Zpravodaj MAS 3
-
Upload
helena-kujanov8 -
Category
Documents
-
view
218 -
download
2
description
Transcript of Zpravodaj MAS 3
Venkovský bìh roku odmìøuje tradiènì pøíroda, poèasí èikøes�anský kalendáø. Je to jednoduché a funguje to po tisíciletí.To ve mìstech urèují do znaèné míry chod roku reklamníbillboardy zamìøující se na významné a dnes ji� èasto konzumnísvátky jako jsou Velikonoce, sv. Valentýn, Halloween a Vánoce.A jak odmìøujeme svùj rok my z MASek? Co odpovíme, a� seSZIFma zeptá? Dlouho pøedlouho dopøedu je tøeba chystatcestièku tìm, kteøí pøicházejí s nápady, jak �ivot na venkovìvylep�it. Není jich mnoho a tak mì v�dycky mrzí, kdy� musímejejich i na�e nápady pracnì ohýbat, aby zapadly bez vìt�íchkolizí do soukolí slo�itých pravidel a podmínek. Je èerven a taku� pøipravujeme cestièku tìm, kteøí své projekty pøinesoupoèátkem ledna. Budouli mít �tìstí, mo�ná v èervnu pøí�tíhoroku podepí�í smlouvu o realizaci projektu.Venku se su�í seno, zrajou jahody a pulcùm dorùstají zadníno�ièky. Na billboardech neznámé tváøe slibují, �e budou lep�íne� ty známé a my v pøí�eøí bývalé kovárny zvolnametamorfujeme v úøedníky. Málo se dostaneme mezi lidi �venkovany, skoro èastìji se stýkáme s úøedníky ve mìstì. Protomáme velikou radost z ka�dého projektu, který se povedeuskuteènit a který venkovu pomù�e. Podìlte se o ni s námi!
Zuzana GuthováMana�erka MAS Sdru�ení Rù�e
(opatøení è.2)
(opatøení è.6)
(opatøení è.7)
(opatøení è.10)
http://mas.sdruzeniruze.cz
Místní akèní skupina Sdru�ení Rù�e 15. kvìtna ukonèila pøíjem�ádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova v rámci 3. výzvy.V øádném termínu bylo odevzdáno v celkovépo�adovné èástce dotace . Tyto �ádosti nyníhodnotí výbìrová komise. Výsledky budou zveøejnìny
(po konaní Valné hromady MAS Sdru�ení Rù�e).
RC Ledòáèek Vybavení keramické dílnyPøedmìtem projektu je zakoupení keramické vypalovací pece, keramických hmot a pomùcek k vybavení keramické dílny Rodinného centraLedòáèek.
72 000
Mìsto Borovany Rekonstrukce M� BorovanyProjekt je zamìøen na rekonstrukci, zaøízení a vybavení prádelny,výdejen jídel a �atny mateøské �koly v Borovanech. 800 000
Obec Bene�ovNad Èernou
Rekonstrukce tìlocviènyProjekt pøinese potøebnou rekonstrukci a modernizaci tìlocvièny, nutnou pro kvalitu výchovné èinnosti a bezpeèné vyu�ití prostor podemontá�i v�ech vnitøních prvkù.
235 836
LATTSTAV s.r.o. Modernizace výrobny nábytkuProjekt spoèívá v nákupu nové technologie pro strojní omítání a zemnípráce. Firma roz�íøí svoji èinnost a dosáhne vy��ího obratu a zisku. 335 200
Charvát DanielModernizace technologickýchkapacit
Nákup briketovacího lisu a dlabaèky pro truhláøství Daniela Charváta,za úèelem zefektivnìní a rozvoje výroby. 143 750
Èerný Daniel Kovárna BlataV rámci projektu budou provedeny udr�ovací práce na øemeslné dílnì.Bude provedena výmìna støechy nad 1/2 objektu (210m2), opravabetonových ploch (126,5 m2) a nátìr nosné konstrukce (311,85 m2).
231 766
Èinèura Modernizace výrobny nábytkuProjekt øe�í modernizaci strojního vybavení v Borovanské provozovnìvýrobny nábytku. 427 840
Døevotvat HaH Briketovací lis na døevní odpad Vyu�ití biologického odpadu truhláøské dílny na výrobu biopaliva. 259 301
Bonita ArtNákup technologie pro potisktextilu
Pøedmìtem projektu je nákup a instalace nové technologie proroz�íøení tiskových slu�eb o AzonTexPro zaøízení pro potisk textilutechnologií inkoustového tisku.
210 000
Stanìk Pavel Stavební úprava autodílnyProjekt øe�í stavební úpravy autodílny zateplení støe�ního plá�tì,pùdní vestavbu, odvodnìní obvodového plá�tì, výmìnu oken a vzniknových místností v 2. podla�í.
456 000
ØKF Ledenice Královský nástroj mezi námi Oprava varhan v kostele sv. Vavøince v Ledenicích. 75 960
SDH Radostice Zvonice Radostice Obnova návesní zvonice jako symbolu dobrovolné pozemkové úpravy.Souèástí projektu jsou i parkové úpravy okolí zvonice.
555 052
ØFK Nové Hrady Zpøístupnìní poutního chrámu Zpøístupnìní poutního chrámu na Dobré Vodì u Nových Hradù v dobìmimo bohoslu�eby èi prohlídeky. Vybudování zádveøí, umo�òujícíhovstup do chrámu a pøitom chránícího vybavení pøed po�kozením èi odcizením.
564 422
ØKF TrhovéSviny
Rozvoj kulturní památky kostela Nanebevzetí Panny Marie
V rámci projektu bude provedeno ozvuèení a rekonstrukce elektroinstalace kostela. Cílem opatøení je zvý�ení náv�tìvnosti kostela apøiblí�ení této kulturní památky místním obyvatelùm a náv�tìvníkùm.
475 600
Hrady na Mal�iKonzervace zdiva 2. podla�í akoruny vì�e tvrze Tichá.
Konzervace druhého podla�í , doplnìní chybìjících lícù obvodových zdíhistorické tvrze. Zpevnìní a nadezdìní samotné koruny vì�e. 400 000
2 Infrastruktura pro pøed�kolní výchovu
5 Konkurenceschopnost mikropodnikù
10 Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví
V poøadí ji� a bude
zamìøena na projekty v oblastechpodpory:Infrastruktura pro kvalitu vzdìláváníKonkurenceschopnost zemìdìlstvíKonkurenceschopnost cestovního ruchuPodmínky pro sociální slu�by a zdravotní péèiPodmínky pro volný èas
Pøíjem �ádostí bude jako obvykle v sídleMAS a to do 15. ledna. Tyto projekty
bude mo�no realizovat u� od bøezna2010.
Dal�í, v poøadí s pøíjmem
projektù 14. kvìtna 2010. Ta budezamìøena na projekty z oblastí podpory:Infrastruktura pro pøed�kolní výchovuKonkurenceschopnost mikropodnikùPodmínky pro kultivaci �ivotníhoprostøedí v obcíchPodmínky pro ochranu zdraví a majetkuobyvatel
Podmínky pro ochranu a rozvojkulturního dìdictví venkova
K obìma výzvám MAS uspoøádá prozájemce �kolení k pøípravì projektù abude poskytovat také individuálníporadenství a konzultace. Dotace proobce a dal�í neziskové subjekty (naprojekty nezakládající veøejnou podporu)mù�e být a� ve vý�i 90%, dotace propodnikatele (a na projekty zakládajícíveøejnou podporu) mù�e dosahovatmaximálnì 56%.
Pro rok 2010 pøipravuje na�e místní akèní skupina dal�í podporu pro �adatele o dotaci z Programu rozvoje venkova (v programuLEADER). Stejnì tak, jako v leto�ním roce, budou vyhlá�eny 2 výzvy k podávání �ádostí.
