ÚZEMNÍ PLÁN ČESKÁ...

ÚZEMNÍ PLÁN ČESKÁ KAMENICE

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Identifikační údaje

Předkladatel: Město Česká Kamenice

náměstí Míru 219,

407 21Česká Kamenice

Starosta města: Bc. Martin Hruška

Telefon: 412 709 645

E-mail:[email protected]

Pořizovatel: Oddělení úřad územního plánování, Magistrát města Děčín,

Mírové náměstí 1175/5

405 38 Děčín

Zpracovatel: HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o.

Sokolovská 100/94

186 00 Praha 8

Zpracovatelský tým:

Ing. Dalibor Vostal, zhotovitel části A: Vyhodnocení vlivů na životní prostředí držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků

ve smyslu § 19 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění; č. osvědčení:

2167/326/OPV/93

RNDr. Marek Banaš, PhD. zhotovitel části B: Vyhodnocení vlivů na lokality Natura 2000

osoba autorizovaná k provádění posouzení podle §45i zákona č. 114/1992 Sb.,

v platném znění (č.j.: 57148/ENV/09)

RNDr. Milan Svoboda zhotovitel Společného úvodu a částí C – F

mailto:[email protected]

Obsah dokumentu

SPOLEČNÝ ÚVOD

1 METODICKÁ A LEGISLATIVNÍ VÝCHODISKA ........................................................................ 1

2 PŘEDMĚT VYHODNOCENÍ VLIVŮ .......................................................................................... 2 2.1 Základní údaje ............................................................................................................................................ 2 2.2 Formální náležitosti ÚP ................................................................................................................................. 3 2.3 Věcné náležitosti ÚP .................................................................................................................................... 5

3 POUŽITÉ PODKLADY ........................................................................................................... 15

ČÁST A: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

4 VÝCHODISKA ...................................................................................................................... 18 4.1 Obsah vyhodnocení a jeho metody .............................................................................................................. 18 4.2 Předmět vyhodnocení ................................................................................................................................. 19 4.3 Proces SEA, včetně zajištění přístupu k informacím a účasti veřejnosti ............................................................. 20 4.4 Metodika hodnocení a její omezení............................................................................................................... 20

5 STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE,

VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM .............................................................................................. 21 5.1 Cíle a zásady územního plánu ...................................................................................................................... 21 5.2 Vztah ÚP k jiným koncepcím ........................................................................................................................ 21

6 ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚP K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ..................................................................................................... 22

6.1 Východisko ................................................................................................................................................ 22 6.2 Zhodnocení vztahu ÚP k cílům ochrany životního prostředí ............................................................................. 22

7 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚP ..................................... 30

7.1 Přírodní podmínky ...................................................................................................................................... 30 7.2 Základní charakteristiky životního prostředí v dotčeném území ........................................................................ 33 7.3 Shrnutí ...................................................................................................................................................... 47 7.4 Předpokládaný vývoj životního prostředí bez provedení ÚP ............................................................................. 47

8 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚP

VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ...................................................................................................... 47 8.1 Vysoký podíl přírodě blízkých, ekologicky stabilních ploch a celkově vysoká ekologická stabilita území ................ 47 8.2 Dynamická příznivě působící krajina s řadou pozitivních charakteristik ............................................................. 48 8.3 Příznivý vodní režim území .......................................................................................................................... 48 8.4 Nízký podíl rizikových faktorů s výjimkou záplavových území a starých ekologických zátěží ................................ 48 8.5 Dobrý stav ovzduší s výjimkou středu města ................................................................................................. 48 8.6 Nízká hluková zátěž s výjimkou území podél hlavních komunikací ................................................................... 49

9 SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚP VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ

ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI .................................................................................................... 49 9.1 Ochrana přírody a krajiny ............................................................................................................................ 49 9.2 Zemědělský půdní fond a lesy ...................................................................................................................... 51 9.3 Vody ......................................................................................................................................................... 51 9.4 Ovzduší ..................................................................................................................................................... 52 9.5 Prevence rizik ............................................................................................................................................ 52 9.6 Nakládání s odpady .................................................................................................................................... 52 9.7 Hluk .......................................................................................................................................................... 52 9.8 Kulturní a historické dědictví ........................................................................................................................ 52

10 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚP ......................................... 53 10.1 Východiska ................................................................................................................................................ 53 10.2 Hodnocení vlivů koncepčního pojetí ÚP na životní prostředí ............................................................................ 54 10.3 Hodnocení vlivů jednotlivých ploch na životní prostředí .................................................................................. 59

10.4 Hodnocení vlivů ÚP jako celku na životní prostředí ......................................................................................... 68

11 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ

PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ. ........................................ 72

11.1 Porovnání variant ....................................................................................................................................... 72 11.2 Použité metody a jejich omezení .................................................................................................................. 72

12 POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................................................................................... 73

13 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVÁCÍ DOKUMENTACE A

JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ ........................................................ 75

14 NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚP NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ....................... 76

15 NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................... 77

16 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ........................................................... 79 16.1 Popis hodnocené koncepce ......................................................................................................................... 79 16.2 Základní aspekty vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí ............................................................................ 80 16.3 Stav životního prostředí v České Kamenici .................................................................................................... 80 16.4 Vymezení charakteristik, problému a jevů, které mohou být ÚP významně ovlivněny ........................................ 80 16.5 Vyhodnocení vlivu ÚP jako celku a jednotlivých ploch změn na životní prostředí ............................................... 81

17 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP NA

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................................................................................... 81 17.1 Závěry vyhodnocení .................................................................................................................................... 81 17.2 Doporučení zhotovitele vyhodnocení k ÚP ..................................................................................................... 84 17.3 Návrh stanoviska ........................................................................................................................................ 84

ČÁST B: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚZEMÍ NATURA 2000

18 ZÁVĚRY VYHODNOCENÍ MOŽNÉHO OVLIVNĚNÍ PŘEDMĚTŮ OCHRANY A CELISTVOSTI

LOKALIT SOUSTAVY NATURA 2000 .................................................................................... 89

ČÁST C: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH

PODKLADECH

19 VÝCHODISKA ...................................................................................................................... 91 19.1 Hodnotící indikátory .................................................................................................................................... 91 19.2 Způsob hodnocení ...................................................................................................................................... 92

20 HODNOCENÍ VLIVU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ.................................................................... 92 20.1 Vyhodnocení vlivu ÚP na podmínky pro příznivé životní prostředí .................................................................... 92 20.2 Vyhodnocení vlivu ÚP na podmínky pro hospodářský rozvoj ........................................................................... 97 20.3 Vyhodnocení vlivu ÚP na soudržnost společenství obyvatel území ................................................................. 101 20.4 Závěr ...................................................................................................................................................... 105

21 VÝCHODISKA .................................................................................................................... 108 21.1 Relevantní priority územního plánování ...................................................................................................... 108 21.2 Způsob vyhodnocení ................................................................................................................................. 108

ČÁST D: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI

ČÁST E: VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

22 HODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚP K NAPLNĚNÍ PRIORIT ............................................................ 108 22.1 Základní priority ....................................................................................................................................... 108 22.2 Životní prostředí ....................................................................................................................................... 109 22.3 Hospodářský rozvoj .................................................................................................................................. 109 22.4 Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti................................................................................................... 110

22.5 Dopravní a technická infrastruktura ............................................................................................................ 111 22.6 Sídelní soustava a rekreace ....................................................................................................................... 112 22.7 Sociální soudržnost obyvatel ...................................................................................................................... 112 22.8 Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami ................................................................ 113

23 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 113

ČÁST F: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITLENÝ ROVZOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ

24 VYHODNOCENÍ VLIVU ÚP NA VYVÁŽENOST VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO

PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ ................................................................................. 114

24.1 Východiska .............................................................................................................................................. 114 24.2 Vyhodnocení ............................................................................................................................................ 114

25 VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚP K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ RIZIK A OHROŽENÍ ..................................................................................................................... 114

25.1 Východiska .............................................................................................................................................. 114 25.2 Způsob vyhodnocení ................................................................................................................................. 115 25.3 Vyhodnocení ............................................................................................................................................ 115

26 DOPORUČENÍ .................................................................................................................... 117 26.1 Doporučení ke koncepci ÚP ....................................................................................................................... 117 26.2 Požadavky na úpravy územního plánu ........................................................................................................ 117 26.3 Doporučení pro umisťování a povolování staveb .......................................................................................... 117

27 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 119

Samostatná příloha

Posouzení vlivu koncepce Územní plán Česká Kamenice na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle

§45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. EkogroupCzech, s.r.o., 2014

Seznam zkratek

AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

BSK5 biochemická spotřeba kyslíku

ČEÚ Český ekologický ústav

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

ČOV čistírna/y/ odpadních vod

ČSÚ Český statistický úřad

ČR Česká republika

EAO ekonomicky aktivní obyvatelé

EIA posuzování vlivů záměru na životní prostředí

EC EuropeanCommisison - Evropská komise

EVL evropsky významná lokalita (soustava Natura 2000)

CHSK chemická spotřeba kyslíku

IČ indikační číslo

kap. kapitola

k.ú. katastrální území

LV limitní hodnota

MD ČR Ministerstvo dopravy ČR

MMMB Magistrát města Česká Kamenice

MMR ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

MPO ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

MT mez tolerance

MZCHÚ maloplošné zvláště chráněná území

MZe ČR Ministerstvo zemědělství ČR

MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí ČR

NRBK nadregionální biokoridor

NPP národní přírodní památka

ORP obec s rozšířenou působností

OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

PAU polyaromatické uhlovodíky

PM10 suspendované částice frakce PM10 (atmosférický aerosol)

PP přírodní památka

PR přírodní rezervace

PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa

PÚR Politika územního rozvoje České republiky

RBC regionální biocentrum

RBK regionální biokoridor

REZZO registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší

Sb. Sbírka zákonů ČR

SEA posuzování vlivů koncepce na životní prostředí

SEKM Systém evidence kontaminovaných míst

TZL tuhé znečišťující látky

ÚAP územně analytické podklady

ÚP SÚ územní plán sídelního útvaru

ÚSES územní systém ekologické stability

ÚSOP ústřední seznam ochrany přírody

ÚUR Ústav územního rozvoje

ÚZIS ČR Ústav zdravotnických informací a statistik ČR

VKP významný krajinný prvek

ZPF zemědělský půdní fond

ŽP životní prostředí

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Společný úvod

1

SPOLEČNÝ ÚVOD

1 METODICKÁ A LEGISLATIVNÍ VÝCHODISKA

Udržitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování v České republice vnímán jako „rozvoj spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský

rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace

a generací budoucích” (§ 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.). Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladů i vlastní územně plánovací dokumentace a vyhodnocení

vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území nejen po stránce věcné, ale i formální.

Předmětem vyhodnocení vlivůna udržitelný rozvoj území je územně plánovací dokumentace

Územní plán Česká Kamenicezahrnující řadu dílčích návrhů na změny v území (dále též „ÚP“).

Obsah vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území (dále též „VVURÚ“) je dán přílohou č. 5

vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Dle vyhlášky obsahuje

VVURÚ tyto části:

A: Vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (dále též „SEA“).

B: Vyhodnocení vlivů na území Natura 2000.

C: Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech.

D: Případné vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak

nepodchycené v územně analytických podkladech, například skutečnosti zjištěné v doplňujících

průzkumech a rozborech.

E: Vyhodnocení přínosu zásad územního rozvoje nebo územního plánu k naplnění priorit

územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažených v politice územního

rozvoje nebo v zásadách územního rozvoje.

F: Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí.

Obsah části A je definován přílohou zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

ve znění pozdějších předpisů. Obsah části A je definován přílohou zákona č. 183/2006 Sb., o

územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále „stavební zákon“) a je následující:

1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací

dokumentace, vztah k jiným koncepcím.

2. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na

mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k

cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.

3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji,

pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.

4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje

nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.

5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky

územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s

ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti.

6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního

rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických,

kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost,

faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví


2

včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.

7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých

variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.

8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo

předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.

9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení.

Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně

plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení.

10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací

dokumentace na životní prostředí.

11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska

minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.

12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

Procesní náležitosti části A se dále řídí § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

prostředí a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon o posuzování vlivů“).

Obsah a procesní náležitosti části B se řídí § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,

v platném znění.

Konkrétní požadavky na vypracování a obsah částí A a B VVURÚ byly definovány v Doplňujícím

stanovisku Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 12. 10. 2010, č.j. 2730/ZPZ/2010/SEA a ve

stanovisku Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, správa CHKO Labské pískovce ze dne 15. 10. 2010, č.j. 01504/LP/2010/AOPK. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 4.1.

2 PŘEDMĚT VYHODNOCENÍ VLIVŮ

2.1 Základní údaje

Předmětem vyhodnocení vlivů je územně plánovací dokumentace Územní plán Česká Kamenice

(dále též „ÚP“) zpracovaná podle stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek ve platném znění.

Zadání ÚP bylo schváleno Zastupitelstvem města Česká Kamenice dne 19. května 2011.

Zhotovitelem ÚP je HaskoningDHV CR, spol. s r. o., Sokolovská 100/98, 186 00 Praha 8.

Zpracovatelem Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území je společnost HaskoningDHV CR spol. s r.o., Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8.

Dokumentace je zpracována pro území města Česká Kamenice tvořeného k.ú. Česká Kamenice, Dolní Kamenice. Horní Kamenice, Kamenická Nová Víska, Kerhartice a Líska o celkové rozloze 3 876 ha.

K 31.12.2012 žilo v České Kamenici 5 544obyvatel.

Návrh ÚP je invariantní.

Vyhodnocení vlivů byly podrobeny průběžné verzenávrhu ÚP,s tím že poslední verzí, k níž se toto

vyhodnocení vztahuje je verze ze 17.8. 2014.

VVURÚ reflektuje fakt, že samotný návrh ÚP pouze podmiňuje řadu činností (zejména v oblasti

výstavby), které mohou mít nebo budou mít na udržitelnost přímý vliv. Z toho vyplývá, že hodnocení vlivů ÚP je do značné míry přiblížením k reálným vztahům a interakcím a vodítkem pro budoucí

rozhodovací procesy.


Společný úvod

3

2.2 Formální náležitosti ÚP

ÚP bylypořízen a zpracován v souladu s ustanovením § 47 – 54 stavebního zákona,

s ustanoveními § 11 a dalších a s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických

podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti.

Dokumentace se člení na dvě části – návrh ÚP a odůvodnění. Obě tyto části zahrnují textovou část a

grafickou část.

2.2.1 Návrh ÚP

Návrh ÚP představuje vlastní dokument, který je vydáván opatřením obecné povahy a stává se

závazným.

Textová část zahrnuje tyto kapitoly:

1. Vymezení zastavěného území.

2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot.

3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému

sídelní zeleně.

4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování.

5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich

využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu

před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů apod..

6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího

účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného

využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v §18 odst.5 stavebního zákona), popřípadě stanovení

podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání,

včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních

pozemků a intenzity jejich využití).

7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření

k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům

a stavbám vyvlastnit.

8. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze

uplatnit předkupní právo s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních

čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle §5 odst.1

katastrálního zákona.

9. Stanovení kompenzačních opatření podle §50 odst.6 stavebního zákona

10. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně

podmínek pro jeho prověření.

11. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení

pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti.

12. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro

rozhodování o změnách jejich využití.

13. Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat

architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt.

14. Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části.

15. Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně

podmínek pro jeho prověření.


4

16. Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o

parcelaci.

17. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno

zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti.

18. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním

regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č.9, stanovení, zda se

bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání,

19. Stanovení pořadí změn v území, etapizace.

Grafická část obsahuje:

I.1 Výkres základního členění území

I.2 Hlavní výkres

I.3 Výkres koncepce veřejné infrastruktury

I.4 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

2.2.2 Odůvodnění

Textová částOdůvodnění obsahuje:

1. Postup při pořízení územního plánu.

2. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem.

3. Soulad s cíli a úkoly územního plánování.

4. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.

5. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních

právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.

6. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích

tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

7. Stanovisko krajského úřadu podle §50 odst.5 stavebního zákona.

8. Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle §50 odst.5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly.

9. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení.

10. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.

11. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území.

12. Vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu dle §51, 53, 54 a 55

stavebního zákona.

13. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení.

14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.

15. Návrh rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění.

16. Vyhodnocení připomínek.

17. Limity využití území.


Společný úvod

5

18. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části.

19. Seznam zkratek.

Grafická část Odůvodnění ÚP obsahuje:

II.1 Koordinační výkres

II.2Výkres širších vztahů

II.3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

2.3 Věcné náležitosti ÚP

Územní plán Česká Kamenice je ucelenou a komplexní územně plánovací dokumentací. VVURÚ se zaměřuje na celkové pojetí ÚP, zejména však na změny v území, které přijetí ÚP umožní ev. vyvolá.

Vyhodnocení se tedy týká:

- urbanistické koncepce;

- koncepce dopravy a technické infrastruktury;

- koncepce krajiny;

- ploch změn v území (zastavitelné plochy, plochy přestavby), které jsou uvedeny v následujícím

přehledu.

K.ú. Česká Kamenice

Označení Popis Výměra v ha Využití

Z 1 Pekelský Důl, v severní části zastavěného území proluka při místní komunikaci,

0,2045 Bi / bydlení, individuální (venkovské)

Z 2 Pekelský Důl, v severní části zastavěného území při místní komunikaci,






Z 5 Pekelský Důl, v jižní části zastavěného území při místní komunikaci

0,2289 So / smíšené obytné (venkovské)

Z 6 V severní části zastavěného území při místní komunikaci, ve vazbě na stávající zástavbu

0,2808 Bi / bydlení individuální (městské)

Z 7 V severní části zastavěného území při silnici III/26313 ve vazbě na stávající zástavbu


Z 8 V severní části zastavěného území při silnici III/26313 proluka

0,1753

Bi / bydlení individuální (městské)

Z 9 V severní části zastavěného území při silnici III/26313 ve vazbě na stávající zástavbu

0,2470 Bi / bydlení individuální /městské)

Z 10 V severní části zastavěného území při ul. Spálená, ve vazbě na stávající zástavbu

0,1045 So / smíšené obytné (městské)

Z 11 V severní části zastavěného území při místní komunikaci ve vazbě na stávající zástavbu

3,1957



0,2493




Z 15 V severní části zastavěného území, ul. Mánesova, ve vazbě na stávající zástavbu


Z 16 V severní části ve vazbě na zastavěné území občanské vybavenosti (LDN) při uli.5.května

0,7895 Zv / plochy sídelní zeleně


6



Z 17 V severní části zastavěného území, proluka při ul. Žižkove, 0,1189 So / smíšené obytné (městské)

Z 18 V severní části zastavěného území, proluka při ul. V lomu 0,0912 Bi / bydlení individuální (městské)

Z 19 V severní části zastavěného území proluka mezi ul. Spálenou a Sládkovou


Z 21 severní části zastavěného území proluka při ul. Sládkově 0,2409 Bi / bydlení individuální (městské)

Z 22 V severní části zastavěného území proluka při ul. Na vyhlídce 0,1328 Bi / bydlení individuální (městské)

Z 23 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu v ul. Sládkově

2,0458 OS / občanské vybavení – sport

Z 25 V severní části při ul. Na vyhlídce 0,0464 Ds / plochy silniční dopravy

Z 26 V severní části mezi ul. Vrchlického a Nerudovou 0,0650 Ds / plochy silniční dopravy

Z 27 V severní části zastavěného území proluka přïul. Sokolská cesta


Z 28 V severní části zastavěného území ve vazbě na zástavbu při ul. Sokolská cesta


Z 29 V severní části zastavěného území proluka při ul. Máchově 0,2093 Bi / bydlení individuální (městské)

Z 30 V severní části zastavěného území proluka při ul. Máchově 0,1152 Bi / bydlení individuální (městské)

Z 31 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Máchově








Z 35 V severní části zastavěného území proluka při ul. Dukelských hrdinů



0,3202 Os / občanské vybavení - sport



Z 39 V severní části zastavěného území proluka při ul. Zelený vrch 0,4951 Bi / bydlení individuální (městské)




0,3109 Bd / bydlení kolektivní

Z 42 V severní části zastavěného území proluka ve vazbě na zástavbu při ul. Dukelských hrdinů


Z 43 V centrální části zastavěného území proluka při řece Kamenici

0,1388 Ds / plochy silniční dopravy

Z 45 V centrální části zastavěného území proluka při nám.28.října 0,0674 Pv / plocha veřejného prostranství

Z 46 V centrální části zastavěného území proluka při ul. Kostelní 0,1061 Bi / bydlení individuální (městské)

Z 47 V centrální části zastavěného území proluka při ul. Janáčkově 0,0341 Pv / plocha veřejného prostranství

Z 48 V centrální části zastavěného území proluka při ul. Janáčkově 0,0408 So / smíšené obytné (městské)


Společný úvod

7



Z 49 V centrální části zastavěného území proluka mezi ul. Lidická a K.Světlé, navazuje na plochu Z116 v k.ú.D.Kamenice


Z 50 V centrální části zastavěného území proluka mezi ul. 5.května a hrobkou rodiny Preidl


Z 51 V centrální části zastavěného území proluka mezi ul. Nerudova a hrobkou rodiny Preidl

0,3535 Ov / občanské vybavení

Z 52 V centrální části zastavěného území proluka u řeky Kamenice 0,0330 Ov / občanské vybavení

Z 53 V centrální části zastavěného území proluka při ul. Pivovarská


Z 54 V centrální části zastavěného území proluka při ul. Mlýnská 0,0553 Ov / občanské vybavení

Z 55 V centrální části zastavěného území proluka při ul. Mlýnská 0,0630 Ov / občanské vybavení

Z 56 V centrální části zastavěného území proluka při nároží ul. Pivovarská a Mlýnská


Z 57 V centrální části zastavěného území proluka při nároží ul. Pivovarská a Mlýnská


Z 58 V centrální části zastavěného území proluka naproti pivovaru 0,2080 Bd / bydlení kolektivní

Z 59 V centrální části zastavěného území při nám.Míru 0,0196 So / smíšené obytné (městské)

Z 60

V centrální části zastavěného území u pivovaru 0,0925 Ds / plochy silniční dopravy

Z 61 V centrální části zastavěného území proluka při ul. Lipová 0,2643 Bd / bydlení kolektivní

Z 62 V centrální části zastavěného území proluka při nároží ul. Palackého a Kostelní


Z 63 V centrální části zastavěného území proluka při nároží ul. Palackého a Kostelní


Z 64 V centrální části zastavěného území proluka při nároží ul. Palackého, Lipová a Kostelní


Z 65 V centrální části zastavěného území proluka při ul. Palackého 0,1306 Bi / bydlení individuální (městské)

Z 66 V centrální části zastavěného území proluka při ul. Palackého 0,1982 Bd / bydlení kolektivní

Z 67 V centrální části zastavěného území ve vazbě na stávající areál při ul. Pražské

0,2128 Vs / plochy výroby a skladování

Z 68 V centrální části zastavěného území proluka při ul. Pražské 0,2610 Os / občanské vybavení - sport

Z 69 V centrální části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci


Z 72 Pekelský Důl, v severní části zastavěného území při místní komunikaci


Z 73 V jižní části zastavěného území ve vazbě na stávající areál při ul. Lipové


Z 74 V centrální části zastavěného území proluka, při nároží ul. Nádražní a Lipová


Z 75 V jižní části zastavěného území při ul. Lipová 0,0479 Pv / plocha veřejného prostranství

Z 76 V jižní části zastavěného území proluka při ul. Lipová 0,0780 Bi / bydlení, individuální (městské)

Z 77 Huníkov, v severní části zastavěného území, proluka při místní komunikaci


Z 78 Ve východní části zastavěného území v ul. Zelený vrch. 0,1293 Pv / plocha veřejného prostranství

Z 79 Huníkov, v severní části zastavěného území, ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci


Z 80 Huníkov, v severní části zastavěného území, ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Jateční



8



Z 81 V centrální části zastavěného území, proluka, při ul. Komenského


Z 82 Huníkov, v severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci


Z 83 Huníkov, v severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci

0,6683 Bi / bydlení individuální (venkovské)

Z 84 Huníkov, v severní části zastavěného území, ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Lipové








Z 88 Huníkov, v severní části zastavěného území, ve vazbě na stávající zástavbu při silnici II/263




Z 90 Huníkov, v severní části zastavěného území, ve vazbě na stávající zástavbu při silnici II/263


Z 91 Huníkov, v jižní části zastavěného území, ve vazbě na stávající zástavbu při silnici II/263 a místní komunikaci


Z 92 Huníkov, v jižní části zastavěného území, ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci


Z 93 Huníkov, v jižní části zastavěného území, ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci


Z 94 Huníkov, v jižní části zastavěného území, při místní komunikaci


Z 95 Východní část zastavěného území proluka při silnici II/263 0,1602 Bi / bydlení, individuální (městské)

Z 96 Východní část zastavěného území proluka při silnici II/263 0,9818 Bi / bydlení, individuální (městské)

Z 114 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při ul. U koupaliště

0,4480 Os / občanské vybavení - sport

Z 119 V jižní části zastavěného území, východně od silnice II/263, při místní komunikaci


Z 245 V centrální části zastavěného území, nároží ulic Pivovarská a Štítného


K.ú. Dolní Kamenice


Z 97 Filipov, v severní části zastavěného území proluka při silnici III/01325


Z 98 Filipov, v zastavěném území proluka při místní komunikaci 0,1337 Bi / bydlení, individuální (venkovské)

Z 99 Filipov, v zastavěném území při místní komunikaci 0,0395 Bi / bydlení, individuální (venkovské)

Z 100 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci

0,4197 Bi / bydlení, individuální (městské)



Z 102 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající 0,2561 Bi / bydlení individuální


Společný úvod

9



zástavbu při místní komunikaci (městské)

Z 103 V západní části katastrálního území ve vazbě na stávající zástavbu


Z 104 V západní části katastrálního území ve vazbě na stávající areál technické infrastruktury

0,3744 Ti / technická infrastruktura

Z 105 V severní části zastavěného území mezi stávajícím areálem hřbitovem a navrhovanou zástavbou pro bydlení


Z 106 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající areál 0,1194 Ds / plochy silniční dopravy

Z 107 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu pod areálem hřbitova


Z 108 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu pod areálem hřbitova

1,9586 Bd / bydlení kolektivní

Z 109 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu a navrhované plochy

0,6812 Pv / plocha veřejného prostranství



Z 111 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Tyršova




Z 113 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Tyršova


Z 115 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Lidická


Z 116 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Lidická


Z 117 V jižní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Tyršova


Z 118 V západní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Tyršova


Z 121 Západně od zastavěného území, severně od silnice I/13 10,5233 Ve / výroba a skladování, fotovoltaika

Z 122 V západní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci


Z 123 V západní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Úzká


Z 124 V západní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Úzká a Děčínská


Z 125 V jižní části zastavěného území proluka při ul. Děčínská 0,1319 Bi / bydlení individuální (městské)

Z 126 V jižní části zastavěného území proluka při ul. Děčínská 0,0742 Bi / bydlení individuální (městské)

Z 127 V jižní části zastavěného území proluka při ul. Děčínská a Uhelná


Z 128 V jižní části zastavěného území proluka při ul. Uhelná 0,0951 So / smíšené obytné (městské)

Z 129 V jižní části zastavěného území proluka při místní komunikaci 0,2292 Bd / bydlení kolektivní

Z 130 V jižní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Uhelná


Z 131 V jižní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci


Z 132 V jižní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu


Z 133 V jižní části zastavěného území ve vazbě na stávající 0,3002 Pv / veřejné prostranství


10



zástavbu u nádraží

Z 134 V jižní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu u nádraží


Z 135 V západní části zastavěného území proluka při místní komunikaci


Z 136 V západní části zastavěného území proluka při místní komunikaci


Z 137 V západní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci


Z 138 V západní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Děčínská


Z 139 V západní části zastavěného území proluka při ul. Děčínské 0,1233 Bi / bydlení individuální (městské)

Z 141 V západní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Děčínské


Z 143 V jižní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při ul. Děčínské


Z 144 Huníkov, v jižní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci


Z 145 Huníkov, v jižní části zastavěného území proluka při silnici II/263


Z 146 Huníkov, v jižní části zastavěného území proluka při místní komunikaci

0,0980 Bv / bydlení, individuální venkovské



Z 148 Huníkov, v jižní části zastavěného území proluka při místní komunikaci




K.ú. Horní Kamenice


Z 20 V severní části zastavěného území při místní komunikaci 0,2950 Os / občanské vybavení – sport

Z 120 Ve východní části zastavěného území ve vazbě na silnici I/13 0,0778 Vs / plochy výroby a skladování

Z 150 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu severně od silnice I/13, při ul. Dukelských hrdinů

5,6329 Os / občanské vybavení, sport

Z 151 V severní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu severně od silnice I/13, při ul. Dukelských hrdinů




Z 153 Ve východní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci


Z 154 Ve východní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci


Z 155 Ve východní části zastavěného území proluka při místní komunikaci


Z 156 V severní části zastavěného území proluka při místní komunikaci







Společný úvod

11

K.ú. Horní Kamenice









0,1084 Bi / bydlení, individuální (městská)

Z 163 Ve východní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při silnici I/13

0,5307 Bi / bydlení, individuální městské

Z 164 Ve východní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při silnici I/13


Z 165 Vrch Malý ptáček s přilehlými plochami, plocha vymezená od severu železniční tratí


Z 166 Ve východní části katastrálního území při silnici I/13 3,7822 Vs / plochy výroby a skladování

Z 167 Ve východní části katastrálního území při silnici I/13 13,3626 Vs / plochy výroby a skladování

Z 168 Zámecký vrch s přilehlými plochami 33,9502 Os / občanské vybavení, sport

Z 169 V jižní části katastrálního území ve vazbě na obslužnou komunikaci

0,7035 Ti / technická infrastruktura (odpady)

Z 170 V jižní části katastrálního území ve vazbě na obslužnou komunikaci

3,3252 Ti / technická infrastruktura (odpady)

K.ú. Kamenická Nová Víska


Z 37 Západní část katastrálního území při silnici I/13. 0,2627 Bi / bydlení, individuální (venkovské)

Z 71 Severní část katastrálního území při místní komunikaci 0,2594 Bi / bydlení, individuální (venkovské)

Z 140 Západní část katastrálního území při místní komunikaci 0,4445 Bi / bydlení individuální (venkovské)

Z 171 Severní část katastrálního území při místní komunikaci 0,2096 Ds / plochy silniční dopravy


Z 173 Severní část katastrálního území při místní komunikaci 12,7565 Os / občanské vybavení, sport

Z 174 Severní část katastrálního území při místní komunikaci 0,2572 Os / občanské vybavení, sport

Z 175 Západní část katastrálního území při silnici III/26312 0,0694 Pv / veřejné prostranství


Z 178 Západní část katastrálního území při místní komunikaci 0,7874 Bi / bydlení, individuální (venkovské)

Z 179 Západní část katastrálního území při místní komunikaci 1,0097 Bi / bydlení, individuální (venkovské)

Z 180 Východní část katastrálního území při místní komunikaci 0,2481 Bi / bydlení, individuální (venkovské)




Z 184 Východní část katastrálního území při místní komunikaci 3,2995 Ov / občanské vybavení


12

K.ú. Kamenická Nová Víska


Z 185 Západní část katastrálního území při místní komunikaci a železniční stanici


K.ú. Kerhartice


Z 24 Ve východní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu směrem k silnici II/263


Z 44 V jižní části katastrálního území při silnici II/263 a III/2639 0,0928 Ov / občanské vybavení

Z 186 V severní části zastavěného území proluka při silnici III/2639 0,1866 Bi / bydlení, individuální (venkovské)


Z 188 V severní části zastavěného území, ve vazbě na stávající zástavbu při silnici III/2639










Z 194 V severní části zastavěného území, ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci
















Z 202 V severní části zastavěného území, ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci u bývalého zemědělského areálu











Společný úvod

13

K.ú. Kerhartice


Z 207 V jižní části zastavěného území, ve vazbě na stávající zástavbu při silnici III/2639








Z 211 V jižní části zastavěného území, ve vazbě na stávající zástavbu při místní komunikaci








Z 215 V jižní části katastrálního území při silnici III/2639 ve směru na Nový Oldřichov


Z 216 V jižní části katastrálního území při silnici III/2639 ve směru na Nový Oldřichov


Z 217 Huníkov, v jižní části zastavěného území při místní komunikaci


Z 218 Huníkov, v jižní části zastavěného území při místní komunikaci


Z 219 Severně od FVE, při silnici II/263 0,8694 So / smíšené obytné (venkovské)

K.ú. Líska


Z 70 Ve východní části katastrálního území při místní komunikaci 0,0790 Bi / bydlení, individuální (venkovské)





Z 222 V severní části zastavěného území na okraji zástavby při místní komunikaci

















14

K.ú. Líska










Z 234 V severní části zastavěného území při místní komunikaci rozšíření stávající plochy








Z 238 V jižní části zastavěného území proluka při silnici II/263 0,1570 So / smíšené obytné (venkovské)

Z 239 V jižní části zastavěného území při silnici II/263 0,1188 Ds / plochy silniční dopravy





Z 242 V jižní části zastavěného území ve vazbě na stávající zástavbu při silnici II/263






V návrhuÚP jsou vymezeny tyto plochy přestavby:

Označení Katastrální území Popis Výměra v ha

Využití

P 1

Česká Kamenice V centrální části zastavěného území obce při ulici Štítného, západně od zámku, areál bývalého pivovaru,

0,4922 Sv / smíšená výrobní

P 2 Česká Kamenice V centrální části zastavěného území obce u okružní křižovatky, nám.28 října

0,0350 So / smíšená obytná (městská)

P 3 Dolní Kamenice Západně od centra při ulici Za pilou, bývalý areál výroby a skladování


P 4 Dolní Kamenice Západně od centra při ulici Za pilou, bývalá textilní továrna


P 5 Dolní Kamenice Západně od centra při ulici Za pilou a Tyršově, bývalá textilní továrna


P 6 Kerhartice V severozápadní části zastavěného území obce, bývalý zemědělský areál


P 7 Kerhartice Při silnici II/263 naproti areálu fotovoltaické elektrárny, bývalý objekt zemědělské výroby

0,6425 Sv / smíšená výrobní

P 8 Horní Kamenice Křižovatka silnic I/13 a II/263 ve východní části řešeného území

0,2274 Pv / plochy veřejných prostranství

P 9 Česká Kamenice V centrální části zastavěného území obce při ulici Štítného, západně od zámku, areál bývalého pivovaru,



Společný úvod

15

V návrhu ÚP jsou vymezeny následující plochy změn v krajině:

Označení Katastrální území Výměra v ha Využití

K1 ČeskáKamenice 0,6151 W / plochy vodní a vodohospodářské

K2 DolníKamenice 1,1762 Nk / plochy smíšené nezastavěného území / krajinná zeleň

K3 DolníKamenice 0,7323 Nk / plochy smíšené nezastavěného území / krajinná zeleň

K4 DolníKamenice 1,2267 Nk / plochy smíšené nezastavěného území / krajinná zeleň K5 ČeskáKamenice 0,8176 Nk / plochy smíšené nezastavěného území / krajinná zeleň K6 HorníKamenice 0,6174 Nk / plochy smíšené nezastavěného území / krajinná zeleň K7 HorníKamenice 0,4310 Nk / plochy smíšené nezastavěného území / krajinná zeleň K8 HorníKamenice 0,7026 Nk / plochy smíšené nezastavěného území / krajinná zeleň K9 Dolní Kamenice 0,6311 Nkvplochy smíšené nezastavěného území / krajinná zeleň

K10 Líska 0,0370 W / plochy vodní a vodohospodářské

3 POUŽITÉ PODKLADY

Územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace

1. ÚPN SÚ Česká Kamenice. KK Kadlec, 1998.

2. Zadání Územního plánu Česká Kamenice, 2011.

3. Územní plán Česká Kamenice – návrh, HaskoningDHV CR, 2014.

4. Územně analytické podklady ORP Děčín – aktualizace 2012. T-Mapy, spol. s r.o., 2012.

5. Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje Ateliér T-Plan s.r.o.,2011.

6. Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje na udržitelný rozvoj území. Ateliér

T-plan, s.r.o. a IntegraConsulting, 2011.

Právní předpisy

7. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění.

8. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,v platném znění.

9. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

10. Zákon č. 44/1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění.

11. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění.

12. Zákon č. 254/2001Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění.

13. Zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

14. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů, v platném

znění.

15. Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými

chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně

veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).

16. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (úplné znění).

17. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších

předpisů.

18. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci

azpůsobu evidence územně plánovací činnosti.

19. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Stanoviska a další agenda


16

20. Doplňující stanovisko k návrhu zadání územního plánu Česká Kamenice. Krajský úřad

Ústeckého kraje, dne 12. 10. 2010, č.j.2730/ZPZ/2010/SEA.

21. Stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, správa CHKO České středohoří

k zadání ÚP ze dne 15. 10. 2010, č.j.04994/CS/2010.

22. Stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, správa CHKO Labské pískovce

k zadání ÚP ze dne 15. 10. 2010 a 19.10.2010 (oprava), č.j.01504/LP/2010/AOPK.

23. Stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, správa CHKO Lužické hory

k zadání ÚP ze dne 20. 10. 2010, č.j. 1504/LH/2010.

24. Posouzení vlivu koncepce Územní plán Česká Kamenice na evropsky významné lokality a ptačí

oblasti podle §45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

Ekogroupczech, s.r.o., 2013.

Metodiky

25. Metodika posuzování vlivů koncepcí na ŽP. MŽP ČR, 2004.

26. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Metodický pokyn (pracovní

verze k ověření). ÚÚR Brno 2008.

Strategické a koncepční dokumenty

27. Politika územního rozvoje České republiky. ÚÚR Brno 2008.

28. Státní politika životního prostředí České republiky 2004 -2010. MŽP 2004.

29. Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky. 2010.

30. Strategie regionálního rozvoje České republiky. MMR 2006.

31. Strategie ochrany biologické rozmanitosti. MŽP 2005.

32. Zásady urbánní politiky. MMR 2010.

33. Plán hlavních povodí České republiky 2007 – 2012. MZe ČR 2007.

34. Státní energetická koncepce České republiky. MPO ČR, 2004.

35. Aktualizace Státní energetické koncepce. MPO ČR, 2010.

36. Dopravní politika ČR 2005 – 2013. MD ČR, 2005.

37. Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. MPO ČR, 1999.

38. Národní program snižování emisí České republiky. MŽP ČR, 2007.

39. Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020. SPF Group, 2012.

40. Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje. Ústecký kraj 2010.

41. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

Ústeckého kraje A.3 Popis vodovodů a kanalizací v obcích. Změna 2007

42. Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe. Povodí Ohře, státní podnik, 2009

43. Integrovaný krajský program snižování emisí Ústeckého kraje. DHV CR, 2010

44. Integrovaný krajský programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje. DHV CR, 2010

45. Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje. Aktualizace. DHV

CR, 2012

46. Programový dodatek k Integrovanému krajskému programu ke zlepšení kvality ovzduší

Ústeckého kraje. Aktualizace. DHV CR, 2012

47. Vyhodnocení krajinného rázu NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce – 2.část.Brychtová,

J. a Prokopová, M., 2007

48. Vyhodnocení krajinného rázu území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Brychtová, J. a

Prokopová, M., 2006

49. Hodnocení území CHKO České středohoří z hlediska krajinného rázu - §12 zák. č. 114/1992

Sb. Atelier V, 1999


Společný úvod

17

50. Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace ve vlastnictví Ústeckého kraje. Ekola

Group, spol. s r. o., 2008

Odborné analýzy a přehledy

51. Statistická Ročenka životního prostředí České republiky 2010. MŽP ČR, Cenia, ČSÚ 2011.

52. Zdravotnická ročenka České republiky.ÚZIS ČR 2011.

53. Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje 2011.

54. Národní číselník ukazatelů pro období 2007-2013, MMR ČR, 2006.

Internetové stránky:

55. http://www.kr-ustecky.cz/zivotni_prostredi.asp

56. http://www.kr-ustecky.cz/rozvoj.asp

57. http://www.kr-ustecky.cz/doprava.asp

58. http://www.mzp.cz/.

59. www.czso.cz.

60. www.mze.cz.

61. www.cenia.cz.

62. http://www.uzis.cz.

63. http://www.geologicke-mapy.cz/regiony/.

64. http://hlukovemapy.mzcr.cz/silnice.html.

65. http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz.

66. http://hlukovemapy.mzcr.cz/.

67. http://voda.gov.cz/portal/cz/.

68. http://rejskol.msmt.cz/.

69. http://geoportal1.uhul.cz.

70. http://ms.sowac-gis.cz

Další podklady:

71. Quit E.: klimatické oblasti klimatických oblastí.Studia geographica 16. Brno 1971.

72. Demek, J. a kolektiv: Zeměpisný lexikon ČSR.Academia, 1987. 584 s.

73. Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1995.

74. Atlas krajiny České republiky, MŽP ČR a VÚST, 2009

http://www.kr-ustecky.cz/zivotni_prostredi.asp

http://www.kr-ustecky.cz/rozvoj.asp

http://www.kr-ustecky.cz/doprava.asp

http://www.mzp.cz/

http://www.czso.cz/

http://www.mze.cz/

http://www.cenia.cz/

http://www.uzis.cz/

http://hlukovemapy.mzcr.cz/silnice.html

http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz

http://hlukovemapy.mzcr.cz/

http://voda.gov.cz/portal/cz/

http://rejskol.msmt.cz/

http://geoportal1.uhul.cz/

http://ms.sowac-gis.cz/


18

ČÁST A: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

4 VÝCHODISKA

4.1 Obsah vyhodnocení a jeho metody

Obsah SEAje rámcově stanoven Přílohou k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). Pro případ České Kamenice zhotovitel postupoval dle

znění platném, před 1. 1. 2013.

SEA dle uvedené přílohy stavebního zákona obsahuje tyto části:

1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací

dokumentace, vztah k jiným koncepcím.

2. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na

mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k

cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.

3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.

4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje

nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.

5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s

ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti.

6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního

rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných,

kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví

včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.

7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých

variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně

jejich omezení.

8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo

předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.

