické výchovy.
Efektivní výchova charakteru by měla respektovat vývojové úrovně dětí a vytvářet program podle nich.
Etická kultura osobnosti 22
Fáze morálního rozhodování Morální citlivost je poznání, že existuje situace, v níž
morální jednání může být žádoucí a že takové činy mohou mít následky pro druhé.
Morální úsudek je úsudek o tom, co je žádoucí udělat, zatímco
Morální rozhodování zahrnuje posuzování alternativ a zvažování pro a proti ve světle jejich pravděpodobných následků pro aktéra a pro druhé.
Morální čin se týká vůle a dovedností uskutečnit rozhodnutí (Rest, 1983).
Etická kultura osobnosti 23
Situační podmínky Místo Čas Kontext Svádění Navádění Příležitost
Etická kultura osobnosti 24
Dispoziční podmínky činuVztah k oblasti, která vyžaduje jednání či
reagováníPřijetí určitého etického kodexu
Etická kultura osobnosti 25
Momentální stav osobnostiZdravíNáladaPředcházející události
Etická kultura osobnosti 26
5.Jak realizovat etickou výchovu
Etická kultura osobnosti 27
Postavení 8%
50% Charisma,, vyzařování
42%
Kompetence
Etická kultura osobnosti 28
Etickou výchovu lze realizovat jen interaktivně Využívat metody dramatické výchovy Aplikovat metodu přirozených následků Využít situace – umět improvizovat Zkušenost s vlivem eticky laděných pohádek na etickou
kulturu osobnosti Filosofie pro děti /s dětmi - Sokrates pro šestileté školáky Používat induktivní metodu – vést žáky k vyvozování
pravidel a pak je zakotvovat v kodexech
Etická kultura osobnosti 29
Rozdělit třídu Učitel musí pracovat na sobě Na úrovni institucionální a státní zaměstnanecké
politiky: Podporovat prestiž a status učitelského povolání
Na úrovní osobní a sociální kultury – Dbát o svou pověst, nekazit si ji důvody k fámám o neuspořádaném osobním životě
Etická kultura osobnosti 30
Osobní rovnice vychovávajícího Předsudky – odpor – přenos, protipřenos Sympatie Míra tolerance k odlišnosti Sympatie Empatie Recipatie
Etická kultura osobnosti 31
Osobní rovnice vychovávaného Oblasti citlivosti (psychické „alergie“) Oblasti necitlivosti (psychosociální filtry,
„slepé skvrny“) Předsudky
Etická kultura osobnosti 32
Znát žáka a okolnosti, které jej formovaly či deformovaly
Znát své tendence k projekci a k haló efektu v hodnocení
Znát své sklony k atribucím Znát své filtry zkreslující poznávání lidí
Etická kultura osobnosti 33
Závěr
Etická kultura osobnosti 34
O změně osobnostiNejsnáze lze změnit řeč člověka,obtížněji se dá změnit chování,
ještě méně snadná je změna smýšlení. Ale vůbec nejobtížnější je změna lidského srdce.
Etická kultura osobnosti 35
O síle víry v člověka Jednáme-li s lidmi podle toho,
jací jsou, činíme je horšími. Jednáme-li s nimi, jako by už byli tím,
čím mohou být, zavedeme je tam, kam je chceme
zavést.J. W. Goethe
Etická kultura osobnosti 36
PoselstvíŽij tak, jako bys žil po druhé,
a snaž se ve svém jednání vyvarovat chyb, které bys v něm udělal poprvé.
Svět je ve špatném stavu a všechno bude ještě horší, pokud každý z nás neudělá to nejlepší.
Od Osvětimi víme, čeho je člověk schopen, od Hirošimy víme, co vše je v sázce.
V. E. Frankl
Top Related