Chudoba a sociální zabezpečení
Speciální téma kursuEvropská sociální politika
Chudoba a sociální zabezpečení 2
Chudoba a sociální zabezpečení
Sociální kontext chudoby
Jak chápat a měřit chudobu a přerozdělování
Výskyt chudoby
Jak bojovat proti chudobě
Chudoba a sociální zabezpečení 3
Sociální kontext chudoby
Kulturní aspekty chudoby (příklad indické venkovanky u sv. Františka)
Souvislost s pojetím životních šancí (Ralf Dahrendorf 1979) Sociální vyloučení/začlenění Sociální marginalizace Sociální diferenciace, stratifikace… Sociální soudržnost, sociální důvěra, sociální kapitál
Relevantní kontexty: Trh práce Rodina Životní prostor Politická odezva / účinnost státu Jedinec, životní fáze Sociální ochrana
Chudoba a sociální zabezpečení 4
Společenské postavení a riziko chudoby (EU 15)Zdroj: Společná zpráva o sociálním začleňování (2004)
Chudoba a sociální zabezpečení 5
Jak měřit chudobu
První analytický zájem o příčiny chudoby vzešel z nuzných životních poměrů dělnické třídy v Anglii v rané fázi industrializace v první polovině 19. století. Tradice sociální statistiky
Indikátory chudoby: Absolutní chudoba: příjem pod definovanou prahovou
hodnotou (OSN – 2 nebo 1 USD denně) Relativní chudoba: definovaný podíl populace pod hranicí
považovanou za „normální“ příjem: 60% (50%) mediálního příjmu v dané zemi - EU(Pozor na rozdíl mezi průměrným a mediálním příjmem – viz následující obrázek)
Životní podmínky: přístup k tomu, co je definováno jako předpoklad kvality života
Způsoby stanovení minimálního spotřebního koše – Beveridge 1942
Oficiálně stanovené sociální minimum (existenční minimum)
Chudoba a sociální zabezpečení 6
Jak měřit rozdělování bohatství
Jaký je rozdíl mezi různými indikátory úrovně příjmu?
Chudoba a sociální zabezpečení 7
Jak měřit rozdělování bohatstvíGini koeficientu lze porozumět pohledem na Lorenzovu křivku, která znázorňuje podíl celkového příjmu každého populačního podílu seřazeného podle úrovně příjmu.
A. Úplná příjmová rovnost
B. Lorenzova křivka pro typické rozdělení příjmů
Podíl populace (%) Podíl populace (%)Gini koeficient je podíl plochy mezi Lorenzovou křivkou a 45-stupňovou úsečkou (tmavá plocha na diagramu B) a celou plochou pod 45-stuňovou úsečkou. Čím jsou příjmy rozděleny nerovnoměrněji, tím více se Lorezova křivka odchyluje od 45-stupňové úsečky a plocha mezi ní a křivkou se zvětšuje. V důsledku toho se Gini koeficient zvyšuje se zvyšující se nerovností příjmů a naopak (v rozmezí hodnoty 0 až 1).
Chudoba a sociální zabezpečení 8
Jak měřit rozdělování bohatstvíBod P leží tam, kde má Lorenzova křivka stejný sklon jako úsečka
rovnosti OB (tzn. 45°) a vyznačuje průměrný příjem: příjem OC
populace je pod tímto průměrem, a příjem CA populace se nalézá nad
průměrem.Vzdálenost CD je podíl celkového příjmu, kteý by dostaly osoby s
podprůměrným příjmem, pokud by si byly všechny příjmy rovny, a
vzdálenost CP představuje jejich aktuální hodnotu. Robin Hood index je rozdíl mezi CD a CP.
Představuje maximální vertikální rozdíl mezi Lorenzovou křivkou a
úsečkou rovnosti OB.
Robin Hood index:
Decilový (kvartilový) poměr:
Poměr mezi příjmy nejvyššího a nejnižšího decilu (kvartilu) kumulativní příjmové škály.