9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní

nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně

plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení.

10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací

dokumentace na životní prostředí.

11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska

minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.

12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

Obsah a procesní náležitosti SEA § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

prostředí a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon o posuzování vlivů“).


Část A: Vyhodnocení vlivů na životní prostředí

19

Konkrétní požadavky na vypracování a obsah částí A a B VVURÚ byly definovány v Doplňujícím stanovisku Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 12. 10. 2010, č.j. 2730/ZPZ/2010/SEA a ve

stanovisku Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, správa CHKO Labské pískovce ze dne

15. 10. 2010, č.j. 01504/LP/2010/AOPK. Obě stanoviska jsou v příloze tohoto dokumentu.

Krajský úřad ve stanovisku k obsahu vyhodnocení konstatuje:

1. Vyhodnocení je třeba zpracovat pro celý územní plán v rozsahu přílohy stavebního zákona.

Zpracovatel se zaměří na vlivy záměrů na poměry dotčené oblasti s ohledem na možnost celkového negativního ovlivnění složek životního prostředí:

plochy pro sport, tělovýchovu a rekreaci,

plochy pro průmysl, výrobu, těžbu, podnikatelské aktivity,

plochy pro industriální výrobu,

plochy pro výrobu a skladování,

plochy pro umístění fotovoltaických elektráren.

2. Vzhledem k jedno variantnímu řešení záměrů, které podléhají posouzení z hlediska vlivů na životní

prostředí, je nutné zdejšímu úřadu předložit dokumentaci Vyhodnocení vlivů na životní prostředí k návrhu územního plánu Česká Kamenice.

3. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě přílohy stavebního zákona osobou

k tomu oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., bude nedílnou součástí návrhu územně plánovací dokumentace.

4. Musí být podrobně popsány vlivy záměrů poměry dotčené oblasti s ohledem na možnost celkového

negativního ovlivnění složek životního prostředí a možné ovlivnění zdraví obyvatelstva.

5. Součástí vyhodnocení bude vypracování kapitoly závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska

dotčeného orgánu ke koncepci s uvedením výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní

prostředí s jednotlivou plochou a s územním plánem jako celkem souhlasit, souhlasit

s podmínkami včetně jejich upřesnění anebo nesouhlasit.

Správa CHKO České středohoří ve svém stanovisku konstatuje:

Významný vliv na Ptačí oblast Labské pískovce a Evropskou významnou lokalitu Horní Kamenice nelze dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. vyloučit. Zejména se jedná o plochy č. D8, D20a, D20b,

D20c, D20d, KNV1, KNV2, KNV5, KNV8b, KNV14 a KNV4, které mohou mít negativní vliv na předmět ochrany.

Při zpracování SEA byly využity podklady uvedené v kap. 3 v části SPOLEČNÝ ÚVOD.

4.2 Předmět vyhodnocení

PředmětemSEA je územně plánovací dokumentace Územní plán Česká Kamenice. ÚP pořizuje pro

město Česká Kamenice Magistrát města Děčín na základě usnesení ze 4. zasedání Zastupitelstva města Česká Kamenice ze dne 19. 5. 2011. Podrobný popis ÚP obsahuje kapitola 2 v části SPOLEČNÝ

ÚVOD.

SEA obsahuje vyhodnocení ÚP jako celku (kap. 9.1), v němž je provedenozhodnocení vlivu

urbanistické koncepce;

koncepce dopravní infrastruktury;

koncepce technické infrastruktury;

koncepce uspořádání krajiny.

V souladu s požadavky dotčeného orgánu posuzování, tedy KÚÚsteckého uvedenými v Doplňujícím

stanovisku k návrhu zadání územního plánu Česká Kamenice ze dne 12. 10. 2010, č.j. 2730/ZPZ/2010/SEA je v kap. 9.2) provedeno podrobné vyhodnocení vlivů ploch pro:

1. Sport, tělovýchovu a rekreaci(v ÚP plochy občanského vybavení – sport, Os)–Z20, Z23, Z36, Z68,

Z114, Z150, Z158, Z165, Z168, Z173, Z174, Z236.


20

2. Průmysl, výrobu, těžbu, podnikatelské aktivity, industriální výrobu,výrobu a skladování, mezi

něž náleží:

a) plochy smíšené výrobní (Sv) –P1, P7;

b) plochy výroby a skladování(Vs) -Z67, Z73, Z118, Z120, Z132, Z134, Z166, Z167, Z207 a P6;

c) plochy technické infrastruktury – odpady (Ti) – Z169 a Z170.

3. Plochy pro umístění fotovoltaických elektráren(v ÚPplochy výroby a skladování – fotovoltaika,

Ve)

- Z121

4.3 Proces SEA, včetně zajištění přístupu k informacím a účasti veřejnosti

Procedura pořízení a projednání ÚP je v působnosti Magistrátu města Děčín, který pořizuje ÚP pro

město Česká Kamenice a řídí se § 47 – 54 stavebního zákona. Projednání vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj a tedy i SEA je procesně spojeno s projednáváním ÚP. Součástí procesu jsou

obligatorní společné jednání s dotčenými orgány dle § 50 odst. 2 stavebního zákona a veřejné projednání dle § 52 stavebního zákona. Specifikou vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEAje, že

k němu vydává Krajský úřad Ústeckého kraje stanovisko dle § 10g a § 22 písm. e)zákona o posuzování

vlivů, v němž zohlední i připomínky z projednávání.

Pořizovatel zveřejnil dokumentaci ÚPvčetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území na

internetových stránkách Magistrátu města Děčín http://projekty.mmdecin.cz/a umožnil tak veřejný přístup k těmto dokumentům.

4.4 Metodika hodnocení a její omezení

Vyhodnocení vlivu ÚP je provedeno v rozsahu uvedeném v kap. 2.3.

Pro veškeré použité metody je důležitým omezenímmíra nejistoty v určení vlivů na životní

prostředí. Vychází z charakteru územně plánovacích dokumentací a jejich právního významu. ÚP vytváří právní podmínky pro výstavbu a realizaci činností spojených se stavbami (bydlení, výroba,

sport, rekreace, doprava apod.), které mohou ovlivnit stav životního prostředí. Tyto stavby a činnosti budou teprve následně povoleny v řízeních podle stavebního zákona na základě podrobných

dokumentací.

Pravděpodobnost vlivu i míru ovlivnění lze tedy pouze odhadnout na základě aproximace k již exitujícím stavbám a činnostem s nimispojeným.

Hodnocení vlivů ÚP je provedeno ve čtyřech krocích:

1. Indikace charakteristik, problémů a jevů životního prostředí, které mohou být ÚP významně

ovlivněny (kap.7 a 8).

2. Vyhodnocení vlivu koncepčního pojetí ÚP formou slovního zhodnocení vztahu dílčích koncepcí k jevům a problémům životního prostředí (kap. 9.2).

3. Charakteristika vlivů jednotlivých ploch změn v území (kap. 10.2) v rozsahu stanoviska KÚ Ústeckého kraje na vybrané charakteristiky, jevy a problémy ŽP.

4. Zhodnocení vlivu ÚP jako celku na vybrané charakteristiky, jevy a problémy ŽP.

Při vyhodnocení vlivů byla vzata v úvahu klasifikaci vlivů dle Směrnice 2001/42/EC, která kategorizuje

environmentální vlivy podle jejich pravděpodobného charakteru a rozsahu působení:

a) pozitivní nebo negativní působení na životní prostředí a udržitelný rozvoj,

b) přímý nebo nepřímý (sekundární) charakter,

c) trvání, pravděpodobnost, nevratnost,

d) kumulativní charakter a synergické spolupůsobení jiných vlivů,

e) oblasti předpokládaného vlivu (lidské zdraví, příroda, složky životního prostředí, územní

rozsah).

http://projekty.mmdecin.cz/



21

V rámci vyhodnocení byly zohledněny vlivy přímé1 i nepřímé2, sekundární, kumulativní, synergické, krátkodobé, dočasné, dlouhodobé a permanentní vlivy.

Při vyhodnocení vlivů bral zhotovitel v úvahu také princip předběžné opatrnosti

(precautionaryprinciple) a tam, kde by dle jeho názoru mohlo dojít k nepříznivým přímým či nepřímým vlivům, byla v souladu s tímto principem formulována doporučení, jak těmto nepříznivým vlivům

předejít.

Podrobnosti k metodám hodnocení jsou uvedeny v příslušných kapitolách.

5 STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

5.1 Cíle a zásady územního plánu

Hlavním cílem deklarovaným v návrhu ÚP je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj řešeného území, a to zejména dostatečnou nabídku ploch pro novou obytnou výstavbu, pro podporu podnikatelských

aktivit s rozvojem výroby a služeb, a také pro rozvoj a zkvalitnění občanské vybavenosti. Přitom je

uplatňována zásada ochrany architektonických, urbanistických a přírodních hodnot řešeného území.

Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj města a obcí, stávající

strukturu osídlení doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a rozvíjí ji do nových ploch. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu, na nalezení ploch pro rozvoj

výroby, občanské vybavenosti včetně sportovních zařízení a na odstranění dopravních závad. Součástí

návrhu je upřesnění a vymezení místního systému ekologické stability.

Návrh koncepce rozvoje řešeného území vychází z následujících zásad:

jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní hodnoty území;

je vymezen dostatečný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu;

v zájmu ochrany zemědělské půdy je přednostně uvažováno se zástavbou proluk;

jsou navrženy plochy pro rozvoj občanské vybavenosti, výroby a výrobních služeb;

je navrženo odstranění nedostatků ve vybavení území technickou infrastrukturou;

jsou respektovány vazby na nejbližší centrum osídlení základního významu.

Podrobný popis dokumentace ÚP obsahuje kapitola 2 v části SPOLEČNÝ ÚVOD.

5.2 Vztah ÚP k jiným koncepcím

Územní plán Česká Kamenice je v souladu se Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje. Česká

Kamenice leží na rozvojové ose nadmístního významu NOS2, pás Ústí nad Labem-Děčín-Česká Kamenice (Velká Bukovina)-Liberec-Jičín-Hradec Králové/Pardubice, která sleduje koridor silnice I/13.

V Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje je počítáno s koridorem cyklostezky „Jetřichovská trasa“ (trasa č.21), úsek hranice ČR/SRN-Hřensko-Česká Kamenice-Jedlová-hranice ÚK. Šířka tohoto

koridoru je 20m. Z nadřazené dokumentace je přebírán a akceptován územní systém ekologické stability, nadregionální a regionální biocentra, a regionální biokoridory.

1 Za vlivy přímé jsou považovány vlivy, které mohou nastat v důsledku uplatnění návrhu pro přímou činnost, tedy pro výstavbu.

2 Za vlivy nepřímé jsou považovány vlivy, kde se předpokládá příčinný (kauzální) řetězec, zejména činností uplatnění podmínek

pro územní plánování a rozhodovací procesy.


22

6 ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚPK CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

6.1 Východisko

ÚP není principálně dokumentem zaměřeným na naplňování cílů ochrany životního prostředí přijatým ve strategických, koncepčních a programových dokumentech na státní, krajské a místní úrovni. Cílem

ÚP je vytvořit podmínky pro rozvoj města, pro využití pozemků a pro umisťování staveb a činností. Při

tom však musí zohlednit požadavky na udržitelný rozvoj území a přispět k řešení problémů ve vyváženosti podmínek udržitelného rozvoje stanovených v ÚAP pro ORP Děčín.

V následujícím textu a tabulkáchjsou uvedeny vybrané celostátní, krajské a městské dokumenty obsahující cíle ochrany životního prostředí. Kcílům je uveden komentář, zda je ÚP ve vztahu k těmto

cílům a jakým způsobem.

Pro hodnocení relevantnosti vztahu ÚPa cílů definovaných v dále uvedených dokumentech bylo

určující:

zda cíl a dílčí nástroje, jimiž má být naplněn (opatření, projekty ap.) mají vztah k územnímu

plánování;

zdacíl a dílčí nástroje k jeho naplnění mají vztah k území města Česká Kamenice.

6.2 Zhodnocení vztahu ÚP k cílům ochrany životního prostředí

6.2.1 Státní politika životního prostředí České republiky pro období 2004 – 2010

Proklamovaná platnost tohoto dokumentu sice již skončila, nebyl však dosud nahrazen. Většina prioritních cílů uvedených v Politice je stále aktuální.

Politika obsahuje 16 prioritních cílů ve čtyřech prioritních oblastech:

1. Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti.

2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady.

3. Životní prostředí a kvalita života.

4. Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší.

Cíle jsou rozpracovány do dílčích cílů a opatření.

Ve vztahu k územnímu plánování a k ÚPje tento dokument velmi obecný, naplňování jeho cílů je navrženo zejména pomocí politik, strategii, legislativy a celostátních programů.

Tabulka A.1 – VztahÚP k prioritním cílům Státní politiky životního prostředí ČR

Prioritní cíl3 Vztah ÚP

1.1 Zastavení poklesu biodiverzity.

Územnímu plánování je relevantní pouze opatření týkající se stanovení limit v oblasti ochrany přírody a krajiny.

ÚP respektuje limity v oblasti ochrany přírody a krajiny. K případným střetům s lokalitami v zájmu ochrany přírody a krajiny jsou stanovena eliminační opatření.

1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů.

Cíl není relevantní řešenému území.

2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody).

Územnímu plánování jsou relevantní pouze opatření zaměřená na územní ochranu vodních zdrojů.

ÚPrespektuje OP vodních zdrojů a CHOPAV Severočeská křída.

3 Cíle jsou uvedeny v přesném znění



23

Tabulka A.1 – VztahÚP k prioritním cílům Státní politiky životního prostředí ČR

Prioritní cíl3 Vztah ÚP

2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů. ÚP má vztah pouze k dílčímu cíli 2.2.4. Ochrana půdy. ÚP není v zásadě v rozporu s tímto dílčím cílem. Nově navrhované zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn v krajině znamenajípotenciální zásah do ZPF v rozsahu 137,5 ha, konkrétní rozsah záboru bude upřesněn v rámci PD. Ne celá uvedená výměra zásahu znamená trvalou likvidaci půdy.

2.3 Využívání obnovitelných zdrojů. ÚP nemá k cíli vztah.

2.4 Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů.

Cíl není relevantní územnímu plánování.

2.5 Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady. Cíl není relevantní územnímu plánování.

3.1 Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty.

ÚPmá vtah pouze k opatření zaměřenému na omezování lokáních topenišť na tuhá paliva.ÚP přispívá k naplnění opatření tím, ževytváří podmínky pro zásobování nových ploch plynem.

3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem. Cíl není relevantní územnímu plánování.

3.4. Environmentálně příznivé využívání krajiny Změna není v rozporu s tímto cílem. Nově vymezené zastavitelné plochy sice znamenají zásah do volné krajiny, jde však pouze o zásahy dílčí navazující na zastavěné území.

3.5 Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik ÚP nemá k cíli vztah.

3.6. Ochrana životního prostředí před negativními účinkyživelních událostí a následky krizových situací

ÚP nemá k cíli vztah.

4.1 Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) ÚP naplňuje tento cíl vymezením plochy pro FVE, která je však problematickým návrhem z hlediska krajiny.

4.2 Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší ÚPnemá k tomuto cíli vztah.

4.3 Ochrana ozonové vrstvy Země Cíl není relevantní územnímu plánování.

6.2.2 Strategie udržitelného rozvoje České republiky

Strategie udržitelného rozvoje ČR byla přijata vládou ČR v roce 2004. V roce 2007 byla aktualizována,

aktualizace však nebyla vládou dosud přijata.

Strategie obsahuje strategické cíle pro ekonomický, sociální a environmentální pilíř udržitelného rozvoje. rozpracované do dílčích cílů. Venvironmentálním pilíři jsou definovány tři strategické cíle.

Stejně jako předchozí dokument je i Strategie udržitelného rozvoje k územnímu plánování relevantní částečně. Její dílčí cíle jsou směřovány převážně k realizaci konkrétních aktivit v oblastech ovlivňujících

stav životního prostředí a udržitelný rozvoj.

Tabulka A.2 – VztahÚP ke strategickým cílům Strategie udržitelného rozvoje ČR

Strategický cíl Vztah ÚP

Zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí (včetně fungování jejich základních vazeb), dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody. Zároveň v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR (neobnovitelné zdroje, biologickou a krajinnou rozmanitost).

Územnímu plánování jsou relevantní dílčí cíle týkající se péče o urbanizovaná území (regulace nepřiměřeného rozvoje sídel, rozvoj městské zeleně a klidových zón) a biodiverzitu (rozvoj krajinné infrastruktury, posilování retenční schopnosti).

ÚP přispívá k naplnění cíle tím, že navrhuje nové využití ploch brownfields.

Přínosem k naplnění cíle je rovněž upřesnění a stabilizace ÚSES a vymezení nových ploch zeleně s funkcí ochrany před přívalovými vodami.

Minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a postupně dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu negativních dopadů na životní prostředí (decoupling).

Územnímu plánování je relevantní dílčí cíl požadující přednostní využití ploch brownfields a vymezování ÚSES.

ÚPpřispívá k naplnění cíle tím, že navrhuje nové využití ploch brownfields.

ÚPdoplňuje nové skladebné části ÚSES a upřesňuje a stabilizuje vymezení celého systému.


24

Tabulka A.2 – VztahÚP ke strategickým cílům Strategie udržitelného rozvoje ČR

Strategický cíl Vztah ÚP

Přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a globálních environmentálních problémů (zejména ohrožení změn klimatu a ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity).

Územnímu plánování je relevantní pouze dílčí cíl týkající se zastavení plošné redukce ekosystémů a stanovišť rostlin a živočichů.

ÚP není s tímto cílem v rozporu. Návrh zastavitelných ploch neznamená zásah do cenných ekosystémů.

6.2.3 Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky

Státní program ochrany přírody a krajiny z roku 1998 byl aktualizován v roce 2009. Program definuje

18 cílů týkajících se stavu a vývoje přírody a krajiny v ČR. Cíle jsou rozpracovány do konkrétních opatření. Cíle jsou definovány v těchto oblastech a podoblastech:

I. Krajina

II. Hlavní ekosystémy

Lesní ekosystémy

Vodní a mokřadní ekosystémy

Horské ekosystémy

Agroekosystémy, půda

Travinné ekosystémy

Urbánní ekosystémy

III. Chráněná území

IV. Druhy

Cíle v oblasti týkající se nástrojů ochrany přírody a krajiny nebyly analyzovány, nemají vztah k územnímu plánování.

Tabulka A.3 – VztahÚP k cílům Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR

Cíl Vztah ÚP

I.1 Udržet a zvyšovat ekologickou stabilitu krajiny – s mozaikou vzájemně propojených biologicky funkčních prvků a částí, schopných odolávat vnějším negativním vlivům včetně změn klimatu.

Přínosem k naplnění cíle je upřesnění a stabilizace ÚSES a vymezení nových ploch zeleně s funkcí ochrany před přívalovými vodami.

I.2 Udržet a zvyšovat přírodní a estetické hodnoty krajiny. ÚPnení s tímto cílem v zásadě v rozporu, i když využití některých rozsáhlých zastavitelných ploch (plochy sportu, plochy výroby a plocha pro FVE) je z hlediska ochrany krajinného rázu problematické.

I.3 Zajistit udržitelné využívání krajiny jako celku především omezením zástavby krajiny, zachováním její prostupnosti a omezením další fragmentace s přednostním využitím ploch v sídelních útvarech, případně ve vazbě na ně.

Změna přispívá k naplnění cíle tím, že vymezuje nové zastavitelné plochy převážně ve vazbě na zastavěná území a navrhuje využití územních rezerv uvnitř zastavěného území.

I.4 Zajistit odpovídající péči o optimalizovanou soustavu ZCHÚ a vymezený ÚSES jako o nezastupitelný základ přírodní infrastruktury krajiny, zajišťující zachování biologické rozmanitosti a fungování přírodních, pro život lidí nezbytných procesů.


II.A. 1 Zvýšit druhovou rozmanitost lesních porostů směrem k přirozené druhové skladbě, zvýšit strukturální rozrůzněnost lesa a podíl přirozené obnovy druhově a geneticky vhodných porostů a posílit mimoprodukční funkce lesních ekosystémů.


II.B.1Obnovit přirozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a přizpůsobovat se očekávaným klimatickým změnám.

ÚP nemá k tomuto cíli vztah.



25

Tabulka A.3 – VztahÚP k cílům Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR

Cíl Vztah ÚP

II.B.2 Zajistit udržitelné využívání vodního bohatství jako celku ve vazbě na dosažení dobrého ekologického stavu vod podle Směrnice 60/2000/ES.


II.B.3 Zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů obnovením volné prostupnosti vodního prostředí a omezením jeho další fragmentace.

ÚP nemá k tomuto cíli vztah.

II.D.1 Zabezpečení ochrany půdy jako nezastupitelného a neobnovitelného přírodního zdroje, s uplatněním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na ostatní složky životního prostředí, omezení negativního trendu snižování rozlohy kvalitní zemědělské půdy, snížení negativního působení ohrožujících činitelů na půdu, které ohrožují poskytování ekosystémových služeb půdními ekosystémy (produkční a ekologické funkce půdy).

Nově navrhované zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn v krajině znamenají potenciální zásah do ZPF v rozsahu 137,5 ha, konkrétní rozsah záboru bude upřesněn při zpracování PD. Ne celá uvedená výměra zásahu do ZPF znamená trvalou likvidaci půdy.

II.D.2 Trvalé zvýšení různorodosti zemědělsky obhospodařovaných ploch a přilehlých pozemků, které jsou součástí zemědělsky využívané krajiny.


II.E.1 Zachovat, případně obnovit druhově a morfologicky pestré travní porosty jako nedílnou součást zemědělského hospodaření v krajině.


II.E.3 Zajištění vyšší kvality života v sídlech zapojením přírodních nebo přírodě blízkých prvků do struktury sídel.

ÚPje s tímto cílem v souladu. Respektuje krajinné prvky přírodního charakteru jako součást sídelní struktury jednotlivých sídel přírodní.

III.1 Optimalizovat soustavu ZCHÚ z hlediska reprezentativního podchycení nejcennějších částí přírody a krajiny, vymezení a nastavení režimu ochrany.


III.2 Zlepšit péči o chráněná území. Cíl není relevantní územnímu plánování.

III.3 Integrovat ZCHÚ do života regionů s důrazem na trvale udržitelné využívání, zejména v oblasti cestovního ruchu, a zlepšení životních podmínek místních obyvatel.


IV.1 Udržení dostatečně početných a tím i geneticky kvalitních populací původních planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, schopných dlouhodobé samostatné existence. Minimalizace rizik zavádění nových invazních nepůvodních druhů v ČR, omezení dalšího rozšiřování již přítomných invazních nepůvodních druhů a jejich regulace a odstraňování v přírodně hodnotných územích, a to i s ohledem na probíhající a očekávané změny podnebí.


6.2.4 Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky

Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR byla přijata vládou ČR v roce 2005. Je implementačním dokumentem Úmluvy o biologické rozmanitosti (Rio de Janeiro, 1992), která je celosvětově hodnocena

jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti na všech třech úrovních (genová, druhová a ekosystémová).

Strategie obsahuje velké množství oblastí a k nim definuje různě podrobné cíle. Pro územní plánování

jsou vymezeny cíle v části B) Biodiverzita v sektorových a složkových politikách, kap. VI Regionální rozvoj a územní plánování.

Tabulka A.4 – VztahÚP k cílům Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR

Cíl Vztah ÚP

Podporovat zpracování strategických rozvojových dokumentací na všech úrovních.


Posílit nástroje na podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí, používat takové nástroje, které mají příznivý vliv na životní prostředí.


Podporovat šetrné formy cestovního ruchu. Cíl není relevantní územnímu plánování.


26

Tabulka A.4 – VztahÚP k cílům Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR

Cíl Vztah ÚP

Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky, jakou jsou např. osamělé stromy, zelené pásy podél silnic a cest, mokřady a drobné vodní nádrže a toky.

ÚP není s tímto cílem v zásadě v rozporu, i když využití některých rozsáhlých zastavitelných ploch (plochy sportu, plochy výroby a plocha pro FVE) je z hlediska ochrany krajinného rázu problematické.

Posílit nástroje podporující opětovné využití starých průmyslových zón (brownfields).

ÚP přispívá k naplnění tohoto cíle tím, že navrhuje nové využití ploch brownfields.

Chránit krajinné prvky přírodního charakteru v zastavěných územích.

ÚP je s tímto cílem v souladu. Respektuje krajinné prvky přírodního charakteru jako součást sídelní struktury jednotlivých sídel přírodní.

Urychlit realizaci komplexních pozemkových úprav. Cíl není relevantní územnímu plánování.

Realizovat chybějící skladebné části ÚSES. Cíl není relevantní územnímu plánování.

Omezovat fragmentaci krajiny způsobenou migračními bariérami.


Zapojit do územního plánování nové způsoby hodnocení únosnosti a zranitelnosti krajiny a ochranu hodnot krajinného rázu.


V plném rozsahu realizovat závazky, vyplývající pro ČR z Evropské úmluvy o krajině


6.2.5 Strategie regionálního rozvoje České republiky

Dokument, přijatý vládou ČR v roce 2013,je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního

rozvoje. Strategie je nástrojem realizace regionální politiky a koordinace působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. Strategie definuje globální cíl:

zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a

životního prostředí,

přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro

posílení konkurenceschopnosti jednotlivých územně správních celků (územních jednotek).

Globální cíl je rozveden ve čtyřech základních cílech (hierarchicky rovnocenných) regionální politiky

korespondujících s prioritními oblastmi SRR. Pro účely SEA je relevantní tzv. preventivní cíl „Posílit environmentální udržitelnost“. Cíl je velmi obecný, pro posouzení vztahu UP k tomuto cíli je třeba

sledovat jeho rozpracování do priorit a opatření.

P.6 Ochrana a udržitelné využívání zdrojů v regionech

6.1 Odstraňování starých ekologických zátěží, revitalizace brownfields a území po bývalé těžbě

nerostných surovin.

6.2 Snížení produkce komunálních odpadů a zvýšení jejich materiálového využití

6.4 Omezování negativních vlivů dopravy (hluk, prach atd.) na obyvatelstvo a na krajinu

6.3 Využívání obnovitelných zdrojů energie a podpora úspor energie ve vazbě na místní

podmínky

6.5 Udržitelné užívání vodních zdrojů

P.7 Ochrana přírody a krajiny, kvalitní a bezpečné prostředí pro život

7.1 Zlepšení kvality prostředí v sídlech, ochrana a rozvoj krajinných hodnot

7.2 Posílení preventivních opatření proti vzniku živelních pohrom

7.3 Obnova území po vzniku živelních pohrom

ÚP přispívá k naplnění tohoto cíle zejména:

- návrhem využití ploch brownfields

- vymezením plochy pro FVE

- ochranou vodních zdrojů



27

Proti naplnění cíle působí mírně vymezení zastavitelných ploch na významných krajinných dominantách – Zámecký vrch a Ptáček.

6.2.6 Plán hlavních povodí České republiky

Plán hlavních povodí České republiky byl zpracován jako dokument státní politiky v oblasti vod v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se

stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Přijat byl vládou ČR v roce 2007.

Podrobně je pak rozpracovávánjednotlivými plány oblastí hlavních povodí pro šestileté období, pro řešené území je relevantní Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe, který bylv Ústeckém kraji

přijat v prosinci 2009.

Plán hlavních povodí definuje hlavní cíl, specifické a rámcové cíle a opatření v oblastech:

1. Ochrany vod jako složky životního prostředí.

2. Ochrany před povodněmi a před dalšími škodlivými účinky vod.

3. Vodohospodářských služeb.

V dokumentu je stanoveno velké množství cílů, z nichž většina není relevantních územnímu plánování. V následující tabulce je uveden pouze výběr cílů.

Tabulka A.5 – VztahÚP k vybraným rámcovým cílům Plánu hlavních povodí ČR

Rámcový cíl Vztah ÚP

Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů povrchových vod (s výjimkou umělých a silně ovlivněných vodních útvarů) a dosažení jejich dobrého stavu.

ÚP přispívá k naplnění cíle, neboť nevymezuje žádné plochy nebo činnosti, které by mohly poškodit útvary povrchových vod.

Zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod a zamezení zhoršení stavu všech vodních útvarů těchto vod.

ÚPpřispívá k naplnění cíle, neboť nevymezuje žádné plochy, v nichž by mohly být umístěny technologie rizikové z hlediska ochrany podzemních vod. Pro všechny nové zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou stanoveny podmínky pro odvádění a čištění odpadních vod.

Zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů podzemních vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním a dosáhnout dobrého stavu těchto vod.

ÚPnení s tímto cílem v rozporu.

Dosažení požadavků na jakost vod odebíraných z vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou.


Zprůchodnění příčných migračních překážek na vodníchtocích a obnova úkrytových a rozmnožovacích biotopů.


Zajištění ochrany vodních poměrů v krajině a zlepšováníretenční schopnosti krajiny.

ÚP není v rozporu s tímto cílem. Jeho naplnění bude zajištěno v následných řízeních o umisťování nebo povolování staveb v nových zastavitelných plochách. Je žádoucí uplatnit vsakování dešťových vod ze střech do terénu.

Omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika.

ÚP není s tímto cílem v rozporu. Nově vymezené zastavitelné plochy zasahují do záplavových území jen okrajově. Jediná plocha, které je v záplavovém území ve větším rozsahu, je plocha opětovného využití brownfields. Aktivní zónu zasahují koridory pro dopravní stavby.

Zabezpečení odtoku velkých vod a ochrana staveb a objektů v těchto plochách budou zajištěny v následné dokumentaci (územní studie, projektová dokumentace).

Zvyšovat počet obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu v souladu s cíli Protokolu o vodě a zdraví a zajistit přístup k pitné vodě pro všechny, zejména podporovat, aby se na vodovod pro veřejnou potřebu mohli připojit i obyvatelé v okrajových místech měst a obcí a obyvatelé malých obcí.

ÚP přispívá k naplnění tohoto cíle tím, že stanovuje podmínky pro napojení všech nových zastavitelných ploch a ploch přestavbyna veřejný vodovod.

Zvyšovat počet obyvatel připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu.

ÚP přispívá k naplnění cíle tím, že pro všechny nové zastavitelné plochy a plochy přestavby stanovuje podmínky pro odvádění a čištění odpadních vod prostřednictvím veřejné kanalizace a městských ČOV.


28

6.2.7 Program rozvoje Ústeckého kraje 2014 – 2020

Program rozvoje kraje byl přijat v roce 2007 a aktualizován v roce 2010. V roce 2012 byla

zpracovánaaktualizace pro léta 2014 - 2020.

Program obsahuje pět globálníchcílůrozvoje Ústeckého krajea specifické cíle pro každý globální cíl.

Stabilizovat výkonnost regionální ekonomiky a zastavit zaostávání konkurenceschopnosti

kraje vůči ostatním částem Česka

Zvýšit konkurenceschopnost a inovační potenciál kraje

Zvýšit úroveň a aplikovatelnost výsledků výzkumu a vývoje a zvýšit počet podniků provozujících činnost v oblasti výzkumu a vývoje

Zvýšit akceschopnost trhu práce a subjektů, které na něm působí, a tím přispět ke zvýšení

zaměstnanosti a zaměstnatelnosti

Využít potenciálu cestovního ruchu v ekonomickém rozvoji kraje

Zkvalitněním poskytovaných veřejných služeb vytvořit podmínky pro kvalitní život všech skupin obyvatel

Omezit nebo odstranit problém sociálně slabých obyvatel a lidí žijících v sociálně vyloučených

lokalitách přístupem založeným na tvorbě pracovních příležitostí, vzdělávání a dostupném systému sociálních služeb

Posílit význam a dopad vzdělávání na rozvoj sociálního kapitálu kraje

Vytvořit dostupný a kvalitní systém sociálních a zdravotnických služeb odpovídající potřebám obyvatel

kraje

Zkvalitnit nabídku kulturních, sportovních a volnočasových aktivit pro různé skupiny obyvatel a

zachovat a adekvátně využít architektonicky, historicky, kulturně i technicky cenné objekty a areály

Zvýšit kvalitu a efektivitu veřejné správy

Vybudovat kvalitní, dostatečně kapacitní a dlouhodobě udržitelnou infrastrukturu a

zlepšit životní prostředí v kraji

Dobudovat hlavní páteřní trasy silniční, železniční, vodní a cyklistické dopravy

Zlepšit technický stav, bezpečnost a zajistit optimální využití silniční, železniční a cyklistické

infrastruktury v periferních částech Ústeckého kraje

Zvýšením diverzity energetických zdrojů a zlepšením technického stavu rozvodné sítě posílit stabilitu v

zásobování energiemi

Odstranit významná ekologická rizika v krajině, zvýšit kvalitu vody ve vodních tocích, obnovit

vodohospodářské systémy v krajině a zajistit udržitelné využití lesů

Systematicky a koncepčně rekultivovat krajinu poškozenou těžbou a lokality typu brownfields

Zatraktivnit města z pohledu obyvatel, návštěvníků a investorů a zlepšit fyzické a sociální

prostředí deprivovaných částí měst

Zlepšit technický stav a zvýšit využitelnost veřejných prostranství a objektů veřejné občanské

vybavenosti

Zredukovat počet a rozsah brownfieldů, nalézt pro tyto plochy smysluplné využití a postupně realizovat

jejich revitalizaci

Zamezit propadu fyzického stavu a sociálního statusu rezidenčních lokalit

Snížit negativní dopady automobilové dopravy na prostředí měst

Stabilizovat znevýhodněné části kraje z hlediska jejich vybavenosti, ekonomického a sociálního rozvoje a využití krajiny



29

Zlepšit podmínky pro rozvoj místních podnikatelů, rozšířit nabídku pracovních příležitostí a posílit nabídku pro bydlení ve venkovských obcích

Zajistit odpovídající a udržitelnou nabídku služeb a veřejné vybavenosti

Zajistit odpovídající roli zemědělství v ekonomice venkovských obcí a při péči o krajinu

Jak je patrné z přechozího přehledu globálních a specifických cílů, oblast životního prostředí se přímo

objevuje ve více cílech. Specifické cíle týkající se environmentální oblasti jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka A.6 – VztahÚP k relevantním cílůmProgramu rozvoje Ústeckého kraje

Cíl Vztah ÚP

Odstranit významná ekologická rizika v krajině, zvýšit kvalitu vody ve vodních tocích, obnovit vodohospodářské systémy v krajině a zajistit udržitelné využití lesů

ÚP přispívá k naplnění cíle vymezením ploch pro realizaci vodních ploch (vč. rezervy) a stabilizací a rozvojem ploch krajinné zeleně.

Systematicky a koncepčně rekultivovat krajinu poškozenou těžbou a lokality typu brownfields

Cíl není relevantní pro území města

Zredukovat počet a rozsah brownfieldů, nalézt pro tyto plochy smysluplné využití a postupně realizovat jejich revitalizaci

ÚP přispívá k naplnění cíle vymezením nového využití pro plochy brownfields

Snížit negativní dopady automobilové dopravy na prostředí měst

ÚP nemá k cíli vztah

Zajistit odpovídající roli zemědělství v ekonomice venkovských obcí a při péči o krajinu

ÚP vytváří podmínky pro další rozvoj zemědělství a obnovu krajiny

6.2.8 Aktualizace strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje

Aktualizovaná strategie byla přijata Zastupitelstvem Ústeckého kraje v červnu 2010. Na základě obsáhlé vize udržitelného rozvoje kraje definuje priority a cíle udržitelného rozvoje řazené do

následujících čtyř prioritních os:

Prioritní osa I: Efektivní ekonomika a zaměstnanost

Prioritní osa II: Vyvážené využívání území

Prioritní osa III: Zdravá a soudržná společnost

Prioritní osa IV: Kvalitní životní prostředí

Cíle týkající se environmentálního pilíře udržitelného jsou definovány v prioritních osách II a IV.

Tabulka A.7 – VztahÚP k cílům Koncepce ochrany přírody a krajiny Ústeckého kraje

Cíl Vztah ÚP

Zlepšit stav měst a obcí. ÚP naplňuje tento cíl, zlepšení stavu města je principem jeho vzniku. K naplnění cíle přispívá zejména návrh využití brownfields, vymezení ploch parkovišť, vymezení ploch zeleně ap.

Zlepšit ekologické funkce krajiny a posílit její ochranu (zejména ZPF) před zástavbou.

Tento cíl je naplněn zčásti vymezením systému ekologické stability a ploch krajinné zeleně s protierozní funkcí.

Z hlediska záboru ZPF je návrh ÚP mírně problematický. Nově navrhované zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn v krajině znamenají potenciální zásah do ZPF v rozsahu 137,5 ha, konkrétní rozsah záboru bude upřesněn v rámci PD. Ne celá uvedená výměra zásahu znamená trvalou likvidaci půdy.

Vytváření podmínek pro zlepšení zdraví a životního stylu obyvatel Ústeckého kraje.

Cíl je zaměřen na osvětu a výchovu, není relevantní územnímu plánování.

Zlepšit kvalitu ovzduší v Ústeckém kraji. ÚPpřispívá k naplnění tohoto cíle zejména stanovením podmínek pro napojení nových ploch na plyn.

Zajištění efektivní ochrany životního prostředí včetně odpovídajícího financování ochrany životního prostředí.


Motivovat soukromý sektor k vyšší odpovědnosti za stav životního prostředí v kraji.



30

Tabulka A.7 – VztahÚP k cílům Koncepce ochrany přírody a krajiny Ústeckého kraje

Cíl Vztah ÚP

Rozvoj environmentálního vzdělávání výchovy a osvěty (EVVO) v Ústeckém kraji.


6.2.9 Integrovaný krajský program zlepšování kvality ovzduší Ústeckého kraje

Integrovaný krajský program snižování emisí a Integrovaný krajský program zlepšování kvality ovzduší

byly zpracovány v roce 2010 a v roce 2012 aktualizovány.

Podle aktualizace tzv. programového dodatku je globálním cílem „zajistit na celém

územíÚsteckého kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní

limity acílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisíznečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy)“.

Globální cíl je rozpracován do specifických cílů.

Tabulka A.8 – VztahÚP ke specifickým cílům Integrovaného krajského programu zlepšování kvality ovzduší Ústeckého kraje

Specifický cíl Vztah ÚP

Snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v oblastech, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší).

ÚP je v souladu se specifickými cíli. Nevymezuje plochy pro umístění technologií, které by mohly poškodit kvalitu ovzduší. V nově vymezených plochách vytváří podmínky pro vytápění plynem. Dopravní obsluha nových ploch může sice přinést v kumulaci s dopravní obsluhou města zhoršení kvality ovzduší, v celoměstském měřítku však nepůjde o zhoršení imisní situace.

Snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v oblastech, kde jsou cílové imisní limity překračovány.

Udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů.

Dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak.

6.2.10 Dokumenty na úrovni města

Město Česká Kamenice připravuje strategii svého územního rozvoje, která je orientována zejména na

architekturu, urbanismus a turistickou atraktivitu. Dokument je zpracováván paralelně s ÚP.

7 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNAÚP

7.1 Přírodní podmínky

7.1.1 Geologické a geomorfologické podmínky

Geologické podloží

Geologické podloží území České Kamenice tvoří horniny svrchní křídy (mezozoikum). Uplatňují se

mořské usazeniny turonu a coniaku. Jde zejména o křemenné pískovcea vápnité jílovce, slínovce a prachovce české křídové pánve. Sedimenty české křídové pánve jsou místy proniknuty nebo překryty

třetihorními vulkanickými horninami (čediče, fonolity, tufy), které tvoří ve starších křídových



31

sedimentech vypreparované odolné suky. Pokryvné útvary jsou zastoupeny písčitými až hlinitopísčitými eluvii a deluviofluviálními sedimenty.

Geomorfologické charakteristiky

Dle geomorfologického členění ČR náleží území města do provincie Česká vysočina, subprovincie

Krušnohorské a subprovincieKrkonošsko – jesenické

V rámci Krušnohorské subprovincie spadá území města do Podkrušnohorské oblasti, celku České

středohoří, podcelku Verneřické středohoří.

V rámci Krokonošsko – jesenické subprovincie spadá území do oblasti Krkonošské, celku Lužické hory, podcelku Kytlickáhornatina

Významnými prvky reliéfu jsou údolí vodních toků a vulkanická tělesa vypreparována z okolních měkčích sedimentů.

7.1.2 Pedologické poměry

Vývoj půd na území města odpovídá litologii geologického podkladu. Na téměř celém území se vyskytují hnědé půdy (kambizemě) a jejich oglejené formy, na různých podložích. Území prostupují

také linie glejů a glejových půd. Třetím půdním typem jsou nivní půdy (fluvizemě), jež se nachází

v nivě říčních toků.

7.1.3 Hydrické podmínky

Povrchové vody

Hydrograficky přísluší území města k povodí Labe 1-00-00. Severní část zájmového území náleží k jeho

dílčímu povodí 1-14-05 (Kamenice a Labe po Kamenici), jižní k dílčímu povodí 1-14-03 (Ploučnice).

V zájmovém území se nacházejí následující vodoteče: Kamenice, Bystrá, Huníkovský potok, Pryský

potok, Bílý potok, Lísecký potok, Studený potok a Šenovský potok (po hranici zájmového území).

Vodoteče Bystrá (1-14-03-097), Kamenice (1-14-05-001), Šenovský potok (1-14-05-005) a Chřibská Kamenice (1-14-05-014, na území města zasahuje pouze část povodí) jsou významnými vodními toky

ve smyslu vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 267/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění

činností souvisejících se správou vodních toků.

Na území města se nachází sedmnáct vodních nádržív zastavěném území a devět mimo zastavěné území města.

Podzemní vody

Z hydrogeologického hlediska je území města součástí rajónu 465 - křída Dolní Ploučnice a Horní

Kamenice, součást rajónu 46 - křída Dolního Labe. Skalní podloží (svrchnokřídové sedimenty turonského až coniackého stáří) je charakteristické svou průlinově-puklinovou propustností,

zvětralinový pokryv pak propustností průlinovou.

Vodní útvary

Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky

hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.