Struèný popis jednotlivých opatøení a více informací naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz.
http://mas.sdruzeniruze.cz
Zatímco Místní akèní skupina Sdru�ení Rù�e zpracovává �ádosti, které �adatelé (obce, podnikatelé,organizace a spolky) podali ve 3. výzvì, úspì�ní �adatelé z první výzvy ji� projekty realizují a v nìkterýchpøípadech ji� projekt ukonèují. V první výzvì jsme podporovaly projekty v tìchto opatøeních: 1 �Infrastruktra pro pøed�kolní výchovu,6 � Podmínky pro sociální slu�by a zdravotní péèi, 7 � Podmínky provolný èas, 10 Podmínky pro rozvoj a ochranu kulturního dìdictví venkova. V první výzvì bylo takévyhlá�eno opatøení na podporu Konkurenceschopnosti mikropodnikù, do kterého ov�em nebyla podána�ádná �ádost.Rádi bychom Vám pøedstavili nìkteré úspì�né projekty, které byly podpoøené v 1. výzvì a jsou v na�emregionu realizované. Tøeba Vás nìkterý projekt zaujme a budete mít zájem nìjaký obdobný realizovat veVa�í obci. Dal�í výzvu MAS pøipravuje na listopad 2009 (viz Plán plán podpory projektù v roce 2010, str.2),tak�e máte dostateèné mno�ství èasu na pøípravu projektu a zaji�tìní potøebné dokumentace.Bli��í informace o opatøení naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz v sekci LEADER 2007 2013 / Seznampodporovaných Fichí.
V�em �adatelùm nabízíme poradenství pøi zpracovávání �ádostí.
Cílem tohoto opatøení je vytváøení lep�íchmateriálních a prostorových podmínek propøed�kolní výchovu v mateøských �koláchi mateøských a rodinných centrech. Ka�dýpøedkládaný projekt by mìl být podlo�enanalýzou souèasné nabídky a poptávky popøíslu�ných slu�bách. Projekty podpoøenév tomto opatøení øe�í nedodateènou
kapacitu pøed�kolních zaøízení, rozvíjíèinnost mateøských center a zaji��ujímodernizaci vybavení mateøských �kol acenter. Projekty mohou zahrnovatstavební úpravy èi výstavbu budov,venkovních prostor, poøízení materiálnì technického vybavení a technologií.
Trhové Sviny, mìsto bez zájmu? Bez lidíse zájmem je tì�ké cokoliv ve mìstìzlep�it inovovat a udìlat pøístupnìj�í promístní obyvatele a turisty.Mateøské centrum Èlovíèek NEBOJSA jev rukou maminek, které se rozhodlys tímto negativním trendem bojovatpøesto, �e je to nejspí� bìh na dlouhoutra� a mo�ná i boj s vìtrnými mlýny. Stálevìøím, �e snad NE.Mateøské centrum vzniklo v øíjnu roku2007 z iniciativy tøí maminek, které namateøské dovolené nebavilo jenvysedávat doma a chtìly se i v tomtoobdobí nìjakým zpùsobem realizovatpozitivním smìrem a rozvíjet své dìti.Sídlíme v budovì polikliniky v TrhovýchSvinech v prostorách bývalé ordinace,prostory jsou pro na�e potøeby témìøideální, jen nìkdy bychom je potøebovalinafouknout. Tak vznikl nápad vybudovat
dìtské høi�tì, které bude praktickounadstavbou a bude spravováno právìvedením mateøského centra. Mateøskécentrum není schopné samo projekt
profinancovat a tak jsme zvolily ne zcelasnadnou a bezproblémovou cestu získánífinancí pomocí grantu. Velmi jsme vítalymo�nosti úèastnit se grantového øízenívypsaného Místní akèní skupinouSdru�ení Rù�e. Za velkou podporu apomoc pøi získávání úvìru musímepodìkovat Radì mìsta Trhové Sviny,paní in�enýrce Ivanì Bo�ákové, za pomocpøi úpravì terénu høi�tì také vdìèímepracovníkùm technických slu�eb MìstaTrhové Sviny.Celkové náklady na vybudování høi�tìèinily 265 000 Kè z èeho� dotace je vevý�i 216 000 Kè (90%).Nyní ji� máme vytou�ené høi�tì témìø nadosah dodìlávají se poslední úpravy apráce. Høi�tì bude slavnostnì otevøeno22.6.2009 v 10 hodin.
Ing. Natálie BustováMC Èlovíèek Nebojsa
Dlouho oèekávané høi�tì v Trhových Svinechji� jen èeká na své otevøení
Mìsto Trhové Sviny obdr�elo z Programurozvoje venkova prostøednictvím Místníakèní skupiny Sdru�ení Rù�e dotaci navýstavbu dvou døevìných altánù. Altánybyly postaveny do zahrad u budovMateøské �koly Ètyølístek ve �kolní ulici a
Beru�ka na Budovatelské ulici v prùbìhuleto�ního kvìtna.Projekt umo�ní zvý�it dobu pobytu dìtí naèerstvém vzduchu, otu�ování vzduchem.Zahradní altány budou vyu�ity zejménav jarních, letních a podzimních mìsícíchdennì v dobì �kolního vyuèování tím, �ebude vytvoøeno dal�í stanovi�tì, kdebudou moci dìti plnit diferencované úkoly.V trhovosvinenské mateøské �kole jsouheterogenní tøídy, v nich� se dìti uèísamostatným provádìním konkrétníchèinností, které vedou k pro�itku azku�enostem (pro�itkové uèení). Èinnostijsou na jednotlivých stanovi�tíchpøipravovány pro dìti s rùzným stupnìmobtí�nosti.Altán je místem, kde dìti získávajízku�enosti z èinností nenásilnýmpøirozeným zpùsobem v dopoledních iodpoledních hodinách, ale i v dobìpopoledního klidu je vyu�íván dìtmiz klubu pøed�kolákù.
Celkové náklady na stavbu obou altánùèiní 140 000 Kè, dotace je ve vý�i 90 000Kè.
Ing. Ivana Bo�ákováMìstský úøad Trhové Sviny
Pøíjemné zázemí pro hry dìtí mateøské �koly
Zahradní altán pro dìti v Trhových Svinech
Karneval dìtí z mateøské �koly v Ole�nici
http://mas.sdruzeniruze.cz
Obec Ole�nice podala �ádost a bylo jívyhovìno v projektu: Mateøská �kolaOle�nice v�e pro na�i malou budoucnostna vesnici. V rámci projektu do�lo krekonstrukci sociálního zaøízení ve �kolcea dále zmìnu zpùsobu ekonomickynevýhodného vytápìní objektu �kolky
kumulaèními kamny na topení zemnímplynem, vèetnì osazení nového kotle nazemní plyn a kompletních rozvodù.Mateøská �kola v Ole�nici se tì�íz maximálního vyu�ití svých prostor, vekterých nabízí 28 dìtem svìt plný her,zá�itkù a setkávání. �kolka je maximálnìvyu�ívána a její kapacita je trvalenaplnìná. Aby se dìti pohybovalyv prostøedí èistém a pøíjemném je úkolemv�ech zamìstnancù mateøské �koly. Aby
tomu tak mohlo být i do budoucnosti adìti se cítily ve �kole pøíjemnì i po tétostránce, probìhla ve �kolce rekonstrukcesociálního zaøízení � co� obná�elo takévýmìnu umyvadel, záchodù, polo�enínové dla�by a obkladù. Výmìna topenív celé mateøské �kolce bude jistì znát naúspoøe energie a sní�í se pra�nost vetøídách. Mateøská �kola je jednotøídní�kola, pro kterou je takovéto pøedìlánítopení a sociálního zaøízení velkou
finanèní investicí, na kterouby bez mo�nosti dotacemohla jen tì�ko dosáhnout. Celkové nákladyprojektu na rekonstrukcièinily 219 079 Kè z èeho�dotace byla ve vý�i 197 171Kè (90%).
Ing. Petr �vepe�Starosta obce Ole�nice
Projekty v tomto opatøení vytváøí azlep�ují materiálnì technické a prostorové podmínky pro poskytování sociálníchslu�eb nebo pro zdravotní péèi. Projektyøe�í problematiku dostupnosti zdravotníchslu�eb pro okrajové pøíhranièní obce,nedostateèná èetnost ordinaèních hodinlékaøù v nìkterých men�ích obcích,absenci komunitního plánu sociálních
slu�eb v území MAS, nevyhovující stavinfrastruktury pro zdravotnictví a sociálníslu�by, zejména pro hendikepovanéobèany a star�í obèany.Projekty mohou zahrnovat stavebnívýdaje na úpravy èi výstavbu budov,venkovních prostor, poøízení materiálnìtechnického vybavení a technologií.
