Bakalsk prce na tma:Testovn klon hybridn jedle
Zpracoval: Roman Kratochvl
Cle bakalsk prceProblematika lechtn jedle
Men a eten v klonov testu hybridn jedle
Posouzen rozdlu v rstu a vvoji testovanch klon
Problematika lechtn jedle
Jednm z dvod lechtn jedle byl znateln stup zejmna ve druh polovin 20. stolet.Za pinu je uvdno mnoho abiotickch a biotickch faktor.Tento jev je oznaovn jako chadnut jedle blokor
Chadnut jedle blokorHospodaenLokln imiseKorovnice z rodu DreyfusiaGenetick variabilita
Chadnut jedle blokor - HospodaenJedle potebuje ke svmu rstu dostatek pdn vlhkostiJedle se ad do skupiny devin, kter toleruj v mlad zstin. Vyhovuj vce etov porosty s del obnovn dobou.
Jedli nevyhovuje holosen hospodaen (rychl odstrann mateskho porostu), povauje se za devinu vbrnho lesa.Pokud je jedle nhle vystavena nadmrnmu osvtlen dochz asto k ad fyziologickch poruch
Chadnut jedle blokor - Korovnice z rodu (Dreyfusia)
Korovnice kavkazsk (Dreyfusia nordmannianae Ecskt.) a korovnice jedlov (Dreyfusia picea Ratz.)Korovnice se iv snm na ke jedlKorovnice kavkazsk napad mlad jedince (tyoviny)Korovnice jedlov napad star jedince
Chadnut jedle blokor Genetick variabilitaPedpokldalo se, e jednm z prvotnch pin chadnut jedle je nedostaten genetick variabilita
en po dob ledov bylo zpomaleno velikost semen a velikost pylu jedle (v dob migrace les)
Zhoren vznik heterozygotnch jedinc (edafotypy, klimatypy)
To mlo za pinu mon vznik incestnch jedinc
Takov to jedinci se mohou vyznaovat men rezistenci vi abiotickm a biotickm faktorm (kles odolnost)
en jedle v Evrop po dob ledov v preborelu (zatkem borelu)1) Jursk cesta2) Allgavsk cesta3) Vchodoalpsk cestaU ns jedle doshla maximlnho rozen v subatlantiku(Musil, Hamernk, 2007)
Chadnut jedle blokor - ShrnutPodle souasnch poznatk se za nejvznamnj pinu chadnut jedle povauje zpsoby hospodaen.Vznamn se na zhorovn zdravotnho stavu jedle podl i imise Korovnice kavkazsk vznamnm zpsobem zhoruje zdravotn stav jedle v pehoustlch tykovinch a tyovinch
Obecn lze proto tvrdit, e chadnut jedl nebylo doposud zcela prkazn vysvtleno. Bez omezen vlivu sprkat zve nebude mono do budoucnosti vypstovat ani zcela zdrav porosty.
Zlepovn zdravotnho stavu jedle blokorJednou z monost jak vznamn zvit odolnost jedl je hybridizace (mezidruhov, vnitrodruhov)
U jedl takto zskan jedinci vykazuj heterozn efekt nejen v rstu, ale i rezistenci vi abiotickm a biotickm faktorm
lechtnlechtn lesnch devin meme definovat jako aplikovanou vdn disciplnu nebo technologii, kter m za cl zlepen genetickho potencilu populac lesnch devin tak, aby se zlepil jejich zdravotn stav a zrove zvila hospodsk hodnota tchto porost.
Postupy lechtn
SelekceTestovnRozmnoovn
Cle lechtn jedle 1) Zchranu a vyuvn zdrojovch populac jedle blokor s maximln monou genetickou variabilitou. 2) Rozvoj jedlovch semennch sad a jejich nsledn testovn. 3) Vegetativn mnoen jedle (zkovnm a in vitro) pro zakldn klonovch test.
SelekceKad selekce sniuje genetickou variabilitu pslun populace. 1) Selekce - Pirozen - Uml 2) Selekce uml - Individuln - Hromadn
Zvyovn genetick variability populac
1) Spontln pirozen mutace2) Novolechtn - Hybridizace - Mutan lechtn - Genov manipulace Pi novolechtn meme zskat nov doposud neznm kombinace ddinch vloh, teda i jedince s novmi vlastnostmi (roziujeme promnlivost).
