1
Finanční matematika v osobních a rodinných financích
Ing. Martin Širůček, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví
strana 2Martin Širůček, garant předmětu
• Doktorské studium oboru Finance, Provozně ekonomická fakulta Mendelova univerzita v Brně, ukončení 2013
• od roku 2008 přednáší oblast finančních trhů, kapitálových
trhů, finanční matematiky, osobních a rodinných financí
• od roku 2008: externí spolupráce Fond Shop
• od roku 2011: Grantika ČS
• od roku 2014: projektový manažer
• komisař schválený ČNB pro oblast investic a penzí dle zákona
č. 426, 427/2011 Sb.
• člen akreditační komise pro zkoušky odborné způsobilosti dle ZPKT, IPIZ
• člen akreditační a zkušební komise EFPA ČR
Organizační záležitosti
• Přednášky/cvičení nepovinné
• Náplň přednášek/cvičení
• Ukončení písemná zkouška + možnost rozložení zkoušky
• Veškeré info na http://svse.sweb.cz
strana 3
2
Zdroje ke studiu
Přednášky:
• REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6.
• REJNUŠ, O. Finanční trhy: učebnice s programem na generování
cvičných testů. Praha: Grada Publishing, a.s., 2016. ISBN 978-80-247-5871-8.
Cvičení:
• Videokurz Finanční matematika a publikace ŠOBA, Oldřich a Martin ŠIRŮČEK. Finanční matematika v praxi. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1.+ příklady k procvičení vložené na web
Další zdroje:
• podklady pro přednášky a cvičení
strana 4
Systém výuky
• „Co je to?“ versus „Proč je to tak?“• Ptát se, ptát se, ptát se, dokud je čas…
• Nutnost pochopit PRINCIPY• Nutnost se učit průběžně• Skripta jako podpora, přednášky pro základní principy
a upozornění na nejčastější chyby a ukázka praktických dovedností a zkušeností
strana 5
Základy finančního trhu
• Co je to finanční trh a k čemu slouží?
• Co je to finanční systém a čeho je součástí?
• Je součástí ekonomického systému – v čem se to projevuje?
• Finanční trhy jako ekonomický barometr (viz akciové trhy)
strana 6
3
Finanční trhy jako ekonomický barometr
strana 7
strana 8
HDP CPI
S&P 500 Nezaměstnanost
Finanční systém
• Čím je tvořen?
Finančním trhem a jeho jednotlivými segmenty, nástroji, subjekty, peněžními toky mezi subjekty, zákony atd..
Disponibilní finanční prostředky se prostřednictvím finančních služeb, resp. finančních nástrojů přelévají mezi jednotlivými skupinami
strana 9
4
Základní vztahy na finančních trzích
strana 10
Zdroj: Rejnuš (2010)
Finanční systém
Funkce finančního systému a co znamenají?
• depozitní – možnost uložení peněz a jejich zhodnocení• kreditní – poskytování úvěrů, především pro firmy, což podporuje
ekonomický růst, ale i pro domácnosti• uchování hodnoty (bohatství) – uchování kupní síly s minimalizací
důsledku inflace• likvidity – přeměna finančních aktiv na hotové peníze• zajištění platebního styku• ochrany proti riziku – pojištění a diverzifikace, popř. zajištění• regulace finančního systému státem
strana 11
Ekonomický systém
• trh výrobků a služeb (nabídka, poptávka vs. firmy, domácnosti)
• trh výrobních faktorů (nabídka, poptávka vs. domácnosti, firmy)
trh kapitálu:• fyzický kapitál• finanční kapitál – finanční trh – „promazávání“
ekonomického systému a v dvousektorové ekonomice přenos finančních prostředků od domácností do firem prostřednictvím finančních nástrojů
strana 12
5
Finanční systém v ekonomickém systému
strana 13
Zdroj: Rejnuš (2010)
Typy finančních transakcí
Jakým způsobem se peníze přesouvají:
• přímé financování (výhody, nevýhody), primární cenné papíry
• polopřímé financování – brokerské (informace) vs. dealerské firmy (rozprodávají velké emise CP)
• nepřímé financování – finanční zprostředkovatelé, primární a sekundární cenné papíry; finanční zprostředkovatelé jsou ziskové společnosti a podle toho se taky tak chovají (poplatky, úrokové marže); největší význam tohoto typu financování, i když existuje např. proces sekuritizace
strana 14
Přímé versus nepřímé financování
strana 15
Zdroj: Rejnuš (2010)
6
Finanční zprostředkovatelé
Důvody vzniku:
• informační náklady
• transakční náklady
Příklad u hypotečního úvěru
strana 16
Úspory versus investice• Kdo dělá hlavně úspory (domácnosti, firmy, stát)?
• Kdo dělá hlavně investice (domácnosti, firmy, stát)?
základní rozdělení firemních investic
strana 17
Rozdělení investic
• Co je to investice?
• Dělení investic
strana 18
Zdroj: Rejnuš (2010)
7
Práva z finančních investic
strana 19
Zdroj: Rejnuš (2010)
Finanční versus reálné investice
strana 20
Reálné versus finanční investice:
a) komplementárnost vs. konkurence obou forem
b) vyspělé vs. rozvojové země
Základní finanční aktiva
strana 21
1) Funkce peněz: (a) zúčtovací jednotka (míra hodnoty); (b) prostředek směny; (c) uchovatel hodnoty (nejvíce ovšem podléhají inflaci, proč?)
2) Znaky peněz: (a) vysoký stupeň likvidity (žádné poplatky s převodem); (b) neexistence výrobní substituce (nelze nekontrolovatelně vyrábět)
8
Důležitý poznatek
strana 22
Praktický příklad!
Rozdělení finančního trhu
strana 23
Rozdíl mezi cenným papírem a úvěrem? Převoditelnost.
Zdroj: Rejnuš (2010)
Peněžní trh
• Krátkodobý
• Krátkodobé cenné papíry a krátkodobé úvěry
• Jaké potřeby jsou financovány krátkodobými finančními zdroji?
• Malé riziko, malý výnos, vysoká likvidita – investiční trojúhelník (něco za něco )
strana 24
9
Krátkodobé úvěry
• Vztah banka vs. klient (krátkodobé úvěry vs. krátkodobé vklady)
• Provozní úvěry podniků – řízení cash flow
• Mezibankovní operace (peníze na den, vykrytí likvidity)
• Patří sem i obchodní úvěry mezi podniky (skonto) atd.
• Příklady krátkodobých úvěrů
• Jedná se i o vklady se splatností do 1 roku
strana 25
Krátkodobé cenné papíry
• Charakteristika
• Základní typy krátkodobých CP:
a) směnky
b) pokladniční poukázky
c) depozitní certifikáty
strana 26
Kapitálový trh
• Dlouhodobý
• Dlouhodobé úvěry a dlouhodobé cenné papíry (dle splatnosti ne při emisi, ale zbytkové splatnosti pro určení jestli peněžní nebo kapitálový trh!)
• Co se financuje na kapitálovém trhu?
• Rizikovější, výnosnější, menší likvidita? (nelze říci ovšem obecně! – příklad)
• Větší objemy
strana 27
10
Dlouhodobé úvěry
• Příklady dlouhodobých úvěrů (hypoteční, emisní půjčka, investiční úvěr apod.)
• Vysoký objem zapůjčených prostředků oproti krátkodobým úvěrům
• Zajištění majetkem
• Jakým majetkem?
• Jedná se i o vklady se splatností nad 1 rok
strana 28
Dlouhodobé cenné papíry
• Základní charakteristika:
obecně zbytková splatnost nad 1 rok
• Základní druhy dlouhodobých cenných papírů:
(a) akcie a obligace
(b) jejich vyšší převoditelnost oproti dlouhodobým úvěrům (vyšší likvidita u cenných papírů)
• Větší objemy obchodů u dlouhodobých cenných papírů než u dlouhodobých úvěrů:
(a) sekuritizace
(b) možnost vydání cenného papíru na míru
strana 29
Trh s cizími měnami• Definice měnového kurzu
• Systémy měnových kurzů
strana 30
Zdroj: Šoba (2009)
11
Trh s cizími měnami
Dělení měnového trhu:
(a) Devizový trh: obchod s devizami; velkoobchodní; kurzotvorný; online systém propojených dealerů
(a) Valutový trh: obchod s valutami; maloobchodní; nekurzotvorný; nesrovnatelně nižší objemy obchodů
strana 31
Trh s cizími měnami
strana 32
Nejvýznamnější světové měnové páry
Zdroj: Šoba (2009)
Zdroj: FX-Trading
Trh s drahými kovy
• Základní komodity – zemědělství, surový materiál, drahé kovy - zlato; stříbro; platina
• Na pomezí s komoditním trhem
• Vyhledáván obvykle v období nejistoty
strana 33
12
strana 34
Je cena zlata novou cenovou bublinou? strana 35
Rozvoj předmětu Finanční trhy podporuje společnost Partners Financial Services, a.s.
Trh cenných papírů
strana 36
Zdroj: Rejnuš (2010)
13
Trh cenných papírů
Primární vs. sekundární trh:
1) Rozdíly
2) Funkce
3) Objemy: peněžní vs. kapitálový trh
4) Nezaměňovat s primárními a sekundárními cennými papíry
strana 37
Trh cenných papírů
Veřejný vs. neveřejný trh:
• Primární veřejný: aukce, tender, fixní cena• Primární neveřejný: emisní tvůrce (emisní půjčka)
IPO vs. SEO
• Sekundární veřejný: burzy, mimoburzovní trhy, OTC trhy
• Sekundární neveřejný: individuální domluva (např. hospoda )
strana 38
Trh cenných papírů
Sekundární veřejné trhy:
A) Organizované: burzy a mimoburzovní trhy: PSE (CEE Stock Exchange Group ), NYSE EURONEXT, RM-System, Nasdaq, atd.
• základní funkce burzy, znaky burzy, typy burz (CP, komodity atd.), důvody pro regulaci burz
• důvody pro mimoburzovní trhy
B) Neorganizované: OTC trhy (přes přepážku)
strana 39
14
Propojení jednotlivých segmentů finančního trhu• Aktuální podmínky pro získání peněz a investování
peněžních prostředků: každý chce co nejvíce vydělat –přechází např. z akciového na dluhopisový trh;
• Spekulace: nákup podhodnocených a prodej nadhodnocených finančních aktiv – velmi rizikové, subjektivita; využití cenového rozdílu v čase
• Arbitráž: rozdíl oproti spekulaci; využití cenového rozdílu v místě; praktické příklady
strana 40
ROZDÍL SPEKULACE A ARBITRÁŽ?
