Červené nebo bílé?
Neuronální podklady ekonomického rozhodovánírozhodování
František Koukolík
Oddělení patologie, neuropatologie a molekulární medicíny
Národní referen ční laborato ř prionových chorobFakultní Thomayerova nemocnice
Praha Kr č
EKONOMIEEKONOMIE
jakýkoli proces rozhodovánína základ ě
vyhodnocování alternativ
ISLANDSKÝ KRACH
Index lidského rozvoje
Délka života o čekávaná p ři narození
Alfabetizace dosp ělé populace
Podíl lidí se základním, st ředním
vysokoškolským vzd ěláním
Hrubý domácí produkt v USD
300 000 obyvatel
2003 HDI 1. místo na sv ětě
2003 – 2007 akciový trh vzrostl 9x2006 byla rodina 3x bohatší než 2003
PůjčkyPůjčky
Domy za 500 000 USD – splátky 1,5 mil USDRange Rover 35 000 USD – splátky 100 000 USD
Kolaps 2008
Ztráta = 100 miliard USD ztráta, to je 8,5 HDPKaždý ob čan dluží 330 000 USD
NOBELOVY CENY ZA EKONOMII1969
Ragnar FRISCH Jan TINBERGEN2008
Paul KRUGMAN
Široká definice racionálního chování
Osobní názory a zp ůsoby chování jsou založeny
na logické a objektivní analýze všech dostupných informací
Aristoteles384 - 322 př.n.l.
Ekonomicky racionální chování
Racionální bytost se pozná podle toho, že se snaží docílit co nejv ětší užitek (utility).Může-li volit z n ěkolika možností, Může-li volit z n ěkolika možností, volí tu, od níž o čekává nejv ětší míru užitku
Teorie o čekávaného užitku (expected utility theory)Teorie diskontovaného užitku(discounted utility theory)
Thomas CARLYLE1795-1881
ECONOMY - DISMAL SCIENCE
Homo rationalis = Homo oeconomicus
Sobecký individualista, jenž jedná p řísně logicky,trvale pom ěřuje náklady s užitkem, trvale pom ěřuje náklady s užitkem, je dokonale informován,zná všechny možnosti, umí je se řadit dle míry užitku, který o čekává
F.A. von Hayek1899-1992
Adam Smith1723-1790
What is Neuroeconomics?NEUROEKONOMIE
Ekonomické chování a jeho evolucijako interakce mozku s prost ředím
Integruje ekonomii, psychologiikognitivní a afektivní neurov ědu
Teorie herFinanční rozhodování
Sociální vztahy ekonomického chování Vliv reklamy a propagandy
Oblasti mozku aktivované
ekonomickým rozhodovánímekonomickým rozhodováním
EKONOMICKÉ INTERAKCE
KOOPERACEPODRAZPODRAZ
KOOPERACE
mezi geneticky nep říbuznými jedinci
ve velkých skupinách
sdílení potravysdílení potravy
kooperativní lov
kooperativní vedení války
Lidská kooperaceLidská kooperaceLidská kooperaceLidská kooperace
Individuální chování
zahrnující osobní náklady při spole čné činnosti, při spole čné činnosti,
která p řináší prosp ěchčlenům jedincovy skupiny.
Prosp ěch p řevyšuje náklady.
Silná reciprocita
altruistické odm ěňováníjiných členů skupiny
za kooperaci a dodržování norem
altruistické trestání za porušení norem
i za cenu vlastní ob ěti
Neuronální podklady kooperace
Vězňovo dilemaVězňovo dilemaKonec smlouvání
VĚZŇOVO DILEMA
Zatčení lidé A,B jsou v celách, nemohou se domlouvat. Policie má nedostatek d ůkazů.
Vyšet řovatel navrhne každému v ězni zvláš ť dohodu:
Jestliže se doznáte a váš spolupachatel bude ml čet, budete propušt ěn, spolupachatel dostane 5 letbudete propušt ěn, spolupachatel dostane 5 let
Jestliže budete ml čet a váš spolupachatel se dozná, dostanete 5 let, propušt ěn bude spolupachatel
Jestliže se oba nedoznáte, dostanete oba 6 m ěsíců
Jestliže se oba doznáte, dostanete oba 6 let
A, B mohou spolupachatele podrazit a p řiznat se
A, B mohou kooperovat a nep řiznat se
Jestliže je hra jednokolová, je optimální řešení podraz
Při vícekolové h ře existují řešení Při vícekolové h ře existují řešení
1 Tit for tat (veta za vetu)2 Veta za vetu velkorysá
(pravd ěpodobnost trestu nap ř. 0,3)3 Pavlov:
jestliže jsi vyhrál, nem ěň postup, jestliže jsi prohrál, zm ěň postup
Vězňovo dilema a jeho verze
36 hráček, ve dvojicích (A, B)Volily kooperaci (C), nebo podraz (D)
A kooperuje B kooperuje A kooperuje B podráží A kooperuje B podráží A podráží B kooperuje A podráží B podráží
Jedna hrá čka ve skeneru, druhá mimo
Vzájemná kooperace aktivovala oblasti, které se aktivují p ři zpracovávání odm ěny
Nc. accumbensNc. caudatus Nc. caudatus
Ventromediální PF k ůraPřední cingulární k ůraOrbitofrontální k ůra
Altruistické trestání
Při zachování sociálních norem trestají podrazáky i lidé, které narušení norem osobn ě nepostihuje
Hra : Alokátor – p říjemce – t řetí stranaAlokátor má 100 MU Příjemce 0 MUTřetí strana 50 MUTřetí strana 50 MU
Jakmile se t řetí strana dozví o výši částky přidělené alokátorem p říjemci, může rozhodnout o jeho potrestání, má-li pocit, že byl alokátor sobecký.
