ŘÍZENÍ BEHAVIORÁLNÍHO STAVUVÝVOJ CNS A KOGNITIVNÍ VÝVOJ
JAZYK A AFÁZIEEXEKUTIVNÍ FUNKCE
STRUKTURA PŘEDNÁŠKYŘízení behaviorálního stavu –
spánek, bdění, sněníVědomí a pozornostKognitivní funkce a kognitivní vývojJazyk a jeho neurovědné základyExekutivní funkce a dysfunkce
• Spánek, bdění, snění•Vědomí•Pozornost
BDĚNÍ A SPÁNEKCirkadiánní rytmicita střídání bdění a spánku –
spoje SCN do kmene – kontrola spánku a bděníNezbytná součást fungování NS (podráždění a
útlum)Bdění
waking, alertness, wakefulness, awarenessVědomí ve smyslu consciousness – pojem mindSporné oblasti – definice pojmu, evoluční
počátky, vztah k mozkovým funkcím
BDĚLOSTBdělost
Bdělost a stav uvědomování si sama sebe a reality okolíBdělost – vigilita
Neurofyziologické mechanismy bdělosti RF (ARAS), thalamus, hypothalamus
Probouzecí reakce (arousal reaction, Magoun, Moruzzi) RF » MKNespecifické působení ARASPodráždění smyslových orgánů, kůry a LS » ARAS
Bdění ostražité (γ rytmus)aktivní (β rytmus)relaxované (α rytmus na eeg)
SPÁNEK1953 – Kleitman, AserinskyEeg snímání během spánku„NREM spánek je neaktivní mozek v aktivním
těle a REM spánek je aktivní mozek v neaktivním těle“
Charakteristika spánku4 cykly REM a non REM spánkuREM spánek 25% celkové doby spánku (6+2)Spontánní probuzení se obvykle děje z REM fázeCharakter periodicity spánku se v ontogenezi
měníPatofyziologické mechanismy spánku
NREM SPÁNEKSpánek - non REM (pomalý, telencefalický,
spánek s pomalými vlnami)4 stadia dle hloubky na eeg
Somnolence » hluboký spánekPomalé velké delta vlny – SWS výrazný pokles metabolismu mozku a teploty tělníEmg – svaly jsou aktivní, některé reflexy
vybavitelnésomnambulismusPrvní non REM spánek trvá asi 90 min
REM SPÁNEK
REM - aktivovaný, paradoxní, rhombencefalický
nepravidelný eeg záznamZtráta svalového tonuPřevládá aktivita sympatiku Sny, erekceMozek je responzibilní a tělo inhibováno Začátek spánku – eeg vlny z pontinní RF (PGO,
pontogenikulookcipitální vlny)
MECHANISMY SPÁNKU a BDĚNÍW. James –vztah bdělosti a vnímáníH. Magoun, G. Moruzzi – aktivace RF – arousal a
bdělostKlíčová komponenta – retikulární aktivační
systémAktivita koreluje s bdělostí a REM spánkemTlumeny jsou v NREM spánku
Další oblasti podílející se na regulaci behaviorálního stavuNoradrenergní neurony locus coeruleusSerotoninergní neurony nuclei raphae
MECHANISMY SPÁNKU a BDĚNÍ
struktura mediátor bdělost NREM spánek
REM spánek
Konec REM
spánkuCholinergní jádra RF
ACH Aktivní Inaktivní Aktivní (PGO vlny)
Locus coeruleus NA Aktivní Inaktivní Inaktivní
Raphae nuclei 5-HT aktivní Inaktivní Aktivní
MODELOVÁNÍ ŘÍZENÍ spánku a bdění
2 modely vysvětlující behaviorální stavyNeurobiologický Psychofyziologický model
Vlivy externích a interních počitků zdůrazněnyZměny v úrovni senzorického arousalu a kognitivního
výkonu během spánkuVegetativní fce (cirkadiánní rytmus rekognice, TT,
autonomní aktivity) jsou regulovány v koordinaci s ostatními
Narušení spánku ovlivňuje emoční a kognitivní funkceProlongovaná spánková deprivace je letálníSpánek – důležitá, ale nejasně zprostředkovaná
udržovací funkce
MODELOVÁNÍ ŘÍZENÍ spánku a bdění
Zobrazovací studie a studie lézí mozku u spánku a snění
Prokázaly rozdíly v regionální aktivaci mozku mezi bdělostí a spánkem Na začátku spánku – povšechná deaktivace předního