Území města spadá do dvou tří útvarů povrchových vod:

14638000 - Kamenice po soutok s tokem Chřibská Kamenice;

14612000 - Ploučnice po ústí do toku Labe (Huníkov, Kerhartice);

14643000 – Chřibská Kamenice po ústí do toku Kamenice (severní svahy Lipnického kopce,

Studence a Širokého kopce)

Území města spadá do tří útvarů podzemních vod:


32

46600 Křída Dolní Kamenice a Křinice (základní vrstva);

46500 Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice (základní vrstva);

47300 Bazální křídový kolektor v benešovské synklinále (hlubinná vrstva);

7.1.4 Klimatické a meteorologické podmínky

Území města náleží dle klimatické regionalizace (Quitt E.- Klimatické oblasti Československa, 1971) k teplé klimatické oblasti T2, která značí dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období je velmi krátké s

teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Město leží v teplé oblasti T2, která má tyto základní klimatické charakteristiky:

počet letních dnů: 50 – 60;

počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více: 160 – 170;

počet mrazových dnů: 100 – 110;

počet ledových dnů: 30 – 40;

průměrná teplota v lednu (°C): -2 - -3;

průměrná teplota v červenci (°C): 18 – 19;

průměrná teplota v dubnu (°C): 8 – 9;

průměrná teplota v říjnu (°C): 7 - 9;

průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm:90 – 100;

srážkový úhrn ve vegetačním období (mm): 350 – 400;

srážkový úhrn v zimním období (mm): 200 – 300;

počet dnů se sněhovou pokrývkou: 40 – 50;

počet dnů zamračených: 120 – 140;

počet dnů jasných: 40 – 50.

V lokalitě Česká Kamenice převládá jihozápadní proudění vzduchu, přičemž převažují rychlosti větru

tříd 2, tzn. 0,5 – 2,5m.s-1.

7.1.5 Biotické poměry

Biotické poměry jsou determinovány podmínkami území, zejména jeho morfologií, geologickým podložím a klimatem.

Potenciální vegetace

Důležitou charakteristikou biotických poměrů je potenciální přirozená vegetace území. V České

Kamenici se uplatňuje několik hlavních jednotek. V širším údolí řeky Kamenice by přirozeně rostly bikové a jedlové doubravy. V severovýchodní části (Líska – Pekelský Důl – Filipov) jsou potenciální

vegetací bučiny, zejména bikové s enklávou bučin s převahou kyčelnice devítilisté na Studenci. Tento typ bučin se uplatňuje též na vrcholech a svazích lemujících údolí Huníkovského potoka a říčky Bystrá

(Smrčník a Bažantnice, Zámecký vrch, Hana, Sedlo, Hůrka, Veselá).

Širší údolí Bystré a Huníkovského potoka (Huníkov, Kerhartice) spadá do území s přirozeným vegetačním pokryvem černýšové dubohabřiny. Vlhčí polohy v údolí řek a potoků náleží k lužním lesům,

zejména jasaninám a olšinám.

Biogeografické charakteristiky

Dle biogeografického členění spadá území města do provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie Hercynská, bioregiony 1.15 Verneřický, 1.32 Děčínský a 1.66 Lužickohorský.

Bioregiony jsou dále členěny na biochory. Na území české Kamenice se uplatňují biochory 4. a 5. vegetačního stupně uvedené v následující tabulce.

Tabulka A.9 – Přehled biochor na území města (ÚAP ORP Děčín)



33

Označení Biochora

4BW Erodované plošiny na kyselých pískovcích 4. v.s.

4BE Erodované plošiny na spraších 4. v.s.

4II Izolované vrchy na bazických neovulkanitech 4. v.s.

5II Izolované vrchy na bazických neovulkanitech 5. v.s.

5IO Izolované vrchy na kyselých neovulkanitech 5. v.s.

4PI Pahorkatiny na bazických neovulkanitech 4. v.s.

4Db Podmáčené sníženiny na bazických horninách 4. v.s.

4Do Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 4. v.s.

4SK Svahy na pískovcovém flyši 4. v.s.

4SC Svahy na slínitém flyši 4. v.s.

4VI Vrchoviny na bazických neovulkanitech 4. v.s.

4VW Vrchoviny na kyselých pískovcích 4. v.s.

5VW Vrchoviny na kyselých pískovcích 5. v.s.

4UW Výrazná údolí v kyselých pískovcích 4. v.s.

7.2 Základní charakteristiky životního prostředí v dotčeném území

7.2.1 Krajina

Krajina České Kamenice je charakterizována intenzivní urbanizací na území kompaktního města,

rozvolněnou zástavbou okrajových částí v zaříznutých údolích (Pekelský Důl a Filipov), rozptýlenou zástavbou ve zvlněné krajině pokryté především lučními porosty (Kamenická Nová Víska) a zástavbou

soustředěnou podél vodního toku a komunikace (Kerhartice a Huníkov) a rozlehlým územím přírodě blízké krajiny s rozsáhlými plochami luk a lesů. Morfologicky jde o krajinu členitou s typickými

dominantami vulkanických vrcholů.

Využití pozemků a koeficient ekologické stability

Tabulka A.10 -Přehled využití pozemků na území města (ČSÚ, k 31. 12. 2013)

Využití Plocha /ha/ % z celkové výměry města

Zemědělská půda 1636 42,2

Z toho:Orná půda 286 7,4

Zahrady 91 2,4

Ovocné sady 15 0,4

Trvalé trávní porosty 1244 32,0

Lesní půda 1775 45,8

Vodní plochy 23 0,6

Zastavěné plochy 63 1,6

Ostatní plochy 379 9,8

Celkem 3877 100

S využitím pozemků souvisí tzv. koeficient ekologické stability (KES). Jde o integrovaný ukazatel pro posuzování stavu krajiny, který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vůči plochám nestabilním.

Pro území České Kamenice činí 4,33, což krajinu města řadí mezi „přírodní a přírodě blízké krajiny s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem“.

Krajinný ráz

Definice krajinného rázu je zanesena v § 12 zákoně č. 114/1992 Sb. Naplňování jeho ochrany je ve

vztahu k oblasti územního plánování dosud problematické, neboť chybějící metodiky implementace ochrany do územně plánovacích dokumentací.


34

Krajinný ráz je dán především specifickými rysy a znaky reliéfu, jež podmiňují odlišnost a jedinečnost daného území. Na krajinném reliéfu tak závisí způsob využití a osídlení krajiny a ovlivňuje člověkem

vnímaný obraz krajiny.

Území České Kamenice se nachází na rozmezí čtyř oblastí krajinného rázu: KC I. Labské pískovce (Děčínsko), KC II. Lužické hory – západní část, CHaKCII./1 Markvartice a CHaKCII./2 Údolí Libchavy.

V oblasti krajinného rázu Labské pískovce zasahují na území města 2 místa krajinného rázu spadající do krajinného prostoru Českokamenicko: I-3-a Česká Kamenice – Markvartice, I-3-b Janská - Huntířov

a jedno místo krajinného rázu I-2-c řadící se do krajinného prostoru Jetřichovicko - Srbskokamnického. Z oblasti Lužické hory – západní část zasahuje do řešeného území místo krajinného rázu II-2-a Česká

Kamenice patřící do krajinného prostoru Kamenicko - Novoborského. Z oblasti krajinného rázu

Markvartice zasahuje do řešeného území místo krajinného rázu KPII/1-3 Kerhartice. Z oblasti Údolí Libchavy zasahují do řešeného území 2 místa krajinného rázu: KPII/2-1 Kamenický Šenov a KPII/2-2

Libchava.

V rámci členění ČR dle reliéfu náleží území města do několika typů:

krajina kuželů a kup (Líska. Česká Kamenice, Filipov, Pekelský důl, Huníkov, Kerhartice);

krajina sopečných pohoří (jihovýchodní okraj města);

krajina rozřezaných tabulí (Kamenická Nová Víska).

Podle typologie krajiny dle využití pak náleží město ke krajinám lesní a lesozemědělská.

Pro krajinný ráz území města jsou určující na jedné straně vodní toky a jejich údolí s různým morfologickým charakterem - Kamenice, Pryský potok, Lísecký potok, Šenovský potok, Bílý potok,

Huníkovský potok a Bystrá a na druhé straně vrcholy představující krajinné dominanty. Jedná se o vrcholy Bukovina, Studenec, Javorek, Široký kopec, Javor, Zlatý vrch, Lipnický vrch, Strážiště, Kunratický vrch, Jehla, Maják, Ptáčník, Strážný vrch, Hájek, Sedlo, Zámecký vrch, Malý ptáček, Břidličný vrch, Stráž, Smrčník, Bažantnice, Hana, Hůrka, Veselka (kurzivou jsou uvedeny vrcholy mimo správní území města).

Za významné vyhlídkové body lze označit vrchy Jehla a Zámecký vrch (zřícenina Kamenického hradu) a prostor předpolí hřbitova.

Významným prvkem krajiny jsou rozsáhlé lesní komplexy v okolí Studence, Kunratického vrchu a Smrčníku.

Významné krajinné prvky

Na území města se nenachází významné krajinné prvky registrované dle § 6 zák. č. 114/1992 Sb.

Významné krajinné prvky explicitně určené § 3 zák. č. 114/1992 Sb. tvoří v České Kamenici:

a) vodní toky - Kamenice, Pryský potok, Lísecký potok, Šenovský potok, Bílý potok, Huníkovský

potok a Bystrá;

b) rybníky - Huníkovský rybník, rybník východně u silnice z České Kamenice do Žandova a další rybníky na menších vodotečích.

c) lesy - se nacházejí v rámci celého řešeného území, významnější plochu však zabírají v CHKO Lužické hory.

Územní systém ekologické stability

Na území města je vymezen ÚSES na místní, regionální i nadregionální úrovni. Podle návrhu ÚP, který

upřesnil vymezení ÚSES, se na území města nachází části ÚSES uvedené v tabulce A.11.

Tabulka A.11 – Přehled částí ÚSES na území města Česká Kamenice (návrh ÚP)

Označení Název K. ú. (v rámci města)

Nadregionální úroveň

NRBC 82 Studený vrch Líska, Česká Kamenice

Regionální úroveň



35



RBC 1358 Smrčník Horní Kamenice, Česká Kamenice, Kerhartice

RBK 554 Studený vrch – Smrčník Líska, Česká Kamenice, Horní Kamenice

RBK 555 Smrčník – Výsluní Kerhartice

Lokální úroveň

LBC CK01 Pod sesuvem Líska

LBC CK02 Kamzičí vrch Líska

LBC CK03 Lesní svah pod Horní Kamenicí Horní Kamenice

LBC CK04 Zámecký vrch Horní Kamenice

LBC CK05 Lesní domky Líska

LBC CK06 Pod Veselkou Kerhartice

LBC CK07 Severní svah Rozmezí Kerhartice

LBC CK08 Nad Janskou Kamenická Nová Víska

LBC CK09 U lomu Dolní Kamenice

LBC CK10 Sedlo Dolní Kamenice

LBC CK11 Lipnický vrch Líska

LBC CK12 Soutok Bystré a Huníkovského potoka Kerhartice

LBC CK13 Jehla Česká Kamenice

LBC CK14 U Pískovcového lomu Horní Kamenice

LBC CK15 Lísecký potok Česká Kamenice, Líska

LBC CK16 U rybníka Líska

LBC CK17 Pod Bažantnicí Kerhartice

LBC CK18 Bažantnice Kerhartice

LBC CK19 Na Klimance Kerhartice

LBC CK20 Rozmezí Kerhartice

LBC CK21 Pod hřbitovem Česká Kamenice, Dolní Kamenice

LBC CK22 Pod Sedlem Dolní Kamenice

LBC CK23 Velká Hůrka Česká Kamenice

LBC CK24 Nad Bílým potokem Česká Kamenice, Dolní Kamenice

LBC CK25 Nad Filipovem Dolní Kamenice

LBC CK26 Les v údolnici u Dolní Kamenice Dolní Kamenice

LBC CK27 Les v meandru Kamenice Dolní Kamenice

LBK CK01 Horní Kamenice



LBK CK04 Líska

LBK CK05 Líska

LBK CK06 Lísecký potok II Česká Kamenice

LBK CK07 Líska

LBK CK08 Líska

LBK CK09 Líska

LBK CK10 Dolní Kamenice

LBK CK11 Česká Kamenice


36





LBK CK14 Lísecký potok I Česká Kamenice, Líska

LBK CK15 Líska

LBK CK16 Líska


LBK CK18 Bílý potok I Česká Kamenice, Dolní Kamenice

LBK CK19 Bílý potok II Dolní Kamenice

LBK CK20 Bystrá I Kerhartice

LBK CK21 Kamenická Nová Víska




LBK CK25 Kamenice IV Kamenická Nová Víska, Dolní Kamenice

LBK CK26 Kamenice III Kamenická Nová Víska, Dolní Kamenice

LBK CK27 Kamenice I Česká Kamenice, Horní Kamenice

LBK CK28 Kamenice II Česká Kamenice, Dolní Kamenice, Horní Kamenice

LBK CK29 Dolní Kamenice, Kerhartice

LBK CK30 Česká Kamenice, Horní Kamenice

LBK CK31 Dolní Kamenice, Kerhartice


LBK CK33 Huníkovský potok Česká Kamenice, Dolní Kamenice, Kerhartice

LBK CK34 Kerhartice

LBK CK35 Bystrá II Kerhartice

LBK CK36 Kerhartice

LBK CK37 Kerhartice

7.2.2 Příroda

Velkoplošná zvláště chráněná území

Území města spadá do tří chráněných krajinných oblastí (CHKO), které se v jeho středu stýkají.

CHKO České středohoří byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR č. 6.883/76 v roce 1976.

Celková rozloha je 107.000 ha. Zasahuje území okresů Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Louny, Litoměřice, Most, Teplice, Ústí nad Labem. Důvodem ochrany jsou jedinečné přírodní hodnoty a

krajinný ráz území charakterizovaný zejména specifickými tvary kopců, jež jsou výsledkem třetihorní

vulkanické činnosti. Specifické přírodní podmínky způsobují, že je CHKO jedna z nejbohatších oblastí na množství druhů rostlin a živočichů v ČR. Během staletí lidské kultivace území se zde vyvinula

svérázná, harmonicky utvářená krajina, typického reliéfu, protkaná množstvím drobných sídel s lidovou zástavbou a historickými památkami.

CHKO Labské pískovce byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR č. 4.946/72 - II/2 v roce 1972. Celková rozloha oblasti činí 24.500 ha. CHKO zasahuje do okresů Děčín a Ústí nad Labem. CHKO

byla vyhlášena z důvodu ochranykrajinného reliéfu, ovlivňujícího výskyt vzácných druhů rostlin a

živočichů. Díky erozi se v pískovcovém masívu vytvořilo množství forem skalního reliéfu, jejichž rozmanitost nemá obdobu v pískovcových oblastech u nás ani jinde v Evropě. CHKO Labské pískovce

je také významným hydrogeologickým fenoménem, jedinečným nejen v rámci České republiky.



37

CHKO Lužické hory byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR č. 6.927/76 v roce 1976.Rozloha oblasti je 27.000 ha, oblast zasahuje okresy Česká Lípa, Děčín a Liberec. CHKO Lužické hory byla

vyhlášena k zajištění ochrany harmonické krajiny v pískovcovém území České křídové tabule. Krajina

vyniká výrazným reliéfem, vysokou lesnatostí a lužickou lidovou architekturou.

CHKO Labské pískovce zasahuje do území města IV. zónou. CHKO Lužické hory I., II., III. i IV. zónou

a CHKO České středohoří III. a IV. zónou. I. zóna CHKO Lužické hory je vymezena v k.ú. Líska na vrších Studenec, Zlatý vrch, Chřibský vrch a Javorek. II. zóna CHKO Lužické hory pokrývá většinu

řešeného území v k.ú. Líska a severovýchodní okraj k.ú. Česká Kamenice.

Maloplošná zvláště chráněná území

Na území města se nachází dvě přírodní rezervace (PR). V k.ú. Líska byla vyhlášena PRStudený vrch. Rezervace se rozkládá na vrcholovém kuželu hory Studenec a představuje výjimečně cenný

komplex lesních porostů a společenstev se složením blízkým přirozené skladbě charakteristické pro Lužické hory. Nachází se zde rozsáhlá suťová pole, stanoviště kamzíka horského. V k.ú. Česká

Kamenice byla vyhlášena PR Pekelský důl sloužící k zachování slatinné vlhké louky s masovým

výskytem prstnatce májového (Dactylorhizamajalis) a dalšími ohroženými druhy mokřadní fauny a flóry.

V k.ú.Líska se nachází národní přírodní památkaZlatý vrch. Jedná se o bývalý čedičový lom s viditelnou unikátní sloupcovou odlučností čediče (sloupy vysoké až 30 m). V okolí lomu se nachází

staré bukové porosty s bohatým bylinným patrem.

V k.ú.Líska se nachází přírodní památkaLíska, která je výjimečná masovým výskytem měsíčnice vytrvalé (Lunariarediviva).

Další přírodní památka Noldenteich se nachází na rozhraní k.ú. Líska, k.ú. Česká Kamenice a obce Kunratice. Jde o rybníček s přirozenými břehovými porosty a výskytem řady cenných rostlinných

společenstev (rašeliniště, ostřicové porosty, olšiny a rašelinné smrčiny). PP představuje nejbohatší lokalitu zvláště chráněné rosnatky okrouhlolisté v Lužických horách, z dalších cenných druhů zde

rostou skřípinec jezerní nebo suchopýr úzkolistý.

Památné stromy

Na území města jsou vyhlášeny tyto památné stromy vč. ochranných pásem:

1. Buky na Zeleném vršku (2 ks buk lesní, Fagussylvatica), k.ú. Česká Kamenice,

2. Jasan v České Kamenici (jasan ztepilý, Fraxinusexcelsior), k.ú. Česká Kamenice.

3. Lípa malolistá (Tiliacordata), k.ú. Dolní Kamenice,

4. Tis v České Kamenici (tis červený, Taxusbaccata), k.ú. Česká Kamenice.

Lokality soustavy NATURA 2000

Na správním území České Kamenice jsou vymezeny 3 evropsky významné lokality (EVL):

CZ0423507 Horní Kamenice, CZ0423001 Huníkovský potok a CZ0420082 Studenec.

EVL Horní Kamenice prezentuje v řešeném území údolí řeky Kamenice. Pro lososa obecného (Salmosalar) představuje povodí Kamenice unikátní lokalitu v rámci ČR. Území EVL je také lokalitou

výskytu vydry říční (Lutralutra).

EVL Huníkovský potok tvoří potok s rybníkem protékající mezi obcemi Huníkov a Kerhartice. Jedná

se o velmi zachovalý meandrující tok v přirozeném korytě s dostatkem vody i v letních měsících, s

reprezentativním břehovým porostem s pestrou dřevinnou i bylinnou skladbou. Mimo raka kamenáče (Austropotamobiustorrentium) se zde vyskytují ropucha obecná (Bufobufo), skokan skřehotavý

(Ranaridibunda) a skorec vodní (Cincluscinclus). Jedná se o nejsevernější lokalitu raka kamenáče v Českém středohoří.

EVL Studenec představuje významný lesní komplex severně od České Kamenice v CHKO Lužické hory. Jedinečnost lokality spočívá v komplexu lesů (květnatých a acidofilních bučin a suťových lesů) a

primárního bezlesí (suťová pole, skalní výchozy), které nemá v širokém okolí obdoby.


38

Ze severozápadu zasahuje do řešeného území ptačí oblast CZ0421006 Labské pískovce (hranice kopíruje hranici CHKO Labské pískovce). Ornitologická jedinečnost ptačí oblasti je dána zejména

vysokým zastoupením lesa, který spolu s velkým množstvím skalních útvarů vytváří unikátní krajinu

s vysokou rozmanitostí biotopů. Skalní útvary slouží jako hnízdiště pro dva cílové druhy - sokola stěhovavého (Falcoperegrinus) a výra velkého (Bubo bubo). Další cílový druh oblasti je datel černý

(Dryocopusmartius), typický lesní zástupce. Koridor nezamrzající řeky Labe slouží jako významná migrační trasa a také jako zimoviště či odpočinkové místo pro tažné druhy ptáků.

Migrační trasy

Vymezení významných migračních tras důležitých pro některé druhy živočichů bylo provedeno v rámci

zpracování ÚP VÚC ústeckého kraje v roce 2005 a následně použito i pro VVURÚ Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje.

Podle tohoto dokumentu prochází územím České Kamenice nadregionálně významná migrační trasaKrušné hory – Děčínská vrchovina –Šluknovský výběžek - Lužické hory.Jde existující

funkční migrační cestu, která spojuje horské oblasti podél jižní a jihozápadní hranice CR s horskými

oblastmi na severu (Jizerské hory, Krkonoše).V severní části je velmi významnou oblastí Šluknovský výběžek a NP České Švýcarsko.

Území se dále dotýká regionální významný migrační směr východní částDěčínské vrchoviny a Lužických hor s Českýmstředohořím. Propojení obou celků v úseku mezi Děčínem a Novým Borem je funkční.

Významné biotopy

Specifikou území města v oblasti ochrany přírody jsou tzv. specifické biotopy. Jde o významné plochy s výskytem chráněných druhů rostlin, živočichů a jejich společenstev. Jsou vymezeny na území CHKO

Labské pískovce. Jejich vymezení se mnohde kryje s vymezením skladebných částí ÚSES. Na území města se nachází významné biotopy:

Nad Filipovem (2 části);

Nad Kamenicí;

Pekelský důl

U Filipova;

U Hůrek;

U Pekelského dolu (2 části);

Velká Hůrka.

7.2.3 Zdroje nerostných surovin

Na území města se nenachází žádné zdroje nerostných surovin chráněné dlezákona č. 44/1988 Sb. v platném znění. Území zasahuje pouze prognózní zdroj Pásmo Lužické poruchy.

7.2.4 Zemědělský půdní fond

Kvalita půd

Zemědělský půdní fond (ZPF) v území České Kamenice tvoří především trvalé travní porosty. Tento

způsob využití půdy vychází z charakteru pozemků i kvality půd. Z dále uvedeného přehledu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a tříd ochrany ZPF (TO) vyplývá, že na území města

jsou kvalitní půdy vhodné pro pěstování konvenčních zemědělských plodin spíše výjimkou.

Tabulka A.12 - Přehled BPEJ a tříd ochrany ZPF na území města (ÚAP ORP Děčín, 2012)

BPEJ TO BPEJ TO BPEJ TO

52814 IV 52851 III 52854 IV

54177 V 54199 V 54410 III

54752 IV 55011 III 55051 IV

55411 IV 55451 V 55800 I

56701 V 71542 IV 72811 I



39

Tabulka A.12 - Přehled BPEJ a tříd ochrany ZPF na území města (ÚAP ORP Děčín, 2012)

BPEJ TO BPEJ TO BPEJ TO

72814 III 72841 IV 72844 V

72851 IV 72854 V 73011 I

73041 IV 73051 IV 74167 V

74168 V 74178 V 74189 V

74310 II 74410 II 74710 III

74712 IV 74742 V 74941 V

75001 III 75011 III 75014 IV

75041 V 75044 V 75051 V

75054 V 75411 V 76701 V

76811 V 77411 V 77769 V

83421 I 83441 IV 83451 IV

83521 I 83524 II 83541 IV

83544 V 83554 V 84077 V

84078 V 84178 V 85001 III

85011 IV 85014 V 85041 V

85044 V 85054 V 87101 V

87201 V 87869 V 87889 V

Erozní ohrožení půd

Území České Kamenice je vodní erozí silně ohrožené. O tom svědčí fakt, že všechny katastry jsou dle kategorizace potenciálního ohrožení vodní erozí zařazeny do kategorie půdy nejohroženější. Důvodem

je svažitost pozemků a také charakter půd. Erozní projevy jsou však minimální a to díky převažujícímu zatravnění zemědělských půd.

7.2.5 Pozemky určené k plnění funkce lesa

Lesy na území města Česká Kamenice pokrývají téměř polovinu správního území. Území České Kamenice je zařazeno do lesních oblastí 5 České středohoří a 19 Lužická pískovcová vrchovina. Hranici

tvoří silnice I/13.

Na území města jsou tyto hlavní lesní typy: svěží dubová bučina, bohatá dubová bučina, svěží dubová jedlina, podmáčená jedlina, svěží jedlová bučina, obohacená jedlová bučina, bohatá jedlová bučina,

vysýchavá jedlová bučina, kyselá jedlová bučina, klenová bučina, jasanová olšina a kyselý (dubový – bukový) bor.

Na většině území se rozkládají smíšené lesy s bohatým zastoupením původních dřevin. Zdravotní stav

lesů je proměnlivý, nacházejí se zde lesy zdravé nebo pouze s malými známkami poškození a také lesy středně – silně poškozené. Středně – silně poškozené lesy se nachází zejména na Studenci a jižně od

Lísky.

Většina lesů ve správním území obce spadá do kategorie hospodářských lesů. Největší celky

hospodářských lesů se v lesním masivu Studence. Lesy ochranné se nachází v k.ú. Líska v lokalitě Na peci, v severozápadní části v k.ú. Kamenická Nová Víska a k.ú. Dolní Kamenice a v okolí Smrčníku

v k.ú. Horní Kamenice a k.ú. Česká Kamenice. Lesy zvláštního určení jsou lokalizovány na správním

území města v pásu vrchů Studenec - Javorek - Široký kopec v k.ú. Líska, v lokalitě Jehla, v okolí Zámeckého vrchu v k.ú. Horní Kamenice a v širším okolí vrchu Smrčník v k.ú. Horní Kamenice a k.ú.

Česká Kamenice.

7.2.6 Vody

Vodní režim


40

Z hlediska vodního režimu lze na území města rozlišit plochy velmi příznivé s poměrně velkou retenční schopností a území velmi nepříznivé s rychlým odtokem vody. Příznivé jsou z pohledu plochy lesů a

luk, naopak nepříznivé jsou zastavěné plochy s velkým podílem nepropustných povrchů.

Kvalita vody

Kvalita vody je sledována na území města na řece Kamenici na profilu ČHMU 3522 Česká Kamenice –nad. V letech 2006 – 2008 byla jakost vody ve všeobecných ukazatelích střední, v ukazateli ostatní

znečišťující látky dobrá.

Zásobování pitnou vodou

Česká Kamenice je zásobována ze skupinového vodovodu Česká Kamenice. Skupinový vodovod dále zásobuje Horní a Dolní Kamenici, Huníkov a Kunratice. Zdroje vody pro vodovod jsou kombinované a

sestávají z 5 místních podzemních zdrojů s celkovou vydatností cca 18,5 l/s, vodovodního zdroje

z Kunratic s vydatností cca 10 l/s. Voda ze zdrojů je čerpána do soustavy 5 vodojemů o celkové kapacitě 1 650 m3 ve dvou talkových pásmech. Vodní zdroje nevyhovují v ukazatelích pH, Ca a Mg

popř. Fe.

Pro zásobováníčástí Líska, Kerhartice, Filipov, Víska pod Lesy a Kamenická Nová Víska sloužící vlastní

vodovody, využívající vodu ze šesti pramenišť s akumulací.

Odvádění a čištění odpadních vod

V současné dobějsou na území města provozovány dva kanalizační systémy. Část odpadních vod se starší zástavby je odváděna jednotnou kanalizací a část splaškovou kanalizací z roku 2001 na ČOV

Česká Kamenice. Kanalizace je v celé délce gravitační. Na kanalizaci je napojeno cca 49 % obyvatel.

Další část odvodu splaškových vody pro cca 15 % obyvatel je řešena systémem 7 samostatných

gravitačních kanalizačních větví zaústěných do řeky Kamenice a mlýnského náhonu.

Pro zbývajících cca 36 % obyvatel jsou odpadní vody likvidovány individuálně v septicích a bezodtokových jímkách s vyvážením na ČOV Česká Kamenice. Individuální likvidace se týká zejména

okrajových částí.

Dešťové odpadní vody jsou odváděny jednotnou kanalizací a systémem příkopů, struh a propustků do

recipientů.

V současné doběprobíhá a bude i nadále probíhat dostavba kanalizační sítě a ČOV, která umožní celkové napojení na kanalizaci pro veřejnou potřebu pro cca 96% obyvatel. U zbývajících cca 4%

obyvatel zůstane i nadále individuální likvidace splaškových vod.

Ochrana vodních zdrojů

Severní část území města se nachází v Chráněné oblasti přírodní akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída.

Podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí, v platném znění, resp. dle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, nejsou v zájmovém území vymezeny zranitelné oblasti (tj. území, kde

zemědělská činnost nepříznivě ovlivňuje koncentrace dusičnanů v povrchových a podzemních vodách).

V zájmovém území jsou situována následující pásma hygienické ochrany vodních zdrojů:

- PHO I, PHO II.a a PHOII.b vodního zdroje, situovaného u obce Kerhartice.

- PHO I. a II. stupně vodního zdroje Česká Kamenice, schválené rozhodnutím č.j. Vod/498/67/OS ze dne 18.1.1968

- PHO vodního zdroje Líska, schválené rozhodnutím č.j. Vod/198/67/OS.

- PHO I. a II. stupně vodního zdroje Chřibská, stanovené rozhodnutím č.j.

VHZL/2018/71/403/1/Ha/Zá ze dne 4.9.1971.

- PHO vodního zdroje Kamenická Nová Víska, stanovené rozhodnutím č.j. Vod/498/67/OS ze dne 3.1.1967.



41

7.2.7 Ovzduší

Kvalita ovzduší v České Kamenici je dobrá s výjimkou středu města. Kvalita ovzduší je zejména

lokálními zdroji v městě a znečištěním z dopravy, které, obdobně jako v jiných městech, stoupá.

Město leží mimo hlavní směr dálkového přenosu znečištění ze zdrojů v podkrušnohorské pánvi i ve středočeské aglomeraci.

Stav ovzduší v České Kamenici není monitorován, nejbližší stanice jsou lokalizovány v Děčíně (stanice UDCMA měřící SO2, NO, NO2, NOX, CO, suspendované částice a PM10), ve Sněžníku (Jílové u

Děčína,stanice USNZA měřící SO2, NO, NO2, NOX, O3 aPM10)a ve Valdeku (Staré Křečany u Rumburka, stanice UVALA měřící SO2, NO, NO2, NOX, CO, O3 a PM10).

Z analýzy dat o kvalitě ovzduší v České republice a v Ústeckém kraj vyplývá, že kvalita ovzduší na

území města Česká Kamenice je v okrajových částech velmi dobrá, v centrální části lze kvalitu ovzduší označit jako dobrou.

Imisní situace

Pro účely posouzení území z hlediska míry znečištění ovzduší jsou pro vybrané škodliviny stanoveny

imisní limity, které udávají maximální přípustné koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. V současné době platí imisní limity stanovené Nařízením vlády c. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování

kvality ovzduší. Rozlišují se:

imisní limity pro ochranu zdraví lidí – jsou zavedeny s ohledem na působení jednotlivých

škodlivin na lidský organismus,

imisní limity pro ochranu ekosystému a vegetace – platí pro chráněné krajinné oblasti a území

v nadmořské výšce nad 800 m n. m.,

dlouhodobé imisní cíle – jsou stanoveny k určitému datu, ke kterému by mely být všemi

dostupnými prostředky splněny.

Pro vybrané polutanty jsou dále stanoveny tzv. meze tolerance, které uvádějí, v jakém rozsahu je

možné v daném roce tolerovat nadlimitní hodnoty znečištění ovzduší.

Z hlediska imisní situace je hlavním problémem kvality ovzduší v České Kamenici, stejně jako v celém

Ústeckém kraji, znečištění suspendovanými částicemi , pozornost je potřeba věnovat i přízemnímu ozónu a polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAU).

Suspendované částice PM10

Největším zdrojem emisí PM10 jsou lokální topeniště využívající tuhá paliva. K většině překročení

povoleného limitu dochází v topné sezóně.

Pro 24 hodinové průměrné koncentrace PM10 je stanoven limit 50 µg/m3. Přípustný roční počet

překročení těchto koncentrací je stanoven na 35. Limit průměrné roční koncentrace je 40 µg/m3.

V průběhu let 2001 až 2012 docházelo na území zóny Ústecký kraj k překračování denního imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM10stanoveného s cílem ochrany lidského zdraví.

Největší rozsah oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (nad 50 % území kraje) byl zaznamenán v letech 2005, 2010 a 2011. V roce 2011 byla situace nejhorší, k překročení došlo na 58,14 % území kraje.

Na území SO ORP Děčín byl vyšší než přípustný počet překročení imisního limitu (max. 24 hodin)

PM10v jednotlivých letech na následujícím podílu z celkové výměry SO ORP:

2012 - 4,7 %;

2011 - 8,3 %;

2010 - 10,3 %;

2009 -2,9 %;

2008 - 3,3 %.

Výkyvy souvisí zřejmě s délkou topné sezóny a se situací v úklidu veřejných prostor.


42

Ve vlastní České Kamenici byl dle modelu v posledních letech (2010 – 2012) imisní limit PM10překročen na cca 2,6 % území. Jednáse o centrum.

Přízemní ozón

Troposférická ozón představuje sekundární znečišťující látku, protože nemá svůj vlastní emisní zdroj.

Zásadní roli na jeho vzniku a nadlimitních hladinách mají oxidy dusíku (NOx, 59 %), těkavé organické látky (VOC, 31 %) a oxid uhelnatý (CO, 9 %) v kombinaci se slunečním zářením. K většině

zaznamenaných překročení povoleného limitu dochází v letních měsících. Na vysokých hladinách

přízemního ozónu se podílí primárně doprava a sekundárně stacionární zdroje znečištění (lokální topeniště).

Imisní limit (LV) pro lidské zdraví činí 120 µg/m3 pro klouzavý osmihodinový průměr. Přípustný průměrný roční počet překročení těchto koncentrací za poslední 3 roky (ppLV3) je stanoven na 25.

Překračování cílového imisního limitu pro troposférický ozón je celorepublikovým problémem, který souvisí s prudkým nárůstem automobilové dopravy v posledních dvaceti letech. Překročení cílového

imisního limitu O3 pro ochranu zdraví v rámci ORP Děčín je pro rok 2011 uváděno na 0,4 % území

ORP, v České Kamenici podle modelu k překročení nedošlo.

Polycyklické aromatické uhlovodíky

Třetí důležitou látkou znečišťující ovzduší jsou polycyklické aromatické uhlovodíky. Největším

producentem PAU jsou nedokonalé spalovací procesy v lokálních topeništích na tuhá paliva (průměrně

66 %), doprava přispívá cca 4 %.

Z hlediska hodnocení účinků na lidské zdraví se sleduje obsah benzo(a)pyrenu, který má prokazatelně

karcinogenní účinky. Pro tuto látku je stanoven cílový imisní limit (TV) 1 ng/m3 (roční průměrná koncentrace). Termín dosažení limitu byl stanoven na 31. 12. 2012.

Z modelu bylo vypočteno, že v území SO ORP Děčín byl cílový imisní limit překročen v roce 2011 na

3,4 % území. V České Kamenici šlo přibližně o 3 % území.

Z důvodu překračování imisních limitů dvou výše uvedených polutantů bylo centrum České Kamenice

v roce 2010 - 2012 zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší(OZKO).

Od 1. 9. 2012 bylo vymezování OZKO změněno nabytím účinnosti zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně

ovzduší. V současné době MŽP ČR zveřejňuje mapy pětiletých průměrů úrovně znečištění území České republiky vztažené ke čtvercům 1x1 km. Mapy obsahují pro každý čtverec hodnotu klouzavého

průměru koncentrace za předchozích 5 let pro všechny znečišťujících látek, které mají stanovený

imisní limit.

Emisní situace

V kontextu Ústeckého kraje je produkce emisí v okrese Děčín relativně nízká díky neexistenci velkých zdrojů znečištění. V malých zdrojích (REZZO 3) stojí ale ORP Děčín na prvním místě.

Mezi 20 klíčových zdrojů znečištění v roce 2010 v kategorii REZZO 3 v kraji patřilo i město Česká Kamenice.

Tabulka A.13 - Podíl České Kamenice na emisích ze zdrojů kategorie REZZO 3 v Ústeckém kraji, 2010

Emise (t/rok) TZL SO2 NOx CO VOC

Ústecký kraj 319,1 630,0 135,1 1864,5 374,8

Česká Kamenice 15,8 30,8 5,6 90,9 18,3

Podíl ČK (%) 4,9 4,8 4,1 4,9 4,9

REZZO 3: Malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší, spalování s výkonem do 0,2 MW, lokální vytápění, méně významné technologie

TZL-tuhé znečišťující látky; NH3-amoniak; CO-oxid uhličitý; VOC-těkavé organické látky; SO2-oxid siřičitý; NOx-oxidy dusíku

Vlivy znečištění ovzduší na zdraví obyvatel

Překračování limitních koncentrací látek znečišťujících ovzduší atmosférický aerosol a polyaromatické uhlovodíky resp. benzo(a)pyren má prokazatelný vliv na veřejné zdraví.



43

Znečištění ovzduší atmosférickým aerosolem a polycyklickými aromatickými uhlovodíky má za následek nárůst onemocnění alergiemi (alergickou rýmou pylovou, atopickým ekzémem) a astmatem.

Prokazatelnými vlivy jsou i zhoršení průběhu a komplikace léčby chronické obstrukční plicní nemoci

(CHOPN) a zvýšení rizika výskytu kardiovaskulárních onemocnění a novotvarů. U PAU je nově prokázáno, že působí jako endokrinní disruptory a tedy jejich i velmi nízké koncentrace rozhazují

hormonální vyváženost organismu zejména u dětí.

Tabulka A.14 – Počet dispenzarizovaných pacientů na vybranou léčbu na 100 léčených pacientů (ÚZIS)

Území

Atopická dermatitis

Pollinosa Stálá alergická rýma

Astma bronchiale

Imunodefi-cience s převahou poruch protilátek

Běžná variabilní imunodefi-cience

2010 2011 2010 2011 2010 2011 2010 2011 2010 2011 2010 2011

Okres Děčín 19,5 12,9 31,7 32,6 14,3 21,0 34,9 34,5 8,2 3,6 6,4 2,5

Ústecký kraj 10,8 10,7 35,3 39,8 16,8 19,4 29,8 27,4 3,3 2,7 1,8 1,2

ČR 9,5 9,5 38,1 38,5 18,7 19,5 32,0 32,0 3,3 3,1 1,6 1,6

7.2.8 Prevence rizik

Povodňová situace

Na území města jsou vymezenazáplavová území Q100 podél řeky Kamenice a podél vodoteče Bystrá,

včetně aktivní zóny záplavových území podél obou vodotečí.

Půdní radon

Sledovanou složkou životního prostředí je radon, inertní radioaktivní plyn, který vzniká radioaktivním rozpadem radia 226Ra. Výskyt půdního radonu je závislý na charakteru horninového prostředí.Riziko

výskytu je rámcově hodnoceno formou indexu, který určuje míru pravděpodobnosti s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v půdním vzduchu v dané geologické jednotce a zároveň

indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat při výstavbě nových domů opatřením proti

pronikání půdního radonu.

Podle mapy radonového indexu ČR, umístěné na serveru České geologické služby, leží zájmové území

v oblasti s nízkým až středním radonovým rizikem. Nízké riziko je indikováno u křídového podloží, střední riziko je predikováno na třetihorních vulkanitech.

Sesuvná území

Na území města je riziko aktivní v lokalitě Víska pod Lesy a potenciální v lokalitách Filipov, Kerhartice,

Kunratice, Líska a Česká Kamenice.

Ekologické zátěže území

Databáze Sytému evidence kontaminovaných míst (SEKM) eviduje v České Kamenici staré ekologické zátěže uvedené v následující tabulce.

Tabulka A.15 – Přehled ekologických zátěží v České Kamenici (SEKM)

ID Název Popis

2128007 Benzina s.r.o. Areál čerpací stanice se nachází na východním předměstí České Kamenice při silnici 1.třídy č.13, v údolí říčky Kamenice. V prostoru čerpací stanice byla zjištěna kontaminace podzemní vody ropnými látkami, kontaminace povrchových vod a zemin nebyla zjištěna. Bylo prokázáno, že indikovaná míra a rozsah znečištění na lokalitě nepředstavuje potenciální riziko ohrožení zdraví a životního prostředí v okolí lokality. V současné době nehrozí akutní nebezpečí přímého ohrožení lidského zdraví ani ekosystémů v bezprostředním okolí čerpací stanice.


44

Tabulka A.15 – Přehled ekologických zátěží v České Kamenici (SEKM)

ID Název Popis

2128006 Skládka papírna Česká Kamenice

Skládka je situována 2 km JV od České Kamenice, 1 km VJV od kóty 529,3 m n. m. (Zámecký vrch), v nadmořské výšce cca 378 - 405 m n. m. Skládka se nachází v mělkém údolí (depresi), které se mírně svažuje k SZ. V předpolí skládkového tělesa je mokřina, přítomny jsou pramenné vývěry. Průzkumné práce v zájmovém území neprokázaly kontaminaci podzemní vody, povrchových vod ani zemin, malý rozsah dat však neumožňuje definitivní hodnocení a závěry; zatím nelze vyloučit nezbytnost realizace nápravného opatření. Vzhledem k současnému stavu skládky však lokalitu lze hodnotit jako středně rizikovou (zejména z důvodu výskytu problémových odpadů navezených v rámci divokého skládkování).

2118003 042 U Kravína Jedná se o neprozkoumanou skládku TKO (tuhých komunálních odpadů). Kontaminace povrchových a podzemních vod a zemin nebyla zjištěna.

4952004 232 JJV od obce Jedná se o neprozkoumanou skládku TKO. Kontaminace povrchových a podzemních vod a zemin nebyla zjištěna.

2128004 Na cestě do Huníkova

Jedná se o skládku TKO. Skládka nebyla neprozkoumána.

2128002 Líska Jedná se o neprozkoumanou skládku TKO v lokalitě s individuální bytovou zástavbou a se zahrádkami. Kontaminace povrchových a podzemních vod a zemin nebyla zjištěna.

Potenciálně riziková území

Na území města se nenachází zařízení zařazená do skupiny A nebo B dle zákona č. 59/2006 Sb. Tento

7.2.9 Nakládání s odpady

Nakládání s komunálním odpadem je upraveno Obecně závaznou vyhláškou města Česká Kamenice č.4/2012 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování

komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města Česká Kamenice.

