ZUR138 JS 2012 Datum odevzdání práce: 22. 4. 2012

Název kurzu: Úvod do studia Kultury

Katedra mediálních studií a žurnalistiky,          

FSS MU, Joštova 10, Brno

Pořadové číslo práce: 3           

Verze: 1.

MAJNUŠ Michal

Studentské číslo: 397650 Stupeň studia: bakalářský

Imatrikulační ročník: 2011 Typ studia: prezenční

Studijní kombinace: Mediální studia a žurnalistika – Sociologie

 

Název práce: Interpretace tří symbolických a tří metaforických názvů uměleckých děl a

interpretace tří alegorických děl

Hodnocení práce:

 

 

 

 

 

 

 

 

E-mailová adresa: 397650@mail.muni.cz

OBSAH

Úvod............................................................................................................................................3

1 Interpretace tří metaforických názvů děl.............................................................................3

1.1 Nesnesitelná lehkost bytí...................................................................................3

1.2 Opilý koráb........................................................................................................4

1.3 Kamenný most...................................................................................................4

2 Interpretace tří symbolických názvů děl..............................................................................4

2.1 Bible..................................................................................................................4

2.2 Máj....................................................................................................................5

2.3 Kytice................................................................................................................5

3 Interpretace tří alegorických děl..........................................................................................6

3.1 Válka s mloky....................................................................................................6

3.2 Ze života hmyzu................................................................................................6

3.3 Božská komedie................................................................................................7

Závěr...........................................................................................................................................7

Seznam literatury........................................................................................................................8

ÚVOD

Cílem této práce je interpretovat tři metaforické a symbolické názvy literárních děl

a tři alegorická literární díla. U každého názvu či díla uvedu přesnou bibliografickou citaci

a následně můj výklad, respektive interpretaci podle zadaní. Jelikož se jedná o žánr

výkladového rejstříku, budu se snažit o maximální výstižnost a přesnost.

Na začátku je ale nutné si ujasnit, co je to metafora, symbol a alegorie. Metafora je

„přenášení významu na základě vnější podobnosti denotátů týkající se tvaru, barvy, umístění,

rozsahu, funkce“ (Akademický slovník cizích slov 1998: 491). Je to výrazový prostředek

poezie a slovesnosti; nejmíň dvouslovné jazykové spojení, které označuje něco jiného, než co

označují významy jednotlivých slov. Symbol je „konkrétní předmět sloužící k označení

nějakého abstraktního pojmu“ (Klimeš 1994: 749), přičemž platnost mu propůjčili lidé

v konkrétním kulturním okruhu a čase. Alegorie (jinotaj) pak znamená „obrazně symbolické

literární a výtvarné zobrazení abstraktních pojmů, lidských vlastností, událostí“ (Akademický

slovník cizích slov 1998: 38). Označuje text, jehož doslovný význam není podstatný a který

ukrývá význam hlubší a důležitější.

1 Interpretace tří metaforických názvů děl

1.1 Nesnesitelná lehkost bytí

KUNDERA, Milan. Nesnesitelná lehkost bytí. Brno: Atlantis, 2006. ISBN 80-7108-281-3.

Kundera ve své zřejmě nejslavnější knize vypráví příběh Tomáše a Terezy, kteří

v roce 1968 emigrují do Švýcarska po okupaci Československa sovětskými vojsky. Nedokáží

se však vyrovnat s novým neznámým prostředím, vrací se zpět, aby nakonec zemřeli při

automobilové nehodě. Název knihy odkazuje k jejich pobytu ve Švýcarsku, které sice na

rozdíl od Čech bylo svobodnou demokratickou zemí, ale stejně tak cizím prostorem, v němž

se hlavní hrdinové nedokázali orientovat. Jedná se tedy o oxymóron, kde Švýcarsko

představuje svobodu – lehkost bytí, ale také nesnesitelnou prázdnotu, ve které jsou oba

nešťastní.