Zdravotnické slu�by v obci HorníStropnice byly dosud zabezpeèoványve zdravotním støedisku obce HorníStropnice, které svou stavební koncepcíodpovídalo podmínkám obvyklé lékaøsképraxe na úrovni poèátku XX. století. Stavordinací neodpovídal mimo jinéhygienickým potøebám provozu, stejnìjako nesplòoval bezbariérový pøístup propacienty. Neefektivní byl také systémvytápìní a havarijní stav vnitøníchelektroinstalací.V souladu s návrhem Místního plánuobnovy vesnice pro období 2008 � 2011,který byl schválen zastupitelstvem obceHorní Stropnice dne 29. 4. 2008 sepodaøilo na základì dotace ze státníhorozpoètu v prùbìhu roku 2008 realizovatprojekt Zdravotní støedisko HorníStropnice, který pøedstavoval vybudovánínové dvoukøídlé pøízemní budovy proprovoz ètyø lékaøských ordinacív prostoru areálu základní �koly. Náklady
na celou akci byly pøedpokládány ve vý�i10 644 000 Kè, z toho 7 miliónù Kè èinilavlastní státní dotace. Novostavbazdravotního støediska Obce HorníStropnice zahrnuje tedy dnes ordinaciobvodního lékaøe, dìtského lékaøe,stomatologa a rehabilitace, vèetnìhygienického a provozního zázemí s denníordinací obvodního lékaøe.Na základì I. výzvy LEADER 2007 � 2013byla podána prostøednictvím Místní akènískupiny Sdru�ení Rù�e, o. s. �ádost odotaci na projekt Vybavení zdravotníhostøediska v Horní Stropnici, kterýpøedpokládal vybavení cca 50 % tohotoobjektu základním mobiliáøem. Zbylá èástvybavení objektu, tj. ordinace obvodníholékaøe a dìtského lékaøe byla zaøízenaz vlastních zdrojù �adatele. Projekt bylpodán v souladu se strategií mikroregionuSdru�ení Rù�e, a to opatøení 1.2.1. Rozvoja optimalizace zdravotnických a sociálníchslu�eb. Jednalo se o neziskový projektnezakládající veøejnou podporu.Naléhavost øe�ení situace spoèívalapøedev�ím v tom, �e uvedení do choduzdravotnického zaøízení bylo pøipravovánov souladu s termínem dokonèení celé akcevýstavby, tj. do 31. 12. 2008.Z projektu bylo jmenovitì poøízeno vnitønívybavení (základní nábytek) pro dvì tytoordinace:1) vlastní ordinace stomatologie, sesterna, sklad a �atna2) rehabilitaèní prostory vèetnì pøíslu�enství a provozních prostor èekárny,skladu a �atny
Mobiliáø byl poøízen v souladu s platnýmiprávními pøedpisy v oblasti hygieny abezpeènosti práce, vèetnì estetiènosti adùstojného prostøedí pro pacienty naúrovni vyspìlé evropské kultury. Výbìrdodavatele zaøízení byl proveden nazákladì poptávkového øízení u firem,které se zabývají dodávkami interiérù.Poøízení nábytku a dal�ího vybavení doordinací se stalo významným prvkemdokonèení celé akce výstavbyzdravotního støediska v Horní Stropnici,které bylo slavnostnì otevøeno 30. ledna2009 a stalo se tak nedílnou souèástísystému zabezpeèení infrastrukturyzdravotních slu�eb pro v�echny obyvateleregionu. Celkové náklady projektu navybavení èinily 645 666 Kè z èeho� dotacebyla ve vý�i 548 816 Kè (85%).
Mgr. Vít GolombekMístostarosta obce Horní Stropnice
Novì vybudovaná rehabilitace
Stomatologie zdravotního støediska
Rekonstrukce topení a sociálního zaøízení v mateøské �kole
http://mas.sdruzeniruze.cz
Toto opatøení rozvíjí a modernizujeinfrastrukturu potøebnou pro plnohodnotné trávení volného èasu v oblastikultury, sportu, tradièních spolkovýchaktivit a neformálních výchovných aktivitpro dìti a mláde�. Projekty pøímov regionu øe�í problém nízké dostupnostia �patného technického stavu zaøízenípro trávení volného èasu obyvatel
malých obcí a obcí s hor�í dopravnídostupností, dále øe�í nedostatekzaøízení, která by byla v souladu smoderními trendy trávení volného èasuobyvatel pøedev�ím mladých lidí.Cílem projektù je posilování sociálníchvztahù mezi obyvateli a vytváøenípodmínek pro kolektivní trávení volnéhoèasu.
Jak ji� název napovídá, projektrealizovaný v I. výzvì LEADER 2007 �2013, byla Úprava a vybavení kuchynìv o.s. Borùvka, Borovany. Ne� uveduskuteènosti, proè jsme se rozhodli pro jejímodernizaci a v jaké fázi se projektnachází, krátce na�e zaøízení pøedstavím.Borùvka je nezisková organizace, kteráposkytuje sociální slu�by pro tì�cezdravotnì posti�ené. Její pomoc jezamìøená pøedev�ím na rodinydlouhodobì peèující o své posti�enéèleny. Realizuje dvì základní èinnosti �odlehèovací a peèovatelskou slu�bu. Vícese o Borùvce a poskytovaných slu�báchmù�ete dozvìdìt na webových stránkáchwww.boruvkaborovany.cz.
Modernizace kuchynì byla nutnáz nìkolika hledisek. Technické vybavení
pøestávalo staèit zvy�ujícím se nárokùmna poèet obìdù. Nebyli jsme schopnipokrýt zvy�ující se poptávku a zároveòsplnit pøísné hygienické nároky.V souèasné dobì jsme ve druhé etapìprojektu, tedy ve vybavování kuchynìnovou profesionální gastro technologií. Pojejím vybavení budeme schopnipøipravovat a� 80 obìdù a zároveò plnithygienické normy. Celkové nákladyprojektu na rekonstrukci èiní 1 000 000Kè z èeho� dotace byla ve vý�i 610 000Kè(61%).
Jiøí Zeman, DiS.zástupce øeditele
o.s. Borùvka, Borovany
V softballovém klubu je v leto�ním rocezaregistrováno celkem 82 hráèù, hrajícíchv kategoriích: teeball, mlad�í �áci a�ákynì, kadeti a junioøi. V rámci opatøeníè 7, získal mìstys Ledenice finanèníprostøedky na dal�í úpravu softbalovéhohøi�tì na organizaci vy��ích soutì�í.Softball je strategická hra s �irokou�kálou herních situací a je pøita�livýzejména pro mláde�. Tato hra upevòujekolektiv, proto�e vy�aduje spolupráci adobrou komunikaci hráèù.Dobudování høi�tì umo�nilo vytvoøení vrámci Jihoèeského kraje zcelabezkonkurenèního høi�tì, které odpovídámezinárodním parametrùm a umo�òujezde hostit týmy nejen z celé republiky,ale i celé Evropy.
V rámci projektu bylo vybudovánozastøe�ení stávající tribuny pro diváky,zabudováno zavla�ování antukové èásti,
dokonèeno zázemí pro nadhoz, pøenosnýplot k ohranièení prostorù vymezujícíchhøi�tì pro rùzné vìkové kategorie. Dálebyly díky dotaci nakoupeny chemickétoalety a instalována zvuková aparaturaa výsledkové tabule.V okolí høi�tì do�lo k terénním úpraváma dosázení vzrostlých stromù. Poukonèení rekonstrukce a stavebních pracípoøádá klub �raloci a mìstys Ledenice nasoftbalovém høi�ti Mistrovství Evropyjuniorù. Akce probìhne od 30. èervna do4. èervence 2009 (bli��í informace omistrovství naleznete v str.9, v rubriceVýznamné akce v regionu).