Tříděný komunální odpad (papír, nápojové kartony, bezbarvé a barevné sklo, plast, včetně PET lahví, polystyrén, kovy a hadry) je shromažďován do barevně rozlišených sběrných nádob a pytlů.

Sběrné nádoby jsou umístěny na určených stanovištích, která jsou definována uvedenou vyhláškou. Plastové pytle na tříděný odpad jsou sváženy v pravidelných termínech provozovatelem systému

(společnost firma AVE CZ Odpadové hospodářství), pytle jsou provozovatelem vydávány občanům prostřednictvím podatelny Městského úřadu.

Objemný odpad a nebezpečné složky komunálního odpadu (příloha č. 2 k zákonu č. 185/2001

Sb., v platném znění, tj. např. tuky, barvy, lepidla, pryskyřice, rozpouštědla, kyseliny, foto chemikálie, zářivky, akumulátory všeho druhu, televize atp.) jsou shromažďovány ve sběrném dvoře v Úzké ulici v

Dolní Kamenici provozovaném rovněž AVE CZ Odpadové hospodářství s. r. o. ve sběrném dvoře lze ukládat i stavební suť.

Směsný komunální odpad se shromažďuje do sběrných nádob, kterými jsou popelnice a

kontejnery, odpadkové koše na veřejných prostranstvích a plastové pytle na směsný komunální odpad, které vydává provozovatel systému prostřednictvím podatelny Městského úřadu.

S výjimkou sběrného dvora se na území města nenachází žádné jiné zařízení pro nakládání s odpady. Návrh ÚP vymezuje plochu pro skládku TKO a kompostárnu.

7.2.10 Hluk

Míra úrovně hlukového zatížení v zájmovém území je nejvíce ovlivňována dopravou. Kritickým momentem je z tohoto pohledu vedení silnice I/13 (Karlovy Vary - Most – Teplice – Děčín – Liberec –

Frýdlant – Habartice – PL) městem. Tato silnice převádí značnou část tranzitní dopravy včetně

kamionové. I když je odkloněna od vlastního centra, jsou hlukem ovlivněny rezidenční polohy v okrajových částech města při ulicích Děčínská, Pražská, Dukelských hrdinů a Lužická.

Zdrojem hluku je i provoz na silnici II/263 (Jiříkov – Rumburk – Chřibská – Česká Kamenice – Žandov – Kravaře). Významný je sezónní nárůst dopravy spojený s rekreací v oblastech Labských pískovců a

Lužických hor.



45

Pro určení vývoje hlukového zatížení byly použity výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti zhotoveného ŘSD ČR v roce 2010, pro přepočet na výhled roku 2030 byly užity koeficienty

dle TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy. V následující tabulce je uvedeno očekávané

dopravní zatížení silnic v roce 2030 a jejich orientační hlukové hladiny pro vybrané profily ve městě.

Tabulka A.16 – Prognóza hlukové zátěže ze silnic I/13 a II/263 zátěží v České Kamenici (ÚP)

silnice úsek os. voz./ 24 hod.

NA / 24 hod.

Orientační

LAeqv(dB) /den

I/13 4-1843, Česká Kamenice z.z. - zaús.25860 9 353 1605 66,0

I/13 4-0361, zaús.25860 - zaús.263 10 274 1 447 66,0

I/13 4-1842, zaús.263 - Č. Kamenice, ul.Janáčkova 9003 1357 66,0

I/13 4-0362, Č. Kamenice, ul.Janáčkova - vyús.263 11 751 1520 66,0

I/13 4-0363, vyús.263 - vyús.26314 6448 866 64,0

II/263 4-1830, Č.Kamenicek.z. - Chřibská z.z. 2 988 635 62,5

II/263 4-1849, Č.Kamenicez.z. 1 604 204 58,0

Výše uvedené orientační hodnoty platí pro vzdálenost 7,5 m od osy komunikace. Dle nařízení vlády č. 272/2011Sb. je pro chráněný venkovní prostor staveb a v chráněném venkovním prostoru hygienický

limit hluku u silnic postavených do konce r. 2005 (i pro rekonstrukce, případně rozšíření při zachování

směrového a výškového vedení) 70/60 dB. Z prognózy vyplývá, že limit bude dodržen. Konkrétní hodnoty hluku bude třeba ověřit měřením a podle výsledků navrhnout odpovídající opatření, zejména

pak u zdravotnických areálů a školských zařízení, kde jsou požadavky na hlukové hladiny odlišné.

Nové stavby v zastavitelných plochách musí vyhovovat požadavkům zákona č. 258/2000Sb. a

citovaného nařízení vlády.

Na místech, která mohou negativně ovlivnit stávající zástavbu, se navrhnou protihluková opatření (protihlukové clony, protihlukové valy, trojitá okna, příp. jiná opatření na objektech), která se musí

podrobněji specifikovat podrobnější dokumentací.

Železniční doprava je ve městě reprezentována pouze regionální dopravou vedenou po trati 081 Děčín

– Rumburk. Hlukové zatížení ze železniční dopravy není významné.

7.2.11 Kulturní a historické dědictví

Území České Kamenice prošlo dlouhodobým historickým vývojem, který pozměnil původní krajinu údolí

Kamenice na urbanizované území. Historický vývoj je dokladován řadou nemovitých památek, jejichž

přehled uvádí tabulka A.17.

Tabulka A.17 – Objekty kulturního a historického dědictví v České Kamenici (ÚAP ORP Děčín, 2012)

Rejstříkové číslo Objekt, území Čp. Lokalita

Česká Kamenice

Památková zóna

1992476 Městská památková zóna Česká Kamenice

Nemovité kulturní památky

47689/5-3622 Městský dům č.p.13, z toho jen portál

102358 Evangelický kostel

14262/5-3610 Kostel sv.Jakuba Většího

30106/5-3645 Kaple Huníkov, při silnici na Žandov

16027/5-4112 Kaple Narození P.Marie

37904/5-3611 Kaple sv.Barbory (Korunování Panny Marie Nejsvětější Trojicí U nádraží

17308/5-3617 Socha sv.Jana Nepomuckého – nenalezena Havlíčkova

37464/5-3616 Kašna náměstí Míru

29948/5-3618 Pivovar Čp.2

36752/5-3620 Městský dům Čp.35


46

Tabulka A.17 – Objekty kulturního a historického dědictví v České Kamenici (ÚAP ORP Děčín, 2012)

Rejstříkové číslo Objekt, území Čp. Lokalita

44932/5-3625 Městský dům Čp.73

33497/5-3633 Městský dům Čp.84 Lipová

51049/5-5907 Městský dům-rozebrán, přemístění nerealizováno Čp.86 Připravený k přemístění z pozemku p.č.217 na p.č.14 v k.ú.Chřibská

53825/5-3635 Městský dům Čp.88 Lipová

103674 Městský dům Čp.107 Lipová

16716/5-3634 Škola Čp.111 nám.sv.Jakuba 5

17251/5-3630 Městský dům Čp.122 nám.

36871/5-3631 Městský dům Čp.123

102555 Městský dům Čp.153

26059/5-3632 Městský dům–hotel Čp.209 nám. Míru

33752/5-3623 Radnice Čp.219 nám. Míru

33768/5-3624 Městský dům Čp.221 nám. Míru

32722/5-3628 Městský dům Čp.229

45403/5-3619 Chudobinec Čp.243 u Mariánské kaple

54677/5-4845 Papírna Čp.243

54636/5-3626 Městský dům Čp.252 1

16003/5-3627 Městský dům Čp.253 nám. Míru 17

28998/5-3638 Městský dům Čp.270 nám.21

51504/5-5927 Spořitelna Čp.272

102692 Vila Čp.301 Máchova

35301/5-3639 Městský dům Čp.308 Nezučova

101072 Vila Čp.311

16786/5-3636 Městský dům Čp.340 náměstí 28.října

51986/5-5932 Chudobinec Čp.350 Tyršova ul.

21115/5-3629 Městský dům Čp.385 Na hřišti 19

101275 Vila Čp.513 Máchova

19408/5-3615 Zámek Čp.601

Dolní Kamenice

22165/5-3612 Kaplička K Bratrským oltářům

20443/5-3637 Městský dům Čp.52 Karolíny Světlé 10

Horní Kamenice

46353/5-3614 Hrad Kamenice

16386/5-3643 Venkovský dům Čp.54 Bezručova 7

34278/5-3644 Venkovský dům–sklářský dům Čp.55 Bezručova 5

Kerhartice

28783/5-3775 Kostel sv. Maří Magdalény

34291/5-3776 Venkovská usedlost Čp.20



Líska

30203/5-3791 Venkovský dům-sklářský dům Čp.13


11817/5-5800 Rozhledna na Studenci



47

7.3 Shrnutí

Životní prostředí České Kamenice se vyznačuje velmi kvalitním přírodním zázemím města s rozsáhlými

plochami lesů a luk. Významnou charakteristikou města je morfologie krajiny určovaná údolím řeky

Kamenice a jejích přítoků a výraznými tvary vrchů třetihorního vulkanického původu.

Kvalita přírodního zázemí se odráží v rozsahu chráněných území. Celé území města spadá do tří

chráněných krajinných oblastí, na území města jsou vyhlášena maloplošná chráněná území, lokality soustavy NATURA 2000 a památné stromy. Územím města prochází důležité migrační trasy. V české

Kamenici se nachází skladebné části ÚSES nadregionálního, regionálního a lokálního významu.

Díky své poloze a též díky hospodářskému útlumu má Česká Kamenice poměrně dobrou kvalitu

ovzduší s výjimkou centra, kde jsou nadměrně překračovány limity pro atmosférický aerosol PM10 a

pro benzo(a)pyren. Důvodem tohoto stavu jsou doprava a lokální vytápění na uhlí. Doprava též způsobuje hlukové zatížení centra a residenčních oblastí kolem silnice I/13 a silniceII/263.

Celkově je stav životního prostředí dobrý bez kritických problémů.

7.4 Předpokládaný vývoj životního prostředí bez provedení ÚP

Pokud by ÚP nebyla vydána, nemohla by být zahájena výstavba v některých nově navrhovaných

zastavitelných plochách a tím by se předešlo zejména:

záboru zemědělské popř. lesní půdy

zvýšení odtoků z území,

lokálním zásahům do biotopů ap.

Z hlediska hlukové a emisní zátěže by se zachoval stávající stav, nedošlo by k předpokládaným

prostorovým změnám v zatížení.

Na druhé straně by nevydání ÚP znamenalo negativní dopady na udržitelný rozvoj města

a přetrvávání strukturálních problémů se všemi dopady na město a jeho obyvatele.

Nevydání ÚP by mělo i přímé negativní dopady do oblasti životního prostředí související zejména s rizikem omezení funkčnosti ÚSES, který je v ÚPupřesněn a doplněn s cílem jeho ucelení v souladu

s metodickými zásadami.

Koncepce rozvoje města obsažená v novém ÚP ažna výjimky neznamená zásah do přírodního prostředí

a ani se nepředpokládají žádné zásadní negativní vlivy na kvalitu ovzduší, na hlukovou situaci ani na kvalitu vod. Lzekonstatovat, že vývoj životního prostředí bez provedení ÚP nebude v zásadě odlišný od

vývoje s provedením ÚP.

8 CHARAKTERISTIKYŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍMÚPVÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

Životní prostředí města Česká Kamenice lze charakterizovat následovně:

- vysoký podíl přírodě blízkých, ekologicky stabilních ploch a celkově vysoká ekologická stabilita území;

- dynamická příznivě působící krajina s řadou pozitivních charakteristik;

- příznivý vodní režim území;

- nízký podíl rizikových faktorů s výjimkou záplavových území a starých ekologických zátěží;

- dobrý stav ovzduší s výjimkou středu města;

- nízká hluková zátěž s výjimkou území podél hlavních komunikací.

8.1 Vysoký podíl přírodě blízkých, ekologicky stabilních ploch a celkově vysoká ekologická stabilita území


48

Typickou charakteristikou území města je vysoký podíl ploch lesů a luk v krajinném prostoru města, velmi malý podíl zornění a s tím související vysoká ekologická stabilita území (KES 4,32). Uplatněním

ÚP dojde ke snížení podílu ekologicky stabilních ploch ve prospěch ploch nestabilních. Celkově je

v návrhu ÚP vymezeno 164,5 ha nových zastavitelných ploch, z nichž ovšem pouze menší část bude skutečně zastavěna, zbytek bude využit pro zahrady, zeleň ap.

Podíl zastavění a tedy ekologicky nestabilních ploch se zvýší, nelze ovšem určit o kolik, neboť nejsou známy parametry zastavění největších zastavitelných ploch Z150, Z165 a Z168, které jsou určeny pro

sportovní aktivity. Tyto plochy mají celkovou výměru 61 ha a zřejmě budou využity extenzivněji. Je však žádoucí ověřit možnosti jejich využití zejména s ohledem na ochranu krajiny a její ekologickou

stabilitu, územní studií.

Problematické je z hlediska vlivů na stabilitu krajiny a její biologickou diverzitu vymezení plochy Z121 určené pro fotovoltaickou elektrárnu.

8.2 Dynamická příznivě působící krajina s řadou pozitivních charakteristik

Krajina České Kamenice je díky styků tří krajinných celků (chráněných formou CHKO) velice dynamická

a zajímavá a vykazuje řadu pozitivních charakteristik z hlediska krajinného rázu. Jedná se zejména o

vodní toky a jejich údolí s různým morfologickým charakterem - Kamenice, Pryský potok, Lísecký potok, Šenovský potok, Bílý potok, Huníkovský potok a Bystrá a též o vrcholy představující krajinné

dominanty. Významnými dominantami jsou vrcholy Bukovina, Studenec, Javorek, Široký kopec, Javor, Zlatý vrch, Lipnický vrch, Strážiště, Kunratický vrch, Jehla, Maják, Ptáčník, Strážný vrch, Hájek, Sedlo,

Zámecký vrch, Malý ptáček,Břidličný vrch, Stráž, Smrčník, Bažantnice, Hana, Hůrka, Veselka (kurzivou jsou uvedeny vrcholy mimo správní území města).

Některé z navržených ploch představují potenciální ohrožení pozitivních charakteristik krajinného rázu.

Jedná se zejména o plochy pro sport Z150, Z165 a Z168,plochu pro FVE Z121 a rovněž plochy pro výrobu Z166 a Z167.

8.3 Příznivý vodní režim území

S příznivým podílem zastoupení přírodních ploch na území města souvisí i poměrně příznivý vodní režim, charakterizovaný velkou retenční schopností území.

Zvýšení podílu zastavěných a zpevněných ploch negativně ovlivní schopnost krajiny akumulovat vodu a přispěje ke zvýšení odtoku vody z krajiny. Velkým rizikem jsou zejména rozsáhlé souvislé zastavitelné

plochy, mezi něž patří plochy pro výrobu Z166 a Z167. I v případě posouzení vlivů na tuto charakteristiku je problémem neujasněnost využití ploch Z150, Z165 a Z168.

8.4 Nízký podíl rizikových faktorů s výjimkou záplavových území a starých ekologických zátěží

Z hlediska rizik nepříznivých jevů a událostí jsou vážnějším problémem existence záplavových území

Kamenice a Bystré a několika starých ekologických zátěží.

Uplatnění ÚP ovlivní do určité míry záplavové území – zvýšení odtoku vody díky vyššímu podílu

zpevněných ploch může vést ke zvýšení povodňových průtoků. Zásadním rizikem je vymezení ploch na

západním okraji města do záplavového území Kamenice.

8.5 Dobrý stav ovzduší s výjimkou středu města

Kvalita ovzduší je na území České Kamenice dobrá s výjimkou středu města, kde jsou překračovány limity PM10 a BaP Zdrojem znečištění jsou zejména lokální vytápění na pevná paliva a doprava.

Uplatnění ÚP v zásadě tento stav nezmění. S výjimkou sportovišť v plochách Z150, Z165 a Z168 a

ploch pro výrobu Z 166 a Z167 nejsou na území města navrhovány aktivity nadmístního významu



49

generující významné dopravní zatížení. Ostatní plochy budou znamenat pouze jinou distribuci dopravy a z toho vyplývajícího znečištění ovzduší na území města.

Vytápění v nových plochách pro bydlení je navrhováno plynové. Rizikem zde je, že obyvatelé nových

domů budou odmítat využití plynu pro vytápění a vaření s ohledem na jeho neúměrně se zvyšující ceny. To je ovšem otázka mimo řešení v ÚP.

8.6 Nízká hluková zátěž s výjimkou území podél hlavních komunikací

Zvýšenou hlukovou zátěž generuje na území města doprava na silnici I/13 a silnici II/263, které procházejí centrální část města v peáži. Silnice jsou sice odkloněny mimo vlastní centrum, ovšem vliv

na některé rezidenční plochy není vyloučen. Podle prognózy vývoje dopravní zátěže a hluku s ní

souvisejícího budou v roce 2030 limity stanovené současnou právní úpravou dodrženy.

Uplatnění ÚP v zásadě tento stav nezmění. Novou dopravní zátěž mohou generovat zejména plochy

S výjimkou sportovišť v plochách Z150, Z165 a Z168 a ploch pro výrobu Z166 a Z167 nejsou na území města navrhovány aktivity nadmístního významu generující významné zvýšení dopravya s tím

související hlukové zatížení. Díky novým plochám pro bydlení dojde k místním změnám v hlukové

zátěži ve městě. Dopravní obsluha rozsáhlých rezidenčních ploch (Z11, Z31 – Z34, Z107 - Z108, Z110 - Z112,Z141, Z143) přinese zvýšenou hlukovou zátěž do okolí příjezdových cest.

9 SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚPVÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

9.1 Ochrana přírody a krajiny

Krajinný ráz

Pro krajinný ráz území města jsou určující na vodní toky a jejich údolí s různým morfologickým charakterem a na vrcholy vulkanického původu představující krajinné dominanty. Významným prvkem

krajiny jsou rozsáhlé lesní komplexy v okolí Studence, Kunratického vrchu a Smrčníku.

Výraznější ovlivnění krajinného rázu lze předpokládat u ploch Z 121, Z150 a Z165 - Z168, které svým rozsahem a umístěním představují riziko ovlivnění dominant a významných průhledů (svah nad

Kamenicí, Malý ptáček, Zámecký vrch ad.).

Určité riziko negativního ovlivnění krajinného rázu představují plochy bydlení Z107 a Z108 na svahu

pod hřbitovem a dále plochy Z140 a Z179 umožňující vznik souvislé zástavby na západním okraji Kamenické Nové Vísky, která pro urbanistickou strukturu této části nepřirozená.

Územní systém ekologické stability

Na území města je vymezen ÚSES na místní, regionální i nadregionální úrovni (tabulkaA.11).

V zásadním rozporu s plochami ÚSES je vymezení ploch Z149,Z202 a Z217, které jsou celé umístěny v prvcích ÚSES.

Podstatný vliv na skladebné části ÚSES budou mít plochy pro sport Z165, Z168, které zasahují

regionální biokoridor 554 a do něj vložená lokální biocentra LBC CK03 a CK04. Stejně riziková je plochaZ170 (odpady), která je vymezena v ploše krajinné zeleně, která je součástí RBK 554.Řada

dalších ploch je v interakci s lokálními částmi ÚSES.

V textových podmínkách pro plochy s rozdílným způsobem využití (kap. 6 UP) je respektování

podmínek pro ÚSES stanoveno jako závazná podmínka. To může u ploch, které se dotýkají ÚSES jen

okrajově,ohrožení funkčnosti ÚSES eliminovat,pokud bude aplikován správný postup všech aktérů výstavby. Vhodnější by bylo vymezení zastavitelných ploch mimo skladebné části ÚSES.


50

Významné krajinné prvky

Zástavbou jsou ovlivněny VKP vodní toky Kamenice, Bystrá, Lísecký potok Pryský potok a drobné

vodoteče

Zásahy do VKP lesy jsou minimální s výjimkou ploch Z165, Z168 a Z173, které představují v navržené podobě významnější zásah do lesů.

Některé plochy zasahují až k hranici lesa a je tedy u nich nezbytné zajistit ochranné podmínky v pásu 50 m od lesa.

Velkoplošná chráněná území

Na území České Kamenice zasahují tři CHKO. CHKO Labské pískovce zasahuje do území města IV.

zónou. CHKO Lužické hory I., II., III. i IV. zónou a CHKO České středohoří III. a IV. zónou. I. zóna CHKO Lužické hory je vymezena v k.ú. Líska na vrších Studenec, Zlatý vrch, Chřibský vrch a Javorek.

II. zóna CHKO Lužické hory pokrývá většinu řešeného území v k.ú. Líska a severovýchodní okraj k.ú. Česká Kamenice.

Podmínky ochrany CHKO nebudou uplatněním ÚP významně ovlivněny s výjimkou ploch Z165 - Z168,

které zasahují dominantní partie severovýchodního okraje CHKOP České středohoří a Z121 zasahující jižní část CHKO Labské pískovce.

Maloplošná chráněná území

Na území města se nachází dvě přírodní rezervace Studený vrch a Pekelský důl,národní přírodní

památka Zlatý vrch apřírodní památka Líska. Žádné z těchto území nebude uplatněním ÚP ovlivněno.

Památné stromy

Na území města se nachází několik památných stromů. Jejich existence a podmínky ochrany nejsou

ÚP ovlivněny.

Lokality soustavy NATURA 2000

Na správním území České Kamenice jsou vymezeny 3 evropsky významné lokality CZ0423507

Horní Kamenice, CZ0423001 Huníkovský potok a CZ0420082 Studenec.

Na území města dále zasahuje ptačí oblast (PO) CZ0421006 Labské pískovce jejíž hranice kopíruje hranici CHKO Labské pískovce.

V případě PO Labské Pískovce byl:

u ploch Z6, Z109 a navržené nadzemní elektrické vedení VN v blízkosti ploch Z140 a 179zjištěn

nulový - mírně negativní vlivu na předmět ochrany - chřástala polního;

u ploch Z99, Z100, Z107, Z108, Z140, Z141, Z178, Z179, Z180, Z181, Z182 a Z185stanoven

očekávaný mírně negativní vliv na chřástala polního a u plochy Z173 konstatováno riziko

potenciálně mírně negativního vlivu na datla černého;

u ploch Z121, Z183 a Z184byla míra vlivu na chřástala polního hodnocena jako a priori

významně negativní vliv.

V případě předmětů ochrany EVL Horní Kamenice - lososa atlantského a vydry říční byl:

u plochy Z2 konstatován očekávaný mírně negativní vliv.

u ploch vodní nádrže W (2) a K10bylo stanoveno rozmezí nulového až významně negativního

vlivu, v závislosti na budoucím provedení záměru;

u plochy Z172 bylo stanoveno rozmezí mírně negativního až významně negativního vlivu

u ploch W (1), Z96, Z173 a Z84byl stanoven a priori významně negativní vliv (-2).

V případě předmětu ochrany EVL Huníkovský potok - raka kamenáče bylo:

u plochy Z94 konstatováno rozmezí nulového až významně negativního vlivu;



51

u plochy Z218 bylo konstatováno rozmezí mírně negativního (-1) až významně negativního

vlivu (-2);

u plochy Z217 byl konstatován a priori očekávaný významně negativní vliv.

V případě předmětů ochrany EVL Studenec bylo u přírodního stanoviště 9110 a prioritního přírodního

stanoviště 9180 konstatováno potenciální riziko mírně negativního vlivu u plochy Z223.

Migrační trasy

Územím České Kamenice prochází nadregionálně významná migrační trasa Krušné hory – Děčínská vrchovina –Šluknovský výběžek - Lužické hory a regionálně významný migrační směr spojující

východní část Děčínské vrchoviny a Lužických hor s Českým středohořím.

Uvedené migrační trasy a směry nejsou ÚP ovlivněny.

9.2 Zemědělský půdní fond a lesy

Kvalita půd

Uplatnění ÚP nebude znamenat ovlivnění kvality půd.

Erozní ohrožení půd

Území České Kamenice je vodní erozí silně ohrožené, erozní projevy jsou však minimální díky převažujícímu zalesnění a zatravnění půd. Uplatněním ÚP nebude situace v erozním ohrožení půd a

jeho projevech zhoršena.

Zábor půdy

Navržené zastavitelné plochy dle ÚP představují zábor ZPF v rozsahu 137,5 ha, z toho 30 ha půdu I. a II. třídy ochrany. Jde tedy o významné ovlivnění tohoto jevu životního prostředí.Navržený zábor se

dotýká 8,4 % celkové plochy zemědělské půdy ve městě.

Pozemky určené k plnění funkce lesa

Lesy na území města Česká Kamenice pokrývají téměř polovinu správního území. Navržený zábor lesa činí 33,6 ha, což je 1,9 % celkové plochy lesa ve městě. Z hlediska plánovaného záboru lesa jsou

nejvýznamnější plochy Z165, Z168 a Z173, které tak představují významnější ovlivnění lesa.

9.3 Vody

Vodní režim

Viz kapitolu 7.

Kvalita vody

Uplatněním ÚP v navrženém rozsahu bude zlepšena kvalita vody v Kamenici. Koncepce technické

infrastruktury předpokládá další doplnění systému odvádění a čištění odpadních vod a zvýšení počtu

obyvatel napojených na kanalizaci odvádějící splašky na městskou ČOV v částech Česká kamenice, Dolní Kamenice a Horní Kamenice a výhledově Huníkov.

Zásobování pitnou vodou

Uplatněním ÚP dojde ke zvýšení nároků na zdroje pitné vody. Toto zvýšení je pro systém zásobování

vodou únosné. Pro rozvoj části Líska bude nezbytné využití nového vodního zdroje.

Odvádění a čištění odpadních vod

Uplatněním ÚP dojde kedoplnění a rozšíření systému a zvýšení jeho bezpečnosti. Zvýšení nároků na

kapacitu kanalizace a ČOV je pro systém odvádění a čištění odpadních vod únosné, nezbytné investice

jsou součástí návrhu.


52

Ochrana vodních zdrojů

Severní část území města se nachází v CHOPAV Severočeská křída.V území je situováno 5 zdrojů pitné

vody s PHO. Uplatněním ÚP nedojde k ovlivnění zdrojů a jejich PHO.

9.4 Ovzduší

Kvalita ovzduší je na území České Kamenice dobrá s výjimkou středu města, kde dochází k

překračování limit PM10 a BaP Zdrojem znečištění jsou zejména lokální topeniště na pevná paliva a doprava.

Uplatnění ÚP v zásadě tento stav nezmění. S výjimkou sportovišť v plochách Z150, Z165 a Z168 a ploch pro výrobu Z 166 a Z167 nejsou na území města navrhovány aktivity nadmístního významu

generující významné dopravní zatížení. Ostatní plochy budou znamenat pouze jinou distribuci dopravy

a z toho vyplývajícího znečištění ovzduší na území města.

Vytápění v nových plochách pro bydlení je navrhováno plynové. Rizikem zde je, že obyvatelé nových

domů budou odmítat využití plynu pro vytápění a vaření s ohledem na jeho neúměrně se zvyšující ceny. To je ovšem otázka mimo řešení v ÚP.

9.5 Prevence rizik

Z hlediska rizik nepříznivých jevů a událostí jsou závažnějším problémem území existence záplavových území Kamenice a Bystré a několika starých ekologických zátěží.

Uplatnění ÚP ovlivní do určité míry záplavové území – zvýšení odtoku vody díky vyššímu podílu zpevněných ploch může vést ke zvýšení povodňových průtoků. Rizikem je vymezení ploch na

západním okraji města do záplavového území Kamenice.

9.6 Nakládání s odpady

Uplatněním ÚP dojde ke změně situace v nakládání s komunálním odpadem, neboť ÚP obsahuje návrh

na novou skládku vč. kompostárny.Principy existujícího systému měněny nebudou. Žádoucí posílení znovuvyužití odpadů resp. předcházení vzniku odpadu je mimo oblast územního plánování.

9.7 Hluk

Zvýšenou hlukovou zátěž generuje na území města doprava na silnici I/13 a silnici II/263, které procházejí centrální část města v peáži. Silnice jsou odkloněny mimo centrum města, ovšem vliv na

některé rezidenční plochy není vyloučen.

Podle prognózy vývoje dopravní zátěže a hluku s ní souvisejícího budou v roce 2030 limity stanovené

současnou právní úpravou dodrženy.

Uplatnění ÚP v zásadě tento stav nezmění. Novou dopravní zátěž mohou generovat zejména plochy S výjimkou sportovišť v plochách Z150, Z165 a Z168 a ploch pro výrobu Z166 a Z167 nejsou na území

města navrhovány aktivity nadmístního významu generující významné zvýšení dopravy a s tím související hlukové zatížení. Díky novým plochám pro bydlení dojde k místním změnám v hlukové

zátěži ve městě. Dopravní obsluha rozsáhlých rezidenčních ploch (Z11, Z31 – Z34, Z107 - Z108, Z110 - Z112, Z141, Z143) přinese zvýšenou hlukovou zátěž do okolí příjezdových cest.

9.8 Kulturní a historické dědictví

Území města je bohaté na pátkově chráněné objekty, střed města je chráněn formou památkové zóny. Uplatněním ÚP prakticky nedojde k ovlivnění památek s výjimkou realizace sportovních ploch na

Zámeckém vrchu které so dotkne památkově chráněného objektu hradu a archeologického naleziště.



53

10 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚP

10.1 Východiska

Při předchozím kroku bylo provedeno zhodnocení možného ovlivnění charakteristik životního

prostředíuplatněním ÚP. S ohledem na charakter posuzovaného dokumentu jde o určité přiblížení či stanovení pravděpodobnosti ovlivnění, podrobnější závěry bude možné stanovit až při vlastní stavební

ev. jiné činnosti v plochách vymezených územním plánem.

Zhodnoceny jsou vlivystávající a předpokládané, sekundární, synergické, kumulativní, krátkodobé,

střednědobé a dlouhodobé, trvalé a přechodné, kladné a záporné. Z hlediska dopadu se hodnotí vlivy

na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a

vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.

V kapitole 10je provedeno zhodnocení vlivů:

a) koncepčního pojetí ÚP;

b) jednotlivých navržených změn v území (zastavitelné plochy, plochy přestavby) v rozsahu požadavků Ústeckého kraje;

c) ÚP jako celku

na dále uvedené jevy a problémy životního prostředí.

A. Příroda a krajina:

ochrana krajinného rázu;

funkčnost ÚSES;

ochrana VKP.

B. Půda:

zábor ZPF;

zábor PUPFL.

C. Voda:

narušení přirozeného vodního režimu;

ohrožení vodních toků a vodních zdrojů.

D. Kvalita ovzduší:

znečištění ovzduší, zejména BaP a PM10 a zdravotní rizika z něho plynoucí.

E. Hluk:

hluková zátěž a zdravotní rizika z ní plynoucí.

F. Prevence rizik:

zásah do záplavového území;

G. Kulturní dědictví

ohrožení památek;

H. Příroda a krajina celkem;

I. Lidské zdraví celkem.

Souhrnné vyhodnocení za přírodu a krajinu a za obyvatelstvo není průměrem hodnocení dílčích

charakteristik, problémů a jevů, ale zohledňuje i jejich vzájemné souvislosti.

Vyhodnocení vlivů koncepčního pojetí ÚP je provedeno formou slovního komentáře

k urbanistické koncepci, koncepci dopravní infrastruktury, koncepci technické infrastruktury a koncepci krajiny v kap. 9.2.

Pro vyhodnocení vlivůjednotlivých ploch změn v územíbyla použita stupnice hodnocení

vycházející z doporučované stupnice -2 - +2. Použitá stupnice je citlivější a lépe odpovídá charakteru hodnoceného dokumentu, který zahrnuje různorodé změny územního plánu. Stupnice je následující:


54

+2+ velmi silně pozitivní vliv

+2 silně pozitivní vliv

+1/+2 středně pozitivní vliv

+ 1 mírně pozitivní vliv

0/+1 velmi mírně pozitivní vliv

0 bez vlivu

0/-1 velmi mírně negativní vliv

- 1 mírně negativní vliv

-1/-2 středně negativní vliv

- 2 silně negativní vliv

-2- velmi silně negativní vliv

Přiřazení stupně je závislé na pravděpodobnosti vlivu a jeho intenzitě. Stupeň vlivu tedy závisí zejména

na:

rozsahu plochy ve vztahu k území města;

intenzitě zástavby;

kvalitativních ukazatelích předpokládané činnosti ve vztahu k současnému využití;

intenzitě předpokládané činnosti ve vztahu k současnému využití,

možných synergiích s jinými záměry.

Středně a silně negativním vlivům je nutno věnovat pozornost a eliminovat je realizací opatření

k předcházení vlivů nebo jejich kompenzaci. Plocha, u které byl indikován velmi významný vliv, může

být schválena jako součást ÚP jen v případě, že je nezbytná z celoměstského hlediska, nelze nalézt adekvátní řešení a její vliv bude kompenzován vhodnými opatřeními.

Hodnocení vlivu jednotlivých ploch navržených v rámci ÚP je uvedeno v kap. 10.3.

10.2 Hodnocení vlivů koncepčního pojetí ÚP na životní prostředí

10.2.1 Urbanistická koncepce

Základní principy a jejich zhodnocení z hlediska vlivu na ŽP

Hlavními urbanistickými funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, výrobní (plochy pro

podnikání) a v okrajových částech, zejména v Kerharticích a Lísce částečně rekreační. Česká Kamenice, Dolní Kamenice a Horní Kamenice tvoří v zásadě kompaktní sídelní strukturu. Směrem

jižním je rovněž patrné srůstání České Kamenice s Huníkovem. Směrem severním potom na Českou Kamenici a Dolní Kamenici navazuje Filipov a Pekelským Důl. Části Kamenická Nová Víska, Kerhartice a

Líska jsou samostatnými sídelními strukturami, které však mají každá zcela odlišný charakter.

Návrh územního plánu předpokládá velmi mírný nárůst počtu trvale bydlících obyvatel. Předpokládaný zájem o novou bytovou výstavbu je soustředěný do části Česká Kamenice, resp. Česká

Kamenice a Dolní Kamenice. Zájem bude záviset na atraktivitě vlastního bydlení v řešeném území a širších podmínkách v regionu. Vývoj počtu obyvatel je podmíněn také zvýšením nabídky pracovních

příležitostí ve městě a regionu. Proto návrh počítá s vymezením vhodných ploch pro rozvoj

podnikatelských aktivit, a to zejména v oblasti služeb, drobného a středního podnikání. Návrh stanovuje zásady pro umísťování provozoven výroby a služeb v obytném a rekreačním území. Při

návrhu musel být respektován fakt, že celé řešené území leží v jedné z chráněných krajinných oblastí. Navrženo je rozšíření občanské vybavenosti území, stejně jako důraz na rozvoj turistického ruchu a

s ním spojených aktivit (sportovních a rekreačních).



55

Z hlediska urbanistické koncepce je ÚP charakterizován poměrně konzervativním přístupem respektujícím stav území a vycházejícím z návrhů předchozího ÚP z roku 1998. Koncepce je postavena

mj. i na faktu, že se předpokládá stagnace resp. jen mírný nárůst počtu obyvatel.

Některé rozsáhlé plochy bydlení a vybavenosti, především sportovní a rekreační však vybočují z celkového přístupu a lze u nich očekávat negativní vlivy na životní prostředí.

Rozvoj bydlení a jeho vlivy na ŽP

Stávající plochy bydlení jsou stabilizovány. Převážná část nových ploch pro bydlení navazuje na

stávající zastavěné plochy a přes fakt, že znamenají zábor ZPF, je tento vliv odůvodnitelný potřebou stabilizace obyvatelstva ve městě, což je významný faktor udržitelného rozvoje.

Některé nové plochy přinášejí určitá rizika z hlediska vlivu na životní prostředí. Jedná se zejména o rozvoj bydlení v lokalitě pod hřbitovem v České Kamenici a na západním okraji Kamenické Nové Vísky,

které mají potenciál negativního ovlivnění krajinného rázu. Dopravní obsluha rozsáhlejších rezidenčních ploch přinese zvýšenou hlukovou zátěž do okolí příjezdových cest.

Rozvoj smíšených ploch a jeho vlivy na ŽP

Plochy smíšenéjsou vymezeny jako plochy smíšené městské, venkovské, výrobní a

zemědělské.Nové plochy smíšené jsou navrženy jako doplnění stávající zástavby resp. v plochách přestaveb.

Potenciální vlivy na ŽP jsou minimální, může dojít k lokálnímu zhoršení emisní a hlukové zátěže díky

obsluze některých ploch.

Vymezení smíšených ploch v územích brownfields je pozitivním jevem jak z pohledu revitalizace

nevyužitých areálů, které jsou zdrojem bezpečnostních i environmentálních rizik, tak z pohledu žádoucího upřednostnění vnitřních rezerv území před extenzivním vývojem.

Rozvoj občanské vybavenosti a jeho vlivy na ŽP

Stávající občanská vybavenost je stabilizována, nové plochy jsou soustředěny do České Kamenice, jde

převážně o proluky a plochy ve vazbě na stávající občanskou vybavenost. V Kerharticích a Lísce navrhovaná občanská vybavenost doplní nebo rozšíří stávající zařízení. Tento intenzifikační způsob

rozvoje nemá podstatné vlivy na životní prostředí a naopak přispívá ke stabilizaci obyvatelstva města.

Rozsáhlé plochy pro občanskou vybavenost, konkrétně rekreaci a sport jsou navrženy v k. ú.Horní Kamenice a Kamenická Nová Víska. U těchto ploch se nelze vyhnout negativnímu hodnocení vlivů na

některé jevy a problémy ŽP, zejména krajinný ráz, ÚSES, plochy lesů ap. Problémem je, že tyto plochy jsou vymezeny v nadměrném rozsahu i když je zřejmé, že konkrétní zásah do území bude menší.

Porto je žádoucí ověřit jejich konkrétní využití a vč. vlivů na ŽP územními studiemi a teprve poté

umožnit jejich případný rozvoj.

Rozvoj výroby a jeho vlivy na ŽP

Plochy pro výrobu jsou vymezeny s ohledem na potřebu zvýšení zaměstnanosti v místě. Stávající

plochy výroby jsou stabilizovány s výjimkou některých opuštěných nebo nedostatečněvyužitých areálů,

jež jsou navrženy k přestavbě s jiným využitím. Nové plochy pro průmyslovou výrobu a těžbu, případně pro výrobu a skladování jsou navrženy především v České Kamenici, Dolní Kamenici, Horní

Kamenici a Kerharticích. Nejvýznamnější plochy výroby jsou lokalizovány ve východní části řešeného území při silnici I/13. Plochy pro zemědělskou výrobu jsou zčásti nahrazovány plochami pro výrobu a

služby, nové plochy pro zemědělskou výrobu nejsou navrženy.

Rozvoj ploch výroby nebude mít zásadní vliv na životní prostředí, s ohledem na jejich rozsah a

podmínky využití nelze očekávat umístění výrobních aktivit znečišťujících významně ovzduší nebo

vody. Výjimku tvoří rozsáhlé plochy na východním okraji města při silnici I/13 a plocha pro FVE na okraji západním. U těchto ploch se očekává negativní vliv na krajinu. Otázkou je, zda extenzívní rozvoj

výroby v plochách Z166 a Z167 u silnice I/13 je opodstatněný s ohledem na neúplné využití výrobního areálu lokalizovaného v té samé lokalitě při protější straně silnice.


56

Veřejná prostranství a jejich vliv na ŽP

Stávající veřejná prostranství jsou stabilizována. Plochy nových veřejných prostranství jsou navrženy

v zastavěných nebo navrhovaných rozvojových částech České Kamenice, Dolní Kamenice a Horní

Kamenice. Vlivy veřejných prostranství na ŽP i na udržitelný rozvoj jako takový je pozitivní.

Plochy zeleně a jejich vliv na ŽP

Stávající plochy sídelní zeleně zůstávají z větší části územně beze změny. Nové plochy veřejné zeleně

jsou vymezeny v poměrně malém rozsahu a lokalizovány v pohledově exponovaných partiích v

zastavěných částech území.

Rozvoj ploch zeleně bude působit na ŽP pozitivně.

10.2.2 Koncepce dopravní infrastruktury

Rozvoj silniční dopravy a jeho vlivy na ŽP

Dopravní koncepce je založená na dopravní obsluze města silnicemi I/13, II/263 a silnicemi III. třídy propojujícími jednotlivé místní části s okolními obcemi. Poloha silnic I., II. a III. třídy je územně

stabilizovaná, žádné přeložky regionálního nebo nadregionálního významu nejsou navrhovány. Dojde

pouze k bodovým úpravám vedení těchto komunikací s minimálním zásahem do území. Ve východní části města se navrhuje přebudování stávající stykové křižovatky silnic I/13 a II/263 na okružní

křižovatku.

Pro zlepšení podmínek průjezdu Kamenickou Novou Vískou je navržena nová místní komunikace.

Návrh počítá s propojením ulic Boženy Němcové a Nádražní pro možný průjezd linkových

autobusů.Doplňují se též nové místní komunikace pro obsluhu nové zástavby.

Funkční účelové komunikace budou zachovány pro obsluhu území. Doplněny jsou nové účelové

komunikace k nemovitosti č.p. 19 v k.ú. Česká Kamenice a nově navržená účelová komunikace pro napojení sportovních areálů na Zámeckém vrchu.

Změny v dopravním řešení nebude znamenat výrazný vliv na životní prostředí. Zlepšení parametrů silnic I. a II. třídy povede ke zlepšení plynulosti dopravy a snížení emisní a hlukové zátěže. Nové místní

a účelové komunikace nebudou znamenat zvýšenou zátěž prostředí hlukem a emisemi, doprava po

těchto silnicích bude mít minimální frekvenci. Výjimkou tvoří účelová komunikace k Zámeckému vrchu, jejíž zřízení muže přinést zatížení v okrajové zástavbě. Návrh této komunikace počítá s omezením

nákladní dopravy na minimální nutnou obsluhu (odpady, hasiči, zásobování ap.).

Rozvoj železniční dopravy a jeho vlivy na ŽP

Obsluha města železniční dopravou po trati č. 081 je stabilizována.Žádné změny nejsou navrhovány.

Rozvoj veřejné dopravy a jeho vlivy na ŽP

Stávající veřejná doprava je řešena příměstskými a dálkovými autobusovými linkami. ÚP vymezuje nové zastávky u železniční stanice a stanovuje požadavek na dovybavení stávajících zastávek.