Chudoba a sociální zabezpečení 9
Výskyt chudoby za komunismu
Chudoba a sociální zabezpečení 10
Srovnání rozdělování příjmů v socialistickém Československu a ve Velké Británii
Chudoba a sociální zabezpečení 11
Chudoba na začátku transformace – Východ a Západ
Chudoba a sociální zabezpečení 12
Chudoba na začátku transformace – Východ a Západ
Procento středního příjmu 50%
60%Severské zeměDánsko 1992 7.1 14.2Finsko 1991 5.8 11.2Norsko 1991 6.1 12.1Švédsko 19926.3 11.1Kontinentální EvropaRakousko 1987 6.7 12.2Belgie 1992 5.5 11.4Francie 1989 9.4 15.8Německo 1989 5.8 11.7Lucembursko 1991 4.2 12.1
Nizozemsko 1991 6.7 11.8
Zdroj: Výpočty z mikrodatabáze Lucemburské příjmové studie (LIS)
Relativní míry chudoby: osoby pod daným podílem mediálního příjmu, 22 industrializovaných zemí, začátek 90. let 20. století
Jižní EvropaItálie 1991
10.9 19.0Španělsko 1990
10.5 17.9Anglo-Saské zeměAustrálie 1989 12.0 19.4Kanada 1991 11.4
17.1Irsko 1987 11.7 19.9Velká Británie 1991 14.6 23.0USA 1991 18.0
24.2Střední a Východní EvropaČeská Republika 1992 2.1 6.0Maďarsko 1992 8.6
14.7Polsko 1992 9.9
16.3Rusko 1992 19.7
26.4Slovensko1992 2.0
5.8
Chudoba a sociální zabezpečení 13
Střední příjem domácností v příjmových kvartilech Zdroj: údaje EQLS, Fahey, T. (2004)
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500Tu
rkey
Rom
ania
Bul
garia
.
Latv
ia
Lith
uani
a
Est
onia
Pol
and
Slo
vaki
a
Hun
gary
.
Cze
ch R
ep
Mal
ta
Gre
ece
Slo
veni
a
Por
tuga
l
Cyp
rus
Spa
in
.
Sw
eden U
K
Fran
ce
Ger
man
y
Italy
Finl
and
Bel
gium
Net
herla
nds
Aus
tria
Irela
nd
Den
mar
k
Luxe
mbo
urg
€ P
PS
4th (top) q'tile
3rd q'tile
2nd q'tile
1st (low) q'tile
Chudoba a sociální zabezpečení 14
Chudoba domácností(procento domácností ohrožených chudobou na národní úrovni a na úrovni EU – pod 60% mediálních národních hodnot a mediální hodnoty EU25) Zdroj: údaje EQLS, Fahey, T. (2004)
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Turk
ey
Ro
man
ia
Bul
gari
a .
Latv
ia
Lith
uani
a
Est
oni
a
Pol
and
Slo
vaki
a
Hu
ngar
y .
Cze
ch R
ep
Mal
ta
Gre
ece
Slo
veni
a
Por
tuga
l
Cyp
rus
Spa
in
.
Sw
ede
n
UK
Fran
ce
Ge
rman
y
Italy
Finl
and
Bel
gium
Ne
ther
land
s
Aus
tria
Irela
nd
De
nmar
k
Luxe
mbo
urg
% poor re country medians
% poor re EU25 median
Chudoba a sociální zabezpečení 15
HDP na hlavu a kvalita života Zdroj: údaje EQLS, Fahey, T. (2004)
2 3 4 5 6 7 8 9
Number of quality of life deficits (scale: 0-19)
0
10000
20000
30000
40000
50000
GD
P p
er c
ap
ita
PP
S
R Sq Linear = 0.73
Chudoba a sociální zabezpečení 16
Jak bojovat proti chudobě
„Problém chudoby je problémem bohatých.“ „Policy matters“
Stein Ringen (1987)Sociální politika: Preventivní: zamezit vytlačování lidí na okraj
společnosti a vyloučení z důvodu chudoby. Zmírňující: pomáhat lidem v nouzi, osobám na
okraji společnosti a chudým. Kombinace obojího.