Hana KorèákováVedoucí oddílu
Obec Jílovice se sna�í rozvíjet a plánovatmimo jiné infrastrukturu za úèelemtrvalého zvy�ování kvality �ivota svýchobyvatel. Jednou z jejích slo�ek je takéodpovídající zázemí pro plnohodnotnétrávení volného èasu v oblasti kultury,sportu i neformálních aktivit pro dìti amláde�. A jeliko� v posledních letechpøibyl vìt�í poèet obyvatel s malýmidìtmi, vzniklo v Jílovicích Komunitní amateøské centrum.Jako u� mnohokrát vyu�ila obec mo�nostizískat finanèní prostøedky (dotaci)
z Programu rozvoje venkova také navýstavbu dìtského høi�tì pro dìtipøed�kolního vìku a dìtí v mlad�ímpøed�kolním vìku prostøednictvím Místníakèní skupiny Sdru�ení Rù�e. Dnes ji�mù�eme øíci, �e se v�e podaøilo. Projektbyl schválen a v dne�ních dnech probíhajíposlední úpravy na dìtském høi�ti.A jak v�e zaèalo? Na zaèátku bylamy�lenka. Nebo�: V obci neexistovalo�ádné veøejné prostranství uzpùsobené a�u� pro neformální nebo organizovanédìtské volnoèasové aktivity. Rozvíjející seaktivity místního komunitního amateøského centra (KMC) byly limitoványneexistencí odpovídajícího venkovníhoprostoru. Jeliko� v obci existoval ideálníprostor pro zøízení zázemí pro dìtskévolnoèasové aktivity, nebylo u� odmy�lenky k èinùm daleko. Probìhlonìkolik schùzek, na kterých byly pøítomnypovìøené osoby z OÚ Jílovice,pøedstavitelé KMC a nemohli chybìt anirodièe s dìtmi.
Pokud pojedete pøes Jílovice, mù�ete sepøijít podívat na na�e krásné høi�tì, kteréje urèeno k volnoèasovým aktivitám. Zdesi ti nejmen�í mohou hrát na pískovi�ti, jetu i mo�nost vyu�ití dìtské houpaèkovésestavy, která se skládá z herních prvkùjako je skluzavka, houpaèky, sí�,popøípadì se svézt na kolotoèi a ti vìt�ípak mají mo�nost se realizovat na dìtskélanovce. Rovnì� zde plánujeme realizacispoleèenských a sportovních dìtskýchakcí, napø. dìtský den spojenýs pøedáním høi�tì a herních prvkù dìtem,sportovní odpoledne a setkánímateøských center z na�eho regionu.V�em, kteøí mají dobré nápady a sna�í sepøispìt k prohlubování dobrých vztahùk obci a mikroregionu, pøeji, aby se jimdaøilo a aby se jejich projekty uskuteènilya byly k u�itku v�ech.
Magda ChytrováKMC Jílovice
Plánované dìtské høi�tì v Jílovicích
Kuchaø o.s. Borùvka v �plné polní�
Softballové høi�tì v Ledenicích
http://mas.sdruzeniruze.cz
V rámci projektù toho opatørní (Fiche) jeinvestováno do udr�ování, obnovy azhodnocování nebo vyu�ití kulturníhodìdictví venkova pro nekomerèní aktivityv oblasti rozvoje lidských zdrojù akulturních aktivit. Projekty podporujíinvestice do obnovy kulturních památekmístního významu a vìdomísounále�itosti obyvatel regionu s místem,kde �íjí. Chátrání a mizení kulturního
dìdictví venkova je zpùsobeno tím, �emnozí obyvatelé nemají historické koøenyv místì bydli�tì. Památky jsou èasto málovyu�ívány ve prospìch obyvatel a náv�tìvníkù v území. Toto opatøní je specifické tím, �e se zamìøuje nejen nainvestice do kulturního dìdictví, ale takéumo�òuje realizaci vzdìlávacích avýchovných aktivit, které tyto rekonstruované objekty o�iví.
Poslední dubnový týden leto�ního rokuzaèala realizace projektu Dobøe znìjícídìdictví, jeho� cílem je oprava barokníchvarhan z kostela Nav�tívení Panny Mariev Borovanech.Varhany jsou cenný historický nástrojz roku 1728, jeho� stavitelem bylvarhanáø Václav Pantoèek.Varhany nepro�ly v posledních nìkolikadesítkách let dùkladnìj�í údr�bou, co� sezaèalo postupnì projevovat v kvalitìzvukového projevu tohoto nástroje.Varhany jsou pou�ívány jednak pøibohoslu�bách, jednak pøi pomìrnìèastých koncertech duchovní hudby,které farnost poøádá ve spoluprácis mìstem Borovany. Ve stavu pøedprovádìnou opravou byl nástroj ji� nahranici pou�itelnosti, proto�e nìkterérejstøíky byly prakticky nefunkèní anástroj byl celkovì rozladìný.Opravou varhan byl povìøen pan Vladimír�lajch z Borovan, který patøí mezi pøedníèeské varhanáøe. Spolu se svýmipracovníky varhany nejprve rozebrali a
vyèistili. Døevìné èásti byly o�etøenylátkou hubící døevokazný hmyz azaji��ující jejich ochranu na nìkolik dal�íchlet. Pøitom bylo zji�tìno po�kozenímnohých pí��al i dal�ích souèástí slo�itéhovarhanního stroje.Po dùkladné oèistì stovek souèástívarhan, zaèali pracovníci nástroj opìtsestavovat. Byly pøitom opraveny po�kozené a opotøebované díly. Velmi dùle�itou,nároènou a koneènou fází opravy bylonaladìní celého varhanního nástroje. Ji� v prùbìhu opravy bylo zøejmé, �enástroj bude mít mnohem silnìj�í, jasnìj�ía krásnìj�í zvuk. Jeho hra je ji� dnes poukoèení oprav varhan ozdobou bohoslu�eb, ale i koncertù �pièkovýchvarhanních umìlcù, kteøí jsou zvyklík nám do Borovan opakovanì pøijí�dìt.Celkové náklady na opravu èinily 201 650Kè, z èeho� dotace byla ve vý�i 171 403Kè (85%).
Mgr. Petr Plá�ilAdministrátor borovanské farnosti
Historické památky jsou spolus výjimeènì zachovalou pøírodounejvìt�ími poklady novohradské krajiny.Je proto úkolem v�ech vlastníkùhistorických objektù vìnovat pozornostjejich údr�bì v souladu se zásadamipamátkové péèe.
Jednou z takových památek je i budovabarokní fary na Dobré Vodì, naprotipoutnímu kostelu Nanebevzetí PannyMarie. Fara byla postavena z rozhodnutíAlberta Karla Buquoye v roce 1719, kdypoutní místo za�ívalo bouølivý rozvoj aproudily sem ka�doroènì desetitisícepoutníkù z èeských zemí, Rakouska iNìmecka.Od pádu �elezné opony sem opìtpøicházejí poutníci z Èeska i z blízkého èivzdálenìj�ího zahranièí, aby uctili PannuMarii a pøedlo�ili jí své prosby, které zdetolikrát v minulosti byly vysly�eny.Obnovenému zájmu poutníkù ov�em u�pøestal postaèovat servis, který je zdek dispozici. Chrám bude mo�né zpøístupnitteprve s trvalou pøítomností sesterz Rodiny Panny Marie v poutním areálu.Pro tento úèel byla vybrána právì budovabarokní fary, která je zapsanou kulturnínemovitou památkou.Jedním z hlavních faktorù, negativnìovlivòujících stavební stav fary, je zemnívlhkost. Eliminovat ji lze zejménavenkovními drená�emi, systémemprovìtrávaných podlah v pøízemí asanaèními omítkami. Rozhodli jsme seproto po�ádat o pomoc Místní akènískupinu Sdru�ení Rù�e, která v roce 2008vyhlásila jako jednu z podporovanýchaktivit také Podmínky pro ochranu arozvoj kulturního dìdictví venkova. Získali
jsme podporu ve vý�i 489.748 Kè a nynímù�eme s radostí konstatovat, �e prácebyly úspì�nì provedeny a podledohodnutého harmonogramu dokonèenydo poloviny kvìtna 2009. Po odvlhèenínyní následuje stavební rekonstrukce, najejím� konci bude fara splòovatpo�adavky na trvalé bydlení sester.Ze srdce dìkujeme MAS Sdru�ení Rù�e aStátnímu zemìdìlskému intervenènímufondu za poskytnutou pomoc. V�em, kteøípomáhají, vypro�ujeme hojnost Bo�íhopo�ehnání a ochranu Panny Marie.Celkové náklady na rekonstrukci budovyèiní 699 641 Kè, z èeho� dotace byla vevý�i 489 749Kè (70%).