1.2 Opilý koráb

RIMBAUD, Arthur. Opilý koráb. Gottwaldov: Klub přátel umění, 1975. Sign: Bf3-0815.006

(MZK Brno).

Originální název: Le bateau ivre

Básnická skladba představitele prokletých básníků je velmi originálním počinem

plným fantazie, snu a jakési vzdálené tajemnosti a nekonečnosti. Rimbaud využil principu

asociace, který rozvinul kolem motivu korábu zmítaného na rozbouřeném moři. Přitom oním

korábem je jeho vlastní duše zmítaná ve spárech drog, jež uvolnily tok autorových asociací,

a která se tak stala opilou. Díky Rimbaudově brilantní imaginaci se dostáváme do jeho

vnitřního světa nevybouřeného mládí nespoutaného konvencemi a pravidly.

1.3 Kamenný most

SEIFERT, Jaroslav. Dílo Jaroslava Seiferta, sv. 6: Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná,

Kamenný most. Praha: Akropolis, 2005. ISBN 80-7304-061-1.

Jaroslav Seifert vytvořil tuto sbírku pěti rozsáhlejších básní ve svém tzv. období čisté

lyriky (30. – 60. léta). Tehdy psal Seifert melodické básně prodchnuté milostnou tématikou,

láskou k domovu a v případě Kamenného mostu láskou a neskonalým obdivem ke svému

rodnému městu Praze. Sbírka Kamenný most vyšla roku 1944, tedy v době okupace

Československa německými vojsky. Není tedy divu, že v ní vzpomíná na své mládí, přemýšlí

nad osudovými momenty naši historie, které spojuje s pražskými památkami. Snaží se vrátit

k trvalým hodnotám, přičemž si propůjčuje motiv kamenného Karlova mostu jako pilíře

našich dějin, jenž odolal všem nástrahám času a zlovůle lidí. Karlův most představuje

prototyp takové trvalé hodnoty, která je v každém z nás a která musí odolat i v nejtěžších

dnech okupace a války, aby se zachovala síla člověka jako takového.

2 Interpretace tří symbolických názvů děl

2.1 Bible

Bible: Písmo svaté starého a nového zákona. Praha: Česká biblická společnost, 2001. ISBN

80-85810-27-1.

Původní označení pro Písmo svaté bylo hebrejské slovo „biblion“, které znamená

kniha nebo papírový svitek. Později bylo nahrazeno plurálem „biblia“, teprve ve středověku

se vžilo užívání jednotného čísla. Bible je svatá kniha pro křesťany a judaisty. Pro křesťansko

– latinskou kulturní oblast představuje jakousi prvotní knihu všech knih, která obsahuje

všechna důležitá pravidla a nařízení daná Bohem. Symbolický význam názvu pak můžeme

chápat nejen tak, že samotné slovo „bible“ znamená „kniha“, což v nás automaticky evokuje

pocit, že se jedná o knihu mezi knihami, ale také v tom, že je Bible posvátným kodexem, tím

nejvyšším zákonem a inspirací pro křesťana a judaistu. Proto se tohoto slova užívá i ve

spojení s dalšími knihami, které fungují podobným inspiračním či zákonným způsobem (např.

báseň Kvílení je biblí beat generation).

2.2 Máj

MÁCHA, Karel Hynek. Máj. Praha: Fragment, 2010. ISBN 978-80-253-1065-6.

Nejslavnější báseň Karla Hynka Máchy vzbudila po svém vydání nebývalý ohlas. Byla

tak zlomovým a inovativním dílem české literatury, že ji většina kritiků či autorů odmítla,

někteří se ji dokonce neodvažovali za její novátorství soudit. Není tedy divu, že i po letech

přitahuje pozornost čtenářů. Máj alias květen má v prostoru křesťansko – latinské kultury

symbolický význam jako měsíc lásky, znovuzrození a romantiky. Mácha využil prostředí

rozkvétající, ale stále trochu potemnělé přírody k rozehrání své melancholické lidské tragédie.