Ideální versus efektivní trh
Ideální trh:
• volně přístupné všechny informace
• nulové transakční náklady
• žádná vládní omezení
• nikdo nediktuje ceny
strana 41
Ideální versus efektivní trhEfektivní trh:
• nelze dosahovat nadprůměrných zisků
• všechny informace jsou obsaženy v ceně
• předpoklady:
• a) ziskový motiv investorů
• b) vysoce konkurenční tržní prostředí
• c) kvalitní informační systémy
Tři formy efektivnosti (slabá, středně silná, silná)
strana 42
Platí ještě teorie efektivních trhů? A pokud ne, tak proč?
15
Instituce finančního trhu
Ing. Martin Širůček, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví
strana 44
Instituce finančního trhu
• Regulatorní instituce
• Komerční instituce
strana 45
Regulatorní instituce finančního trhu
16
strana 46
Regulace finančního trhu
• Důvody pro regulaci komerčních finančních institucí
• Důvody pro regulaci finančního systému
• Regulatorní instituce v ČR (minulý a současný stav)
• Regulatorní instituce ve světě
strana 47
Centrální banka (např. ČNB)Funkce:
makroekonomické (péče o měnu) – jak po vstupu do Eurozóny?• měnová (monetární) politika – makroekonomické cíle, magický
čtyřúhelník• emise hotovostních peněz – proč jenom CB a proč jenom hotovostní?• devizová činnost a regulace
mikroekonomické (vliv na instituce finančního trhu a ostatní instituce)• regulace a dohled nad institucemi FT – důvody? regulace vstupu (přísná
kritéria, regulace a dohled působení, popř. pojištění vkladů – např. u bank atd.),
• banka bank• banka státu• reprezentace státu v měnové oblasti
Vývoj indexu spotřebitelských cen strana 48
17
strana 49
Nástroje CB pro dosažení cílů
Rozdělení nástrojů:
a) krátkodobé versus dlouhodobé
b) přímé versus nepřímé
(nejvýznamnější členění)
c) běžné versus mimořádné
strana 50
Nástroje měnové politiky
Základní rozdělení nástrojů:
a) přímé versus nepřímé (vs. nestandardní)
(nejvýznamnější členění)
b) běžné versus mimořádné
strana 51
A) Nepřímé nástroje
• Diskontní nástroje
• Operace na volném trhu
• Povinné minimální rezervy
• Konverze a swapy
• Intervence ve prospěch v neprospěch měnového kurzu (jak přes devizový trh, tak přes úrokové sazby)
Situace u ČNB: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje
18
strana 52
Diskontní nástroje• Klasické a historické nejstarší
• Krátkodobé úrokové sazby, za které CB půjčuje obchodním bankám v domácí měně: zvyšování úvěrové kapacity bank, čímž se ovlivňují i jednotlivé úrokové sazby u obchodních bank a tím reguluje cena peněz v ekonomice a např. brzdí inflační tlaky (záleží na prioritách CB)
• Zvýšení úrokových sazeb = monetární restrikce
• Snížení úrokových sazeb = monetární expanze
strana 53Diskontní nástroje
1) Diskontní úvěry
a) nejlevnější úvěrový zdrojb) diskontní sazbac) krátkodobé k překlenutí problémů s likviditou, obvykle bez zajištění; nejnižší úroková sazba obecně; ztrácí významd) použití diskontní sazby v ČR?
2) Reeskontní úvěry reeskontní sazba (mírně vyšší jak diskontní); eskontování eskontovaných směnek od obchodních bank;použití reeskontu v ČR?
3) Lombardní úvěrya) lombardní sazba: zajišťování např. právem ve smyslu cenného papírub) poskytován, pokud větší problémy s likviditou = větší sazbac) jak v ČR?d) použití lombardní sazby v ČR?
strana 54Vývoj diskontní a lombardní sazby ČNB
Vývoj diskontní sazby ČNB
0,00
2,00
4,00
6,00
8,00
10,00
12,00
14,00
1.1.
1990
1.1.
1991
1.1.
1992
1.1.
1993
1.1.
1994
1.1.
1995
1.1.
1996
1.1.
1997
1.1.
1998
1.1.
1999
1.1.
2000
1.1.
2001
1.1.
2002
1.1.
2003
1.1.
2004
1.1.
2005
1.1.
2006
1.1.
2007
1.1.
2008
1.1.
2009
1.1.
2010
1.1.
2011
1.1.
2012
datum
% p
.a.
Vývoj lombardní sazby ČNB
0,00
10,00
20,00
30,00
40,00
50,00
60,00
1.1.1
993
8.4.199
4
26.6.
1995
27.6.
1997
27.1
0.19
98
3.9.1
999
27.7.
2001
1.2.2
002
1.11
.200
2
1.8.200
3
28.1.
2005
31.10
.200
5
1.6.200
7
30.11
.200
7
7.11
.2008
11.5.
2009
7.5.2
010
2.11
.2012
datum
% p
.a.
19
strana 55
Obchody na volném trhuNepřímý nástroj měnové politiky: využíván velmi často, nízké náklady, jednoduchost a přehlednost
• Nákupy a prodeje CP
• Repo obchody a reverzní repo obchody
Ovlivňování likvidity a úvěrové kapacity obchodních bank prostřednictvím operací na volném trhu: nákup CP – monetární expanze, prodej CP – monetární restrikce
strana 56
Nákupy a prodeje cenných papírů
• Nevratný nástroj, který má dlouhodobý charakter
• Obvykle se jedná o státní dluhopisy nebo dluhopisy centrální banky
strana 57
Repo obchody a reverzní repo obchody
• Krátkodobý a vratný charakter obchodů s cennými papíry = dohoda o zpětném obchodu
• Lze je považovat za úvěry, ale ve skutečnosti se jedná o operace na volném trhu
• Repo obchody – monetární restrikce
Reverzní repo obchody – monetární expanze
20
strana 58
Repo obchody: pohled centrální banky:
1) Centrální banka nejprve prodá cenné papíry obchodním bankám (obvykle krátkodobé státní dluhopisy či směnky)
2) Po určité době (např. 14 dní) zpětně prodávají obchodní banky CP zpátky CB za původní cenu navýšenou o úrok (2t repo sazba)
Repo obchody v ČR?
strana 59
Reverzní repo obchody: pohled centrální banky
• Zrcadlově obrácený obchod oproti repo obchodu. Nejprve CB nakoupí CP, tím poskytne do oběhu hotovost a poté CP zpět prodá za původní částku navýšenou o úrok
Realizací obchodů na volném trhu dosahuje CB změnynabídky peněz – monetární restrikce a monetární expanzeprostřednictvím ovlivňování likvidity a úvěrové kapacity
obchodních bank.
Dále prostřednictví obchodů na volném trhu lze ovlivňovat tržní ceny státních dluhopisů, inflační tlaky či krýt schodek SR.
strana 60
Povinné minimální rezervy (PMR)• Z primárních vkladů (od nebankovních subjektů) je nutno určité
procento uložit u CB
• Důvody povinných minimálních rezerv (plynulost mezibankovního platebního styku)
• Působí na úvěrovou kapacitu banky: zvýšení PMR = restrikce; snížení PMR = expanze
• Jsou úročeny (2T repo), ale banky by je mohly zhodnotit více
• Používáno výjimečně – intenzivní dopady
21
strana 61
Povinné minimální rezervy (PMR)
• Aktuální výše PMR = 2 % (stejně jako u ECB, od r. 1999)
• Výše úročení PMR = 2t repo sazba, od r. 2001
strana 62
Konverze a swapy cizích měn
Rozdíl nástrojů:
• Konverze: jednosměrné operace (nákup, nebo prodej) – trvalé působení na devizový trh
• Swap: dohoda o budoucí zpětné výměně za předem stanovených podmínek – dočasné působení na devizový trh
strana 63
Intervence ve prospěch (v neprospěch) devizového kurzu
• Důvody intervencí
• Systémy měnových kurzů a jejich výhody a nevýhody
Způsoby intervencí:
a) přímé intervence: konverze a swapy cizích měn
b) nepřímé intervence: především úrokové sazby
22
• 3) Devizové intervence
– nákupem nebo prodejem domácí měny CB ovlivňuje devizový kurz národní měny
strana 64Nástroje měnové politiky ČNB
Nestandardní nástroje MP - Kvantitativní uvolňování
• Nestandardní nástroj měnové politiky uplatňovaný mj. ECB a FED
• Odkupem CP od komerčních bank na sekundárním trhu CB reguluje tržní úrokovou sazbu
• Cíl: podpořit inflaci a ekonomický růst v Eurozoně
• 21.1.2015 - počátek
• 1,1 bil. EUR do roku 2016
• Důsledky: výnosy (úrokové
sazby) z vládních dluhopisů jsou
u některých zemí negativní
strana 65
strana 66
23
strana 67
67
Manipulátoři z SNB strana 68
Komu ECB věří? strana 69
24
strana 70
B) Přímé nástroje
Slouží spíše k regulaci dílčích subjektů než k regulaci finančního systému.
a) Pravidla likvidity
b) Úvěrové kontingenty – relativní, absolutní
c) Úrokové limity (úrokové stropy)
d) Povinné vklady
Pro jiné než bankovní subjekty (pojišťovny, penzijní fondy a společnosti, obchodníci s CP apod.) má ČNB obdobné přímé nástroje dle bodu a) až c).
strana 71
B) Přímé nástrojea) Pravidla likvidity
jedná se o „sešněrování účetnictví“: požadavky na strukturu aktiv, pasiv, likviditu apod. Jedná se o mimořádný nástroj, který může končit nucenou správou.
b) Úvěrové kontingentyrelativní (úvěry od CB), nebo absolutní (úvěry vůči klientům) úvěrové kontingenty. Jedná se o nejtvrdší a mimořádný nástroj, který může končit nucenou správou.
c) Úrokové limity (úrokové stropy)tento nástroj silně omezuje podnikatelské prostředí, mimořádný nástroj u bank, krátkodobé povahy, kdy to vyžadují okolnosti.
d) Povinné vklady povinné otevření účtu u CB pro orgány státní správy a samosprávy –kontrola atd. Jedná se o běžný nástroj.
Instituce finančního trhu
Ing. Martin Širůček, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví
25
strana 73
Instituce finančního trhu
• Regulatorní instituce• Komerční instituce
strana 74
Komerční instituce finančního trhu
strana 75
Komerční instituce finančního trhu• Obchodní banky• Factoringové a forfaitingové společnosti• Leasingové společnosti• Nebankovní spořitelní instituce• Pojišťovny, Zajišťovny• Penzijní fondy, penzijní společnosti• Burzy a organizované mimoburzovní trhy• Instituce kolektivního investování• Ostatní subjekty FT
a) Obsluhující instituceb) Obchodníci s cennými papíryc) Poskytovatelé půjček (splátkový prodej, peníze
domů) atd.