Chudoba a sociální zabezpečení 17
Některé koncepty sociální politiky
Úzká: sociální pomoc Široká: sociální podmínky lidského života
Napravující: zmírňovat negativní důsledky současných sociálních problémů
Aktivní: zabránit vzniku budoucích sociálních problémů
Sociální spotřeba jako neproduktivní výdaj
Sociální investice: kultivovat lidské zdroje pro vývoj společnosti v budoucnosti
Chudoba a sociální zabezpečení 18
Sociální zabezpečení jako nástroj přerozdělování
Sektory sociálního zabezpečení→Kritérium ↓
Státní socální podpora
Sociální pojištění
Sociální pomoc
Příjemci Demogranti (přesně definované skupiny obyvatel)
Výdělečně činné osoby a lidé, za které platí pojištění stát
Chudí (potřební)
Technika redistribuce Kategorizované dávky
Dávky pojištění Služby a dávky podmíněné testováním příjmů
Zajišťující institutce Stát Stát, veřejné instituce, v rostoucí míře komerční sektor
Stát, obce, občanská sdružení
Chudoba a sociální zabezpečení 19
Nástroje sociální politiky: daně a transfery
Chudoba a sociální zabezpečení 20
Nástroje sociální politiky: daně a dávky v závislosti na příjmech
Chudoba a sociální zabezpečení 21
Rozdělování příjmů před a po sociálních transferech v Kanadě
Chudoba a sociální zabezpečení 22
Snižování chudoby sociálními transfery – srovnání v EU 15 Zdroj: Společná zpráva o sociálním vyloučení (2004)
Chudoba a sociální zabezpečení 23
Dopady přerozdělování sociálních dávek
Chudoba a sociální zabezpečení 24
Dopady sociálních výdajů na chudobu – EU 15Zdroj: Společná zpráva o sociálním vyloučení (2004)
Chudoba a sociální zabezpečení 25
Jsou rozdíly v příjmech ve vaší zemi příliš velké?Odpovědi, vyspělé kapitalistické země
Rozhodně souhlasím
SouhlasímNěcomezi
Nesouhlasím
Rozhodně nesouhlasím
CELKEM
Rakousko 41.6 44.7 9.1 4.5 0.1 100
Kanada 26.7 41.5 16.3 12.5 3.1 100
Francie 60.0 26.8 7.4 5.0 0.8 100
Německo 29.4 52.8 10.7 6.5 0.6 100
Velká Británie 30.6 50.7 12.3 5.8 0.6 100
Japonsko 38.6 30.5 18.3 7.5 5.0 100
Holandsko 15.7 48.2 21.7 12.6 1.8 100
Nový Zéland 29.4 43.8 13.5 11.8 1.6 100
Norsko 22.4 50.1 13.8 12.0 1.8 100
Portugalsko 82.2 13.8 1.8 1.4 0.9 100
Španělsko 35.9 53.4 7.4 3.1 0.3 100
Švédsko 29.2 41.9 18.1 8.4 2.4 100
Švýcarsko 18.8 36.1 37.0 7.3 0.7 100
Prčůměr OECD 35.4 41.1 14.4 7.6 1.5 100
Chudoba a sociální zabezpečení 26
Jsou rozdíly v příjmech ve vaší zemi příliš velké? Odpovědi, postkomunistické země
Rozhodně souhlasím
Souhlasím
Něcomezi
Nesouhla-sím
Rozhodně nesouhlas
ímCELKEM
Bulharsko 84.0 12.8 1.4 0.8 0.9 100
Česká republika 60.3 27.5 6.0 4.2 2.1 100
Maďarsko 68.2 25.0 3.5 2.9 0.3 100
Lotyšsko 57.2 39.5 1.8 1.3 0.2 100
Polsko 47.7 41.6 6.3 3.5 0.9 100
Rusko 79.1 16.7 1.9 1.1 1.3 100
Slovinsko 49.7 41.3 4.8 3.6 0.6 100
Průměr 63.8 29.2 3.7 2.5 0.9 100
Zdroj: ISSP (1999), vlastní výpočty
Chudoba a sociální zabezpečení 27
Chudoba a sociální zabezpečení
Základní literatura:
Potůček, M. (1995) Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství.
Top Related