mozku a mozkového kmeneDalší snižování aktivaceREM spánek – selektivní reaktivace kmene mozkového Další reaktivované struktury: diencefalon, subkortikální
LS, kortikální LS, některé kortikální asociační oblastiPlus významná deaktivace dorsolaterálního
prefrontálního kortexu (DL PFC)
FUNKCE SPÁNKUSpánková deprivace krys – 4-6t vedla ke
zhroucení organismu Metabolická rovnováha, teplotní rovnováha,
imunitní funkce Obnovovací funkce – anabolické pochodyHraje důležitou roli v hormonální regulaci
růstový hormon a gonadotropiny Vliv na paměť
Po tréninku roste množství a délka REM spánku – druhý den je patrno zlepšení v naučeném
REM – konsolidace procedurální pamětiSWS – konsolidace explicitní deklarativní paměti
NARUŠENÍ SPÁNKUNarušení spánku na podkladě cirkadiánních rytmůNormální čas (timing) spaní je u dospělých 22:00-
7:00Onemocnění narušující timing spánku
Primární Non 24 hour sleep wake sy DSPD – delayed sleep phase sy – pozdní vstávání (12-16) a
pozdní uléhání ASPS – advanced sleep phase sy – časné vstávání a
neschopnost udržet si bdělostSekundární – prostředím podmíněné – mnohem častější
Jet lag – pásmová nemoc Práce na směny
NARUŠENÍ SPÁNKUChronická aktivizace aminergního systému (sy)
Prolongovaný chronický stres a insomnie Pokles aminergní aktivity v CNS – při depresi a
narkolepsiiRespirační dysfunkce během spánku – sleep apnea
Respirační nepravidelnosti – mozkový kmen – změněná aktivita, která nutná pro REM spánek
Motorická dysfunkce během spánku - parasomnie chození, mluvení, vrzání zubů, noční děsyMotorická odpověď na výstupy motorických CPG,
které jsou normálně inhibovány – u mladších jedinců
SNĚNÍVýznam snů a snění není doposud objasněn
Není možno oddělit funkci snění od funkcí neurofyziologických procesů, které je produkují
Účel snů ani REM spánku není objasněnFreud – výklad snů – cesta do nevědomíCrick a Mitchison – imaginativní hypotéza
funkce snů „Odučovací“ mechanismusSystémy pracující v parazitickém modu, chybné
myšlenky – precipitace psychopatologie
SNĚNÍSny mohou sloužit k modulaci emocionálních
stavů v bdělostiVýzkum – podle množství a délky REM spánku
lze určit u koho se vyvine reaktivní klinická deprese po rozvodu
Sny mohou hrát roli v modifikaci asociativních sítí vzpomínek a naučeného materiáluvolnější asociace Snad vysvětluje bizarní obsah snů v REMKreativní řešení problémů během spánku –
Kekule, Mendělejev
VÝZKUMY SNĚNÍ Modernizace původní aktivačně syntetické hypotézy snění (Hobson,
McCarley, 1977) Odlišné kognitivní charakteristiky snů od bdění jako výsledek simultánní autoaktivace limbického mozku
konsekventní snová emocionalita a nápadnost Spolu s deaktivací exekutivních struktur – sloužících logické a pracovní
paměti konsekventní snové bizardnosti a desorientaci (Hobson, 2000)
Studie Solmse (1997) prokazuje, že DLO narušení má minimální vliv na snění Spolu s relativní neaktivitou během REM spánku
vede ke zjevnému snížení paměťového, orientačního, a logického fungování při snění Destruktivní léze multimodálních parietálních oblastí
globální ztráta snění Léze vizuálního asociačního kortexu
vedou k nevizuálnímu snění Aktivace supramarginálního gyru a inferotemporálního kortexu (PET)
odpovídá vysoce vizuospaciální povaze snění Diskonexe horního mozkového kmene od limbických prefrontálních struktur