Ludvík Lo�ekØímskokatolická farnost
Oprava barokních varhan v kostele Nav�tíveníPanny Marie v Borovanech
Odvlhèení barokní fary na Dobré Vodì
Budova fary na Dobré Vodì
Tak, jako dìvèata z èeské vesnicev rumunském Banátu, peèovaly o drobnésakrální stavby na svých pozemcích èiv blízkém okolí mo�ná je�tì na�e babièky.Mnoho se ale zmìnilo. Vlastnické vztahy,vazba lidí ke krajinì i k místu, kde �ijí.Drobná sakrální architektura je charakteristickou souèástí na�í krajiny a jena�ím kulturním dìdictvím. Jako taková sizasluhuje nejen na�i pozornost, alepøedev�ím péèi.Jen na Borovansku jsme v roce 2005zaevidovali kolem �edesáti køí�kùkovaných, litých èi tepaných, bo�ích muka kaplièek návesních, síòových ivýklenkových. Pí�u kolem, proto�e zjistitpøesný poèet je takøka nemo�né. Nìkteré
je�tì èekají povalené na svoji renesanci,nìkteré se mo�ná nedoèkají, mnoho jichbylo po 2. svìtové válce znièeno, nové seobjevují v místì ne�tìstí, zejména podélsilnic�.Drobná sakrální architektura k námpromlouvá jakousi domáckostí apøívìtivostí. Autory tìchto stavebzøídkakdy byli profesionálové, stavitelé aarchitekti. Venkovský zedník v�eumìl,ovlivnìn architekturou dùvìrnì známého
kostela, umístil do krajiny sesamozøejmým citem drobnou stavbièku,která potì�í oko i du�i.Mnoho tìchto staveb má svùj pøíbìh,nìkdy je�tì uchovaný v pamìtistarousedlíkù nebo v místních kronikách,u mnohých je pøíbìh zapomenut. Nadáleale zùstávají otisky nadìje, lásky i víry,nebo i báznì na�ich pøedkù v krajinì.Mnoho sakrálních staveb dnes nemákonkrétního vlastníka a tak se o jejichobnovu a údr�bu starají místní nad�enci,spolky, církev i obce. Vedle vlastních sil azdrojù mnohdy vyu�ívají i nejrùznìj�ívnìj�í zdroje, a� u� se jedná o sbírkydrobných dárcù, dotace krajské státní ievropské, èi peníze nadací.Díky sbírce mezi èeskými i rakouskýmifarníky byl opraven zpustlý kostel vCetvinách, díky grantovému programuJihoèeského kraje a Programu obnovyvenkova je ka�doroènì opraveno v na�emregionu více ne� desítka køí�kù a kaplièek.Ochrana a rozvoj kulturního dìdictví jesouèástí strategie MAS Sdru�ení Rù�e,proto mù�eme na opravu a nové vyu�itísakrálních staveb mù�eme vyu�ít iprostøedky z Programu rozvoje venkova.Pøeká�kou v èerpání nìkterých dotacíbývají ale právì nejasné vlastnické vztahyk té které stavbièce. Ty ostatnì nejsouèasto ani zaneseny v katastrálníchmapách. Zde obce mohou veøejnouvyhlá�kou oznámit nález vìci a pokud sevlastník v zákonem dané lhùtì nepøihlásí,pøipadá vìc do vlastnictví obce podle §
135 Obèanského zákoníku. Pak jim u� nicnebrání v tom se o køí�ek nebo kaplièkustarat jako o svou.Na�e místní akèní skupina má také zájemspolupracovat na dal�í obnovì iinterpretaci místního dìdictví sakrálníarchitektury v krajinì se v�emi zájemcijak v rámci svého území, tak i s dal�ímimikroregiony. Máme zájem takéspolupracovat s odborníky a spolu s nimiposkytovat pomoc, radu i vzdìlání tìm,kteøí o tyto památky peèují a obnovují jea� u� z pozice svého zájmu, èi zamìstnání.
Zuzana GuthováMana�erka MAS Sdru�ení Rù�e
http://mas.sdruzeniruze.cz
... U nás na Gerniku se svobodný holky starají o køí�ky, který tady máme. Mámevystavenou kaplièku z kamenù hned vedle hospody. Vevnitø je velká socha sv. Jána.Na tom sv. Jánu je na zdi výklenek pro sochy, tam je socha sv. Jána. A. nahoøe je køí�.Kaplièku má na starosti Josefína �rámková. Dycky ve òákej svátek tam uklízí a okolozametá. A já mám taky na starosti køí�. Jak se jede do polích. Já ho mám na starostis Bárou Beránkoj. Na ten køí� pleteme vìnce a tam vokolo to dycky skopáme a tamnasázíme kvìtiny...Josefína Nedvìdová, (J. Svoboda, 2004: Gernický �kolní kalendáø, slohové práce, Banát)
Kaplièka Barborka, Borovany(pùvodní stav a její obnova)
Obnovéné kaplièky v Bukové
Kostel Narození Panny Marie v Cetvinách bylobnoven díky Èeskonìmeckému fondu budoucnosti a farním sbírkám (1995) a (2000)
Kaplièku sv. Marka vyvracela v blízkosti rostoucílípa (r. 2008 byla pøesunuta a obnovena)
Kostel Panny Marie Dobré v pohoøí na �umavìse své obnovy nedoèkal (zøítil se 30.5.1999)
Obnova kaple v Pìèínì pùvodní stav, pøeddokonèením a hotová rekonstrukce
http://mas.sdruzeniruze.cz
Poèátkem dubna se na farmì u Pínuv Dluho�tích se�lo asi 12 chovatelù koníz regionu Sdru�ení Rù�e, aby zhodnotilimo�nosti hippoturistiky v na�em regionu.Jednání se zúèastnila také paní Ing.Milena Adrlová, iniciátorka projektuJihoèeské hippostezky i hosté z blízkéhoRakouska. Na�ím regionem procházípouze krátký úsek koòské stezky zTrocnova kolem Borovan. Shodli jsme sena tom, �e vyznaèení dal�ích stezek azejména jejich propojení na souèasnéstezky za hranicemi regionu i v Rakouskuby mohlo být velkým pøínosem prochovatele koní, majitele stanic a vneposlední øadì pro náv�tìvníky regionu.