Změny navržené ÚP budou mít minimální vliv na ŽP, úpravou zastávek dojde ke zvýšení komfortu veřejné dopravy a bezpečnosti cestujících.

Rozvoj dopravy v klidu a jeho vlivy na ŽP

Plochy pro dopravu v klidu jsou stabilizovány. Na západní straně centra je navržena nová parkovací

plocha na rozhraní ulic Štítného a Pivovarské (rozvojová plocha Z245).V místní části Líska je navrženo vytvoření parkoviště s kapacitou cca 10 vozidel – plocha Z222.

Žádná ze změn spojených s rozvojem dopravy v klidu nepřinese zvýšení zátěže ŽP. Obě nově budovaná parkoviště pouze usměrní již realizované „divoké“ parkování v centru a v severní partii Lísky.

Rozvoj cyklistické dopravy a jeho vlivy na ŽP



57

Na území města není v současné době vybudována žádná specifická infrastruktura pro cyklisty. Cyklistické trasy jsou vedeny po stávajících místních a účelových komunikacích a komunikacích třetí

třídy.

ÚP nenavrhuje žádné změny cyklistické dopravy.

Rozvoj pěší dopravy a jeho vlivy na ŽP

Chodci využívají stávající systém místních a účelových komunikací. V centrální části města a z velké

části i podél silnice I/13 jsou vybudovány chodníky pro pěší. Návrh počítá s doplněním chodníků podél

silnice I/13 na západní straně až na konec obce a v místní části Huníkov podél celé délky silnice II/263. Chodníky budou doplněny i v místech nové bytové zástavby.

Značené turistické trasy jsou respektovány.

Změny v systému pěší dopravy nebudou mít vliv na životní prostředí, realizací chodníků bude zvýšena

bezpečnost chodců.

10.2.3 Koncepce technické infrastruktury

Rozvoj systému zásobování vodu a jeho vliv na ŽP

ÚP navrhuje rozšíření stávající vodovodní sítě z důvodu napojení nových zastavitelných ploch. Nezbytným opatřením jsou rekonstrukce některých úseků stávající sítě.

Pro zásobování ploch v k.ú. Líska bude potřebné využít nový zdroj vody a vybudovat výtlačný řad.

Vlivy rozvoje vodovodů na životní prostředí budou minimální. Lze očekávat zvýšení standardu bydlení a

bezpečnosti zásobování pitnou vodou.

Rozvoj systému odvádění a čištění odpadních vod a jeho vliv na ŽP

ÚP navrhuje dobudování stávajícího systému a jeho rozšíření pro odvod vod zestávajících zastavěných území i nových zastavitelných ploch v České Kamenici, Dolní Kamenici a Horní Kamenici. V rámci

realizace úprav kanalizační sítě navržených ÚP budou odstraněny volné výustě do Kamenice a bude

zvýšen podíl obyvatel napojených na kanalizaci odvádějící splašky na městskou ČOV.

V části Huníkov bude ponechán systém individuální likvidace odpadních vod (septiky) s výhledem

vybudování kanalizace s napojení na městskou ČOV. V částech Pekelský Důl, Filipov, Kamenická Nová Víska, Kerhartice a Líska bude i nadále zachován systém individuální likvidace splaškových vod pomocí

domovních čistíren odpadních vod, bezodtokových jímek s odvozem splašků na ČOV Česká Kamenice, nebo septiků s doplněním o dočišťovací stupeň.

Na území města je vymezena plocha pro ČOV pro sousední obec Nový Oldřichov. Budování ČOV ovlivní

území cenné z hlediska ochrany přírody.

Návrh změn systému bude mít pozitivní vliv na ŽP, zejména na kvalitu vody v Kamenici.

Rozvoj systému zásobování elektrickou energií a jeho vliv na ŽP

Stávající systém rozvodu elektrické energie umožňuje přenést další požadované výkony pro

zastavitelné plochy. Pokrytí předpokládaného navýšení elektrického výkonu bude řešeno napojením na stávající trafostanice VN/NN s možností jejich výměny za výkonově vyšší. V částech Dolní Kamenice,

Horní Kamenice a Kamenická Nová Víska budou vybudovány nové trafostanice. Rozvodná síť k novým objektům bude řešena novými NN kabelovými vývody z trafostanic.

Rozvoj systému nepřinese významnější vlivy na ŽP.

Rozvoj systému zásobování plynem a jeho vliv na ŽP

Pro obsluhu nových zastavitelných ploch je nově navržena páteřní STL plynovodní síť v městských částech Dolní Kamenice, Huníkov, Pekelský Důl a Česká Kamenice. Mimo tuto síť budou nové plochy

v Česká Kamenice, Horní a Dolní Kamenice připojeny na stávající STL plynovody s redukcí na NTL

plynovod.


58

V částech Filipov, Kerhartice, Kamenická Nová Víska a Líska nenízásobování zemním plynem navrženo vzhledem k nízkému počtu odběratelů. Pro vytápění, ohřev teplé vody a vaření bude využito ostatních

zdrojů.

Realizace rozšíření systému nebude mít výrazný vliv na ŽP, otázkou ovšem zůstává, zda majitelé nových domů budou ochotni se na plyn připojit, nebo zda budou vzhled k rostoucím cenám plynu

raději volit využití klasických pevných paliv. Zde je žádoucí doplnit ÚP intervencí města ve prospěch využití ekologicky příznivějších zdrojů.

Návrh ÚP obsahuje doporučení pro využití místních zdrojů energie (biomasa, fotovoltaické panely instalované na střechách či v zastavěných areálech ap.).

Rozvoj systému telekomunikací a jeho vliv na ŽP

ÚP nenavrhuje žádná opatření v systému spojů a telekomunikací ve městě.

Rozvoj systému veřejného osvětlení a jeho vliv na ŽP

ÚP nenavrhuje zásadní změny v systému veřejného osvětlení, nové plochy budou zapojeny do

stávajících osmi napájecích oblastí.

Bude provedena systematická výměna svítidel za úspornější.

Rozšíření systému veřejného osvětlení nebude mít vliv na ŽP.

Rozvoj systému nakládání s odpady a jeho vliv na ŽP

Stávající systém nakládání s odpady bude zachován a bude aplikován i v zástavbě realizované v nových zastavitelných plochách.

V katastrálním území Horní Kamenice je mimo zastavěnou část území navržena plocha Z169 a Z170 pro skládku odpadů a kompostárnu.Realizace skládky může mít negativní vliv na krajinu.

10.2.4 Koncepce uspořádání krajiny

Základní principy a jejich zhodnocení z hlediska vlivu na ŽP

Základním principem koncepce uspořádání krajiny je pojetí území města jako vyváženého systému

zastavěného území, zastavitelných ploch a volné krajiny reprezentované nezastavěným územím. Tento princip je velmi významný díky existenci hodnotného krajinného zázemí města a jeho ochrany formou

CHKO Labské pískovce, Lužické hory a České středohoří, které se stýkají v centru města.

Zcela zásadním požadavkem na územní rozvoj města je ochrana přírodních hodnot v území a limitů, vyplývajících ze zákonné ochrany těchto hodnot.

Koncepce uspořádání krajiny je tak významným nástrojem pro ochranu přírody, krajiny a přírodních zdrojů v ÚP.

Vymezení ploch v krajině a jeho vliv na ŽP

Nezastavitelné plochy v krajině jsou stabilizovány s výjimkou ploch, které územní plán určuje

k zastavění. Navrhovány jsou nové vodní plochy (Huníkov, Líska) a dále plochy pro realizaci záchytných pásů a průlehůnad železnicí.

Stabilizace ploch v krajině je důležitým opatřením pro ochranu příznivého stavu příměstské krajiny a

její ekologické stability. Nové vodní plochy příznivě ovlivní vodní režim v území. Záchytné pásy a průlehy budou sloužit k retenci či zpomalení přívalových vod.

ÚSES a jeho vliv na ŽP

ÚP upřesňuje vymezení nadregionálního biocentra 82 Studený vrch, regionálního biocentra 1358

Smrčník a skladebných částí regionálních biokoridorů 554 Studený vrch - Smrčník a 555 Smrčník – Výsluní. Na lokální úrovni je navržen ucelený systém biokoridorů a biocenter včetně biocenter

vložených do regionálních biokoridorů. Pro všechny skladebné části ÚSES jsou specifikovány cílové charakteristiky.



59

Ochrana částí ÚSES a realizace opatření nezbytných k dosažení cílového stavu je významným přínosem pro zajištění ekologické stability krajiny, ochranu biodiverzity, migrační prostupnost krajiny a

ochranu rostlin a živočichů.

10.3 Hodnocení vlivůjednotlivých ploch na životní prostředí

10.3.1 Plochy občanského vybavení - sport (Os) – Z20, Z23 Z36, Z68, Z114, Z150, Z158, Z165, Z168, Z173, Z174, Z236

Plochy Z20 a Z150

Tabulka A.18 – Hodnocení vlivů ploch Z20 a Z150

K.ú. Horní Kamenice Rozloha (ha): 5,9

Vlivy na: Charakteristika, jev, problém Hodnocení

Příroda a krajina

Ochrana krajinného rázu -1/-2

Funkčnost ÚSES 0

Ochrana významných krajinných prvků a významných biotopů -1

Půda Zábor ZPF -1

Zábor PUPFL 0

Voda Narušení přirozeného vodního režimu 0

Ohrožení vodních zdrojů a vodních toků 0

Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší (zejména PM10, BaP) vč. zdravotních rizik -1

Hluk Hluková zátěž vč. zdravotních rizik -1

Prevence rizik Zásah do záplavového území 0

Kulturní dědictví Ohrožení památek 0

Příroda a krajina celkem -1

Obyvatelstvo a zdraví celkem 0/-1

Komentář:

Rozsáhlé území stávajících luk a krajinné zeleně severně od ulice Dukelských hrdinů.

Z hlediska lokalizace v ose průhledů Zámecký vrch – Jehla a Kunratických vrch je predikováno možné

riziko ovlivnění krajinného rázu zejména při nevhodném uspořádání výstavby. Nežádoucí je zejména umístění velkých halových objektů.

Plocha je vymezena až k hranici lesa.

Plochy představují zábor ZPF III. a V. třídy ochrany s rozlohou 5,5 ha.

Vhledem k velikosti a předpokládanému využití lokality lze očekávat zvýšení dopravní zátěže

v souvislosti s obsluhou této lokality a zvýšení emisní a zejména hlukové zátěže podél ulice Dukelských hrdinů popř. i v území Zelený vrch.

Plocha Z23

Tabulka A.19 – Hodnocení vlivů plochy Z23 K.ú. Česká Kamenice Rozloha (ha): 2,05


Příroda a krajina

Ochrana krajinného rázu -1

Funkčnost ÚSES 0

Ochrana významných krajinných prvků -1

Půda Zábor ZPF -1

Zábor PUPFL 0



Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší(zejména PM10, BaP) vč. zdravotních rizik 0


60

Tabulka A.19 – Hodnocení vlivů plochy Z23 K.ú. Česká Kamenice Rozloha (ha): 2,05


Hluk Hluková zátěž vč. zdravotních rizik 0/-1




Obyvatelstvo a zdraví celkem 0

Komentář:

Plocha určená pro sportovní a rekreační aktivity v těsném sousedství lesa pod vrcholem Jehla.

Vrchol Jehla je významnou dominantou města, z toho důvodu je plocha vyhodnocena jako riziková z hlediska krajinného rázu. Zástavbu je nutno řešit tak, aby nedocházelo k negativnímu ovlivnění

dominanty. Nežádoucí jsou zejména halové objekty. Případné bodové výškové dominanty je nutné

specificky posoudit.

Plocha je vymezena až k hranici lesa, zástavbu je nutné situovat mimo přímý kontakt s hranicí lesa.

Lokalita představuje zábor ZPF V. třídy ochranyo rozloze 2,05 ha.

Dopravní obsluha lokality způsobí místní zvýšení hlukové zátěže v rezidenčních plochách západně od

plochy Z23a v objektu domova pro seniory s možným narušením pohody bydlení. Rozsah hlukové

zátěže závisí na intenzitě využití plochy.

Plocha Z36

Plocha v k.ú. Česká Kamenice o rozloze 0,32 ha představuje proluku v zástavbě při ulici Dukelských

hrdinů. Vzhledem k velikosti plochy a navrženému využití nejsou očekávány žádné negativní vlivy na

přírodu ani na obyvatelstvo a lidské zdraví.

Plocha Z68

Proluka v k.ú. Česká Kamenice o rozloze 0,26 ha leží v centrální části města při ulici Pražská. Vzhledem

k velikosti plochy, její lokalizaci a navrženému využití nejsou očekávány žádné negativní vlivy na

přírodu ani na obyvatelstvo a lidské zdraví. Opětovné využití bazénu a vytvoření podmínek pro sport a rekreaci bude naopak přínosem k udržitelnému rozvoji města.

Plocha Z114

Plocha v. k.ú. Česká Kamenice o rozloze 0,45 ha leží severně od koupaliště. Jde o návrh zástavby

stávající louky. Vzhledem k velikosti plochy, její lokalizaci a navrženému využití nejsou očekávány žádné negativní vlivy na přírodu ani na obyvatelstvo a lidské zdraví. Žádoucí je při využití plochy

zachovat stávající vzrostlé dřeviny po jejím okraji.

Plocha Z158

Plocha v k.ú. Horní Kamenice o rozloze 0,37 ha navazuje na stávající zastavěné území a je vymezena směrem k železnici.Vzhledem k velikosti plochy, její lokalizaci a navrženému využití nejsou očekávány

žádné negativní vlivy na přírodu ani na obyvatelstvo a lidské zdraví. Pokud bude plocha zčásti zastavěna, může přispět k částečnému odclonění stávající obytné zástavby od hluku ze železnice.

Plocha Z165

Tabulka A.20 – Hodnocení vlivů plochy Z165 K.ú. Horní Kamenice Rozloha (ha): 22,1


Příroda a krajina


Funkčnost ÚSES -2-

Ochrana významných krajinných prvků a významných biotopů -1/-2

Půda Zábor ZPF -1/-2

Zábor PUPFL -1



61

Tabulka A.20 – Hodnocení vlivů plochy Z165 K.ú. Horní Kamenice Rozloha (ha): 22,1




Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší(zejména PM10, BaP) vč. zdravotních rizik -1




Příroda a krajina celkem -1/-2

Obyvatelstvo a zdraví celkem -1

Komentář:

Rozsáhlá plocha v lokalitě Malý ptáček.

Plocha je vymezena tak, že umožňuje výstavbu v rozsáhlém území kolem dominanty Malý ptáček a v průhledech Zámecký vrch – Studenec. Proto byl indikován negativní vliv na krajinný ráz.

Plocha má velmi silně negativní vliv na funkčnost skladebných částí regionálního ÚSES - RBK 554 a

vloženého LBC CK03.

Plocha znamená významný zásah do lesních ploch (3 ha). Významný je i zábor 15 ha ZPF v V. třídě

ochrany.

Dopravní obsluha související s využitím plochy může znamenat zvýšení hlukové a emisní zátěže

zejména v okolí Havlíčkovy ulice.

Plocha je vymezena pro realizaci střediska zimních sportů v návaznosti na již existující lyžařský vlek. I

přes určité pochybnosti o efektivitě takového záměru v České Kamenici ho lze považovat za reálný.

Před vymezením plochy do ÚP mělo proběhnout ověření této plochy studií, které by jasně definovalo nezbytně nutné území, pro něž by se vymezila zastavitelná plocha. Je tedy nezbytné zpracování

územní studie jako podmínka prozahájení výstavby či jiných změn v ploše Z165.

Plocha Z168

Tabulka A.21 – Hodnocení vlivů plochy Z168 K.ú.Horní Kamenice Rozloha (ha): 33,98


Příroda a krajina


Funkčnost ÚSES -2



Zábor PUPFL -2



Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší(zejména PM10, BaP) vč. zdravotních rizik -1



Kulturní dědictví Ohrožení památek -1/-2



Komentář:

Rozsáhlá plocha v lokalitě Zámecký vrch.

Plocha se dotýká charakteristické (ikonické) dominanty města. Je vymezena tak, že umožňuje výstavbu v rozsáhlém území kolem Zámeckého vrchu, která kromě vlastní dominanty a ovlivní i


62

průhledy Zámecký vrch – Kunratický vrch a Zámecký vrch - Studenec. Proto byl indikován silný negativní vliv na krajinný ráz.

Plocha má velmi silně negativní vliv na funkčnost skladebných částí regionálního ÚSES - RBK 554 a

vloženého LBC CK04.

Plocha znamená velmi významný zásah do lesních ploch o výměře téměř 23 ha. Významný je i zábor

ZPF v rozsahu 10,1 ha půdy v V. třídě ochrany.

Dopravní obsluha související s využitím plochy může znamenat zvýšení hlukové a emisní zátěže

zejména v okolí Zámecké a Havlíčkovy ulice.

Výstavbou může být ohrožena památka hrad Kamenice a archeologické naleziště kolem hradu.

Plocha je vymezena pro realizaci střediska zimních sportů v návaznost na plochuZ165. Před

vymezením plochy do ÚP mělo proběhnout ověření této plochy studií, které by jasně definovalo nezbytně nutné území, pro něž by se vymezila zastavitelná plocha. Je tedy nezbytné zpracování

územní studie jako podmínka prozahájení výstavby či jiných změn v ploše Z168. Studie musí porovnat i vzájemné vztahy ploch Z 165 a Z168, protože využití obou ploch pro

shodnou činnost se nejeví jako logické a ekonomicky únosné.

PlochaZ173

Tabulka A.22 – Hodnocení vlivů plochy Z173 K.ú.Kamenická Nová Víska Rozloha (ha): 12,8 ha


Příroda a krajina

Ochrana krajinného rázu 0

Funkčnost ÚSES -1/-2


Půda Zábor ZPF 0

Zábor PUPFL -1


Ohrožení vodních zdrojů a vodních toků -1


Hluk Hluková zátěž vč. zdravotních rizik 0

Prevence rizik Zásah do záplavového území -1




Komentář:

Poměrně rozsáhlá plocha v údolí řeky Kamenice zahrnující stávající plochy s různým využitím a

navazující dosud nezastavěné plochy.

Plocha je vymezena až k řece a proto je predikován negativní vliv na ÚSES (LBK CK25) a na vodní tok.

Tím se plocha dotýká též EVL Horní Kamenice. U plochy je vyhodnocen významný negativní vliv.

Plocha zasahuje do záplavového území pro Q100 vymezené na Kamenici.

Zábor ZPF je marginální, významný je ovšem zábor lesní půdy v rozsahu 7 ha.

Pro plochu by bylo vhodné zpracovat územní studii, která by definovala m.j. i vztah plochy k řece. Je žádoucí omezit vymezení plochy mimo záplavové území a plochu EVL.

Plocha Z174



63

Tabulka A.23 – Hodnocení vlivů plochy Z174 K.ú. Horní Kamenice Rozloha (ha): 0,26 ha


Příroda a krajina


Funkčnost ÚSES -1/-2


Půda Zábor ZPF 0

Zábor PUPFL 0





Prevence rizik Zásah do záplavového území -1




Komentář:

Jde o malou plochu doplňující plochu Z173 na severním břehu Kamenice. Plocha se téměř v celém

svém rozsahu dotýká LBK CK25, vodního toku a záplavového území. Poměrně přísné hodnocení je způsobeno zvážením synergického působení s plochou Z173.

Plocha by měla být ponechána pro krajinnou zeleň.

Plocha Z236

Malá plocha v k.ú. Líska o rozloze 0,14 ha tvoří proluku v zástavbě podél potoka.

Vzhledem k velikosti plochy, její lokalizaci a navrženému využití nejsou očekávány žádné negativní

vlivy na přírodu ani na obyvatelstvo a lidské zdraví. Větší pozornost při výstavbě či jiném využití je třeba věnovat ochraně Líseckého potoka, který je zde ovšem v umělém korytě.

10.3.2 Plochy smíšení výrobní (Sv) – P1, P7

Plocha P1

Plocha v k.ú. Česká Kamenice o rozloze 0,88 ha je lokalizovaná v bývalém pivovaru. Změna umožní

rozšíření možností využití plochy a k celkové zlepšení situace.

Plocha má pozitivní vliv na zábor ZPF, neboť představuje využití vnitřních rezerv města, které je

obecně preferováno před záborem nezastavěných ploch.

Očekáván je i pozitivní vliv na památkovou zónu s ohledem na zlepšení stavebního stavu pivovaru.

Plocha P7

Tabulka A.24 – Hodnocení vlivů plochy P7 K.ú. Kerhartice Rozloha (ha): 0,64


Příroda a krajina


Funkčnost ÚSES 0

Ochrana významných krajinných prvků a významných biotopů 0

Půda Zábor ZPF +1

Zábor PUPFL 0






64





Příroda a krajina celkem 0


Komentář:

Plocha představuje přestavbu opuštěné zemědělské plochy na smíšené území.

Z hlediska záboru ZPF je uvedeno kladné hodnocení, protože plocha je příkladem žádoucího postupu eliminujícího zábory zemědělsky využívané půdy pro zástavbu.

Mírně negativní vliv je očekáván u emisního a hlukového zatížení, neboť se dá předpokládat

intenzifikace využití a navýšení nároků na dopravu.

Vodní plocha nádrže / žlabu sice může být dočasně místem výskytu některý druhu živočichů vázaných

na vodní a mokřadní prostředí, okolní území však nabízí obdobné biotopy (např. údolí řeky Bystré).

10.3.3 Plochy výroby a skladování (Vs) - Z67, Z73, Z118, Z120, Z132, Z134, Z166, Z167, Z207 a P6

Plocha Z67

Tabulka A.25 – Hodnocení vlivů plochy Z67 K.ú. Česká Kamenice Rozloha (ha): 0,2 ha


Příroda a krajina


Funkčnost ÚSES 0


Půda Zábor ZPF 0

Zábor PUPFL 0



Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší (zejména PM10, BaP) vč. zdravotních rizik 0/-1






Komentář:

Plocha navazující na stávající výrobní areál v Pražské ulici. Jde o dílčí doplnění, které bude mít velmi

mírný negativní vliv na znečištění ovzduší a mírný vliv na zvýšení hluku a to díky rozšíření výrobních

aktivit a díky dopravní obsluze.

Plocha Z73



Příroda a krajina


Funkčnost ÚSES 0


Půda Zábor ZPF 0

Zábor PUPFL 0



65



Voda Narušení přirozeného vodního režimu 0/-1


Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší (zejména PM10, BaP) vč. zdravotních rizik 0/-1






Komentář:

Plocha navazující na stávající výrobní areál v Lipové ulici jižně železnice.

Plocha je realizována na úkor vzrostlé zeleně, což bude mít mírně negativní vliv na krajinný ráz, neboť výstavba na úkor plochy zelně bude působit nepříznivě v dálkovém pohledu od Sedla k centru města.

Je indikován velmi mírně negativní vliv na vodní režim spočívající ve zvýšení podílů zpevněných ploch.

Plocha bude mít velmi mírný negativní vliv na znečištění ovzduší a mírný vliv na zvýšení hluku a to díky rozšíření výrobních aktivit a díky dopravní obsluze v lokalitě.

Plocha Z118

Plocha v k.ú. Dolní Kamenice o rozloze 0,1 ha navazuje na stávající výrobní areál u rybníka

(ul. Tyršova). Vzhledem k velikosti plochy se neočekávají negativní vlivy na životní prostředí.

Plocha Z120

Plocha v k.ú. Dolní Kamenice o rozloze 0,08 ha. Plocha v Lužické ulici je již využita pro výrobní a

skladovací činnosti, nejde tedy v podstatě o zastavitelnou plochu a vyhodnocení je irelevantní.

Plocha Z132

Tabulka A.27 – Hodnocení vlivů plochy Z132 K.ú. Dolní Kamenice Rozloha (ha): 0,48 ha


Příroda a krajina


Funkčnost ÚSES 0


Půda Zábor ZPF 0

Zábor PUPFL 0









Komentář:

Plocha průmyslové výroby vyplňuje proluku v průmyslovém areálu při ulici Nádražní. Vzhledem k tomu,

že proluka je dnes zarostlá vzrostlými stromy, je indikován velmi mírně negativní vliv na vodní režim spočívající ve zvýšení podílů zpevněných ploch. Je žádoucí některé z vhodných vzrostlých stromů

ponechat.


66

Plocha umožní rozšíření výroby a lze tedy očekávat zhoršení emisní a hlukové situace jak v souvislosti se s vlastní výrobou tak v souvislosti s dopravní obsluhou.

Plocha Z134

Plocha v k.ú. Dolní Kamenice o celkové rozloze 0,06 ha. Jde o plochu navazující na stávající výrobní

areál a občanskou vybavenost v Nádražní ulici. Využití plochy v intencích podmínek pro Vs nebude znamenat žádné prokazatelné vlivy na ŽP.

Plochy Z166 a Z167

Tabulka A.28 – Hodnocení vlivů plochZ166 a167

K.ú. Horní Kamenice Rozloha (ha): 17,15


Příroda a krajina


Funkčnost ÚSES 0


Půda Zábor ZPF -2

Zábor PUPFL 0

Voda Narušení přirozeného vodního režimu -1/-2


Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší (zejména PM10, BaP) vč. zdravotních rizik -1/-2

Hluk Hluková zátěž vč. zdravotních rizik -1/-2




Obyvatelstvo a zdraví celkem -1/-2

Komentář:

Dvě sousedící zastavitelné plochy pro výrobu a skladování při Lužické ulici tvořící rozsáhlý celek.

Plochy jsou umístěny při příjezdu do města od Kamenického Šenova a výstavba na nich může významně negativně ovlivnit pohledy na střed města a dominanty v severní části území. Problematické

jsou zejména rozsáhlé halové objekty.

Plocha 166 je vymezena až k vodoteči a je tedy reálné nebezpečí ovlivnění vodního toku výstavbou i

provozem v ploše. Významný je též vliv na přirozený vodní režim, neboť lze očekávat rozsáhlé zpevněné plochy bránící přirozenému vsakování vody.

Plocha znamenají zábor ZPF o výměře 16,7ha ve III. a V. třídě ochrany.

Pro obě plochy je stanoveno středně negativní ovlivnění kvality ovzduší a hlukové situace a to jak z vlastního provozu výrobních zařízení tak z dopravní obsluhy.

Plocha Z207

Plocha v k.ú. Kerhartice o rozloze 0,52 ha. Jde o stávající plochu využívanou pro výrobu a skladování.

Jakkoliv je toto stávající využití plochy urbanisticky sporné, vyhodnocení vlivů není relevantní.

Plocha P6



Příroda a krajina

Ochrana krajinného rázu +1

Funkčnost ÚSES 0/-1


Půda Zábor ZPF +1

Zábor PUPFL 0



67









Příroda a krajina celkem 0/+1


Komentář:

Plocha přestavby zemědělského areálu v Kerharticích na plochu výroby.

Přestavba může pozitivně působit na obraz zástavby obce.

Plocha je v sousedství LBC CK 12, které by mohlo být provozem v ploše ovlivněno.

Z hlediska záboru ZPF je uvedeno kladné hodnocení, protože plocha je příkladem žádoucího postupu

eliminujícího zábory zemědělsky využívané půdy pro zástavbu.

Mírně negativní vliv je očekáván u emisního a hlukového zatížení, neboť se dá předpokládat

intenzifikace využití a navýšení nároků na dopravu.

10.3.4 Plochy technické infrastruktury – odpady – Z169 a Z170

Plochy Z169 a Z170

Tabulka A.30 – Hodnocení vlivů ploch Z169 a Z170

K.ú.Horní Kamenice Rozloha (ha): 4 ha


Příroda a krajina


Funkčnost ÚSES -2



Zábor PUPFL 0

Voda Narušení přirozeného vodního režimu -1

Ohrožení vodních zdrojů a vodních toků -1/-2

Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší(zejména PM10, BaP) vč. zdravotních rizik -1/-2

Hluk Hluková zátěž vč. zdravotních rizik -1/-2




Obyvatelstvo a zdraví celkem -1/-2

Komentář:

Sousedící plochy jsou vymezeny pro umístění skládky komunálního odpadu.

Plochy nejsou v pohledově exponovaném prostoru, vliv na krajinný ráz se předpokládá pouze mírně negativní.

Problematické jsou plochy z hlediska ochrany přírody. Plocha Z170 je v kolizi s regionálním

biokoridorem 554. Biokoridor je zde veden po vodoteči přes plochy krajinné zeleně, které by musely být pro vybudování skládky zlikvidovány. Proto je vedené biokoridoru v jiné poloze nevhodné.


68

Skládka je vymezena přes místní vodoteč, která je záměrem silně ohrožena. Vedle toho se dá očekávat narušení přirozeného vodního režimu (odtok). Pokud bude skládka založenav souladu s platnými

právními normami a předpisy, ohrožení kvality podzemních vodje nepravděpodobné.

Plocha 170 představuje zábor ZPF v rozsahu 3,3 ha ve III. třídě ochrany.

Dá se očekávat zvýšené zatížení emisemi vč. pachového znečištění a hlukem z provozu skládky a

dopravy. Zde je ovšem nutné zvážit, že doprava odpadu výrazně neporoste, pouze se změní její distribuce ve městě.

Plochy patří k nejproblematičtějším v návrhu ÚP.

10.3.5 Plochy výroby a skladování – fotovoltaika (Ve) – Z121

Plocha Z121

Tabulka A.31 – Hodnocení vlivů plochy Z121 K.ú. Dolní Kamenice Rozloha (ha): 10,5 ha


Příroda a krajina


Funkčnost ÚSES 0


Půda Zábor ZPF -1

Zábor PUPFL 0



Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší (zejména PM10, BaP) vč. zdravotních rizik +1




Příroda a krajina celkem -1/-2

Obyvatelstvo a zdraví celkem 0

Komentář:

Plocha fotovoltaické elektrárny se nachází mimo zastavěné území města na svazích návrší nad Dolní Kamenicí v sousedství ploch Z140 a Z141.

Plocha má silný negativní vliv na krajinný ráz díky možnému negativnímu ovlivnění dominanty

výstavbou průmyslových objektů a díky těžbě.

Plocha je v kontaktu s lesem, je tedy indikován mírně negativní vliv na VKP les.

Plocha představuje zásah do 10,5 ha zemědělské půdy, z toho 3,2 ha ve II. třídě ochrany. Vzhledem l charakteru využití však půjde pouze o zásah dočasný.

Z hlediska ovzduší je vymezení plochy považováno za pozitivní, neboť výroba energie FVE bude

substituovat výrobu v klasických elektrárnách generujících emise do ovzduší. Přínos se ale neprojeví v místě.

10.4 Hodnocení vlivů ÚP jako celku na životní prostředí

Na základě posouzení územního plánu jako celku a dílčích ploch změn v území je možné konstatovat,

že územní plán jako celek nebude mít závažný vliv na životní prostředí ovšem s několika výhradami.

10.4.1 Vliv na přírodu a krajinu

Vliv ÚP na přírodu a krajinu je hodnocen jako středně negativní.



69

Vliv na lokality EVL není do tohoto hodnocení zahrnut, je uveden v části B VVURÚ.

Krajinný ráz

Vliv ÚP na krajinný ráz byl indikován jako středněnegativní.

Silně negativní vliv byl indikován u ploch Z121, Z150, Z165, Z166, Z167 a Z168, které svým rozsahem

a umístěním představují riziko ovlivnění dominant a významných průhledů (návrší nad Dolní Kamenicí, svah nad Kamenicí, Malý ptáček, Zámecký vrch ad.).

Střední vliv mohou mít:

- plochy pro bydlení Z107 a Z108 lokalizované pod hřbitovem;

- plochapro bydlení Z141 na západním okraji města;

- plochy Z184 (vybavenost) a Z185 (smíšené venkovské území) v Kamenické Nové Vísce.

Mírně negativní vliv na krajinný ráz byl indikován u ploch Z23 (rekreace a sport), Z169 a Z170 (TI -

odpady) a dále u ploch pro bydlení Z11, Z31, Z32, Z33, Z79, Z91, Z119, Z 140, Z143, Z144, Z179 a Z182.

Plochy přestavby P1 – P8 mají na krajinný ráz mírně pozitivní vliv díky očekávanému zlepšení

architektonického výrazu staveb v těchto plochách.

ÚSES

Vymezením zastavitelných ploch v rámci ÚP jsou dotčeny biocentra a biokoridory na lokální a

regionální úrovni.Vliv na ÚSES je hodnocen jako silněnegativní.

Velmi silně negativní vliv byl indikován u ploch Z149 a Z217 (bydlení), které jsou celé umístěny v LBK CK29 a u plochy Z202 (bydlení), které je umístěna celá v LBC CK12.

Plochy Z165 a Z168 (sport a rekreace) rovněž velmi silně negativně ovlivňují funkčnost RBK 554 a vložených LBC CK03 a CK04.

Silný negativní vliv byl indikován i u plochyZ170 (TI - odpady), která je vymezena v ploše krajinné

zeleně přes kterou je veden RBK 554.

Lokální biokoridor LBK CK28 (tok Kamenice) může být středně negativně ovlivněn přestavbou

křižovatky I/13 a II/263 pro níž je vymezena plocha P8.

Lokální biokoridor LBK CK25 (tok Kamenice v Kamenické Nové Vísce) může být středně negativně

ovlivněn výstavbou ve skupině ploch Z171 - Z174 a v ploše Z184.

Mírně negativní vliv na funkčnost ÚSES mají plochy:

- Z94 (bydlení), která omezuje LBK CK33;

- Z179 (bydlení), kterou prochází LBK CK21;

- Z203 (bydlení) v Kerharticích, která je v interakci s LBC CK12.

Řada ostatních ploch umístěných podél Kamenice a Bystré hraničí s částmi ÚSES. Tyto plochy mohou mít velmi mírný – mírný vliv na funkčnost ÚSES.

Významné krajinné prvky a významné biotopy

Celkový vliv ÚP na VKP byl indikován jako mírně negativní.

VKP tok Kamenice je středně negativně ovlivněn plochami Z171 (doprava), Z172 (bydlení), Z173 a Z174 (sport) a Z184 (vybavenost), jejichž hranice zasahují až k toku a plochou P8 (přestavba

křižovatky), která zasahuje nad tok řeky. VKP tok Bystré je středně negativně ovlivněn plochami Z215

a Z216 (TI – ČOV) a mírně negativně plochami Z192, Z193 (bydlení), Z195 (smíšené území), Z197, Z199, Z202 – Z205, Z212 a Z213 (bydlení). VKP Huníkovský potok je velmi mírně ovlivněn plochou

Z94 a mírně ovlivněn plochou Z217. VKP Lísecký potok je mírně negativně ovlivněn plochou Z96 pro bydlení, VKP Pryský potok plochami Z 156 a Z163 (bydlení). VKP Bílý potok (Bystřička) je mírně

negativně ovlivněn plochou Z2 (bydlení).


70

Zásahy do VKP lesy jsou minimální s výjimkou ploch Z165, Z168 a Z173, které představují střední – silný negativní vliv na VKP lesy.

Plochy Z23 (sport),Z104 (TI – ČOV), Z121 (fotovoltaika), Z150 (rekreace), Z151 (smíšené území),

Z152 (bydlení), Z169 (TI- odpady) a Z173 (rekreace) zasahují až k hranici lesa a je tedy u nich nezbytné zajistit ochranné podmínky v pásu 50 m od lesa. Z tohoto důvodu je u nich indikován mírný

negativní vliv na VKP lesy.

Největší negativní vliv na významné biotopy má plocha Z121,

ZPF

ÚP má středně negativní vliv na ZPF.

Navržené zastavitelné plochy dle ÚP představují zábor ZPF v rozsahu 137 ha, z toho 30 ha půdu I. a II. třídy ochrany. Navržený zábor se dotýká 8,4 % celkové plochy zemědělské půdy ve městě.

Největší zábor představují plochy Z165 (14 ha), Z137 (12 ha), Z121 (10,5 ha), Z168 (10 ha), Z150 (5,5 ha), Z107 (4 ha), Z166 (3,5 ha) a Z143 (3,3 ha), které mají silně - středně negativnívliv na ZPF.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

ÚP má mírně negativní vliv na PUPFL.

Navržený zábor lesa činí 33,6 ha, což je 1,9 % celkové plochy lesa ve městě. Z hlediska plánovaného záboru lesa jsou nejvýznamnější plochy Z168 (22 ha) (silný negativní vliv) a dále Z173 (7 ha) a Z165

(3,3 ha), které mají středně negativnívliv.

Vodní režim

Z hlediska ovlivnění vodního režimu byl indikován velmi mírně negativní vliv ÚP.

Většina zastavitelných ploch (bydlení, smíšená území) má stanoven podíl zastavění 30%, což vytváří

předpoklad, že zde bude dostatek nezpevněných ploch umožňujících vsakování dešťových vod.

Velmi mírný negativní vliv byl indikován u ploch Z73 a Z132 (výroba), mírný negativní u ploch Z169 a Z170 (TI – odpady) a středně negativnívliv u ploch Z166 a Z167 (výroba).

Ochrana vodních zdrojů a vodních toků

Vliv ÚP na ochranu vodních zdrojů a toků byl indikován jako mírně negativní.

Plocha Z102 (bydlení) zasahuje zdroj pitné vody a jeho OP I. stupně, což lze klasifikovat jako silný negativní vliv na tento zdroj.

Plocha Z204 (bydlení) je umístěna v OP vodního zdroje II. stupně, vliv je velmi mírně negativní.

Z hlediska ochrany vodních toků jsou problematické plochy zasahující až k tokům nebo zahrnující

vodní toky. Tok Kamenice je středně negativně ovlivněn plochami Z171 (doprava), Z172 (bydlení),

Z173 a Z174 (sport) a Z184 (vybavenost), jejichž hranice zasahují až k toku. Tok Bystré je středně negativně ovlivněn plochami Z215 a Z216 (TI – ČOV) a mírně negativně plochami Z192, Z193

(bydlení), Z195 (smíšené území), Z197, Z199, Z202 – Z205, Z212 a Z213 (bydlení). Huníkovský potok je velmi mírně ovlivněn plochou Z94 a mírně ovlivněn plochou Z217. Lísecký potok je mírně negativně

ovlivněn plochou Z96 pro bydlení, VKP Pryský potok plochami Z 156 a Z163 (bydlení). Bílý potok

(Bystřička) je mírně negativně ovlivněn plochou Z2 (bydlení).

Plocha P8 (přestavba křižovatky a veřejné prostranství) zasahuje nad tok Kamenice a bude mít na

vodní tok středně negativní vliv.

Plocha Z170 (TI - odpady) má středně negativnívliv na místní vodoteč, která plochou prochází.

Mírný vliv na drobné vodoteče v krajině budou mít dále plochy pro bydlení Z2, Z80, Z87 a Z88, Z91, Z94, Z149, Z181 a Z182, Z217, smíšená plocha Z93a plocha pro vybavenost Z184

10.4.2 Vlivy na obyvatelstvo a lidské zdraví



71

Vlivy na obyvatelstvo a lidské zdraví byly indikovány jako mírně negativní.

Kvalita ovzduší

Z hlediska kvality ovzduší, zejména emisí PM10 a BaP a jejich zdravotních dopadů byl indikován mírný negativní vliv.

Toto hodnocení vychází z očekávání, že pro vytápění objektů v nových plochách bude použit zemní plyn ev. jiné ekologicky příznivější zdroje. Dalším východiskem pro toto předpoklad, že nové plochy

nepovedou k zásadnímu navýšení dopravy ve městě, dojde jen ke změnám v její distribuci.

Mírně negativní vliv na kvalitu ovzduší spojený s dopravou se předpokládá u ploch Z150, Z 165 a Z168 (sport, rekreace). Hodnocení těchto ploch je ovšem problematické z hlediska neexistence dat o

kapacitě a provozu sportovních zařízení.

Velmi mírně - mírně negativní vliv byl indikován u výrobních ploch Z67, Z73, Z132, P6 a P7.

Středně negativnívliv budou mít plochy pro výrobu Z166 a Z167, plochy pro skládku Z169 a Z170.

Dopravní obsluha rozsáhlých rezidenčních ploch (Z31 – Z34, Z107 - Z108, Z110 - Z112,Z141a Z143)

bude mít velmi mírný negativní vliv na emisní zátěž v okolí příjezdových cest.

Plochy P2 a P8 přispějí ke zlepšení plynulosti dopravy na I/13 a tím k mírnému snížení emisní zátěže.

Hluk

Hluková situace bude uplatněním ÚP ovlivněna mírně negativně.

Hluková zátěž bude pocházet z provozu v plochách a související dopravy. S výjimkou sportovišť

v plochách Z150, Z165 a Z168 a výroby v plochách Z166 a Z167 nejsou na území města navrhovány aktivity nadmístního významu generující významné dopravní zatížení. Ostatní plochy budou znamenat

pouze jinou distribuci dopravy na území města. Proto se neočekává výraznější negativní změna hlukové situace.

Velmi mírný vliv je očekáván u plochy pro sport Z23 a u rozsáhlých rezidenčních ploch Z31 – Z34,

Z107 - Z108, Z110 - Z112, Z140 - Z143 díky dopravní obsluze.

Mírný vliv je očekáván u ploch pro sport a rekreaci Z150, Z165 a Z168 a u výrobních ploch Z67, Z73,

Z132, P6 a P7.

Středně negativnívliv budou mít plochy pro výrobu Z166 a Z167 a plochy pro skládku Z169 a Z170.

5. Střední negativní vliv budou mít plochy pro výrobu Z166 a Z167 a plochy pro skládku Z169 a

Z170.

Plochy P2 a P7 přispějí ke zlepšení plynulosti dopravy na I/13 a tím k mírnému snížení hluku.

Rizika – záplavová území

Vliv na záplavová území Kamenice a Bystré byl indikován jako velmi mírně negativní.

Středním rizikem je vymezení souboru rozvojových ploch v západní části města Z171 - Z174 a Z184 do záplavového území Kamenice.

Velmi mírný vliv byl indikován u ploch Z43, Z52, Z104 a Z117 na Kamenicia u ploch Z186, Z187, Z191,

Z192, Z195, Z197, Z199, Z202, Z203, Z205, Z207, Z212, Z213, Z215 a Z216 na Bystré, které zasahují do záplavových území Q100.

Kulturní dědictví – památky

Vliv na památky byl indikován jako velmi mírně negativní.

