slide 1
11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA
slide 2
Předmětem přednášky jsou…
tři modely agregátní nabídky, ve kterých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cenové hladině.
Krátkodobý inverzní vztah mezi inflací a nezaměstnaností, známý jako Phillipsova křivka
slide 3
11.1. Základní teorie agregátní nabídky
slide 4
Tři modely agregátní nabídky
1. Model nepružných mezd
2. Model nedokonalých informací
3. Model nepružných cen
Výsledkem všech tří modelů je, že:
( )eY Y P P
přirozená míra výstupu
pozitivní parametr
očekávaná cenová hladina
skutečná cenová hladina
agr. výstup
slide 5
Model nepružných mezd
Předpokládá, že firmy a pracovníci vyjednávají o smlouvách a fixují nominální mzdu před tím, než zjistí, jaká bude skutečná cenová hladina.
Nominální mzda je stanovená jako součet cílové reálné mzdy a očekávané inflace:
eW ω P eW P
ωP P
Cílová reálná mzda
slide 6
Model nepružných mezd
Jestliže se ukáže, že
eW Pω
P P
eP P
eP P
eP P
pak
Nezaměstnanost a výstup jsou na svých přirozených mírách.
Reálná mzda je menší než cíl, proto firmy najímají více pracovníků a výstup stoupá nad potenciál
Reálná mzda přesahuje svůj cíl, proto firmy najímají méně pracovníků a výstup klesá pod potenciál.
slide 7
slide 8
Model nepružných mezd
Implikuje, že reálná mzda by měla být proticyklická, měla by se pohybovat do protipohybu produktu během hospodářského cyklu: v konjukturách, kdy P typicky stoupá,
by reálná mzda měla klesat. v recesích, kdy P typicky klesá,
by reálná mzda měla stoupat.
Tato prognóza se na reálných datech nepotvrdila:
Cyklické chování reálné mzdy (USA)
% z
měn
a re
áln
é m
zdy
% změna reálného HDP
-5
-4
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
5
-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 6 7 8
1974 1979
1991
1972
2004
2001
19981965
1984
1980
1982
1990
slide 10
Model nedokonalých informací
Předpoklady: Všechny mzdy a ceny jsou dokonale pružné,
všechny trhy se čistí. Každý nabízející produkuje jedno zboží, ale
konzumuje mnoho statků. Každý nabízející zná nominální cenu statku,
který prodává, ale nezná agregátní cenovou hladinu.
slide 11
Model nedokonalých informací
Nabídka každého statku závisí na jeho relativní ceně: nominální cena statku dělená agregátní cenovou hladinou..
Nabízející nezná cenovou hladinu, ale ve stejném okamžiku činí výrobní rozhodnutí, proto používá očekávanou cenovou hladinu, P e.
Přepokládejme, že P stoupne, ale P e nikoliv. Nabízející se domnívá, že relativní cena stoupla,
proto produkuje více. Pokud mnoho producentů přemýšlí stejně, potom
Y stoupne pokaždé, když P stoupne nad P e.
slide 12
Model nepružných cen
Příčiny nepružných cen: dlouhodobé kontrakty mezi firmami a zákazníky menu costs firmy nechtějí naštvat zákazníky častými
změnami cen
Předpoklady: firmy si stanovují své vlastní ceny
(např. jako v monopolistické konkurenci).
slide 13
Model nepružných cen
Požadovaná cena každé firmy je
kde a > 0.
Předpokládejme dva typy firem:
• Firmy s pružnými cenami, které stanovují ceny podle této rovnice
• Firmy s nepružnými cenami musí stanovit cenu před tím, než vědí, jak se vyvine P a Y:
( )p P Y Y a
( )e e ep P Y Y a
slide 14
Model nepružných cen
Přepokládejme, že firmy s nepružnými cenami očekávají, že výstup bude roven potenciálu. Potom,
( )e e ep P Y Y a
ep P
K odvození křivky agregátní nabídky, musíme nejdříve najít rovnici pro agregátní cenovou hladinu.
Označme s jako podíl firem, které mají nepružné ceny. Potom můžeme zapsat agregátní cenovou hladinu jako…
slide 15
Model nepružných cen
Odečteme (1s )P od obou stran:
(1 )[ ( )]eP s P s P Y Y a
Cena stanovená firmou s pružnými
cenami
Cena stanovená firmou s nepružnými
cenami
(1 )[ ( )]esP s P s Y Y a
Podělíme obě strany s :
(1 )( )e s
P P Y Ys
a
slide 16
Model nepružných cen
Vysoká P e Vysoká PPokud firmy očekávají vysoké ceny, potom firmy které musí stanovit ceny dopředu je stanoví vysoko. Ostatní firmy odpoví také stanovením vysokých cen.
Vysoký Y Vysoká P když je důchod vysoký, poptávka po zboží je vysoká. Firmy s pružnými cenami stanovují vysoké ceny. Čím vyšší podíl firem s pružnými cenami, tím menší je s a tím větší je dopad Y na P.