26
strana 76
Obchodní banky
strana 77Obchodní banky
Základní komerční instituce FT (především v Evropě) – přísná regulace a dohled:
a) vstup do odvětvíb) působení v odvětví (např. sledování měsíční či denní likvidity)
K 30.6. 2017 bylo v ČR celkem 45 bank (včetně 5 stavebních spořitelenapoboček zahraničních bank).
Základní funkce bank:a) finanční zprostředkování (nepřímé financování)b) emise bezhotovostních peněz (jak hotovostních peněz?)c) bezhotovostní platební styk – jak to vypadá v praxi?
domácí vs. zahraniční platební styk
strana 78Emise bezhotovostních peněz
27
strana 79
Obchodní bankyZásady:
a) rentability: banka je podnikatelský subjekt s cílem vytvářet zisk. (úrokové rozpětí, poplatky – často absurdní)
b) likvidity: schopnost uspokojit oprávněné požadavky svých klientů.
c) jistoty (solventnosti): schopnost čelit specifickým rizikům – jedná se o významné instituce – přísná – regulace, přísná jak kdy a kde
strana 80
Obchodní banky
• Bankovní operace vše, co se promítne v účetnictví
• Bankovní obchod vše, co míří ven
• Bankovní produkt (služba)
vše, co míří ven ke klientovi
strana 81
Bankovní produkty
• Úvěrové• Vkladové• Ostatní
Některé poskytovány prostřednictvím dceřinných společností či společností ve finanční skupině (crosseling)
(např. leasing, stavební spoření, penzijní připojištění či penzijní a důchodové spoření, podílové fondy atd.)
28
strana 82
Úvěrové produkty
Z pohledu banky se jedná o aktiva = generují výnosy
Dělení úvěrů dle charakteru:
a) peněžní úvěry a půjčkyb) závazkové (ručitelské) úvěry
Dělení úvěrů dle splatnosti:a) krátkodobé – do 1 roku
b) střednědobé – 1 až 4 rokyc) dlouhodobé – nad 4 roky
strana 83
Peněžní úvěry a půjčky• Kontokorentní úvěr• Lombardní úvěr
zástava CP, zboží, pohledávky atd. – revolvingový princip (zřetězení krátkodobých úvěrů s možností aktualizace podmínek a zavěšení úrokové sazby)
• Eskontní úvěrspojen se směnkou (vlastní versus cizí); „odkup“ před splatností; regrese (zpětný postih)
• Malé osobní a spotřebitelské úvěrykrátkodobé či střednědobé, forma zajištění, hotovostní či účelový (závislost úrok. sazby atd.)
strana 84
Peněžní úvěry a půjčky• Emisní půjčka
emise CP organizována a odkoupena jedním či několika subjekty – emisní půjčka. V čem je výhoda oproti poskytnutí standardního úvěru?
• Hypoteční úvěrycharakteristika, doba splatnosti, zajištění, fixace vs. úroková sazba, předčasná splatnost, daňová uznatelnost úroků, hypotéka při výstavbě, hypoteční zástavní listy, americká hypotéka
• Úvěry ze stavebního spořenířádný, překlenovací, odlišnosti od hypotečního úvěru
29
strana 85Hypoteční úvěry v ČR
Zdroj: www.hypoindex.cz
strana 86Hypoteční úvěry v ČR
strana 87
Závazkové úvěry a záruky
Základní charakteristika
• Akceptační úvěr
• Avalový (ručitelský úvěr)směnečný aval
ručitelský aval (záruční listina)
30
strana 88
Vkladové (depozitní) bankovní produkty
• Z pohledu banky se jedná o pasiva = generují náklady• Získání zdrojů (viz finanční zprostředkování)
a) nákupy vkladů od klientů obchodních bank
b) prodej bankovních dluhopisů bankovním klientům
strana 89
Vklady• Vklady na bankovních účtech• Vklady na vkladních knížkách• Speciální druhy úsporných vkladů
Rozdělení vkladů dle stupně likvidnosti:a) vklady na požádání (na viděnou)b) vklady termínové (termínované)
Fond pojištění vkladů→ Garanční systém finančního trhu
Výše náhrady se vypočítá z celkového objemu pojištěných vkladů jednotlivého vkladatele u dotčené banky a poskytuje se ve výši 100
% tohoto objemu, maximálně však do výše ekvivalentu 100 tisíc EUR pro jednoho vkladatele u jedné banky.
strana 90
Změny u Fondu pojištění vkladů
– Změna na Garanční systém fin. trhu– Pojištění vkladu do 100 000 EUR + specif. životní situace (> 100
000 EUR)– Kratší výplata – 7 prac. dní (z 20)– výplata náhrad vkladů bank, stavebních spořitelen či
družstevních záložen označena ČNB za insolventní
Fond pro řešení krize (nově) - v případě možného ohrožení stability na fin. trhu (prevence krachu
fin.institucí); záruky, úvěry , dodateč. kapitál- roční příspěvky (nově i někteří obchodníci s CP) + mimořádné
příspěvky- Cíl do 10 let - 25 mld. (ročně 2-3 mld.)
31
strana 91Vklady na bankovních účtech
Běžný účetzákladní vztah banka klient (domácnosti, firmy, státní instituce apod.); účel; úročení; sedlina; doprovodné služby; crosseling
Vkladový účet pevně sjednaný termín splatnosti versus vklady s výpovědní lhůtou (princip revolvingu); účel; doprovodné služby; fixní versus proměnlivé úročení (navázané např. na PRIBOR); výše úročení
strana 92
Vklady na vkladních knížkách
• Relativně archaický finanční produkt
• Požadavek neanonymity – podmínka pojištění vkladů; zabránění praní špinavých peněz; vkladní knížky na doručitele
• Úročené a výherní vkladní knížky
strana 93
Speciální druhy úsporných vkladůSpoření účelová
(např. stavební spoření): rozdíl charakteristika a zamyšlený účel stavebního spoření; stavebního spoření versus hypoteční úvěr; budoucnost stavebního spoření; v ČR 5 stavebních spořitelen; vzniklo v roce 1993 resp. 1994
Majetková spoření
slouží nejenom ke spoření, ale i k investování prostředků do CP apod.
„Spoření“ spojená se životním pojištění
smíšené životní pojištění (investiční a kapitálové životní pojištění – viz pojišťovny)
Strukturované vklady
úročení závislé na úrodě pšenice či vývoji akciového indexu atd.
32
strana 94
Emise bankovních dluhopisůDepozitní certifikáty
krátkodobé; obvykle se jedná o diskontovaný CP –rozdíl oproti úrokovému CP; mohou být jak obchodovatelné tak neobchodovatelné; malé využití
Vydávání vlastních směnek včetně tzv. depozitních směnek
Emise bankovních obligací střednědobé a dlouhodobé; rizikovost?
Emise hypotečních zástavních listů pouze banka se speciální licencí – hypoteční banka; účel HZL; rozdíl oproti získávání zdrojů u úvěru ze stav. spoření
strana 95
Ostatní druhy bankovních produktů• Pokladní operace• Platební styk• Směnárenské činnosti• Poradenská činnost
Nabídka další produktů pro společnosti v rámci finanční skupiny (hypoteční úvěry, stavební spoření, podílové fondy, penzijní připojištění, pojištění, leasing, factoring, forfaiting atd.)
strana 96
Bankovní obchody komerčních bank na mezibankovním trhua) vůči ostatním obchodním bankámb) vůči centrální bance (často poslední instance)
Důvody:a) získání finančních prostředků
rozšíření úvěrové kapacity nebo vykrytí likvidity
b) zhodnocení dočasně volných finančních prostředků
33
strana 97
Bankovní obchody komerčních bank na mezibankovním trhu
Banky nejčastěji obchodují s depozity či s krátkodobými dluhopisy (státní pokladniční poukázky nebo poukázky centrální banky)
Dále banky obchodují v rámci vlastní investiční činnosti s cennými papíry.
strana 98
Leasingové, factoringové a forfaitingové společnosti
strana 99
Leasing, factoring, forfaiting
Dceřiné společnosti v rámci finanční skupiny, nebo samostatné subjekty
a) leasing
finanční versus operativní
b) factoring
princip; krátkodobé pohledávky; regrese (zpětný postih)
c) forfaiting
34
strana 100
Nebankovní spořitelní instituce
strana 101
Nebankovní spořitelní instituce
• Vzájemnost
• Členský princip• Nutnost regulace• Družstevní záložny (kampeličky)
• Pojištění vkladů
Další speciální typy: železniční banky, pozemkové banky, komunální banky – záleží na legislativě daného státu.
strana 102
Komerční instituce finančního trhu• Obchodní banky• Factoringové a forfaitingové společnosti• Leasingové společnosti• Nebankovní spořitelní instituce• Pojišťovny, Zajišťovny• Penzijní fondy• Burzy a organizované mimoburzovní trhy• Instituce kolektivního investování• Ostatní subjekty FT
a) obsluhující instituceb) obchodníci s cennými papíryc) poskytovatelé půjček (splátkový prodej, peníze
domů) atd.
35
strana 103
Pojišťovny a zajišťovny
strana 104
Pojišťovny a zajišťovny
• Rozdíl mezi pojišťovnou a zajišťovnou• Zajišťovny = „pojišťovny“ pojišťoven• Rozdělení rizika mezi více institucionálních subjektů• Každá pojišťovna je jištěna u více zajišťoven
Funkce pojišťovacího trhu:a) rozložení rizika ekonomických subjektůb) „významní hráči“ na finančních trzích
strana 105
Pojišťovny
• Rozložení rizika mezi více subjektů• Základní pojmy:
pojišťovna, pojistná smlouva, pojistník, pojištěný, pojistka, pojistná událost, pojistná částka, pojistné plnění
36
strana 106
Pojišťovny
• Rozdělení pojišťoven (dle zaměření):a) specializované – vybrané odvětví pojištěníb) univerzální
• Rozdělení pojišťoven (dle právní formy):a) akciové společnosti – nejčastějšíb) vzájemné pojišťovny – vzájemné společenstvíc) státní (veřejné) pojišťovny – pro rizika, u kterých jejich pojištění není řešeno trhem – příklad VZP
strana 107
Pojišťovny
• Životní pojištění• Neživotní pojištění
strana 108
Životní pojištění
• Pojištění pro případ dožití• Pojištění pro případ smrti• Smíšené pojištění
• Kapitálové životní pojištěnítechnická úroková míra
• Investiční životní pojištěnívolba investiční strategie
• Úmrtností tabulky• Možnost uzavřít více životních pojistek na vyšší pojistnou částku?• Velké objemy peněz na kapitálový trh díky životnímu pojištění (větší rozdíl oproti
neživotnímu pojištění – dlouhodobé rezervy• Možnost připojistit další rizika (neživotní povahy – příklady!)