S výjimkou ploch umístěných v centru města uvnitř nebo v návaznosti na památkovou zónu je středně negativnívliv na památkyindikován pouze u plochy Z168, která zasahuje nemovitou památku hrad

Kamenice a archeologické naleziště v okolí hradu.

Plochy přestaveb v centru města mají mírný pozitivní vliv na památkovou rezervaci.


72

11 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ.

11.1 Porovnání variant

ÚPnení navržen ve variantách. Zhodnocení vlivů jednotlivých ploch a ÚP jako celku je pro navrženou

variantu uvedeno v kap. 10.

11.2 Použité metody a jejich omezení

Vyhodnocení vlivu ÚP je provedeno v rozsahu uvedeném v kap. 2.3.

Hodnocení vlivů ÚP je provedeno ve čtyřech krocích:

1. Indikace charakteristik, problémů a jevů životního prostředí, které mohou být ÚP významně

ovlivněny (kap. 8 a 9).

2. Vyhodnocení vlivu koncepčního pojetí ÚP formou slovního zhodnocení vztahu dílčích koncepcí

k jevům a problémům životního prostředí (kap. 10.2).

3. Charakteristika vlivů jednotlivých ploch změn v území (kap. 10.3) v rozsahu stanoviska KÚ Ústeckého kraje na vybrané charakteristiky, jevy a problémy ŽP.

4. Zhodnocení vlivu ÚP jako celku na vybrané charakteristiky, jevy a problémy ŽP.

Při vyhodnocení vlivů byla vzata v úvahu klasifikaci vlivů dle Směrnice 2001/42/EC, která kategorizuje

environmentální vlivy podle jejich pravděpodobného charakteru a rozsahu působení:

a) pozitivní nebo negativní působení na životní prostředí a udržitelný rozvoj,

b) přímý nebo nepřímý (sekundární) charakter,

c) trvání, pravděpodobnost, nevratnost,

d) kumulativní charakter a synergické spolupůsobení jiných vlivů,

e) oblasti předpokládaného vlivu (lidské zdraví, příroda, složky životního prostředí, územní rozsah).

Omezení použitých metod lze spatřovat v následujících faktorech:

I. Neurčitost dokumentu

Pro veškeré použité metody je důležitým omezením míra nejistoty v určení vlivů na životní

prostředí. Vychází z charakteru územně plánovacích dokumentací a jejich právního významu. ÚP vytváří právní podmínky pro výstavbu a realizaci činností spojených se stavbami (bydlení, výroba,

sport, rekreace, doprava apod.), které mohou ovlivnit stav životního prostředí. Tyto stavby

a činnosti budou teprve následně povoleny v řízeních podle stavebního zákona na základě podrobných dokumentací.

Územně plánovacího dokumentu ´v úrovni ÚP neumožňuje identifikovat zcela přesně případné konkrétní negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Důvodem je zejména neznalost podrobností výsledného řešení záměru (např. rozmístění staveb, zpevněných ploch, ploch zeleně, řešení tdorpavy a TI ap) .

II. Podrobnost a měřítko

Stavební zákon v § 43 odst. (3) definuje požadavek:

„Územní plán v souvislostech apodrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjícíle a úkoly územního plánování v souladu sezásadami územního rozvoje kraje a s politikouúzemního rozvoje. Územní plán ani vyhodnocenívlivů na udržitelný rozvoj území nesmíobsahovat podrobnosti náležející svým obsahemregulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím“.



73

Tento požadavek jednoznačně určuje, že při SEA nelze sledovat jevy, které jsou detailní a přísluší podrobnějším územně plánovacím nebo projektovým dokumentacím.

III. Absence metodiky Zcela zásadním omezením je absence logické a přehledné metodiky hodnocení. Tento nedostatek se projevuje zejména u hodnocení sekundárních, synergických a kumulativních vlivů, včetně nejasnosti vlastních pojmů.

12 POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Jak již bylo uvedeno v kapitole11.2, charakter ÚP neumožňuje indikovat přesně případné konkrétní

negativní vlivy na životní prostředí. Specifické vlivy jednotlivých systémů a zastavitelných ploch a

ploch přestavby bude možno reálně vyhodnotit až procesu projektové přípravy jednotlivých staveb, pro jejichž umístění a realizaci vytváří ÚPpodmínky.

Vyhodnocení vlivů uvedené v kapitole 10 je tedy určitým kvalifikovaným přiblížením či odhadem míryekologického rizika nebo přínosu jednotlivých ploch a koridorů v kontextu stavu a rozvoje města.

Při posouzení navržených změn v území byly zjištěny středně a silně negativní vlivy na životní

prostředí.U některých vlivů je jediným možným řešením nerealizovat výstavbu v dané ploše, tedy neschválit vymezení zastavitelné nebo přestavbové plochy v ÚP.

U některých ploch, u nichž byl zjištěn středně silný – silný negativní vliv je v dalším procesu plánování území a projektování nutné zajistit, aby příprava a realizace staveb byla provázena nezbytnými

opatřeními k eliminaci těchto středně a silně negativních vlivů.

Přehled doporučených opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů je uveden v následující tabulce.

Tabulka A.32 – Přehled doporučovaných opatření

Charakteristika, jev, problém Plocha Opatření

Ochrana krajinného rázu Z107 a Z108 Specifikovat využití a uspořádání území formou územní studie.

Navrhnout vhodné rozčlenění obytných ploch veřejnými prostranstvími.

Z121 Nerealizovat plochu

Z141 Nepřipustit souvislou zástavbu působící dojmem hradby.

Z143 Specifikovat využití a uspořádání území formou územní studie.

Nepřipustit souvislou kobercovou zástavbu.

Z20 +Z150 Specifikovat využití a uspořádání území formou územní studie.

Nepřipouštět halové objekty.

Z165 a Z168 Specifikovat nezbytný zásah do území formou územní studie.

Nepřipustit výstavbu obslužných staveb s výjimkou vleků v ploše lesů

Z166 a Z167 Omezit rozsah zastavitelnosti

Specifikovat strukturu zástavby formou územní studie.

Rozčlenit plochy souvislými pásy zeleně.

Z140, Z176 - Z179

Nepřipustit souvislou zástavbu působící dojmem hradby.

Z184 Nerealizovat plochu z důvodu vlivu na EVL.

Z185 Nepřipustit souvislou zástavbu a rozčlenit plochu vhodnou zelení.

Funkčnost ÚSES Z149 Nerealizovat plochu

Funkčnost ÚSES Z165 a Z168 Specifikovat nezbytný zásah do území formou územní studie.

Nepřipustit výstavbu obslužných staveb s výjimkou vleků v ploše ÚSES.

Z170 Vymezit hranice plochy mimo RBK.

Z171 - Z174 Vymezit hranice plochy mimo LBK


74

Tabulka A.32 – Přehled doporučovaných opatření

Charakteristika, jev, problém Plocha Opatření

Z184 Vymezit hranice plochy mimo LBK



P8 Stavební řešení navrhnout tak, aby stavba nezasahoval tok řeky.

Ochrana VKP a VBT Z121 Nerealizovat plochu

Z171 - Z174 Ponechat mezi břehem Kamenice a hranicí plochy ochranný pás zeleně v šířce stanovené dle podmínek ochrany EVL.


Z215 a Z216 Ponechat izolační pruh zeleně mezi tokem Bystré a ČOV minimálně 8 m


Zábor ZPF Z165 a Z168 Specifikovat nezbytný zásah do území formou územní studie.

Z166 a Z167 Omezit rozsah zastavitelnosti

Z107, Z143, Z150, Z165 - Z168

Organizovat výstavbu tak, aby půda byla zabírána postupně.

Skrýt ornici a využít skrývku pro rekultivace poškozených ploch.

Zábor PUPFL Z165, Z168, Z173

Specifikovat nezbytný zásah do území formou územní studie.

Vodní režim Z166, Z167 Omezit rozsah zastavitelnosti

Zajistit vsakování dešťových vod ze střech a chodníků (vsakovací pásy, plochy zeleně).

Zásah do vodních zdrojů Z102 Eliminovat střet s vodním zdrojem při konkrétním umístění stavby.

a vodních toků Z171 - Z174 Ponechat mezi břehem Kamenice a hranicí plochy ochranný pás zeleně v šířce stanovené dle podmínek ochrany EVL.


Z215 a Z216 Ponechat izolační pruh zeleně mezi tokem Bystré a ČOV minimálně 8 m

Z170 Vymezit hranice plochy mimo vodoteč.


Kvalita ovzduší Z166, Z167 Omezit rozsah zastavitelnosti

Eliminovat emise použitím moderních environmentálně příznivých technologií a vhodnou organizací dopravy. Navrhnout vhodné členění areálu stromovou zelení.

Z169, Z170 Eliminovat emise použitím moderních environmentálně příznivých technologií a vhodnou organizací dopravy. Navrhnout vhodné členění areálu stromovou zelení.

Hluk Z166, Z167 Omezit rozsah zastavitelnosti

Eliminovat hluk z provozu použitím moderních environmentálně příznivých technologií Vhodně organizovat dopravní obsluhu. Navrhnout vhodné členění areálu stromovou zelení.

Z169, Z170, Vhodně organizovat dopravní obsluhu. Navrhnout vhodné členění areálu stromovou zelení.

Záplavová území Z171 - Z174 Vymezit hranice ploch minimálně 8 m od břehu Kamenice.

Z184 Nerealizovat plochu z důvodu vlivu na EVL

Památky Z168 Nepřipustit výstavbu v okolí hradu a v ploše archeologického naleziště.

Ve většině navržených ploch nebyly indikovány významné vlivy na životní prostředí. Přesto je žádoucí

uplatnit v maximální možné míře postupy, které přispějí ke zlepšení stavu životního prostředí.Patří mezi ně zejména:

- na základě podrobných územních studií minimalizovat zásahy do území, zejména do ploch ZPF, lesů a krajinné zeleně a ÚSES;

- provést odborné posouzení projektové dokumentace z hlediska vlivu na krajinný ráz;



75

- nezastavovat a nezpevňovat plochy, které jsou součástí ÚSES;

- ponechat mezi hranicemi zástavby a břehy vodních toků ochranný pruh široký minimálně 8 m

s tím, že u toků náležejících do EVL Horní Kamenice a EVL Huníkovský potok se šíře

ochranného pruhu stanoví dle podmínek ochrany EVL;

- řešit zástavbu tak, aby nebyla umístěna v těsném sousedství lesa, nezbytně nutnou vzdálenost

zástavby od lesa pak stanovit dle místních podmínek;

- organizovat výstavbu tak, aby zemědělská půda byla zabírána postupně;

- skrýt ornici a využít skrývku pro rekultivace poškozených ploch;

- vodní toky, které zůstanou součástí zastavitelných ploch, zahrnout do veřejných prostranství;

- zpevněné plochy rozčlenit propustnými plochami (zeleň) pro vsak dešťové vody;

- zajistit vsakování dešťových vod ze střech a chodníků (vsakovací pásy, plochy zeleně);

- vhodně organizovat dopravní obsluhu s cíle eliminace hlukové a emisní zátěže;

- realizovat v nezbytném případě protihluková opatření na objektech.

V oblasti ochrany krajinného rázu je žádoucí navrhnout vhodné uspořádání výstavby, zejména plošné

a výškové parametry staveb přizpůsobit ochraně pozitivních znaků krajinného rázu. Důležité je řešení

adekvátní veřejné či doprovodné zeleně.

V rámci projektové přípravy konkrétních záměrů bude v souladu se zákonem č. 100/2011 Sb.

v platném znění aplikován proces EIA, který přispěje k minimalizaci vlivu staveb na životní prostředí a veřejné zdraví.

13 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVÁCÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ

ÚPjako dokumentace je rozvojovým dokumentem města a ze své podstaty neslouží k naplňování cílů ochrany životního prostředí.

V kapitole 5 je popsán vztah ÚP k cílům ochrany životního prostředí uvedeným ve strategických a koncepčních dokumentech přijatých na úrovni České republiky a Ústeckého kraje.

Tabulka A.53 obsahuje přehled částí ÚP, které mají přímou souvislost s naplňováním cílů ochrany

životního prostředí přijatými na vnitrostátní úrovni.Pro tabulku jsou použity tzv. relevantní cíle, tedy agregované vyjádření cílů, uvedených v kap. 5, které mají vztah k ÚP.

Vzhledem k tomu, že dokumentace je zpracována pouze v jedné variantě, není relevantní sledovat zohlednění cílů při výběru variant.

Tabulka A.33 – Uplatnění cílů ochrany životního prostředí ve ÚP

Oblast Relevantní cíle Zapracování cílů vÚP

Udržitelný rozvoj

Ochrana přírodních, kulturních a civilizačních hodnot.

Ochrana hodnot je deklarována jako základní princip koncepce rozvoje území (kap. 2*) a koncepce uspořádání krajiny (kap.5).

Vyvážený rozvoj území. Vyvážený rozvoj území není explicitně deklarován.

Ochrana přírody a krajiny Využívání brownfields. Vymezení ploch přestavby P1 – P8 (kap. 3.2, výkresy).

Ochrana MZCHÚ a území Natura 2000. MZCHÚ a plochy Natura 2000 jsou uvedeny jako přírodní hodnoty, jejichž ochrana je deklarována jako princip ÚP (kap. 2.1 a 5.1).

Posílení biodiverzity a ekologické stability, zajištění funkčního ÚSES.

Upřesnění a stabilizace ÚSES na nadregionální, regionální a lokální úrovni (kap. 5.4).


76

Tabulka A.33 – Uplatnění cílů ochrany životního prostředí ve ÚP

Oblast Relevantní cíle Zapracování cílů vÚP

Ochrana přírody a krajiny Ochrana zeleně v krajině a sídlech.

Stabilizace existujících ploch zeleně v urbanizovaném území a v krajině specifikovaným využitím ploch.

Vymezení nových ploch zeleně

Ochrana krajinného rázu. Stanovení požadavku na ochranu pozitivních charakteristik krajinného rázu v koncepci uspořádání krajiny (kap.5.1).

Ochrana půd Omezování suburbanizace. Vymezení ploch přestavby P1 – P8.

Chránit půdu před zábory. Důraz na využití ploch v zastavěném území.

Ochrana vod

Moderní technická infrastruktura. Vymezení systému zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění (kap. 4.3.1).

Ochrana vod před znečištěním. Vymezení systému odvádění a čištění odpadních vod (kap. 4.3.1).

Ochrana ovzduší Snížení emisí do ovzduší. Vymezení systému podmínek zásobování plynem (kap. 4.3.2)

Nakládání s odpady Podpora separace a recyklace odpadů. Vymezení systému nakládání s odpady (kap. 4.3.3).

Ochrana před hlukem Snižování hlukové zátěže populace. Opatření na dopravní síti (kap. 4.1)

* Územní plán Česká Kamenice - návrh. Textová část I.A.

14 NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚPNA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Na základě zhodnocení vztahu ÚP a cílů uvedených ve strategických dokumentech a zejména na

základě zjištění oblastí, charakteristik, problémů a jevů životního prostředí, které by mohly být ÚPvýznamně ovlivněny, byla stanovenasada monitorovacích ukazatelů.

Ukazatele by měly být pravidelně sledovány a porovnávány v časových řadách. Důležité je též

provádět analýzy souvislosti vývoje ukazatelů s územním rozvojem a dalšími opatřeními realizovanými ve městě a indikovat ev. modelovat, nakolik jsou změny v ukazatelích důsledkem uplatnění ÚP.

Přednostně byly definovány ukazatele, které je možné kvantifikovat, i když je doporučeno i sledování spokojenosti obyvatel se stavem životního prostředí. Tento ukazatel, který je možno sledovat na

základě sociologických šetření, ohlasů na www stránkách města, v tisku apod. je důležitý z hlediska

pohledu občanů na stav a rozvoj města.

Dlouhodobé sledování vlivu ÚP vychází mimo jiné z požadavků ustanovení §10h) zákona č. 100/2001

Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (povinnost pořizovatele).

Tabulka A.34- Ukazatele stanovené pro sledování vlivůÚP na životní prostředí

Ukazatel Jednotky/ způsob měření Cíl

Ochrana přírody a krajiny

Rozloha MZCHÚ a EVL m2 Udržení stávajícího stavu nebo jeho rozšíření.

Rozloha vymezených částí ÚSES m2 Udržení výměry v rozsahu zajišťujícím funkčnost částí ÚSES.

Půda

Rozloha ZPF ha Stabilizace zemědělské půdy.

Rozloha PUPFL ha Stabilizace ploch lesa.

Voda

Kvalita povrchových vod

BSK5, CHSK ad. dle předpisů a metodik Zlepšení kvality vody v Kamenici a přítocích.



77

Tabulka A.34- Ukazatele stanovené pro sledování vlivůÚP na životní prostředí

Ukazatel Jednotky/ způsob měření Cíl

Spotřeba pitné vody m3 Omezení spotřeby vyloučením užití pitné vody na technické účely.

Množství vyčištěné vody m3 Optimalizace množství s ohledem na výkon ČOV, minimalizace množství dešťové vody přitékající na ČOV.

Kvalita podzemních vod ve vodních zdrojích

Počet nebo % případů s překročením normativů; jakost dle legislativy (např. v mg/l-1 nebo µg/l-1)

Zachování kvality podzemních vod a vodních zdrojích sledovaných na území města (např. ovlivněním dopravní infrastruktury apod.).

Ovzduší

Emise ze všech kategorií zdrojů:

a) tuhé částice;

b) SO2;

c) NOx;

d) NH3;

e) VOC;

f) CO2.

tis. tun/rok Snížení emisí znečišťujících látek.

Imise atmosférického ozónu, PM10 a BaP.

µg/m3 / ng/m3 Nepřekračování emisních limitů.

Podíl území zařazeného v OZKO.

% Území města dlouhodobě nezařazeno do OZKO.

Nemocnost na alergie a astma. Počet dlouhodobě léčených na 100 léčených

Snížení počtu disperzarizovaných pacientů.

Hluk

Hluková zátěž. Počet obyvatel Snížení počtu obyvatel, žijících v území s překročený limitem hluku.

Odpady

Produkce odpadů. tis. tun/rok Snížení nárůstu produkce odpadů.

Podíl separovaného a recyklovaného odpadu.

% Zvýšení podílu odpadu, který je separován a znovu využit.

Ostatní ukazatele

Spokojenost obyvatel se stavem ŽP (sociologické šetření).

% Snížení počtu nespokojených obyvatel na minimum.

15 NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Ze zjištěných vlivů na životní prostředí u jednotlivých zastavitelných ploch vyplývají některé závěry,

které musí být uplatněny jako požadavky pro další rozhodování o změnách v území přímo do ustanovení ÚP ev. do následných rozhodnutí dle stavebního zákona. Návrh zohledňuje u výsledky

vyhodnocení vlivů ÚP na lokality NATURA 2000 (viz kap. 18).

Tabulka A.35 – Přehled požadavků k jednotlivým zastavitelným plochám a plochám přestavby

Plocha Požadavek


Při návrhu stavebního řešení zohlednit požadavky na ochranu EVL.

Z94 Při návrhu stavebního řešení zohlednit požadavky na ochranu EVL.

Z102 Eliminovat střet s vodním zdrojem při konkrétním umístění stavby.


78


Plocha Požadavek

Z107 Navrhnout vhodné rozčlenění obytných ploch veřejnými prostranstvími.






Z143 Nepřipustit souvislou kobercovou zástavbu.



Z150 Nepřipouštět halové objekty.



Z165 Nepřipustit výstavbu obslužných staveb v ploše lesů a ÚSES s výjimkou vleků v ploše lesů.



Z166 Rozčlenit plochy souvislými pásy zeleně se stromy.




Eliminovat emise a hluk použitím moderních environmentálně příznivých technologií a vhodnou organizací dopravy.











Nepřipustit výstavbu v okolí hradu a v ploše archeologického naleziště.

Z169 Eliminovat emise a hluk použitím moderních environmentálně příznivých technologií a vhodnou organizací dopravy.

Navrhnout vhodné členění areálu stromovou zelení.













Z215 Ponechat izolační pruh zeleně mezi tokem Bystré a ČOV minimálně 8 m.



79


Plocha Požadavek










návrh vedení vn u ploch Z140 a Z179

Při návrhu stavebního řešení zohlednit požadavky na ochranu ptačí oblasti.

16 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

16.1 Popis hodnocené koncepce

Předmětem vyhodnocení je Územní plán Česká Kamenice v etapě návrhu. Pořízení a zpracování ÚP se řídí zákonem č. 183/2006 Sb., o územním řízení a stavebním řádu v platném znění, s vyhláškou č.

500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence

územně plánovací činnosti v platném znění a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.

Výchozím podkladem pro zpracování ÚP je Zadání ÚPČeská Kamenice, které bylo schváleno usnesením zastupitelstva města dne19.5.2011.

Dokumentace je zpracována pro území města Česká Kamenice tvořeného k. ú. Česká Kamenice, Dolní

Kamenice. Horní Kamenice, Kamenická Nová Víska, Kerhartice a Líska o celkové rozloze 3 876 ha. K 31. 12. 2011 žilo v České Kamenici 5 492 obyvatel.

Návrh ÚP je zpracován v jedné variantě a definuje urbanistickou koncepci města, koncepci dopravní infrastruktury, koncepci technické infrastruktury a koncepci uspořádání krajiny a další náležitosti dané

právními předpisy.

V návrhu jsou vymezeny dvě skupiny změn v území – 242 zastavitelných ploch, 9 ploch přestavby a 10

ploch změn v krajině.

Hlavním cílem deklarovaným v návrhu ÚP je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj řešeného území, a to zejména dostatečnou nabídku ploch pro novou obytnou výstavbu, pro podporu podnikatelských

aktivit s rozvojem výroby a služeb, a také pro rozvoj a zkvalitnění občanské vybavenosti. Přitom je uplatňována zásada ochrany architektonických, urbanistických a přírodních hodnot řešeného území.

Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj města a obcí, stávající

strukturu osídlení doplňuje návrhem dostavby vhodných proluk a rozvíjí ji do nových ploch. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu, na nalezení ploch pro rozvoj

výroby, občanské vybavenosti včetně sportovních zařízení a na odstranění dopravních závad. Součástí návrhu je upřesnění a vymezení místního systému ekologické stability.

Návrh koncepce rozvoje řešeného území vychází z následujících zásad:

- jsou respektovány architektonické, urbanistické a přírodní hodnoty území;

- je vymezen dostatečný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu;

- v zájmu ochrany zemědělské půdy je přednostně uvažováno se zástavbou proluk;

- jsou navrženy plochy pro rozvoj občanské vybavenosti, výroby a výrobních služeb;


80

- je navrženo odstranění nedostatků ve vybavení území technickou infrastrukturou;

- jsou respektovány vazby na nejbližší centrum osídlení základního významu.

16.2 Základní aspekty vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí

Vyhodnocení vlivů ÚPsi vyžádal Krajský úřad Ústeckého kraje jako dotčený orgán ve svém stanovisku ze dne 12. 10. 2010, č.j. 2730/ZPZ/2010/SEA, kde zároveň stanovil základní požadavky na

vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí je součástí souhrnného vyhodnocení vlivů této dokumentace

na udržitelný rozvoj území. Jeho obsah a proces projednání se na rozdíl od ostatních koncepcí řídí stavebním zákonem a jeho přílohou. Celkový obsah vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území pak

definuje příloha č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Vyhodnocení vlivů bylo provedeno proÚP jako celek přičemž byly vzaty v úvahu všechny plochy změn a dále specificky pro plochy definované ve stanovisku krajského úřadu:

- plochy pro sport, tělovýchovu a rekreaci,

- plochy pro průmysl, výrobu, těžbu, podnikatelské aktivity,

- plochy pro industriální výrobu,

- plochy pro výrobu a skladování,

- plochy pro umístění fotovoltaických elektráren.

Vyhodnocení vlivu ÚP je ovlivněno dvěma důležitými fakty. Prvním z nich je značná míra nejistoty u charakteristik staveb a činností, které budou v území realizovány. Úlohou ÚP je pouze vytvářet

předpoklady pro budoucí investice do území, jejichž charakter bude upřesněn v projektové

dokumentaci a při řízeních dle stavebního zákona ev. jiných předpisů.

16.3 Stav životního prostředí v České Kamenici

Životní prostředí České Kamenice se vyznačuje velmi kvalitním přírodním zázemím města s rozsáhlými plochami lesů a luk. Významnou charakteristikou města je morfologie krajiny určovaná údolím řeky

Kamenice a jejích přítoků a výraznými tvary vrchů třetihorního vulkanického původu.

Kvalita přírodního zázemí se odráží v rozsahu chráněných území. Celé území města spadá do tří chráněných krajinných oblastí, na území města jsou vyhlášena maloplošná chráněná území, lokality

soustavy NATURA 2000 a památné stromy. Územím města prochází důležité migrační trasy. V České Kamenici se nachází skladebné části ÚSES nadregionálního, regionálního a lokálního významu.

Díky své poloze a též díky hospodářskému útlumu má Česká Kamenice poměrně dobrou kvalitu ovzduší s výjimkou centra, kde jsou nadměrně překračovány limity pro atmosférický aerosol PM10 a

pro benzo(a)pyren. Důvodem tohoto stavu jsou doprava a lokální vytápění na uhlí. Doprava též

způsobuje hlukové zatížení centra a residenčních oblastí kolem silnice I/13 a silnice II/263.

Celkově je stav životního prostředí dobrý bez kritických problémů.

16.4 Vymezení charakteristik, problému a jevů, které mohou být ÚP významně ovlivněny

Na základě analýz vztahu cílů ochrany životního prostředí a ÚP, stavu životního prostředí ve městě a

obsahu ÚP bylo provedeno vymezení a charakteristik, problému a jevů životního prostředí, které mohou být uplatněním ÚP významně ovlivněny.

Z posouzení vyplynulo, že ÚP může mít vliv na tyto charakteristiky, jevy a problémy životního prostředí:

- ochrana krajinného rázu;

- funkčnost ÚSES;

- ochrana VKP;



81

- zábor ZPF;

- zábor PUPFL;

- narušení přirozeného vodního režimu;

- ohrožení vodních toků a vodních zdrojů;

- znečištění ovzduší, zejména BaP a PM10 a zdravotní rizika z něho plynoucí;

- hluková zátěž a zdravotní rizika z ní plynoucí;

- zásah do záplavového území;

- ohrožení památek.

V případě vlivů na přírodu a krajinu jsou zvažovány přímé zásahy při výstavbě a nepřímé vlivy

z činností v území (např. ničení porostů, rušení živočichů, nelegální ukládání odpadů, hluk a emise

z dopravní obsluhy).

V oblasti vlivů na ovzduší a hlukovou situace lze předpokládat vlivy spojené s provozy ve výrobních

plochách a zejména vlivy spojené s dopravou.

16.5 Vyhodnocení vlivu ÚP jako celku a jednotlivých ploch změn na životní prostředí

Při vyhodnocení byly sledovány pravděpodobné vlivy na charakteristiky, problémy a jevy životního prostředí, které jsou uvedeny v předchozí kapitole

Vliv ÚP na přírodu a krajinu je hodnocen jakostředně – silně negativní (vliv na lokality EVL není do hodnocení zahrnut, je uveden v části B VVURÚ.

Vlivy na obyvatelstvo a lidské zdraví byly indikovány jako mírně negativní.

Největším rizikem z hlediska vlivů na životní prostředí jsou plochy Z121, Z150, Z165, Z166, Z167 a Z168, které ovlivňují negativně krajinný ráz, ÚSES, VKP, ZPF a lesy a zároveň mohou generovat

dopravu způsobující místní zvýšení hluku a znečištění ovzduší.

Plochy Z171-Z174 a Z184 lokalizované v západní části města ovlivňují tok řeky Kamenice a jeho funkci

jako koridoru ÚSES i její ochranu jako Evropsky významné lokality.

Problematické jsou i plochy Z169 a Z170 pro umístění skládky odpadů. Tyto plochy omezují funkčnost biokoridoru ÚSES, negativně ovlivňují vodní tok a očekává se i negativní vliv emisní a hlukovou situaci.

Plochy přestaveb v centru města mají pozitivní vliv na ochranu zemědělské půdy, krajinný ráz a ochranu kulturního dědictví.

17 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚPNA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

17.1 Závěry vyhodnocení

Vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí přineslo tyto výsledky:

1. Celkové hodnocení vlivů ÚP na životní prostředí je mírně negativní.

2. ÚP jako celek je hodnocen jako proveditelný pouze při:

a) nerealizaci ploch Z121, Z149, Z202 a Z2017

b) při respektování nezbytných opatření ke eliminaci negativních vlivů uvedených dále

c) při uplatnění pravidel pro další rozhodování území .

3. Vliv ÚP na přírodu a krajinu je hodnocen jako středně negativní.

4. Vliv ÚP na obyvatelstvo a zdraví je hodnocen jako mírně negativní.

5. Vliv ÚP na krajinný ráz byl indikován jako středně negativní.


82

6. Silně negativní vliv na krajinný ráz byl indikován u:

a) plochy pro fotovoltaiku Z121 umístěné v hodnotné krajině na vstupu do města – plocha je

z tohoto důvodu považována za neproveditelnou;

b) ploch Z150, Z165 a Z168, které svým rozsahem a umístěním představují riziko ovlivnění dominant a významných průhledů (svah nad Kamenicí, Malý ptáček, Zámecký vrch);

c) ploch pro výrobu Z166 a Z167, které jsou lokalizovány na příjezdu od Kamenického Šenova a mohou ovlivnit pohledy na střed města;

7. Středně negativní vliv byl identifikován u:

a) ploch pro bydlení Z107 a Z108 lokalizovaných pod hřbitovem;

b) plochy pro bydlení Z141na západním okraji města;

c) plochy Z184 (vybavenost) a Z185 (smíšené venkovské území) v Kamenické Nové Vísce.

8. Mírně negativní vliv na krajinný ráz byl indikován u ploch Z23 (rekreace a sport), Z169 a Z170 (TI - odpady) a dále u ploch pro bydlení Z11, Z31, Z32, Z33, Z79, Z91, Z119, Z 140, Z143,

Z144, Z179 a Z182..

9. Plochy přestavby P1 – P7 mají na krajinný ráz mírně pozitivní vliv díky očekávanému zlepšení

architektonického výrazu staveb v těchto plochách.

10. Vliv na funkčnost ÚSES je hodnocen jako silně negativní.

11. Plochy Z149 a Z117 (bydlení) a plocha Z202 (bydlení) jsou považovány za neproveditelné

z hlediska velmi silně negativního vlivu na funkčnost ÚSES.

12. Plochy Z165 a Z168 (sport a rekreace) velmi silně negativně ovlivňují funkčnost RBK 554 a vložených LBC CK03 a CK04. Jejich proveditelnost je podmíněná specifikací skutečně

potřebného zásahu do území.

13. Silný negativní vliv byl indikován i u plochyZ170 (TI - odpady), která je vymezena v ploše

krajinné zeleně přes kterou je veden RBK 554 a musí být umístěna mimo RBK.

14. Lokální biokoridor LBK CK25 (tok Kamenice v Kamenické Nové Vísce) může být středně

negativně ovlivněn výstavbou ve skupině ploch Z171 - Z174 a v ploše Z184.

15. Plocha P8 (přestavba křižovatky a veřejné prostranství) zasahuje nad tok Kamenice a bude mít

na funkčnost ÚSES středně negativní vliv.

16. Mírně negativní vliv na funkčnost ÚSES mají plochy Z94, Z179 a Z203 (bydlení).

17. Vliv ÚP na ochranu významných krajinných prvkůa významných biotopůbyl indikován

jako mírně negativní.

18. VKP tok Kamenice je středně negativně ovlivněn plochami Z171 (doprava), Z172 (bydlení),

Z173 a Z174 (sport) a Z184 (vybavenost), jejichž hranice zasahují až k toku.


na VKP tok středně negativní vliv.

20. VKP tok Bystré je středně negativně ovlivněn plochami Z215 a Z216 (TI – ČOV) a mírně

negativně plochami Z192, Z193 (bydlení), Z195 (smíšené území), Z197, Z199, Z202 – Z205, Z212 a Z213 (bydlení).

21. VKP Lísecký potok je mírně negativně ovlivněn plochou Z96 pro bydlení.

22. VKP Pryský potok je mírně negativně ovlivněn plochami Z 156 a Z163 (bydlení).

23. VKP Bílý potok (Bystřička) je mírně negativně ovlivněn plochou Z2 (bydlení).

24. Největší negativní vliv na významné biotopy má plocha Z121, která je z tohoto důvodu

považována za neproveditelnou.

25. Zásahy do VKP lesy jsou minimální s výjimkou ploch Z165, Z168 a Z173, které představují

střední – silný negativní vliv na VKP lesy.

26. Plochy Z23 (sport), Z104 (TI – ČOV), Z121 (fotovoltaika), Z150 (rekreace), Z151 (smíšené

území), Z152 (bydlení), Z169 (TI- odpady) a Z173 (rekreace) zasahují až k hranici lesa a je



83

tedy u nich nezbytné zajistit ochranné podmínky v pásu 50 m od lesa. Z tohoto důvodu je u nich indikován mírný negativní vliv na VKP lesy.

27. ÚP má středně negativní vliv na ZPF.Největší zábor představují plochy Z165 (14 ha), Z137 (12

ha), Z121 (10,5 ha), Z168 (10 ha), Z150 (5,5 ha), Z107 (4 ha), Z166 (3,5 ha) a Z143 (3,3 ha), které mají silně - středně negativní vliv na ZPF.

28. Ostatní plochy,u nichž byl indikován zábor ZPF, mají velmi mírně – mírně negativní vliv.

29. ÚP má mírně negativní vliv na PUPFL.Z hlediska záboru lesa jsou nejvýznamnější plochy Z168

(22 ha), Z173 (7 ha) a Z165 (3,3 ha), které mají středně negativnívliv.

30. Ostatní plochyu nichž byl indikován zábor PUFL, mají velmi mírný – mírný vliv.

31. Z hlediska ovlivnění vodního režimu byl indikován velmi mírně negativní vliv ÚP.

32. Středně negativní vliv na vodní režim se předpokládá u ploch u ploch Z166 a Z167 (výroba).

33. Mírný negativní vliv na vodní režim mají plochy Z169 a Z170 (TI – odpady)

34. Velmi mírný negativní vliv na vodní režim byl indikován u ploch Z73 a Z132 (výroba).

35. Vliv ÚP na ochranu vodních zdrojů a toků byl indikován jako mírně negativní.

36. Plocha Z102 (bydlení) zasahuje zdroj pitné vody a jeho OP I. stupně, což je klasifikováno jako

silný negativní vliv na tento zdroj.

37. Plocha Z204 (bydlení) je umístěna v OP vodního zdroje II. stupně, vliv je velmi mírně

negativní.

38. Plocha Z170 (TI - odpady) má středně negativnívliv na místní vodoteč, která plochou prochází.

39. Tok Kamenice je středně negativně ovlivněn plochami Z171 (doprava), Z172 (bydlení), Z173

a Z174 (sport) a Z184 (vybavenost).

40. Tok Bystré je středně negativně je ovlivněn plochami Z215 a Z216 (TI – ČOV) a mírně

negativně plochami Z192, Z193 (bydlení), Z195 (smíšené území), Z197, Z199, Z202 – Z205,

Z212 a Z213 (bydlení).


na vodní tok středně negativní vliv.

42. Huníkovský potok je velmi mírně ovlivněn plochou Z94 a mírně ovlivněn plochou Z217.

43. Lísecký potok je mírně negativně ovlivněn plochou Z96 (bydlení)

44. Na Pryský potok mají mírně negativní vliv plochy Z156 a Z163 (bydlení).

45. Bílý potok (Bystřička) je mírně negativně ovlivněn plochou Z2 (bydlení).

46. Mírný vliv na drobné vodoteče v krajině mají plochy pro bydlení Z2, Z80, Z87 a Z88, Z91, Z94,

Z149, Z181 a Z182, Z217, smíšená plocha Z93 a plocha pro vybavenost Z184

47. Vlivy na obyvatelstvo a lidské zdraví byly indikovány jako mírně negativní.

48. Z hlediska kvality ovzduší, zejména emisí PM10 a BaP a jejich zdravotních dopadů byl

indikován mírný negativní vliv.

49. Středně negativnívliv budou mít plochy pro výrobu Z166 a Z167, plochy pro skládku Z169 a

Z170 a plocha VP/stav na pozemcích č. 451/5, 499/4 a 500/9 v k.ú. Dolní Kamenice.

50. Mírně negativní vliv na kvalitu ovzduší spojený s dopravou se předpokládá u ploch Z150, Z 165

a Z158 (sport, rekreace).

51. Velmi mírně nebo mírně negativní vliv byl indikován u výrobních ploch Z67, Z73, Z132, P6 a

P7.

52. Dopravní obsluha rozsáhlých rezidenčních ploch Z31 – Z34, Z107 - Z108, Z110 - Z112,Z141 a

Z143 bude mít velmi mírný negativní vliv na emisní zátěž v okolí příjezdových cest.

53. Plochy Z121, P2 a P7 budou mít mírně pozitivní vliv na kvalitu ovzduší.

54. Hluková situace bude uplatněním ÚP ovlivněna mírně negativně.


84

55. Střední negativní vliv budou mít plochy pro výrobu Z166 a Z167 a plochy pro skládku Z169 a

Z170.

56. Mírný vliv je očekáván u ploch pro sport a rekreaci Z150, Z165 a Z168 a u výrobních ploch

Z67, Z73, Z132, P6 a P7.

57. Velmi mírný vliv je očekáván u plochy pro sport Z23 a u rozsáhlých rezidenčních ploch Z31 –

Z34, Z107 - Z108, Z110 - Z112,Z140 - Z143 díky dopravní obsluze.

58. Plochy P2 a P7 budou mít mírně pozitivní vliv na hlukovou situaci.

59. Vliv na záplavová území Kamenice a Bystré byl indikován jako velmi mírně negativní.

60. Střední negativní vliv je předpokládán u souboru zastavitelných ploch v západní části města

Z171 - Z174 a Z184 zasahujících do záplavového území Kamenice.

61. Velmi mírný vliv byl indikován u ploch Z43, Z52, Z104 a Z117 na Kamenicia u ploch Z186,

Z187, Z191, Z192, Z195, Z199, Z202, Z203, Z205, Z207, Z212, Z213, Z215 a Z216 na Bystré,

které zasahují do záplavových území Q100.

62. Vliv na památky byl indikován jako velmi mírně negativní.

63. Středně negativnívliv na památky je indikován u plochy Z168, která zasahuje nemovitou

památku hrad Kamenice a archeologické naleziště v okolí hradu.

64. Plochy přestaveb v centru města mají mírný pozitivní vliv na památkovou rezervaci.

17.2 Doporučení zhotovitele vyhodnocení k ÚP

Zhotovitel vyhodnocenívlivů na životní prostředías přihlédnutím k výsledkům vyhodnocení vlivů na

lokality NATURA 2000 doporučuje Krajskému úřadu Ústeckého kraje jako dotčenému orgánuvydat

souhlasné stanovisko k návrhu ÚP jako celku s podmínkou, že:

a) ÚP bude upraven tak, že nebudou vymezeny zastavitelné plochy Z121, Z149, Z184, Z202 a

Z217;

b) ÚP bude upraven tak, že rozsah ploch Z2, Z95, Z96, Z107, Z170, Z172, Z173, Z174, Z179,

Z183, Z185, Z223 bude zmenšen a jejich hranice posunuty tak, aby bylo vyloučeno významné ovlivnění lokalit NATURA 2000 a skladebných částí ÚSES;

c) ÚP bude upraven tak, že rozsah ploch 166 a 167 bude redukován, resp. jako zastavitelná bude

vymezena pouze plocha Z166;

d) pro plochy Z107, Z108, Z143, Z150, Z165, Z166, Z167 a Z168 bude stanoven požadavek

ověřit strukturu zástavby a vlivy na krajinu a životní prostředí podrobnou územní studií, jejíž zhotovení, projednání odsouhlasení příslušnými orgány bude podmínkou pro změny v území;

e) uplatnit v ÚP požadavky na rozhodování o změnách v území uvedené v kap. 15.

17.3 Návrh stanoviska

Zhotovitel vyhodnocení vlivů předkládá následující návrh stanoviska podle § 21 písm. l) zákona

č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Krajský úřad Ústeckého kraje

Velká Hradební 3118/48

400 02Ústí nad Labem

Datum:

Číslo jednací:

JID:



85

Vyřizuje/linka:

E-mail

STANOVISKO K NÁVRHU ÚPČESKÁ KAMENICE

podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí),

ve znění pozdějších předpisů.

Předkladatel koncepce:

Město Česká Kamenice prostřednictvím MM Děčín

Zpracovatel posouzení:

Ing. Dalibor Vostal

Průběh posuzování:

V souladu s ustanoveními § 47 – 54 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Magistrát města Děčín pořídil návrh Územního plánu Česká Kamenice.

Krajský úřad Ústeckého kraje zaslal dne 12. 10. 2010 Doplňující stanovisko k návrhu zadání územního plánu Česká Kamenice pod č.j. 2730/ZPZ/2010/SEA. V tomto stanovisku krajský úřad jako orgán

posuzování uplatnil požadavek na zpracování Vyhodnocení vlivů ÚPČeská Kamenice na udržitelný rozvoj, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí a na území Natura 2000. Krajský úřad dále

stanovil požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení.

Pořizovatel uvedl požadavek na zpracování Vyhodnocení vlivů ÚPČeská Kamenice na udržitelný rozvoj území včetně Vyhodnocení vlivů ÚPČeská Kamenice na životní prostředí a na území Natura 2000

v zadání, které bylo schváleno usnesením Zastupitelstva města Česká Kamenice dne 19. 5. 2011.

Vyhodnocení bylo projednáno spolu s návrhem ÚPČeská Kamenice dle ustanovení § 50 odst.

2 stavebního zákona dne ……v .....

Návrh ÚPČeská Kamenice upravený na základě připomínek a stanovisek dotčených orgánů státní správy byl dne ….veřejně projednán v souladu s ustanovením § 52 odst. 1 stavebního zákona.