(1 )( )e s
P P Y Ys
a
slide 17
Model nepružných cen
Nakonec odvodíme AS rovnici vyřešením pro Y :
( ),eY Y P P
(1 )( )e s
P P Y Ys
a
slide 18
Model nepružných cen
Na rozdíl od modelu strnulých mezd, model strnulých cen implikuje procyklický vývoj reálné mzdy:
Předpokládejme, že agregátní výstup/důchod klesá. Potom,
Firmy zaznamenávají pokles poptávky po svých produktech.
Firmy s nepružnými cenami snižují produkci, a proto snižují i svoji poptávku po práci.
Posun poptávky po práci doleva způsobí pokles reálné mzdy.
slide 19
Shrnutí a důsledky
Každý z těchto tří modelů AS implikuje vztah vyjádřený křivkou SRAS a její rovnicí.
Každý z těchto tří modelů AS implikuje vztah vyjádřený křivkou SRAS a její rovnicí.
Y
P LRAS
Y
SRAS
( )eY Y P P
eP P
eP P
eP P
slide 20
Shrnutí a důsledky
Předpokládejme pozitivní AD šok, který posune výstup nad svoji přirozenou míru a P nad úroveň, kterou lidé očekávali.
Y
P LRAS
SRAS1
SRAS rovnice: eY Y P P ( )
1 1eP P
AD1
AD22eP
2P3 3
eP P
Časem se P e
zvýší, SRAS se posune nahoru a výstup se vrátí na potenciál.
1Y Y 2Y3Y
SRAS2
slide 21
11.2. Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova křivka
slide 22
Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova křivka
Phillipsova křivka tvrdí, že závisí na: očekávané inflaci
e.
cyklické nezaměstnanosti: odchylce skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené míry
nabídkových šocích, (“nu”).
kde > 0 je exogenní konstanta.
slide 23
Odvození Phillipsovy křivky ze SRAS
(1) ( )eY Y P P
(2) (1 )( )eP P Y Y
1 1(4) ( ) ( ) (1 )( )eP P P P Y Y
(5) (1 )( )e Y Y
(6) (1 )( ) ( )nY Y u u
(7) ( )e nu u
(3) (1 )( )eP P Y Y
slide 24
Phillipsova křivka a SRAS
SRAS křivka: Výstup závisí na neočekávaných pohybech cenové hladiny.
Phillipsova křivka: Nezaměstnanost závisí na neočekávaných pohybech v míře inflace.
SRAS: ( )eY Y P P
Phillips curve: e nu u ( )
slide 25
Adaptivní očekávání
Adaptivní očekávání: přístup, který předpokládá, že lidé tvoří svá očekávání budoucí inflace na základě nedávno pozorované inflace.
Jednoduchý příklad: Očekávaná inflace = skutečná inflace minulého roku
1 ( )nu u
1e
Potom, Phillipsova křivka lze zapsat jako:
slide 26
Inflační setrvačnost
V této podobě Phillipsova křivka implikuje, že inflace má setrvačnost:
Při absenci nabídkových šoků nebo cyklické nezaměstnanosti bude inflace při současné míře pokračovat donekonečna.
Minulá inflace ovlivňuje očekávání současné inflace, která pak zpětně ovlivňuje mzdy & ceny, které lidi stanovují.
1 ( )nu u
slide 27
Dvě příčiny rostoucí & klesající inflace
Nákladově tlačená inflace: inflace způsobená nabídkovými šoky. Negativní nabídkové šoky typicky zvyšují produkční náklady a nutí firmy zvýšit ceny, čímž „tlačí“ inflaci nahoru.
Poptávkově tažená inflace: inflace způsobená šoky na straně poptávky. Pozitivní poptávkové šoky způsobují pokles nezaměstnanosti pod její přirozenou míru, což „táhne“ míru inflace nahoru.
1 ( )nu u
slide 28
Zakreslení Phillipsovy křivky
V krátkém období mají politici volbu mezi a u.
V krátkém období mají politici volbu mezi a u.
u
nu
1
SR: Phillipsova křivkae
slide 29
Posun Phillipsovy křivky
Lidé časem přizpůsobují svá očekávání, takže volba funguje pouze v krátkém období.
Lidé časem přizpůsobují svá očekávání, takže volba funguje pouze v krátkém období.
u
nu
1e
2e
Např. zvýšení e posune SR PC nahoru.
Např. zvýšení e posune SR PC nahoru.
slide 30
Koeficient obětování
Aby snížili inflaci, mohou tvůrci hospodářské politiky snížit AD, čímž způsobí růst nezaměstnanosti nad její přirozenou míru.
Koeficient obětování měří procentní změnu ročního reálného HDP, která musí být obětována ke snížení inflace o 1 %.