vede ke globální ztrátě snění, při zachované aktivitě REM spánku a vysoce emotivní a osobní kvalitě snění
•Definice vědomí•Pozornost
•Narušení pozornosti
VĚDOMÍConsciousness
Výkonnostní funkceMotivace a vůlePracovní paměť a pozornostPaměť deklarativní a implicitní
Crick a Koch (1995) – model zrakového vědomíPředpoklady definice pojmu consciousness
Ne předčasněZvířata X lidéPodoby vědomí
Problém vazby (binding problem) – problém významu
VĚDOMÍRetikulární ascendentní aktivační systém
Neurobiologický podklad vědomí (awareness)Několik neuronálních systémů, vzájemně
spolupracujících Souvislost arousalu (část vědomí) a
orientované pozornostiÚlohy zatěžující orientovanou pozornost +
fMRIZátěž orientované pozornosti – ventrolaterální
část thalamuOst. – PFC, PMA, gyrus cinguli, gyrus fusiformis, mozeček, horní část
temenního laloku Interakce pozornosti a vědomí – v thalamu
VĚDOMÍVědomí je jeden z nejzáhadnějších fenoménůSpojeno určitým způsobem s mozkem – exaktní povaha
tohoto vztahu – klasický problém psychofyzického dualismu
Vědomí – je schopnost něco prožívat (zakoušet – experience)
Základní charakteristika fenomenálního aspektu vědomí – zdůrazňuje subjektivitu
Neurobiologie svobodné vůle (volních aktů) – dalším aspektem psychofyzického problému
Pocit chtění něco vykonat (feeling of agency) – předchází o 200ms jednání
Předchází změny v mozku – mediální PMA, ACC (fMRI)Vědomí u jiných živočišných druhůArousal a stavy vědomí
POZORNOSTLimitace v množství informace – mechanismus
pozornostiVztah pozornosti a senzorické percepce – nejčastěji
vizuálníVariabilita a flexibilita pozornostiPozornost zaměřuje vnímání k vnitřním a vnějším
podnětůms/bez doprovodných orientačních pohybůNeglect sy - deficit prostorové pozornosti, narušení
frontálního, parietálního kortexu a ACC, subkortikálních struktur a aferentací do kortikálních oblastí
POZORNOSTFunkce pozornosti
Detekce signálů Selektivita (výběrovost) – Colin Cherry 1953 –
fenomén kokteilové partyDělení pozornosti
Kognitivní neurověda a pozornostPosnerova teorie (1995)Näätänenova práce s evokovanými potenciályPsychofarmakologický přístupMarcelův model vztahů mezi percepcí,
pozorností a vědomím
POZORNOSTOrientovaná pozornost DLPFC, střední část čelních laloků, zadní temenní a horní spánková kůra, thalamus, BG – aktivita
vyšší vpravo Continuous Performance Test
Zadní systém pozornosti – senzorické rameno pozornostiProjevem okruhu RF – thalamus – LS – MKNavazuje anatomicky na systém odpovídající za probouzecí
reakci (ARAS)Jeho poškození – senzorický neglect
Přední systém pozornosti – motorické rameno pozornostiZaměřuje se na hybnou akci – systém záměruProjevem okruhu – thalamus – kortex – striatumJeho poškození – motorický neglect
Oba systémy tvoří funkční celek
POZORNOSTLokalizace pozornostního systému v frontálním a
parietálním laloku – výzkumyU primátů – LIP (laterální intraparietální pole) a
FEF (frontální oční pole)Spoje do sítnice
neurony LIP kódují reprezentaci významnosti podnětů (salient representation, priority maps)
integrují i informace z jiných zdrojů a jsou modulovatelné
U lidí - zobrazovací studie – frontální lalok, parietální lalok, ACC
Další oblasti – horní parietální lobulus (SPL), frontální oční pole (FEF), suplementátní oční pole (SEF), přední cingulum (ACC) – pozornostní síť prostorové pozornosti