Měsíc květen se zdá jako dokonalý čas pro krásu, lásku, zradu, nenávist a vraždu. Jako

dokonalý čas pro paradox smrti ve světě, který se právě probouzí k novému životu. Název

Máj tak není odkazem ke kalendářnímu úseku roku, ale má symbolizovat atmosféru

romantiky ve všech jejích podobách.

2.3 Kytice

ERBEN, Karel Jaromír. Kytice. Praha: Fragment, 2010. ISBN 978-80-253-1077-9.

Máchův konkurent – romantik Karel Jaromír Erben svou sbírku básní Kytice

zkonstruoval trochu jiným způsobem. Vytvořil soubor 13 balad kratšího rozsahu, které se

však svou tragičnosti zcela vyrovnají Máchovu Máji. Erben stejně jako Mácha využívá

veskrze romantického prostředí. V jednotlivých baladách se setkáváme s láskou,

nadpřirozenem i se smrtí. Ocitáme se na půdě hřbitova, u tajuplných jezer a lesů.

Nejdůležitějším Erbenovým motivem však zůstává provinění nejrůznějšího charakteru, které

má často fatální následek. A sám autor pokládá kytici na každý jeden hrob, jakoby svým

vlastním hrdinům onou kyticí odpouštěl hříchy, kterých se dopustili. Kytici tak můžeme

vnímat jako symbol smíření či vykoupení ať už autora, který se provinil tím, že takové

postavy stvořil, nebo jednotlivých vinných hrdinů.

3 Interpretace tří alegorických děl

3.1 Válka s mloky

ČAPEK, Karel. Válka s mloky. Praha: Fragment, 2010. ISBN 978-80-253-1078-6.

V této knize Karel Čapek ukázal nejen své jazykové mistroství, ale také obrovský

přehled, který nabyl cestováním do nejrůznějších koutů světa. Čapek zde užil svých

oblíbených motivů, jako je odlidštění, objev převratného vynálezu, který ve svém důsledku

vede ke zkáze lidstva (R.U.R., Továrna na absolutno). Důležitou rovinou tohoto románu je

však Čapkovo důrazné varování před nastupujícím fašismem a nacismem. V postavě vůdce

mloků – nadmloka – můžeme pozorovat rysy Adolfa Hitlera, jako je ostrá a brilantní rétorika

či prohlašování, že se ničením lidské pevniny snaží získat pouze svůj „životní prostor“. Nebyl

by to ale Karel Čapek, aby ve svém románu neužil ironii a sarkasmus. Některé momenty

knihy vyhnal až do absurdity, kritizuje komerčnost a lenost lidí. Díky těmto prvkům se

Čapkova díla stala nadčasovými a svým způsobem nesmrtelnými.

3.2 Ze života hmyzu

ČAPEK, Karel. Ze života hmyzu. Praha: Artur, 2004. ISBN 978-80-86216-45-4.

Na tomto dramatu s Karlem Čapkem spolupracoval i jeho bratr Jan. Vytvořili velmi

výmluvnou alegorii na typické lidské nedostatky a chyby. V první jednání se setkáváme

s motýly, kteří žijí jenom pro plození potomků a vlastně se vůbec nezajímají o city svého

partnera. Ve druhém se nám naskýtá pohled do říše brouků, tvrdě pracujícího, kreativního, ale

příliš kořistnického „lidu“, který sleduje pouze vlastní cíle bez ohledu na ostatní. Třetí dějství

je pak sondou do mraveniště, kde jeho obyvatelé budují společnost, starají se o druhé, ale

jejich snažení vychází na prázdno ve srovnání s nenaplněností vlastního života. V epilogu pak

vyhání příběh opět do absurdity. Tulák, jakýsi mluvčí obou bratří, umírá a dva slimáci, kteří

jdou okolo, se na něj dívají a jen lamentují, aniž by se snažili zabránit tulákově smrti, přičemž

užívají Čapkem nenáviděné fráze.