37
strana 109
Neživotní pojištění• Úrazové pojištění – „mezistupeň“• Komerční zdravotní pojištění• Majetková pojištění• Odpovědnostní pojištění
• Systém bonusů a malusů (snižování morálního hazardu)
• Asistenční služby k životnímu a neživotnímu pojištění
strana 110
Neživotní pojištění
• Nerezervotvorné pojištění (malý dopad na finanční trhy)
• Více pojistných smluv na jedno riziko?• Podpojištění
Instituce finančního trhu
Ing. Martin Širůček, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví
38
strana 112
Penzijní fondy a penzijní společnosti
strana 113
Penzijní fondy
• Významní hráči na finančních trzíchpříklad USA a hypoteční krize
• Samostatné licencované subjekty• Nakupují významné objemy státních a dalších dluhopisů
• K čemu penzijní fondy slouží?a) penzijní pojištěníb) penzijní připojištění
strana 114
Systémy penzijního pojištění
• Bezfondové – PAYG (Pay as you go) – průběžný systém – výhody versus nevýhody (viz následující slidy)
• Fondové – veškeré prostředky směřují do fondů, které tyto prostředky obhospodařují (včetně zaměstnaneckých); výhody versus nevýhody
• Penzijní pojištění kombinované – došla tam i ČR (třípilířovýsystém od 1. ledna 2013), častý systém v zahraničí; výhody versus nevýhody; problémy na Slovensku a v Maďarsku
• Penzijní reforma v ČR – třípilířový systém penzijního pojištění v ČR, dobrovolný opt-out systém (nový II. pilíř – již zrušen)
39
strana 115
Důchodové systémy
• Z pohledu organizátora systému:– státní– soukromý
• Z pohledu způsobu financování– průběžný – PAYG– fondový – NDC– kombinovaný – PAYG + nárazníkový fond
strana 116
Demografický vývoj ve světě
strana 117
Penzijní systém vs. ekonomický růst
Zdroj: Siegel (2009)
40
strana 118Demografický vývoj v ČR
• roste střední délka života
• klesá porodnost 1,4 dítěte/ženu vs. 1,85 v roce 1990
Co by se muselo stát, aby bylo v roce 2050 dost peněz na důchody v dnešní hodnotě?
DPH 40 % ? Porodnost 4 děti na 1 ženu ? 3 miliony nově pracujících? Odchod do důchodu v 74 letech?
Rok 2008 2009 2010 2011
Příjmy z pojistného na DP (mld. Kč) 282,5 274,1 279,4 319,5Výdaje z pojistného na DP (mld.
Kč) 278,2 301,0 309,2 359,1
Rozdíl +4,3 -27,0 -29,7 - 39,5
muži ženy
1993 69,2 76,4
2010 74,3 80,4
2030 78,4 83,7
2050 81,6 86,4
konec 2018 +22-25 mld. Kč
strana 119Věk odchodu do důchodu
• U pojištěnců narozených po roce 1977:– 67 let + počet měsíců, který odpovídá
dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977
– já: 67 let + 14 měsíců (1984-1977 = 7 *2) = 68 let a 2 měsíce
strana 120
Penzijní připojištění v ČR• Současný stav (stav ke konci roku 2012)
příspěvky od účastníků (průměr cca 465 Kč), příspěvky od státu (průměr cca 110 Kč), příspěvky od zaměstnavatele (cca každému 5. -6. účastníkovi), zhodnocení, podmínka nezáporného ročního zhodnocení (jaké to má důsledky?)
• Málo využívaný produkt mezi mladými lidmidůvody: malý výnos, malá likvidita?!, příspěvky od zaměstnavatele
• Zapojeno cca 4,6 mil. účastníků, nastřádáno cca 246 mld. Kč za cca 18 let (cca 53 tisíc na účastníka). Výdaje státního rozpočtu na oblast starobních důchodů cca 300 mld. Kč/rok…
41
Změny od 1.1.2013 strana 121
• Možnost vybrat si investiční strategii• Odděluje se majetek správce od majetku účastníků• Zprůhledňují se poplatky
• Nově existuje možnost předdůchodu• Mění se výše státních příspěvků
• Chybí garance nulového zhodnocení
• Není možnost čerpání výsluhové penze
Proces transformace strana 122
Všechna existující penzijní připojištění dnem 1.1.2013 přechází svým majetkem automaticky do tzv. transformovaného fondu. Do 3 měsíců informuje penzijní společnost písemně všechny klienty a nabídne jim
možnosti přestupu do účastnických fondů.
Každá penzijní společnost má nově zákonem 427/2011 nařízeno vytvořit
základní účastnický konzervativní fond.
Kromě tohoto fondu může a bude vytvářet a obhospodařovat další účastnické
fondy (zpravidla dynamičtější), které mohou investovat do aktiv specifikovaných v zák. 427, hl.5. Do nových fondů, s novými
podmínkami, budou klienti moci vstupovat od 1.1.2013.
Proces transformace strana 123
Stávající účastníci penzijního připojištění mohou:
a) Zůstat v transformovaném fondu, kde:- je garantováno nezáporné zhodnocení
- jim zůstávají všechny dávky a nároky, které mají ve svých stávajících
. penzijních plánech, včetně výsluhové penze- státní příspěvky budou vypláceny podle nového modelu
- jejich prostředky budou i nadále investovány velice konzervativně
- změny poplatků podle zákona 427/2011- poplatky: 15 % ze zisku + 0,6 % z majetku za jeho správu
42
Proces transformace strana 124
Nebo mohou:
b) Přejít do nového fondu – ÚČASTNICKÉHO, kde:- si mohou zvolit strategii investování do nabízených fondů- kde je dlouhodobě reálná možnost vyšších výnosů
- státní příspěvky budou vypláceny podle nového modelu- změny poplatků podle zákona 427/2011
- není garance zhodnocení- chybí možnost výsluhové penze
Mohou také na svou žádost přejít k jiné penzijní společnosti.
Současný penzijní systém v ČR
strana 125
strana 126
Penzijní připojištění v ČR
43
strana 127
Penzijní připojištění v ČR
strana 128
Burzy a organizované mimoburzovní trhy
strana 129
Burza
• Definice burzy• Funkce burzy
Znaky burzy: • oboustranná aukce• zvláštní povolení• druhy obchodů jsou přesně vymezeny (promptní, termínové atd.)• druhy aktiv jsou přesně vymezeny
např. ISIN, kvalita u komoditních burz – nutná jejich zastupitelnost a standardizovanost
• stanovená minimální obchodovatelná jednotka – lot• čas a místo jsou předem určeny• obchoduje vymezený okruh osob
44
strana 130Rozdělení burz
Podle obchodovaných aktiv:
• Burzy cenných papírůprimární versus sekundární trh, IPO
• Burzy devizové – FOREX: není to ale centralizovaná burza v tradičním slova smyslupředevším termínové, spotové jsou přes OTC, vysoké objemy obchodů! Na měnových trzích je denní obrat cca 4 bilionů USD, na NYSE 55 mld. USD. Měnové trhy jsou nejlikvidnější (+ 24 hodin denně) finanční trhy s centry Londýn (cca 34 %) NY (cca 17 %) Tokyo (cca 6 %)
• Burzy komoditnímimo finanční trhy
Podle typu obchodů:
• Burzy promptní (spotové)spotové obchody: uzavření obchodu a jeho vypořádání je v krátkém časovém intervalu (do několika obchodních dní)
• Burzy termínové (derivátové)termínové obchody: mezi uzavřením a vypořádáním obchodu je delší časová prodlevaa) burzy futures kontraktůb) burzy opčních kontraktů
strana 131Rozdělení burz dle velikosti
• Měřítkem je tzv. tržní kapitalizace
A) Nadnárodní burzy (NYSE, Tokyo, London)B) Mezinárodní (Paříž, Frankfurt)C) NárodníD) Lokální (regionální)
Zdroj: WFE
NYSE +/- 20 bil. USD (+/-500 000 000 000 000 CZK)
BCPP +/- 20 bil. Kč
strana 132
Mimoburzovní trhy
• Důvody existence vedle burz:a) burzy nemusí přijmout všechny CP k obchodování (malá emise atd.),b) členský přístup u burz,c) velikost lotu,d) nutnost dodržovat čas obchodování atd.
• Obecně se jedná o zdravou konkurenci burz, která umožňuje přístup většího počtu subjektů na trh, vždy se jedná o licencované subjekty
• Příklady mimoburzovních trhů: v ČR dříve RM-Systém (v roce 2008 kvůli MIFIDu přeměna na burzu), v USA se jedná o Nasdaq
45
strana 133
Instituce kolektivního investování
strana 134
Principy kolektivní investování
Jak a kde se lze zapojit do kolektivního investování?
strana 135
Výhody kolektivního investování• Snadné investování: banka, investiční společnost, finanční poradce
• Kvalifikace, znalosti: portfolio manažer, analytici
• Diverzifikace rizika
• Minimalizace nákladů: úspory z rozsahu
• I „nedostupné“ investice“
• Likvidita
• Možnost vyšších výnosů
• Dohled regulátora
46
Nevýhody kolektivního investování• Poplatky
je to skutečně nevýhoda?; typy poplatků
• Omezený vliv při investičním rozhodování
• Možná manažerská selhánípodvody, chyby, atd.; operační riziko
Subjekty kolektivního investováníA) Podílové fondy B) Investiční fondy
• Rozdíl mezi podílovým a investičním fondem• Kdo vlastní investiční fond a kdo vlastní podílový fond• Co emituje podílový fond a co investiční fond
Rozdělení fondů dle nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF)
Investiční fondy
a) Fondy kolektivního investování
b) Fondy kvalifikovaných investorů
Uzavřené versus otevřené fondy• Doba emise cenných papírů fondu
• Doba trvání fondu
• Povinnost odkupu a výše odkupní ceny
• Vznik diskontua) co to je diskont u uzavřených fondů? b) nezaměňovat s diskontem u směnek atd.
47
Typy fondů kolektivního investováníDle investiční strategie:
• peněžního trhu• dluhopisové (státní obl., bankovní obl., podnikové obl.,
komunální obl.; fixně úročené, variabilně úročené …)• akciové (blue chips, SME, univerzální, odvětvové …)• smíšené• garantované (zajištěné), jak se zajišťují?• indexové• fondy fondů• fondy reálných aktiv (movité a nemovité věci)• fondy derivátové• další druhy (fondy rizikového kapitálu, strukturované fondy, fondy
životního cyklu…) Co je to statut fondu?
Co je to depozitář fondu?
Coje to administrátor fondu?