CSTC KLIČKY a POZORNOSTKortiko-striato-thalamo-kortikální kličky a chováníSelektivní pozornost
Klička dorzální ACC-dno striata- thalamus – ACCACC – klíčový uzel pozornosti, emotivity a rysů chováníDorzální část ACC– hodnotí funkce – jako např. self
monitorování projevuNarušení této kličkyVyšetřujeme např. Stroopovým testem
Setrvalá pozornostDLPFC- horní kaudatum (striatální komplex)-thalamus
– DLPFCNarušení této kličkyVyšetřujeme např. CPT
CSTC KLIČKY a POZORNOST
NARUŠENÍ POZORNOSTISyndrom opomíjení (neglect)
Vizuospaciální opomíjeníPorucha pozornosti pro poloprostorExtinkceAllestezieAnozognozie, anozodiaforie, non-belonging syndrom
ADHD – anatomické odchylkyPatologická symetrie ncl.caudatusMenší globus pallidusMenší pravá PFCMenší mozečekDysfunkce frontostriatového funkčního obvoduPFC – zpomalený processingOveraktivace/hypoaktivace dorzální části ACC (předního
cingulárního kortexu – Stroopův test
ZRAKOVÉ VYHLEDÁVÁNÍPozornost - výběr podnětu ze sledované
scenérie paradigma zrakového vyhledávání
Zrakové vyhledávání je limitováno v kapacitě FIT Feature Integration Theory – Tresmanová,
Gelade, 1980Filtr ve velmi časné fázi – pop-out
ST Similarity Theory – Duncan, 1984Filtr v relativně pozdní fázi zpracování informace
– místo vstupu do pracovní pamětiznaky A a B u jednoho objektu stejný znak u dvou odlišných objektů
•Kognitivní vývoj a vývoj CNS•Plasticita•Stárnutí
•Kognitivní funkce
KOGNITIVNÍ VÝVOJZákladní koncepty
Maturace mozku pokračuje do adolescenceZtlušťování kortexu během vývojeNárůst množství dendritických trnůMnožství synapsí nejprve roste a potom klesáNěkteré struktury jsou téměř kompletní při narozeníNárůst množství bílé hmoty během dětství a
adolescence Myelinizace
Metabolický obrat mozku nejprve roste a potom klesá
DLPFC – jedna z posledních oblastí, které maturují
KOGNITIVNÍ VÝVOJ v 1.roceInhibice časný subkortikálních odpovědí rozvojem kortexuSpojení anatomického vývoje vizuálního systému s
funkčním rozvojemVývoj ventrálního vizuálního proudu a reprezentace
objektůVývoj dorzálního vizuálního proudu a prostorová
pozornost a prostorová lokalizaceČasné objevení prekurzorů deklarativní paměti ve vývoji Orientace v obličejích, rekognice matčina obličeje,
imitace faciální exprese jsou přítomny již při narozeníTvoření kategorií vizuálních podnětů ve věku 3 měsíceHemisférální rozdíly ve zpracování tváří ve věku 4 měsícůStrach z neznámých tváří se objevuje mezi 7-9 měsícemVztah vizuálního vyhledávání k vývoji PFCRychlý a prolongovaný vývoj jazyka
KOGNITIVNÍ VÝVOJ – stárnutíNárůst průměrné délky životaProměnlivé efekty stárnutí na paměťAnimální modely kognitivního a neurobiologického
stárnutíNeurobiologie poklesu paměti spojeného s věkemNeuronální ztráta je difuzní v celém mozkuNarušení paměti není nutně vázáno na
hippokampální narušeníHippokampální spoje jsou narušeny během stárnutíExekutivní funkce se zhoršují s věkemSubkortikální struktury jsou citlivé ke stárnutí
KOGNITIVNÍ FUNKCEChování (komplexní mozkové funkce)
Kognitivní funkce vč. pozornosti a pamětiEmoce, vč. motivace Exekutivní funkce, vč. motorických dovedností
Jejich vyšetřování je spjato s obtížemi – technickými a konceptuálními