Na základě vyhodnocení vlivů návrhu Územního plánu Česká Kamenice, včetně vyhodnocení vlivů návrh ÚPČeská Kamenice na vyhlášené evropsky významné lokality a ptačí oblasti, vyjádření

dotčených územně samosprávných celků, dotčených správních úřadů a veřejnosti a veřejného

projednání

v y d á v á

Krajský úřad Ústeckého kraje jako příslušný úřad podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

s o u h l a s n és t a n o v i s k o


86

k

návrhu Územního plánu Česká Kamenice s následujícími podmínkami:

1. Plochy Z121, Z149, Z184, Z202 a Z217 nebudou v ÚPvymezeny z důvodu velmi silně negativního vlivu na funkčnost ÚSES, na krajinný ráz, na VKP a významné biotopy a na lokality

NATURA 2000.

2. Rozsah ploch Z2, Z95, Z96, Z107, Z170, Z172, Z173, Z174, Z179, Z183, Z185, Z223 bude

zmenšen a jejich hranice posunuty tak, aby bylo vyloučeno významné ovlivnění lokalit NATURA 2000 a skladebných částí ÚSES.

f) ÚP bude upraven tak, že rozsah ploch 166 a 167 bude redukován, resp. jako zastavitelná bude

vymezena pouze plocha Z166;

3. Rozsah ploch 166 a 167 bude v ÚP redukován, resp. jako zastavitelná bude vymezena pouze

plocha Z166.

4. Pro plochy Z107, Z108, Z143, Z150, Z165, Z166, Z167 a Z168 bude stanoven požadavek

ověřit strukturu zástavby a vlivy na krajinu a životní prostředí podrobnou územní studií, jejíž

zhotovení, projednání odsouhlasení příslušnými orgány bude podmínkou pro změny v území.

5. V závazných podmínkách ÚP budou uplatněny požadavky na rozhodování o změnách v území

v tomto rozsahu P8 Stavební řešení navrhnout tak, aby stavba nezasahoval tok řeky.































87

































6. Územní studie pro plochy Z107, Z108, Z143, Z150, Z165, Z166, Z167 a Z168 budou po

dokončení předloženy Krajskému úřadu Ústeckého kraje k ověření, zda jsou v nich naplněny podmínky tohoto stanoviska.

7. Předkladatel územně plánovací dokumentace zveřejní na svých internetových stránkách vyhodnocení všech stanovisek dotčených orgánů státní správy, vyjádření, námitek a

připomínek došlých po celou dobu přípravy koncepce včetně veřejného projednání, a to jak ke

koncepci, tak i k jejímu vyhodnocení.

Toto stanovisko není Rozhodnutím podle zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených správních úřadů ani

příslušná povolení podle zvláštních předpisů.


88

Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce.

Ing.Dalibor Vostal


Část B: Vyhodnocení vlivů na lokality Natura 2000

89

ČÁST B: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA LOKALITY NATURA 2000

Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace Územní plán Česká Kamenice na lokality Natura 2000 je obsaženo v samostatném dokumentu, který je nedílnou součástí vyhodnocení vlivů na

udržitelný rozvoj území. V následující kapitole jsou uvedeny pouze závěry vyhodnocení a doporučení zhotovitele.

Vyhodnocení bylo zhotoveno autorizovanou osobou v souladu s požadavky příslušného orgánu – Krajského úřadu Ústeckého kraje ve stanovisku k zadání územního plánu dle §45i odst. 3 zákona č.

114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (viz kap. 1).

Dokumentaci zpracoval: RNDr. Marek Banaš, Ph.D., 10. 9.2014

18 ZÁVĚRY VYHODNOCENÍ MOŽNÉHO OVLIVNĚNÍ PŘEDMĚTŮ OCHRANY A CELISTVOSTI LOKALIT SOUSTAVY NATURA 2000

Předmětem předkládaného aktualizovaného hodnocení dle §45i zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění je posouzení vlivu koncepce - „Územní plán Česká Kamenice - návrh“ na

evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Zájmovou lokalitou je území města Česká Kamenice. Cílem předkládaného hodnocení je zjistit, zda má koncepce významný negativní vliv na předměty ochrany a

celistvost konkrétních evropsky významných lokalit a/nebo ptačích oblastí.

Bylo zjištěno, že realizace navržených změn využití území a v některých případech i ploch uvedených jako „stav“ – tedy převzatých z původního ÚP, uvedených v hodnoceném návrhu ÚP Česká Kamenice

ve výrazné většině nepřináší rizika negativních vlivů na předměty ochrany či celistvost lokalit soustavy Natura 2000 – ptačí oblasti (PO) Labské pískovce, evropsky významných lokalit (EVL) Huníkovský

potok, EVL Horní Kamenice a EVL Studenec. Převážná většina ploch s navrženou změnou využití území

je situována přímo v intravilánu obce či v blízkosti stávající zástavby, často v intenzivně využívaných lučních porostech.

V blízkosti několika navržených změn využití území byl v minulosti zjištěn výskyt předmětu ochrany PO Labské pískovce – chřástala polního a předmětu ochrany EVL Horní Kamenice – vydry říční. Aktuální

výskyt těchto předmětů ochrany přímo v prostoru některých navržených změn využití území je možný či pravděpodobný.

V případě PO Labské Pískovce bylo u tří návrhových ploch stanoveno rozmezí očekávaného

nulového (0) až mírně negativního vlivu (-1) na předmět ochrany - chřástala polního (plochy Z6, Z109 a navržené nadzemní elektrické vedení VN v blízkosti ploch Z140 a 179). U dvanácti ploch byl

stanoven očekávaný mírně negativní vliv (-1) na chřástala polního (Z99, Z100, Z107, Z108, Z140, Z141, Z178, Z179, Z180, Z181, Z182 a Z185). U jedné plochy (Z173) bylo konstatováno riziko

potenciálně mírně negativního vlivu (-1) na datla černého. U tří ploch byla míra vlivu na chřástala

polního hodnocena jako a priori významně negativní vliv (-2). Konkrétně se jednalo o plochy Z121, Z183 a Z184.

V případě předmětů ochrany EVL Horní Kamenice - lososa atlantského a vydry říční byl u jedné plochy (Z2) konstatován očekávaný mírně negativní vliv (-1). U dvou ploch bylo stanoveno rozmezí

nulového (0) až významně negativního vlivu (-2), v závislosti na budoucím provedení záměru, konkrétně se jednalo o plochu vodní nádrže W (2) a K10. U jedné plochy bylo stanoveno rozmezí

mírně negativního (-1) až významně negativního vlivu (-2), konkrétně se jednalo o plochu

Z172. U čtyř ploch byl stanoven a priori významně negativní vliv (-2), konkrétně se jednalo o plochy W (1), Z96, Z173 a Z84.

V případě předmětu ochrany EVL Huníkovský potok - raka kamenáče bylo u jedné plochy konstatováno rozmezí nulového (0) až významně negativního vlivu (-2) (plocha Z94). U jedné

ÚP ČESKÁ KAMENICE

90

plochy bylo konstatováno rozmezí mírně negativního (-1) až významně negativního vlivu (-2)(plocha Z218). U jedné plochy (Z217) byl konstatován a priori očekávaný významně negativní

vliv (-2).

V případě předmětů ochrany EVL Studenec bylo u přírodního stanoviště 9110 a prioritního přírodního stanoviště 9180 konstatováno potenciální riziko mírně negativního vlivu (-1) u jedné navržené plochy

(Z223).

Pro zmírnění míry negativního vlivu předloženého návrhu ÚP na předměty ochrany a celistvost PO

Labské pískovce, EVL Horní Kamenice, EVL Huníkovský potok a EVL Studenec je žádoucí aplikovat konkrétní zmírňující doporučení formulovaná u jednotlivých návrhových ploch (viz dokumentaci

vyhodnocení vlivů na loklaity NATURA, kap. 5 a kap. 4.4.1). Při respektování a zapracování

navržených zmírňujících opatření lze konstatovat, že následně upravený návrh ÚP by pravděpodobně neznamenal významně negativní ovlivnění předmětů ochrany ani celistvosti

žádné z lokalit soustavy Natura 2000.

Na základě vyhodnocení předložené koncepce v souladu s § 45h,i zákona č. 114/1992 Sb., v platném

znění lze konstatovat, že uvedená koncepce v předložené podobě bude mít významný negativní

vliv na celistvost a předměty ochrany ptačí oblasti Labské pískovce, evropsky významné lokality Horní Kamenice a EVL Huníkovský potok.

Konkrétně budou mít významný negativní vliv v případě PO Labské pískovce (chřástala polního) návrhové plochy Z121, Z183 a Z184. V případě EVL Horní Kamenice (vydry říční či lososa atlantského)

budou mít významně negativní vliv plochy Z96, Z173, Z184 a plocha vodní nádrže W (1) na Bílém potoce, potenciálně (za určitých podmínek) také plochy Z172, plocha vodní nádrže W (2) na bočním

rameni Bílého potoka a plocha vodní nádrže K10 na Líseckém potoce. V případě EVL Huníkovský potok

(raka kamenáče) bude mít významně negativní vliv plocha Z217, potenciálně (za určitých podmínek) také Z94 a Z218.

Pro minimalizaci rizika negativních vlivů realizace hodnoceného návrhu ÚP Česká Kamenice na lokality soustavy Natura 2000, resp. konkrétní předměty ochrany a celistvost PO Labské pískovce, EVL Horní

Kamenice, EVL Huníkovský potok a EVL Studenec je žádoucí zapracovat a respektovat konkrétní

doporučení, která jsou formulována u jednotlivých ploch v kapitole 4.4.1 tohoto hodnocení.

Konkrétně se jedná o následující rámcová doporučení formulována u těchto ploch:

a) vyřazení ploch z návrhu ÚP - větší vodní nádrž situovaná západně od zástavby místní části Pekelský Důl přímo na toku Bílého potoka (v hodnocení značena W1), plochy Z121, Z184,

Z217.

b) zvážení nutnosti realizace a případné vypuštění z návrhu ÚP - menší obtoková vodní nádrž západně od zástavby místní části Pekelský Důl v blízkosti hlavního toku Bílého potoka (v

hodnocení značena W2), plochy Z218, K10, plocha Z182.

c) zmenšení rozlohy ploch - Z2, Z95, Z96, Z107, Z172, Z173, Z179, Z183, Z185, Z223.

d) konkrétní technická opatření při budoucí realizaci záměrů na plochách - Z94, Z171, Z174, nadzemní elektrické vedení v blízkosti ploch Z140 a Z179, Z233, Z235, Z236, Z237,

Z239, Z243, Z244, P8.


Část C: Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech

91

ČÁST C: VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

19 VÝCHODISKA

19.1 Hodnotící indikátory

Výchozím podkladem pro vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území byl dokument ÚAP SO ORP

Děčín (dále též „ÚAP“) v aktualizované podobě zpracované společností T-MAPY spol. s r.o. v roce 2012 v souladu s požadavky stanovenými vyhláškou č. 500/2006 Sb.

Zpracované ÚAP mimo jiné obsahují informace o 117 sledovaných jevech uvedených v příloze 1a) vyhlášky č. 500/2006 Sb. Je nutné konstatovat, že použitelnost těchto definovaných jevů v rámci

vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území není optimální a zpracovatel zastává názor, že je důležité

zachytit trendy a směry vývoje území s ohledem na udržitelný rozvoj.

Z tohoto důvodu se při zpracování vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území vycházelo ze

stanovených hodnotících kritérií v rámci vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území v rámci

provedeného v rozboru udržitelného rozvoje území v kap. 5 ÚAP.

Zmiňovaná hodnotící kritéria vychází ze sledovaných jevů, jsou zařaditelná do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje a byla vybrána s ohledem na jednotlivé oblasti SWOT analýzy.

Pro účely posouzení vlivů ÚP na stav a vývoj území byla použita následující hodnotící kritéria v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje (ÚAP). V rámci každého pilíře bylo vybráno 8, popřípadě 9

hodnotících kritérií, konkrétně:

Kritéria podmínek pro příznivé životní prostředí

- Podíl plochy všech poddolovaných území a sesuvných území na území obce (%)

- Výskyt dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území na území obce

- Výskyt starých ekologických zátěží (počet výskytů)

- Překročení imisních limitů na území obce (%)

- Koeficient ekologické stability

- Podíl chráněných oblastí přirozené akumulace vod na celkové rozloze obce (%)

- Podíl výměry zemědělské půdy na celkové rozloze obce (%)

- Podíl rozlohy půd I. a II. třídy na celkové rozloze obce (%)

- Podíl lesních pozemků na celkové výměře obce (%)

Kritéria podmínek pro hospodářský rozvoj

- Hustota dálnic, silnic I. a II. Třídy (součet délky silnic na území obce k celkovému součtu délek

silnic za celé ORP)

- Intenzita bytové výstavby – počet dokončených bytů za roky 2010-2011

- Míra nezaměstnanosti – míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 (%)


92

- Počet aktivních podnikatelských subjektů v roce 2011

- Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce (%)

- Počet hromadných ubytovacích zařízení v obci v roce 2011

- Přírodní rekreační potenciál (%) – podíl součtu ploch rekreačně využitelných (lesy, louky, pastviny, vodní plochy, zahrady) k celkové ploše obce

- Kulturně-historický rekreační potenciál – výskyt MPR, VPR, MPZ, VPZ, UNESCO, NKP (počet výskytů)

Kritéria podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území

- Počet obyvatel na km2 k 31. 12. 2011

- Saldo migrace k 31. 12. 2011

- Přirozený přírůstek k 31. 12. 2011

- Index stáří (počet obyvatel starších 65 let k počtu obyvatel 0-14 let)

- Volební účast v komunálních volbách (%)

- Hustota dálnic, silnic I. a II. třídy a železnic (celostátní, regionální) (součet délky silnic na

území obce k celkovému součtu délek silnic za celé ORP)

- Poměr počtu trvale obydlených domů k celkovému počtu domů v obci (%)

- Hustota turistických tras a cyklostezek v obci vzhledem k ORP (%) (součet délky tur. tras a cyklostezek na území obce ku celkovému součtu délek tras za celé ORP)

19.2 Způsob hodnocení

Pro primární hodnocení jednotlivých indikátorů bylo převzato hodnocení z ÚAP SO ORP Děčín, které si za účelem lepšího zobrazení rozdílů v jednotlivých obcích stanovilo stupnici v rozsahu -2, -1, 0, +1,

+2, přičemž hodnota 0 vždy představovala průměrné rozpětí hodnot charakteristické pro obce v ORP Děčín.

V souladu s tímto hodnocením je u každého indikátoru vyhodnocena míra ovlivnění, tzn., jaký vliv má

ÚP na něj, potažmo na stav a vývoj území. Je tedy podstatné, zda ÚP přispívá k příznivému vývoji území či naopak má nežádoucí vliv na jeho rozvoj. K uvedené míře hodnocení byl připojen krátký

komentář, jakým způsobem ÚP přispívá či nepřispívá k pozitivnímu vývoji území.

Pro účely vyhodnocení bylopoužita následující stupnice:

+2 - ÚP má silný pozitivní vliv na vývoj území;

+1 - ÚP má pozitivní vliv na vývoji území;

0 – ÚP je bez vlivu;

-1 - ÚP má negativní vliv na vývoj území;

-2 - ÚP má silný negativní vliv na vývoj území.

U indikátorů, u kterých nelze prokázat vliv ÚP (z hlediska své povahy), je uvedeno:

X - ÚP se nevztahuje.

20 HODNOCENÍ VLIVU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ

20.1 Vyhodnocení vlivu ÚP na podmínky pro příznivé životní prostředí

Níže uvedená tabulka zobrazuje použitá hodnotící kritéria s kategorií hodnot. Není-li tomu uvedeno

jinak, jsou pro samotné vyhodnocení vlivů ÚP převzata data z ÚAP. Zvýrazněné kategorie hodnot a

hodnocení představujípozici města Česká Kamenice.



93

Tabulka C.1 – Hodnotící kritéria podmínek pro příznivé životní prostředí

Hodnotící kritérium 1 kategorie hodnot hodnocení

Podíl plochy všech poddolovaných území a sesuvných území na území obce (%)

0 +2

Méně než 5% +1

5,0 – 9,9% 0

10,0 – 24,9% -1

25,0% a více -2

hodnotící kritérium 2 kategorie hodnot hodnocení

Výskyt dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území na území obce

DP se vyskytují -1

DP se nevyskytují +1


Výskyt starých ekologických zátěží (počet výskytů)

0 +2

1 +1

2-3 0

4-6 -1

7 a více -2


Překročení imisních limitů na území obce (%)

0 +2

Méně než 5% +1

5,0 – 9,9% 0

10,0 – 24,9% -1

25,0% a více -2


Koeficient ekologické stability

KES<0,10 -2

0,11<KES=<0,30 -1

0,31<KES=<1,00 0

1,01<KES=<3,00 +1

3,01=<KES +2


Podíl chráněných oblastí přirozené akumulace vod na celkové rozloze obce (%)

0-20,0% -2

20,1-40,0% -1

40,1-60,0% 0

60,1-80,0% +1

80,1% a více +2


Podíl výměry zemědělské půdy na celkové rozloze obce (%)

Méně než 30% +2

30,1-40,0% +1

40,1–50,0% 0

50,1-60,0% -1

60,1% a více -2


Podíl rozlohy půd I. a II. třídy na celkové rozloze obce (%)

Méně než 5% -2

5,1-10,0% -1

10,1-20,0% 0

20,1-40,0% +1

40,1% a více +2



94

Tabulka C.1 – Hodnotící kritéria podmínek pro příznivé životní prostředí

Podíl lesních pozemků na celkové výměře obce (%)

Méně než 20% -2

20,1-40,0% -1

40,1-60,0% 0

60,1-80,0% +1

80,1% a více +2

20.1.1 Hodnotící kritérium 1 - Podíl plochy všech poddolovaných území a sesuvných území na území obce (%)

Současný stav a jeho hodnocení z hlediska udržitelného rozvoje:

Poddolované a sesuvné území představuje potenciální riziko z hlediska dalšího rozvoje města (zejména

pro navrhovanou výstavbu). Na území města Česká Kamenice se nevyskytují poddolovaná území.

Z hlediska výskytu sesuvných území je aktivní riziko v lokalitě Víska pod lesy a potenciální pak na území částí - Filipov, Kerhartice, Kunratice, Líska a Česká Kamenice. Celkově se jedná téměř o 14 ha

plochy (0,36% z celkové plochy území).

Hodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj kritéria:

Kategorie hodnot Hodnocení České Kamenice

Vyhodnocení vlivu ÚP na stav a vývoj území

Komentář

Méně než 5% +1 0

ÚP nenavrhuje novou výstavbu v oblastech, ve které by se vyskytovala sesuvná území. ÚP tak respektuje tato území a lze vyloučit riziko sesuvů.

20.1.2 Hodnotící kritérium 2 - Výskyt dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území na území obce


Na území města Česká Kamenice se nevyskytují dobývací prostory a chráněná ložisková území.



Vyhodnocení vlivu ÚP Komentář

DP se nevyskytují +1 X Sledovaný jev se nevyskytuje v území města.

20.1.3 Hodnotící kritérium 3 - Výskyt starých ekologických zátěží (počet výskytů)


Databáze Sytému evidence kontaminovaných míst (SEKM) eviduje v České Kamenici relativně vysoký

počet starých ekologických zátěží, jsou specifikované v kapitole 6.2.8 Prevence rizik.




7 a více starých ekologických zátěží

-2 0

ÚP o této problematice nepojednává. Nicméně je důležité zdůraznit, že s ohledem na výskyt a rozsah sledovaného jevu, je žádoucí se zabývat jejich odstraněním (mimo oblast ÚP).

20.1.4 Hodnotící kritérium 4 - Překročení imisních limitů na území obce (%)



95


Pro účely posouzení imisních limitů na území obce se pracuje se stanovenými imisními limity

vybraných škodlivin, které udávají maximální přípustné koncentrace znečišťujících látek v ovzduší. V

současné době platí imisní limity stanovené Nařízením vlády c. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, jejich rozlišení viz kapitola 6.2.7 Ovzduší.

Z hlediska imisní situace je hlavním problémem kvality ovzduší ve městě Česká Kamenice znečištění atmosférickým aerosolem, pozornost je potřeba věnovat přízemnímu ozónu a polycyklickým

aromatickým uhlovodíkům.

Ve městě Česká Kamenice byl dle modelu v roce 2010 imisní limit PM10 překročen na cca 2,6 % území,

tato situace odpovídá centru města.

Největším zdrojem emisí PM10 představují lokální topeniště využívající tuhá paliva. K většině překročení povoleného limitu dochází především v topné sezóně.

Obecně lze říci, že na vysokých hladinách přízemního ozónu se podílí primárně doprava a sekundárně stacionární zdroje znečištění (lokální topeniště), pro rok 2011 je uváděno na 0,4 % území ORP,

v České Kamenici podle modelu k překročení nedošlo.

Další klíčovou látkou znečišťující ovzduší jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (dále PAU). Největším producentem PAU jsou nedokonalé spalovací procesy v lokálních topeništích na tuhá paliva

(průměrně 66 %), doprava přispívá zhruba 4 %.

Z modelu vyplývá, že v území SO ORP Děčín byl cílový imisní limit BaPpřekročen v roce 2011 na

3,4 % území. V České Kamenici se jednalo zhruba o 3 % území.

Z důvodu překračování imisních limitů dvou výše uvedených polutantů bylo centrum České Kamenice

v roce 2010 a 2011 zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Obecně lze však říci, že kvalita ovzduší je na území České Kamenice spíše dobrá, s výjimkou centra města. Příčinou je tomu především výše uvedené překračování stanovených limitů způsobené

dopravou a lokálním vytápěním.




Méně než 5% +1 -1

ÚP bude mít mírně negativní vliv s ohledem na plochu a charakter navrhované výstavby. V tomto případě však záleží i na trendech v oblasti energetiky, respektive na tržních cenách. ÚP tak představuje mírně negativní vliv.

20.1.5 Hodnotící kritérium 5 - Koeficient ekologické stability


Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina vyhodnocuje pomocí koeficientu ekologické stability (KES). KES je tedy poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv.

stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území, mimo jiné souvisí také s využitím pozemků.

Území města České Kamenice představuje KES 4,32. Výsledná hodnota krajinu města řadí mezi

„přírodní a přírodě blízké krajiny s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem“.


96




3,01=<KES +2 -1

ÚP navrhuje zhruba 193,5 ha zastavitelných ploch, tímto dojde ke snížení podílu ekologicky stabilních ploch. V rámci stanovených ploch k zastavění jsou také plochy určené pro sport, rekreaci, jejichž podíl není nepatrný. Z tohoto důvodu lze předpokládat pouze mírně negativní vliv na sledovaný jev.

20.1.6 Hodnotící kritérium 6 - Podíl chráněných oblastí přirozené akumulace vod na celkové rozloze obce (%)


Na území města Česká Kamenice se v jeho severní části rozprostírá vyhlášená chráněná oblast

přirozené akumulace vod „Severočeská křída“ o rozloze 2 245 ha. Tato plocha přestavuje 58% z

celkové plochy území. V území je také situováno 5 zdrojů pitné vody s PHO.




40,1-60,0% 0 0

ÚP respektuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění a jeho nabytím nedojde k ovlivněním zdrojů, lze tedy vyloučit jakýkoliv vliv na sledovaný jev.

20.1.7 Hodnotící kritérium 7 - Podíl výměry zemědělské půdy na celkové rozloze obce (%)


Zemědělský půdní fond (ZPF) v území města Česká Kamenice tvoří 42,2% z celkové rozlohy města (1 636 ha), viz kapitolu 6.2.1 Krajina.




40,1–50,0% 0 -1/-2

ÚP navrhuje zábor ZPF 8,4% celkové plochy, konkrétně 137,5 ha.

Lze konstatovat, že ÚP má střednínegativní vliv na sledovaný jev.

20.1.8 Hodnotící kritérium 8 – Podíl rozlohy půd I. a II. třídy na celkové rozloze obce (%)


Na území České Kamenice představuje ZPF především trvalé travní porosty. Tento způsob využití půdy

vychází z charakteru pozemků i kvality půd. Orná půda na území města Česká Kamenice tvoří 286 ha, což činí 7,4% % z celkové výměry města. Podíl rozlohy půd I. a II. třídy ochrany představuje 5,6%

z celkové plochy města.




5,1-10,0% -1 -1

ÚP navrhuje zábor ZPF v rozsahu 30 ha půd I. a II. třídy ochrany.

Lze konstatovat, že ÚP má mírný negativní vliv na sledovaný jev.

20.1.9 Hodnotící kritérium 9 – Podíl lesních pozemků na celkové výměře obce (%)



97


Lesy na území města Česká Kamenice pokrývají téměř polovinu svého území. Území České Kamenice

je zařazeno do lesních oblastí 5 České středohoří a 19 Lužická pískovcová vrchovina. Podíl lesních

pozemků na celkové výměře představuje 45,8% (1 775 ha) z celkové výměry obce.




40,1-60,0% 0 -1

Navrhovaný zábor lesů činí zhruba 33,6 ha, tedy 1,9 %z celkové plochy lesa v území.

ÚP tedy bude mít mírný negativní vliv na sledovaný jev.

20.2 Vyhodnocení vlivu ÚP na podmínky pro hospodářský rozvoj

Níže uvedená tabulka zobrazuje použitá hodnotící kritéria s kategorií hodnot. Není-li tomu uvedeno jinak, jsou pro samotné vyhodnocení vlivů ÚP převzata data z ÚAP. Zvýrazněné kategorie hodnot a

hodnocení představují pozici města Česká Kamenice.

Tabulka C.2 - Hodnotící kritéria podmínek pro hospodářský rozvoj


Hustota dálnic, silnic I. a II. třídy

(součet délky silnic na území obce k celkovému součtu délek silnic za celé ORP)

Méně než 1% -2

1,1-2,5% -1

2,51-3,5% 0

3,51-5,0% +1

5,1% a více +2


Intenzita bytové výstavby – počet dokončených bytů za roky 2010-2011

0 bytů -2

1-3 byty -1

4-6 bytů 0

7-10 bytů +1

11 bytů a více +2


Míra nezaměstnanosti – míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 (%)

Méně než 5% +2

5,1-10,0% +1

10,1-14,0% 0

14,1-18,0% -1

18% a více -2


Počet aktivních podnikatelských subjektů v roce 2011

401 subjektů a více +2

301-400 subjektů +1

201 – 300 subjektů 0

101 – 200 subjektů -1

0-100 subjektů -2


Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce (%)

Méněnež 4% -2

4,1-8,0% -1

8,1-11,0% 0

11,1-14,0% +1

14,1% a více +2


98

Tabulka C.2 - Hodnotící kritéria podmínek pro hospodářský rozvoj


Počet hromadných ubytovacích zařízení v obci v roce 2011

0 -2

1 -1

2 0

3-4 +1

5 a více +2


Přírodní rekreační potenciál (%) – podíl součtu ploch rekreačně využitelných (lesy, louky, pastviny, vodní plochy, zahrady) k celkové ploše obce

Více než 90,1% +2

80,1-90,0% +1

65,1–80,0% 0

35,1-65,0% -1

Méně než 35% -2


Kulturně-historický rekreační potenciál – výskyt MPR, VPR, MPZ, VPZ, UNESCO, NKP

(počet výskytů)

0-3 -2

4-8 -1

9-11 0

12-16 +1

17 a více +2

20.2.1 Hodnotící kritérium 1 - Hustota dálnic, silnic I. a II. třídy (součet délky silnic na území obce k celkovému součtu délek silnic za celé ORP)


Městem Česká Kamenice prochází ve východo-západním směru silnice I/13, která je součástí

mezinárodního tahu E442 a spojuje na východě Liberec s Děčínem a oblastí kolem Teplic na západě. Severo-jižním směrem prochází Českou Kamenicí a celým Českým středohořím silnice II/263. Základní

silniční skelet doplňují silnice III. třídy propojující jednotlivé místní části s okolními obcemi. Poloha silnic I. a II. třídy je územně stabilizovaná.




5,1% a více +2 0/+1

ÚP nenavrhuje zásadní změny ve stávající dopravní koncepci, nejsou navrhovány přeložky regionálního nebo nadregionálního významu. ÚP navrhuje nové místní a účelové komunikace pro zlepšení obslužnosti stávajících a nově navrhovaných ploch zástavby.

Dílčí změny v dopravní situaci předpokládají zlepšení plynulosti dopravy a lepší obslužnost obyvatel města. Z výše uvedeného byl vyhodnocen velmi mírný pozitivní vliv na daný jev.

20.2.2 Hodnotící kritérium 2 - Intenzita bytové výstavby – počet dokončených bytů za roky 2010-2011


Na území ORP Děčín bylo ve sledovaném období roku 2001 celkem 1 107 bytů, přičemž převažovalo

bydlení v rodinných domech - celkem 919 rodinných domů. Z celkového počtu domů bylo celkem 154

domů neobydlených, tj.13,9% (z toho 147 rodinných domů, zpravidla sloužících pro individuální rekreaci) a 953 trvale obydlených domů (86%).



99

Z hlediska počtu dokončených bytů byly k 31. 12. 2011 dokončeny 4 byty, což představuje druhý nejnižší počet za posledních deset let. Tato situace odpovídá situaci ve správním obvodu ORP Děčín.

Tabulka C.3 - Počet dokončených bytů v České Kamenici k 31. 12. každého roku

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

28 22 5 6 2 6 7 10 5 4




7-10 bytů +1 +2

Návrh ÚP předpokládá mírný nárůst počtu trvale bydlících obyvatel, což umožňují navrhované plochy pro bydlení.

Lze říci, že ÚP má velmi výrazně pozitivní vliv na tento jev, neboť podporuje stabilizaci stávajících ploch bydlení a zároveň je významným aspektem udržitelného rozvoje.

Hodnotící kritérium 3 - Míra nezaměstnanosti – míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 (%)


Ve správním území města Česká Kamenice bylo k 31. 12. 2011 evidováno 429 uchazečů o zaměstnání,

míra nezaměstnanosti byla 14,6%. Míra nezaměstnanosti kopíruje situaci v rámci správního obvodu

ORP Děčín (za stejný rok činila míra nezaměstnanosti 13,9%).

Míra nezaměstnanosti mezi lety 2008 – 2009 výrazně vzrostla, nicméně poté od roku 2009 prudce

klesala až na uvedenou hodnotu 14,6%.

Tabulka C.4 - Míra nezaměstnanosti (%) v obci Česká Kamenice

2008 2009 2010 2011

12,1 17,2 15,6 14,6

TabulkaC.5 - Přehled nezaměstnanosti v obci Česká Kamenice k 31. 12. 2011

Míra nezaměstnanosti (%)

Počet uchazečů o zaměstnání dosažitelní

Počet uchazečů o zaměstnání celkem

Počet uchazečů - absolventi

Počet uchazečů evidence nad 12 měsíců

14,6 412 429 9 195




14,1-18,0% -1 +1

ÚP vytváří příznivé podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit, respektive pro vznik nových pracovních míst. Nevýhodou je nedefinovaná podpora zaměstnání osob s vyšší kvalifikací.

ÚP má mírně pozitivní vliv na tento jev.

20.2.3 Hodnotící kritérium 4 - Počet aktivních podnikatelských subjektů v roce 2011


Na území města Česká kamenice bylo v roce 2011 registrováno celkem 1 307 ekonomických subjektů,

přičemž aktivně činných 662 ekonomických subjektů, tj. 50,6%. Oproti roku 2010 počet ekonomických subjektů v zájmovém území mírně klesá, naopak počet aktivních mírně narůstá. Nejvíce subjektů bylo

zaznamenáno v odvětví velkoobchod a maloobchod (opravy a údržba motorových vozidel) zhruba 30%

z celkového počtu subjektů, dále ekonomické subjekty působící v průmyslu (zhruba 20%) a větší podíl zastupují také ekonomické subjekty, zabývající se stavební činností (15%).


100

Tabulka C.6 - Počet ekonomických subjektů v obci Česká Kamenice

Registrované Aktivní

2010 2011 2010 2011

1315 1307 641 662




401 subjektů a více +2 +1

ÚP vytváří příznivé podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit, prostřednictvím navrhovaných ploch s potenciálem pro nové či stávající ekonomické subjekty.

ÚP má mírně pozitivní vliv na tento jev.

20.2.4 Hodnotící kritérium 5 - Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce (%)


Podíl zastavěných a ostatních plochy z celkové výměry obce činí 11,4%, z čehož 63 ha zaujímá

zastavěná plocha a 379 ha ostatní plochy, viz kapitola 6.2.1 Krajina.




11,1-14,0% +1 -1

ÚP navrhuje zhruba 193 ha ploch k zástavbě (4,9% z celkové plochy). Jedná se zejména o plochy bydlení, občanské vybavenosti, se smíšenou funkcí a výrobní. Většina nových ploch navazuje na stávající zastavěné plochy.

I přes uvedený zásah do krajiny je vhodné si uvědomit, že určitý rozvoj obce z hlediska udržitelného rozvoje území je žádoucí. Vliv ÚP by proto vyhodnocen jako slabě negativní.

20.2.5 Hodnotící kritérium 6 - Počet hromadných ubytovacích zařízení v obci v roce 2011


Na území města Česká Kamenice bylo ke konci roku 2011 evidováno 1 hromadné ubytovací zařízení, v kategorii „Penzion“. Pro ubytovací i další služby obecně platí, že trpí nedostatkem zařízení vyšší

kvality, která lze využívat pro formy cestovního ruchu s vysokou přidanou hodnotou.




1 -1 +1 ÚP navrhuje v rámci své zástavby nové plochy pro ubytování. Lze tedy konstatovat, že ÚP má mírně pozitivní vliv na tento jev.

20.2.6 Hodnotící kritérium 7 - Přírodní rekreační potenciál (%) – podíl součtu ploch rekreačně využitelných (lesy, louky, pastviny, vodní plochy, zahrady) k celkové ploše obce




101

Podíl uvedených ploch využitelných pro rekreaci činí 80% z celkové plochy obce, jmenovitě: lesy (45,8%), travní porosty (32%), vodní plochy (0,6%) a zahrady (2,4%), viz kapitola 6.2.1 Krajina.




65,1–80,0% 0 -1

ÚP navrhuje poměrně významný zábor luk a pastvin (104 ha, 8,5 %) a lesů (33 ha, 1,9%).

S ohledem na uvedený fakt lze říci, že ÚP bude mít mírný negativní vliv na sledovaný jev.

20.2.7 Hodnotící kritérium 8 - Kulturně-historický rekreační potenciál – výskyt MPR, VPR, MPZ, VPZ, UNESCO, NKP (počet výskytů)


Území České Kamenice lze považovat za kulturně-historicky velmi cenné, deklaruje to i zastoupení

kulturních památek s legislativní ochranou. Jejich přehled je uveden v kapitole 6.2.11 Kulturní a historické památky. Město Česká Kamenice je bohaté na památkově chráněné objekty a skýtá velký

potenciál pro rekreaci.




17 a více +2 0/-1

ÚP respektuje kulturně-historické památky, lze říci, že nedojde k ovlivnění památek s výjimkou realizace sportovních ploch na Zámeckém vrchu, které se dotkne památkově chráněného objektu hradu a archeologického naleziště. Z uvedeného důvodu byl vliv identifikován jako velmi mírně negativní.

20.3 Vyhodnocení vlivu ÚP na soudržnost společenství obyvatel území

Níže uvedená tabulka zobrazuje použitá hodnotící kritéria s kategorií hodnot. Není-li tomu uvedeno jinak, jsou pro samotné vyhodnocení vlivů ÚP převzata data z ÚAP. Zvýrazněné kategorie hodnot a

hodnocení představují pozici města Česká Kamenice.

Tabulka C.7 – Hodnotícíkritéria podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území


Počet obyvatel na km2 k 31. 12. 2011

Méně než 65,0 -2

65,1-135,0 -1

135,1-145,0 0

145,0-200,0 +1

200,1 a více +2


Saldo migrace k 31. 12. 2011

Více než -21 -2

-20 až -3 -1

-2 až +2 0

3 až 20 +1

21 a více +2


Přirozený přírůstek k 31. 12. 2011

Více než -11 -2

-10 až -3 -1

-2 až +2 0


102

3 až 10 +1

11 a více +2


Index stáří (počet obyvatel starších 65 let k počtu obyvatel 0-14 let)

60% a méně +2

60,1-95,0% +1

95,1 – 105,0% 0

105,1-150,0% -1

150,1 a více -2


Volební účast v komunálních volbách (%)

Méněnež 25% -2

25,1-40,0% -1

40,1-50,0% 0

50,1-65,0% +1

65,1% a více +2


Hustota dálnic, silnic I. a II. třídy a železnic (celostátní, regionální)

(součet délky silnic na území obce k celkovému součtu délek silnic za celé ORP)

Méně než 1% -2

1,1-2,5% -1

2,51-3,5% 0

3,51-5,0% +1

5,1% a více +2


Poměr počtu trvale obydlených domů k celkovému počtu domů v obci (%)

90,1-100% +2

80,1-90,0% +1

70,1-80,0% 0

60,1-70,0% -1

Méně než 60% -2


Hustota turistických tras a cyklostezek v obci vzhledem k ORP (%)

(součet délky tur. tras a cyklostezek na území obce ku celkovému součtu délek tras za celé ORP)

Méně než 1% -2

1,1-2,5% -1

2,51-3,5% 0

3,51-5,0% +1

5,1% a více +2

20.3.1 Hodnotící kritérium 1 - Počet obyvatel na km2 k 31. 12. 2011


Na území města Česká Kamenice žilo k 31. 12. 2011 celkem 5 557 obyvatel, což s ohledem na rozlohu města (3 877 ha) představuje zhruba 143 žijících obyvatel na km2 (hustota zalidnění České republiky

činí 131 obyv./ km2).




135,1-145,0 0 +1

ÚP stabilizuje stávající plochy bydlení. Převážná část nových ploch pro bydlení navazuje na stávající zastavěné plochy. Lze říci, že tak podporuje stabilizaci obyvatelstva ve městě a ÚP bude mít mírně pozitivní vliv.



103

20.3.2 Hodnotící kritérium 2 - Saldo migrace k 31. 12. 2011


Na území město Česká Kamenice byla zaznamenána kladná hodnota salda migrace (rozdíl

přistěhovalých a odstěhovaných osob v průběhu r. 2011) obyvatel za celé správní území, konkrétně +28. V rámci ORP Děčín dosahuje Česká Kamenice nejvyšších hodnot salda migrace společně s obcí

Růžová (+30), přičemž za celé ORP Děčín byla záporná hodnota ukazatele salda migrace (-163).




21 a více +2 +2

Návrh ÚP vymezuje nové plochy k bydlení, lze předpokládat nárůst počtu trvale bydlících obyvatel přistěhováním do území města Česká Kamenice. Vliv ÚP byl vyhodnocen jako silně pozitivní.

20.3.3 Hodnotící kritérium 3 - Přirozený přírůstek k 31. 12. 2011


Pro město Česká Kamenice byl evidován záporný přirozený přírůstek obyvatel (-31), k 31. 12. 2011,

viz níže uvedené tabulka. Zmíněný ukazatel potvrzuje celkovou situaci v ORP Děčín, potažmo

některých obcí správního obvodu.

TabulkaC.8 - Počet obyvatel, přirozený přírůstek, saldo migrace k 31. 12. 2011 v obci Česká Kamenice

Počet obyvatel Přirozený přírůstek

Saldo migrace Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí

5 557 -31 28 44 75 180 152




Více než -11 -2 0

ÚP vytváří příznivé podmínky pro rozvoj bydlení vymezením nových ploch pro bydlení. Nicméně tento přínos lze považovat za marginální, sledovaný jev opisuje trendy společnosti a vliv na něj mají i další aspekty. Z tohoto důvodu byl ÚP vyhodnocen bez vlivu.

20.3.4 Hodnotící kritérium 4 - Index stáří (počet obyvatel starších 65 let k počtu obyvatel 0-14 let)


Index stáří je velmi často používanou charakteristikou věkové struktury obyvatelstva, která vypovídá o stárnutí populace. Vyjadřuje, kolik obyvatel ze starších věkových skupin připadá na sto dětí. Konkrétně

v tomto případě kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí do 15 let věku. Pro město Česká Kamenice byla zaznamenána relativně příznivá hodnota, a to 73 dětí, tzn., že podíl obyvatel do

15 let věku je vyšší než podíl starších osob.

TabulkaC.9 - Věková struktura obyvatel k 31. 12. 2011v obci Česká Kamenice

Počet obyvatel Podíl obyvatel ve věku 0-14 (%)

Počet obyvatel ve věku 0-14

Podíl obyvatel ve věku 65 a více (%)

Počet obyvatel ve věku 65 a více let

Průměrný věk Počet obyvatel ve věku 15 – 64 let

5 557 15,4 855 15,9 885 40,8 3 817





104

105,1-150,0% -1 0/+1

ÚP vytváří příznivé podmínky bydlení (vymezením nových ploch pro bydlení), pro přistěhování či pro usazení „mladých věkových skupin“.

Tento vliv lze považovat za marginální, sledovaný jev ovlivňují i další aspekty. Z tohoto důvodu byl vyhodnocen pouze velmi mírně pozitivní vliv.

20.3.5 Hodnotící kritérium 5 - Volební účast v komunálních volbách (%)




40,1-50,0% 0 X ÚP svým uplatněním neovlivní volební účast ve městě Česká Kamenice.

20.3.6 Hodnotící kritérium 6 - Hustota dálnic, silnic I. a II. třídy a železnic (celostátní, regionální), (součet délky silnic na území obce k celkovému součtu délek silnic za celé ORP)


Městem Česká Kamenice prochází ve východo-západním směru silnice I/13, která je součástí

mezinárodního tahu E442 a spojuje na východě Liberec s Děčínem a oblastí kolem Teplic na západě.

Severo-jižním směrem prochází Českou Kamenicí a celým Českým středohořím silnice II/263. Základní silniční skelet doplňují silnice III. třídy propojující jednotlivé místní části s okolními obcemi. Poloha

silnic I. a II. třídy je územně stabilizovaná. Z hlediska železniční dopravy se vyskytuje v území města Česká Kamenice trať č. 081, která je taktéž v rámci ÚP respektována.




5,1% a více +2 +1

ÚP nenavrhuje zásadní změny ve stávající dopravní koncepci, nejsou navrhovány přeložky regionálního nebo nadregionálního významu. ÚP navrhuje nové místní a účelové komunikace pro zlepšení obslužnosti stávajících a nově navrhovaných ploch zástavby.