O vyu�ívání jezdeckých stezek v na�empohranièí je velký zájem jak unìmeckých, tak u rakouských jezdcù.Spoleèné jednání zahájila paní MilenaAndrlová pøedstavením celého projektu.Projekt na rozvoj koòské turistiky vÈeské republice se zrodil na podzim2003, kdy probìhlo celostátní pracovnísetkání více ne� 30ti zájemcù o koòskouturistiku na Chatì pod Kletí. Zde do�lo
k výmìnì zku�eností a sbìru prvníchkontaktù na majitele koní a stanic.O první výsledky, vytvoøení základního�know how�, byl mimoøádný zájem jak vÈeské republice, tak i v zahranièí a taknavazující projekty na sebe nenechalydlouho èekat. Vzniklo také obèanskésdru�ení Turistika na koni pøi Klubuèeských turistù (KÈT) Jihoèeského kraje.V celém kraji je dnes do práce na projektuzapojeno nìkolik desítek spolupracovníkù,kteøí vyhledávají a znaèí stezky.V projektu je zapojeno také více ne� 120stanic jezdecké turistiky � ubytovacíchmíst pro jezdce a konì. Dnes u� jev Jihoèeském kraji vyznaèeno kolem 500km stezek a vybudováno pøes padesátúvazi�� pro bezpeèné uvázání koní podélstezek a u stanic.Pro realizaci jezdeckých stezek bylazvolena praxe fungující ji� 120 let v rámciKlubu èeských turistù pøi vytváøenísystému znaèených stezek pro pì�íturistiku. Po vytipování trasy vhodné provedení stezky je tøeba vyhledat v�echnymajitele èi nájemce trasou dotèenýchpozemkù a po�ádat je o písemný souhlass vyznaèením stezky na svém pozemku.Vlastní znaèení se v souladu s metodikouKÈT provádí ètvercovými znaèkami(10x10 cm), v jejich� støedu je barevnýterèík o prùmìru 6 cm. Velkou výhodouzejména pro udr�itelnost znaèení je to, �eúdr�bu znaèení jezdecké stezky vèetnìfinancování pøebírá Klub èeských turistù.První údr�ba se provádí 1 rok povyznaèení stezky. Dal�í údr�ba znaèenístezky se následnì provádí v�dy jednou za3 roky.Velmi propracovaný systém stezekfunguje také v Horním Rakousku v oblastiMühlviertel. V Dolním Rakousku se systémvytváøí, a to prostøednictvím organizaceLandesverband für Reiten und Fahren inNiederösterreich a dal�ích obèanskýchsdru�ení.Na rozdíl od Èeské republiky, kde jeturistika na koni pova�ována za aktivitucestovního ruchu, v Rakousku je kladendùraz na mo�nost hospodáøského pøínosutéto aktivity pro zemìdìlce. U nás je zasena rozdíl od Rakouska velkou výhodou, �eje mo�no jezdit na koni takøka po v�ech
veøejných cestách. To je taképotenciálem pro rozvoj koòské turistiky unás. Pohyb jezdcù na koních v pøírodì nijakzvlá�� neupravuje ani Zákon o ochranìpøírody a krajiny. Jediné omezení pohybuvyplývá ze Zákona o lesích, kdy jezdeckéstezky mohou být vedeny pouze pocestách, nikoli porostem. Jezdec na konije pro zvìø dokonce ménì ru�ivýmelementem ne� pì�í turista nebo cyklista.Dal�í a mo�ná i hlavní èástí na�ehospoleèného setkání byla konkrétní prácenad mapou, kdy jsme spoleènì seznalostí terénu navrhovali konkrétnísmìry mo�ného propojení.
Dùle�ité je, �e detailnìj�í vyhledání trasyv jednotlivých úsecích si vzali na starostikonkrétní lidé.Díky setkání tak vznikl podklad prosestavení projektu, který by umo�nilvlastní vyznaèení stezek a jejichpropagaci. Po ukonèení jednání jsme sepøesunuli k paní Kartákové do Dluho�tí,která také ji� více ne� 10 let ubytovává�koòské pocestné�. Tady jsme ochutnalivynikající domácí sýr a od p. Andrlové sedozvìdìli, jak konkrétnì se postupuje pøiznaèení stezek. Nìkteøí z nás si rovnouza�ádali o prùkaz znaèkaøe.Hlavní smìry �ádoucího propojení mámepøipravené. Teï u� je tøeba jen zajistitprostøedky na práci hledaèù a znaèkaøù ahlavnì na propagaci nových tras.
Zuzana GuthováMan�erka MAS Sdur�ení Rù�e
Ji� 44.roèník krajské pøehlídky loutkaøùzvané Skupovy Strakonice se konal vednech 26. � 28. bøezna 2009. Prvé dvadny patøily zejména profesionálnímloutkaøùm, v sobotu vystoupili se svýmiinscenacemi loutkaøi amatér�tí.Potì�itelné je, �e z na�eho regionu tobyly soubory dva a to Krajánek z Ledenica Jiskra z Borovan. Poèetní diváciv hledi�ti mohli spatøit dvì pøedstavení,ka�dé s odli�ným zpùsobem inscenace.Ledeniètí zahráli pohádku z pera autoraÈestmíra Mlíkovského �O uèiteli Janovi azakleté princeznì� tím, �e dali o�ivnoutdøevìným øezbovaným loutkám i návratukdysi zavrhovaného Ka�párka na scénu.Zajímavé bylo i to, �e èlenové souboru,který tvoøí vìt�ina mladých, sami loutky
vodí i mluví, co� je velmi nároèné, jak pøinácviku i samotném provedení.Borovanská Jiskra uvedla pohádku vevlastní úpravì dle pøedlohy Jiøího �áèka
�Ka�párek v pekle� klasickým zpùsobembrioletami na 220 cm dlouhých nitích,èemu� se divila i porota, �e je�tì existujesoubor, který tuto �klasiku� hraje a zapøedvedenou hru vyslovila i pochvalu.Stejnì tak bylo i pøi hodnocení pohádkyLedenických a dùle�ité je zejména to, �edobøe mínìné rady porotcù si souboryberou za své a dle svých mo�nostívyu�ívají ke své práci pro potì�enímalých divákù.
Pan Hanzalvedoucí krou�ku Jiskra
(více se o loutkaøské tradici v regionuSdru�ení Rù�e doètete v pøí�tím èíslezpravodaje)
�O uèiteli Janovi a zakleté princeznì�
http://mas.sdruzeniruze.cz
�achy v pohybu � tak se nìkdy pøezdívásoftballu � høe, která v sobì spojujeschopnost kombinatoriky, rychléhorozhodování, síly i mr�tnosti. Na pøelomu�kolního roku a prázdnin, ve dnech 30.èervna a� 4. èervence, budeme mítmo�nost shlédnout ��achy v pohybu� naevropské úrovni. Softballový klub �ralociLedenice poøádá na novém høi�tivybudovaném díky podpoøe PRV (vizstr.5) významnou mezinárodní akci �Mistrovství Evropy juniorù v softballu.Samotnou akci organizujeme za podporyJihoèeského kraje, mìstyse Ledenice,Sdru�ení Rù�e, HSBW a dal�ích sponzorù.Softballový oddíl Ledenice vznikl pøeddeseti lety a tak v rámci konání této
významné sportovní akce oslavíme i svévýznamné jubileum. Je jen �koda, �ez pùvodnì pøihlá�ených sedmi úèastníkùdo Ledenic nakonec dorazí je 4:Chorvatsko, Izrael, Dánsko a Èeskárepublika. Celkem bude na novém høi�tiodehráno 16 zápasù, (finále probìhnev sobotu od 15.00). Vedle sportovníhoprogramu pøipravujeme i bohatý doprovodný program: slavnostní zahajovacíceremoniál doprovázený ledenickýmiroztleskávaèkami SHARKS, støedeèníveèer bude celý v rytmu salzys doprovodem ohòové show, ve ètvrtek av pátek se nejen úèastníci mistrovstvímohou tì�it na vystoupení divadelníhosouboru J.K.Tyla z Èeských Budìjovic,
a koneènì v sobotu oslaví ná� oddíldesetileté výroèí spoleèenským veèerems bubenickou show, tancem a muzikou.Doufáme, �e program se bude líbit nejenúèastníkùm mistrovství, ale i místnímz Ledenic i náv�tìvníkùm z blízka i daleka.Podrobný program i prùbì�né výsledkybudete moci sledovat na www.zraloci.eu.