Metody KazuistikyZobrazovací metody in vivoExperimenty na nonhumánních primátech
ASOCIAČNÍ KORTEX75% všech tkání mozku
Zodpovědný za zpracování informací mezi senzorickým vstupem a motorickým výstupem
Jejich rozličné funkce se často označují jako kogniceDostává a integruje informace z velkého množství
zdrojů, ovlivňuje velké množství chováníVstupy do asociačního kortexuVýstupy z asociačního kortexuDefinovány exkluzíVětšina jejich funkcí je neznámá a
neprozkoumaná
1 primární motorická korová oblast 2 premotorická korová oblast 3 frontální okohybné pole 4 Brocova motorické centrum řeči 6 primární senzitivní oblast 7 sekundární senzitivní korová o. 8 suplementární senzitivní korová o. 9 primární zraková korová oblast 10 sekundární zraková korová oblast 12 primární sluchová korová oblast 13 sekundární sluchová korová oblast 14 suplementární sluchová oblast 15 chuťová korová oblast 16 vestibulární korová oblast 18 sekundární čichová korová oblast 20 frontální asociační korová oblast 21 parietální asociační korová oblast 22 Wernickeho centrum řeči 23 temporální asociační korová oblast 24 okcipitální asociační korová oblast
obrázek přejat z Čihák, 1997
ASOCIAČNÍ KORTEXParietální asociační kortex – „pozornostní
neurony“Deficit pozornosti a percepce – neglect sy
Temporální asociační kortex – „rozpoznávací neurony“Deficity v rekognici, identifikaci a pojmenovávání
známých objektů - agnozieFrontální asociační kortex – „plánovací neurony“
Deficity v plánování komplexních chováníDiverzita frontálních funkcí – pestrost projevů
SENZITIVNÍ PERIODY VE VÝVOJISenzitivní periody – vychází z etologie (Tinbergen,
Lorenz) Chování - závisí na zvláštním typu zkušenosti během
omezeného časového období v časném dětstvíAbnormální zkušenost - abnormální vzorce
mozkových spojeníZákladní schopnosti
stereoskopické vidění, zraková ostrost, koordinace očních bulbů
Vyšší schopnosti temperament u krys, sociální chování, jazykové
schopnosti, schopnost vnímat tvary a tváře aj.Imprinting - rychlé funkční a strukturální změny
AKVIZICE JAZYKAjasný vztah mezi věkem expozice jazyku a
stupněm dokonalosti jeho zvládnutí Určité aspekty jazyka – gramatika, syntax,
produkce a porozumění hláskám X sémantika a velikost slovníku
Během prvních měsíců percipují děti fonémy všech jazyků
Kolem 1. roku života dítě tuto schopnost ztrácí – schopnost rozlišit podobné fonémy, které nejsou vyslovovány druhými kolem
Pokud dítě není vystaveno jazyku do puberty – ztrácí tuto schopnost úplně
BINOKULÁRNÍ VIDĚNÍOční reprezentace – binokulární viděníRaná vizuální zkušenost - množství vizuálního
kortexu zapojeného do zpracování vstupů z každého oka
Vrůstání axonů do vizuální kůry – soutěž mezi aferentací z pravého a levého oka
Po narození se otevírá kritická perioda Oči jsou koordinovány a používány stejně -
kolem 4. měsíceNarušení – kongentiální katarakta, narušení
jednoho oka, „patching“
FILIALNÍ IMPRINTINGRozpoznávání rodiče je esenciální pro přežití
mláděteRychlé učení – vytvoření jedinečného blízkého
vztahu = filial imprintingZahrnuje učení vizuální, sluchové, čichové a
chuťové krátká dobře definovaná senzitivní perioda v
časném postnatálním životěUčení během senzitivního období – mladí vykazují
vrozené preference pro imprinting normálních podnětů
•Vývoj jazyka•Neurovědný základ jazyka
•Afázie