Předpokládá se zlepšení plynulosti dopravy a lepší obslužnost obyvatel města. Z výše uvedeného byl vyhodnocen mírně pozitivní vliv na daný jev.

20.3.7 Hodnotící kritérium 7 - Poměr počtu trvale obydlených domů k celkovému počtu domů v obci (%)


Na území ORP Děčín bylo ve sledovaném období roku 2001 celkem 1 107 domů, přičemž převažovalo bydlení v rodinných domech - celkem 919 rodinných domů. Z celkového počtu domů bylo celkem 154

domů neobydlených, tj.13,9% (z toho 147 rodinných domů, zpravidla sloužících pro individuální rekreaci) a 953 trvale obydlených domů (86%).

Tabulka C.10 - Domovní fond v obci Česká Kamenice (statistické údaje z roku 2001)



105

Domy celkem

z toho Trvale obydlené domy

z toho Neobydlené domy s byty

z toho

Rodinné domy

Bytové domy

Rodinné domy

Bytové domy

Rodinné domy

Bytové domy

1 107 919 156 953 772 154 154 147 2




80,1-90,0% +1 +2

Návrh ÚP vymezuje nové plochy pro bydlení, určené mimo jiné pro trvalé bydlení. ÚP má velmi výrazný vliv na tento jev, neboť podporuje stabilizaci stávajících ploch bydlení.

20.3.8 Hodnotící kritérium 8 - Hustota turistických tras a cyklostezek v obci vzhledem k ORP (%) (součet délky tur. tras a cyklostezek na území obce ku celkovému součtu délek tras za celé ORP)


Území města Česká Kamenice má příznivé podmínky, které jsou vhodné pro celoroční rekreační

využití. Samotné správy CHKO podporují pěší turistiku jako hlavní formu cestovního ruchu, která by měla být v chráněných územích města dále rozvíjena.

V okolí města se nachází řada turistických tras spojující nejen přírodně hodnotné lokality a území, ale

také kulturně-historicky zajímavá místa a objekty. Územím města prochází dvě evidované cyklotrasy Cyklotrasa č. 21 z Hřenska do Chrastavy a Cyklotrasa č. 3052 z České Kamenice do Varnsdorfu.




5,1% a více +2 0 ÚP respektuje značené turistické trasy.ÚP nenavrhuje žádné změny cyklistické dopravy či nové cyklostezky a má na jev nulový vliv.

20.4 Závěr

Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle kritérií vztahu vyváženosti podmínek pro příznivé

životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel ukázalo, že ÚP významně nezmění hodnocení města dle použitých kritérií a nepůsobí tedy proti vyváženosti těchto podmínek.

ÚP více posiluje sociální pilíř, neboť se soustřeďuje zejména na rozvoj bydlení. Rozvoj podmínek pro hospodářské aktivity reflektuje současnou ekonomickou situaci ČR, ne zcela však reaguje na žádoucí

směry rozvoje hospodářství kraje, ČR i EU. Chybí větší důraz na podporu aktivit s vyšší přidanou

hodnotou. Pozitivní je koncentrace na rozvoj rekreace a cestovního ruchu, byť konkrétní aplikace je v některých případech sporná.

V environmentálním pilíři byly prokázány spíše negativní vlivy, jež je třeba v dalších etapách přípravy ÚP a v následných aktivitách eliminovat.


106

ČÁST D: PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH

Jiné zásadní skutečnosti ovlivněné navrženým řešením ÚP nebyly zjištěny.


Část D: Vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti

107


108

ČÁST E:VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DEFINOVANÝCH ZÁSADAMI ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚSTECKÉHO KRAJE 2011

21 VÝCHODISKA

21.1 Relevantní priority územního plánování

Vyhláška č. 500/2006 Sb. uvádí jako relevantní pro vyhodnocení přínosu územního plánu k prioritám

územního plánování priority definované Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje. Tento dokument byl schválen Zastupitelstvem Ústeckého kraje 7. 9. 2011.

ZÚR definuje 47 priorit jimiž doplňují a konkretizují republikové priority uvedené v Politice územního rozvoje (PÚR) 2008. Krajské a republikové priority budou dále upřesňovány a doplněny v rámci

územně plánovací činností obcí. Naplňování priorit územního plánování bude prováděno nástroji

územního plánování.

21.2 Způsob vyhodnocení

ÚP je jako celek porovnán s jednotlivými krajskými prioritami územního plánování a je vyhodnocen přínos k těmto prioritám.Priorita (47) týkající se zajištění ÚPD není do hodnocení zařazena.

Při hodnocení míry byla použita zjednodušená stupnice:

-1 ÚP působí proti smyslu priority.

0 ÚP prioritu nenaplňuje.

X Neexistuje příčinná souvislost mezi ÚP a prioritou.

+1 ÚP prioritu naplňuje.

K hodnocení je dodán komentář vysvětlující, jakým způsobem ÚP prioritu naplňuje ev. které plochy

změn v území jsou z tohoto pohledu podstatné.

22 HODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚP K NAPLNĚNÍ PRIORIT

22.1 Základní priority

Tabulka E.1 – Vyhodnocení přínosu ÚPk naplnění základních priorit územního plánování

Priorita

Míra přínosu Komentář

(1) Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametru sociální soudržnosti obyvatel kraje.


Část E: Vyhodnocení přínosu k naplnění priorit územního plánování

109

Tabulka E.1 – Vyhodnocení přínosu ÚPk naplnění základních priorit územního plánování

Priorita


+1

ÚPv zásadě naplňuje požadavky na vyvážený územní rozvoj, i když se dá konstatovat, že upřednostněn je sociální pilíř. ÚP se soustřeďuje zejména na rozvoj bydlení. Rozvoj podmínek pro podnikání je adekvátní ekonomické situaci, z ohledem na žádoucí směry rozvoje hospodářství kraje, ČR i EU chybí větší důraz na podporu aktivit s vyšší přidanou hodnotou. Pozitivní je koncentrace na rozvoj rekreace a cestovního ruchu byť konkrétní aplikace je sporná a pravděpodobně nevychází z objektivní analýzy možností a trendů.

V environmentálním pilíři byly prokázány negativní vlivy (část A a B), jež je třeba v konkrétních případech eliminovat.

(2) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území.

0 ÚPne zcela respektuje ochranu krajiny, návrh zastavitelných ploch je v některých případech naddimenzovaný a neověřený. Z tohoto pohledu jsou problematické zejména plochy Z165 a Z168, plocha VP/stav v Dolní Kamenici a rovněž plchy pro bydlení v celkovém úhrnu.

22.2 Životní prostředí

Tabulka E.2 – Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování v oblasti životního prostředí

Priorita


(3) Dosáhnout zásadního ozdravení a markantně viditelného zlepšení životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další).

-1 ÚPněkterými problematickými naddimenzovanými zásahy do hodnotné krajiny (plochy Z121, Z165 - Z168 ev. další) působí proti této prioritě.

(4) Pokračovat v trendu nápravy v minulosti poškozených a narušených složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží Ústeckého kraje zejména v Severočeské hnědouhelné pánvi, v Krušných horách a v narušených partiích ostatních částí Ústeckého kraje. Zlepšení stavu složek životního prostředí v uvedených částech území považovat za prvořadý veřejný zájem.

X ÚPneřeší území spadající do priority.

(5) Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES).

-1 ÚP některými problematickými naddimenzovanými zásahy do hodnotné krajiny (plochy Z121, Z165 - Z168 ev. další) působí proti této prioritě.

(6) Revitalizovat úseky vodních toků, které byly v minulosti v souvislosti s těžbou uhlí, rozvojem výroby, nebo urbanizačním procesem necitlivě upravené, přeložené nebo zatrubněné. Dosáhnout výrazného zlepšení kvality vody v tocích nepříznivě ovlivněných těžebními cennostmi a zejména chemickou a ostatní průmyslovou výrobou.

X ÚPneřeší území spadající do priority

(7) Územně plánovacími nástroji přispět k řešení problému vyhlášených oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodu překračování limitu některých znečišťujících látek (zejm. vlivem těžby surovin, energetické a průmyslové výroby) a v území zasažených zejména hlukem zejména z dopravy (dálniční a silniční, částečné i železniční doprava).

0 Vliv ÚP na kvalitu ovzduší byl klasifikován jako mírně negativní, v celkovém pohledu se dá konstatovat, že ÚP k naplnění priority nepřispívá.

22.3 Hospodářský rozvoj

Tabulka E.3 – Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování v oblasti hospodářského rozvoje

Priorita


(8) Vytvářet územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované vetší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům.

0/+1 ÚP tuto prioritu naplňuje zčásti. Umístění aktivit s vyšší přidanou hodnotou je možné ve smíšených a komerčních plochách. Větší důraz na tuto oblast však není v ÚP patrný.


110

Tabulka E.3 – Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování v oblasti hospodářského rozvoje

Priorita


(9) Nepřipustit na území kraje extenzivní jednostranný rozvoj palivoenergetického komplexu a těžkého průmyslu, respektovat územně ekologické limity těžby hnědého uhlí (ÚEL) stanovené usnesením vlády CR c.331/1991 a c.444/1991 – převzaté z 2. Změn a doplňku Územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve, včetně usnesení vlády CR c.1176/2008.

X ÚPneřeší území spadající do priority.

(10) Těžbu nerostných surovin v Ústeckém kraji, na jehož území se vyskytují z celostátního hlediska významné palivoenergetické a další surovinové zdroje, podřídit dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současné v území s jejich koncentrovaným.výskytem. Vymezení skladebných částí ÚSES v ZÚR Ústeckého kraje a v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí a jejich částí není taxativním důvodem pro případné neuskutečnění těžby v ložisku nerostných surovin. Při těžbě musí být v maximálně možné míře respektována funkce ÚSES ve stanoveném rozsahu. V případě omezení funkce ÚSES v důsledku těžby budou v dokumentacích Povolení k hornické činností a Plán dobývání navržena rekultivační opatření dle pokynu příslušného orgánu ochrany přírody.

X ÚP neřeší území spadající do priority.

(11) Podporovat revitalizaci velkého množství nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálu a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu (typu brownfields), s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavené území, kvalitní zemědělskou půdu.

+1 ÚPnaplňuje prioritu v odpovídající míře vymezenímploch přestavby P1 – P7 k opětovnému využití zanedbaných areálů.

(12) Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavená území.

0/+1 ÚPnaplňuje prioritu částečně. Vymezením ploch přestavby P1 – P7 a zastavitelných ploch uvnitř zastavěného území lokalizuje hlavní část ekonomických aktivit do města. Prioritě neodpovídá vymezení ploch Z169 a Z170 a plochy VP/stav v Dolní Kamenici, které představují významný zábor volné krajiny.

(13) V souladu s platnými legislativními postupy usilovat o redukci rozsáhlých omezení územního rozvoje kraje vyplývající z vyhlášených dobývacích prostoru (DP) a chráněných ložiskových území (CHLÚ).


(14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péci o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj.

0

ÚPtuto prioritu nenaplňuje. Česká Kamenice nespadá do zemědělských oblastí. Přesto je žádoucí zdě věnovat ochraně ZPF pozornost a vytvořit podmínky pro udržení zemědělství jako důležitého oboru místní ekonomiky. Zábor ZPF vyplývající z návrhu ÚP je poměrně vysoký, největší negativní vliv mají plochy Z165, Z168 a plocha VP/stav v Dolní Kamenici.

22.4 Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti

Tabulka E.4 – Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování v oblasti rozvojových oblastí a os a specifických oblastí

Priorita


(15) Ve vymezených rozvojových oblastech využívat předpoklady pro progresivní vývoj území, zajištovat územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou, dopravní infrastrukturu (s důrazem na rozšiřování sítě hromadné dopravy) a občanskou vybavenost. Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí provázat s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. Využívat rozvojových vlastností těchto území ve prospěch okolních navazujících území.

0/+1 ÚPnaplňuje tuto prioritu stabilizací a vytvořením podmínek pro zlepšenímstavu silnic I/13 a II/263 a vymezením ploch pro nadmístní vybavenost. Plochy pro vybavenost však nejsou řešeny dostatečně citlivě k přírodním hodnotám území.

(16) Ve vymezených rozvojových osách kraje využívat předpokladů pro územní rozvoj těchto koridorů, založených zejména na jejich výhodné dopravní dostupnosti. Rozvojových vlastností těchto území využít pro šíření progresivního vývoje na území celého kraje. Současně koncentrací aktivit do těchto koridoru šetřit nezastavěné území ve volné krajině.

0/+1 ÚP naplňuje tuto prioritu vymezením ploch pro nadmístní vybavenost. Plochy pro vybavenost však nejsou řešeny dostatečně citlivě k přírodním hodnotám území.



111

Tabulka E.4 – Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování v oblasti rozvojových oblastí a os a specifických oblastí

Priorita


(17) Ve stanovených specifických oblastech kraje podporovat řešení jejich územních problémů, prosazovat formy územního, hospodářského a sociální rozvoje vyhovující potřebám těchto území, zvláštní pozornost při tom věnovat ochraně a revitalizaci přírodních, krajinářských a kulturních hodnot.


(18) Trvale vyhodnocovat míru rovnováhy socioekonomického a demografického vývoje v dílčích územích kraje, předcházet prohlubování nežádoucích regionálních rozdílů a eventuálnímu vzniku dalších problémových částí kraje, vyhledávat a uplatňovat územně plánovací nástroje na podporu rozvoje těchto území, předcházet vzniku prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost.

+1 ÚP vytváří podmínky pro posílení centra místního s dílčím dopadem na problémové území Šluknovského výběžku.

22.5 Dopravní a technická infrastruktura

Tabulka E.5 – Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování v oblasti dopravní a technické infrastruktury

Priorita


(19) Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje (zejména dostavbou dálnice D8, úseků silnice I/13, zkapacitněním silnice I/7, přestavbou silnice I/27, modernizací a optimalizací hlavních železničních tratí, vymezením koridoru Labské vodní cesty mezinárodního významu aj.).

(20) Zlepšovat dostupnost krajského města Ústí nad Labem ze všech částí kraje při zdůraznění významu veřejné dopravy.

(21) Zajistit modernizaci a dostavbu dopravní infrastruktury pro kvalitní napojení okrajových částí kraje (zejména oblasti Krušných hor, Šluknovska a podhůří Doupovských hor).

(22) Zkvalitnit vazby Ústeckého kraje k okolním krajům na úseku dopravy a technické infrastruktury (zejména ve vztazích oblastí Děčínsko - Liberecko, Šluknovsko - Liberecko, Chomutovsko - Karlovarsko, Podbořansko - severní Plzeňsko).

(23) Zlepšit přeshraniční vazby Ústeckého kraje se SRN na úseku dopravy, technické infrastruktury (v příhraničních oblastech Krušných hor, Labských pískovců, Šluknovského výběžku a v aglomeračních vztazích Teplice, Ústí nad Labem - Dresden a Chomutov, Most - Chemnitz, Zwickau).

+1 ÚP naplňuje priority (19) – (23) stabilizací a vytvořením podmínek pro zlepšením stavu silnice I/13.

(24) Podporovat záměr na vybudování zařízení typu - Veřejné logistické centrum (VLC) sledovaný nebo připravovaný v rámci ÚP Lovosic a přilehlých obcí, který zahrnuje rozvoj dopravního terminálu a veřejného přístavu s propojením dálniční, silniční, železniční a vodní dopravy.

(25) Respektovat rozvojové záměry na modernizaci a dostavbu tepelných elektráren na území kraje, bez překročení jejich souhrnné stávající výkonové kapacity.

(26) Podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve stávajících a nových zdrojích, stabilizovat provozované systémy centrálního zásobování teplem a podpořit jejich účelné rozšiřování.

(27) Zajistit cestou modernizace a v nezbytném rozsahu i dostavbou přenosové energetické soustavy a produktovodu spolehlivost a dostatečnou kapacitnost energetických dodávek v rámci kraje, zprostředkovaně i v rámci CR.

(28) Vytvořit územně plánovací předpoklady pro zajištění bezpečné a dostatečné dodávky elektrického výkonu do prostoru Šluknovského výběžku.

(29) Podpořit racionální a udržitelný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, územně regulovat záměry na výstavbu velkých větrných elektráren s ohledem na eliminaci rizik poškození krajinného rázu a ohrožení rozvoje jiných žádoucích forem využití území (zejména oblast Krušných hor).

(30) V dílčích zejména některých venkovských částech kraje bez dostatečných místních zdrojů vody (Lounsko, Šluknovsko, horské části kraje), řešit problémy zásobování vodou napojením na vodárenskou soustavu zásobování pitnou vodou.

X ÚP neřeší území či záměry spadající do priorit (24) – (30).

(31) Územně plánovacími nástroji vytvářet předpoklady pro modernizaci stávajících systémů odvádění a čištění odpadních vod a pro dořešení této problematiky v menších sídlech (do 2000 EO) ve venkovském prostoru.

+1 ÚP prioritu naplňuje stabilizací a rozvojem systému odvádění a čištění odpadních vod.

(32) Vytvářet podmínky pro dostupnost služeb spojů a telekomunikací podle potřeb jednotlivých částí kraje.

0 Systém telekomunikací je stabilizován, UP prioritu neřeší.


112

Tabulka E.5 – Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování v oblasti dopravní a technické infrastruktury

Priorita


(33) Ve všech výše uvedených bodech (19 až 32) musí být územně technické řešení návrhu na rozvoj dopravní a technické infrastruktury provázáno s citlivostí řešení vůči přírodě, snahou zachovávat přírodní biodiversitu a s ochranou hodnotné zemědělské pudy. Řešením jednotlivých záměrů a jejich územní koordinací je třeba zamezovat zbytečné fragmentaci krajiny. V případě existence variant nebo alternativ řešení a změn pokládat za kritéria vhodného výběru: dopravní a technickou účinnost záměrů, míru citlivosti řešení vůči ochraně životního prostředí, přírodních, kulturních a civilizačních územních hodnot a respektování cílových charakteristik vymezených krajinných celku.

0 ÚP nenavrhuje D/TI nadmístního významu ve volné krajině.

22.6 Sídelní soustava a rekreace

Tabulka E.6 – Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování v oblasti sídelní soustavy a rekreace

Priorita


(34) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní soustavy, pro kraj typické kooperativní vztahy mezi jednotlivými sídly a racionální střediskové uspořádání sídelní soustavy, současné respektovat a kultivovat specifickou tvárnost každého sídla včetně zřetele k zachování prostorové oddělenosti sídel. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi.

+1 ÚP prioritu naplňuje posilováním centra místního významu

(35) V příhraničních prostorech CR/SRN podporovat vzájemně výhodnou kooperaci a provázanost sídelních soustav a rekreačních areálu.


(36) Podporovat rychlý a efektivní postup rekultivace a revitalizace území s ukončenou těžbou hnědého uhlí, se zaměřením na vznik plnohodnotné polyfunkční příměstské krajiny se zdůrazněním složky rekreace, odpovídající specifickým vlastnostem a předpokladům konkrétních území.


(37) Podporovat významné projekty cestovního ruchu, rekreace a lázeňství v souladu s možnostmi a limity konkrétních území, podporovat rozvoj těchto zařízení v málo využívaných vhodných lokalitách.

0/+1 ÚP posiluje vybavenost území pro sport a rekreaci, i když některé záměry působí neověřeně a mají potenciálně negativní vliv na hodnotnou krajinu.

(38) Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest na území kraje s návazností na vznikající republikovou a evropskou sít těchto zařízení.

0 ÚP neřeší rozšíření cyklostezek a turistických stezek, prioritu nenaplňuje.

22.7 Sociální soudržnost obyvatel

Tabulka E.7 – Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování v oblasti sociální soudržnosti obyvatel

Priorita


(39) Územně plánovacími nástroji podpořit rozvoj a kultivaci lidských zdrojů, rozvoj vzdělanosti obyvatel kraje, posilovat předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných pracovních sil s orientací na perspektivní obory ekonomiky.

0/+1 ÚP tuto prioritu naplňuje zčásti. Umístění ekonomických aktivit vyžadujících kvalifikovanou pracovní sílu je možné ve smíšených a komerčních plochách. Větší důraz na tuto oblast však není v ÚP patrný.

(40) Přispět vytvářením územně plánovacích předpokladů k řešení problematiky zhoršených sociálních podmínek kraje, zhoršených parametrů zdravotního stavu obyvatel, vysoké míry nezaměstnanosti, problematiky skupin obyvatel sociálně slabých, ohrožených společenským vyloučením.

0 ÚP prioritu nenaplňuje

(41) Podporovat péci o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje.

0/+1 ÚP zabezpečuje ochranu typických hodnot území města s výhradami. Problémové je zejména vymezení ploch Z165 a Z168 a dalších ploch narušujících hodnotnou krajinu města.



113

Tabulka E.7 – Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování v oblasti sociální soudržnosti obyvatel

Priorita


(42) Věnovat pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel kraje, které se promítnou do měnících se nároků na technickou a dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost nadmístního významu.

0 ÚP prioritu nenaplňuje

(43) Při stanovování územních rozvojových koncepcí dbát na dostatečnou míru spolupráce s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou dosahovat vyšší míry vyváženosti řešení mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost obyvatel.

X Priorita se netýká ÚP

22.8 Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami

Tabulka E.8 – Vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování v oblasti ochrany území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami

Priorita


(44) Respektovat na území kraje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku.

X Priorita se netýká území města.

(45) Územně plánovacími nástroji realizovat opatření pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby.

0/+1 ÚP respektuje záplavová území Kamenice a Bystré při vymezení změn v území, ovšem ne zcela důsledně. Některé plochy jsou vymezeny do záplavového území. Rizikové jsou zejména plochy města Z171 - Z174 a Z184 zasahující do záplavového území Kamenice.

(46) Zajistit územní ochranu ploch a koridoru potřebných pro umísťování protipovodňových opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvláště zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.

X ÚP neřeší záměry spadající do priority.

23 ZÁVĚR

Lze konstatovat, že ÚPpřispívá k naplnění priorit územního plánování stanovených ZÚR Ústeckého

kraje.

ÚP naplňuje požadavky na vyvážený územní rozvoj pouze zčásti. Upřednostněn je sociální pilíř, neboť

ÚP se soustřeďuje především na rozvoj bydlení. Rozvoj podmínek pro podnikání je adekvátní ekonomické situaci, z ohledem na žádoucí směry rozvoje hospodářství kraje, ČR i EU chybí větší důraz

na podporu aktivit s vyšší přidanou hodnotou.

Přínosné je využití vnitřních rezerv města, které ovšem neznamená adekvátní snížení nároků na zásah do volné krajiny.

Pozitivní je koncentrace na rozvoj rekreace a cestovního ruchu, byť konkrétní aplikace je v některých případech (plochy Z165 a Z168) sporná a pravděpodobně nevychází z objektivní analýzy možností a

trendů.

V environmentálním pilíři byly prokázány negativní vlivy, jež je třeba v konkrétních případech eliminovat.

Některé návrhy změn v území mohou způsobit funkční poškození krajině ekologických vazeb ale i estetických hodnot krajiny, která je typickým znakem území.


114

ČÁST F:SHRNUTÍ

24 VYHODNOCENÍ VLIVU ÚP NA VYVÁŽENOST VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL V ÚZEMÍ

24.1 Východiska

Jedním z cílů územního plánování je přispívat k vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území.

Pro vyhodnocení přínosu ÚPk vyváženosti pilířů udržitelnosti byly použity závěry rozboru udržitelného

rozvoje území zpracovaného v rámci ÚAPsprávního obvodu ORP Děčín aktualizovaných v roce 2012.

Součástí rozboru udržitelného rozvoje území je provedení analýzy vyváženosti územních podmínek pro

příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území pomocí indikátorů (vždy 9 indikátorů pro každý pilíř). Tyto indikátory byly použity jako relevantní indikátory

pro hodnocení vlivu ÚP na stav a vývoj území v části C VVURÚ.

Vedle hodnocení indikátorů je provedeno i slovní zhodnocení vyváženosti stavu jednotlivých pilířů a vzájemných vztahů pilířů.

24.2 Vyhodnocení

Velmi významným závěrem hodnocení vyváženosti v ÚAP ORP Děčín je, že Česká Kamenice je

hodnocena jako obec s vyváženými podmínkami udržitelného rozvoje území. Stav žádného

ze tří pilířů není v agregovaném vyjádření hodnocen jako špatný (viz část C).

Tento závěr hodnocení lze považovat za objektivní a to i přes výhrady k některým použitým

indikátorům, které nevyjadřují vzájemné vazby pilířů.

Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle kritérií vztahu vyváženosti podmínek pro příznivé

životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel ukázalo, že ÚP nepůsobí proti

vyváženosti podmínek udržitelného rozvoje.

ÚP více posiluje sociální pilíř, neboť se soustřeďuje zejména na rozvoj bydlení. Rozvoj podmínek pro

hospodářské aktivity reflektuje současnou ekonomickou situaci ČR, ne zcela však reaguje na žádoucí směry rozvoje hospodářství kraje, ČR i EU. Chybí větší důraz na podporu aktivit s vyšší přidanou

hodnotou. Pozitivní je koncentrace na rozvoj rekreace a cestovního ruchu byť konkrétní aplikace je v některých případech sporná.

V environmentálním pilíři byly prokázány spíše negativní vlivy, jež je třeba v dalších etapách přípravy

ÚP a v následných aktivitách eliminovat.

25 VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚP K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ RIZIK A OHROŽENÍ

25.1 Východiska

Úkolem územního plánování je mj. reagovat na objektivně zjištěná a popsaná rizika v území. Jejich

vymezení je provedeno v rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP SO ORP Děčín (2012). Zde jsoudefinovány závady a problémy pro jednotlivé obce.


Část F: Shrnutí

115

25.2 Způsob vyhodnocení

ÚP je jako celek porovnán se závadami a problémy definovanými pro Českou Kamenici v ÚAP a je

vyhodnocen přínos k vytváření podmínek pro předcházení, eliminaci či minimalizaci problémů, střetů a

rizik.

Při hodnocení míry byla použita zjednodušená stupnice:

-1 Změna zhoršuje problém, riziko nebo střet.

0 Změna nepřispívá k předcházení, eliminaci či minimalizaci problémů, střetů a rizik

X neexistuje příčinná souvislost.

+1 Změna přispívá k předcházení, eliminaci či minimalizaci problémů, střetů a rizik.

K hodnocení míry je dodán komentář vysvětlující vztah ÚPk rizikům ev. které plochy

a koridory jsou v tomto vztahu podstatné.

25.3 Vyhodnocení

25.3.1 Závady v dopravní infrastruktuře

Tabulka F1 – Vyhodnocení přínosu ÚPk odstranění závad v dopravní infrastruktuře

Závada Popis


Silnice I. třídy prochází zastavěným územím obce Zastavěným územím prochází silnice I/13, zvýšená intenzita dopravy osobní i nákladní.

0/+1 ÚP nenavrhuje obchvat silnice I/13, míra vlivu dopravy není kritická. Dílčí úpravy na silnici zlepší plynulost a bezpečnost dopravy (zejména plochy P2 a P8).

Nedostatečné odvodnění silnice I/13 Ul. Dukelských hrdinů – nedostatečně odvodněná silnice I/13

0/+ ÚP umožňuje řešení závady, vlastní odstranění je otázkou investic ŘSD ČR.

Absence odbočovacích pruhů, přítomnost žel. Přejezdu Křižovatka I/13 a II/263 v k. ú. Česká Kamenice – Nádražní ulice

0 ÚP nenavrhuje přestavbu křižovatky.

Absence chodníku, bezbariérového pohybu po městě Ul. Děčínská, k. ú. Dolní Kamenice, celoplošně chybí bezbariérové koridory pro chodce

0/+ ÚP umožňuje řešení závady, vlastní odstranění je otázkou investic města.

Nedostatečný počet spojů ze spádových oblastí Spádové oblasti Kunratice, Studený, místní část Kerhartice – nedostatečný počet spojů

X Závada není řešitelná ÚP.

Nepřehledná křižovatka Ul. Děčínská x ul. Pivovarská

0 ÚP nenavrhuje přestavbu křižovatky.

25.3.2 Závady v technické infrastruktuře

Tabulka F2 – Vyhodnocení přínosu ÚP k odstranění závad v technické infrastruktuře

Závada Popis


Absence vodovodu, individuální zásobování vodou k. ú. Dolní Kamenice, lokalita Pekelský důl

+1 ÚP navrhuje nový systém zásobování vodou této části města.


116

25.3.3 Hygienické závady

Tabulka F.3 – Vyhodnocení přínosu ÚP k odstranění hygienických závad

Závada Popis


Zhoršená kvalita ovzduší Překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikosti frakce PM10

0 ÚP plán obsahuje opatření ke zlepšení kvality ovzduší (úpravy na silnici I/13, systém zásobování plynem) ale i návrhy změn v území, u nichž byl indikován negativní vliv na ovzduší. V celkovém pohledu je přínos ÚP nulový.

Hluková a emisní zátěž ze silniční dopravy Silnice I. a II. tř. prochází zastavěným územím, nadměrný hluk způsobený dopravou

0 ÚP nenavrhuje obchvat silnice I/13, zátěž z dopravy není kritická. Dílčí úpravy na silnici zlepší plynulost a bezpečnost dopravy a tím i emisní a hlukovou zátěž.

Staré zátěže území Staré zátěže území, riziko kontaminace ploch, skládka bývalých Papíren k. ú. Horní Kamenice-nesanovaná skládka, proběhne analýza rizik

X Závada není řešitelná ÚP.

25.3.4 Urbanistické závady

Tabulka F.3 – Vyhodnocení přínosu ÚP k odstranění urbanistických závad

Závada Popis


Záplavové území prochází zastavěným územím obce Záplavové území řeky Kamenice zasahuje do zastavěného území, ohrožení povodněmi

0 ÚP nenavrhuje v centru žádné změny v území, které by zvyšovaly riziko povodní. Nejsou navrhována ani žádní specifická protipovodňová opatření

Nedostatečná občanská vybavenost Nedostatečná kapacita domova pro seniory, nedostatečná kapacita mateřských škol

+1 ÚP vymezuje plochy pro umístění občanské vybavenosti.

Nevyužité území – brownfield Opuštěné, chátrající areály – vymezení brownfield, průmyslové areály nejsou zcela využívány, zanedbaný stav stavebních objektů (lokalita k. ú. Dolní Kamenice, Benar, k. ú. Horní Kamenice, ZVL, dlouhodobě nevyužívané objekty – vlastníci nejeví zájem či exekuce

+1 ÚP vymezuje plochy přestavby (P1, P3 – P7) a některá zastavitelná území vytvářející podmínky pro využití brownfields

Sesuvná území Ohrožení zastavěného území a zastavitelných sesuvným územím – vymezení lokalit sesuvných území jako riziko v území

0 ÚP nenavrhuje v žádné změny v území, které by zvyšovaly riziko sesuvů.

Zvýšený výskyt invazivních rostlin Na celém správním území České Kamenice – výskyt křídlatky a netýkavky

X Problém je zcela mimo oblast ÚP

25.3.5 Ostatní problémy

Tabulka F.3 – Vyhodnocení přínosu ÚP k odstranění urbanistických závad

Problém Popis


Nezaměstnanost Nedostatek pracovních příležitostí, ukončení činnosti velkých podniků

0/+1 ÚP vymezuje dostatek ploch pro výrobu a komerční aktivity. Nedostatečně ovšem reflektuje trendy v rozvoji znalostní ekonomiky a udržitelného cestovního ruchu.


Část F: Shrnutí

117

25.3.6 Závěr

ÚP přispívá k předcházení, eliminaci či minimalizaci problémů a závad definovaných v ÚAP SO ORP

Děčín. Větší pozornost by mohla být věnována oblasti podpory zaměstnanosti, zejména v oblasti

znalostní ekonomiky a udržitelného cestovního ruchu.

26 DOPORUČENÍ

26.1 Doporučení ke koncepci ÚP

1. ÚP v zásadě naplňuje požadavky na vyvážený rozvoj území, i když upřednostněn je sociální pilíř.

ÚP se soustřeďuje především na rozvoj bydlení. Poměrně velký rozsah ploch pro bydlení není

podepřen sociodemografickou analýzou, která by měla být využita jako podklad pro kritické

posouzení potřebnosti ploch pro bydlení.

2. Rozvoj podmínek pro podnikání je adekvátní ekonomické situaci, z ohledem na žádoucí směry

rozvoje hospodářství kraje, ČR i EU chybí větší důraz na podporu aktivit s vyšší přidanou

hodnotou. Je žádoucí přehodnotit navržené využití zastavitelných a přestavbových ploch pro výrobu v centru města a jeho nejbližším zázemí (např. Z67, Z132 a Z120 a P1) tak, aby byly

přednostně určeny pro aktivity znalostní ekonomiky a služby. Přínosem tohoto kroku by vedle podpory žádoucího směru hospodářského rozvoje bylo i zlepšení urbanistické kvality kompaktního

města.

3. Přínosné je využití vnitřních rezerv města, které ovšem není provázeno adekvátním snížením nároků na zásah do volné krajiny. Je žádoucí přehodnotit rozsah zásahu do krajiny s ohledem na

potřeby města.

4. Vytváření podmínek pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu včetně vymezení ploch nadmístního

významu je pozitivním krokem. Konkrétní aplikace spočívající ve vytvoření rozsáhlého lyžařského areálu (plochy Z165 a Z168) je sporná s ohledem na klimatické podmínky města a rozsah zásahu

do krajiny.Pro další fázi ÚP je nutné upřesnit rozsah a pojetí těchto ploch popř. je vymezit jako územní rezervy a do návrhu je převést v nezbytném rozsahu po prověření územní studií.

26.2 Požadavky na úpravy územního plánu

1. Plochy Z121, Z149, Z184, Z202 a Z217 nebudou v ÚP vymezeny z důvodu velmi silně negativního vlivu na funkčnost ÚSES, na krajinný ráz, na VKP a významné biotopy a na

lokality NATURA 2000.

2. Zvážit nutnost realizace ploch Z182, Z218 a K10 z hlediska jejich celoměstského

přínosu a případně tyto plochy v ÚP nevymezit z důvodu významného vlivu na lokality EVL.

3. Rozsah ploch Z2, Z95, Z96, Z107, Z170, Z172, Z173, Z174, Z179, Z183, Z185, Z223

bude zmenšen a jejich hranice posunuty tak, aby bylo vyloučeno významné ovlivnění lokalit NATURA 2000 a skladebných částí ÚSES.

4. ÚP bude upraven tak, že rozsah ploch 166 a 167 bude redukován, resp. jako

zastavitelná bude vymezena pouze plocha Z166;

5. Rozsah ploch 166 a 167 bude v ÚP redukován, resp. jako zastavitelná bude vymezena

pouze plocha Z166.

6. Pro plochy Z107, Z108, Z143, Z150, Z165, Z166, Z167 a Z168 bude stanoven

požadavek ověřit strukturu zástavby a vlivy na krajinu a životní prostředí podrobnou územní studií, jejíž zhotovení, projednání odsouhlasení příslušnými orgány bude

podmínkou pro změny v území.

26.3 Doporučení pro umisťování a povolování staveb


118

V oblasti životního prostředí byly prokázány některé negativní vlivy.Pro jejich eliminaci se stanovují dále uvedené požadavky, které musí být uplatněny při rozhodování o změnách v území, tedy ve

vlastním územním plánu i v rozhodnutích dle stavebního zákona.

1. Pro dílčí plochy P8 Stavební řešení navrhnout tak, aby stavba nezasahoval tok řeky.















































Část F: Shrnutí

119
















2. Při následných řízeních o umístění či povolení staveb dle stavebního zákona uplatnit pro

všechny plochy

a) u nichž byl indikován zásah do krajinného rázu požadavek na odborné posouzení projektové dokumentace z hlediska ovlivnění krajinného rázu;

b) u nichž byl indikován zásah do ÚSES podmínku nezastavovat a nezpevňovat plochy, které jsou součástí ÚSES;

c) u nichž byl indikován zásah do VKP vodní toky a vodních toků jako takových podmínku ponechat mezi hranicemi zástavby a břehy vodních toků ochranný pruh široký minimálně 8

m s tím, že u toků náležejících do EVL Horní Kamenice a EVL Huníkovský potok se šíře

ochranného pruhu stanoví dle podmínek ochrany EVL;

d) u nichž byl indikován zásah do pásma 50 m od lesa požadavek na řešení zástavby tak, aby

nebyla umístěna v těsném sousedství lesa, nezbytně nutnou vzdálenost zástavby od lesa pak stanovit dle místních podmínek;

e) u nichž byl indikován zásah do zemědělského půdního fondu, požadavek na skrývku ornice

a její další použití pro meliorační či rekultivační opatření;

f) u nichž byl indikován negativní vliv na přirozený vodní režim, požadavek na vsakování

dešťové vody v plochách zeleně nebo jiných tomu uzpůsobených plochách;

g) u nichž byly indikovány negativní vlivy na ovzduší a hlukovou zátěž, podmínku využívat

všech dostupných opatření k předcházení, eliminaci či snížení negativních vlivů z dopravní

obsluhy nebo z dalších zdrojů.

27 ZÁVĚR

Na základě požadavku, jež vznesl Krajský úřad Ústeckého kraje v Doplňujícím stanovisku Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 12. 10. 2010, č.j. 2730/ZPZ/2010/SEA a požadavků uvedených ve

stanovisku Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, správa CHKO Labské pískovce ze dne

15. 10. 2010, č.j. 01504/LP/2010/AOPK. bylo provedeno vyhodnocení vlivu ÚP na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení bylo zpracováno po obsahové stránce v souladu s přílohou č. 5 vyhlášky č.

500/2006 Sb. v podobě platné v roce 2012.

Environmentální pilíř

Vlivy ÚP na podmínky pro příznivé životní prostředí jsou hodnoceny v souhrnu mírně negativně.

Na negativním hodnocení se projevuje zejména zásah navržených ploch a koridorů do krajiny a do

zemědělského půdního fondu.


120

ÚP ovlivňuje negativně ekologickou stabilitu krajiny a její biologickou diverzitu. ÚP navrhuje řadu zastavitelných ploch namísto přírodních ploch, což snižuje ekologickou stabilitu .

Při vyhodnocení vlivů ÚP na lokality NATURA byl zjištěn významný vliv na předmět ochrany ptačí

oblasti i jednotlivých EVL.

Při vyhodnocení byly indikovány některé vlivy na charakteristiky krajinného rázu, zejména na

dominanty a pohledy, které jsou typickým znakem a ikonou města a hrají významnou roli v jeho atraktivitě pro cestovní ruch.

Pozornost je třeba věnovat i ochraně vodních toků a zdrojů a vodního režimu. Řešit je nutno také zajištění průchodu velkých vod.

ÚP vytváří podmínky pro rozvoj bydlení a služeb, komerčních a podnikatelských aktivit. Jejich dopravní

obsluha i provozní aktivity budou generovat hlukovou zátěž i znečištění ovzduší. Půjde zejména o lokální vlivy. Je však nutné uvažovat s jejích kumulací s hlukovým a imisním pozadím.

Hospodářský pilíř

Vyhodnocení prokázalo, že uplatnění ÚP bude mít pozitivní vliv na územní podmínky pro hospodářský

rozvoj.

ÚP přispívá k diversitě ekonomické základny města. ÚP rozšiřuje stávající nabídku ploch zejména pro

drobnou výrobu a podnikání, umožňující ekonomické aktivity v různorodých odvětvích.

Nedostatečně nebo málo průkazně je však formulována podpora rozvoje terciérního sektoru a

znalostní ekonomiky související s uplatněním kvalifikované pracovní síly, které v budoucnu bude

rozhodujícím faktorem stagnace či rozvoje hospodářské základny.

Rozvoj podnikání a aktivit znalostní ekonomiky jsou pozitivním faktorem, který, byť nepřímo, nepřímo

zvyšuje pozitivní saldo krátkodobé migrace. Na tu může působit příznivě i zlepšení vybavenosti, zejména pro volný čas.

Sociální pilíř

Pozitivní vliv uplatnění ÚP se předpokládá i na podmínky pro soudržnost společenství obyvatel města.

Největší přínos bude mít zvyšování atraktivity území města související s vytvořením podmínek pro rozvoj bydlení a občanské vybavenosti, bydlení, volnočasových aktivit a komerčních aktivit.Pro

stabilizaci obyvatelstva má význam i potenciál nových pracovních míst v plochách pro výrobu a služby.

Důležité je, že ÚPpřispívá k zatraktivnění města i pro mladé lidi, což může vést ke zlepšení situace

v nepříznivém vývoji věkové struktury obyvatel. Je ale nutné zmínit, že stabilizace obyvatelstva a

udržení či přilákání mladých lidí není závislé jen na územně plánovací přípravě, ale i na dalších intervencích městské správy mimo územní plánování.

ÚP přispívá k pozitivnímu vývoji počtu obyvatel vymezením nových ploch pro bydlení a zároveň mí pozitivní vliv na zvýšení kvality života v souvislosti s obnovou bytového fondu. Navrhované plochy pro

bytovou výstavbu zvyšují diversitu nabídky bydlení pro obyvatele města. Nové rozvojové plochy

bydlení v souvislosti s nově vymezovanými plochami pro občanskou vybavenost přispívají ke zvýšení stability obyvatel, respektive ke zvýšení sociálního potenciálu území.

Otázkou ovšem zůstává, zda navržený rozvoj bydlení není naddimenzovaný s ohledem na dlouhodobý vývoj obyvatelstva. Demografická prognóza, která by upřesnila budoucí potřebu bytů, není k dispozici.

Vymezení některých ploch pro rekreaci a sport nadmístního významu, zejména ploch pro lyžařský

areál, je značně problematické zejména s ohledem na vymezený rozsah zásahu do krajiny.

Z hodnocení vyplývá, že ÚP Česká Kamenice lze vydat pokudnebudou vymezeny plochy Z121, Z149,

Z284, Z202 a Z217 a pro jednotlivé změny budou uplatněny požadavky na ochranu životního prostředí uvedené v kapitolách 26.2 a 26.3.

Pro vytvoření ÚP jako optimálního nástroje pro udržitelný územní rozvoj je dle názoru zhotovitele žádoucí uplatnit doporučení uvedená v kap. 26.1.

ÚZEMNÍ PLÁN ČESKÁ...

Documents

Transcript of ÚZEMNÍ PLÁN ČESKÁ...