Typický odhad je 5.
slide 31
Koeficient obětování
Příklad: Pro snížení inflace ze 6 na 2 procenta, je potřeba obětovat 20 procent ročního HDP: Ztráta HDP = (snížení inflace) x (koeficient obětování)
= 4 x 5
Ztráta může být realizována během jednoho roku nebo rozprostřena v delším časovém období, např. 5% ztráta během čtyř let.
Nákladem dezinflace je ztracený HDP. Je možné využít Okunův zákon k odhadu dopadů na nezaměstnanost.
slide 32
Racionální očekávání
Možnosti modelování formování očekávání:
Adaptivní očekávání: Lidé tvoří svá očekávání o budoucí inflaci na základě nedávno zažité inflace.
Racionální očekávání:Lidé tvoří svá očekávání na základě všech dostupných informací, včetně informací o současných a budoucích politikách.
slide 33
Bezbolestná dezinflace?
Obhájci racionálních očekávání věří, že koeficient obětování může být velmi malý:
Předpokládejme u = u n a = e = 6 %
a předpokládejme, že CB oznámí, že udělá všechno proto, aby snížila inflaci ze 6 na 2 procenta, jak nejrychleji to bude možné.
Pokud je toto vyhlášení kredibilní, potom e klesne možná o celé 4 procenta.
Pak může klesnout i bez zvýšení u.
slide 34
Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci
1981: = 9,7%
1985: = 3,0%
year u u n uu
n
1982 9,5% 6,0% 3,5%
1983 9,5 6,0 3,5
1984 7,4 6,0 1,4
1985 7,1 6,0 1,1
Celkem 9,5%
Celková dezinflace = 6,7%
slide 35
Z předchozího slidu: Inflace klesla o 6,7 %, celková cyklická nezaměstnanost byla 9,5 %.
Okunův zákon: 1 % nezaměstnanosti = 2 % ztraceného výstupu.
Proto, 9,5 % cyklická nezaměstnanost = 19,0 % ročního reálného HDP.
Koeficient obětování=(ztráta HDP)/(celková dezinflace)
= 19/6,7 = 2,8 procent HDP bylo ztraceno na každé 1 % snížené inflace.
Výpočet koeficientu obětování pro Volckerovu dezinflaci
slide 36
Hypotéza přirozené míry
Naše analýza nákladů dezinflace a ekonomických fluktuací je založena na hypotéze přirozené míry:
Změny v agregátní nabídce ovlivňují výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období.
V dlouhém období se ekonomika vrací na úroveň výstupu, zaměstnanosti a
nezaměstnanosti popsanou klasickým modelem.
slide 37
Alternativní hypotéza: hystereze
Hystereze: dlouhodobý vliv historie veličin, jako je např. přirozená míra nezaměstnanosti.
Negativní šoky mohou zvýšit un, takže ekonomika se nemusí plně obnovit.
slide 38
Hystereze: Proč mohou negativní šoky zvýšit přirozenou míru
Schopnosti cyklicky nezaměstnaných pracovníků se mohou ztrácet během jejich nezaměstnanosti a po skončení recese již nemusí být schopni najít práci.
Cyklicky nezaměstnaní pracovníci mohou ztratit svůj vliv na utváření mezd; potom insideři (zaměstnaní pracovníci) mohou vyjednat vyšší mzdu pro sebe.
Důsledek: Cyklicky nezaměstnaní “outsiders” se mohou stát strukturálně nezaměstnaní, když recese skončí.
ShrnutíShrnutí
1. Tři modely AS v krátkém období: Model strnulých mezd Model nedokonalých informací Model strnulých cen
Všechny tři modely implikují, že výstup roste nad svoji přirozenou míru, když cenová hladina stoupne nad očekávanou cenovou hladinu.
slide 39
ShrnutíShrnutí
2. Phillipsova křivka Je odvozena z křivky SRAS Tvrdí, že inflace závisí na
očekávané inflaci cyklické nezaměstnanosti nabídkových šocích
Představuje pro tvůrce hospodářské politiky krátkodobé dilema mezi inflací a nezaměstnaností
slide 40
ShrnutíShrnutí
3. Jak lidé tvoří inflační očekávání adaptivní očekávání
založené na nedávno zažité inflaci implikuje “setrvačnost”
racionální očekávání založené na veškerých dostupných informacích Implikuje, že dezinflace může být bezbolestná
slide 41
ShrnutíShrnutí
4. Hypotéza přirozené míry a hystereze hypotéza přirozené míry
tvrdí, že změny v AD mohou ovlivnit výstup a zaměstnanost pouze v krátkém období
hystereze tvrdí, že AD může mít dlouhodobý efekt na
výstup a zaměstnanost
slide 42
slide 43
LiteraturaLiteratura
Holman (2010): Kapitola 12: Agregátní nabídka. Kapitola 13: Phillipsova křivka.
Mankiw (2010): Chapter 13. Aggregate supply and Phillips curve.
Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (Autor: R. Cronovich)
slide 43
Top Related