Hanka Korèákovávedoucí oddílu
Mìsteèko Borovany le�í obklopenoborovými lesy s bohatým podrostembrusnice borùvky. Sbìr jejích plodù borùvek � patøí v kraji k místní tradici, by�tradièních sbìraèù stále ubývá.V minulosti sbìr a prodej borùvek patøilk významným sezónním ekonomickýmaktivitám a je zde stále dost pamìtníkù,kteøí vzpomínají, jak jako dítky �koloupovinné podstatnou èást prázdnin trávilyv lese sbìrem borùvek. Ty z bohat�íchrodin si tak vydìlávaly na radovánkymístních poutí, ty z chud�ích rodin pak nanové boty nebo ta�ku do �koly a podobnì.Místní kuchaøky stále znají recepty namnoho borùvkových dobrot. Proto, kdy�pøed lety mìsto pøemý�lelo, co specifickyborovanského veøejnosti pøedstavit anabídnout, byly borùvky a v�e co je s nimispojeno víceménì jasnou volbou. �e tobyla volba správná, ukazuje stále rostoucí
zájem o Borovanské borùvkobraní, kterése zvolna stává významnou gastronomickou událostí pøinejmen�ím na�ehomikroregionu, neli celého kraje. Ka�doroènì narùstá poèet úèastníkù,roz�iøuje se spektrum aktivit i nabídkadobrot. V roce 2008 pro soutì� jedlíkùkynutých borùvkových knedlíkù kuchaøkyz místní �koly uvaøily 2000 knedlíkù � jense po nich zaprá�ilo. Napeklo se a navaøilodobrot z témìø 400 kg borùvek, a pøestose zdaleka nedostalo na v�echny zájemce.Proto pro leto�ní rok Informaèní centrum,které celou akci poøádá, poèítá s vlastnímvýkupem alespoò pìti metrákù borùvek.Nabídnout borùvky k odprodeji pøímov infocentru na námìstí v Borovanechmù�ete i VY!K Borùvkobraní postupnì byla vydánaspeciální borùvková kuchaøka a ka�doroènì vychází borùvkový kalendáø.V rámci Borùvkobraní, které v leto�nímroce bude u� dvoudenní akcí, nechybívedle tradièní soutì�e v pojídání knedlíkù,borùvkový a øemeslný jarmark, nebudechybìt ani divadlo pro dìti, folklornímuzika èeská i rakouská pro dospìlé,soutì�e, borùvkový lékárna, módnípøehlídka a podobnì.Zaèíná se v sobotu 11.èervence, programale vrcholí v nedìli, kdy zaèíná u� 10hodin. Soutì� v pojídání kynutýchborùvkových knedlíkù startuje ve 12hodin u �kolní jídelny místní základní�koly. Zahrádkáøi zde najdou radyodborníka na pìstování kanadskýchborùvek i mo�nost zakoupení sazenic,
hospodyòky inspiraci v borùvkovékuchaøce a rady kuchaøských mistrù.Náv�tìvníci se dozvìdí mnohé o léèivýchúèincích malých modrých bobulek a jejichmagických silách.Hostem leto�ního borùvkobraní jeLiselotte Rokyta z Holandska, kterázahraje na panovu flétnu za doprovodumoravské cimbálové muziky TechnikOstrava.Po oba dny bude v provozu speciálníborùvková a staroèeská hospoda vzámeckém parku (i s borùvkovým pivem),borùvkové menu bude nabízenov místních restauracích Alf, Vale�,Borovanský mlýn, U Hofhanzlù av kavárnì Zámek.Více o programu se dozvíte na webových
stránkách mìsta Borovny(www.borovanycb.cz)
Zuzana GuthováMana�erka MAS Sdru�ení Rù�e
Borùvkové líèení na oblièej
http://mas.sdruzeniruze.cz
Pokud máte rádi pøírodu Novohradskýchhor a také konì, rozhodnì si nenechte ujítdistanèní dostihy, které poøádá jezdeckýklub Paseky 5. záøí asi od 8.00 do 17.00.Jedná se o u� 4. roèník vytrvalostníhozávodu na koni, který je dlouhý 30, 50, 70nebo a� 90 km. Start i cíl je v Pasekách ufarmy pana Roberta Blí�ence, nadDlouhou Stropnicí.Já jsem závody poprvé nav�tívilav loòském roce. Doufala jsem, �e uvidím
krajinou tryskem projí�dìjící skupinkyjezdcù, tak jak to znám z filmovýchwesternù. Jaké bylo moje pøekvapení,kdy� do cíle konì pøicházeli volnýmkrokem. Jako laik jsem byla pouèena, �ekùò sice závodí na èas (resp. èasovýlimit), ale krátce po dosa�ení cíle musí mítklidný tep. Zále�í tedy víc na tom, v jakécelkové kondici kùò je, ne� namomentálním vypìtí sil.
Vedle spousty krásných koní jsem naPasekách u dobrého obèerstvení potkalataké øadu dobrých známých a strávila zdepøíjemné odpoledne. Doufám, �e letostam potkám i Vás.
Ji� tøetí roèník Ovèáckých slavností seuskuteèní v nedìli 2. srpna 2009 vBorovanech. Místem konání bude oblíbenázahrada v borovanském podzámèí apøilehlý prostor chránìné dílny Nazaret.Ovèácké slavnosti budou zahájeny v 9hodin a ukonèeny budou k 16. hodinì. Pøislavnostech bude probíhat trh pøedev�íms místními produkty z Novohradských hor,ale zavítají k nám napø. i výrobci vlnìnéhoobleèení z Ro�mberku nad Vltavou.Z domácích výrobcù se mù�ete tì�it na
mléèné i masné ovèí a kozí produkty, na�perky, keramiku a dal�í výrobky.Vrcholem programu bude vyhlá�enínejchutnìj�ího sýra z Novohradska, kteréprobìhne kolem 15. hodiny. V klubovnìNazaretu bude pøipravena ochutnávkasýrù od jednotlivých výrobcù a náv�tìvnícislavností budou moci hlasovat pro sýr dlechuti, vùnì èi pohledu. Zájemci o soutì�z øad výrobcù se mohou hlásit upoøadatele (viz ní�e).Pokusíme se také o rychlostní soutì� vezpracování ovèí vlny. Celosvìtovì sepoøádají závody s názvem �Back to back�,tedy ze zad na záda, pøi kterých jednotlivétýmy soutì�í o co nejrychlej�í upletenísvetru z ovèí vlny. Má to v�ak jeden velkýháèek � vlna je je�tì na ovèích zádech.Tým ovèáckých slavností bude skromnìj�ía pokusí se uplést �álu. Vlnu si v�ak budoumuset zpracovat od støihu po spøedení.Tým je stále otevøený pro pøípadnézájemce, pøedev�ím zdatné pletaøe(ky).Pestrý program bude také pro dìti asamozøejmì i pro dospìlé. V�ichni bezrozdílu vìku si mohou vyzkou�et prácis ovèí vlnou � pøedení a filcování, dálenapø. výrobu drobných keramickýchpøedmìtù. Pro náv�tìvníky budepøipraveno obèerstvení a dobrou náladudoplní hudba.Ovèácké slavnosti poøádá Rosa, o.p.s. vespolupráci s Místní akèní skupinouSdru�ení Rù�e a mìstem Borovany.Leto�ní roèník je souèástí projektu �Rozvoj
trhu s místními produkty� financovanéhoMinisterstvem �ivotního prostøedí.Akce je stále otevøená pro výrobce sýrù dosoutì�e i pro dal�í výrobce a producenty,kteøí mají zájem se na Ovèáckýchslavnostech prezentovat.