JAZYKArbitrální symboly + specifický význam »
vyjadřování myšlenek a emocí slovyNěkolik oblastí v mozku
Asociační kortex čelního a spánkového laloku Většinou levá hemisféra
Senzorická reprezentace slov a symbolů levý temporoparientální kortex
Reprezentace k motorickým povelům pro mluvenílevý čelní kortex
Emoční (afektivní) obsah jazyka pravá hemisféra
Regiony zodpovědné za symbolickou reprezentaci a komunikaci (hluchoněmí – znakový jazyk)
JAZYKLokalizován i lateralizovánReprezentace jazyka v mozku ≠ okruhy motoriky
úst atd. ani okruhy sluchové percepceTýká se systému symbolů – symbolická
reprezentaceSyntax, gramatika, intonace
rozpoznatelné bez ohledu na modus reprezentace, porozumění a exprese
Příspěvek pravé hemisféry k jazyku prozodické elementy (emocionální a tónické
aspekty) narušení - aprozodie
LOKALIZACE JAZYKOVÝCH FUNKCÍzačátek 19.století – Paul Broca, Carl WernickeKazuistiky a post mortem nálezyRozlišení 3 základních druhů afázie
Motorická (produkční)Senzorická (receptivní)Konduktivní
Mapování jazykových funkcí – 1930 – Wilder PenfieldPerisylviánská kůra levé hemisféry, velká variabilita
Nejnovější nálezy – zobrazovacích metod – PET, fMRI
Potvrzení lokalizace funkčním vyšetřením CNS – při verbálních testech
LOKALIZACE JAZYKOVÝCH FUNKCÍUnimodální a multimodální asociační kůry v
laterálních částech obou hemisfér Oblasti odpovídají abstraktnějším typům analýzy98% praváků – centra jazyka v levé hemisféře60-65% leváků – centra v levé hemisféře15-20% leváků má jazykově dominantní pravou
hemisféruZbytek – obě hemisféry stejnou měrou
Anatomicky – planum temporale – asymetrickéFunkce nedominantní hemisféry
Zpracovává jazyk na úrovni diskurzu, přenesené významy
Zhodnocuje tón diskurzuVšeobecnější úroveň, povšechná strukturu podnětů
LOKALIZACE CENTER JAZYKA
obrázek přejat z Wikipedie
PROPOJENÍ JAZYKOVÝCH CENTERSpoje
Mezi sebou, k DLPFCk laterální temporální kůře, nepřímé spoje do LS
Modalita jazyka ovlivňuje lokalizaci písmo – kortex blíže vizuální oblastiznakový jazyk – kortex blíže pohybovým oblastem ruky než
ústOstatní struktury podílející se na řeči
temporální lalok– reprezentace významu podstatných jmenprecentralní gyrus a PMA – význam slovSMA – iniciace řeči, aktivace systémuACC – nespecifická aktivace při verbálních položkáchBG – procedurální paměť pro motorické funkce – správné
aspekty tvoření slovMozeček
OSVOJOVÁNÍ JAZYKADědičná vloha modifikovatelná prostředím (nature X
nurture)Výzkumy – komunikace živočichů, zobrazovací metody,
kritické periodyObecný typ vývoje jazyka – všeobecné » specifické
2-6 měsíců – broukání (cooing)6-12 měsíců – žvatlání (babbling)12-18 měsíců – izolovaná slova1-3 roky – dvouslovné kombinace a telegrafický jazyk3-4 roky – základní dospělá struktura vět
Vyladění na jazykové prostředíBiologická předpřipravenost k osvojení jazykaNoam Chomsky (1962,1975)
vrozený modul jazykového vývoje (LAD – language acquisition device)
• Stavba•Funkce
EXEKUTIVNÍ FUNKCE
Samostatné a účelné jednání – cílesměrné chování
Kognitivní řízeníSchopnost nebýt reflexivníSchopnost být proaktivní Známka inteligentního chování
Systém kognitivního řízeníVýběrovost a limitovaná kapacitaČasová spojitost - pracovní paměťPlasticita a flexibilita, kapacitu pro učení