Fondy životního cyklu
Zdroj: Pioneer Investments
Typy fondů kolektivního investováníDle rizikovosti investičního portfolia:
• Standardní fondy (UCITS fondy)většinou OPF (v ČR pouze OPF); pro drobné investory obecně; vysoká regulace
• Speciální fondy (NON-UCITS fondy)derivátové, nemovitostní, hedge funds atd. omezení počtu investorů; omezení minimální investice atd.; nižší regulace
48
strana 142
Typy fondů kolektivního investování
Dle nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem:
1) Fondy důchodové (příjmové)2) Fondy (růstové)3) Fondy vyvážené
strana 143
Typy fondů kolektivního investováníAktivní resp. pasivní správa portfolia:
A) Fondy s aktivní správou portfoliaB) Fondy s pasivní správou portfolia
• Ovlivňuje výši poplatků• Základní druhy poplatků
Ostatní komerční subjekty finančního trhu
49
Ostatní komerční instituce FTa) Obsluhující instituce
vypořádací centra, clearingové centrály
b) Obchodníci s cennými papíry
c) Finančně poradenské společnosti
d) Ratingové společnosti
e) Poskytovatelé půjček splátkový prodej, peníze domů
f) Směnárny
g) Depozitáři
h) Atd.
Základy teorie finančních investic
Ing. Martin Širůček, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví
strana 147
Úvod do teorie investic
• Pojem investice• Rozdělení investic a) reálná investice b) finanční investice => investice do finančních investičních
instrumentů => úvěry a půjčky nebo cenné papíry
• Vyspělé vs. méně vyspělé země• Komplementárnost obou forem
50
strana 148
Finanční instrumenty
• Investiční versus neinvestiční instrumenty
Investiční instrumenty:
a) půjčky a úvěry (nepřevoditelné): nabídka a poptávkab) cenné papíry (převoditelné): nabídka a poptávka
• Peněžní trh versus kapitálový trh• Cenné papíry versus úvěry (sekuritizace)
strana 149
Nabídka finančních investičních instrumentů
• Poptávka po zápůjčním kapitálu (z pohledu cenných papírů)
• Neustále rostoucí (souvisí se zadlužováním podniků, vlád, ale i domácností)
strana 150
Poptávka po finančních investičních instrumentech
• Nabídka zápůjčního kapitálu (z pohledu cenných papírů)
• Základní faktory:a) bohatství
b) důvěra v investiční prostředí => velký úkol pro vlády, kvalitní legislativní rámec
51
strana 151
Základní faktory investiční strategieInvestiční trojúhelník:
a) výnosnost
b) rizikovost c) likvidita
• Ex-ante versus ex-post
strana 152
Výnosnost
• Míra zhodnocení investovaných prostředků• Ex-ante versus ex-post• Hrubý výnos versus čistý výnos
• Nominální versus reálný výnos• Běžný versus kapitálový výnos
• Statické a dynamické metody hodnocení výnosnosti investic
Více viz videokurz Finanční matematika: díl 8
strana 153
Rizikovost
• Pravděpodobnost, že nedosáhneme očekávaného výnosu
• Ukazatele rizikovosti• Statistická charakteristika variability => směrodatná
odchylka výnosů =>tzv. volatilita
• Riziko ex-ante versus ex-post
52
strana 154
Výpočet rizikovosti
strana 155
Rizikovost
strana 156
Riziko versus výnos
Zdroj : www.atanycapital.com
53
strana 157
Druhy investičního rizikaa) tržní riziko (týká se všech CP)
b) jedinečné riziko (týká se konkrétního CP)
Druhy rizik:
1. Úrokové riziko
2. Inflační riziko
3. Riziko událostí
4. Kreditní riziko
5. Likvidní riziko
6. Měnové riziko
7. Operační riziko
8. Ostatní rizika (smluvní rizika apod.)
strana 158Diverzifikace portfolia
a) sestavení portfolia za účelem snížení celkové rizikovosti investice
b) nesázet vše na jednu kartu
Příklady diverzifikace portfolia
strana 159Riziko portfolia
54
Výnosově rizikový profil investice strana 160
Tržní a specifické riziko strana 161
strana 162
Likvidita
• Další faktor investiční strategie
• Stupeň likvidity
• Rizikový faktor
• Nejlépe likvidní jsou CP veřejně obchodované na sekundárních trzích CP, zejména burzách a mimoburzovních trzích
• Likviditu ovlivňuje poptávka investorů => musí existovat důvěra =>úkol pro stát
55
Základní druhy finančních investičních instrumentů
strana 163
strana 164
Rozdělení finančních instrumentů
• Finanční neinvestiční instrumentynesplňují definici investice
• Finanční investiční instrumentysplňují definici investice
strana 165
Základní druhy finančních investičních instrumentů
56
strana 166
1. Základní (tzv. klasické) investiční nástroje
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 167
2. Termínové derivátové instrumenty
• Odvozené (derivované) instrumenty od základních instrumentů => deriváty (finanční deriváty, komoditní deriváty…)
• Termínové versus spotové obchody
• Kurzy termínových kontraktů jsou závislé na očekávaném budoucím vývoji promptních cen jejich podkladových aktiv
• Pevné a podmíněné deriváty
strana 168
3. Cenné papíry fondů kolektivního investování
• Ceny těchto cenných papírů jsou závislé zejména na vývoji hodnoty portfolia daného fondu
• U uzavřených fondů je nutno dále zohlednit i existenci diskontu
57
strana 169
4. Strukturované produkty (pokročilé deriváty)
Kombinace předchozích tři druhů investičních instrumentůkombinace základních druhů cenných papírů, termínových obchodů a cenných papírů kolektivního investování
a) strukturované vkladyb) strukturované dluhové cenné papíryc) cenné papíry strukturovaných fondů kolektivního investováníd) sekuritizované pákové deriváty
strana 170
Právní vymezení cenných papírů
1. Ne každý finanční investiční instrument je cenný papír
2. Ne každý cenný papír je nástrojem finančního trhu
3. Ne každý cenný papír je investičním instrumentem
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 171
Základní druhy investičních cenných papírů
Dle délky jejich životnosti:
1) Cenné papíry peněžního trhu
• Krátkodobé a především diskontované cenné papíry
• Obvykle formou přímých obchodů nebo prostřednictvím OTC trhů
• Velký význam primárního trhu
• Zabezpečení provozního financování (státní pokladniční poukázky atd.)
• Pouze dluhové cenné papíry
2) Cenné papíry kapitálového trhu
• Dluhové i majetkové cenné papíry
• Důležitá je likvidnost prostřednictvím sekundárního trhu
• Jedná se především o akcie a obligace
58
strana 172
Základní druhy investičních cenných papírůDle jejich charakteru:
1) Majetkové cenné papíry
• Především podnikové akcie, výlučně dlouhodobé CP
• Tři základní práva spojená s akciemi
2) Dluhové cenné papíry (dluhopisy)
• Jak dlouhodobé (obligace), tak krátkodobé CP
• Dlužnický závazek
• Právo na předem stanovený úrok a vrácení zapůjčené částky
strana 173
Podoba a forma cenných papírů
Dle podoby:
a) listinné
b) zaknihované (dematerializované)
c) imobilizované
Dle formy:
a) na jméno
b) na majitele (doručitele)
c) na řad
Základní druhy finančních investičních instrumentů
Ing. Martin Širůček, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví
59
strana 175
Směnky a jiné krátkodobé cenné papíry
Základní typy KCP
strana 176
• Směnka• Pokladniční poukázka• Depozitní certifikát• Depozitní směnka
• Šek
Státní pokladniční poukázky
• co?• kdo?• k čemu?
• T-bills• 3-12M• diskontní princip• aukční režim
strana 177
60
Aukční režim
• Aukční režim
strana 178
Aukce SPPstrana 179
Směnka strana 180
• Zákon směnečný a šekový• Směnka vlastní a cizí• Splatnost směnky• Směnečné doložky• Směnečné úvěry, eskont směnky• Eskont směnky formou střední doby splatnosti• Směnka jako investiční příležitost
http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovani-uspor/depozitni-smenka/
61
Státní pokladniční poukázky
• k čemu slouží?• kdo je emitentem?• aukční režim• diskontní princip
• institucionální investoři
strana 181
strana 182
Dluhopisy
strana 183
DluhopisyModel zapůjčitelných fondů
Zdroj: Rejnuš (2010)
62
strana 184
DluhopisyModel zapůjčitelných fondů
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 185
DluhopisyModel zapůjčitelných fondů
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 186
DluhopisyModel zapůjčitelných fondů
Zdroj: Rejnuš (2010)
63
strana 187
DluhopisyModel zapůjčitelných fondů
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 188
DluhopisyZákladní druhy dluhopisů
• Krátkodobé dluhopisya) státní pokladniční poukázkyb) pokladniční poukázky CBc) depozitní certifikátyd) směnky
• Dlouhodobé dluhopisy (obligace)
strana 189
DluhopisyZákladní druhy obligacíDle doby splatnosti:Zdroj: Rejnuš (2010)
64
strana 190
DluhopisyZákladní druhy obligací
Dle způsobu úročení:
• Kuponové obligacea) fixní kuponb) variabilní kupon
• Bezkuponové (diskontované) obligace
strana 191
DluhopisyZákladní druhy obligací
Dle zajištění:
• Nezajištěné většina dluhopisů
• Zajištěné obligacea) přednostní právo na vyplacení (opakem jsou podřízené obligace)
b) hypoteční zástavní listy
strana 192
DluhopisyZákladní druhy obligací
Dle zvláštních práv emitenta či držitele:
• Práva emitentů vypověditelné (svolatelné) obligace
• Práva držitelůa) konvertibilní obligace
b) obligace s warrantem (s opčními listy)c) předložitelné obligace
65
Typy dluhopisů strana 193
Dle typu výnosů:a) Kupónové (coupon)b) Diskontované (zero-coupon)c) Věčné (console)d) Strukturované (indexované)e) a „milion“ dalších odvozených druhů (cat
bonds)
Dle emitentů:a) Státní (Government bonds, Treasury bonds, T-
bonds, Notes, Bunds, Gilts atd.)b) Komunální (Municipal bonds)c) Bankovní (Banking bonds)d) Podnikové (Corporate bond)
• infrastruktura• splácení státního dluhu• jarní emise 2012 inkaso 15,3 mld. Kč• dealeři ČS, ČSOB, UNICREDIT, KB• odměna za správu 0,34 % → 52 mil. ročně • cca. ČS = 20, ČSOB = 25, KB = 5,5
Příjmy z emise, pozn.strana 194
strana 195
DluhopisyZákladní faktory ovlivňující vývoj na dluhopisových trzích
• Faktory makroekonomické /globální/• Faktory vztahující se k jednotlivým konkrétním emisím
dluhopisů
Fundamentální dluhopisová analýza
a) u dluhopisů pouze fundamentální analýza, proč?
b) co je obecně rizikovější – akcie, nebo dluhopis? Proč?