3.3 Božská komedie

ALIGHIERI, Dante. Božská komedie. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1762-8.

Alighieri psal tento duchovní epos 15 let ve vyhnanství a i do knihy se promítl motiv

putování. Hlavní hrdina, sám autor, postupně prochází temným hvozdem (svět), peklem, ve

kterém se setkává s nejrůznějšími historickými postavami, očistcem i Rájem. Jako průvodce

Alighieriho se objevuje nejprve jeho dětská láska Beatrice a následně básník Vergilius.

Božská komedie je alegorie putování duše a člověka ke spáse a Bohu. Odtud i název komedie,

protože slovem komedie se označovala všechna díla, která končila spásou, nikoliv zatracením

duše. Přídomek božská pak přidal až Giovanni Boccaccio, zřejmě kvůli její kvalitě či

duchovnosti. Prostřednictvím dialogů s nejrůznějšími osobami se pak vyjadřuje k politice

i společenským problémům.

ZÁVĚR

Krásná literatura je krásná především kvůli jazyku, kvůli výrazovým prostředkům,

které autor ve svém díle využívá. Takovými prostředky jsou i beze sporu metafora, symbol

a alegorie, které dodávají příběhům další rozměr. Jsou sice náročné na čtenáře, jenž někdy

musí vynaložit větší úsilí na rozpoznání pravého významu.

V této práci jsem se pokusil interpretovat názvy devíti knih. Snažil jsem se vyložit

jednak rovinu metaforickou, symbolickou či alegorickou, ale také rovinu doslovnou. Je nutné

však připomenout, že každá podobná interpretace, která nepochází přímo od samotného

autora, je víceméně subjektivní.

SEZNAM LITERATURY

1) ALIGHIERI, Dante. Božská komedie. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1762-8.

2) Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0607-9.

3) Bible: Písmo svaté starého a nového zákona. Praha: Česká biblická společnost, 2001.

ISBN 80-85810-27-1.

4) ČAPEK, Karel. Válka s mloky. Praha: Fragment, 2010. ISBN 978-80-253-1078-6.

5) ČAPEK, Karel. Ze života hmyzu. Praha: Artur, 2004. ISBN 978-80-86216-45-4.

6) ERBEN, Karel Jaromír. Kytice. Praha: Fragment, 2010. ISBN 978-80-253-1077-9.

7) KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1994.

Odborné slovníky. ISBN 80-04-26059-4.

8) KUNDERA, Milan. Nesnesitelná lehkost bytí. Brno: Atlantis, 2006. ISBN 80-7108-281-

3.

9) MÁCHA, Karel Hynek. Máj. Praha: Fragment, 2010. ISBN 978-80-253-1065-6.

10) PROKOP, Vladimír. Dějiny literatury od starověku do počátku 19. století: pro výuku

literatury na středních školách. Sokolov: O. K. – Soft, 2004 dotisk. ISBN (Brož.)

11) PROKOP, Vladimír. Literatura 19. a počátku 20. století: pro výuku literatury na

středních školách. Sokolov: O. K. - Soft, 2000. ISBN (Brož.).

12) PROKOP, Vladimír. Přehled světové literatury 20. století: pro výuku literatury na

středních školách. Sokolov: O. K. - Soft, 2004 dotisk. ISBN (Brož.).

13) PROKOP, Vladimír. Přehled české literatury 20. století: pro výuku literatury na

středních školách. Sokolov: O. K. - Soft, 2004 dotisk. ISBN (Brož.).

14) RIMBAUD, Arthur. Opilý koráb. Gottwaldov: Klub přátel umění, 1975. Sign: Bf3-

0815.006 (MZK Brno).

15) SEIFERT, Jaroslav. Dílo Jaroslava Seiferta, sv. 6: Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná,

Kamenný most. Praha: Akropolis, 2005. ISBN 80-7304-061-1.