Za každou MU, kterou strhne alokátorovi, musí zapla tit 3 MU
Trestání je nákladné a citelné
Ekonomicky racionální t řetí strana by netrestala
Ve skute čnosti 55% t řetích stran alokátora trestá, jakmile p řesune mén ě než 50 MU
Čím je alokovaná částka nižší, tím je trest vyšší
70- 80% příjemců očekává, že t řetí strana chamtivého / sobeckého alokátora potrestá
DALŠÍ EXPERIMENT Hráči A, BČlenové dvojice hráli anonymn ě
Každý hrá č vlastnil 10 MU
A rozhodoval první Mohl celou částku poslat B, nebo si ji nechat pro sebe
Jestliže A poslal B celou částku, experimentátor ji zvýšil na čtyřnásobek
B v tomto okamžiku má 10 + 40 MU = 50 MU
B může polovinu, tj. 25 MU vrátit A, oba zbohatnou
Jestliže se B zachová sobecky, nechá si 50 MU, A přijde o všechno
Altruistické trestáníJakmile A zjistí, jak se B zachoval,
má 1 minutu na rozhodnutí, jak na chování hrá če B odpoví.
Při podrazu m ůže A s chováním B vyslovit nesouhlas
neudělit hrá či B trestné body (symbolické trestání) udělit hrá či B až 20 trestných bod ů (efektivní trestání).
1 trestný bod = ztráta 1 MU pro A 2 MU pro B
Efektivní trestání v porovnání se symbolickým tres tánímaktivovalo dorzální striatum
Jedinci s vyšší mírou aktivace ud ělovali vyšší tresty
Dorsální striatum se podílí na anticipaci odm ěny,Dorsální striatum se podílí na anticipaci odm ěny,aktivuje se i p ři non-sociální odm ěně
Lidé reagují na základ ě svých emocí.Obětují zna čné zdroje, aby mohli potrestat narušitele normy
PŘI TRESTÁNÍ PODRAZÁK Ů
REAGUJÍ ŽENYREAGUJÍ ŽENY
JINAK NEŽ MUŽI
Ženy a muži dostali 10 USD
Protihrá čovi mohli poslat 0 -10 USDExperimentátor poslanou částku ztrojnásobilInstruovaní protihrá či mohli vrátit libovolnou částku Experimentátor ji také ztrojnásobilExperimentátor ji také ztrojnásobil
Protihrá či hráli fér, vraceli stejn ě
Nebo hráli nefér, vraceli málo nebo nic.
Následovalo trestání protihrá čů elektrošokem, jak t ěch, co hráli fér, tak t ěch co hráli nefér
Ženy a muži se na trestání dívali
Jestliže lidé mohou,unfair chování trestají
ACClevostranná FI
ŽENY pravostranná FIlevostranná S IIpravostranná S II mozkový kmen
MUŽI nc.accumbens
HRA Konec smlouvání
Hráč A rozd ěluje částku,jejíž celková výše je hrá či B známajejíž celková výše je hrá či B známa
Jestliže B p řijme, získávají oba hrá či takový podíl,
o kterém rozhodl A
Jestliže B odmítne, nedostanou oba hrá či nic
Testování
v 37 kulturních okruzích prokázalo:
jakmile se podíl nabízené částky za čne blížit 25%, je pravd ěpodobnost odmítnutí vysoká,je pravd ěpodobnost odmítnutí vysoká,
což je v rozporu s klasickou ekonomickou racionalitou
Machiguenga PERU
ExperimentKonec smlouvání
19 hráčů v roli p říjemce
Vyšet řování fMR
10 kol s lidským partnerem10 kol s po čítačem10 kol s po čítačem10 kontrolních kol
5 kol d ělení 1:12 kola d ělení 9:12 kola d ělení 4:11 kolo d ělení 7:3
Nespravedlivé nabídky aktivovaly
dorsolaterální PF k ůru
Přední cingulární k ůru
přední insulu oboustrann ěpřední insulu oboustrann ě
SOCIÁLNÍ NORMY
Způsoby chování založené na široce sdíleném
přesvědčení o jejich správnosti
Lidé je dodržují převážně jen tehdy,
existuje-li za porušení trest
HŮL DO RUKY !