66
strana 196
DluhopisyGlobální analýza
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 197
Dluhopisy Analýza jednotlivých emisí dluhopisů
1) Úročení dluhopisů z hlediska délky jejich splatnosti:
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 198
Dluhopisy Analýza jednotlivých emisí dluhopisů
67
strana 199
Dluhopisy Analýza jednotlivých emisí dluhopisů
2) Kategorizace dluhopisů podle druhu jejich emitenta:
strana 200
DluhopisyAnalýza jednotlivých emisí dluhopisů3) Analýza
rizikovosti možné insolventnosti dluhopisového emitenta –kreditní riziko –měřeno tzv. ratingem:
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 201
DluhopisyRating
Zdroj: Moody's Investor Service, Global Credit Research "Historical Default Rates of corporate Issuers, 1920-1997 (February 1998)"
68
strana 202
DluhopisyRating
Zdroj: MFČR
strana 203
Rating ve světě
Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_credit_rating
strana 204
Dluhopisy Výpočet vnitřní hodnoty dluhopisu
1) Kuponová obligace – fixní kupon:
Zdroj: Rejnuš (2010)
69
strana 205
Dluhopisy Výpočet vnitřní hodnoty dluhopisů
2) Kuponová obligace – variabilní kupon:
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 206
Dluhopisy Výpočet vnitřní hodnoty dluhopisů
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 207
Dluhopisy Výpočet vnitřní hodnoty dluhopisů
3) Diskontovaná obligace – obligace s nulovým kuponem:
Zdroj: Rejnuš (2010)
70
strana 208
Dluhopisy Trh dluhopisů
• Zásady investování• Dluhopisové investice• Dluhopisové kurzovní lístky
strana 209
Dluhopisy
• Dluhopisové kurzovní lístky
Municipal bond strana 210
71
Výnosnost dluhopisů
strana 211
• Kupónová výnosnost: Coupon yieldpoměr KP a nominální hodnoty dluhopisu.
• Běžná výnosnost: Current yieldpoměr KP a aktuální ceny dluhopisu.
• Kapitálová výnosnost: Capital yieldpoměr rozdílu nominální hodnoty (face value, principal) dluhopisu a aktuální ceny k aktuální ceně dluhopisu.
• Výnos do doby splatnosti: Yield to Maturity (YTM)Nejdůležitější ukazatel výnosnosti u dluhopisů; celkový výnos (běžný i kapitálový) dosažený držbou obligace až do splatnosti (maturity) resp. po dobu durace při nákupu za aktuální cenu
Výnosnost (YTM) 10letých státních amerických dluhopisů
Konstrukce výnosové křivky
Výnosová křivka (Yield Curve) popisuje vztah mezi YTM a Maturity daného dluhopisu (bond). Obvykle se jedná o státní dluhopisy (government bonds, Treasury, T-bonds, Bunds, Gilts atd.)
a) Spotová výnosová křivka (Spot Yield Curve)
b) Forwardová výnosová křivka (Forward Yield Curve)
72
Standardní výnosová křivka
ECB yield curve
QE ECB – steroidy pro trh, proč?
• 21.1.2015 announcement• 22.1.2015 QE• 60 mld. EUR/M• 1,1 bil. EUR do roku 2016
• proč?• důsledky
73
Důsledky II.
proč?
74
221
ECB v tom není sama, ale....
222
#QExit 2018?
10.5.2017, Draghi in Dutch Parliament:
Time to think about QE exit has not come yet.
75
223
Co se kupuje?224
Mind the gap!225
76
CBs cuts?!226
Standardní výnosová křivka
Inverzní výnosová křivka
• Inverzní výnosová křivka
77
„Zhoupnutá“ výnosová křivka
Výnosová křivka
• paralelní posun
• krátký konec– krátkodobé (mezibankovní) úrokové sazby– zploštění– růst
• dlouhý konec– inflační očekávání– zploštění– růst
Aplikace výnosové křivky
78
http://www.treasury.gov/resource-center/data-chart-center/interest-rates/Pages/Historic-Yield-Data-Visualization.aspx
4,99 %
4,93 %
4,93 : 4,99 = -1,2 %
strana 233
Vývoj na trzích cenných papírů v průběhu hospodářského cyklu
Kdy co nakupovat a prodávat? Problém je v načasování!
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 234
Akciové trhy, dluhopisové trhy, peněžní trhy
Zdroj: Siegel, J.: Stocks for the Long Run, 2007
79
strana 235
Akciové trhy, dluhopisové trhy, peněžní trhy
Zdroj: Siegel, J.: Stocks for the Long Run, 2007
Rizika dluhopisového trhu
strana 236
Nejvýznamnější rizika:
a) kreditní riziko (credit risk)b) úrokové riziko (interest rate risk)c) další rizika
Základní druhy finančních investičních instrumentů
Ing. Martin Širůček, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví
80
strana 238
Podnikové akcie
Akcie
• Vymezení a legislativa• Majetkový cenný papír• Kmenové akcie• Prioritní akcie• Zaměstnanecké akcie• Další typy akcií • Akciová práva• Emise akcií, emisní ážio, IPO• Obchodování akcií
strana 239
Akcie strana 240
• Zaměstnanecké, prioritní, kmenové– Proč? Důvody…
• Emisní ážio– Výhoda pro a. s. – proč?
• Dividendy – alternativy:– „akciové dividendy“ - proč?– „Share buyback“, důvody:
• Podpořit poptávku po akciích - proč?
• Snížit „vnější kontrolu“ nad společností - proč?
• Snížit přebytečnou hotovost
Aktiva (majetek) Pasiva (zdroje)
Peníze … 1.000
----------------------
Peníze … 1.500
Zákl. kap. … 1.000
-----------------------
Zákl. kap. … 1.000
Emisní ážio .. 500
Akcie s NH 1.000
Čí hlas bude mít větší váhu? Akcionář za 1.000 nebo za 1.500?
Podíl na a. s. – jen dle NH !!!
Jak se určí emisní kurz (a tedy i EÁ)?
81
strana 241
Podnikové akcie
• Rizikové finanční aktivum (vysoká kolísavost)
• Běžný a kapitálový výnos (kladný versus záporný)
• Cenné papíry „bez splatnosti“
• Tři základní práva spojená s držbou akcií
• Tato práva mohou být rozšířená či omezená
záleží, o jaký druh se jedná (kmenové, prioritní, třídy akcií)
strana 242
Podnikové akcieZákladní faktory ovlivňující vývoj na akciových trzích
• Faktory makroekonomické• Faktory odvětvové (resp. oborové)
• Faktory vztahující se k akciím konkrétních akciových společností
Fundamentální analýza, dlouhodobá analýza akcií, jejím cílem je stanovení vnitřní hodnoty akcie (teoretické ceny)
Akcie
strana 243
• Makroekonomika– HDP, úrokové sazby, inflace, politická situace…
• Odvětví– Hosp. cyklus, úroveň konkurence, vstup do odvětví,
státní zásahy…• Mikroekonomika
– Historie, současnost, budoucnost firmy• Tržby, podíl na trhu, zisk, dividendy, P/E,
volatilita…
• Podrobněji viz Fundamentální analýza (FT III)
82
strana 244
Podnikové akcieMakroekonomická analýza
• Vývoj reálného výstupu ekonomiky v dlouhém a středním období
• Fiskální politika vlády• Peněžní nabídka• Úrokové sazby• Inflace• Mezinárodní pohyb kapitálu• Schodky a nerovnováha• Cenová regulace a černý trh• Ekonomické a politické šoky (ropné šoky, cenové
války, hyperinflace, změna měnového kurzu x demise vlády, války, revoluce, volby)
• Korupce, hospodářská kriminalita a právní systém
Akcie – makro 245
strana 246
Kapitálový trh jako ekonomický barometr
83
strana 247
Podnikové akcieFaktory odvětvové (oborové)
• Citlivost odvětví na hospodářský cyklus
• Tržní struktura odvětví
• Způsoby vládní regulace
• Očekávání budoucího vývoje
strana 248Cyklické odvětví stavebnictví
Akcie - odvětví strana 249
84
strana 250
Podnikové akcieFaktory vztahující se k akciím konkrétních akciových společností
• Kvalita jednotlivých akciových společností hlavní je kvalita dlouhodobá, finanční a SWOT analýza
a) retrospektivní analýza
b) analýza současné situacec) výhledová analýza
• Likvidita jednotlivých emisí akcií
strana 251
Podnikové akcieVnitřní hodnota akcie
• Co je to vnitřní hodnota akcie• Využití vnitřní hodnoty akcie• Zjištění vnitřní hodnoty akcie
strana 252
Podnikové akcieVnitřní hodnota akcie
Vnitřní hodnota akcie ve velmi krátkém období
Zdroj: Rejnuš (2010)
85
strana 253
Podnikové akcieVýpočet vnitřní hodnoty akcie
Příklad aplikace vnitřní hodnoty akcie
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 254Vnitřní hodnota v praxi
Zdroj: Patria
Podnikové akcieDalší akciové analýzy
• Technická analýza
• Psychologická analýza
• hodnotová strategie → VH, vychází z FA• růstová strategie → nerentabilní akcie s očekávaným růstem → dot.com
Krátkodobého (spekulativního) charakteru
Rozdíl mezi investicí a spekulací
86
Technická analýza v praxi
Technická analýza v praxi
Technická analýza v praxi
Diplodocus formation
87
Technická analýza v praxi II. strana 259
strana 260
Zásady akciových investic:
a) dlouhodobý časový horizont
b) diverzifikace
c) pravidelné investice
Podnikové akcie
strana 261
Pravidelné investice
Více: http://finexpert.e15.cz/pravidelne-investice-resi-problem-nacasovani
88
strana 262
Akciové trhy: USAS&P 500 DJIA
NASDAQ
zdroj: finance.yahoo.com
Ukázky aktuálních grafů; rozdíly mezi aritmetickou osou a logaritmickou osou; rozdíly mezi Price indexem a
Total Return indexem
Finanční deriváty
Ing. Martin Širůček, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví
strana 264
Základní druhy finančních investičních instrumentů
89
strana 265
spotový versus termínový obchod (resp. kontrakt)
Vymezení termínových obchodů
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 266
finanční versus komoditní deriváty
Vymezení termínových obchodů
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 267Využití termínových kontraktů
• hedging (úplný X částečný)• spekulace (pákový efekt)• arbitráž
• pojištění X zajištění
90
strana 268Místa obchodování
• termínové burzy (co se obchoduje?)• OTC trhy (co se obchoduje?)
strana 269
FORWARD
strana 270
FORWARD
Individuální dohoda o nákupu a prodeji aktiva za kurz stanovený při uzavření dohody, přičemž platba a dodání se uskuteční v dohodnutém budoucím termínu.