EXEKUTIVNÍ FUNKCE Složky – vůle, plánování, účelné jednání, úspěšný výkon Řídící schopnosti zodpovědné za
Plánování Organizaci – sekvenci, skládání Koordinování Časování Monitorování kognitivních operací
Nejzákladnější exekutivní funkceschopnost použít záměr k regulaci chování.schopnost iniciovat nezávisle cílevědomou aktivitu a utlumit irelevantní nebo nevhodnou aktivitu
SUBDOMÉNY EXEKUTIVNÍCH FCÍPřenášení zaměření Generování hypotézŘešení problému Vytváření pojmuAbstraktní usuzování PlánováníOrganizace Formování cíleFluence Pracovní paměťInhibice SebekontrolaIniciativa Sebe-řízeníDuševní flexibilita Pozornostní řízeníAnticipace HodnoceníŘízení chování Zdravý (selský)
rozumTvořivost
PREFRONTÁLNÍ KORTEXFce – integrujícící a řídícíObsahuje soubor odlišných kortikálních oblastíRozsah této oblasti závisí na stupni
fylogenetického vývoje PFC - silent kortexRozsáhlá aferentace i eferentace do různých
etáží CNS spoje s oblastmi zpracovávajícími externí i
interní informaci
FRONTÁLNÍ LALOK
ZAPOJENÍ PFCSe senzorickými systémy
DL a VL – spoje z okcipitální, parietální a temporální kůry
OF – informace z chemosenzoriky a viscerální informace, struktury LS a mozkového kmene
Konvergující informace z více oblastíS motorickým systémem
DL – oblast řízení chováníSpoje s BG – CSTC kličky – teorie interdependence MK a
BGS LS
OF – dlouhodobá paměť, afektivita, motivaceVnitřní spoje PFC
FRONTÁLNĚ SUBKORTIKÁLNÍ OBVODY
5 paralelních, oddělených okruhů, spojujících prefrontální kortex s podkorovými oblastmi (BG, thalamus)
3 z nich nejdůležitější (neurobehaviorální syndromy)
1. dorzolaterální DL 2. orbitofrontální OF 3. anterior gyrus cinguli ACC
DORZOLATERÁLNÍ OBVODschopnost organizovat behaviorální reakci aktivace časově vzdálených vzpomíneknezávislost na jevech v prostředípřesouvání a udržování zaměření odpovídající
řady chovánívytváření pohybových programůvyužití verbálních dovedností k řízení jednání
ORBITOFRONTÁLNÍ OBVOD Zajišťuje empatické, společenské a sociálně
adekvátní chováníUrčuje afektivní významnost věcí kolem násSpoje do LSDamasio (2003), Bechara (2003) – hypotéza
somatických markrů
narušení iritabilita, labilita, netaktnost a absurdní euforie Sociální nepřiměřenost, nedůvěra, neschopnost soucítění
OBVOD PŘEDNÍHO CINGULAÚčastní se na procesech motivace Je zodpovědné za iniciativu, spontaneitu a
kreativitu
Narušení Narušená motivace - akinetický mutismus - apatie Lhostejnost k bolesti Nedostatek spontánní mluvy, psychická prázdnota Omezené tvořivé myšlení Oslabená inhibice reakce Narušený výkon v go/no-go testech
• Devastace jedincova života• Zachované komponenty komplexního
chování • Neschopnost je koordinovat s ohledem a
limitaci specifických úkolů• Narušení cílesměrnosti
DYSEXEKUTIVNÍ SYNDROM
Desinhibice (Stroopův test, WCST) vazba na podnět, cílový neglect nedostatek behaviorální kontroly
Emoční narušení Apatie ke své situaci a k potřebám druhých Špatně rozpoznávají emoce druhých Vznětlivost, agresivita a vztek Špatné emoční rozhodování – hypotéza somatických
markrů Obtíže s plánováním (Tower tasks)
plánování a organizace vlastního života narušení schopnosti odhadnout následky vlastního jednání
– gamling testy Narušení pracovní paměti – podílí se na narušení
plánování
PACIENTI S NARUŠENÍM PFC
Počítačová rekonstrukce zranění Phinease Gage
Top Related