EXPERIMENT
Hráč A ve skeneru100 + 25 MU
Hráč B venku25 MU
Hráč A rozd ěluje
a) bez možnosti trestu za sobectvíb) s možností trestu za sobectví
Hráč B 1 MU vydaná na trest= 5 MU ztráty pro B
SOCIÁLNÍ NORMA
50 / 50
Niccolo MACHIAVELLI1469 – 1527
Machiavelianismus
Směs sobectví a
oportunismu
TRESTÁNÍ
minusminus
KONTROLA
DŮVĚRA
OBCHODNÍ INTERAKCE
DŮVĚŘOVAT?
DO JAKÉ MÍRY?
NEDŮVĚŘOVAT?
Hyperfunk ční fMR
Dva skenery, v každém jeden hrá č
hráli on-line hru D ůvěra v opakovaných kolech
Testovánípodmín ěné a nepodmín ěné důvěry
Podmín ěná důvěra
Partner ekonomicky racionálníKooperace, riziko podrazu
Kognitivn ě náročná
Nepodmín ěná důvěraNepodmín ěná důvěra
Partner je d ůvěryhodnýKognitivn ě méně náročná
ODLIŠNÉ SÍTĚ
Jaké jsou partnerovy zám ěry?Odhad jeho chování
Interakce s vývojov ě staršími systémy
Nepodmín ěná Podmín ěná
Sociální vztahy Systém odm ěny
FINANČNÍ ZISK A ZTRÁTAFINANČNÍ ZISK A ZTRÁTA
Zdraví lidé dostali 50 USDÚčastnili se hry, ve které mohli ztratit,
obnos jim mohl z ůstat, mohli ho i zv ětšit.
1 Vyhlídka (o čekávání)jeden ze t ří cílů, terče se třemi částmi,
v každé číslo ozna čující n ějakou částku
2 Výsledekotáčející se šipka se zastavila
v některém sektoru a ozna čila částkuhráč věděl, že bude p řičtena nebo ode čtena
„Hodný cíl“: + 10; 2,5; 0 USD„St řední cíl“ : +2,5; 0; -1,5 USD
„Zlý cíl“: 0; -1,5; -6 USD
Vyhlídky
rozšířená sublentikulární amygdalaorbitální závity
Nejvyšší zisk
nc. accumbensrozšířená sublentikulární amygdala
hypothalamus
Zvýšená aktivita nc. accumbenspři očekávání odm ěny
RIZIKOVÉ FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ
Dobrá nebo špatná investice
1 x dobrá + 10 USD p 0,50 USD p 0,25
- 10 USD p 0,25- 10 USD p 0,25
2 x špatná + 10 USD p 0,250 USD p 0,25
- 10 USD p 0,5
Anticipace Volba Čekání
Výsledek Trh Fixace
ZISK OPROTI ZTRÁTĚ
TRH - RELATIVNÍ HODNOTA
AKTIVITA
nc. accumbens positivní afekt p ři zisku
přední část insulynegativní afekt p ři ztrát ě
ROZHODOVÁNÍ O NÁKUPU
Neuronální koreláty nákupu zboží
Muži: prohlíželi si autaa dávali p řednost sportovním aut ůmpřed jinými druhy
Aktivace: nc. tegmentalis ventralisAktivace: nc. tegmentalis ventralisnc. accumbensmediální prefrontální k ůra
To samé platí pro muže,kteří si prohlíželi zna čky piva
A pro ženy, které si prohlížely zna čky kávy
Mikroekonomická teorie
nákupy jsou podmín ěny nákupy jsou podmín ěny
1 tím co má člov ěk rád
2 cenou zboží
Zboží Cena Volba Fixace
Preference
Cenový rozdíl
Nákup?
Přednost: aktivace nc. accumbens (NAcc)Pocit vysoké ceny: aktivace insuly
deaktivace MPFC
Ovliv ňuje marketingmíru požitku?
Vyšší cena za stejný produkt = vyšší požitek?
Ovliv ňuje!
Pokusné osoby vyslechly:
1 budete ochutnávat 5 druh ů Cabernet Sauvignon,označených víno 1 – 5
2 smysl pokusu je zkoumat vztah délky degustace a vnímání chuti vína
3 různé druhy vína jsou ozna čeny různými cenami3 různé druhy vína jsou ozna čeny různými cenami
Ve skute čnosti
ochutnávaly jen 3 druhy vína.Víno 1 a víno 2 ochutnávaly 2x,
jednou za vysokou cenu ( 90 USD, skute čná cena )podruhé za nízkou cenu (10 USD)
6 pokus ů
V1 5 USDV2 10 USDV3 35 USDV1 45 USDV2 90 USDV2 90 USD
neutrální roztok – kontrola
Soust řeďte se na chu ť vínaOznačte její kvalitu na stupnici
při každém druhém pokusu
Aktivita moFC, aCC
roste úměrně ceně
Požitek z vínaroste úměrně ceněroste úměrně ceně10 USD – 90 USD
přestože šloo stejné víno
Top Related