91
strana 271
Nákup forwardu
Kupující forwardového kontraktu se zavazuje, ževe splatnosti nakoupí aktivum za v současnostidohodnutý kurz = DLOUHÁ (LONG) POZICE
ochrana proti případnému růstu kurzu
strana 272
Prodej forwardu
Prodávající forwardového kontraktu se zavazuje, ževe splatnosti prodá příslušné aktivum za v současnostidohodnutý kurz = KRÁTKÁ (SHORT) POZICE
ochrana proti případnému poklesu kurzu
strana 273
Výhody a nevýhody forwardu
• Výhoda: lze dohodnout libovolné množství i splatnost
• Nevýhody: malá obchodovatelnost a likvidita, zrušení kontraktu problém, riziko protistrany
92
strana 274
• Základní charakteristika
• Výhody x nevýhody
• Obchodování
• Dlouhá a krátká pozice
• Podkladová aktiva
• Co vše se obchoduje forwardem, aniž si to možná uvědomujeme
• Využití pro hedging – dodání podkladového aktiva
Forward
strana 275
Termínová cena (delivery price) = 16 000 EUR
Spot price v datu vypršení kontraktu = 20 000 EUR
Forward: dlouhá pozice
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 276
„hra s nulovým součtem!“
Termínová cena (delivery price) = 16 000 EUR
Spot price v datu vypršení kontraktu = 20 000 EUR
Forward: krátká pozice
Zdroj: Rejnuš (2010)
93
strana 277
Měnový forward
• Podkladovým aktivem cizí měna
• Individuální dohoda o nákupu a prodeji cizí měny za kurz stanovený při uzavření dohody, přičemž platba a dodání se uskuteční v dohodnutém budoucím termínu
Měnový forward
strana 278
• Podkladovým aktivem cizí měna.
• Individuální dohoda o nákupu a prodeji cizí měny za kurz stanovený při uzavření dohody, přičemž platba a dodání se uskuteční v dohodnutém budoucím termínu.
• Nákup měnového forwardu – kdo, proč?
• Prodej měnového forwardu – kdo, proč?
strana 279
Nákup měnového forwardu
• Kupující forwardového kontraktu se zavazuje, ževe splatnosti nakoupí příslušnou cizí měnu zav současnosti dohodnutý kurz.
Ochrana proti případnému
zhodnocení zahraniční měny
(tzn. znehodnocení domácí měny).
94
strana 280
Prodej měnového forwardu
• Prodávající forwardového kontraktu se zavazuje, ževe splatnosti prodá příslušnou cizí měnu zav současnosti dohodnutý kurz.
Ochrana proti případnému
znehodnocení zahraniční měny
(tzn. zhodnocení domácí měny).
strana 281
Stanovení forwardového kurzu
Více viz videokurz Finanční matematika, díl Měnové kurzy
Stanovení forwardového kurzu strana 282
95
Stanovení forwardového kurzu strana 283
strana 284
Měnový forward: v praxi
UniCredit Bank
http://www.unicreditbank.cz/web/firmy/produkty-a-sluzby/rizeni-financnich-rizik/menova-rizika/menovy-forward
Komerční banka
http://kb.cz/cs/verejna-sprava/menovy-forward.shtml
strana 285
Úrokové forwardové kontrakty
• forward-forward kontrakty (FF, forwadové termínové depozitum)
• foward rate agreement (FRA, dohoda o forwardové sazbě, stručněji úrokový forward)
96
strana 286
– vypůjčení (přijaté termínové depozitum) nebo půjčení peněžních prostředků (poskytnuté termínové depozitum) na období, které začíná v budoucnu, a to za úrokovou sazbu, která se sjedná předem v době uzavření kontraktu (forwardová sazba).
– zafixování úrokové míru depozita nebo půjčky začínající v čase T1 a končící v čase T2 v budoucnu.
Forward-forward kontrakt
strana 287
FF dohody se uzavírají například „ve třech na sedm“(3x7), což znamená, že počátek úrokového období je za tři měsíce a úrokové
období trvá další čtyři měsíce.
strana 288
viz videokurz Finanční matematika, díl Obligace II, část Výnosové křivky
(forwardová výnosová křivka)
Výpočet forwardové úrokové sazby
97
strana 289
Forward Rate Agreement: FRA
• depozitum pod FRA je pouze pomyslné, reálně se výměna neuskuteční
• vyrovnávací platba
– advanced settled FRA – na začátku období
– FRA settled in arrears – na konci období
strana 290
Forward Rate Agreement
strana 291
Forward Rate Agreement
98
strana 292
Zajištění s využitím FRA
Rozdíl oproti Forward-forward kontrakt
strana 293Forward Rate Agreement: v praxi
nákup FRA 3x6
strana 294Forward Rate Agreement: v praxi
prodej FRA 6x12
99
FRA v praxi
strana 295
UniCredit Bank
http://www.unicreditbank.cz/web/firmy/produkty-a-sluzby/rizeni-financnich-rizik/urokova-rizika/forward-rate-agreement
Komerční banka
http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/forward-rate-agreement.shtml
strana 296
FUTURES
strana 297
• Rozdíly oproti forward
• Principy obchodování
• Pákový efekt
Futures
100
strana 298
Futures
Obchodování futures
strana 299
• princip otevírání a uzavírání pozic u stejného kontraktu• systém záloh s denním vypořádáním• maržový účet - zúčtování zisků a ztrát• otevření pozice (long X short)• initial margin (vratná záloha, 10-15 % kontraktu)• udržovací záloha („min. zůstatek maržového účtu”)• margin call • variační záloha (secondary margin)• uzavření pozice (short X long)
strana 300
SWAP
101
strana 301
SWAP
Termínová smlouva, kde se dva ekonomické subjekty vzájemně zavazují vyměnit si mezi sebou buď dohodnutá předmětná aktiva, nebo finanční toky za předem „pevně“ stanovených
podmínek.
strana 302
Swapové kontrakty
Pouze smluvně (tzv. swapové domy – swap house) – OTC trhy.
strana 303
Smluvně sjednaná směna předem stanoveného cash flow mezi dvěma subjekty v určitých termínech v budoucnosti
• Devizové swapy (FX-swap)
• Měnové swapy (currency swap)
• Úrokové swapy (interest rate swap)
SWAPY
102
strana 304
strana 305Úrokové swapy
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 306Úrokový swap: příklad
Náklady z emitovaných obligací = 8 % p.a.
Výnosy z poskytnutých úvěrů = LIBOR + 2,5 p.b.
Nominální hodnota = 100 mil. EUR
103
strana 307Úrokový swap: příklad
Swapový partner má buď nižší averzi k riziku, nebo potřebuje zajistit opačně.
Dohoda zní:
Swapový partner => banka: 7,5 % p.a.
Banka => swapový partner: LIBOR + 1 % p.a.
strana 308
Devizové swapy (FX-swap)
• Spot-forward
Nákup (prodej) měny A za měnu B při promptním kurzu, v budoucnu zpětný prodej (nákup) za dnes kotovaný forwardový kurz.
• Forward-forward
Stejný princip, delší doba od sjednání k 1.plnění., kombinace 2 „obrácených forwardů“
Krátkodobé a jednorázové
strana 309
Měnové swapy (currency swap)
• Dlouhodobé a „opakující se“
• Konverze pravidelných plateb v jedné měně do pravidelných plateb v jiné měně.
• Výměna jistin, i výměna vícekrát se opakujících úrokových plateb
104
strana 310Měnové swapy
Zdroj: Rejnuš (2010)
Finanční deriváty II.
Ing. Martin Širůček, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví
strana 312
Obsah přednášky
• Princip opcí
• Druhy opcí
• Cena opce a spekulační efekt
• Kurzovní lístek opcí
• Opční strategie
• Cap, Floor, Collar
105
strana 313Základní opční terminologie
• Druhy opcí:– Kupní (call)– Prodejní (put)
• Opční pozice:– Nákup kupní opce– Prodej kupní opce– Nákup prodejní opce– Prodej prodejní opce
• Styl opce:– Americká – Evropská
Základní terminologie
strana 314Základní opční terminologie
• Opční prémie (cena opce)
– Poplatek za uzavření opce (platí majitel)
• Realizační cena opce (bázická cena, strike price)
– Cena, za kterou se v budoucnu zobchoduje podkladové aktivum (např. akcie)
• Uplatnitelnost opce – splatnost opce
– Americká – kdykoliv do splatnosti
– Evropská – pouze v den splatnosti
strana 315
Kupní opce (call opce)• Majitel (kupující) kupní opce má právo (ne však povinnost) v
době splatnosti KOUPIT podkládající aktivum za dohodnutou realizační cenu. Za toto právo platí prémii.
• Vypisovatel (prodejce) kupní opce má povinnost protistraně toto podkládající aktivum prodat… za dnes dohodnutou realizační cenu.
106
strana 316
Prodejní opce (put opce)
• Majitel (kupující) prodejní opce má právo (ne však povinnost) v době splatnosti PRODAT podkládající aktivum za dohodnutou realizační cenu. Za toto právo platí prémii.
• Vypisovatel (prodejce) prodejní opce má povinnost od protistrany toto podkládající aktivum koupit… za dnes dohodnutou realizační cenu.
strana 317
Výsledky spekulace s kupní opcí
Medvěd
Býk
+ 200
0
- 200
2 200
2 000 2 500
Kupující opce
Prodejce opce
Kurz akcie /Kč/
Zisk / Ztráta /Kč/
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 318
Pozice zisků a ztrát účastníků kupní opce
Sjednaná kupní cena jedné akcieCena opce
2 000 Kč200 000 Kč neboli 200 Kč na jednu akcii
Skutečný kurz akcie na promptním
trhu/Kč/
Uplatnění opcePozice kupujícího opci
neboli BÝKA/Kč na akcii/
Pozice prodávajícího opci neboli MEDVĚDA/Kč na akcii/
… ne - 200 + 200
1 500 ne - 200 + 200
2 000 ano či ne/x - 200 + 200
2 100 ano - 100 + 100
2 200 ano 0 0
2 500 ano + 300 - 300
3 000 ano + 800 - 800
4 000 ano + 1800 - 1800
… ano + …… - …...