Josef [email protected]
387 432 030
http://mas.sdruzeniruze.cz
V sobotu 6.6.2009 ráno byl odstartován +roèník závodu . Tentoden se pøipravilo na start ultra maratonu(78 km), maratonu (42 km) apùlmaratónu (21 km) celkem 230závodníkù. Pro bì�ce byla pøipravenánároèná a velmi èlenitá tra�.Ultra maratonský bìh se bì�el nauzavøeném okruhu, témìø pøesnì napoloviny rozdìleném státní hranicí.Maraton a pùl maraton startoval vRakousku a konèil v Èechách na hranicích.Charakter v�ech tratí byl smí�ený, bì�civystøídali povrchy poèínaje asfaltem,konèe bìhem po louce, pøes zpevnìnécesty a lesní pì�iny.Bì�elo se pøes místa, kde kdysi dávnobývaly vesnice. Nejprve odtud vysídliliNìmce a pak i Èechy. Není zde zvlá�tnostípotkat v lesích zplanìlé ovocné stromy,pøipomínku, �e pøed mnoha lety tadybydlel nìkdo, kdo se staral o ovocný sad.Jsou tady i místa, kde uprostøed lesù stojínáhrobky starých høbitovù, osamìlé kaple
V sobotu 9. kvìtna se konal ji� osmýroèník Jízdy pro Rù�i. Jízda zaznamenalajeden dùle�itý rekord, i kdy� bìhem trasyvlastnì vùbec nikdo nezávodil. V minulémroce pøijelo na start jízdy pøedborovanskou radnici, nebo se cestou po13ti obcích, zapojených do Sdru�eníRù�e pøidalo k hlavnímu peletonu 150cyklistù. Díky zvolenému leto�nímu
Na startu cyklo Jízdy pro Rù�i
dávám pøednost terénùm pøed silnicí. U�jsem kdysi jeden maraton vyhrála, alevítìzství na Silva Nortica Runu si cenímvíc. Poøadatelé pøipravili závod skvìle pov�ech stránkách, moc jim dìkuji."Bì�ci a bì�kynì si hlavnì pochvalovalipoèasí, které bylo pro bìh tohoto tipunaprosto ideální, perfektní organizaci,obèerstvení na ka�dém 5. km a hlavnìpøíjemnou, pøátelskou atmosféru, která senedala srovnat s komerèními závody vemìstech.Takto organizaènì nároèný závod by senedal realizovat bez ochoty a pomocimístních obyvatel. Organizátoøi závodumoc dìkují v�em obyvatelùm mìst a obcí,kterými závod vedl, masérùm aroztleskávaèkám. Úspì�ný prùbìh závodua velký ohlas a zájem závodníkù ifanou�kù je pøedzvìstí zalo�ení tradicemaratonského bìhu v Novohradskýchhorách pro dal�í roky.Pro více informací nav�tivte internetovéstránky závodu www.silvarun.eu.
Franti�ek JelínekSpoluorganizátor závodu
a základy zaniklých statkù. Tenhle krajza�il desetiletí krutých lidských tragédií.A neztratil nic ze svého mimoøádnéhopùvabu. V�ichni, kdo ho nav�tíví, sesklánìjí v ú�asu nad tím, jaká nádhera sev tom zapomenutém koutì Èech skrývá.Na èeské stranì byla tra� vesmìs pøírodnía kopcovitá. Po cestì bì�ci spatøilinìkteré z výrazných pamìtihodnostíkraje. Jedna z obèerstvovacích stanic bylana kozí farmì, co� byla trochu atrakce azpestøení pro ultra maratonce. Narakouské stranì zase bì�ce èekala krásnáatmosféra podhorských vesnic vkombinaci s kapitálními lesy.Start a cíl byl v objektu bývalé celnice nahranièním pøechodu Nové Hrady. Bylo toponìkud symbolické, �e perfektní závod,který má za úèel spojit kraje násilnìrozdìlené, mìl zázemí právì natakovémto místì. Bývalá celnice poskytlabì�cùm výborné zázemí, start a cíl bylpod støechou, v objektu sprchy, toalety,krásné �atny, prostì v�echno. V tém�eareálu byl pøipraven i veèírek po závodì.S hodinovým pøedstihem v ultramaratonu zvítìzil Dan Orálek (èas5:53:1,35) a z �en byla nejrychlej�íPavlína Procházková (èas 8:25:40,9).Kvalitní byl také maraton. Startrakouského mistra Evropy v triatlonuAlexe Frühwirtha i jeho èas 2:51:21,7hovoøí za v�echno. Rakouský svìtobì�níkne�etøil slovy chvály na adresupoøadatelù, kteøí podle nìj vybraliskvìlou tra�. Trochu mu vadila maládivácká kulisa snad se zájem zvý�í vdal�ích letech. Tra� si pochvalovalarovnì� �enská vítìzka maratonu Dá�aKubrová: "Já závodím dlouho a èasto,
abnormálnì vitálního kolegy z klubu Pøátel �lapacího kola (P�K), jsme ji� zvyklí.Proto uvedu je�tì významnìj�í rekordjízdy, který vytvoøila �estiletá �árkaPohanková ze Zahradní ulice, která samaujela (v doprovodu svého otce) z Borovana� do �áru, to je celkem 23 km !K rekordùm je asi mo�né pøièíst i opravduideální poèasí, i kdy� zatím nám nikdyv minulosti pøi jízdì nepr�elo, dokonce anina svátek svaté �ofie! Ji� tradièní bylomilé pøijetí v projí�dìných obcích, které sevìt�inou pøedhánìly v pohostinnosti.Tradièní bylo i drobné poho�tìní odSdru�ení Rù�e, která darovala také prémiiúèastníkùm 50 katalogù turistickýchzajímavostí a skanzenù v ÈR.Stále rostoucí poèet úèastníkù Jízdy proRù�i dosvìdèuje jejich spokojenost,kterou nepokazí ani pøípadný drobnýnedostatek. Zásluhu na tom mají v�echnynav�tívené obce i sponzor akce Sdru�eníRù�e.
Josef Malíkodpovìdný za akci
termínu se øada pravidelných úèastníkùjízdy omluvila, a proto jsem pøedpokládalúèast ni��í a� o 30 jezdcù. O to bylo vìt�ímé pøekvapení, �e letos nás jelo 179! Jezajímavé, kdo a odkud pøijel. Tradiènìnejvíce pøijelo z Borovan a jejich místníchèástí � 83! Z Èeských Budìjovic 33,z Ledenic 13, z Ole�nice 12, z TrhovýchSvinù 8, ze Srubce 7, z Miletína u Li�ova4, z Tøebonì a Èeského Krumlova po 3,po 2 ze Strá�kovic, Zlivi, �áru a SvatéhoJana nad Mal�í a po jednom z JindøichovaHradce, Vele�ína, Kaplice, Lni�tì aNových Hradù. Mimo uvedené jezdce seje�tì nìkolik dìtí vezlo u tatínka nasedaèce a i zde vytvoøila rekord nejmlad�íúèastnice jedenáctimìsíèní sleènaz Èeských Budìjovic. Rekordní byl i vìknejstar�ího úèastníka AntonínaKopeckého z Borovan 83 rokù, kterýopìt ujel nejen v�ech 80 km, alev posledních kopcích ukazoval záda svýmpadesátiletým kolegùm. Upøímnì øeèeno,na mimoøádnou výkonnost na�eho
Spoleènì dosáhneme více
Start závodu Silva Nortica Run
Vítìz ultra maratonu Dan Orálek (èas 5:53:1,35)
http://mas.sdruzeniruze.cz
. Tento informaèní materiál vydává Místní akèní skupina Sdru�eníRù�e za úèelem informování obyvatel a v�ech subjektù zapojených do regionu Sdru�ení Rù�e v nákladu 3000 výtiskù. Zpravodajje evidován pod èíslem MK ÈR E 18874 (ze dne 20.3.2009). Ti�tìno na recyklovaném papíøe v tiskárnì Java Tøeboò.
MAS Sdru�ení Rù�e, �i�kovo námìstí 107, 323 12 BorovanyKonktaktní údaje: tel. 386 327 055; Mgr. Helena Kujanová, [email protected]
Inzeráty posílejte na [email protected], nebo volejte na 777 084 601. Pøí�tí èíslo vyjde 20. øíjna 2009, dal�í 20. února 2010.Uzávìrka pro inzeráty je do 10. dne daného mìsíce.
vlastní grafické zpracování (napø. jpg, pdf), pokud není vlastní grafické zpracování, prosíme o zaslání textu (pdf, doc)a samostatných obrázkù (formát napø. jpg.)
Propagujte svoje slu�by na stránkách regionálního zpravodaje MAS!Zpravodaj vychází 3 x roènì v nákladu 3 000 ks a je distribuován do v�ech 23 obcí Sdru�ení Rù�e.
Ceník inzerce: celá stránka 4 000 Kè, 1/2 stránky 2 000 Kè, 1/4 stránky 1 000 Kè, atd.
Prostøedky získané z inzerce budou vyu�ity na tisk dal�ího èísla zpravodaje a jeho plo�nou distribuci v rámci mikroregionu Sdru�ení Rù�e.
�i�kovo námìstí 107323 12 Borovanytel. 386 327 055
· Příprava projektů
· Zpracování projektových žádostí
· Administrace projektů
· Komunitní plánování – veřejná prostranství a hřiště,
interpretace místního dìdictví, tvorba vize komunity
500 Kè(1/8 stránky)
250 Kè(1/16 stránky)