HybridizaceSpojen dvou genotypov rznch gamet pi sprenRozliujeme a) vnitrodruhovou b) mezidruhovou c) mezirodovou
TestovnCle genetickch test:1) Testy potomstev2) Stanoven komponent variance a ddivosti3) Produkce zdrojovch populac pro nsledujc generaci selekce a lechtn4) Demonstrace a odhad genetickho zisku
Testovn potomstev1) Klonov zkouky2) Testovn potomstev z volnho spren3) Testovn potomstev rodiovskch strom z kontrolovanho opylen4) asn testy (Early tests)
Problematika rstu zkovanc (klon)Klonov materil me vykazovat plagiotropn rstm star jedinec, z kterho odebrme zky tm dle si ponechv zkovanec plagiotropn rst
Men a eten v klonov testu hybridn jedleZaznamenn vek a tloutk, mortalityZpracovn analzy rozptylu pomoc statistickho programu statistica (ANOVA)A dal zpracovn zkladnch statistickch daj
Pouit druhy jedlJedle blokor (Abies alba Mill.)Jedle kavkazsk (Abies nordmanniana Steven)Jedle eck (Abies cephalonica Loud.)Jedle cilicijsk (Abies cilicica Antoine & Kotschy)
Testovan plochyZaloeny v letech 1993, 1995 a 1996lechtitelsk stanice Truba nachzejc se v blzkosti Kostelce nad ernmi lesy
Plocha zaloen v roce 1993Druhy kombinac ken, zkratek pro jednotliv klony a zvorce uvedena dvka RTG zen1- A. alba 2 x A. alba (500 - 1000)2- A. alba 3 x A. nordmanniana3- A. nordmanniana x A. nordmanniana samoopylen4- A. alba 3 x A. alba 6- A. cephalonica 2 x A. cephalonica 2 samoopylen9- A. cephalonica 1 x A. cephalonica 3 (300)10- A. cephalonica 1 x A. cephalonica 3 (1500)11- A. cephalonica 1 x A. cephalonica 3 (1000)12- A. cephalonica 1 x A. cephalonica 3 (500)16- A. cephalonica 2 x A. cephalonica 3 (1500)17- A. cephalonica 2 x A. cephalonica 3 (3000)18- A. cephalonica 2 x A. cephalonica 3 (500)19- A. cephalonica 2 x A. cephalonica 3 (1000)K1- A. alba 1 x A. cilicicaK3- A. alba x A. alba kontroln materil z volnho opylenS2- A. cephalonica 3 x A. cephalonica 3 samoopylen
Plocha zaloen v roce 1995Druhy kombinac ken, zkratek pro jednotliv klony
4/5 - A. cephalonica x A. cephalonica (17)5/2 - A. cephalonica x A. cephalonica (19)6/1 - A. alba x A. alba (4)13/1 - A. cephalonica x A. cephalonica (18)18/8 - A. cephalonica x A. cephalonica (16)21/23 - A. alba x A. cilicica (K1)21/24 - A. alba x A. cilicica (K1)23/10 - A. cephalonica x samoopylen (S2)F2 - 2. fililn generace A. cilicica x A. cephalonica
Plocha zaloen v roce 1993
Grafick znzornn rozdlu tloutk mezi kontroln materilem
Grafick znzornn rozdlu vek mezi kontroln materilem
Plocha zaloen v roce 1995
Analza rozptyluAnalza rozptylu zde byla realizovna u tlouky a vky (1993) vech klon. Nulov hypotza vyjaduje rovnost mezi stednmi hodnotami. Vsledky testu vyly pro tlouku p=0,36 a pro vku p=0,06, tud ob hodnoty jsou vt ne testovac hladina =0,05 proto dojdeme k zvru, e: 1) Na hladin vznamnosti =0,05 nelze H0 o shodn stedn hodnot tloutk zamtnout. 2) Na hladin vznamnosti =0,05 nelze H0 o shodn stedn hodnot vek zamtnout.
Analza rozptylu Analza rozptylu zde byla realizovna u tlouky a vky (1995) vech klon. Nulov hypotza vyjaduje rovnost mezi stednmi hodnotami. Vsledky testu vyli pro tlouku p=0,000223 a pro vku p=0,000644, tud ob hodnoty jsou ni ne testovac hladina =0,05 proto dojdeme k zvru, e: 1) Na hladin vznamnosti =0,05 zamtme H0 o shodn stedn hodnot tloutk. 2) Na hladin vznamnosti =0,05 zamtme H0 o shodn stedn hodnot vek.
Plocha zaloen v roce 1996Mezi roky 2003 a 2009 peilo 100 jedinc, mortalita mezi tmito roky byla 94 jedinc co je 45%. Celkov mortalita na ploe je i s vylepenm 128 jedinc.
Prmrn tlouka byla na tto ploe zmena 50 mm. Prmrn vka byla na tto ploe 386 cm.
ZvrNa plochch z roku 1993 a 1995 vykzal kontroln materil vysokou mortalitu co je kladn vsledek. Na ploe z roku 1995 se kontroln materil nedochoval. Vsledky mortality kontrolnho materilu a peivch hybrid je mono odvodit zvr, e vybran hybridn jedinci vykazuj zvenou odolnost vi abiotickm a biotickm faktorm
V men prmrnch vek a tloutk bylo zjitno, e kontroln materil vykazoval vt prmrn tlouky a vky. Dvodem tohoto stavu je skutenost, e hybridn klonov materil vykzal pechod z plagiotropnho rstu na orthotropn.
Otzky od oponenta 1) V kapitole o genetickm zisku (G=S . h2) hovote o seleknm rozdlu jako o jedn sloce tohoto vzorce. Vysvtlete co je to h2 - tj. druh st vzorce. - druh st (h2)vyjaduje ddinost, kterou matesk strom pen na sv potomstvo.
2) Co povaujete ta podhodnocen vsledk men? Prosm vysvtlit. Mortalita sti jedinc me zvtit i zmenit prmrnou vku pevajc populace. Rovn nevm jak chpete podhodnocen populace vlivem pechodu rstu z plagiotropn na ortotropn. - podhodnocenm vsledk men je myleno snen prmrnch hodnot vek a tloutk vlivem pechodu na ortotropn rst
Top Related