Zdroj: Rejnuš (2010)
107
strana 319
Výsledky spekulace s prodejní opcí
Kurz akcie /Kč/
18002 000
Prodejce opce
Medvěd
Býk
0
Kupující opce
Zisk / Ztráta/Kč/
1 000
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 320
Pozice zisků a ztrát účastníků prodejní opce
Sjednaná prodejní cena akcieCena opce
2 000 Kč200 000 Kč neboli 200 Kč na jednu akcii
Skutečný kurz na promptním
trhu/Kč/
Uplatnění opce
Pozice kupujícího opci neboli MEDVĚDA/Kč na akcii/
Pozice prodávajícího opci neboli BÝKA
/Kč na akcii/
0 ano + 1800 - 1800
500 ano + 1300 - 1300
1 000 ano + 800 - 800
1 500 ano + 300 - 300
1 800 ano 0 0
1 900 ano - 100 + 100
2 000 ano či ne/x - 200 + 200
3 000 ne - 200 + 200
… ne - 200 + 200
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 321
Srovnání maximálních zisků a ztrát při obchodování
s kupními a prodejními opcemi
Co je dražší, call, nebo put opce?? A americká, nebo evropská opce??
108
strana 322
SRX
zisk
ztráta
SRX
zisk
ztráta
Nákup call opce Prodej call opce
SRX
zisk
ztráta
SRX
zisk
ztráta
Nákup put opce Prodej put opce
strana 323
Cena opce /opční prémie/
Opční prémie = časová hodnota opce + vnitřní hodnota opce
Na velikost prémie (ceny) má vliv:
• současná (spotová, promptní) cena podkladového aktiva• (realizační, bazická ,strike) cena opce• volatilita podkladového aktiva• čas do splatnosti opce• úroková sazba
Cena opce strana 324
109
strana 325
CAP, FLOOR, COLLAR
• Ochrana proti vzestupu (cap) nebo poklesu (floor) variabilně úročených závazků nebo pohledávek
• Sjednává se:
– Nominální hodnota
– Prémie
– Fixní Cap nebo floor sazba
– Rozhodné dny a splatnost
strana 326
Cap
Floor strana 327
110
Collar strana 328
Rizika
strana 329
Strukturované investiční instrumenty
Ing. Martin Širůček, Ph.D.
Katedra financí a účetnictví
111
strana 331
Základní charakteristika
• finanční investiční instrumenty slučující v sobě vlastnosti „klasických“ investičních nástrojů s některými vlastnostmi finančních derivátů; využití i u kolektivního investování
• výnosy závisí na vývoji podkladového aktiva
strana 332
Základní rozdělení
strana 333
Podkladová aktiva
Zdroj: Rejnuš (2010)
112
strana 334
Strukturované vklady
• bankovní produkty, charakter standardních termínových vkladů
• banka reinvestuje prostředky vkladatelů → podíl na vývoji podkladového akiva → odvození výnosu
• zpravidla zaručen min. úrok + případná prémie dle vývoje podkladového aktiva
strana 335
Strukturované vklady: příklad
• investice 500 $, splatnost 5 let, základní úrok 1 %, prémiový úrok 100% participace na růst podkladového aktiva
1. ↑ indexu o 25 % → 500 * 0,01 + 500 * 0,252. ↑ indexu o 5 % → 500 * 0,01 + 500 * 0,053. ↓ indexu o 5 % → 500 * 0,01 + 500 * 0,00
strana 336
Strukturované vklady v praxi
Komerční banka
• http://www.groupkb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-nad-60-milionu/investice-a-rust/strukturovane-terminovane-vklady/index.shtml
J&T Banka
• http://www.jtfg.com/cs/banking-aktuality-40294.html
113
strana 337
Strukturované vklady v praxi
Zdroj: J&T Banka
strana 338
Strukturované dluhové cenné papíry
• výnos závisí na vývoji podkladového aktiva
• není (nemusí být) garantována návratnost
• strukturované dluhopisy
• investiční (strukturované) certifikáty
strana 339
Strukturované dluhopisy
• dluhové CP emitované na cca 6 měsíců až 5 let
• derivace jejich ceny od vývoje podkladového aktiva
• členění dle
– druhu podkladového aktiva
– způsobu jejich splacení
» pevně určené podmínky splacení
» emitent má možnost volby způsobu splacení
114
strana 340
Strukturované dluhopisy s pevně určenými podmínkami splacení
• základní typ strukturovaných dluhopisů
• v emisních podmínkách přesně stanoveny podmínky splacení
strana 341
Reverse convertible bonds
• strukturované dluhopisy, kde emitent má právo volby způsobu jejich splacení
• právo volby emitent → vyšší úrok
• emise na předem stanovená období (zpravidla max. 2 roky)
• Podkladové aktivum – akcie, koš, index → „akciové dluhopisy“, např. od BROKER JET
• při splatnosti možnost volby vyplacení nominální hodnoty nebo dodání podkladového aktiva
Rozdíl oproti convertible bonds
strana 342
Typy reverse convertible bonds
Zdroj: Rejnuš (2010)
115
strana 343
Reverse convertible bonds: příklad
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 344
Investiční (strukturované) certifikáty
• dluhové instrumenty obchodované na burze i OTC
• stanovena splatnost (omezená x neomezená)
• hodnota derivována od vývoje promptních cen podkladových aktiv
strana 345
Členění investičních certifikátů (dle druhu podkladového aktiva)
• IC s jednoduchými podkladovými aktivy
• indexové certifikáty (PX, CTX, RDX)
• basket certifikáty (ropa, kovy, železniční doprava, firmy v Africe)
– strategické (koš aktiv se mění + výplata dividend)
– tematické (koš aktiv stejný)
116
strana 346
Členění IC (dle výnosově rizikového profilu)
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 347
Plain-Vanilla certifikáty• hodnota je přímo úměrně závislá na vývoji podkladového
aktiva
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 348
Exotické certifikáty
• hodnota IC se nevyvíjí přímo úměrně s hodnotu podkladového aktiva
• garantované certifikáty (PX Garant, Wiener Walzer)• discount certifikáty (IC na DAX, Nestlé, Lufthansa)• airbag certifikáty• bonus certifikáty (ATX, CECE, Nokia)• sprint certifikáty (Adidas, SAP, RWE)• outperformance certifikáty (DAX Xetra, MDAX, DJ Euro
Stoxx 50)
117
strana 349
Garantované certifikáty• investor je chráněn proti poklesu hodnoty podkladového
aktiva, na růstu se podílí pouze částečně
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 350
Discount certifikáty• prodávány za cenu nižší než odpovídá hodnotě podkladového
aktiva, výnos pouze do určité výše
• realizace ztráty až od hranice diskontu
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 351
Airbag certifikáty
Porovnání s airbagy v autěZdroj: Rejnuš (2010)
118
strana 352
Bonus certifikáty
• výnos se může skládat z dílčích složek
– výnos dle vývoje podkladového aktiva
– bonus
• podkladové aktivum nad stanovenou hranicí → emisní hodnota (zhodnocení) + bonus
• podkladové aktivum kdykoli pod stanovenou hranicí → pouze aktuální hodnotu podkladové aktivum
• bonus – garantovaný zisk investora
strana 353
Sprint certifikáty• investor se podílí nadproporcionálně na vývoji podkladového
aktiva (funkce páky)
• výnos omezen (cap hranice)
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 354
Outperformamce certifikáty• páková participace na růstu podkladového aktiva• při poklesu podíl přímo úměrný• vyšší spread
Zdroj: Rejnuš (2010)
119
strana 355
Ukázka strukturovaného dluhopisu
Zdroj: UniCredit Bank
Reverse convertible bond strana 356
strana 357
120
strana 358
strana 359
strana 360
Strukturované dluhopisy a investiční certifikáty v praxi
http://www.unicreditbank.cz/web/kurzy-investicnich-produktu/kurzovni-listek-strukturovane-dluhopisy
http://www.fio.cz/akcie-investice/obchodovani-derivaty/investicni-certifikaty
http://www.cyrrus.cz/sluzby/prehled-investicnich-nastroju#ic
121
strana 361
Sekuritizované pákové deriváty
• Warranty
• Knock-out instrumenty
Přehled, základní rozdíly, atd.
strana 362
Warranty
Sekuritizované burzovně obchodovatelné opční instrumenty vycházející z vlastností kupních a prodejních opcí. Nevznikají však smluvně, ani otevíráním pozic na burzách, ale emitováním na předem stanovenou dobu od 6 měsíců do 2 let.
Více viz opční kontrakty
strana 363
Knock-out instrumenty
Knock-out instrumenty se vyznačují tím, že obsahují tzv. knock-out hranici /knock-out barrier/, kterou když cena (hodnota) podkladového aktiva prorazí (resp. dosáhne), stane se knock-out instrument definitivně neplatným.
Knock-out hranice je obvykle nastavena na realizační ceně (bazická cena, strike), ale může být i nastavena vyšší (u call, resp. long) či nižší (u call, resp. long) => stop loss hranice
122
strana 364
Knock-out warranty
• Vychází z vlastností tzv. „bariérových opcí“.
• Pokud hodnota jejich podkladového aktiva dosáhne (prolomí) předem určenou „bariéru“, opce se buď aktivují (stávají se platnými) nebo deaktivují (ztrácejí platnost)
Knock-in Options versus Knock-out Options
strana 365
Knock-out warranty
Knock-in Options versus Knock-out Options
Vykazují vyšší páku než plain vanilla! Proč?Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 366
Knock-out warranty
• Vychází z vlastností tzv. „bariérových opcí“.
• Pokud hodnota jejich podkladového aktiva dosáhne (prolomí) předem určenou „bariéru“, opce se buď aktivují (stávají se platnými) nebo deaktivují (ztrácejí platnost)
Knock-in Options versus Knock-out Options
123
strana 367
Knock-out certifikáty
• také známé jako turbocertifikáty, nebo mini-futures
• pákový efekt není tvořen opčním charakterem, ale systémem využití cizích a vlastních zdrojů
Knock-out long certifikáty: rostoucí trhy; kupní pozice podkladového aktiva; knock-out hranice leží pod jeho aktuální hodnotou (sekuritizovaný obchod na úvěr: maržový obchod)
Knock-out short certifikáty: klesající trhy; prodejní pozice podkladového aktiva; knock-out hranice leží nad jeho aktuální hodnotou (sekuritizovaný krátký prodej)
strana 368
Knock-out certifikát: příklad
Příklad knock-out longZdroj: Rejnuš (2010)
strana 369
Knock-out certifikát: příklad
Zdroj: Rejnuš (2010)
124
strana 370
Knock-out certifikát: příklad
Zdroj: Rejnuš (2010)
strana 371
Současný vývoj světového finančního systému
a jeho perspektivy
strana 372
Soudobé vývojové trendy světového finančního systému
• liberalizace finančních toků• konkurence mezi finančními zprostředkovateli• růst zadluženosti• konsolidace finančních institucí• institucionalizace, sekuritizace• nové druhy finančních instrumentů• harmonizace státní regulace• integrace + internacionalizace finančních trhů• reforma burzovních systémů• intelektualizace
125
strana 373
Globalizace světového finančního systému
• vzájemné propojování národních finančních trhů a celých finančních systémů
• co globalizace způsobuje (pozitiva x negativa)
Děkuji za pozornost.
Top Related